Zdravotnictví :: STABILITA A ROZVOJ

Stovky Pražanů podpořily pacienty s roztroušenou sklerózou

Zapojily se do 24hodinového maratonu

Praha, 25. 3. 2024 – Více než 400 sportovních nadšenců se o víkendu v Praze zapojilo do Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Účastníci akce si vyzkoušeli kruhový trénink, tanec na židlích nebo box. Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje na nákup rehabilitačních pomůcek a úhradu pohybové terapie pro pacienty s roztroušenou sklerózou (RS).

Lidé s roztroušenou sklerózou i jejich blízcí cvičili ve FitnessAction a na dalších místech v Praze. „Cílem bylo společně si zacvičit a užít si to. Akce se účastnily i rodiny lidí s roztroušenou sklerózou a nechyběli ani jejich přátelé. Vzájemně se motivují k pohybu, který je nejenom pro pacienty velmi prospěšný,“ vysvětluje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci pořádal. Pro úspěšnou léčbu RS je totiž pohyb nezbytný. „Díky němu se pacienti udržují v dobré kondici. Navíc se ukázalo, že úspěch biologické léčby, kterou pacienti s RS často podstupují, je výrazně vyšší u těch, kteří se pravidelně hýbou,“ říká Bémová. MaRS nabídl pestrou škálu cvičení a lekce vedli kromě fyzioterapeutů a cvičitelů i studenti z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. „Nabídka sportovních aktivit v rámci maratonu byla široká, aby si každý pacient našel to, co mu vyhovuje,“ říká neuroložka a vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., která předcvičovala kundalini jógu. „Tento druh jógy je harmonizující pro tělo i ducha, což pomůže pacientům vyrovnat se s nemocí nejenom po fyzické, ale i po mentální stránce. I to bylo totiž cílem MaRSu – pomoci pacientům psychicky,“ uzavírá prof. Havrdová. Letošní MaRS byl již 13. v pořadí a probíhal v celé České republice. Kromě Prahy se cvičilo například i v Brně nebo Jihlavě. Celkem se zapojilo bezmála 30 míst po celé zemi.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období akutních zhoršení (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence jsou těžké. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz nebo aktivnizivot.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s RS ReMuS a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Lidé podpoří pacienty s roztroušenou sklerózou na 24hodinovém maratonu

V Praze se koná už potřinácté

Praha, 18. 3. 2024 – Lidé s roztroušenou sklerózou (RS) si letos opět zasportují se svými blízkými, a získají tak dávku motivace pro boj s nemocí v rámci akce Maraton s roztroušenou sklerózou (MaRS). Ten se koná už třináctým rokem po celé republice. V Praze odstartuje v pátek 22. března. Účastníci si vyzkouší kruhový trénink, tanec na židlích nebo box. Výtěžek z dobrovolného vstupného poputuje na nákup rehabilitačních pomůcek a úhradu pohybové terapie pro pacienty s RS.

Lidé s RS i jejich blízcí vyrazí na maraton MaRS, který startuje 22. března ve 14 hodin ve FitnessAction na Praze 4. Další sportovní aktivity se budou konat i v Divoké Šárce nebo v Radotíně. „Cílem je společně si zacvičit a užít si to. Proto se akce účastní i rodiny nebo přátelé lidí s roztroušenou sklerózou. Vzájemně se motivují k pohybu, který je nejenom pro pacienty velmi prospěšný,“ vysvětluje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci pořádá. Její slova potvrzuje i motto sportovního maratonu: „Vítězem MaRSu je každý, kdo vezme život do vlastních rukou.“ Pro úspěšnou léčbu RS je totiž pohyb nezbytný. „Díky němu se pacienti udržují v dobré kondici. Navíc se ukázalo, že úspěch biologické léčby, kterou pacienti s RS často podstupují, je výrazně vyšší u těch, kteří se pravidelně hýbou,“ říká Bémová. Letos navíc MaRSu předchází projekt Pentatlon – pětiboj trvající po dobu pěti týdnů, přičemž každý týden čeká na zájemce výzva v podobně rozličných druhů pohybu. I samotný MaRS pak nabízí pestrou škálu cvičení a lekce povedou kromě fyzioterapeutů a cvičitelů i studenti z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. „Nabídka sportovních aktivit v rámci maratonu je široká, aby si každý pacient našel to, co mu vyhovuje,“ říká neuroložka a vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., která bude v sobotu předcvičovat kundalini jógu. „Tento druh jógy je harmonizující pro tělo i ducha, což pomůže pacientům vyrovnat se s nemocí nejenom po fyzické, ale i po mentální stránce. I to je totiž cílem MaRSu – pomoci pacientům psychicky,“ dodává prof. Havrdová. Cvičebního maratonu pod vedením zkušených fyzioterapeutů a cvičitelů se může zúčastnit každý, kdo chce podpořit pacienty s RS. Více o programu akce se zájemci dozví na www.maratonmars.cz. „Letošní MaRS věnujeme našemu kolegovi Davidu Juřinovi, který nás na konci února opustil. Od prvního ročníku MaRSu byl jeho nedílnou součástí. Jsme mu vděčni za energii, kterou MaRSu věnoval, a za pozitivitu, kterou šířil," uzavírá Kateřina Bémová.

O roztroušené skleróze

Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz nebo aktivnizivot.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Rakoviny slinivky břišní přibývá, pomůže cílené vyhledávání

Včasné odhalení zvýší šanci na delší život

Praha, 11. 3. 2024 – Když začne „zlobit“, už bývá pozdě. Řeč je o rakovině slinivky břišní neboli pankreatu. Jde o jeden z nejzákeřnějších nádorů vůbec, a proto se jej lékaři snaží zachytit v co nejranějším stadiu. Již loni v ČR odstartoval program včasného vyhledávání této nemoci, založený na vyšetřování osob s vysokým rizikem vzniku rakoviny. V budoucnu by se do projektu mohlo zařadit až 30 specializovaných center po celé zemi a lékaři doufají, že výhledově zkontrolují i několik stovek pacientů ročně. Boj proti rakovině slinivky břišní byl také jedním z hlavních témat 26. ročníku Hradeckých gastroenterologických dní, na které se minulý týden do Fakultní nemocnice Hradec Králové sjely stovky expertů na onemocnění trávicího traktu z celého Česka i zahraničí.

Rakovina slinivky břišní je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí, ročně ji lékaři diagnostikují v ČR 2 400 osobám a téměř 2 200 pacientů na ni umírá. Počet případů navíc podle expertů setrvale roste a do roku 2050 předpokládají jejich zdvojnásobení. Rakovina slinivky břišní zpočátku nepůsobí žádné potíže, a lékaři ji tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. „V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem 8 měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory pankreatu odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 %,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. I proto se s kolegy v minulých letech zasazoval o spuštění programu vyhledávání časných forem rakoviny slinivky břišní, který na konci loňského roku skutečně odstartoval. „Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Těch je asi 10 % a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace. V tuto chvíli již máme do programu vybraných více než 100 pacientů. Doufáme, že vyšetříme řádově stovky pacientů ročně,“ vysvětluje prof. Urban. Na jaře se podle něj plánuje také spuštění registru těchto pacientů, díky němuž bude možné lépe vyhodnocovat data a sledovat úspěšnost programu. U výběru rizikových případů pak spoléhají na úzkou spolupráci s onkology, genetiky a chirurgy, ale také s praktickými lékaři, kteří pacienty odesílají na vyšetření do tzv. center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je nyní v Česku již devatenáct, do budoucna by se však měl jejich počet zvýšit nad třicet. „Centra jsou umístěna v předních českých gastroenterologických pracovištích, která jsou schopna zajistit komplexní péči o nemocného s tímto závažným onemocněním bez zbytečných časových ztrát,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. „Po zařazení do programu procházejí rizikové osoby kromě krevních testů také vyšetřením magnetickou rezonancí a speciálním ultrazvukovým vyšetřením pomocí endoskopu. Kritéria výběru pacientů, konkrétní vyšetření a jejich načasování přesně specifikuje nový doporučený postup České gastroenterologické společnosti, vypracovaný ve spolupráci s onkology a chirurgy. Skončila doba pasivního přihlížení, problém je potřeba intenzivně řešit, i když si všichni uvědomujeme, jak to je obtížné,“ dodává doc. Tachecí. To podle něj podtrhuje i množství kongresů, které se tématu věnují, a intenzivní spolupráce odborníků zmíněných oborů.

Celý program včasného vyhledávání pak probíhá v rámci vědecké studie, která by měla ověřit, zda se tímto způsobem významně zvýší počet léčitelných nádorů v raném stadiu.

V současné době jediná skutečně efektivní léčba rakoviny slinivky břišní spočívá v chirurgickém odstranění nádoru. „Odstranitelné nádory se však diagnostikují pouze v 10–15 % případů. Primárně tyto pacienty operujeme, pouze pokud jsou v celkově dobrém stavu, tedy bez výrazného úbytku na váze, a pokud se hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách, což varuje před možnými mikrometastázami, které nelze odhalit na zobrazovacích metodách. Nádory slinivky s metastázami jsou léčeny systémovou chemoterapií. Bohužel takových pacientů je velká většina, okolo 50–60 %. U zbývajících zhruba 25 % případů jsou nádory lokálně pokročilé, ale bez metastáz. Často jsou ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají. Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP. Zbylých přibližně 60 % nádorů slinivky je podle něj v době diagnózy již natolik pokročilých, že není možné je operovat a lékaři nasazují chemoterapii. Operace se podle prof. Kaly také stále častěji provádí tzv. miniinvazivními technikami a za pomoci chirurgického robota. To umožňuje provést co nejmenší zásah a usnadňuje rekonvalescenci pacienta.

Pacienti s tuberkulózou se mohou léčit doma – někteří

Počet lidí s touto nemocí v Česku vzrostl

Praha, 11. 3. 2024 – Počet lidí s tuberkulózou v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři nápor zvládají a připravují se na další nárůst. Doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. Úlevu by měla přinést i nová vyhláška, podle které se mohou spolupracující pacienti léčit doma. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den, jen o 142 let dříve, oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech atp.,“ říká MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. „Obvykle evidujeme 5–10 nemocných dětí za rok,“ podotýká MUDr. Wallenfels. Za loňským nárůstem malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy. „Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, tzv. multirezistentní formou TBC,“ popisuje MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o 2–3 pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.

Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10–15 lůžek, o tom nyní pneumologové jednají s Ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO) - říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. LF UK. Připomíná ale, že je třeba neusnout na vavřínech a pracovat na tom, aby situace zůstala klidná i nadále. „Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18–24 na 6–9 měsíců, musíme žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.

U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna. „Ta nám umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 % na loňských 21. Doc. Sova odhaduje, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina a připomíná, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.

Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle. „U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ dodává doc. Koblížek.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně, tj. včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: https://www.plicnilekarstvi.cz

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. Více informací na www.caro-gard.czEpidemiologická situace TBC v ČR v roce 2023 v číslech

MUDr. Jiří Wallenfels

Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou, FN Bulovka, Praha

Jde o předběžná data k 6. 3. 2024 z národního registru TBC, registr TBC se „uzavírá“ 30. 4. 2024. Přehled podle kraje bydliště nemocného (vč. porovnání s minulými roky) je uveden zvlášť.

· Celkem zatím do registru TBC hlášeno 447 případů TBC

· Muži: 319 případů, ženy 128 případů

· TBC u dříve léčených je 19

· TBC plic je 391

· Kultivačně pozitivních TBC je 318

· Počet mikroskopicky pozitivních TBC ze sputa (silné zdroje infekce) je 182

· Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 49,2 % (220 případů), z toho narozeni na Ukrajině 140 případů, na Slovensku 21 případů, v Rumunsku a ve Vietnamu po 11 případech atd.

· Hlášeno je 31 případů multirezistentní TBC*

· Průměrný věk nemocných je 45,5 roku

· Počet TBC u dětí do 15 let věku je 30, z nich 22 narozeno v ČR, 5 na Slovensku a 3 na Ukrajině

· Hlášeno 16 případů TBC u HIV pozitivních (z 300 vyšetřených na HIV), 14 z nich u osob narozených na Ukrajině, 2 v ČR

· Hlášeno 15 úmrtí na TBC

*Dle údajů Fakultní Thomayerovy nemocnice

Dlouhodobé pití alkoholu poškozuje srdce

Praha, 29. 2. 2024 – Dvojka vína nebo panáček po ránu člověku život neprodlouží, jakkoli tomu lidé v Česku věří. Podle kardiologů to potvrzuje řada studií. Dlouhodobé nadměrné pití naopak může srdce nenapravitelně poškodit. Tzv. alkoholickou kardiomyopatii způsobuje jakýkoliv druh alkoholu, pokud je požíván v nadměrném množství. O dopadech nesprávného životního stylu včetně nadměrného požívání alkoholu na zdraví srdce budou společně s dalšími tématy diskutovat lékaři 6. března, kde se koná Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

„Vysoká spotřeba alkoholu v České republice jednoznačně přispívá k vyššímu výskytu a nárůstu řady onemocnění včetně těch kardiologických. Typickým příkladem je tzv. alkoholická kardiomyopatie vedoucí k srdečnímu selhání. Abychom uklidnili obyvatele našeho regionu, výskyt srdečního selhání je rozprostřen vcelku rovnoměrně v celé České republice. Možná proto, že každý kraj má svoje specifické ‚hříchy‘, kterým to lze přičíst. Na severu Moravy to bývá pálenka, v Čechách pivo, na jižní Moravě spíše víno,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.

Podle něj poslední výzkumy vyvrátily předchozí studie, které naznačovaly, že pití alkoholu by mohlo chránit zdraví a prodlužovat život. „Studie měly většinou pochybnou metodiku zjišťování, a na jejich výsledky tak nelze spoléhat. Naopak se ukazuje, že benefit konzumace alkoholu v malém množství je sporný, ve větším množství už je pak alkohol vyloženě toxický. V nejoptimističtější variantě můžeme říci, že alkohol v malém množství a občasně nezkracuje život, ale rozhodně jej neprodlužuje a nijak organismus nechrání,“ říká prof. Krejčí. Když už se člověk chce napít, pak by podle kardiologa jako nejlepší varianta vycházelo víno, zvláště červené – zejména díky převážně zdraví prospěšným látkám, které obsahuje, jako jsou resveratrol, flavonoidy, katechiny a další. Srovnávací studie naznačují, že lidé, kteří jej pijí, méně umírají na nemoci kardiovaskulárního systému. Milovníci vína by se však neměli předčasně radovat. „Studie ovšem neprokázaly pozitivní vliv na celkovou úmrtnost, tedy je pravděpodobné, že i pijáci vína častěji umírají na rakovinu nebo v důsledku úrazů. A především může být také obtížné najít a udržet tu pravou míru, kdy už začíná být konzumace problematická a pro srdce toxická,“ říká prof. Krejčí. Hraniční denní dávka alkoholu se podle něj obecně uvádí jako jedna jednotka pro ženy a dvě jednotky pro muže, což odpovídá jedné, respektive dvěma sklenkám vína (v množství absolutního alkoholu to je 25–50 g/den). U vyšší konzumace už lidé riskují negativní zdravotní dopady. Pravidelní pijáci alkoholu si pak kromě potíží s játry nebo nervovým systémem mohou přivodit i některé kardiovaskulární problémy, včetně srdečního selhání a vysokého krevního tlaku.

Přestože z medicínského pohledu je lepší a bezpečnější abstinovat, dle odborníků nelze pomíjet psychologicko-filozofický efekt, který alkohol může mít na pocit životní pohody. „Pokud si k dobré večeři člověk dopřeje sklenku kvalitního vína, tak tím s největší pravděpodobností délku svého života nijak neovlivní, ale naopak jeho život může být o jedno příjemné potěšení bohatší,“ uzavírá prof. Krejčí.

Kardiologové chtějí více ambulancí srdečního selhání

Pomohly by s péčí o pacienty, kterých každým rokem rapidně přibývá

Praha, 29. 2. 2024 – Kardiologové usilují o vznik specializovaných ambulancí srdečního selhání. Ty zatím fungují především při velkých nemocnicích s kardiocentry. Vzhledem k tomu, že se o výskytu srdečního selhání hovoří už jako o pandemii, bude jich třeba otevřít mnohem víc. O kardiaky totiž není po ukončení hospitalizace vždy kvalitně postaráno. Odborníci na srdce budou nejenom o tomto problému diskutovat 6. března, na akci Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) a LF MU.

„Podle našich zkušeností do roku po odchodu z nemocnice, kam byli převezeni se srdečním selháním, zemře přibližně 20 % pacientů. Dalších asi 25 % se musí do nemocnice vrátit kvůli potížím už po jednom měsíci,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti. Tato čísla by mohla být dle lékařů výrazně nižší, kdyby pacienta okamžitě po propuštění z nemocnice převzal do péče ambulantní kardiolog, který má zkušenosti s léčbou srdečního selhání. A hned se postaral o ladění léčby. „Podle nejnovějších doporučených postupů musí být pacient co nejlépe zaléčen při hospitalizaci a v prvních 6 týdnech po propuštění z nemocnice. To se však bohužel vždy neděje kvůli nedostačující kapacitě specialistů na srdeční selhání. Není bohužel výjimkou, že když si pacient po propuštění z nemocnice zavolá do ambulance kardiologa s žádostí o termín kontroly, dostane jej za 3 měsíce, nebo dokonce za půl roku. První dny jsou přitom nejdůležitější. Do 5 let po stanovení diagnózy zemře až 50 % nemocných se srdečním selháním. Po druhé hospitalizaci pro srdeční selhání je medián přežití jen málo přes 2 roky“ vysvětluje prof. Krejčí.

„Studie z roku 20221 ukázala, že intenzivní monitoring pacienta spolu s úpravou léčby dokáže ve 180 dnech snížit úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání až o třetinu. Dnes už lze nejen měřit krevní tlak, puls a sledovat hmotnost nemocných, ale můžeme také pravidelně monitorovat hladinu natriuretických peptidů. Tyto informace nám umožňují zintenzivnit léčbu, pokud se stav nevyvíjí příznivě, tak aby se nemocný vyhnul hospitalizaci. Právě v období krátce po propuštění z nemocniční péče je riziko komplikací nejvyšší. Abychom jim zabránili, je třeba zásadním způsobem navýšit kapacitu ambulancí pro léčbu srdečního selhání, které by ideálně měly být v každé nemocnici či při většině kardiologických ambulancí,“ pokračuje prof. Krejčí. Cílem kardiologů tak je zajistit péči ve všech regionech a menších městech. Česká kardiologická společnost se také snaží o zvýšení úrovně znalostí a pravomocí zdravotních sester, které by mohly řadu měření a úkonů dělat samy.

Další úlevu systému by měla přinést telemedicína. V řadě nemocnic už různé telemedicínské systémy používají, ale vznikaly živelně a neumí spolu komunikovat. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny několik let funguje telemedicínský systém pro nemocné, jehož vývoj pro potřeby společných programů podpořilo Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. „Stačí když se pacient pod svým heslem přihlásí na portál, a systém mu každý den vygeneruje dotazník. Pacient vyplní například kolik váží, jak se cítí, jaký má tlak, zda je dušný, má otoky a pokud ano kde a jak velké. Jakmile uvidíme, že se zhoršuje, okamžitě zasáhneme. Upravíme například medikaci tak, aby se jeho stav stabilizoval,“ vysvětluje vrchní sestra I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA Mgr. Monika Černá. V současné době takto sledují deset pacientů s mechanickou podporou srdce a dalších deset, kteří

čekají na transplantaci – všichni kvůli své nemoci trpí pokročilým srdečním selháním. „Pro pacienty je výrazně lepší, když je monitorujeme průběžně. Může se totiž stát, že přijdou po půl roce na kontrolu s osmi kily navíc, kvůli zadrženým tekutinám, a tento stav se pak upravuje těžce,“ dodává Monika Černá.

Kardiologové odhadují, že do roku 2040 může být v České republice až 900 000 lidí se srdečním selháním. Podle předsedy České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., FESC, jsou nemoci oběhové soustavy dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku.

Obezita dítěte je problémem celé rodiny, tvrdí odborníci

Životní styl musí změnit všichni

Praha, 27. 2. 2024 – Limonáda v lednici, bonbóny v misce na stole a namísto víkendového výletu sledování televize. Tyto zvyky odborníci velmi často nalézají v rodině, kde žije dítě s obezitou. A právě počet těchto dětí v Česku v posledních letech raketově stoupá. Špatně nastavené stravovací a pohybové návyky společně se snadno dostupným nekvalitním jídlem jsou zároveň největší překážkou ve zvládání kil navíc. Jak ale experti připomínají, tento proces nelze nechávat pouze na dětech, změnou musí projít celá rodina. Pomoci mohou rodinné kurzy, které jak dětem, tak rodičům pomáhají nastavit zdravý životní styl. Experti na to upozorňují u příležitosti Světového dne obezity, který každoročně připadá na 4. března.

„Terapie obezity u dětí se neobejde bez spolupráce rodičů. Největším kamenem úrazu je to, že rodiče dětí s obezitou jsou většinou také ‚nadměrní‘, takže to nevidí jako problém. Rodič je pro potomka vzorem, a když nedělá nic sám se sebou, tak to nedělá ani dítě. Proto je vždy potřeba pracovat i s rodiči a příbuznými, kteří s dětmi žijí,“ říká PhDr. Iva Málková, psycholožka a zakladatelka organizace STOB, jejímiž kurzy zdravého hubnutí prošly za více než 30 let existence desítky tisíc lidí. Letos organizace pořádá také on-line konferenci, kde budou odborníci sdílet zkušenosti s řešením obezity u dětí a předávat rady rodičům.

Děti s obezitou jsou přitom podle dostupných dat hůře přijímány v kolektivech a stávají se také častěji obětmi šikany. „Často se setkáváme s tím, že rodiče sice ví, co je správné – tedy ve zkratce lépe jíst a více se hýbat – ale bojují s převedením těchto pravidel do praxe. Snažíme se jim pomoci s přenastavením fungování jejich domácnosti do zdravější podoby,“ vysvětluje PhDr. Málková. Hlavní příčinou nárůstu obezity u dětí je podle ní zejména výrazně snížená celková pohybová aktivita a také široká dostupnost potravin a nápojů s vysokým obsahem kalorií. Pomoc s přebytečnými kily svých děti mohou rodiče najít ve specializovaných kurzech spolku Hravě žij zdravě a STOB. Ty dětem i rodičům poslouží jako začátek cesty ke zdravějšímu životnímu stylu. „Dětem se věnujeme po stránce výživy, pohybu a psychiky. Učíme je například, jak si nastavit správný jídelní a pohybový režim, které potraviny jsou vhodné a které je potřeba omezit, přičemž žádné potraviny nezakazujeme. Také je motivujeme k pohybu a společně k němu hledáme cestu. V oblasti psychiky se například snažíme rozluštit podněty, které vedou děti k přejídání či k nadměrné konzumaci sladkostí, a učíme je, jak jim nepodlehnout,“ popisuje Mgr. Lenka Štěchová, pedagožka a lektorka společnosti STOB. Jak dále uvádí, řada dětí podléhá svým zažitým zlozvykům – děti například jedí nepravidelně a na jídlo se nesoustředí. Sledují u něj televizi nebo mobil. Případně „zajídají nudu“ jídlem, které je v domácnosti neustále dostupné a na očích.

Kurzy však podle Štěchové mají na hubnutí dětí menší efekt, pokud se do změny životosprávy nezapojí aktivně i rodiče. „V rámci kurzu je tedy část lekce věnována rodičům, aby dostali stejné informace jako jejich děti, pomohli jim poznatky uvádět do praxe a ideálně se podle nich začali řídit také,“ říká Lenka Štěchová. Více o kurzech se zájemci mohou dozvědět zde. Kurzy podporuje společnost Boehringer Ingelheim.

Dětí s nadváhou nebo obezitou v Česku podle odborníků přibývá raketovým tempem. Podle posledních dat z roku 2021 ze studie praktických lékařů pro děti a dorost žije v Česku přes 16 % dětí s obezitou, nadváhou pak trpí bezmála 10 % dětí. V roce 2016 se přitom obezita týkala 10 % dětí. „Přestože nemáme aktuálnější data, nemyslím si, že by nárůst obezity u dětí v posledních dvou letech zpomalil, spíše naopak. To je velký problém, protože neplatí, že by děti v pubertě z tloušťky ‚vyrostly‘. Kdo je obézní v dětství, většinou zůstává i v dospělosti,“ říká MUDr. Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP. Obezita již v útlém věku s sebou nese i řadu zdravotních rizik do budoucna. „S obezitou u dětí se bohužel setkáváme již v batolecím věku. Pacientům se tak již od dětství zvyšuje riziko vzniku nemocí, jako je diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění nebo nemoci pohybového aparátu. Obezita může přivodit také hormonálni poruchy nebo psychické potíže,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

Příčinou neplodnosti může být i netradiční tvar dělohy

Komplikuje početí i těhotenství

Praha, 20. 2. 2024 – Netradiční tvar dělohy může být příčinou neplodnosti, samovolných potratů nebo komplikovaného početí. Lékaři upozorňují, že na tento důvod neplodnosti se často nemyslí a vyšetření, která umí vady dělohy odhalit, se opomíjí. Jiný než klasický tvar dělohy mají podle specialistů na reprodukci v Česku stovky žen.

„Děloha se skládá z děložního hrdla a děložního těla a podobá se hrušce. Pokud má tvar jiný, může ženám významně zkomplikovat početí i těhotenství,“ vysvětluje MUDr. Jana Daňková Kučerová, gynekoložka z ostravské reprodukční kliniky Reprofit. Velikost děložního těla a hrdla se během věku mění, v dětství je hrdlo velké, dospíváním narůstá děložní tělo a ve stáří se hrdlo i tělo zmenšují. Děložní dutina má tvar trojúhelníku. „Některé ženy mají děložní dutinu velmi úzkou, ve tvaru T. V praxi jsem se dokonce setkala i s šířkou o velikosti pouhého brčka. V takovém případě čelí pacientky při snaze počít dítě vyšší pravděpodobnosti komplikací a také riziku samovolného potratu,“ říká MUDr. Jana Daňková Kučerová.

Vady dělohy jsou příčinou neplodnosti asi v 5 % případů. Komplikace způsobují buď myomy a polypy – tedy útvary, které se objeví na děloze v průběhu života, nebo právě vrozené vývojové vady dělohy. Pacientky může na problémy s dělohou upozornit slabá či chybějící menstruace, v řadě případů ale ženy žádné potíže nemají. O tom, že jejich děloha není v pořádku, se tak dozví až ve chvíli, kdy se snaží otěhotnět. „Pokud se jim to delší dobu nedaří nebo několikrát potratí, měly by se obrátit na specialisty, kteří je vyšetří a provedou ultrazvuk. Jestliže lékaři pojmou podezření na netradiční tvar dělohy, měli by pacientky poslat na další, podrobnější vyšetření,“ upřesňuje MUDr. Martina Novotná, specialistka na asistovanou reprodukci z brněnské kliniky Reprofit. Ultrazvuk však nemusí ukázat vše – jedná se totiž jen o zobrazovací metodu, která má své limity. „Při klasickém 2D zobrazení nemusí být vady dělohy patrné. Odhalit je umí až 3D ultrazvuk nebo speciální vyšetření dělohy, tzv. hysteroskopie. V současné době se ale tato vyšetření mírně opomíjí,“ dodává MUDr. Jana Daňková Kučerová.

Při hysteroskopii lékaři dělohu prohlédnou a zjistí, jestli je tvar v pořádku. Odebrat z ní mohou také vzorky tkáně k dalšímu prozkoumání. Podle odborníků je však tento zákrok už mírně invazivní, a právě z toho důvodu se často odkládá. „V ambulantním režimu se přitom hysteroskopie provádí v řádu minut. Je to šetrný a bezbolestný zákrok bez uspání, takže z něj pacientky nemusí mít žádné obavy,“ vysvětluje MUDr. Daňková Kučerová. V případě, že hysteroskopie abnormality dělohy odhalí, zkonzultují specialisté s pacientkou další léčebný postup. „Ženám může pomoci operace. Ta je ale krajním řešením a přistupuje se k ní až v momentě, kdy lékaři vyloučí všechny ostatní možné příčiny neplodnosti. Celosvětově však takových operací přibývá,“ uzavírá MUDr. Martina Novotná.

Špatně se mu sráží krev, přesto plánuje zdolat Mont Blanc

Pokud se mu podaří nasbírat dost peněz, podpoří další nemocné

Praha, 6. 2. 2024 – Třiadvacetiletý Daniel Šimek se jako první český hemofilik pokusí v červenci zdolat vrchol nejvyšší hory Alp Mont Blanc (4 807,81 m n. m.). Přestože trpí poruchou srážlivosti krve, chce zdolat horu, na kterou by si netroufl leckterý zdravý člověk. Hemofilie – vrozená nemoc – přitom ještě před 30 lety běžně pacienty směrovala k invaliditě. Díky moderní léčbě se však může Daniel Šimek na začátku července připojit k dalším osmi lezcům-hemofilikům. Svým výstupem podpoří mezinárodní projekt Save One Life, jehož cílem je pomáhat pacientům s hemofilií v méně rozvinutých zemích světa. Účast na expedici je ale podmíněna tím, že na ni student vybere 4 000 eur – ty poputují přímo k lidem s hemofilií na úhradu jejich léčby.

Kdo chce Daniela v jeho úsilí podpořit, může posílat příspěvky na účet Českého svazu hemofiliků, č. ú. 2109200873/2700, a do zprávy napsat Mont Blanc, případně pomocí QR kódu, který je k dispozici zde. „Výstup na Mont Blanc je to pro mě další výzvou, kterou chci pokořit. Hory nejsou můj hlavní koníček a jsem si vědom, že výstup nebude jednoduchý, i proto nesmím podcenit přípravu. Při studiu vysoké školy šel sport trošku stranou, takže se teď snažím dostat do kondice – běhám, plavu. Před samotným výstupem budeme mít tři dny na přípravu, musíme se adaptovat na místní podmínky,“ říká Daniel Šimek, student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Je jedním z asi tisíce lidí v Česku, kteří hemofilií trpí. Tuto vrozenou chorobu charakterizuje nedostatek tzv. koagulačního faktoru, takže se krev nesráží a pacientům způsobuje spontánní krvácení, například do kloubů. O výstup se mladý student pokusí jako člen skupiny devíti hemofiliků z celého světa, vedené horolezcem Chrisem Bombardierem. Ten jako první hemofilik na světě zdolal tzv. Korunu planety neboli sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů. „K projektu mě přizval sám Chris, který vede organizaci Save One Life. Ta pomáhá hemofilikům v rozvojových zemích. Takže jsem rád, že kromě zdolání hory mohu také pomoci pacientům, jako jsem já, a to v zemích, kde nemají to štěstí na stejně dostupnou léčbu jako v České republice,“ říká Šimek, který reprezentuje pacientskou organizaci Český svaz hemofiliků.

Danovo počínání budí obdiv i u lékařů, kteří hemofilii léčí. „Dříve se hemofilikům sportování nedoporučovalo, hlavně z důvodu rizika spontánního krvácení nebo úrazu. Díky profylaktické léčbě už ale můžeme srážlivost krve upravit tak, že sport nepředstavuje zásadní problém. Doporučujeme ale nekontaktní sporty, jako je cyklistika, plavání nebo běh,“ říká MUDr. Světlana Köhlerová z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno, která o Daniela pečovala v dětství. Jeho případ je podle lékařky specifický, protože trpí těžkou formou hemofilie. Přesto jej rodiče odmalička k pohybu vedli. To Danielovi nyní výrazně pomůže i při výstupu na Mont Blanc. „Podobný výstup bude pro hemofilika vždy spojený s výrazně vyšším zdravotním rizikem než pro zdravého člověka, přestože má nasazenou nejmodernější faktorovou léčbu. Daniel má velkou výhodu v tom, že je zvyklý sportovat, je osvalený a to chrání jeho klouby a tělo před zraněním a potenciálním krvácením. Navíc vždy svědomitě dodržoval léčbu a díky tomu jsou jeho klouby ve velmi dobré kondici,“ říká Danielův současný lékař, MUDr. Petr Smejkal z Oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Brno. Podobný výstup je podle něj pro hemofilika možný pouze díky pokroku v léčbě. Ještě na začátku

90. let by byl nemyslitelný. Pacienti s hemofilií neměli k dispozici profylaktickou léčbu, takže čelili i několika krvácením do kloubů ročně. To vedlo k nevratnému poškození kloubů a často k invaliditě. „Dnes si pacienti od malička nitrožilně doplňují koagulační (srážlivý) faktor, případně dostávají tzv. nefaktorovou léčbu. Oba způsoby léčby hemofilie pak velmi účinně zlepšují srážlivost krve, aby nedocházelo ke spontánním krvácením,“ vysvětluje MUDr. Smejkal.

Danielův příklad může také inspirovat mladší generaci nemocných. „Daniel všem ukazuje, že pacienti s hemofilií mohou žít plnohodnotný život bez výrazných omezení. Stačí, když k léčbě přistupují zodpovědně,“ říká Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků, který Daniela na jeho cestě podporuje. Příběh podle něj také povzbudí rodiče hemofiliků nebo ty, kteří o založení rodiny teprve uvažují a váhají právě z důvodu, že mohou být přenašeči choroby. „Je úžasné vidět, kam jsme se díky léčbě za poslední roky posunuli. Ukazuje se, jak je pro dítě s hemofilií a celou jeho rodinu důležitá motivace léčbu dodržovat. Přestože se jedná o nitrožilní nebo podkožní aplikaci léků, která není nikomu příjemná, díky ní mohou hemofilici dělat prakticky cokoliv,“ říká Kateřina Altmanová, předsedkyně pacientské organizace Hemojunior. To ostatně potvrzuje i Daniel Šimek. „Hemofilii beru jako svou nedílnou součást. Naučila mě vážit si všeho, co mám. Když se ohlédnu zpět, tak si myslím, že mi dala víc, než mi vzala. Beru ji jako svoji superschopnost,“ uzavírá.

O hemofilii

O sdružení Hemojunior

Hemojunior, z.s., je dobrovolnou neprofesionální organizací sdružující své členy z řad občanů bez rozdílu věku, národnosti, víry, profese či společenského postavení, kteří se chtějí aktivně podílet na pomoci rodinám s dětmi s hemofilií a von Willebrandovou chorobou. Vzniklo z iniciativy rodičů v listopadu 2001. Spolupracuje s Českým svazem hemofiliků. Více na www.hemojunior.cz.

O Českém svazu hemofiliků

Český svaz hemofiliků, z. s., je dobrovolný spolek osob s hemofilií a von Willebrandovou chorobou. Byl založen v roce 1990. Zastává zájmy nemocných a všemožně jim pomáhá zvládat nepříznivý osud. Hlavní snahou celého svazu je připravit všem členům podmínky pro co největší zkvalitnění života, zastávat zájmy celé komunity lidí s poruchami srážlivosti krve a umožnit jim plné začlenění do běžného života. Jejími členy jsou nejen sami nemocní, ale také jejich rodinní příslušníci, přátelé, lékaři a další zdravotníci, případně příznivci svazu. Český svaz hemofiliků (ČSH) je členem Světové federace hemofilie (WFH), Evropského hemofilického konsorcia (EHC) a Českého národního hemofilického programu (ČNHP). Spolupracuje se sdružením Hemojunior a v rozhodujících otázkách postupují společně. Více na www.hemofilici.cz.

„Vycvičené“ buňky pomáhají s léčbou krevních nádorů

Praha, 22. 1. 2024 – Převratné změny v léčbě krevních nádorů přináší pacientům novou naději na přežití. Odborníci se shodují, že se v posledních 10 letech v oblasti léčby rakoviny krve odehrávají doslova převratné změny. Zejména díky nástupu imunoterapie, která využívá vlastní imunitu pacienta k boji proti nádorovým buňkám. I díky moderním lékům tak přežívá stále více pacientů, úmrtnost na nádory krve stagnuje a u některých diagnóz dokonce klesá. I o tom diskutovaly stovky odborníků na hematologii – lékaři, vědci, ošetřovatelé, pracovníci laboratoří – na lednové konferenci Hematologie 2024 v Praze.

Zatímco u dospělých pacientů se v určitých případech již ustupuje od dosud dominantní chemoterapie, u dětí tato metoda stále zůstává přední volbou. I kvůli tomu, že nejčastějším nádorovým onemocněním krve u malých pacientů je akutní leukemie, kde chemoterapie ve většině případů funguje spolehlivě.

Častěji v případě dospělých nemocných je tak dle českých expertů „hitem“ posledních let léčba pomocí tzv. CAR-T lymfocytů. Je to typ imunoterapie, u které lékaři „vycvičí“ vlastní buňky pacienta tak, aby uměly zaútočit na buňky nádoru. „CAR-T lymfocyty jsou buňky imunitního systému, které nejprve odebereme z těla pacienta a následně se geneticky upraví tak, aby se uměly navázat na nádorové buňky, aktivovat se a nádor zničit. Tato terapie dosahuje opravdu pozoruhodných výsledků například v léčbě nehodgkinských lymfomů, nebo akutní lymfoblastické leukemie. Je opravdu fascinující, jaké pokroky ve výzkumu se vědcům v tomto ohledu daří podnikat,“ popisuje prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze. Právě CAR-T lymfocyty byly jedním z hlavních témat konference Americké hematologické společnosti (ASH), která se konala loni v prosinci.

Nové formy terapie lékařům umožňují hematologické nádory přesněji zacílit a ochránit pacienty před nežádoucími účinky. Čím dál častěji používaným lékem jsou například monoklonální protilátky. „Tyto léky označí imunitnímu systému pacienta místo, kam má zaútočit. Označí nádorovou buňku a imunitní systém ji následně sám zabije. Léky se také mohou navázat na jiné látky, například cytostatika, které nádorové buňky zabíjí. Výhodou léčby je tak vyšší účinnost a zároveň nízká toxicita,“ popisuje prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze. Monoklonální protilátky se staly nepostradatelnými například při léčbě lymfomů nebo u chronické lymfatické leukemie. Krevní nádory byly také první, u nichž lékaři monoklonální protilátky k léčbě použili – dnes se již běžně využívají i mimo onkologii.

I přes nesporné úspěchy výzkumu zůstává podle expertů nepostradatelnou formou léčby nádorů krve chemoterapie, a to i v případech mladých pacientů. „Například u dětské akutní lymfoblastické leukemie, nejčastějšího nádoru krve u dětí, je chemoterapie stále hlavním způsobem léčby, díky kterému vyléčíme 85 % pacientů. Moderní léky pak používáme tam, kde chemoterapie selhává nebo dojde k návratu onemocnění. Případně moderní léky kombinujeme s chemoterapií tak, aby se zvýšil účinek léčby, ale zároveň klesla její toxicita a zmírnily se nežádoucí účinky,“ vysvětluje doc. MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D., přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie

2. LF UK a FN Motol. Pokrok v možnostech léčby tak má za výsledek výrazně vyšší naději na přežití pro pacienty.

Odborníci se shodují, že čeští pacienti mají přístup k nejnovějším lékům srovnatelný s ostatními rozvinutými zeměmi. Desítky pacientů s nádory krve jsou nyní v Česku léčeny v rámci studií na experimentální léky. „Česko je rovnocenným partnerem hlavně evropských zemí, jako jsou Německo, Rakousko, Itálie nebo Švýcarsko, ale i USA či Japonsko, a to zejména v oblasti dětské hematologie. Tam už v podstatě dvě desítky let hrajeme důležitou roli v různých významných pracovních skupinách a podílíme se na zavádění nových diagnostických a léčebných postupů. Díky tomu jsou u nás nejmodernější léky dostupné a čeští pacienti je mají k dispozici,“ říká prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D., vedoucí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol. Upozorňuje však, že moderní léky stále zůstávají velmi nákladné. Například léčba jednoho dětského pacienta pomocí CAR-T lymfocytů vyjde přibližně na 8 milionů korun.

Krevních nádorů přibývá, může za to stárnutí a špatná imunita

Hematologové řeší, kdo se bude o pacienty starat

Praha, 22. 1. 2024 – Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny. Díky moderním lékům a novým metodám přežívá čím dál více nemocných. Chybí ale zdravotní sestry a další odborníci, kteří se o hematologické pacienty starají. Stejně tak přestává stačit kapacita lůžkových zařízení. S tímto problémem se lékaři nepotýkají jen v tuzemsku, ale v celé Evropě. Jaké výzvy před českou a evropskou hematologií stojí, řešilo téměř 600 odborníků – lékařů, vědců, ošetřovatelů, pracovníků laboratoří na své lednové akci – Hematologie 2024 v Praze.

„Každoročně diagnostikujeme více než 5 000 různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 % za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. A také častějším poruchám imunity,“ říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze. Zatímco rakovina krve se vyskytuje čím dál častěji, úmrtnost na hematoonkologická onemocnění v posledních desetiletích stagnuje (za 30 let vzrostla o 1,1 %), u některých diagnóz dokonce klesá. To znamená, že v Česku přibývá lidí, kteří se s nemocí léčí – v posledních 30 letech téměř čtyřikrát. „Nejvíce to pozorujeme například u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 %, nebo u non-Hodgkinových lymfomů – o 20 %. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 % pacientů, díky obrovským pokrokům v terapii, kterou máme k dispozici,“ vysvětluje prof. Trněný.

Stejným tempem však nerostou počty zdravotníků, kteří se o pacienty starají, ani kapacity zařízení, kde nemocné léčí.

„Máme velmi dobře fungující, ale často přetížená centra specializované hematologické péče (HOC). Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat tzv. pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem 10. Do budoucna bude snaha ukotvit centra rozšířené hematologické péče ve Věstníku MZ ČR. Tento věstník definuje pouze centra HOC a pak hematologické ambulance, nic mezitím. Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ říká prof. MUDr. Žák Pavel, Ph.D., předseda České hematologické společnosti ČLS JEP. Příkladem je podle něj Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče a pacienti tak musí dojíždět do HOC v Praze nebo Plzni. „Typickým příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, jež se dnes léčí tabletami. Pacienti se obvykle dostanou během jednoho až dvou let od diagnózy do stabilizovaného stavu, a mohou tak být nadále sledováni jinde. Dalším příkladem může být i chronická lymfatická leukemie,“ dodává prof. Žák.

V ČR v současnosti funguje osm HOC pro dospělé a dvě pro děti a v nich se nyní soustředí nejkomplikovanější a nejnákladnější péče. „S nedostatkem kapacit bojuje dle mých informací většina hematoonkologických center v Praze. Jen u nás bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 %. Snažíme se tento stav postupně narovnat,“ popisuje prof. MUDr. Petr Cetkovský, Ph.D., MBA, ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze. Minimálně o 30 % méně zdravotních sester, než by

bylo třeba, je podle profesora Trněného na hematologické klinice ve VFN. „Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velmi náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelné,“ doplňuje prof. Trněný.

Čeští hematologové nejsou v této situaci sami, stejné problémy řeší jejich kolegové po celé Evropě. Podle prezidenta Evropské hematologické asociace, prof. Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve i kvůli tomu, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí. „Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie,“ uvádí prof. Almeida. „Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí. Proto je nutné přizpůsobit naše zdravotnické služby tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Nejenže je třeba vyčlenit více zdrojů a pracovních sil, ale také výrazně vzdělávat o nemocech, které se v zemích, kam se migranti stěhují, běžně nevyskytují.“

Na nemoci krve v Česku ročně zemře asi 2 000 lidí.

5 pravidel, jak v zimě chránit srdce

Prudký pokles teplot nemusí dělat srdci dobře, zvláště pokud je nemocné. Nízké teploty jsou spojeny s výraznějšími negativními dopady na životně důležitý orgán než teploty vysoké. Mráz umí vyprovokovat zúžení koronárních tepen, srdeční arytmie i zhoršení srdečního selhání. Pokles teploty vzduchu o 10 °C může být spojen s růstem počtu srdečních příhod až o 13 %. Potíže se srdcem může způsobit i pokles atmosférického tlaku.

Kardiologové, ústy svého předsedy prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., FESC, proto doporučují kardiakům dodržovat v zimních měsících těchto 5 jednoduchých pravidel, aby srdce ochránili:

1) Vyhněte se nadměrné fyzické zátěži venku, tedy například náročnému několikahodinovému sportování. Přizpůsobte pohyb svojí kondici.

2) Odpusťte si pobyt ve vysoké nadmořské výšce, pokud na ni nejste dlouhodobě aklimatizováni.

3) Dobře se oblečte, ideálně do materiálů, které umí odvádět pot, a zabránit tak prochladnutí, nebo naopak přehřívání organismu. Platí, že 3 slabší vrstvy oblečení jsou lepší než jedna silná.

4) Pravidelně užívejte předepsané léky, které srdce drží „na uzdě“.

5) I když má znečištěné ovzduší na srdce menší vliv než například obezita nebo kouření, kardiaci by ho neměli podceňovat. Při inverzi je srdce vystaveno mnohem větší zátěži, a proto – pokud je to možné – zůstaňte v takových podmínkách raději doma.

Dotazník ukáže, zda se pacienti s rakovinou dostanou k léčbě včas

Čím dřív se nemocní začnou léčit, tím mají větší šanci na život

Praha, 8. 1. 2024 – Co trápí pacienty s onkologickým onemocněním? Jak rychle se v jednotlivých regionech dostanou ke správné diagnóze a léčbě? Orientují se v tom, co je čeká? To vše se stále snaží zjistit spolek Hlas onkologických pacientů. Vyzývá proto všechny, kdo se potýkali s rakovinou nebo jí v současné době čelí, aby vyplnili speciální dotazník. Ten pomůže zmapovat slabá místa zdravotního systému a odlišnosti v krajích a ukáže, jaké problémy by se měly akutně řešit. Cílem je zabránit zbytečným prodlevám a nedorozuměním – ty totiž mohou stát onkologického pacienta život.

„Zásadní roli v naději na uzdravení hraje u většiny zhoubných nádorů čas. Nemocné obvykle neohrožuje jen samotný nádor, ale především nádorové buňky, které se vydávají krevní nebo lymfatickou cestou do celého těla. Léčba je musí nejenom doběhnout, ale i předehnat. Jinak se pacienti neuzdraví,“ vysvětluje prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., MD., Ph.D., přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a 1. LF UK. Pacienti s rakovinou a jejich blízcí se ale mnohdy neumí ve zdravotním systému rychle zorientovat, lékaři je dostatečně „nenavedou“ nebo vše nevysvětlí, a pacienti tak s léčbou začínají pozdě. Změnit by se to mohlo díky speciálnímu dotazníku, který vytvořil ve spolupráci s lékaři spolek Hlas onkologických pacientů (HOP). Dotazník vyplněný přímo onkologickými pacienty odhalí, co je nejvíc trápí. „V jednotlivých regionech se péče hodně liší. Snažíme se proto zmapovat, kde jsou největší slabiny systému, a přispět tak k jejich řešení,“ říká Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP.

Vyplnění dotazníku, který pacienti najdou na webových stránkách spolku, zabere asi 30 minut. Otázky jsou rozděleny do několika okruhů a týkají se například toho, jaké potíže nemocné prvotně přivedly k lékaři, za jak dlouho se dozvěděli, že mají podezřelý nález, a jestli byly informace, které dostávali, srozumitelné. „Dotazník je obsáhlý a komplexní. Pacienti v něm odpovídají i na to, jak rychle po stanovení diagnózy našli onkologa a jak daleko k němu musí dojíždět. Snažíme se také zjistit, jestli jsou pro ně návštěvy u specialisty stresující,“ popisuje Petra Adámková. Dotazník podle ní ukáže, jaké problémy by se měly akutně řešit, a pomůže také s lepším nastavením zdravotní péče po celé České republice.

Hlas onkologických pacientů usnadňuje nemocným boj s rakovinou i jinými způsoby. Loni pro ně začal připravovat jednoduché návody – mapy, kterým říká Cesta pacienta. Lidé s rakovinou se z nich dozví o symptomech či rizikových faktorech své nemoci a možnostech diagnostiky a léčby. Najdou v nich obecná doporučení pro prevenci nebo odkazy na pacientské organizace, kam se mohou obrátit pro informace. „Návody jsme zatím zpracovali pro pacienty s rakovinou děložního hrdla, prostaty, prsu, děložní sliznice, s uveálním melanomem a karcinomem střev a konečníku. V současné době připravujeme mapy i pro další diagnózy, jako je například rakovina plic nebo ledvin,“ upřesňuje Petra Adámková. Na přípravě návodů se kromě HOP podílí také lékaři a spolupracovat na nich bude také Česká onkologická společnost. Jedním z odborných garantů Cesty pacienta s karcinomem prsu je prof. Petra Tesařová. „Na informaci, že má v těle zhoubný nádor, není připravený nikdo z nás. Pokud se ale k této nepříznivé zprávě přidá podrobné vysvětlení, jak se mohou pacienti uzdravit, co je čeká a co mohou pro vyléčení udělat sami,

rozptýlí se jejich úzkost a bezradnost, urychlí zahájení léčby a zlepší její přijetí,“ vysvětluje prof. Petra Tesařová. Návody jsou podle ní velkým přínosem nejenom pro pacienty, ale i pro ošetřující onkology.

„Cesty pacienta pomohou nemocným utřídit si myšlenky a lépe pochopit celý léčebný postup. V kvantu informací, které dostávají v emotivně velmi obtížné situaci, se totiž jinak lehce ztratí,“ doplňuje MUDr. Olga Dubová z Fakultní nemocnice Bulovka, odborná garantka Cesty pacienta s karcinomem děložní sliznice.

„Vzhledem k tomu, že cesty obsahují i symptomy jednotlivých onemocnění a obecná doporučení pro prevenci, měly by být užitečným zdrojem informací nejen pro onkologické pacienty, ale také pro veřejnost. Určitě je ocení i rodiny nemocných – díky nim totiž lépe pochopí, čím vším jejich příbuzní prochází,“ uzavírá Petra Adámková.

Doposud zpracované Cesty pacienta: https://hlaspacientu.cz/cesta-pacienta/ Dotazník – Cesta pacienta k onkologické diagnóze: https://hlaspacientu.cz/zpravy-o-cinnosti/pomozte-nam-zmapovat-cestu-pacientu-k-onkologicke-diagnoze-dotaznik/

O Hlasu onkologických pacientů Hlas onkologických pacientů je spolek sdružující neziskové organizace (pacientské a podpůrné organizace), které se věnují naplňování zdravotních, sociálních a psychologických potřeb onkologických pacientů a jejich blízkých. Poskytuje konzultace a poradenství k jakémukoli typu onkologické diagnózy.

Po svátcích končí řada lidí v péči gastroenterologů

V lednu plní ordinace lidé s trávicími obtížemi

Praha, 9. 1. 2024 – Přeplněný žaludek se štamprličkou něčeho ostrého na slehnutí patří v období Vánoc a silvestra ke koloritu českých domácností. Přeplněné ordinace v lednu poté zase ke koloritu českých gastroenterologů. Hned zpočátku roku totiž potkávají specialisté pacienty, kteří dali v prosinci svému trávicímu traktu řádně zabrat. Nejčastěji jsou mezi nimi „nováčci“, u nichž se kvůli svátečnímu veselení objevily potíže jako průjmy, zácpa či bolesti břicha. Na židle čekáren v gastroenterologických ordinacích v lednu zasedají také lidé se zhoršenými projevy onemocnění žlučníku, slinivky nebo jater.

„Naši pacienti s chronickými nemocemi gastrointestinálního traktu, jako jsou například Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a celiakie, jsou i přes svátky obvykle disciplinovaní, protože už ví, co jim případné porušení režimu a životosprávy přinese. Problém je obvykle s těmi, kteří svoji diagnózu znají krátce, a neví tak ještě, co si mohou, nebo spíše nemohou dovolit. Ti pak v lednu plní naše ordinace s potížemi, které by je minuly, kdyby přes Vánoce udrželi doporučený dietní režim,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Další skupinou osob, jež se na začátku roku vypraví za experty na trávicí trakt, jsou „žlučníkáři“ a ti, kteří mají vleklé potíže s játry nebo slinivkou. Podle lékařů se těmto pacientům většinou daří přes rok držet chutě na uzdě, vánoční svátky jsou však pro ně příliš velkým pokušením. „Přestože tuší, že jim pak může být velmi špatně, dopřejí si alkohol či tučná jídla. Část z nich přijde v lednu, někteří bohužel už o svátcích volají záchranku,“ popisuje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Jak dále uvádí, v lednu chodí také lidé, kteří tuší, že s jejich žaludkem nebo střevy není něco v pořádku, ale návštěvu odkládají, aby si užili pěkné svátky. „Kvůli těmto příchozím s mnohdy již pokročilými nálezy se pak hned na počátku roku nahromadí požadavky na příslušná vyšetření,“ doplňuje prof. Urban.

Kromě tučného jídla a alkoholu je dalším faktorem, který škodí trávicímu traktu, stres. A právě Vánoce a Nový rok nejsou vždy jen svátky klidu a míru, ale pro někoho naopak vysoce stresovým obdobím. „Kombinace psychického stresu a dietních excesů vede ke zhoršení také funkčních zažívacích potíží, typickým příkladem je například syndrom dráždivého tračníku projevující se zhoršením bolestí břicha a intenzivními průjmy,“ komentuje doc. Tachecí.

S nemocemi trávicího traktu se v Česku v současnosti léčí miliony lidí. Jen Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu má přes 70 000 jedinců, přičemž odborníci odhadují, že do roku 2030 toto číslo vzroste až na 80 000. Se syndromem dráždivého tračníku se v tuzemsku potýká dokonce až 1,5 milionu lidí.

O České gastroenterologické společnosti (ČGS)

Společnost sdružuje téměř 900 profesionálů zabývajících se onemocněními trávicího ústrojí. Hlavním úkolem ČGS je vytváření odborných a organizačních podmínek pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce (Endoskopická sekce, Sekce mladých gastroenterologů a Sekce ambulantních gastroenterologů) a pět

pracovních skupin. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který poprvé vyšel již v roce 1947 a je hlavním oborovým periodikem tří odborných společností. ČGS každoročně pořádá kongresy s mezinárodní účastí, jichž se standardně účastní na tisíc odborníků. Společnost se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Více informací na www.cgs-cls.cz.

Na co si dát pozor při výběru reprodukční kliniky?

Praha, 3. 1. 2024 – Problémy s neplodností trápí v Česku téměř pětinu párů. Důvodem jsou nejenom zdravotní komplikace, ale i rostoucí věk žen. Pomoc v podobě asistované reprodukce nabízí v tuzemsku desítky klinik, většina párů se ale jen těžko orientuje v tom, kterou z nich si vybrat. Jak by měla péče na klinice správně vypadat, na co mají páry nárok a co by je naopak mělo varovat, radí MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a zároveň vedoucí lékař IVF Clinic v Olomouci. A také MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Napoví počty pacientů i recenze

Řada reprodukčních klinik má sice výbornou marketingovou kampaň a informace nabízí na moderních webových stránkách, o jejich kvalitě to ale vypovídat nemusí. „Úspěšnost kliniky se neposuzuje lehce. Důležitým ukazatelem je počet léčených pacientů a počet narozených dětí – čím jich je víc, tím více dobrých specialistů tam pracuje, a klinika má pak lepší výsledky,“ říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. Ženám, které teprve do procesu vstupují, pomohou při výběru kliniky i recenze ostatních pacientek, které najdou na webu či sociálních sítích. Poradit jim umí také jejich gynekologové – právě k nim se totiž z reprodukčních klinik těhotné pacientky vrací. „Gynekologové ví, z jakých zařízení si jejich pacientky odnesly dobrou zkušenost, komu důvěřovaly. Ostatním ženám tak mohou poskytnout užitečné reference,“ doplňuje MUDr. Pavel Otevřel.

Důležitá je osobní konzultace

Párům, které váhají s výběrem reprodukční kliniky, hodně napoví osobní návštěva a pohovor se specialisty přímo na místě – úvodní konzultace je navíc většinou zdarma. „Rozhodně bych se snažil vyvarovat klinik, které párům nabízí ceníky a různé balíčky ještě předtím, než zájemce vyzpovídají. Páry by měly zdravotnická zařízení vždy osobně navštívit, s lékaři probrat své problémy a pobavit se o možných způsobech řešení,“ vysvětluje MUDr. Otevřel. Teprve po vyšetřeních, která následují, pak odborníci na klinice zvolí ideální postup léčby, seznámí s ním pacienty a nabídnou konkrétní služby.

Pozor na placení zbytečných vyšetření

Vstupní vyšetření na klinikách, kromě některých specializovaných, plně hradí zdravotní pojišťovny. Jejich rozsah posuzuje ošetřující lékař. „Pokud kliniky nabídnou všechna vyšetření všem pacientům, například genetiku, imunologii či hysteroskopii, nemusí k tomu vést jednoznačné zdravotní důvody a nezní to moc důvěryhodně,“ zdůrazňuje MUDr. Otevřel. Primárně by se měli lékaři soustředit na určení správné diagnózy a neprovádět navíc specializovaná vyšetření, za která musí pacienti doplácet. „Co se týká léčby, ženy do 40 let mají čtyři cykly umělého oplodnění (IVF) hrazeny z větší části ze zdravotního pojištění,“ doplňuje MUDr. Machač výčet toho, na co mají pacientky nárok.

Některé metody jsou slepou cestou

Jakmile specialisté vyberou konkrétní metodu léčby neplodnosti, měli by s ní vždy pacienty podrobně seznámit. „V oblasti asistované reprodukce se setkáváme i se spoustou komerčních

firem. Klinikám nabízí různé vitamíny, preparáty či technologie, které mají teoreticky zvýšit šanci na otěhotnění – řada z nich je ale slepou cestou. Proto by měli lékaři nabízet jen takové metody, u nichž umí vysvětlit, v čem spočívá jejich přínos,“ říká MUDr. Machač. Nejenom pacientům, ale i lékařům podle něj může napovědět „semafor“, který zpracovala anglická asociace regulující léčbu neplodnosti (HFEA). „Metody, které pomáhají všem a jsou vědecky ověřené, mají zelenou barvu. Oranžová barva značí, že je metoda vhodná jenom pro určité pacienty. S otazníkem nebo červeně jsou označeny metody, jejichž účinek je sporný,“ dodává MUDr. Machač.

Úspěšnost asistované reprodukce není stoprocentní

Oborníci na asistovanou reprodukci by měli pacienty vždy upozornit na to, že ani moderní medicína nedokáže zázraky a neumí zvýšit kvalitu pohlavních buněk. Úspěšnost asistované reprodukce proto nikdy nemůže být stoprocentní. „Pokud k nám přijdou dva nemocní lidé a my spojíme jejich spermie a vajíčka, nikdy ‚neuděláme‘ lepší embryo než to, které by vzniklo přirozenou cestou. To je velmi naivní představa. Pohlavní buňky dokážeme vybírat a spojovat, ale neumíme zvyšovat jejich kvalitu,“ vysvětluje MUDr. Machač. Pokud jsou ale dárci vajíček i spermií zdraví a ženy nejsou v pokročilém věku, dosahuje podle něj v tuzemsku asistovaná reprodukce výborných výsledků.

Kvalitní klinika funguje 24 hodin denně 7 dní v týdnu

Při výběru reprodukční kliniky by si měly páry zjistit, jestli se v ní mohou v případě urgentních problémů obrátit na specialisty 24 hodin denně 7 dní v týdnu. „Každá kvalitní klinika by měla mít pro pacienty k dispozici horkou linku, která funguje nepřetržitě. Pokud mají pacientky bolesti nebo například krvácí, je velmi důležité, aby své potíže ihned konzultovaly s odborníky,“ říká MUDr. Machač. Důležitým kritériem výběru kliniky je také možnost absolvovat plánovaný léčebný zákrok kterýkoli den v týdnu. Kliniky by měly poskytovat i další služby. „V případě potřeby by měly zajistit například genetické nebo urologické vyšetření. Důležitá je i spolupráce s ostatními specialisty, ať už se jedná o centra pro léčbu endometriózy, nebo o psychology,“ uzavírá MUDr. Otevřel.

Pojišťovny nově zaplatí očkování proti HPV dalším „náctiletým“

Účinná zbraň proti zbytečným úmrtím na rakovinu

Praha, 1. 1. 2024 – Dětský očkovací kalendář se mění. Od dnešního dne je očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od 1. ledna 2024 už je ale uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. HPV je jednou z nejčastějších sexuálně přenosných infekcí – v průběhu života se s ní setká osm z deseti osob. Pokud se jejich tělo s infekcí nevypořádá, může u nich vypuknout rakovina nebo se například objevit genitální bradavice. Důsledným očkováním proti HPV lze mimo jiné vymýtit rakovinu děložního hrdla, na kterou nyní v Česku zemře každých 29 hodin jedna pacientka.

„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejúčinnější prevencí HPV onemocnění. Viry napadají různá místa na těle žen i mužů a u obou pohlaví mohou vést k rozvoji závažných onkologických onemocnění,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. HPV infekce má na svědomí až 98 % případů rakoviny děložního hrdla a 90 % případů genitálních bradavic. Je příčinou i dalších HPV asociovaných rakovin, jako jsou některé nádory řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel. „Proti HPV by se proto měly nechat naočkovat nejenom dívky, ale i chlapci. Ideálně před zahájením sexuálního života. Ochrání sami sebe a výrazně sníží riziko přenosu viru,“ zdůrazňuje MUDr. Hülleová.

Rakovinou děložního hrdla, nejčastějším karcinomem způsobeným HPV infekcí, v České republice ročně onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na ni zemře. V tuzemsku se jedná o třetí nejčastější nádorové onemocnění žen v produktivním věku. „V některých zemích, například v Austrálii nebo severských státech, rakoviny děložního hrdla významně ubývá. Proočkovanost proti HPV se v nich totiž vyšplhala až na 90 %. K takovému číslu chceme směřovat také,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Podle posledních oficiálních dat z roku 2021 dosáhla v tuzemsku proočkovanost u dívek téměř 70 %, u chlapců to bylo skoro o třicet procentních bodů méně. Na základě předběžných dat za rok 2022 by se měla proočkovanost u dívek pohybovat na podobné úrovni. U chlapců se předpokládá, že vzrostla asi na 48 %. Aktuální rozdíl v proočkovanosti obou pohlaví by tedy měl být zhruba dvacet procentních bodů. „Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života proti HPV infekci chráněna,“ dodává lékařka.

HPV infekce se šíří převážně intimním kontaktem. K přenosu dochází nejenom při pohlavním styku, ale i při orálním sexu, mazlení nebo přes kontaminované předměty, například ručníky. Podle odborníků se HPV „naivita“ – období, v němž ještě u dívek a chlapců nedošlo ke kontaktu s HPV, posunuje do nižších věkových skupin. „Rozšíření věkového rozpětí pro hrazené očkování proti HPV je proto velmi rozumným krokem,“ říká MUDr. Alena Šebková.

Vakcíny jsou nově hrazeny všem dětem od 11 let do dosažení jejich 15. narozenin. Změna vyplývá z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabyla účinnosti 1. ledna 2024. Díky rozšíření věkové kohorty pro úhradu očkování budou mít lékaři větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu. Výrazně jim to také usnadní plánovaní očkování „náctiletých“ dětí. „I když rodiče o možnosti očkování proti HPV informujeme s dostatečným předstihem, často se stává, že si na něj vzpomenou až po 14.

narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhnou, protože očkování je v současné době zdarma jenom pro třináctileté,“ přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006 a doposud na celém světě aplikovali stovky milionů dávek. Bezpečnost a účinnost očkování proti HPV opakovaně potvrdila nejenom řada odborných studií, ale především aplikace očkovacích látek a počty naočkovaných dávek vakcín na celém světě. Rodiče se tedy nemusí bát ani nežádoucích účinků po očkování – jsou totiž velmi vzácné. „K očkování proti HPV nabádá i Světová zdravotnická organizace. V současné době je to jediné očkování, které chrání před vznikem onkologického onemocnění,“ doplňuje MUDr. Cabrnochová.

Důležitost očkování proti HPV si uvědomuje stále větší množství rodičů. „Očkování proti HPV je výborná prevence, protože o rakovině slyšíme pořád a jakýkoli nádor může způsobit velké problémy. Moje dcery už podstoupily řadu jiných očkování a všechny snesly dobře – s očkováním proti HPV jsem proto vůbec neváhal. Nikde jsem se navíc nedočetl o nějakých zásadních problémech, které by tohle očkování mohlo způsobit. Starší dcera, které bude 14, už naočkovaná je a mladší jedenáctiletou nechám naočkovat také," uzavírá 50letý Tomáš Votava z Plzně.

Ilegalita konopí posiluje černý trh. Veřejnost je úpravě legislativy nakloněna

Praha 21. prosince 2023

Příprava legislativy regulované dostupnosti konopí je v poslední době velmi diskutovaným tématem. Rok 2023 byl rokem významných kroků na cestě k legalizaci domácího samopěstování i komerčního prodeje. Situace však v současnosti ustrnula na mrtvém bodě, přitom i veřejnost (a možná PRÁVĚ TA především) je dle průzkumů legislativním změnám nakloněna.

Záměr zákona z pera národního protidrogového koordinátora Jindřich Vobořila je na světě. Návrh je připraven v několika variantách, které zahrnují legalizaci samopěstování konopí a vznik speciálních klubů pro jeho rekreační užívání či větší zpřístupnění léčebného konopí. Je zvažována i varianta licencovaného prodeje v obchodech přístupných dospělým osobám.

„Vznik přísně regulovaného trhu je součástí plánu boje proti závislostem, který letos začátkem dubna schválila vláda a který zahrnuje také posílení prevence a léčby závislostí nebo vyšší zdanění návykových látek,“ komentuje Jindřich Vobořil.

Tato následující fáze však naráží na ustanovení mezinárodních smluv, proto je zapotřebí všechny kroky konzultovat s partnery z Evropské unie. I zde však stále více státu zvažuje zavedení regulovaného trhu s konopím.

Společnost dospěla, regulace je nutná

Společenská i zdravotní škodlivost konopí je dle výzkumů mnohem menší než škodlivost alkoholu nebo tabáku. Ilegalita konopí, která by měla chránit veřejné zdraví a zvyšovat bezpečnost společnosti, však dělá naprostý opak. „Represe selhává, zákazy pouze nahrávají rozvoji černého trhu, kde je nabízeno konopí, které bývá často kontaminováno pesticidy nebo těžkými kovy a obsahuje velmi vysoké procento psychoaktivního THC, takže může způsobovat toxickou psychózu a přispívat k rozvoji duševních nemocí. Největším problémem je však dostupnost tohoto konopí dětem a dospívajícím,“ upozorňuje Petr Pleva z Think tanku racionální politiky závislostí. Vhodnější způsoby regulace jsou logickým vyústěním situace.

„Škodlivost různých druhů drog a způsob, jakým bychom měli k látkám přistupovat, je různá. Ne-odpovídá současnému stavu,“ komentuje poradce Jindřich Vobořila a současně odborný ředitel Společnosti Podané ruce doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. S odkazem na vědecké studie navíc zdůraz-ňuje, že přísnost zákona přímo nesouvisí s mírou užívání, zejména problémového, závislostního užívání.

Cestou je vyvážená politika, která staví na přísné regulaci dostupnosti na jedné straně a uceleném systému prevence a snižování rizik na straně druhé. Cílem je pak omezení negativních důsledků problémového užívání konopí a zároveň přidání tolik potřebných financí do veřejných rozpočtů.

„Důkazem selhání represe je fakt, že nedokáže omezit masivní černý trh. Konopí je v ČR dle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti nejpopulárnější drogou, zkušenosti s ním má téměř 40 %

dospělé populace a bohužel i stejný počet mladistvých,“ dodává Petr Pleva. „Přísná regulace, která nastaví parametry pro obsah kontaminujících látek, omezí maximální koncentraci psychoaktivního THC a zavede věkové omezení dostupnosti, může přinášet výrazné zdravotní benefity. Díky zavedení legálního trhu dojde k omezení nelegálního prodeje a pěstování konopí a sníží se i s ním spojená kriminalita.“ Je třeba dodat, že podle zveřejněných průzkumů veřejného mínění jsou čísla uživatelů konopí ještě vyšší.

Situace se mění, legislativa s ní musí jít ruku v ruce

I za hranicemi již dochází ke změně přístupu států k problematice psychoaktivního konopí a čím dál více zemí vnímá nutnost aktualizovat svoji politiku týkající se nakládání s konopím. Jako příklad můžeme uvést Nizozemí, Uruguay, některé státy USA, Kanadu, Maltu, Španělsko či Švýcarsko— tyto země spojuje právě pokrokové uchopení konopné problematiky. „Některé z těchto států se věnují všem aspektům osobního užívání konopí, od pěstování pro osobní potřebu až po konopný trh, jiné postihují pouze konkrétní části – např. konopné společenské kluby. Všechny ale nabízejí mnoho prostoru pro inspiraci a také o poučení se z již nasbíraných dat,“ doplňuje Helena Gherasim, z Think tanku racionální politiky závislostí.

Vedle odborníků je změnám z hlediska legalizace a regulace nakloněna i laická veřejnost. Dle letošního průzkumu agentury Reuters, kterého se zúčastnilo přes 9 tisíc dospělých obyvatel Francie, Itálie, Ně-mecka, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Velké Británie, se ukázalo, že 55 % dotazo-vaných podporuje legalizaci konopí, 20 % na tom nezáleží a 25 % se vyslovilo proti.

Když se podíváme „domů“ na výsledky nedávného šetření občanské iniciativy s názvem Charta 420, téměř dvě třetiny respondentů se domnívá, že by se legislativa měla výrazně zmírnit. Pro zachování současného stavu se vyjádřilo 25 % respondentů, 3 % se vyjádřila naopak pro zpřísnění.

Zajímavé jsou také závěry šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které mapovalo postoje veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Analýza respondentů poukázala například na vliv věku na hodnocení přijatelnosti pravidelné konzumace konopných drog. Mladší významněji více označují pravidelnou či občasnou konzumaci konopných drog za přijatelnou (konkrétně mezi lidmi ve věku 20 až 29 let je to 56 %, 30 až 39 let 53 %, 40 až 54 let 46 %, 55 až 64 let 41 % a následuje výraznější propad u lidí starších 65 let, kde je to 22 %).

„I na výsledcích je jasně vidět, že se veřejné vnímání problematiky vyvíjí, ovšem legislativa nestíhá, resp. nereflektuje požadavky současné společnosti,“ dodává Helena Gherasim z Think tanku racionální poli-tiky závislostí.

Plánujete založit rodinu? Pozor na přebytečná kila

Obezita komplikuje početí i léčbu neplodnosti

Praha, 18. 12. 2023 – Vánoční cukroví, bramborový salát s majonézou, smažený kapr, pečená kačena a chlebíčky. K tomu pár piv, víno či tvrdý alkohol. Nadcházející svátky se u většiny Čechů ponesou v podobném duchu. Ženy, které plánují založit rodinu, by ale měly zpozornět – a vyvarovat se o Vánocích nejenom alkoholu, ale i nadměrné konzumace jídla. Přebytečná kila totiž významně snižují šanci na početí. Vyhráno navíc nemají, ani když se jim otěhotnět podaří, protože obezita často způsobuje těhotenskou cukrovku nebo vysoký krevní tlak a také zvyšuje riziko potratu. V tuzemsku se s nadváhou a obezitou v současné době potýká téměř polovina žen.

„Obézní ženy mají problémy s nepravidelným menstruačním cyklem a ztrátou ovulace. V jejich tukové tkáni se totiž tvoří spousta hormonů, které narušují rovnováhu a způsobují komplikace. Z toho důvodu se těmto ženám často nedaří otěhotnět přirozenou cestou,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., vedoucí lékař IVF Clinic v Olomouci. Ženy s nadváhou či obezitou tak často hledají pomoc v reprodukčních klinikách – i tam ale přebytečná kila komplikují jejich léčbu. „U žen, které se potýkají s nadváhou, je složitější už samotný odběr vajíček. Setkáváme se u nich také s nižším účinkem hormonálních injekcí na léčbu neplodnosti. Když se k tomu přidá vyšší věk, což je stále častější případ, úspěšnost umělého oplodnění výrazně klesá,“ popisuje specialista na asistovanou reprodukci MUDr. Tomáš Bagócsi z kliniky Reprofit.

Ukazatelem nadváhy a obezity je Body Mass Index (BMI), který vyjadřuje vztah mezi tělesnou hmotností a výškou. Pokud BMI překročí hranici 25, jedná se o nadváhu. Obézní lidé mají BMI vyšší než 30. Ženy, které takových hodnot dosahují, se přitom nepotýkají jenom s problémy s plodností. „Pokud se jim otěhotnět podaří, hrozí jim až trojnásobně vyšší riziko potratu než ženám se zdravou tělesnou váhou. Tělo v jejich případě nevytváří úplně ideální podmínky pro vývoj plodu – kromě potratu může dojít i k jeho poškození. Obézní ženy mají i vyšší sklon k těhotenské cukrovce,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Bagócsi. Kromě nadměrné konzumace jídla by se podle něj měly budoucí maminky vyvarovat i alkoholu, jehož zvýšený příjem narušuje hormonální rovnováhu. „Ideální je, když ženy, které se snaží otěhotnět, nepijí alkohol vůbec. Rozhodně horší než alkohol v rozumné míře je ale obezita,“ dodává MUDr. Štěpán Machač.

S nadváhou a obezitou se celosvětově potýká stále větší množství lidí – průměrná hodnota BMI v ČR loni vzrostla už na hodnotu 26. Souvisí to s nezdravým životním stylem, blahobytem, nedostatkem pohybu či sedavým způsobem zaměstnání. „Světová zdravotnická organizace definuje příčinu obezity naprosto přesně – jako nepoměr mezi příjmem a výdejem kalorií. Ten se ještě násobí v obdobích, v nichž dochází ke zvýšené konzumaci jídla, typicky právě o vánočních svátcích,“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi. Společně s ostatními odborníky na asistovanou reprodukci se shoduje v tom, že obezita bude úspěšnost léčby neplodnosti komplikovat stále víc. „Ženy, které plánují založit rodinu, by si měly uvědomit, jaká rizika s sebou nadváha a obezita nesou. V některých zemích se reprodukční kliniky komplikacím, které obezita způsobuje, už cíleně vyhýbají. Například v Austrálii lékaři umělé oplodnění neprovádí vůbec, pokud BMI přesáhne hranici 35,“ uzavírá MUDr. Štěpán Machač.

Nemocní v Česku berou příliš mnoho léků, a ty jim pak mohou škodit

Čeští internisté se snaží o změnu – chtějí méně zbytečných vyšetření

Praha, 1. 11. 2023 – Čeští pacienti často užívají zbytečně moc léků, a ty jim pak mohou uškodit. Procházejí navíc řadou vyšetření, která jsou někdy zbytečná nebo opakovaná a zatěžují jejich organismus. Zlepšit současnou situaci chtějí čeští internisté, kteří se připojili ke kampani Choosing Wisely (aneb Vybírej moudře). První kroky a závěry z průzkumu, jak to funguje v českých nemocnicích, kde je třeba změn a jak zapojit pacienty představí na své největší letošní akci – XXX. kongresu České internistické společnosti, který startuje v Brně 8. listopadu.

„Až 30 % nákladů směřuje na péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek a může mu i škodit. V medicíně platí, že méně je někdy více, ale praxe tomu neodpovídá. Na odděleních se běžně setkáváme s pacienty, kteří berou až deset léků denně a procházejí řadou vyšetření, která mají malý diagnostický přínos, nebo pacientům mohou dokonce ublížit. Lékaři se často neptají, jaké léky vysadit, ale spíše co ještě nasadit. Mnohdy ze strachu, aby něco nepodcenili. Je obecně známé, že pokud člověk užívá více než pět léků, stoupá riziko nežádoucích účinků kvůli jejich vzájemnému ovlivňování nad 30 %. A exponenciálně stoupá s každým dalším lékem. Dle světových dat jsou nežádoucí účinky léčivých přípravků příčinou až 10 % hospitalizací,“ vysvětluje internista MUDr. Petr Grenar, který společně s kolegy provedl ve Fakultní nemocnici Hradec Králové průzkum v rámci projektu Choosing Wisely. V něm získali odpovědi od několika desítek lékařů a odpovědi pak porovnali s výsledky ankety sesbírané americkou internistickou společností při inciativě Choosing Wisely. Téměř 95 % dotazovaných odpovědělo, že některá vyšetření se dle jejich názoru provádí nadbytečně. Především laboratorní odběry, CT vyšetření nebo rentgen, ultrazvuk břicha, EKG či magnetická rezonance. A téměř 77 % dotazovaných soudilo, že se zbytečně předepisují léky, a to nejvíce antibiotika, antivirotika, léky na potlačení produkce kyseliny v žaludku, hypnotika či léky na bolest. Celkem 70,7 % lékařů přiznalo, že v každodenní praxi provádějí úkony, o jejichž užitečnosti pro pacienta nejsou přesvědčeni. „Lékaři nejčastěji, jako důvod předepsání zbytných vyšetření, uváděli tlak okolí, respektive snahu o dodržení zaběhlé praxe. Dále pak strach z dopadů, naléhání pacienta nebo jeho rodiny. Výsledky dotazníku se shodují se závěry původní ankety,“ cituje MUDr. Grenar. Přesně 82,5 % dotazovaných lékařů by si zároveň přálo, aby jejich pacienti byli více a podrobněji seznámeni s tím, co jim doporučují za diagnostické a léčebné kroky.

Která vyšetření byla nadbytečná a co pacientům spíše uškodilo, než pomohlo, budou nyní zkoumat v pražské Thomayerově nemocnici, výsledky budou znát příští rok. „Sestavili jsme také letáky pro pacienty, které obsahují pět otázek, jež by měli se svým lékařem probrat. Tedy zda je dané vyšetření opravdu nutné, jaká z něj plynou rizika, jestli jsou i jiné, jednodušší a bezpečnější možnosti a co se stane, pokud neudělá lékař nic. Tyto letáky dáme k dispozici kolegům a budeme rádi, když se dostanou k pacientům ať už v ambulancích, či nemocnicích,“ vysvětluje internista z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Dan Rakušan. Internisté, kteří u jednoho pacienta obvykle řeší více přítomných chorob najednou, se s „předávkováním“ léky, aneb tzv. polypragmazií, setkávají nejčastěji. Podle prof. MUDr. Jana Václavíka, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosty Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, jsou to právě oni, kdo se zamýšlí nad celkovým stavem nemocného a nechávají mu jen ty léky, které jsou pro zlepšení jeho zdraví zásadní.

„V současnosti bohužel panuje přesvědčení, že medicína je všemocná. Očekávání pacientů a jejich rodin je obrovské, jakékoliv zhoršení zdravotního stavu nebo nedej bože úmrtí v nemocnici se považuje přinejmenším za pochybení zdravotníků nebo rovnou za kriminální čin. My lékaři přemýšlíme, jakou další léčbu nasadit, jakou další chorobu léčit, jakou citlivější diagnostickou metodu použít. Stírá se hranice mezi zdravím a nemocí. Občas děláme ze zdravých nemocné,“ dodává MUDr. Rakušan. Při léčbě je dle něj třeba zohlednit i osobnost konkrétního pacienta. „Pro vážně nemocné je například nejcennější komoditou čas a ten při nadbytečných cestách do nemocnice za vyšetřeními ztrácí,“ dodává lékař MUDr. Jiří Cyrany, Ph.D., z královéhradecké fakultní nemocnice.

O kampani Choosing Wisely

Kampaň Choosing Wisely byla spuštěna v roce 2012. Americká internistická společnost (ABIM – American Board of Internal Medicine) tehdy vyzvala devět spřátelených příbuzných společností, aby v rámci svých odborností vytvořily seznam pěti diagnostických či terapeutických úkonů v dané specializaci, které jsou podle lékařů nadužívané či neposkytují pacientům smysluplný prospěch. Za deset let bylo vytvořeno více než 700 konkrétních doporučení, do kampaně se zapojilo více než 80 odborných společností, a navíc se rozšířila do dalších 30 zemí. Principy kampaně lze přeložit heslem Méně je více. Zdůrazňuje potřebu neuplatňovat pro pacienta neefektivní diagnostické a terapeutické kroky, doporučuje neduplikovat vyšetření, zvažovat pečlivě potenciální škodlivost vyšetření, volit méně rizikové a zatěžující procedury, diagnostiku a léčbu individualizovat.

Zaprášené Česko plicím neprospívá

Pneumologové usilují o zpřísnění norem zdravého ovzduší

Praha, 13. 11. 2023 – Ten, kdo bydlí v chaloupce na Šumavě, v životě nevzal do úst cigaretu a nepracoval v zaprášeném provozu, si může zhluboka oddechnout ze svých, s velkou pravděpodobností velmi zdravých plic. Zbytek lidí už tuto jistotu nemá. Odborníci totiž stále podrobněji zkoumají vliv životního prostředí na zdraví plic a výsledky nejsou nijak povzbudivé. Podle pneumologů celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů jako Zlínsko či Karlovarsko. Většina území České republiky je ale více či méně znečištěná, což má na dýchací ústrojí negativní dopad. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (15. 11.).

„Země vyspělé Evropy už ví, že se dosavadní národní normy pro zdravé ovzduší musí zpřísnit a upravují je dle posledního doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Česko ale v této oblasti poněkud zaostává, přestože se situace za poslední dekádu i u nás zlepšila. Škodlivé okolní prostředí, a zejména přítomnost malého polétavého prachu ve vdechovaném vzduchu má negativní vliv nejen na plíce, ale také na mozek a srdce,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS). Připomíná nedávno publikovanou čínskou studii sledující téměř 1 500 lidí žijících v blízkosti rušných silnic. „Podstatná část z nich trpěla chronickou obstrukční plicní nemocí. Přestože je Čína ‚proslulá‘ špatným ovzduším, studii lze vztáhnout i na naše podmínky. Kdo bydlí nebo se pohybuje méně než 50 metrů od rušných dopravních křižovatek s tranzitní automobilovou dopravou má vyšší riziko vzniku mnoha plicních chorob. Stejný metr platí pro sportovce, kteří běhají podél hlavních silnic. Přínos takového pohybu je velmi diskutabilní,“ uvádí doc. Koblížek s tím, že WHO od roku 2021 doporučuje, aby průměrná roční koncentrace drobného polétavého prachu nepřesáhla 5 mikrogramů na metr krychlový (µg/ m³) a čtyřiadvacetihodinový průměr nepřesáhl 15 µg/ m³ na více než 3–4 dny v roce. „V této souvislosti pak Evropská agentura životního prostředí uvádí, že v roce 2022 bylo 96 % městské populace v EU vystaveno nadlimitnímu množství inhalovaných pevných částic (polétavého prachu velikosti 2,5 mikrometru a menších). V EU existuje naprosté minimum lokalit s trvale zcela čistým ovzduším,“ dodává plicní lékař.

Černého Petra si navíc dobrovolně vytahují ti, kdo ještě kouří nebo užívají jiné nikotinové výrobky, jako třeba elektronické cigarety, zahřívaný tabák, nebo sáčky. „U jednoho z pěti kuřáků se postupem času vyvine CHOPN, kouření z více než 70 % způsobuje rakovinu plic. Kuřáci často přecházejí na náhrady klasických cigaret s představou, že jsou šetrnější, ale opak je pravdou. Hladina nikotinu není v těchto produktech nijak regulována, a lidé tak do sebe dostávají vysoké koncentrace jedu,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS. „Nikotinové výrobky nové generace se těší velké popularitě především u mladé generace a my se pak setkáváme se zkolabovanými dětmi, které se nikotinem předávkovaly. Roste nám tady generace závislých, a to na droze, která je českou společností, na rozdíl například od heroinu, tolerována. Škodlivostí si však nikotin s tvrdými drogami nijak nezadá.“ Předsedkyně plicních lékařů upozorňuje, že líbivé obaly a příchutě společně s takřka nulovou restrikcí ze strany státu,

šíření nikotinových náhražek mezi veřejností jenom podporují. „Lidé si dávají elektronické cigarety jako dárky k Vánocům, z inhalace náhražek tabáku se stává norma. Sice do sebe nedostávají spaliny jako u klasických cigaret, ale inhalují nikotin ve velkých dávkách, nemluvě o dalších toxických příměsích, jejichž dopad na zdraví teprve zkoumáme. Už nyní existuje skupina nemocí způsobených inhalací toxické látky – nikotinu,“ dodává prof. Koziar Vašáková. Z Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR z roku 2022 vyplývá, že popularita zahřívaného tabáku roste, především u mladších. Zatímco před čtyřmi lety užívalo produkty na principu zahřívaného tabáku 3,2 % populace, minulý rok už to bylo téměř 7 %.

Přibližně tři čtvrtiny těch, co přijdou do ordinace plicní lékařky MUDr. Ivany Čierné Peterové, kouří. „Asi 10 % příchozích užívá nikotinové náhražky,“ říká prim. Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Kromě léčby plicních nemocí se ona, stejně jako ostatní pneumologové, věnuje prevenci. „Pacienty vzděláváme o dopadech kouření či inhalace tabákových výrobků. Nabízíme jim očkování, a to především proti chřipce, covidu-19 a pneumokokovým infekcím. Doporučujeme také očkování proti RS virům. Pacienti s poškozenými plícemi totiž patří mezi ohrožené skupiny a nemoc by pro ně mohla být v řadě případů fatální,“ vysvětluje pneumoložka. Plicní lékaři spolu s praktiky také vytipovávají jedince, jichž by se mohl týkat program časného záchytu rakoviny plic. Tedy ty, kteří kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den a je jim 55 až 74 let. „Kromě toho, že zachytáváme rakovinu plic včas, objevujeme řadu jiných plicních nemocí, včetně CHOPN, která karcinomu plic často předchází. Tímto vyšetřením doposud prošlo přes 4 300 lidí, z nichž přibližně 17 % osob mělo diagnostikovanou CHOPN a přibližně 11 % CHOPN společně s chronickou bronchitidou,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Pneumologové se snaží držet plicní nemoci pod kontrolou i prostřednictvím řady osvětových akcí. „Snažíme se dostat k lidem co nejblíže, mnohdy se totiž bojí k lékaři zajít, přestože kašlou, jsou dušní a unavení. Pořádáme například vzdělávací akci Den pro zdravé plíce, letos 24. listopadu od 9 do 13.30 hodin v přednáškovém sále Lékařského domu v Praze. Příchozí, kteří užívají inhalátor, si mohou u přítomných lékařů nechat zkontrolovat, zda přístroj užívají správně,“ připomíná doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem, jenž akce organizuje. Akci bude možné sledovat také online. Účast je bezplatná, přihlášení bude možné v den konání akce na místě nebo on-line prostřednictvím webové stránky www.copn.cz.

Kde si lidé mohou nechat zkontrolovat stav svých plic s pomocí spirometrického měření:

- 22. 11.: OC Letňany, Praha, od 12.00 do 18.00 hodin

- 23. 11.: FN Olomouc, od 8.00 do 14.00 hodin (Klinika plicních nemocí a TBC, 3. patro budovy H2, spirometrická laboratoř)

- 23. 11.: FN Brno, od 10.00 do 14.00 hodin (Klinika nemocí plicních a TBC, pavilon E)

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.plicnilekarstvi.cz. Informace o programu časného záchytu karcinomu plic na https://prevenceproplice.cz

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. Informace o vzdělávací akci Den pro zdravé plíce jsou uvedeny zde: https://www.copn.cz/cs/aktivity/prednaskovy-den-146. www.copn.cz.

Lékaři vytáhli do boje s obezitou

Pomůže Národní program pro prevenci a léčbu obezity

Praha, 27. 11. 2023 – Nutriční terapeut v ordinaci praktického lékaře, specializovaná centra pro obézní děti nebo hrazené léčivé přípravky usnadňující hubnutí – to jsou některé návrhy lékařů, které by v budoucnu měly pomoci bojovat s dětskou otylostí. Staly se tak součástí nově připravovaného Národního programu pro prevenci a léčbu obezity. Poslední data totiž ukazují, že s nadbytečnými kily se potýká 22 % dětí. Lépe na tom nejsou ani dospělí. Podle údajů Českého statistického úřadu má normální hmotnost v ČR jen 30 % dospělých mužů a 43 % žen.

Nadváha a obezita nyní stojí český zdravotní systém přibližně 30 miliard korun za rok. Celkové dopady na ekonomiku vycházejí na dalších 100 miliard korun ročně. V případě, že se v péči o tyto pacienty nic nezmění, tato částka se v roce 2060 vyšplhá na téměř 700 miliard korun za rok. „Součástí celkové sumy jsou výdaje spojené s přímou zdravotní péčí o tyto pacienty, ale také nepřímé náklady, způsobené předčasným úmrtím, invaliditou a ztrátou pracovní produktivity,“ doplňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Pokud by se podle něj podařilo u 10 % obézních pacientů snížit celkovou hmotnost o 10 %, zdravotní pojišťovny by za 10 let uspořily téměř 4 miliardy korun jen v přímých zdravotních nákladech.

„Počet dětí a adolescentů s nadváhou nebo obezitou stoupá dlouhodobě. Covidová pandemie však tento trend ještě prohloubila. Národní program pro prevenci a léčbu obezity proto obsahuje jak preventivní, tak i léčebnou složku. Bude třeba vytipovat a edukovat rizikové osoby a navrhnout jejich terapii na úrovní primární péče. Součástí by měla být také spolupráce se specializovanými multioborovými centry pro léčbu obezity,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Podle údajů ČSÚ se průměrný body mass index v ČR (BMI) za posledních 5 let zvýšil z 25,2 na 26,2. Hranicí pro normální váhu je přitom hodnota 25. Lidé s vyšší tělesnou hmotností se často potýkají s nemocemi srdce a cév, problémy s dýcháním, cukrovkou 2. typu, bolestmi kloubů, za které může větší zatížení pohybového aparátu nebo také neplodností. „V tuto chvíli mají rodiče obézních pacientů poměrně omezené možnosti, jak tento problém u svých potomků řešit. V České republice zatím není žádné specializované multioborové centrum, které by se dětským pacientům s vysokým stupněm obezity věnovalo. Zůstávají proto v péči dětského praktického lékaře. Tyto děti však potřebují také péči psychologa, nutričního poradce nebo fyzioterapeuta,“ popisuje prof. MUDr. Martin Haluzík., DrSc, předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP. Cílem programu je proto vytvořit síť center, která se budou starat o dětské obézní pacienty komplexně a budou úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Další bod programu usiluje o získání úhrady na antiobezitika – léčivé přípravky, které pomáhají hubnout. Mohou je užívat děti, které dosáhly hranice 12 let. Pojišťovna je však nehradí. Léčba se tak dostane jen těm, kteří si ji mohou dovolit.

„Boj s obezitou v ČR dlouhodobě komplikuje fakt, že mnoho lidí na ni pohlíží jako na něco, za co si pacient může sám a měl by si tedy i sám pomoci. Pacienti ani lékaři ji často nevnímají jako prioritu, kterou je nutné řešit. Je třeba to změnit a začít obezitu brát jako nemoc,“ dodává prof. Haluzík.

Pojišťovny nově zaplatí očkování proti HPV dalším „náctiletým“

Účinná zbraň proti zbytečným úmrtím na rakovinu

Praha, 30. 11. 2023 – Dětský očkovací kalendář se mění. Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku už je ale uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. HPV je jednou z nejčastějších sexuálně přenosných infekcí – v průběhu života se s ní setká osm z deseti osob. Pokud se jejich tělo s infekcí nevypořádá, může u nich vypuknout rakovina nebo se například objevit genitální bradavice. Důsledným očkováním proti HPV lze mimo jiné vymýtit rakovinu děložního hrdla, na kterou nyní v Česku zemře každých 29 hodin jedna pacientka.

Vakcíny budou nově hrazeny pro všechny děti od 11 let do dosažení jejich 15. narozenin. Změna vyplývá z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabude účinnosti 1. ledna 2024. Díky rozšíření věkové kohorty pro úhradu očkování budou mít lékaři větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu. Výrazně jim to také usnadní plánovaní očkování „náctiletých“ dětí. „I když rodiče o možnosti očkování proti HPV informujeme s dostatečným předstihem, často se stává, že si na něj vzpomenou až

po 14. narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhnou, protože očkování je v současné době zdarma jenom pro třináctileté,“ přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Lidi s migrénou spojí festival

Jak na nemoc vyzrát, poradí odborníci i známé osobnosti

Praha, 1. 11. 2023 – Co je nového v léčbě migrény, jak s nemocí co nejlépe fungovat a řadu dalších otázek, zodpoví festival Migréna nás spojuje, který se uskuteční 15. listopadu od 16.30 hodin v Pacientském hubu v Praze-Vršovicích. Přijít mohou všichni, kteří se s migrénou potýkají. Na místě je čekají mimo jiné odborníci, s nimiž mohou probrat témata, na něž nezbývá čas v ordinacích. Součástí akce, kterou pořádá pacientská organizace Migréna-help, budou také přednášky, individuální konzultace nebo osobní příběhy známých osobností. Chybět nebude pracovní poradna či ukázky fyzioterapie a účastníci zažijí křest první knihy pro děti s migrénou.

„Festival Migréna nás spojuje se koná už počtvrté. Na letošní ročník dorazí kromě lékařů, fyzioterapeutů a psychologů i herečka Kateřina Brožová, která má s migrénou také osobní zkušenost. S účastníky akce se podělí o svůj příběh,“ popisuje Rýza Blažejovská, předsedkyně organizace Migréna-help. „Pacienti se na festivalu seznámí s novinkami v léčbě i v dalších odvětvích. Dozví se také, jak jim pomůže psychoterapeutická práce s bolestí. Na akci mohou navštívit neurologickou a pracovní poradnu a připravujeme pro ně i ukázky fyzioterapie v oblasti krční páteře. Každý účastník festivalu získá zdarma bylinné produkty na podporu léčby migrény,“ dodává. Kompletní program a potřebné informace lze nalézt na https://www.migrena-help.cz/festival-o-migrene, kde se zájemci mohou rovnou i zaregistrovat.

Migrénou v Česku trpí přes milion lidí.

Migréna-help

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje setkávání kruhů sdílení, kde si lidé s migrénou navzájem pomáhají, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma. Více informací na https://www.migrena-help.

Každá pátá žena trpí po porodu příznaky duševních poruch, varují praktici

Matkám pomáhá podpora dalších žen

Praha, Zlín, 2. 11. 2023 – Narození potomka nepřináší vždy jen štěstí a radost. Čím dál častěji novopečené matky přiznávají, že bojují s psychickými potížemi. Až 80 % žen si po porodu projde tzv. baby blues, tedy obdobím střídání nálad, obav a emoční nestability. Experti upozorňují, že až u pětiny žen může tento stav vyústit do psychické nemoci, která kromě matky samotné ohrožuje i psychický vývoj dítěte. Proto by se podle lékařů neměl psychický stav po porodu podceňovat – pomoci mohou například praktičtí lékaři, ale i dobrovolnické organizace. Právě ony mohou čerstvé maminky propojit s vrstevnicemi, které už mají tuto zkušenost za sebou, a dodají tak maminkám potřebnou psychickou podporu. I o tom budou diskutovat praktičtí lékaři na výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která startuje 8. listopadu ve Zlíně.

Zdaleka ne každá žena prožívá období po porodu v psychické pohodě. „Takzvaným baby blues si po porodu projde prakticky každá matka, nicméně to zpravidla do 14 dní samo odezní. Bez podpory okolí se ale potíže mohou až pětině z nich zhoršit natolik, že již samy jen tak neodezní. Bohužel se o tom příliš nemluví, protože je tabu být nešťastná, když je na světě zdravé miminko a žena má k tomu i partnera nebo manžela,“ říká MUDr. Jana Krzyžánková, praktická lékařka a členka Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Například u deprese si pak už matka nedokáže sama pomoci, postupně ztrácí radost ze života, a pokud se její stav dále zhoršuje, onemocnění ji naprosto paralyzuje. „Tehdy se nemůže správně postarat o dítě, špatně čte jeho potřeby a narůstá frustrace na obou stranách. Děti depresivních matek bývají častěji nemocné a hůře spí. Nedostatek spánku pak znova negativně přispívá k psychickému stavu matky. A roztáčí se spirála, ze které se těžko uniká,“ popisuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, členka výboru SVL. Samotná deprese pak vzniká důsledkem nevyrovnané hladiny hormonů v kombinaci například s nedostatečnou podporou okolí nebo posttraumatickou stresovou poruchou po náročném porodu. Svou roli hrají i genetické předpoklady.

Lékaři však upozorňují, že špatný psychický stav matky může mít dlouhodobé následky i na dítě. „Pokud se mezi matkou a dítětem v důsledku deprese nevytvoří jistá vztahová vazba, může dítě svět vnímat jako nepřátelské prostředí. To u něj může v budoucnu vzbuzovat agresivitu, protože se snaží okolí ‚přetlačit‘, nebo naopak může být extrémně pasivní, protože v jeho očích nějaká snaha nemá vůbec smysl,“ vysvětluje MUDr. Krzyžánková. Děti matek s neléčenou depresí mají také podle výzkumů častěji pomalejší psychomotorický vývoj nebo potíže s učením. Lehčí poporodní psychické poruchy podle expertů může vyřešit psychoterapie, než se k ní však čerstvé matky dostanou, psychicky trpí. Pomáhá i svépomocná aplikace Kogito určená přímo pro maminky. U těžkých depresí se pak často neobejdou bez léků. „Bohužel mám někdy pocit, že na těhotnou nebo kojící matku se někteří lékaři bojí i sáhnout, natož jí předepsat léky. Přitom v případě, že je matka v těžké depresi,

selhává bohužel ve všech svých rolích a přínos léčby zde jednoznačně převyšuje případná rizika. Řada studií z nedávné doby navíc ukazuje, že správně zvolená antidepresiva jsou v období kojení pro dítě bezpečná a to může být kojeno podle svých potřeb,“ říká MUDr. Krzyžánková. Podle ní navíc matka ve špatném psychickém stavu už mnohdy ani nedokáže zhodnotit svůj stav a to, že by měla vyhledat pomoc. Už během těhotenství by podle odborníků měly budoucí maminky o svém psychickém stavu mluvit – například se svým praktickým lékařem, ke kterému přijdou na kontrolu. „Pokud se během těhotenství nebo po porodu necítí psychicky dobře, mohou také využít podpůrných skupin, kde jim jiné maminky poradí a pomohou je nasměrovat k odborníkům. Mnohdy ale k pomoci stačí jenom pocit, že na vše nejsou samy. Díky naší podpoře se maminky rychleji zlepšují. Jen letos jsme jich podpořily přes 400,“ říká MUDr. Krzyžánková, která je sama jednou z regionálních konzultantek dobrovolnické organizace Úsměv mámy. Podle loňského průzkumu Národního ústavu duševního zdraví a této organizace dokázala tzv. peer podpora výrazně snížit tíži úzkostí i deprese.

Sůl není vždy nad zlato

Její nadměrná konzumace zvyšuje riziko infarktu a mozkových příhod

Praha, 1. 11. 2023 – Zatímco v Evropě se spotřeba soli snižuje, Češi si denně dopřávají soli téměř třikrát více, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Vysoký příjem soli přitom zvyšuje krevní tlak, způsobuje srdeční selhání a cévní mozkové příhody a podílí se i na rozvoji demence, obezity, rakoviny žaludku nebo osteoporózy. Pokud by Češi snížili spotřebu soli o třetinu, ubylo by podle odborníků až 30 % kardiovaskulárních příhod. Pomoci tomu má Národní program snížení příjmu soli, který lékaři představí na XXX. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP. Akce, na kterou míří stovky odborníků, startuje 8. listopadu v Brně.

Kardiovaskulární onemocnění, k nimž vede i nadměrná konzumace soli, jsou v České republice nejčastější příčinou smrti. „Každý rok tady umírá na onemocnění srdce, mozku či cév téměř 50 000 lidí – často bohužel úplně zbytečně. Až 80 % kardiovaskulárních příhod se totiž dá předem zabránit. I z toho důvodu vznikl Národní program snížení příjmu soli. Právě sůl má totiž na orgány řadu nežádoucích dopadů,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Češi průměrně spotřebují 13,4 g soli denně, což výrazně převyšuje její konzumaci v ostatních evropských zemích, kde se její příjem pohybuje kolem 10 g na osobu a den. Světová zdravotnická organizace doporučuje denně přijímat méně než 5 g soli. „Nadměrný přísun soli zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty nebo poškození ledvin. Pomocí Národního programu bychom chtěli v Česku do roku 2030 snížit příjem soli průměrně o 4 g na den. Díky tomu by mohl počet kardiovaskulárních příhod klesnout až o 30 %,“ doplňuje prof. Václavík. Většinu soli, kterou Češi přijímají, obsahují nakupované potraviny. Sůl přidávaná do jídla během vaření nebo přímo při jídle se na celkové spotřebě podílí jen z 15–20 %. „I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Hlavním opatřením, které bude zapotřebí, je proto omezení obsahu soli v pečivu, uzeninách a dalších výrobcích,“ říká prof. Václavík. Výrobky by se podle něj měly také začít lépe označovat – zřetelně by se na nich měl uvádět nejenom obsah soli, ale i procento, kterým se daná potravina podílí na denní doporučené dávce pro dospělé osoby. „To vše musí provázet velká edukační kampaň. Lidé musí pochopit, v čem jim sůl může škodit, a proč je důležité, aby si vybírali potraviny s menším obsahem soli,“ dodává prof. Václavík.

Při přípravě Národního programu snížení příjmu soli se odborníci inspirovali v zahraničí, kde obdobné programy významnou měrou přispěly k poklesu krevního tlaku populace a snížení úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními příhodami. „V Evropě to bylo například Finsko nebo Velká Británie. Výsledky z těchto zemí potvrzují, jak důležitá je preventivní medicína,“ vysvětluje prof. Jan Václavík, který se svými kolegy představí Národní program snížení příjmu soli na internistickém kongresu v Brně. „Přispět by měl ke zlepšení zdraví celé české populace. Věříme, že pro něj získáme podporu odborných společností, zákonodárců i ministerstev,“ uzavírá lékař.

Testování těhotných má pomoci vymýtit žloutenku

Nemoc tiše ničí játra, způsobuje jejich tvrdnutí nebo i rakovinu

Praha, 2. 10. 2023 – Lékaři budou nově testovat těhotné ženy na žloutenku typu C. Tato zákeřná choroba se tak připojí na seznam povinně testovaných onemocnění u těhotných, kam dosud patřilo HIV, syfilis a žloutenka typu B. Rozšíření testování má zabránit dalšímu přenosu nebezpečného viru, který se kromě krve a pohlavního styku přenáší také při porodu z matky na dítě. Žloutenku typu C dlouhá léta neprozrazují žádné varovné příznaky. Postupně však ničí játra a může způsobit jejich ztvrdnutí (cirhózu) nebo dokonce rakovinu jater. O dalších krocích, které by vedly k jejímu vymýcení, se budou infektologové radit na svém IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který startuje 5. října v Olomouci.

Povinné testování těhotných na žloutenku typu C upravuje nový metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví. Už nyní však mohou nastávající matky požádat o tento test svého gynekologa. „Proti žloutence typu C se nedá očkovat. Existují ale vysoce účinné léčivé přípravky. S jejich pomocí dokážeme nemocné žloutenkou typu C zcela uzdravit. Je však potřeba odhalit nemoc včas. Jsme proto moc rádi, že se nám podařilo prosadit testování těhotných. Věříme, že nová metodika začne povinně platit ještě do konce letošního roku,“ vysvětluje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP. V současné chvíli je testování na žloutenku typu C povinné pouze při dárcovství krve nebo při nástupu do vězení. Ročně tak lékaři odhalí přibližně 1 000 nových případů této žloutenky. Nejčastěji jde o narkomany, kteří si drogu píchají nitrožilně. Žloutenku však mohou mít také děti infikovaných matek, které se nakazily při porodu, nebo lidé, jež před rokem 1992 dostali darovanou krev. Do té doby se totiž přítomnost žloutenky typu C v krvi dárců nekontrolovala. „Právě teď léčím pacienta, který se narodil v roce 1971. Ve 14 letech, kdy prodělal kvůli Crohnově chorobě operaci střeva, se při krevní transfuzi nakazil žloutenkou. Pacient je dlouhodobě pod dohledem gastroenterologů, ale teprve nyní někoho napadlo udělat mu testy také na žloutenku,“ popisuje prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.

Podle odhadů žije v České republice asi 50 000 nemocných. Zabránit šíření nemoci se snaží také neziskové organizace, které vyměňují injekční stříkačky a zdarma nabízí anonymní testování na HIV, syfilis a žloutenky typu B a C. O test je možné požádat také praktického lékaře. „Každému, kdo měl někdy zvýšené jaterní testy, bych doporučil prověřit, že na vině není virová žloutenka. Často se nad tím mávne rukou s tím, že za to může alkohol nebo nadváha. To jsou skutečně nejčastější příčiny zvýšených hodnot jaterních testů. Vždy je však nutné vyloučit pomocí krevního testu i žloutenku,“ doplňuje prim. Dlouhý. O vymýcení žloutenky C usiluje dlouhodobě Světová zdravotnická organizace, která tento cíl uložila také členským státům. Ještě před 6 lety podstupovali pacienti se žloutenkou typu C léčbu injekcemi s nepříjemnými vedlejšími účinky a nejasnými výsledky. Dnes mají lékaři k dispozici spolehlivé léky v tabletách, které se velmi dobře snáší a pacienty zbaví viru natrvalo.

Jizvení plic je třeba léčit včas, varují pneumologové

Praha, 12. 9. 2023 – Stovkám lidí v Česku se jizví plíce. K tomu dochází z nejrůznějších důvodů, důležité ale je zachytit jizvení včas a nasadit tzv. antifibrotickou léčbu. Ta zpomaluje proces, kdy v plicích mizí plocha k dýchání. Desítky pacientů se závažnými nemocemi, které mohou plicní fibrózu provázet, však nechodí na pravidelné kontroly plic, které by mohly lékaře na počínající jizvení včas upozornit. Lidé přicházejí až ve chvíli, kdy mají potíže. To už bývá často pozdě, jizvení může být pokročilé a odborníci pro pacienty nemohou moc udělat. Na tento problém upozorňují plicní lékaři při Týdnu idiopatické plicní fibrózy (IPF), který startuje 18. září.

„To se týká často i mladých lidí ve věku mezi 30–40 lety, kteří trpí některou z nemocí, jež mohou tzv. fibrotizující změny na plicích způsobovat, tedy například autoimunitními nemocemi, jako je revmatoidní artritida, systémová sklerodermie či myozitida. Pacienty sice sleduje lékař kvůli jejich primární nemoci, ale protože obvykle zpočátku přímo na plíce žádné léky neberou, mají pocit, že je vše v pořádku a že kontrol u pneumologa není třeba. Přitom už se kvůli jejich nemoci může začít jemná tkáň plicních sklípků měnit v husté vazivo. Když začne proces rychle postupovat, začnou pociťovat klasické příznaky fibrózy, jako je kašel či nemožnost se pořádně nadechnout, a to i v klidu. Často se s nimi potkáváme v ordinaci až ve chvíli, kdy je na nasazení účinné léčby pozdě,“ popisuje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Připomíná, že v Česku existuje plně hrazená antifibrotická léčba, která pomáhá lidem s plicní fibrózou žít déle a kvalitněji. Pacienti najdou pomoc v celkem 16 centrech pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, jen musí přijít včas.

V zachycení nemoci pomáhá i Program časného záchytu rakoviny plic, který v Česku funguje přes rok. Z téměř 2 500 rizikových jedinců, kteří v rámci programu podstoupili vyšetření plic nízkodávkovým CT, dosud našli odborníci plicní fibrózu u osmi z nich. „Je známo, že plicní fibróza rakovinu plic nezřídka doprovází, spouštěčem bývá kouření, které je společným jmenovatelem pro obě nemoci, ale samotná fibróza může být stimulem pro rakovinné bujení,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých pneumologů. Společně s kolegy usiluje o to, aby v ČR vznikl nový registr, který by sledoval všechny pacienty s plicními fibrózami – průběh jejich nemoci, příčiny vzniku a efekt nasazené léčby. „Tato data nám mimo jiné velmi pomohou při mapování, jak jsou léky v jednotlivých případech účinné,“ říká prof. Koziar Vašáková, předsedkyně ČPFS. Pokud registr vznikne, zahrne nejenom pacienty s idiopatickou plicní fibrózou, ale také ty, u nichž dochází ke změnám na plicích vinou jiných chorob, například autoimunitních. V registru by mohli být také pacienti s tzv. „holubářskými či farmářskými plícemi“, u nichž dochází ke změnám v důsledku kontaktu s ptačím peřím či prachem.

„Aktuálně jednáme o možnosti nasadit léčbu i lidem s méně pokročilou plicní fibrózou, tedy těm, kteří mají zatím dobrou vitální kapacitu plic (FVC) – kolem 90 %, ale už u nich dochází k jizevnatým změnám. Včasné nasazení léku by pomohlo déle zachovat dobré plicní funkce. A naopak bychom rádi dosáhli toho, aby léky mohli dostávat ti, kteří jsou na tom s plicními funkcemi špatně – mají například FVC pod 50 %,“ uvádí prof. Koziar Vašáková.

Dušnost a kašel je společným jmenovatelem příznaků plicních fibróz, u tzv. idiopatické plicní fibrózy (neznámá příčina vzniku) jsou dalším typickým příznakem paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Při poslechu pacientova dechu slyší lékař zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. V ČR nyní žijí odhadem tisíce lidí s nějakou formou plicní fibrózy a více než 1 300 z nich má IPF. Ročně přibude asi 150 nově diagnostikovaných pacientů. Antifibrotickou léčbu užívá přibližně 800 jedinců. Bez patřičné terapie se doba přežití pohybuje kolem 2 až 3 let.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazena. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože je nemoc odhalena pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta, přitom s léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací o nemoci, včetně Seriálu o plicní fibróze obsahujícího 12 edukačních videí s odborníkem, lze nalézt na: zivotsplicnifibrozou.cz.

V Česku by mohla vzniknout další centra, kde léčí genetickou vadu

To, co funguje, je přetížené

Praha, xx yy – Plicní lékaři usilují o akreditace center, kde by se mohli léčit lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), pokud u nich lékaři najdou nedostatek tzv. alfa-1 antitrypsinu (AAT). To je látka, která chrání plíce před destrukcí. Nyní tyto pacienty léčí jediné centrum v Praze, které je už přetížené. Pneumologové chtějí, aby takových center bylo v Česku pět. O jejich ověření žádají ministerstvo zdravotnictví.

„Dosud je jediným centrem Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, a ta je pacienty zcela zaplněna. Usilujeme tedy o akreditaci dalších center, aby lidé, jimž alfa -1 antitrypsin chybí mohli zahájit augmentační léčbu v podobě doplnění proteinu od zdravých dárců co nejblíže svému bydlišti,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Pokud ministerstvo zdravotnictví akreditace umožní, mohla by v blízké budoucnosti vzniknout centra v Hradci Králové, Olomouci, Brně a Plzni.

Kolik lidí v Česku si vylosuje černého Petra v podobě této genetické vady nelze podle odborníků přesně odhadnout, u řady z nich se totiž nedostatek alfa-1 antitrypsinu neprojeví, zvláště pokud nezačnou kouřit, a není tak důvod pro něm pátrat. Podstoupit testy by však měli všichni lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Test se provádí z krve a je možné jej podstoupit u lékařů nejrůznějších specializací, například u pneumologa, praktika či alergologa. „Pokud pacient s CHOPN trpí zároveň nedostatkem alfa -1 antitrypsinu, hrozí mu, že u něj nemoc postoupí výrazně rychleji a agresivněji a objeví se i ve 30 letech. Přitom CHOPN se obvykle týká až lidí kolem padesátky a starších. Odhadujeme, že v Česku je přibližně 1 % všech pacientů s CHOPN, kteří tuto genetickou vadu mají – tedy přibližně nižší tisíce nemocných. Ví o tom jen zlomek z nich. Pokud tito lidé navíc kouří, rychlý postup nemoci je bohužel nevyhnutelný,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. „Chybějící protein je možné nahradit pomocí tzv. augmentační léčby, kdy se dodá přímo do těla pacientů nitrožilní ‚kapačkou‘. Česká republika patří k několika málo zemím východního bloku, která tuto moderní léčbu nejtěžším pacientům hradí. Navíc pro některé pacienty existují i další léčebné možnosti, jako je například zavedení speciálních chlopní do oblasti plic nejvíce postižených plicním emfyzémem,“ dodává pneumolog.

Zpozornět a nechat si změřit hladinu alfa-1 antitrypsinu by podle lékařů měli také jedinci, u nichž se už v ranném věku vyskytuje těžké astma nebo bronchiektázie. I toto postižení plic může být projevem deficitu alfa-1 antitrypsinu, který se nejčastěji projevuje právě v plicích. Nedostatek alfa-1 antitrypsinu se může projevit také postižením jater. Pacienti s deficitem AAT jsou sledováni v národním registru.

CHOPN má v Česku přibližně 700 000 lidí, přibližně polovina o své nemoci neví a problémy s dýcháním přisuzuje něčemu jinému, například stáří nebo špatné kondici.

O nemoci:

Deficit alfa-1 antitrypsinu (AAT) je dědičné onemocnění, způsobené sníženou hladinou (nebo úplným chyběním) tohoto enzymu v krvi. Hlavním projevem deficitu AAT je rozedma plic, (jinými slovy emfyzém nebo CHOPN). Riziko postižení plic záleží na hladině enzymu v krvi – čím je nižší, tím je riziko onemocnění větší. Plíce však nejsou jediným orgánem, který může být postižený. Relativně často jsou postižena játra, asi třetina nemocných je ohrožena vývojem cirhózy jater. Postižení jiných orgánů je vzácné, ale lze se setkat s postižením kůže, střev nebo jiných orgánů. Více informací na https://www.alfa1.cz.

Tiskové zprávy

Bez „uspání“ podstoupí zákrok jen zlomek žen, přitom je šetrnější

Hysteroskopii lékaři ročně provedou tisícům pacientek

Praha, 28. 8. 2023 – Tisíce žen musí ročně podstoupit vyšetření dělohy – tzv. hysteroskopii. Většina z nich jde do nemocnice nebo na specializovaná pracoviště, kde zákrok absolvují v částečné nebo úplné narkóze. Přitom v zahraničí, například v USA, se tento výkon z drtivé většiny provádí bez anestezie. Trend vynechat „uspání“ se nyní postupně dostává i do České republiky. Podle specialistů ale bude trvat až 10 let, než se rozšíří natolik, jak je tomu zvykem na západě.

„Ve světě jednoznačně dominuje varianta bez anestezie, je totiž vhodná pro 90 % pacientek. V Česku jsme tak trochu zaspali dobu. Hysteroskopie, která patří k nejčastějším gynekologickým výkonům vůbec, se tady ať už v celkové, nebo částečné anestezii provádí přes 30 let a zvyk se těžko mění. Řada lékařů tuto možnost pacientkám nezmíní a posílá je rovnou do nemocnic. Nicméně pokrok nezastavíme, a stejně jako například cystoskopie, u níž se endoskopicky prohlíží dutina močového měchýře a trubice bez umrtvení, se časem i podoba hysteroskopie promění tak, aby byla pro pacientky co nejméně zatěžující,“ říká MUDr. Petr Kovář, specialista na hysteroskopii bez anestezie, gynekolog a vedoucí lékař zdravotnických zařízení Gynprenatal a Gynenatal. Těchto zákroků provádí asi 2 500 ročně.

Podle MUDr. Štěpána Machače, Ph.D., předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, je provedení hysteroskopie bez uspání pro pacientku a její organismus mnohem šetrnější a rychlejší. „Žena, která jde na zákrok do nemocnice, v ní obvykle stráví 2–3 dny, musí absolvovat předoperační vyšetření včetně rentgenu srdce a plic a zátěž spojenou s anestezií. A zdravotní systém to samozřejmě stojí peníze,“ vysvětluje MUDr. Machač.

Vyšetření a případný zákrok bez uspání lze nabídnout i tzv. polymorbidním pacientkám. Tedy těm, které bojují s řadou jiných chronických nemocí, a anestezie tak pro ně představuje neúměrné zdravotní riziko. Stejně tak vyhovuje i starším pacientkám. „Ošetřujeme zde například ženy ve věku nad 90 let,“ potvrzuje MUDr. Kovář. Další významnou skupinou, která podle něj z metody profituje, jsou ženy, které nedávno porodily. Nemusí totiž kvůli zákroku odstavovat dítě od kojení.

V tuzemsku nabízí hysteroskopii bez anestezie méně než 10 pracovišť, mezi nimi nově Reprofit, a to v nedávno otevřeném Centru ženského zdraví. „Zájem je veliký, pacientky chtějí přijít, odbýt si jej a do půl hodiny odejít – a to jim umožníme,“ dodává MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař kliniky Reprofit. Samotný zákrok trvá podle lékařů maximálně 15 minut, provádí se tenkým operačním nástrojem o maximální tloušťce 3 mm a je prakticky bezbolestný. Žena po něm hned odchází domů, nepotřebuje dovolenou či neschopenku. „Nástroj, který při zákroku používáme, je tenčí než ten, kterým se zavádí děložní tělísko. Podle našich zkušeností polovina pacientek necítí vůbec nic, asi 45 % z nich zažívá lehkou nepohodu srovnatelnou s menstruací a asi 5 % žen při zákroku lokálně umrtvíme, podobně jako zubař znecitliví chrup,“ popisuje MUDr. Kovář.

Důvodem, proč žena musí podstoupit hysteroskopii, je podle lékařů například abnormální krvácení, neobvyklý ultrazvukový nález, ale také potíže s nitroděložním tělískem či potřeba odstranit zbytky placentární tkáně po porodu či potratu. Hysteroskopii ženy podstupují také za účelem vyloučení děložního faktoru sterility.

Při hysteroskopii může lékař prohlédnout nejen dělohu, ale také odebrat vzorky tkáně k dalšímu prozkoumání nebo odstranit polypy, myomy, srůsty a další léze

Očkování proti HPV bude zdarma pro další statisíce dětí

Česko chce postupně vymýtit rakovinu děložního čípku

Praha, 20. 6. 2022 – Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) bude nově zdarma pro všechny dívky a chlapce ve věku 11–15 let. Zdravotní pojišťovny budou od 1. ledna 2024 hradit dětem vakcíny do dovršení 15 let věku. Doposud je proplácely pouze 13letým. Po vzoru severských států či Austrálie chce Česko směřovat k postupnému vymýcení rakoviny děložního čípku, kterou způsobuje infekce HPV. Český Národní onkologický plán má ambici proočkovat do roku 2030 proti HPV minimálně 90 % cílové populace dívek a výrazně zvýšit proočkovanost chlapců.

„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejefektivnější způsob prevence proti onemocněním, které HPV vyvolává. Infekce vysoce rizikovými typy HPV je příčinou prakticky všech případů rakoviny děložního čípku, části případů rakoviny řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel a také některých nádorů hlavy a krku. HPV infekce je také původcem velmi nepříjemných genitálních bradavic,“ popisuje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V Česku je rakovina děložního čípku sice na mírném ústupu díky preventivním kontrolám, problémem je ale stále její velmi vysoká smrtnost, protože asi u poloviny žen je zjištěna v pokročilém stadiu. „Ročně v ČR onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na karcinom děložního čípku zemře. Paradoxem přitom je, že by tento typ rakoviny prakticky nemusel existovat. Známe jejího původce – HPV infekci, proti níž lze efektivně očkovat. A známa jsou i předrakovinová stadia, která je možné odhalit při preventivních kontrolách,“ vysvětluje prof. Sláma. Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky prezentovaných v červnu na jednání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, proočkovanost proti HPV infekci se aktuálně u dívek pohybuje kolem 70 %, u chlapců je to o třicet procentních bodů méně. Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života, kdy především dochází k přenosu infekce, chráněna. Podle prof. Jiřího Slámy by ke zvýšení proočkovanosti mělo přispět právě rozšíření věkového rozpětí pro hrazené očkování proti HPV, které vyplývá z novely zákona o ochraně veřejného zdraví, jež nabude účinnosti 1. ledna 2024. Odborníci se shodují na tom, že nechat očkovat by se měly dívky i chlapci bez rozdílu – ideálně právě před zahájením sexuálního života. „Nejvýraznější účinek vakcín spočívá v eliminaci předrakovinových a rakovinových nálezů na děložním čípku u dívek a žen. Proočkování chlapců ovšem výrazně snižuje riziko přenosu viru, a navíc díky němu dojde k poklesu výskytu genitálních bradavic a některých méně častých nádorů – například rakoviny řitního svěrače nebo rakoviny penisu,“ zdůrazňuje prof. Sláma.

Celosvětově zdravotníci doposud využili stovky milionů dávek vakcín proti HPV a k dispozici jsou jednoznačná data o jejich mimořádně vysokém účinku. Vakcíny jsou bezpečné a rodiče dětí se nemusí obávat ani nežádoucích účinků po očkování. Ty jsou totiž zcela vzácné. „Řada rodičů, která se pro očkování rozhodla, bohužel nestihla nechat své děti naočkovat zdarma. Věková kategorie 13letých, pro kterou je v současné době vakcína hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je totiž stanovena poměrně přísně,“ přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP. „Působí to navíc i další komplikace. Pediatři musí dávat pozor na to, aby si do svých ordinací kvůli hrazenému očkování zvali na pravidelné

dvouleté preventivní prohlídky děti až po dovršení 13 let, a ne například o pár dnů nebo týdnů dřív, což bývá běžným zvykem,“ dodává MUDr. Cabrnochová. Delší věkové rozpětí pro hrazené očkování proto velmi vítá, stejně jako Veronika Cibulová, zakladatelka pacientské organizace VERONICA, která sdružuje ženy s gynekologickými nádory. „Jsme velmi rádi, že budou mít rodiče a děti větší časový prostor na využití benefitu plně hrazeného očkování. V naší pacientské organizaci se tomuto tématu věnujeme dlouhodobě a společně s lékaři usilujeme o postupné vymýcení rakoviny děložního čípku,“ zdůrazňuje Cibulová. Inspirací jsou pro ně severské státy a Austrálie, kde se díky kombinaci vakcinace dívek a chlapců a HPV DNA testování stal karcinom děložního hrdla raritním onemocněním. „U nás stále zcela zbytečně umírá každý rok 300 žen – něčích dcer, manželek a maminek. Jedná se přitom o jediný typ rakoviny, proti kterému se lze nechat očkovat, a navíc zdarma,“ dodává.

Se vzácným syndromem Dravetové v Česku bojují desítky dětí

Na závažnou formu epilepsie upozorní charitativní akce EpicanaFest

Praha, 13. 6. 2023 – Nejenom časté a dlouhé epileptické záchvaty, ale i problémy s chůzí, mentální retardaci nebo autismus. To vše způsobuje vzácný syndrom Dravetové. V České republice s ním bojují desítky dětí, které od prvního roku svého života opakovaně prodělávají velké záchvaty. Na toto závažné neurologické onemocnění upozorní EpicanaFest, který se bude konat u příležitosti Mezinárodního dne povědomí o syndromu Dravetové v pražském areálu Gutovka. Charitativní festival nabídne kromě osvěty i hudební vystoupení a zábavný program pro děti. Akce, kterou pořádá nezisková organizace EPICANA, odstartuje v sobotu 24. června ve 13 hodin.

„Syndrom Dravetové je velmi vzácná a těžká forma epilepsie, kterou lidé moc neznají, a tak je potřeba o ní mluvit. Abychom zvýšili povědomí o této nemoci, rozhodli jsme se pro veřejnost uspořádat EpicanaFest,“ vysvětluje Lucie Miczová, ředitelka pořádající neziskové organizace EPICANA. „Život s touto nemocí je hodně složitý a fungování rodin ovlivňuje po všech stránkách. Onemocnění totiž provází nejenom časté epileptické záchvaty, ale i spousta dalších problémů a přidružené diagnózy. S dětmi se musí neustále pracovat a důležitá je také jejich pravidelná rehabilitace,“ dodává Miczová. EpicanaFest se koná v červnu, který je celosvětově měsícem povědomí o syndromu Dravetové. Na první ročník festivalu dorazí kromě rodin nemocných dětí i neurolog z Fakultní nemocnice Motol, jenž návštěvníkům vysvětlí, co všechno život s tímto vzácným onemocněním obnáší. Chybět zde nebudou ani policisté a záchranáři. „Dospělí i děti si budou moci nejenom prohlédnout policejní a sanitní vůz, ale hlavně vyzkoušet, jak se při epileptickém záchvatu poskytuje první pomoc. Na místě s námi bude i společnost s asistenčními psy, která předvede výcvik psů pro lidi s epilepsií,“ doplňuje ředitelka organizace EPICANA. Festival budou moderovat herec Michal Slaný a redaktorka Markéta Čepická Daňhelová. Součástí programu bude několik hudebních vystoupení, děti si na akci užijí představení kouzelníka nebo balónkovou show a připraveno pro ně bude také malování na obličej. EpicanaFest navíc bude mít i charitativní aspekt. „Výtěžkem ze vstupného, které je dobrovolné, totiž podpoříme další ročník našeho ‚epitábora‘. Pravidelně se na něm setkávají celé rodiny dětí s různými neurologickými problémy, což je pro všechny velkým přínosem, protože si společně užijí týden plný zábavy a navzájem se poznají,“ zdůrazňuje Lucie Miczová. Více o akci najdete na https://www.epicana.cz/epicana-projekty.html.

O organizaci EPICANA

Nezisková organizace EPICANA z.ú. má za cíl pomáhat dětem i dospělým s neurologickým onemocněním epilepsie, zejména se syndromem Dravetové. Organizuje kulturní, charitativní a vzdělávací akce na podporu lidí s epilepsií a pořádá „epitábory“ a jiná setkání celých rodin dětí nemocných s epilepsií. Zaměřuje se také na cílenou finanční pomoc nemocným dětem formou

Praktici, zubaři a gynekologové se spojili – chtějí změnu

Praha, 1. 6. 2023 – Praktici, zubaři a gynekologové se rozhodli spojit síly a zakládají Koalici pro primární péči. Ta podle nich chřadne a potřebuje zásadní změny, na kterých chtějí spolupracovat se zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví. Proto se včera jejich zástupci setkali u kulatého stolu s názvem „Budoucnost primární péče v České republice“ s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, jeho náměstkem Jakubem Dvořáčkem, generálním ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem a ředitelkou zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renatou Knorovou.

„Primární péče se u nás pomalu rozpadá. Přitom jde o klíčový segment, bez kterého nemůže žádné zdravotnictví dobře fungovat. Lékaři primární péče – tedy praktici, gynekologové a zubní lékaři – zvládnou vyřešit až 80 % zdravotních problémů, se kterými se občané obrací na zdravotní systém. Jenom v roce 2022 společně provedli více než 70 milionů ošetření. Zatímco ve vyspělých zemích je na primární péči vyčleněno až 20 % zdravotnického rozpočtu, u nás je tento podíl přibližně poloviční,“ upozorňuje předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petra Šonky sice celkový objem peněz směřující do českého zdravotnictví v posledních letech významně narostl, ale podíl prostředků vynaložených na primární péči neroste. „Naopak v posledním roce se v segmentu praktických lékařů dokonce snížil, a to je třeba změnit,“ říká MUDr. Šonka.

„Primární péče zajištuje pravidelný a dostupný zdravotní servis více než deseti milionům Čechů. Ti každý den potřebují svého stomatologa, praktika a gynekologa. Je to obvykle jejich první a mnohdy také jediný kontakt se zdravotním systémem. Dostupnost, funkčnost a kvalita primární péče je proto pro běžného občana měřítkem, podle něhož hodnotí úroveň českého zdravotnictví,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.

Podle členů Koalice je třeba udělat řadu zásadních změn, které dostanou primární péči v několika následujících letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích – tedy i zjednodušit a zkrátit specializační vzdělávání praktických lékařů pro děti a zastavit rozpad jejich sítě. „Pokud maminka nemůže pro svého novorozence najít dětského praktického lékaře, těžko ji uspokojí fakt, že máme v ČR vynikající péči o pacienty se vzácnými onemocněními. Co je to platné, že je česká medicína v řadě oborů na špičkové evropské úrovni, když nejsme schopni běžným lidem zajistit základní péči? Potřebujeme rychle posílit kapacity ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ve všech regionech ČR,“ pokračuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Připomíná, že od roku 2017 zaniklo 600 praxí praktických lékařů pro děti. „A nyní jich je v Česku méně než 1800, níž už jít nemůžeme.“

Podle členů Koalice je třeba udělat řadu změn, které dostanou primární péči v dalších letech na úroveň obvyklou ve vyspělých evropských zemích: zaměřit se například na podporu sdružených praxí, které mohou ve velmi krátké době posílit kapacity a dostupnost péče tím, že do systému přivedou alespoň na částečné úvazky lékařky, které jsou na rodičovských dovolených. V jejich dalším rozvoji vidí Koalice cestu, jak stabilizovat primární péči a zajistit plynulou generační výměnu při zachování potřebné kontinuity péče. Je také třeba posilovat roli primární péče v oblasti prevence a screeningových programů a dále rozšiřovat její kompetence, aby mohla nabízet lidem co nejširší služby. Nejpalčivějším problémem v této oblasti je existence tzv. preskripčních onemocnění, které

praktikům znemožňují předepisovat pacientům i zcela běžné léky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zrušení preskripčních omezení v diskuzi připustil.

Zásadní změny v primární péči se ale dle lékařů neobejdou bez investic do infrastruktury. Řada ordinací podle nich funguje v nevyhovujících prostorech, které zásadně limitují jejich rozvoj i provoz v zátěžových situacích. To se dle lékařů ukázalo v době pandemie covidu-19. Tehdy chybějící infekční čekárny a vyšetřovny komplikovaly fungování ordinací praktických lékařů. „I přesto byla primární péče při rozdělování evropských peněz určených na posílení a obnovu zdravotního sytému po covidu-19 zcela opomenuta a finanční zdroje pro rozvoj infrastruktury bude třeba teprve najít. Jsme připraveni plnit roli, která je obvyklá ve vyspělých zemích, umíme a chceme přebírat kompetence specializované ambulantní i lůžkové péče, a zlepšit tím průchodnost a kapacitu našeho zdravotního systému. Je to jediná možná cesta, jak udržet dostupnou a ekonomicky udržitelnou zdravotní péči pro občany ČR v době rychlého stárnutí populace, rostoucích nákladů a omezených personálních zdrojů. Přicházíme s konstruktivními návrhy zásadních změn v primární péči, které tento léta zanedbávaný segment postaví znovu na nohy. Nepůjde to ale bez investic a aktivní podpory ministerstva a zdravotních pojišťoven,“ shrnuje MUDr. Šonka.

Potřebu změnit primární péči si uvědomuje i největší česká zdravotní pojišťovna VZP. Dle slov svého ředitele Zdeňka Kabátka se nebrání navýšení objemu peněz do tohoto sektoru, jen musí prokázat přínos pro pojištěnce. Více informací o cílech Koalice pro primární péči lze

7 signálů, že srdce selhává

Praha. – Srdeční selhání je jednou z hlavních příčin hospitalizace u lidí, kteří jsou starší 65 let. V současnosti se s onemocněním, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve do organismu, léčí více než 280 tisíc lidí. U většiny z nich nemoc propukla po prodělaném infarktu. Zatímco infarkt je náhlý a ohlašuje se například palčivou bolestí na hrudi, studeným potem a celkovou nevolností, srdeční selhání postupuje plíživě. Jeho příznaky se často prvně projeví v jiných částech těla než u srdce, což odhalení nemoci stěžuje. Ve spolupráci s prof. MUDr. Janem Václavíkem, Ph.D., FESC, přednostou Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity proto představujeme 7 nejčastějších příznaků, které mohou signalizovat, že srdce selhává.

1. U konce s dechem

Zadýchat se při sportovním výkonu nebo po „výběhu“ do pátého patra je zcela přirozené. Zbystřit bychom však měli v okamžiku, kdy se zadýcháme při vysávání, na procházce v mírném tempu nebo při pomalé chůzi do schodů. Zvlášť pokud nám dříve podobné činnosti nedělaly žádné problémy. „Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu. Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží. Musejí proto spát v polosedě nebo s několika polštáři, nebo se během noci pro dušnost posazovat,“ vysvětluje prof. Václavík.

2. Stálý boj s únavou

Srdce funguje jako neúnavná pumpa, která rozhání krev do všech částí těla. Při srdečním selhání nezvládá tuto činnost plnohodnotně vykonávat. Krev, která zajišťuje zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem, tak někde přebývá, a jinde naopak chybí. Její nedostatek ve svalech se projeví větší únavou, která nemocného provází i ve chvílích, kdy prakticky nic nedělá. „Zvýšená únava při běžné denní činnosti, nebo například když lidé nezvládnou donést tašky z obchodu, může být jedním z příznaků srdečního selhání,“ doplňuje prof. Václavík.

3. Otoky nohou

Otoky dolních končetin jsou pravděpodobně jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Kromě nemocného srdce na nich nese svůj díl viny také gravitace. Nejprve se otoky ohlásí zaříznutým lemem ponožek, otoky se postupně mohou z chodidel rozšiřovat na bérce, někdy i stehna a hýždě. Postupně bude stále obtížnější najít mezi vlastními botami takové, které na oteklé nohy padnou. Nemůže za to dlouhé sezení ani horké počasí. Na vině je selhání srdce, které nezvládá udržet veškeré tekutiny oběhu. Začnou se hromadit a v duchu gravitačního zákona neomylně směřovat k dolním končetinám. Otoky se zmírňují po podání močopudných léků – tzv. diuretik. Pacienti mají k dispozici také moderní léčivé přípravky – tzv. glifloziny, které kromě zmírnění otoků pomáhají zlepšit práci srdečního svalu.

4. Kila jdou nahoru

Výrazně těsnější oblečení v pase nebo rafička váhy, která se za 3 dny posunula o 2 kg směrem nahoru, naší pozornosti většinou neunikne. Jen málokoho by však napadlo hledat důvody ve špatně fungujícím srdci. „Nárůst hmotnosti bývá u srdečního selhání často poměrně skokový. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin. Někdy mohou pacienti cítit tlak pod žebry,“ dodává prof. Václavík. Současně s narůstající hmotností pacienty mohou trápit také zažívací potíže a nevolnost.

5. Naběhlá krční žíla

Za normálních okolností nebývají žíly na krku viditelné nebo vystouplé.Vyšší tlak, který provází srdeční selhání, může způsobit tzv. zvýšenou náplň krčních žil. Znamená to, že pacient má viditelně naběhlé žíly na krku. Nejlépe je to patrné u pacientů v polosedě nebo v sedě,“ říká prof. Václavík. Viditelné žíly na krku mohou kromě srdečního selhání předznamenávat například také chlopenní vady.

6. Srdeční arytmie

„U pacientů se srdečním selháním je často přítomna fibrilace síní. Pacienti ji vnímají jako nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. Závažnou komplikací srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory mohou být komorové arytmie, jako například fibrilace komor. V takových případech pak často musíme pacientům aplikovat defibrilátor, který pak tyto život ohrožující arytmie kontroluje,“ uvádí prof. Václavík.

7. Chybějící krev v mozku

Pokud se nedostává krev do mozku, může se pacient potýkat se zmateností, poruchami myšlení nebo dokonce s depresí. „Příznaky související s menším prokrvením mozku pozorujeme u pacientů, kdy nemoc výrazně pokročila,“ dodává prof. Václavík. Při podezření na srdeční selhání je nutné neprodleně navštívit lékaře. „Praktický lékař provede rozbor anamnézy, základní fyzikální vyšetření a odběr vzorku krve, který ověří, zda nedošlo ke zvýšení hladiny tzv. natriuretických peptidů, které citlivě reagují na tlakové a objemové přetížení svalu srdce, jež je pro srdeční selhání typické. Pokud je nález pozitivní, absolvuje pacient echokardiografické vyšetření. Je potřeba vyloučit, že příznaky souvisí s jiným onemocněním,“ upřesňuje prof. Václavík.

Srdeční selhání

Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže plnit svoji funkci, kterou je „pumpování“ krve do všech částí lidského těla. Ročně přibývá přibližně 60 tisíc nových pacientů s touto nemocí. Příčinou je nejčastěji infarkt myokardu nebo srdeční arytmie. Včasné zahájení léčby dokáže prodloužit život pacientů a zlepšit jeho kvalitu. Základem úspěšné léčby je pravidelné užívání léčivých přípravků podle pokynů lékaře, přiměřená pohybová aktivita a v případě nadváhy také dieta, která pomůže pacientovi zhubnout. Lékaři mají k dispozici moderní léky – tzv. glifloziny, které zlepšují činnost srdečního svalu a výrazně zmírňují dušnost i otoky. Dříve se doporučovalo také snížit příjem soli. Poslední studie však neprokázaly, že méně soli pozitivně ovlivňuje stav pacienta. V pokročilých stadiích srdečního selhání doporučují lékaři omezit množství tekutin.

Užívejme antibiotik jako šafránu – říkají lékaři

Lidé je berou často zbytečně – přestávají fungovat

Praha, 20. 3. 2023 – Antibiotika užívají lidé často zbytečně. Zadělávají si tím na antibiotickou rezistenci, tedy stav, kdy tyto léky nebudou fungovat a hrozí, že kvůli tomu zemřou na banální onemocnění. O tom, jak racionálně zacházet s antibiotiky, budou praktičtí lékaři debatovat na 17. kongresu primární péče, který startuje tento pátek v Praze. Právě praktici zajišťují v Česku většinu zdravotní péče a antibiotika tak předepisují nejvíce. Usilují o to, aby vznikly ucelené celonárodně platné doporučené postupy, jak léčiva správně využívat.

„V Česku zemře více lidí na důsledky antibiotické rezistence než na dopravní nehody. Statistiky hovoří o tom, že pokud bychom pokračovali ve stávajícím trendu, tak bude v roce 2050 umírat více lidí na nákazu rezistentní bakterií než na rakovinu. Nových antibiotik je málo, vývoj je časově i finančně náročný. Musíme s nimi zacházet rozumně,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Podle ní chybí ucelené celonárodně platné doporučené postupy, jak a kdy léky užívat.

„Mezi důvody, proč se někdy antibiotika nasazují neuvážlivě, je nejistota, co je pravou příčinou potíží pacienta. Dále velký počet jedinců ošetřovaných v krátkém čase, obavy ze zhoršení stavu – zejména přes víkend nebo tam, kde je hůře dostupná sekundární péče, ale i přání pacienta a jeho rodiny,“ popisuje MUDr. Bezdíčková.

Jak se v jednotlivých případech chovat, bude s účastníky řešit mikrobioložka a primářka Dětského a dorostového oddělení Nemocnice Děčín MUDr. Renata Přibíková, která vede workshop Správné dávkování a podávání antibiotik. „Drtivá většina nemocí dětského věku je virového původu, kdy není antibiotik třeba. I některé bakteriální infekce jsou samoúzdravné a k jejich vyléčení napomohou léky, které pouze tlumí projevy nemoci,“ vysvětluje specialistka. Podle ní by se tak antibiotika v komunitě měla použít jen výjimečně. „Jedná se o nákazy, jakými je například zánět středního ucha, nebo zánět močových cest, což jsou typicky nemoci, které mohou být spíše způsobeny bakteriemi. Vždy je vhodné sledovat vývoj nemoci v čase a velmi uvážlivě se rozhodnout pro antibiotickou léčbu v případech, kdy se zdá, že se pacient bez pomoci antibiotik sám neuzdraví. Jediným jasně ospravedlnitelným důvodem, kdy podání antibiotik v primárním kontaktu nesnese odkladu, je sepse nebo zánět mozkových blan. Tam se váhat nesmí,“ uvádí prim. Přibíková.

V Česku dosud neexistuje žádná informační linka, kam by lékaři mohli zavolat a konkrétní případ prodiskutovat. „Ve větších nemocnicích pomáhá rozumnému zacházení s antibiotiky tzv. antibiotické středisko složené z lékařů více specializací. Členem antibiotického střediska je vždy infektolog či mikrobiolog, kteří povědomí o rozumném užívání antibiotik šíří mezi své kolegy. Nemocniční lékaři tak mají možnost každý jednotlivý případ zahájené antibiotické léčby prodiskutovat a pečlivě promyslet. Menší nemocnice však antibiotická střediska nemají,“ pokračuje prim. Přibíková. Každé podání antibiotik – a to i lokálních, například ve formě kapek do očí, nosu nebo mastí – podle lékařky bakterie vydráždí a ty se začínají okamžitě bránit a měnit tak, aby se léku vyhnuly – vzniká rezistence. „Tyto primitivní bakterie mají neuvěřitelně rychlou dobu množení, zatímco u člověka to trvá 9 měsíců, bakteriím stačí 20 minut. V tom tkví nebezpečí – každé antibiotikum okamžitě spustí boj bakterií o přežití a vytvoření takové varianty, na něž v budoucnu dané antibiotikum nezabere,“ vysvětluje specialistka. Na podání antibiotik „za každou cenu“ často dle lékařů silně tlačí rodiče malých pacientů, ale také sami dospělí nemocní. „Je třeba neustále vysvětlovat, že v některých případech antibiotika jim nebo jejich dítěti spíše uškodí. Stává se však, že pokud pacient nedostane antibiotika u jednoho lékaře, jde za dalším a obchází je tak dlouho, dokud mu je někdo nenapíše,“ dodává prim. Přibíková. Rozeznat, zda je nemoc virového, či bakteriálního původu je především zpočátku velmi těžké, jedním z mnoha ukazatelů je průběžné měření zánětlivých parametrů – například CRP. Jestliže lékař na základě vývoje onemocnění zjistí, že se s velkou pravděpodobností nejedná o bakteriální, ale virovou infekci, měl by pacientovi doporučit, ať již nasazená antibiotika přestane užívat. Smysl mají pouze a jenom při infekci bakteriální. „Lékaři i pacienti se také někdy domnívají, že u rizikových pacientů má smysl nasadit antibiotika preventivně, např. při počínajícím infektu spíše virového původu. Ve skutečnosti je takových indikací minimum,“ doplňuje MUDr. Bezdíčková.

Letošní dvoudenní kongres primární péče, který startuje 24. března, organizuje Sdružení praktických lékařů společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost

Epilepsie se u většiny žen v těhotenství nezhorší

Přesto stále čelí stigmatizaci

Praha, 21. 3. 2023 – V České republice ročně otěhotní přibližně 500 žen s epilepsií. Podle lékařů se jim epilepsie při správné medikaci v 95 % případů nezhorší a porodí zdravé dítě. Přesto je mateřství u žen s touto diagnózou stále spojeno s mnoha mýty a pacientky nemají dostatek informací. Na problematiku upozorňují odborníci u příležitosti tzv. Purple Day, který připadá na 26. března. V tento den se lidé po celém světě oblékají do fialových barev, aby podpořili pacienty s epilepsií. Současně také startuje výtvarná soutěž pro děti s epilepsií Líbí se ti, mami?

„V Česku žije přibližně 20 tisíc žen s epilepsií, které jsou zároveň v reprodukčním věku. Dnes máme spoustu možností, jak pacientkám, které plánují mateřství, nastavit vhodnou léčbu, aby byla co možná nejbezpečnější pro ně i jejich potomky,“ říká MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsie FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop. Odborníci upozorňují, že je zásadní, aby ženy s epilepsií plánovaly početí dítěte s dostatečným předstihem. Až polovina z nich ale podle MUDr. Zárubové přesto otěhotní neplánovaně. „Některé typy léků na epilepsii jsou pro plod nebezpečné a měnit léčbu až v průběhu těhotenství je obtížné, proto je vždy dobré vše řešit ještě před početím. Pacientkám také doporučuji podstoupit podrobné vyšetření, které odhalí například nízkou hladinu vitaminu D nebo kyseliny listové. Ještě před těhotenstvím je pak doplníme,“ popisuje lékařka.

Těhotenství s předstihem plánovala také paní Zuzana, která epilepsií trpí od svých devíti let. Založení rodiny konzultovala s neuroložkou, společně upravily léčbu a Zuzaně se postupně narodily tři zdravé děti. „V prvním těhotenství jsem prodělala dva epileptické záchvaty. Podruhé jsem čekala dvojčata a záchvat mě potkal pouze jednou. Vše naštěstí proběhlo bez větších problémů. Spouštěčem byl vždy stres,“ popisuje Zuzana. Ze statistik vyplývá, že většina žen s epilepsií zažije v těhotenství stejný, nebo dokonce menší počet záchvatů v porovnání s obdobím před otěhotněním. „Pravděpodobnost, že by žena prodělala epileptický záchvat přímo při porodu, je velmi nízká. Pokud navíc neměla záchvat v posledním roce, tak má 90% šanci, že se jí v těhotenství zcela vyhne,“ doplňuje MUDr. Zárubová. Specialisté se shodují, že při epilepsii v těhotenství záleží na tom, jakým typem nemoci žena trpí a jak se u ní projevuje. Zatímco některé druhy záchvatů nepředstavují riziko, jiné mohou být pro ženu i dítě nebezpečné.

MUDr. Zárubová upozorňuje na to, že mnoho žen s epilepsií stále nemá ohledně svého reprodukčního zdraví dostatek informací. „Je důležité, aby pacientky nikdo nestrašil, ale zároveň jim nic netajil, a ony věděly a uměly se samy dobře rozhodnout, zda dítě chtějí a kdy,“ vysvětluje neuroložka.

Informace o epilepsii u žen, o plánování rodičovství nebo vhodné antikoncepci najdou ženy na platformě www.zenyaepilepsie.org. „V klidu si mohou vše prostudovat a následně se poradit se svým neurologem. Dívky a ženy s epilepsií často bojují s nízkým sebevědomím

a mohou mít pocit, že si nezaslouží lásku ani mateřství. Tato stigmata je třeba bořit už v dětství,“ dodává MUDr. Zárubová. Právě to je také cílem výtvarné soutěže Líbí se ti, mami?, která ukazuje, že jsou děti s epilepsií stejně šikovné jako jejich vrstevníci. „Motiv letošního 11. ročníku je oblíbená hračka. Děti mohou nakreslit cokoli, s čím si rády hrají. Ať už je to panenka, míč, nebo třeba oblíbená postavička z počítačové hry,“ říká za organizátory Monika Bártová ze společnosti UCB, která soutěž pod záštitou spolku EpiStop pořádá.

O výtvarné soutěži Líbí se ti, mami?

Výtvarná soutěž pro děti s epilepsií, kterou vyhlašuje společnost UCB ve spolupráci se spolkem EpiStop, startuje 26. března u příležitosti Purple Day. Tématem obrázků letošního 11. ročníku je Moje oblíbená hračka. Až do 30. září mohou děti s epilepsií posílat své výtvory zobrazující jejich oblíbenou hračku na adresu spolku EpiStop. Každý účastník soutěže dostane jako dárek výtvarné potřeby pro další tvoření a vítězové vyhrají profesionální výtvarné sady. Více o soutěži najdou zájemci na www.libisetimami.cz.

O epilepsii

Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním se, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Mohou se vyskytovat jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. U některých epilepsií není příčina doposud známa. Epilepsii má v České republice přibližně 80 tisíc lidí, polovinu z nich tvoří ženy. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 80 % pacientů. Celosvětově má epilepsii více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně 2 miliony dětí. Více informací o nemoci je k dispozici na UCBCares pro epilepsii.

O EpiStop

Zapsaný spolek EpiStop vytváří platformu pro setkávání, spolupráci a aktivní činnost všech skupin a osob, které mají vztah k lidem s epilepsií, tedy pacientů, zástupců pacientských organizací, zdravotníků, odborných společností, sociálních poradců, úředníků státní správy či zástupců médií. Jejich cílem je zlepšit postavení lidí s epilepsií ve společnosti. Na webu www.epistop.cz je řada volně dostupných edukačních textů, zásady správné první pomoci a informace pro lidi s epilepsií i jejich blízké.

Praktici varují před soumrakem péče o dětské pacienty v Čechách

Nedostatek praktických lékařů pro děti a dorost sužuje především rodiče

Praha, 20. 3. 2023 – Tisíce rodičů v Česku marně shání praktika pro své děti. Populace dětských lékařů stárne a jejich již tak prořídlé řady nemá kdo nahrazovat. V současné době je v Česku přibližně 1 800 praxí „dětských“ praktiků. Což nestačí. Už nyní podle odhadů Úřadu zdravotnických informací a statistiky ČR schází ve zdravotním systému více než 300 ordinací těchto lékařů. Mladí lékaři se do oboru nehrnou. Na vině je podle profesní organizace především chybějící samostatný studijní obor, který by přinesl více praxe s dětmi v ordinacích dětských praktiků, a složitější cesta lékaře po ukončení lékařské fakulty do primární péče pro děti a dorost než k všeobecným praktickým lékařům. Ani převedení mladších pacientů od 14 let věku do ordinací všeobecných praktických lékařů však podle praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) není systémové a dlouhodobé řešení, i tyto ordinace jsou totiž mnohde na hraně vytíženosti. Tisíce lékařů o tom budou mluvit na letošním 17. kongresu primární péče, který startuje 24. března v Praze.

Nedostatkem praktických lékařů pro ty nejmladší trpí celá republika, v některých regionech je dokonce stav kritický. „Nejhůře jsou na tom části Karlovarského, Moravskoslezského, Středočeského nebo Jihomoravského kraje. Zde nastává mnohdy situace, kdy se rodičům nedaří najít praktika pro své dítě vůbec. Řada z nich pak se svými dětmi dojíždí padesát i více kilometrů daleko,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD). Tyto situace podle ní vznikají především v místech, kde lékař odejde do důchodu a nikdo nepřevezme jeho ordinaci. Průměrný věk praktiků pro děti a dorost dosahuje v ČR téměř 60 let, proto bude v dohledné době kritických situací s nedostupností primární péče pro malé pacienty přibývat. „Rodičům pak zpravidla nezbývá než obvolávat i vzdálené ordinace a pokoušet se najít místo v nich. Mohou se také obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která by jim měla péči zajistit, případně poskytnout seznam lékařů v okolí. V akutních případech by pak pacienty měl ošetřit nejbližší lékař, i když u něj nejsou registrovaní,“ vysvětluje MUDr. Hülleová. Pro děti od 14 let pak sice existuje možnost registrace u všeobecného praktického lékaře, podle MUDr. Hülleové je však takové řešení nesystémové a nevhodné. „Po odborné stránce to problém není, všeobecný praktický lékař samozřejmě zvládne léčit i teenagery, jde spíše o to, zda má volnou kapacitu,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL ČR). Podle něj by však nikdy nemělo dojít k tomu, že se dětští pacienti začnou plošně přesouvat k praktikům. „Vždy musí primárně záležet na kapacitách jednotlivých ordinací. Některé místo mít mohou, jiné ne. Všeobecných praktiků sice není tak kritický nedostatek, ale tady mluvíme o půl milionu mladých pacientů, na takový počet rozhodně prostor nemáme,“ říká MUDr. Šonka. Podle něj chtějí praktici také jednat s pojišťovnami o navýšení plateb za péči o dětské pacienty, které by mohly lékaře k registraci motivovat. „Mělo by však jít spíše o kompenzaci nákladů navíc, nikoliv cestu k tomu, aby se z péče o děti u všeobecných praktických lékařů stala povinná praxe,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Příčinu

nedostatku mladých lékařů, kteří by nahrazovali „dětské“ praktiky v důchodovém věku, vidí MUDr. Hülleová zejména v současném systému vzdělávání. V roce 2017 totiž došlo ke zrušení specializovaného studijního oboru Praktické lékařství pro děti a dorost, a zájemci mohou studovat pouze společný obor Pediatrie. „Cesta k atestaci je v případě praktika pro děti a dorost o rok a půl delší než u praktika pro dospělé a v rámci praxe navíc musí svůj čas dělit mezi převážně práci v nemocnici a kratší část v ordinaci PLDD. Což je bohužel nemotivuje k tomu, aby se primární péči nadále věnovali a případně později převzali ordinaci nebo si otevřeli vlastní. Systém je složitý i pro samotné praktiky pro děti a dorost, kteří často ani nežádají o dotaci pro rezidenty, a nevychovávají tak budoucí generaci lékařů a svoje následovníky,“ popisuje MUDr. Hülleová. Praktici proto volají především po systémovém řešení. „Nyní jsme vypracovali návrh nového systému vzdělávání, který by znovu zavedl specializovaný obor pro budoucí dětské praktiky a také jim umožnil hned po ukončení studia nastoupit na praxi do ordinace. První návrh opatření jsme již předložili Ministerstvu zdravotnictví a budeme o něm dále jednat,“ říká MUDr. Hülleová.

Tuberkulózu nelze vymýtit, jen zkrotit

Říkají čeští plicní lékaři a připravují se na mírný nárůst

Praha, 16. 3. 2023 – V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března – ve stejný den jen o 141 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

Zatímco v roce 2021 bylo v Česku deset případů multirezistentní (MDR) tuberkulózy, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct (včetně dvou pacientů diagnostikovaných již na Ukrajině) a stále mírně roste. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje. Počet pacientů nadále poroste a my na to musíme být připraveni,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze, roste výskyt i kvůli migraci. „Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria. Loni u nás postupně leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně – máme 15 lůžek,“ vysvětluje MUDr. Hricíková. „Kromě nových center, která by zajistila místa pro budoucí pacienty, by také pomohlo, kdyby se ke všem potřebným dostaly nové léky. Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí.“ Podle nejnovějších dat vzrostl v Česku celkový počet lidí s tuberkulózou o 17 osob na loňských 374. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, to souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. „Počet osob s TBC narozených na Ukrajině činil 89, což je o 154 % více než v roce předcházejícím,“ říká MUDr. Wallenfels.

Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou jedenáct dětí. Jak uvádí vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., dětští nemocní nebývají pro své okolí zdravotně nebezpeční. „Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí. Pomohlo by, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku. To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ vysvětluje MUDr. Doležalová. „Asi 30 % našich současných pacientů je romského původu. Abychom neztratili kontrolu nad nemocí, ohromně by pomohlo zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou. Tuberkulóza se pak šíří rodinou dál,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.

Plicní lékaři se shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, důležité je očkovat v rizikových skupinách. „Tuberkulózu zcela vymýtit nelze, ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ upřesňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS. Podle lékařů by už v horizontu několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví. „Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích. Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Zodpovědní pacienti by tak mohli po základním zaléčení jít z nemocnice domů a ošetřujícím lékařům by přes aplikaci typu WhatsApp posílali video, jak užívají léky. Jak uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS, tuberkulóza má velmi nejasné projevy – obraz člověka chrlícího krev do kapesníku je už dávno minulostí. „Onemocnění se snadno schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ uvádí doc. Koblížek a vyvrací i další zažitou představu, jak dochází k nakažení. „Rozhodně ne tak lehce, jak si lidé často představují. Tuberkulóza není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit, jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti. I poté se ale nemusí TBC projevit – jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce. Ta se schová v těle a spí, dokud ji něco neprobudí. Tato forma je nebezpečná v tom, že se může projevit později jako manifestní tuberkulózní onemocnění – například při zahájení biologické léčby nebo onemocnění cukrovkou.“

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Ženám s agresivním typem nádoru prsu svítá naděje na novou léčbu

Praha, 1. 3. 2023 – Diagnózu rakoviny prsu si v Česku za rok vyslechne přibližně 7 400 žen. Asi 15 % z nich má typ, který je vysoce agresivní – rychle roste a metastazuje. Nazývá se triple negativní. Jedinou současnou léčbou je chemoterapie, případně – pokud se nádor zachytí v časném stadiu – operace a radioterapie. Nově se pacientkám otevírá šance na účinnou pomoc v podobě imunoterapie. Studie prokázaly její účinnost právě u tohoto typu nádoru a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ji schválila. Podle Aliance žen s rakovinou prsu by se měly české pacientky dočkat úhrady léčby ze stran zdravotních pojišťoven už od dubna letošního roku. Novinku sdělují u příležitosti Dne triple negativního karcinomu prsu, který připadá na 3. března.

„Triple negativní karcinom prsu postihuje často mladší ženy, v produktivním věku. Tento typ nádoru roste velmi rychle – zvětšuje se v řádu týdnů. Často se objevuje jako intervalový, protože může vzniknout a rychle vyrůst mezi pravidelnými preventivními prohlídkami. Není také nezvyklé, že ženy onemocní v těhotenství nebo v době kojení, kdy se prsa vlivem různých hormonálních změn mění, a nádor se v nich tak snadno ‚ztratí‘,“ vysvětluje onkoložka MUDr. Katarína Petráková, Ph.D., primářka Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu. Na nádor se tak podle ní často přijde pozdě, ve stadiu, kdy už metastazuje. „Ženy s tímto typem nádoru jsou v době diagnózy v průměru o 10 let mladší než ty, které mají jiný typ karcinomu prsu. Až 20 % z nich je mladších 40 let. S tím, že by v takto mladém věku mohly onemocnět rakovinou, vůbec nepočítají. Nádor je agresivní, u 45 % žen metastazuje do tří let,“ říká specialistka. Imunoterapie je podle ní standardem léčby u jiných typů nádorů a slaví velké úspěchy. „Imunoterapie nabízí našim pacientkám výrazně účinnější léčbu, která je spojena s vyšším procentem dosažených kompletních remisí, tedy úplného vymizení nádoru. Současně se významně snižuje riziko návratu nemoci ve formě metastáz,“ doplňuje prim. Petráková a zdůrazňuje, že je třeba, aby se pacientky léčily v komplexních onkologických centrech (KOC), kde je k dispozici nejmodernější terapie. „Onemocnění se často týká žen ve fertilním věku, které ještě nemají děti. Těm můžeme kromě léčby nabídnout i odebrání a zmrazení vajíček, které by léčba mohla poškodit. Tedy zachovat jejich plodnost,“ říká onkoložka.

Jak uvádí pacientská organizace Aliance žen s rakovinou prsu, přes 30 % žen se do KOC vůbec nedostane, a jejich šance na moderní terapii je tak mizivá. „Pojišťovny úhradu léčby schválily, dostanou se k ní však jen pacientky v těchto specializovaných centrech, proto je kromě rychlosti diagnózy důležité i místo, kde se o ně starají,“ vysvětluje Štěpánka Pokorná, ředitelka Aliance. Jak dále uvádí, triple negativní nádor vzniká často u mladých žen s mutacemi genu BRCA1 a BRCA2. Zpozornět by také měly ty, u nichž se v rodině vyskytlo více nádorových onemocnění v mladším věku. „Tyto ženy by si měly zjistit, jaké riziko nádoru jim hrozí, pravidelně se samovyšetřovat a chodit častěji na preventivní prohlídky. Žít v neustálém strachu ale nijak nepomáhá. Je sice třeba svůj zdravotní stav hlídat, ale nepodléhat panice a silnému stresu, který zdraví rozhodně neprospívá,“ doplňuje Štěpánka Pokorná. Jak dále uvádí, pacientská organizace se často u nemocných žen setkává s tím, že hledají vinu u sebe, i když například nekouří, žijí zdravým životním stylem a sportují. „Řada z nich kvůli onemocnění ztratí partnera a bojí se, co bude s dětmi, vnitřně trpí,“ popisuje ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu. Nová léčba tak bude pro pacientky s triple negativním typem nádoru dle Štěpánky Pokorné znamenat naději.

Pacientům s nemocí plic koluje v krvi příliš oxidu uhličitého

S léčbou jim pomůže přístroj, ten má ale jen 10 % z nich

Praha, 22. 2. 2023 – Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt – to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi – tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví.

„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Pacientům v těžkém a velmi těžkém stadiu CHOPN hrozí hyperkapnie proto, že u nich kvůli omezené funkci dýchání nedochází ke správné výměně plynů. Mají tudíž v krvi více oxidu uhličitého a chybí jim naopak kyslík. Nejvíce se hyperkapnie projevuje především v noci během spánku. „Aktuálně může hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit,“ upozorňuje doc. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně. Léčba hyperkapnie přitom může pacientům s CHOPN významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací. „Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ říká MUDr. Ondřej Zela, MBA, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Hyperkapnii plicní lékaři léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace, kterou mají pacienti u sebe doma. Přístroj s dýchací maskou využijí především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne.

Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná. „Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 % pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem,“ popisuje doc. Sova. Pacienti s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je přibližně 50 tisíc, by se proto podle něj měli u svého pneumologa informovat o vyšetření krve na hyperkapnii. V případě, že by přemírou oxidu uhličitého v krvi skutečně trpěli, je pak na místě debata o léčbě pomocí neinvazivní plicní ventilace. S CHOPN se v Česku léčí přibližně 250 000 lidí, ale dalších zhruba 450 000 o něm zatím neví a neléčí se.

Desítky dětí žijí s nemocí, u níž radost může způsobit záchvat

Rodiče bojují s nedostatkem podpory

Praha, 20. 2. 2023 – Narodí se jako zdravá miminka. V prvním roce však dostanou svůj první záchvat, kterých pak prožijí za život stovky. Na vině je tzv. syndrom Dravetové, vzácné a vážné neurologické onemocnění, které kromě záchvatů také značně zpomaluje mentální vývoj dětí s touto nemocí. S pomocí rodičů a terapeutů se tyto děti sice zvládnou naučit chodit a mluvit, ale je nutné o ně celoživotně nepřetržitě pečovat. Touto nemocí v Česku trpí přibližně 100 dětí, podle lékařů jim v současné době schází především doplňková terapie jako logopedie nebo ergoterapie, jež by pomáhala děti rozvíjet navzdory jejich onemocnění a byla hrazena zdravotními pojišťovnami. Lékaři na nemoc upozorňují u příležitosti světového Dne vzácných onemocnění, který každoročně připadá na 28. února.

Děti se syndromem Dravetové se prvních několik měsíců života rozvíjí jako zdravá miminka. „Většinou mezi čtvrtým a sedmým měsícem pak dostanou první epileptický záchvat, který spouští zvýšená teplota. Podobá se tzv. febrilním křečím, které postihují asi 5 % zdravých miminek. Bohužel v případě syndromu Dravetové se záchvaty následně opakují poměrně často, bývají delší a asymetrické, tedy křeče postihují více jednu stranu těla,“ říká MUDr. Katalin Štěrbová z Kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. „Bohužel během druhého roku dítěte se začne projevovat druhé specifikum onemocnění v podobě zpomaleného mentálního rozvoje. Úroveň retardace je individuální, ale kvůli opožděnému rozvoji mentálních schopností tyto děti vždy potřebují speciální vzdělávání,“ popisuje MUDr. Štěrbová. Onemocnění podle ní způsobuje vzácná genetická mutace, která kromě záchvatů znemožňuje i rozvoj mozku pacientů. Pokud dítě často trpí těžkými a dlouhými záchvaty, jeho mentální vývoj se může zpomalit ještě více. Děti se syndromem Dravetové tak od útlého věku potřebují protizáchvatové léky a zvláštní péči. „Velmi důležitá je pro děti od malička rehabilitace, logopedie nebo ergoterapie. Díky této péči se nám daří nemocné děti rozvíjet, a mírnit tak dopady nemoci. Pořád ale vyžadují nepřetržitou péči, a stejné to může zůstat i v dospělosti,“ říká paní Lucie, matka čtyřleté Elenky, která syndromem Dravetové trpí. Nemoc se u ní přihlásila 45 minut dlouhým záchvatem, když bylo dceři 5 měsíců. V současné době je podle lékařů největším problémem nedostatek rehabilitačních zařízení. „Mimo velká města jsou možnosti mnohdy velmi omezené, což samozřejmě rozvoji dětí vůbec nepomáhá. Rodiče také často naráží na nedostatečnou sociální podporu – tu jim úřady nepřiznávají v adekvátní výši. Přitom péče o dítě se syndromem Dravetové znemožňuje práci třeba jen na částečný úvazek,“ vysvětluje MUDr. Štěrbová. Nemoc se navíc podle lékařky projevuje velmi intenzivně hned od začátku. „Když byla Elenka úplně malá, měla záchvatů relativně málo, ale byly dlouhé. Ve druhém roce byla frekvence záchvatů nejvyšší, měla jich i několik do týdne, ale zkrátily se. Postupně jejich počty přirozeně klesají, pomáhají protizáchvatové léky a rodiče se také naučí záchvatům účinněji předcházet,“ říká paní Lucie. Současná moderní léčba umožňuje počet záchvatů výrazně omezit. V budoucnu by mohla být pro nemocné k dispozici tzv. genová terapie, ta je však podle expertů zatím stále pouze ve fázi vývoje. Jedním z nejsilnějších spouštěčů záchvatů je podle lékařů zejména vyšší teplota, ať už okolí, nebo v samotném těle dítěte. I proto rodiče s nemocnými dětmi v létě mnohdy prakticky nevychází ven. „Dalším pro syndrom Dravetové poměrně specifickým spouštěčem jsou emoce, zejména ty pozitivní. Jakmile má tedy dítě radost, je rozrušené a opravdu silně něco prožívá, může to vyvolat záchvat,“ přibližuje MUDr. Štěrbová. Podle ní však v tomto ohledu děti nelze příliš omezovat. „Jsou to v první řadě malí lidé a něco takového jim nemůžeme vzít,“ vysvětluje. Přestože je syndrom Dravetové vzácné onemocnění, dostupnost léčby je pro pacienty klíčová. „Za posledních pět let se nám podařil významný posun v organizaci léčby vzácných onemocnění a jejím zakotvení v české legislativě. Díky těmto novým úpravám by se pacienti se vzácnými onemocněními měli dostat snáz k léčbě, o kterou doposud museli žádat jen prostřednictvím tzv. paragrafu 16 a každé tři měsíce mít obavu, jestli jim léčbu pojišťovna schválí, či nikoliv,“ uzavírá Bc. Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO).

O České asociaci pro vzácná onemocnění:

Posláním České asociace pro vzácná onemocnění je sdružovat organizace pacientů se vzácnými onemocněními i jednotlivé pacienty, zastupovat jejich zájmy a posilovat povědomí o specifické problematice vzácných onemocnění mezi odborníky ve zdravotnictví, představiteli státních i mezinárodních institucí a veřejností. Onemocnění je definováno jako vzácné, pokud postihuje méně než 5 osob z každých 10 000 (tj. méně než 1 pacient na 2 000 jedinců). V současné době známe více než 8 000 různých vzácných onemocnění. ČAVO vznikla v březnu roku 2012, v současné době funguje jako zapsaný spolek.

Zásobu vajíček v těle ženy umí odhalit test z krve

Pojišťovny ho však zatím nechtějí proplácet

Praha, 8. 2. 2023 – Kolik času ženě zbývá na to, aby založila rodinu, umí odhalit jednoduché testy z krve. Podle ultrazvukového vyšetření vaječníků a výsledků krevních testů lékaři vyhodnotí, zdali ženě hrozí brzký nástup menopauzy. Měření tzv. ovariální rezervy využijí také ženy před gynekologickou operací nebo onkologické pacientky, aby si ověřily, že počet jejich vajíček nebyl zákrokem či léčbou narušen. Ne všechny testy ale hradí zdravotní pojišťovny. Ten nejpřesnější – AMH – si ženy stále musí platit ze svého. Lékaři nyní usilují o změnu.

„Desítky tisíc žen potřebují zjistit svoji ovariální rezervu, tedy kolik mají vajíček. Existují krevní testy, které hradí zdravotní pojišťovny, ale jsou komplikované. Žena například musí přijít na odběr pouze v období menstruace. Šanci na vyšetření máme tedy jen několik dní v měsíci a výsledek nemusí být přesný. Testy navíc nelze provést, pokud žena užívá hormonální antikoncepci,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Lékaři proto usilují, aby zdravotní pojišťovny začaly proplácet přesnější AMH test, který lze provést kdykoliv, nejen během ženiny menstruace. Ženy za něj nyní platí až 800 korun.

„Měření ovariální rezervy provádíme nejčastěji u žen, které si přejí otěhotnět, ale z nějakého důvodu se jim to přirozenou cestou nedaří. Je to základní údaj, který potřebujeme k léčbě neplodnosti znát,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit. Počet vajíček u žen ale lékaři potřebují znát i z dalších důvodů. Jedním z nich jsou gynekologické operace vaječníků. Specialisté změří stav pacientčiny ovariální rezervy před operací i po ní a na základě výsledků jsou pak schopni zhodnotit, zda byla její schopnost stát se matkou vlivem operace narušena. „Úhradu měření ovariální rezervy pomocí AMH testů podporují také onkologové. Jejich pacientky si často nechávají změřit ovariální rezervu před zahájením léčby. Podobně jako u chirurgických zákroků je i v tomto případě AMH měření mnohem lepší volbou než starší metody,“ popisuje MUDr. Machač.

Měření ovariální rezervy pomocí AMH je standardně hrazeno ve většině západních zemí a proplácí ji také pojišťovny v sousedním Slovensku. Na zjištění počtu svých vajíček by ženy měly mít podle specialistů na reprodukci nárok nejméně čtyřikrát za život v odstupu alespoň jednoho roku. Žena se rodí s předem danou zásobou vajíček. Výchozí počet je dán geneticky. Běžně se ženě, která již menstruuje, každý měsíc připraví několik desítek vajíček, jedno z nich dozraje a uvolní se, ostatní pak nenávratně zaniknou. Jakmile je jejich zásoba vyčerpána, žena přechází do menopauzy, nemenstruuje a přestává být plodná. U některých pacientek dochází k tzv. předčasnému ovariálnímu stárnutí a do menopauzy vstupují už před 40. rokem věku.

„Tyto ženy se s nižším počtem vajíček již narodily, ale neví o tom. Odhalí to až speciální testy z krve. U některých pacientek se může nedostatek vajíček projevovat zkracujícím se intervalem mezi menstruacemi, který by měl standardně trvat 21 až 30 dnů,“ říká MUDr. Otevřel.

Předčasné ovariální stárnutí neznamená, že by žena nemohla mít v budoucnu děti. Je ale důležité, aby svůj stav znala a přizpůsobila mu plánování rodiny. „V případě, že se na mateřství zatím necítí, ale do budoucna by děti chtěla, může si nechat svá vajíčka odebrat a zamrazit,“ uzavírá MUDr. Otevřel

S respiračními infekty pomůže dětem jeskyně

V březnu otvírá nová léčebna

Praha, 6. 2. 2023 – Jakmile vyléčí jednu virózu, přinese si dítě ze školy či školky okamžitě jinou. Únik ze začarovaného kruhu respiračních infekcí hledají letos v Česku tisíce rodin s dětmi. Na opakující se infekce, které jsou v tomto období obzvláště těžké a úporné, pomáhá podle odborníků kromě léků i dlouhodobý pobyt v krasových jeskyních, tzv. speleoterapie. Jedinečné prostředí, jež v jeskyni panuje, umí posílit imunitu, a děti pak lépe čelí jak své nemoci, tak infektům. O terapii je i kvůli letošní náročné zimě velký zájem. V březnu letošního roku otevře v Ostrově u Macochy – u jediné krasové vodní jeskyně, která se v Česku využívá pro speleoterapii – nová léčebna. Pojme trojnásobně více malých pacientů s doprovodem než ta původní. Léčebnu obvykle využívají především děti s astmatem, alergiemi nebo atopickým ekzémem.

„Letošní počty respiračních infekcí u dětí jsou opravdu vysoké, ke klasickým virózám se v prosinci přidala i chřipka. Děti byly kvůli covidu poslední dva roky izolované, a přibrzdilo se tak jejich přirozené promořování v dětských kolektivech. Vzhledem k tomu, že se do těchto kolektivů často vrací po nedostatečné rekonvalescenci nebo se v nich znova potkají s nemocnými dětmi, mohou se infekce opakovat a děti se jich těžko zbavují,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. „Máme sice k dispozici řadu účinných léků, ale je také důležité nemoci doléčit, dát dětem čas na rekonvalescenci a nezapojovat je hned například do zvýšené fyzické aktivity, tj. sportovních kroužků či hodin tělesné výchovy. Pokud se infekce často opakují, pak i speleoterapie může patřit k možným a vhodným způsobům léčby a snižovat počty infekcí a nemocnost,“ popisuje MUDr. Hülleová.

Pro děti s narušenou imunitou, a především pro astmatiky a alergiky, se počátkem března v Ostrově u Macochy otevře nová, větší léčebna. V bezprostřední blízkosti krasové jeskyně, která se jako jediná v Česku využívá výhradně k léčebným účelům. Dětští pacienti a jejich doprovod zde budou mít k dispozici vlastní stravování a nové léčebné procedury. „Děti budou moci využívat například saunu, bazén se slanou vodou nebo Kneippův chodník. Velmi důležité ale je, že se nám výrazně zvýší počet pokojů pro děti s doprovodem – ze 7 na 21. Řada dětí se bez doprovodu rodičů neobejde, a nedostatečná kapacita původního zařízení tak od pobytu v léčebně odrazovala. To se nyní změní,“ říká MUDr. Kateřina Bednaříková, ředitelka organizace Jihomoravské dětské léčebny. Speleoterapie v Česku funguje přes 40 let a zakládá se na pobytu dětí v jeskyni, při kterém hrají hry, sportují nebo cvičí. Po dobu 15 dnů v nich denně stráví tři hodiny, vždy pod dohledem lékařů, fyzioterapeutů a dalších odborníků. „Při opakovaných pobytech v jeskyni a dodržování léčebného plánu pozorujeme již od začátku používání této terapie celkové posílení imunity dětí. Netrpí tolik akutními respiračními infekcemi, bývají méně nemocné a nepotřebují tolik léků,“ říká primářka dětské léčebny MUDr. Mgr. Hana Zmrzlá. To potvrzuje i paní Barbora z Prahy, jejíž syn Matěj (11) léčebnu navštěvuje už sedm let. „Než jsme začali do jeskyně jezdit, syn měl až pět zápalů plic ročně. Co jezdíme na pobyty, onemocněl zápalem plic v uplynulých pěti letech pouze jednou a antibiotika potřebuje jen zřídka. Kromě toho našel v léčebně kamarády,“ popisuje paní Barbora. Její syn má od narození astma, navíc trpí sníženou funkcí imunity a vrozenou vadou plic.

Právě na tyto a jim podobné stavy pomáhá podle odborníků prostředí přírodní krasové vodní jeskyně, které je čisté, klimaticky stálé, bez alergenů a s vlhkostí, jež dělá nemocným dobře. „V jeskyni je vysoký podíl lehkých iontů – 6× vyšší než v malých a 20× vyšší než ve velkých městech. Tyto ionty napomáhají lepšímu prokrvení orgánů, zrychlení evakuace hlenu z dýchacích cest a hrají roli v procesu vedoucímu k lepší imunitě. V jeskyni je také lehce zvýšená koncentrace radonu, který ničí bakterie a viry,“ vysvětluje MUDr. Bednaříková.

Pobyty v nové léčebně na období od 6. září je možné rezervovat od 1. března letošního roku na tomto odkazu.

Mladí handicapovaní sportovci ze čtyř zemí soutěžili v zimních sportech. V4 Winter Games Emil Open chtějí v jižních Čechách založit novou tradici Desítky účastníků, čtyřicet čtyři rozdaných medailí, a především radost z pohybu. Takový byl vůbec první ročník akce jménem V4 Winter Games Emil Open, kterou pro mládež z visegrádských zemí minulý týden uspořádala Emilova sportovní, z. s. Mladí handicapovaní sportovci z Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se ve Skiareálu Lipno v jižních Čechách utkali ve čtyřech para disciplínách: alpském lyžování, běžeckém lyžování, snowboardingu a běhu na sněžnicích. „Spokojenost účastníků nás opět utvrdila v tom, že to, co děláme, má velký smysl. Do pilotního projektu V4 Winter Games Emil Open se zapojilo na šedesát mladých sportovců. Na zimních hrách se tak například potkalo Centrum Kaňka z Tábora s juniorskou reprezentací Slovenského paralympijského výboru. Někteří z účastníků na Lipně dokonce zažili své úplně první závody,“ popsal prezident organizačního výboru her Pavel Zbožínek. Mezi sportovci se představila třeba Viktória Balážová, která je jednou ze dvou zcela nevidomých sjezdových lyžařů na světě. Na hrách se navíc ukázali také výkonnostní sportovci jako zlatý paralympionik v plavání a dlouholetý ambasador Emil Open Arnošt Petráček. Právě takové osobnosti mohou mládež ke sportu motivovat. Uspořádat v jižních Čechách zimní sportovní hry se letos podařilo po několika letech snažení. „V roce 2019 přišly hry o podporu kvůli výměně ministra školství, další ročníky pro změnu znemožnila pandemie. Teprve nyní v rámci programu z Visegrádských fondů jsme byli konečně úspěšní,“ popisuje Zbožínek a dodává, že ani letos by se projekt nepodařilo uspořádat bez generálního partnera Energie AG Bohemia a bez velké podpory a trpělivosti Skiareálu Lipno a Clarion Congress Hotel České Budějovice. Těm všem, ale i řadě dalších podle něj patří veliké poděkování. Organizátoři by zimní hry rádi zopakovali i v dalším roce a v jižních Čechách tak založili jejich tradici. Dosavadní lyžařské disciplíny by navíc rádi rozšířili o další zimní sporty, jako je para hokej, krasobruslení a curling vozíčkářů. „Jestli ale vůbec bude druhý ročník a jestli bude v Jihočeském kraji, závisí na financích a také na podpoře místní municipality, bez níž to jde jen velmi obtížně. Čeká nás tak jednání o podpoře jak s Jihočeským krajem, tak se statutárním městem České Budějovice,“ dodává Zbožínek.

Revma Liga získala ocenění mezi neziskovkami

Praha, 19. 1. 2023 – Cenu za pomoc pacientům, profesionalitu i komunikaci získala včera (18. 1.) pacientská organizace Revma Liga Česká republika, která se věnuje péči o pacienty s revmatickým onemocněním. Soutěž Neziskovka roku pořádala Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Revma Liga ČR se ve své kategorii Malá neziskovka umístila na stupních vítězů, a to na celkovém 2. místě.

„Do soutěže bylo přihlášeno více než 55 neziskových organizací, které pomáhají lidem. Nečekali jsme se, že se umístíme tak vysoko. Je to pro nás obrovská motivace pokračovat dál v naší práci a zlepšovat se,“ říká koordinátor Revma Ligy ČR David Kříž.

Odborná porota v soutěži Neziskovka roku hodnotila především profesionalitu organizace, rozdělení jejich financí i komunikaci s lidmi. Revma Liga ČR dlouhodobě usiluje o pomoc a lepší péči pro více než 250 tisíc pacientů, kteří v Česku trpí revmatickými onemocněními. Aktuálně připravuje pro pacienty nové webové stránky, kde přehledně najdou informace k nejčastějším revmatickým nemocem, jako je revmatoidní artritida, systémová sklerodermie či systémový lupus. „V letošním roce chceme také spustit webovou platformu, kde pacienti najdou užitečné tipy pro cvičení nebo duševní hygienu,“ dodává Kříž.

Revmatická onemocnění se nejčastěji projevují postižením pohybového aparátu, tedy kloubů, páteře, ale i svalů a vazů. Zasaženy mohou být také vnitřní orgány, například plíce, ledviny či srdce. Pro zdraví pacientů je zásadní odhalit nemoc včas a ihned ji léčit. I to je jedním z hlavních cílů Revma Ligy ČR.

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Jejím cílem je zlepšení života lidí s revmatoidním onemocněním. Členové Revma Ligy ČR bojují za plnohodnotný, rovnoprávný život zdravotně postižených. Snaží se prosadit strategické změny v oblasti léčby revmatických nemocí tak, aby byli pacienti léčeni včas a efektivně, aby znali svá práva a povinnosti a aby spolupracovali na vlastní léčbě. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu a má pobočné kluby a skupiny po celé České republice. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.cz.

nfarkt ženám hrozí později než mužům

O to nebezpečnější může být

Praha, 3. 1. 2023 – Infarkt se projevuje jak u žen, tak mužů tlakem na hrudi, pocením či nevolností. Tím však často podobnost končí a u žen se hlásí neurčitě – bolest na hrudi je nevýrazná, stěží popadají dech a cítí se celkově slabě. Přicházející zdravotní hrozbu si tak nemusí uvědomit včas a pomoc vyhledají pozdě. Zatímco v mládí je navíc před infarktem chrání hormony, v pozdějším věku se co se rizika vzniku infarktu týče vyrovnají mužům – i kvůli špatné životosprávě. Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři však upozorňují na rozdíly. „Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti. Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se liší i následky. „U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ popisuje prof. Linhart.

Přesto je podle něj stále riziko infarktu významnější u mužů, kteří jej dostávají ve výrazně nižším věku – v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění vyskytuje až kolem 71. roku. Každoročně pak s infarktem do českých nemocnic putuje přibližně 14 000 pacientů.

„U žen je v mladším věku infarkt myokardu relativně vzácný. Hlavní ochranou je jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů klesá a ženy od infarktu neochrání,“ říká prof. Linhart.

Ženy mají díky hormonům velkou výhodu, stoprocentně je však před infarktem neochrání ani v období před menopauzou. „Přestože je to méně časté než u mužů, i ženu může postihnout infarkt v mladším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie ČKS. Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci. „Hlavním opatřením je dodržovat zásady zdravé životosprávy, nekouřit, mít dostatek pohybu a kontrolovat si tělesnou hmotnost, popřípadě důsledně léčit další přítomná onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu,“ říká prof. Ošťádal. K infarktu myokardu dochází v situaci, kdy srdeční sval není dostatečně prokrven, ať už z důvodu ucpání nebo kritického zúžení tepny zásobující srdeční sval. Experti připomínají, že jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují doslova minuty. Každý, kdo zaznamená příznaky jako silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má podle lékařů 96% šanci, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci. „Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně nežli jednou pozdě,“ dodává prof. Linhart.

Infarktům v zimním období podle lékařů nahrávají také mrazivé teploty, vysoká vlhkost a kolem Vánoc také stres a zhoršená životospráva.

Infarkt ženám hrozí později než mužům

O to nebezpečnější může být

Praha, 19. 12. 2022 – Tlak na hrudi a tím způsobené pocení nebo nevolnost – až potud jsou příznaky infarktu stejné jak u žen, tak u mužů. U žen se však často hlásí neurčitě – bolest na hrudi je nevýrazná, stěží popadají dech a cítí se celkově slabě. Přicházející zdravotní hrozbu si tak nemusí uvědomit včas a pomoc vyhledají pozdě. Zatímco v mládí je navíc před infarktem chrání hormony, v pozdějším věku se co se rizika vzniku infarktu týče vyrovnají mužům – i kvůli špatné životosprávě.

Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři však upozorňují na rozdíly. „Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti. Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se liší i následky. „U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ popisuje prof. Linhart.

Diabetologové chtějí moderně léčit více pacientů

Praha, 8. 12. 2022 – Desítky tisíc pacientů ročně v Česku odchází od svého lékaře s diagnózou diabetu 2. typu. Přidávají se tak do řady již více než milionu pacientů, kteří v Česku touto nemocí trpí. Kromě zavedených antidiabetických léků mají v posledních letech lékaři k dispozici moderní přípravky k léčbě cukrovky, které navíc ochraňují také ledviny a srdce. Nedostanou se však ke všem pacientům. Důvodem jsou takzvaná preskripční omezení určující, v jakém stavu musí pacient být, aby jeho léky zdravotní pojišťovny uhradily. Omezení jsou podle lékařů v Česku nastavena příliš přísně, což znemožňuje předepisovat moderní léčbu zavčas, a ochránit tak pacienty před následnými potížemi. I to je téma, které probírali odborníci na Jihočeském diabetologickém dni.

Nasazení moderních léků, jako jsou například tzv. glifloziny nebo analoga GLP-1, se v současné době odvíjí od hodnot tzv. glykovaného hemoglobinu v krvi nebo Body Mass Indexu (BMI) konkrétního člověka. „Nastavené hodnoty jsou ovšem nesmyslně vysoké. To v praxi znamená, že na léky dosáhnou především pacienti, kteří jsou ve špatném stavu, obézní a často již zatíženi následky diabetu,“ říká MUDr. Ondřej Vrtal, vedoucí diabetologického centra Nemocnice České Budějovice. Jak dále uvádí, bylo by vhodné, aby se k lékům pacienti dostali dříve. Nyní mají ti, kteří se nevejdou do nastavených hodnot, jedinou možnost – léky si platit sami. Například u gliflozinů se jedná zhruba o tisíc korun měsíčně, což může být pro diabetiky, většinově v důchodovém věku, problematické. „Bohužel tak nemůžeme využít léčebný potenciál léků u pacientů, kteří jsou na tom zatím relativně dobře, a nelze je preventivně ochránit od budoucích zdravotních potíží,“ popisuje MUDr. Vrtal. Počty pacientů stále rostou a přibývají stále mladší ročníky, zejména kvůli obezitě, která je jednou z roznětek k rozvoji diabetu 2. typu. S nadváhou má podle expertů nyní problémy až 55 % obyvatel České republiky. „Nasazení gliflozinů dává smysl obzvlášť u těch, kteří ještě nemají orgány nevratně poškozené. Léky jim navíc pomáhají zhubnout, což je může vést k lepší životosprávě a celkově zlepšit jejich stav,“ vypočítává MUDr. Vrtal. V současnosti glifloziny užívá pouze asi 10 % pacientů. Léky přitom diabetikům nejen upravují hladinu glykovaného hemoglobinu, ale chrání i jejich srdce a snižují také riziko poškození ledvin. Současný systém je podle lékařů demotivující, protože znevýhodňuje pacienty, kteří se snaží se svým stavem něco dělat, a přístup k nejmodernější léčbě je jim tak paradoxně odepřen. „My diabetologové s pojišťovnami dlouhodobě jednáme o uvolnění preskripčních omezení tak, aby se moderní léčba dostala k více pacientům než doposud. Podle mě by však nebylo od věci do úhrady zavést i motivační faktor, který by zohledňoval například to, zda se pacientovi daří hubnout,“ uzavírá MUDr. Vrtal.

Analýza: Nejvíc praktických lékařů chybí na Novojičínsku a v okolí Karviné

Nedostatek praktických lékařů v Moravskoslezském kraji nejvíc pociťují obyvatelé okresů Nový Jičín a Karviná, naopak v Ostravě je dle statistik jejich mírný přebytek. Vzhledem k vysokému věku praktických lékařů (40 % je ve věku vyšším než 55 let) hrozí Moravskoslezskému kraji v dalších pěti až deseti letech zásadní problémy v poskytování tzv. primární péče. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti MOJE AMBULANCE se sídlem v Třinci.

„Největším problémem Moravskoslezského kraje je nerovnoměrná dostupnost praktických lékařů. Ve velkých městech jich je dostatek, v odlehlých částech kraje počet obyvatel výrazně převyšuje potřebné počty lékařů. V okrese Nový Jičín jich aktuálně chybí 22, v okrese Karviná osm, v okrese Opava pět. Celorepublikový průměr je statisticky 1600 pacientů na jednoho lékaře, pokud budeme počítat jen skutečně aktivní a ordinující lékaře, mluvíme o dvou tisících. To znamená, že jen na Novojičínsku se ke kvalitní zdravotní péči nemůže dostat přibližně 44 tisíc lidí, na Karvinsku pak 16 tisíc pacientů,“ říká člen vedení společnosti MOJE AMBULANCE Petr Žižka.

Analýza vychází z aktuálních dat České lékařské komory a z posledních dat o počtech obyvatel Českého statistického úřadu. MOJE AMBULANCE ve své analýze srovnává počty obyvatel v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje s počty registrovaných praktických lékařů. Tato čísla je pak nezbytné ještě korigovat, neboť v oficiálních statistikách je řada registrovaných lékařů, kteří přestali své praxe vykonávat, například kvůli odchodu do důchodu. Reálná čísla lékařů poskytujících péči jsou tak v praxi ještě o cca 20 % nižší.

„Alarmující je vysoký věk praktiků. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky je 40 % praktických lékařů starších 55 let a v dalších pěti až deseti letech začnou odcházet do důchodu. Lékařské fakulty však nezvládnou vychovat tolik nových lékařů. Budeme závislí na lékařích, kteří k nám přijdou pracovat ze zahraničí, ale ani to stačit nebude,“ odhaduje budoucí vývoj Petr Žižka s tím, že pacienti budou muset se snižujícím se počtem lékařů dojíždět za ošetřením na stále větší vzdálenosti a počítat s delším čekáním, než se k lékaři dostanou. Dalším trendem, který se projevuje už dnes, bude hledání praktiků nikoliv v místě bydliště, ale v místě, kam lidé jezdí do práce.

Okres Počet obyvatel* Počet praktiků** Počet obyvatel na 1 praktika po korekci***

Bruntál 89 547 44 2 544

Opava 173 753 82 2 649

Nový Jičín 149 919 53 3 536

Karviná 240 319 112 2 682

Ostrava 312 104 194 2 011

Frýdek-Místek 212 347 117 2 269

* Údaje dle ČSÚ za rok 2021.

** Dle údajů České lékařské komory.

*** V oficiálních statistikách je řada registrovaných lékařů, kteří přestali své praxe například kvůli odchodu do důchodu vykonávat. Reálná čísla

lékařů poskytujících péči jsou tak v praxi ještě o cca 20 % nižší.

Nejhorší je situace na venkově

Ve městech Moravskoslezského kraje je počet obyvatel na jednoho praktického lékaře vyšší než na venkově, a tak je stále častější, že i staří a nemocní lidé musí za svým lékařem cestovat. „Je to dobře vidět na statistice Bruntálska. Tabulkově zde na celý okres chybí sice jen jeden lékař, ale jen díky tomu, že v samotném Bruntále jich je registrováno dvacet tři. Ale když se podíváme na počty lékařů v malých obcích na Bruntálsku, zjistíme, že je tu osm tisíc pacientů na jednoho lékaře. V praxi to nemůže stačit, a tak ti, co mohou, dojíždí za lékaři do Bruntálu, Krnova, Rýmařova nebo Vrbna pod Pradědem,“ komentuje konkrétní situace Petr Žižka.

Že lidé odchází od venkovských lékařů do lépe vybavených ordinací ve městě, je trend poslední doby, který souvisí i s vybavením malých ordinací. „Pryč jsou doby střediskových vesnic, sami se setkáváme s tím, že praktický lékař ordinuje ve vesnické ordinaci někdy i jen pár hodin týdně, zdravotní dokumentace pacientů je ve velkých papírových kartách a tyto ordinace nebývají vybavené moderní technikou, kterou dnes pacienti po svém lékaři vyžadují. Jasně v MOJE AMBULANCE vidíme, že pacienti jdou za těmi praktickými lékaři, kteří umí komunikovat on-line, u nichž se objednají na konkrétní čas, protože nemají možnost půl dne čekat, než na ně vyjde řada, a kteří mají v ordinaci potřebné přístroje,“ říká Petr Žižka s tím, že je však velmi těžké si dnes mimo města vybírat, a často je pacient rád, že svého lékaře vůbec má. Základem by mělo být POCT vybavení na měření CRP, přístroje na kontinuální měření krevního tlaku, glukometry, standardem už jsou i přístroje na měření EKG.

Důvodem, proč lidé také mění lékaře, bývá ordinační doba. Lékaři, kteří umí nabídnout ošetření i cestou z práce nebo dětem poté, co je rodiče vyzvednou ze školy či školky, mívají zpravidla nejvíc zájemců o registraci. MOJE AMBULANCE má dnes v Moravskoslezském kraji osm poboček. Čtyři přímo v Ostravě, po jedné pak v Opavě, Karviné, Havířově a Frýdku-Místku. V Moravskoslezském kraji se MOJE AMBULANCE stará o 39 435 pacientů a její provoz zde zajišťuje 15 lékařů a přes 40 sester.

* V oficiálních statistikách je řada registrovaných lékařů, kteří přestali své praxe například kvůli odchodu do důchodu vykonávat. Reálná čísla lékařů poskytujících péči jsou tak v praxi ještě o cca 20 % nižší.

MOJE AMBULANCE je moderní lékařské zařízení, které poskytuje služby praktických lékařů pro dospělé napříč celou republikou. V současné době společnost provozuje 31 poboček v 19 městech České republiky a stará se o téměř 200 000 pacientů. Přístup společnosti MOJE AMBULANCE spočívá mimo jiné v tom, že pracuje v týmech, v nichž rozděluje administrativní úkony a starost o zdraví pacienta, a funguje 12 hodin denně. Lékaři se věnují výhradně pacientům, administrativu řeší další pracovníci. Ordinace MOJE AMBULANCE má otevřeno vždy od 7 či 8 hodin až do večerních 19 hodin. MOJE AMBULANCE je projektem fondu Potysz health zaměřeného na investice a strategický rozvoj portfolia společností aktivních v oblasti zdravotnictví.

Kardiologové „zbrojí“ na epidemii srdečního selhání Krize a stres mohou zvednout výskyt nemocí až o třetinu

Praha, 6. 12. 2022 – Kardiologové se obávají sílící „epidemie“ srdečního selhání. Nová data ukazují nárůst počtu lidí s nemocemi oběhové soustavy a tento trend bude podle expertů na srdce kvůli ekonomické krizi nadále pokračovat. Konzumace levných, nekvalitních potravin, silný stres vyvolaný současnou situací doma i ve světě, pokusy zahnat jej alkoholem či kouřením, snaha šetřit na „zbytných“ věcech, mezi nimi na sportovních a rekreačních aktivitách – to vše jsou faktory, jež urychlí explozi případů kardiovaskulárních chorob.

„Nejnovější data z loňského roku ukazují, že zde máme 2 912 942 kardiaků, což je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 000 více. Zatímco úmrtí na akutní infarkt ubývá, naopak se zvyšují počty případů srdečního selhání – což jsou spojené nádoby,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. V roce 2011 dostalo srdeční infarkt 32 879 lidí, loni to bylo 28 722 jedinců. „Lze říci, že jsme se stali ‚oběťmi vlastního úspěchu‘, v léčbě akutního infarktu myokardu jsme na špici,“ komentuje lékař. Okamžitá úmrtnost na infarkt myokardu se v Česku pohybuje na úrovni 5,6 %, třicetidenní činí 8,7 %. To jsou ve světovém kontextu mimořádně příznivá čísla.

Přestože drtivá většina pacientů infarkt přežije, pozdním přivoláním pomoci si mnohdy přivodí srdeční selhání. „Jakmile pacient pocítí bolest na hrudi, může se jednat o srdeční infarkt a v tu chvíli je důležitá každá minuta. Srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat, a pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se podaří zachránit a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České asociace akutní kardiologie. Loni trpělo srdečním selháním 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo jen 96 668 pacientů. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 % z nich, u těch pak lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. „Bohužel pouze malá část pacientů může být indikována k mechanické podpoře srdce nebo srdeční transplantaci, v Česku je to dohromady zhruba 200 lidí ročně. Hlavní rozhodující faktor je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let. U starších lidí, u kterých se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., zástupce přednosty a vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně. Stoupající počty těch, kterým selhává srdce, má na svědomí více faktorů – například pandemie covidu, kdy se lidé báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně, a přecházením příznaků si tak selhávání přivodili. Svou roli hraje také obezita Čechů a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomické situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách. A lze čekat i šetření na vzdělávání – což s obezitou úzce souvisí. Je prokázáno, že vzdělaní lidé žijí zdravěji,“ vysvětluje prof. Linhart. „Se stresem také souvisí vyšší spotřeba alkoholu a cigaret, kterými se lidé snaží tlaku čelit. Přitom omezení pití a kouření naopak v těžkých dobách může přinést tolik vítanou úsporu. Odhadujeme však, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobě až třetinového nárůstu případů srdečního selhání,“ říká prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, předseda České asociace srdečního selhání. I přes přicházející těžké časy však nechtějí experti opustit apel na prevenci, zdravotní stav podle nich není radno zanedbávat ani v dobách ekonomické krize. „U běžné populace je základem pravidelně docházet na preventivní prohlídky. U pacientů s již přítomným srdečním onemocněním jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování dietních opatření a fyzická aktivita doporučená lékařem. Opravdu nevhodné je pro pacienty se srdečním selháním šetřit na lécích, protože jsou základem terapie a je nutné je užívat,“ vysvětluje prof. Málek.

Trend strmého nárůstu případů srdečního selhání se netýká jen České republiky, je celosvětový. Příští rok v květnu o něm bude v Praze v O2 Universum diskutovat přes 6 000 kardiologických špiček z celého světa v rámci kongresu Heart Failure Association Evropské kardiologické společnosti. Nastupující explozi srdečních selhání chtějí kardiologové čelit mimo jiné novými moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v péči o stabilizované, „zaléčené“ pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a jela zavčas do nemocnice.

Vánoce – noční můra diabetiků

7 tipů, jak si i s cukrovkou užít svátky

Praha, 1. 12. 2022 – Smažený kapr v trojobalu, bramborový salát s majonézou, hromady sladkého cukroví z poctivých surovin, domácí vaječný likér a husa s knedlíkem na Štěpána – to jsou tradiční položky na jídelníčku českých domácností v době vánočních svátků. A zároveň noční můra pacientů s diabetem 2. typu. V Česku trpí touto nemocí přibližně 1 milion lidí. Oslavit Nový rok se stejnou hodnotou glykemie, jakou jim lékař naměřil ještě před svátky, se tak zdá téměř nemožné. „Po Vánocích se často setkávám s tím, že i disciplinovaní pacienti mají mnohem horší hodnoty glykovaného hemoglobinu než v průběhu roku. I za těch pár dní u nich dochází k nárůstu hmotnosti. Může za to nejen energeticky bohaté stravování, ale i častější vysedávání a menší dávky pohybu,“ říká MUDr. Šárka Svobodová, Ph.D., internistka z Obezitologického centra – XXL Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která svým pacientům radí nestresovat se striktním odpíráním toho, co mají rádi, a raději se držet následujících tipů.

1. Dobrého pomálu

Kromě toho, že zakázané ovoce nejvíce chutná, vedou zákazy také k vyššímu stresu. „Stres obecně vyvolá produkci stresových hormonů, jako je adrenalin a další, a ty jdou proti inzulinu, který má za úkol hladinu cukru v krvi snižovat,“ vysvětluje MUDr. Svobodová. Pokud tedy máte rádi kapra v trojobalu, nenahrazujte ho jinou variantou. Jednou za rok si diabetici mohou takové jídlo dopřát. Při finální úpravě lékařka doporučuje odsát přebytečný tuk pomocí papírových ubrousků a servírovat kapra v menších porcích.

2. „Zdravé cukroví“ může být zrádné

Ani cukroví, kde bílý cukr nahrazují umělá sladidla, není zcela neškodné. I když v něm bude namísto bílé mouky celozrnná a máslo nahrazeno rostlinným tukem, stále půjde o energeticky vydatnou lahůdku. „Setkávám se s tím, že lidé mají pocit, že takového cukroví mohou sníst neomezené množství. Tak to ale není. Také zde je potřeba hlídat celkový energetický příjem,“ uvádí MUDr. Svobodová. Zároveň je třeba mít na paměti, že cukroví s umělými sladidly není vhodné pro děti.

3. Zvolte si své favority

Ačkoli tradice velí napéct devatero druhů cukroví, vánoční atmosféře nijak neuškodí, když zůstanete u jednoho nebo u dvou. Čím více druhů váš vánoční talíř bude nabízet, tím silnější musí být vaše vůle, abyste neměli chuť ochutnat od každého alespoň jeden kousek. Při velké rozmanitosti se také často stává, že oblíbené druhy zmizí jako první a v krabici pak osiří ty méně populární. V duchu českého hesla „přece se to nevyhodí“ je nakonec budete dojídat ještě na Tři krále i přesto, že mezi vaše favority nikdy nepatřily.

4. Když alkohol, tak víno

Alkohol je dobře koncentrovaný zdroj energie. „Když si dáte 3 piva, dostanete do sebe přibližně 2500 kilojoulů, což je téměř třetina vašeho doporučeného denního příjmu,“ varuje MUDr. Svobodová. Pro diabetika proto alkohol není vhodný vůbec. Asi nejmenší škodu napáchá malé množství suchého bílého vína prokládané většími dávkami vody. „Cílem prokládání vína vodou je vypít alkoholu co nejméně. Variantou je také vinný střik, který ale nemusí vyhovovat každému,“ radí MUDr. Svobodová.

5. Sladké doplňte bílkovinou

Kvalitní bílkovina, jako je například tvaroh nebo jogurt, dokáže lépe zasytit. Dochází díky ní k pomalejšímu vstřebávání sacharidů, což znamená, že se pomaleji zvedá hladina glykemie v krvi, a to je u diabetiků žádoucí. Výrazně se tak sníží riziko, že vás za chvíli popadne neovladatelná chuť na další sladké sousto.

6. Dopřejte si pravidelnou dávku dobré nálady

Pohyb by měl být podle lékařů nedílnou součástí života každého diabetika. Pomáhá totiž kompenzovat vyšší přísun energie. Vhodný je jakýkoli aerobní pohyb přizpůsobený věku pacienta. Ideální jsou proto delší procházky svižným tempem. „Výhodou pohybu na čerstvém vzduchu je také to, že se po něm do těla vyplavuje hormon endorfin, který navozuje pocit dobré nálady. To je ve vánočním stresu více než žádoucí,“ doplňuje MUDr. Svobodová.

7. Dodržujte svůj režim

Pravidelná strava, dostatečný pitný režim, užívání léků v konkrétní čas, počítání kalorií a průběžné měření – to vše by mělo u diabetiků fungovat v době vánočních svátků stejně jako kdykoli jindy. Jedině tak je možné mít nemoc pod kontrolou a co možná nejvíc oddálit zdravotní dopady, které cukrovka na lidský organismus může mít. Jde například o onemocnění ledvin, očí nebo diabetickou nohu

Roste počet lidí, které trápí střevní záněty

Potýkají se zejména s velkou únavou

Praha/Karlovy Vary, 23. 11. 2022 – Počet lidí, které trápí střevní záněty, opět vzrostl. Zatímco před třemi lety se pohyboval kolem 55 000, v současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 000. Přesnou příčinu tohoto neradostného trendu neznají, zčásti za to může genetika, stres, ale také stravování a prostředí, v němž lidé žijí. Mezi tzv. idiopatické střevní záněty (IBD) patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Nemoci se projevují bolestmi břicha, průjmem, hubnutím nebo krvácením z konečníku. Jaké nové léčebné metody budou pacientům k dispozici, prodiskutují experti na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.

„Snad vůbec nejhorším projevem střevních zánětů, o němž se málo ví, je obrovská únava pacientů. Ta jim znemožňuje pracovat, starat se o rodinu, o kvalitním trávení volného času nemluvě. Nemoci sice nezkracují délku života, ale významně snižují jeho kvalitu,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident Vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnů a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle odhadu expertů nemůže třetina pacientů se střevními záněty plně pracovat, dalších 10 % je v invalidním důchodu. Asi 10 500 nemocných pomáhá biologická léčba. „Máme k dispozici řadu biologických preparátů a další přicházejí. Stále zkoumáme možnosti, jak život pacientů se střevními záněty zlepšit. Po čase u nich totiž biologika přestávají fungovat a je třeba je vyměnit nebo kombinovat tak, aby se protizánětlivý efekt sčítal. ‚Hitem‘ poslední doby je použití protilátek proti interleukinu 23,“ vysvětluje prof. Lukáš.

Gastroenterologové čekají od nových léků větší bezpečnost a efektivitu a také se chystají u svých pacientů změnit taktiku léčby. „Chceme je léčit dříve, než dospějí do devastujícího stadia, kdy ve střevě vzniknou trhliny a další poškození. Jednáme o tom se zdravotními pojišťovnami, aby léčbu pacientům hradila v časnějších stadiích nemoci,“ uvádí prof. Lukáš a připomíná, že cena biologické terapie v posledních letech klesla až trojnásobně, a mohla by tedy být dostupnější většímu počtu potřebných. Dobře léčení pacienti pak mohou pracovat, a peníze tak do systému vracet.

Idiopatické střevní záněty jsou autoimunitní onemocnění, která napadají střevní sliznici a poškozují ji. Postihují stále mladší ročníky – u Crohnovy choroby se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků (asi 15–20 %). Zatímco u této střevní choroby hraje velkou roli genetika, a to až ze 70 %, v případě ulcerózní kolitidy se na rozvoji a opakovaném vzplanutí nemoci zase významně podílí psychický stav. Právě u pacientů s ulcerózní kolitidou se lékaři obávají zhoršení stavu kvůli současné situaci ve světě, válce, zdražování energií a dalším stresorům.

„Naším cílem je dosáhnout u pacientů tzv. hluboké remise – perfektně je zaléčit. Dosud se nám to daří u 30 % z nich. Toto číslo bychom chtěli zvýšit. Řada pacientů je na tom sice objektivně dobře, ale má například vyšší CRP, které ukazuje na aktivní zánět, nebo nemá ideální některý z dalších parametrů, jako je fekální kalprotektin,“ dodává prof. Lukáš. K dosažení cíle by měla vést tzv. precizní medicína, tedy ta, která je ušitá každému pacientovi na míru.

Lékaři zkoumají, zda dráždivý tračník zklidní fekální transplantace

Příští rok v Česku bude dárcovská banka stolice

Praha/Karlovy Vary, 23. 11. 2022 - Průjem, zácpa, bolest břicha, pocit častého nucení na stolici – i tak se projevuje syndrom dráždivého tračníku, kterým v Česku trpí až 1,5 milionu lidí. Příznaky mohou být ale neurčité a diagnostika nemoci složitá – přestože je to jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu. Lékaři se nyní snaží vyzkoumat, zda by nemocným pomohla tzv. fekální mikrobiální terapie neboli transplantace stolice. Budou se tím zabývat na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech, které startují ve čtvrtek 1. prosince v Karlových Varech.

„Je to vůbec poprvé, co tento způsob léčby syndromu dráždivého tračníku v Česku zkoumáme. Ve studii máme zatím zařazeno 30 pacientů a dalším 60 můžeme tuto léčbu nabídnout. Přihlásit se může každý, kdo má diagnostikován syndrom dráždivého tračníku, trpí průjmy a je mu mezi 18 a 65 lety. Vždy individuálně posoudíme, zda je studie pro pacienta vhodná. Pro účastníky je to unikátní příležitost, jak vyzkoušet léčbu, která v Česku zatím není běžně dostupná,“ vysvětluje MUDr. Jiří Vejmelka, člen výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP a jeden z řešitelů studie, která odstartovala v minulém roce. Studii, která potrvá do roku 2023, vede tým expertů z Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Účastníci studie dostanou mikrobiotu lidské stolice od pečlivě vybraných dárců, a to formou nálevu do konečníku – proces absolvují celkem čtyřikrát. Dárci stolice prošli podrobným vyšetřením, aby bylo jisté, že jsou zdraví. Museli také splnit řadu podmínek – například neužívat v posledních letech antibiotika, mít optimální tělesnou hmotnost, jíst zdravě a bez specifických dietních opatření, a dokonce mít pozitivní přístup k životu. „Pacientům, kteří se účastní této klinické studie, aplikujeme do konečníku směsnou dárcovskou mikrobiotu. Předpokládáme, že tato mikrobiální směs doplní to, co ve střevním mikrobiálním ekosystému pacientovi chybí, čímž napomůžeme k obnově střevních funkcí. Důvodem, proč jsme studii zahájili, je prokázat, že fekální mikrobiální terapie příznivě ovlivní střevní mikrobiální prostředí a povede k ústupu obtíží. Pokud se efekt léčby prokáže, nalezneme jeden z dalších klíčů k lidskému zdraví a budeme řešit příčiny vlastního syndromu, nikoliv pouze ovlivňovat projevy, jak je tomu doposud,“ vysvětluje MUDr. Vejmelka.

Protože je výběr a testování dárců stolice poměrně náročným procesem, je celosvětovým trendem zakládat dárcovské banky stolice. První česká banka tohoto typu by pod názvem Restore – Restart měla být uvedena do provozu v příštím roce. Lékař připomíná, že příčina řady zdravotních potíží a chronických chorob často tkví v nemocném střevě a střevní mikrobiotě. „Jde o řadu různých onemocnění, která bychom primárně nedávali do souvislosti s trávicím traktem – např. některá neurologická onemocnění, ale i kožní choroby včetně atopického ekzému. Hovoří se také o souvislosti mikrobioty např. s autoimunitními onemocněními. Pokud se nám podaří „harmonizovat“ střevo vč. mikrobiálního ekosystému, postavíme pilíř lidskému zdraví,“ přibližuje MUDr. Vejmelka.

Připomíná, že v léčbě syndromu dráždivého tračníku hraje důležitou roli změna životosprávy, pravidelný pohyb, udržování optimální tělesné hmotnosti, psychohygiena, vyloučení nezdravých potravin a vyvarování se návykových látek včetně kouření. Zásadní je rovněž správné a bezpečné užívání antibiotik, která mohou k rozvratu mikrobioty přispět. „Vliv na naši mikrobiotu má také psychická pohoda. S obavami očekáváme, jak se na mikrobiotě podepíše silný stres posledních dvou let způsobený covidovou pandemií, válkou, či zdražováním energií. Očekáváme, že dojde k četnějšímu výskytu chronické dysbiózy – tedy narušení složení a funkce mikroorganismů ve střevě,“ dodává MUDr. Vejmelka. Dysbióza se může projevit nevolností, zácpou, nebo naopak průjmem, nadýmáním, únavou, spánkovými obtížemi, ale i kožní vyrážkou, potížemi s močením či rektálním nebo vaginálním svěděním.

O České gastroenterologické společnosti (ČGS)

Hlavním úkolem ČGS je vytváření odborných a organizačních podmínek pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce a čtyři pracovní skupiny. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který poprvé vyšel v roce 1947 a v současnosti je hlavním oborovým periodikem třech odborných společností. ČGS každoročně pořádá kongres s mezinárodní účastí, kterého se standardně účastní více než 1000 odborníků. ČGS se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Více informací na www.cgs-cls.cz.

Děti s epilepsií kreslily zvířata

Praha, 24. 11. 2022 – Čtyřnohé kamarády, divoké šelmy či ptáky nakreslily děti s epilepsií pro výtvarnou soutěž Líbí se ti, mami? Jubilejního 10. ročníku se zúčastnilo 75 dětí. První místo získala čtrnáctiletá Nathaly z Nákla na Olomoucku, která ztvárnila svého čtyřnohého kamaráda – psa Bobana.

„Snažíme se motivovat děti s epilepsií, aby se nebály zapojit do soutěží a dokázat, že jsou stejně šikovné jako jejich zdraví vrstevníci. Letošním zadáním bylo nakreslit zvíře. Děti ukázaly svou kreativitu a pojaly téma různými způsoby. Některé malovaly své domácí mazlíčky, jiné exotická zvířata. Část dětí do kreseb promítla svou nemoc a to, jak se s ní vypořádávají,“ říká za organizátory Monika Bártová ze společnosti UCB, která soutěž pod záštitou spolku EpiStop pořádá. Vítězkou letošního 10. ročníku se stala čtrnáctiletá Nathaly, která nakreslila černobílého psa Bobana v době, kdy byl ještě štěně. Druhé místo získala čtrnáctiletá Anna, jejíž obrázek s názvem Ptáček na elektrickém drátě obsahoval kromě kresby i vzkaz: „Takto se cítíš, když máš epileptický záchvat.“ Na stupních vítězů se jako třetí umístil dvanáctiletý David, který nakreslil zrcadlícího se vlka. Za své výtvory získali všichni tři profesionální výtvarné kufříky, ostatní účastníci soutěže pak výtvarné potřeby. Podrobnosti o soutěži jsou dostupné na webu www.libisetimami.cz. S epilepsií se v České republice potýká přibližně 20 000 dětí.

Lidé se za porušení zásad někdy potrestají nemocí

Praha/Karlovy Vary, 3. 11. 2022 – Citliví lidé, které trápí nejrůznější zdravotní problémy, by měli zpozornět – příčina jejich potíží může tkvít v tom, že porušují svoje vlastní morální zásady a tělo na to negativně reaguje. O tom, jakou roli ve fyzickém zdraví jedince dokáže zahrát morálka, se pobaví lékaři na své XLI. výročí konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která startuje 9. listopadu v Karlových Varech.

„U přibližně 15–25 % pacientů mají jejich zdravotní problémy psychosomatický původ. U části z nich jsou způsobeny tíživou situací v rodině nebo v práci, mnohdy ale trpí tím, že porušili některé z morálních pravidel, jež si vnitřně nastavili – a jejich duše i tělo jim to spočítá,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Otakar Ach-Hübner, který je autorem přednášky Masivní psychosomatické projevy po porušení vlastních morálních zásad. Některými ze zásad, s nimiž se pacienti vnitřně ztotožňují a nejsou schopni je bezezbytku dodržet, je například užívání lehkých drog, sex mimo manželství nebo porušení pravidel náboženství, které vyznávají. „Před pěti lety mi do ordinace přišel mladý muž, který trpěl závratěmi a urputnými bolestmi hlavy. Po řadě vyšetření a vyloučení chorob, které se při těchto projevech nabízely, jsme přišli na to, že za trápením stojí vykouřená cigareta marihuany. Mladík byl totiž sportovec a v jeho světě nebylo pro žádné takové věci místo. Když však utrpěl zranění menisku a musel opustit fotbal a zároveň skončil jeho dvouletý vztah, dostal se do rozpoložení, kdy jointa od kamarádů přijal. Pro někoho jde o úplnou hloupost, ale zrovna on to podvědomě prožíval jako zradu svých předsevzetí – a tělo zareagovalo velmi ostře,“ popisuje jeden z případů MUDr. Ach-Hübner. Mladý muž se i bez léků postupně uzdravil a nyní vede úspěšný život bez větších zdravotních obtíží.

S bolestmi nejrůznějšího typu, kde nelze určit reálný problém, pak podle lékaře přicházejí také lidé, kterým jejich víra zakazuje například sex mimo manželství, ale když pud vyhraje a oni zásady poruší, občas se fyzicky ‚sesypou‘. „Nejprve se samozřejmě snažíme vyloučit všechny objektivní důvody potíží, ale když si s pacienty popovídáme, zjistíme, že kámen úrazu je jinde,“ říká lékař s tím, že s takovými potížemi chodí většinou citliví jedinci se silným smyslem pro zodpovědnost. „Čím je člověk pečlivější a poctivější, tím má blíže k úzkostem. Máme bohužel málo času si o všem s pacienty řádně popovídat. Pomohly by psychosomatické ambulance, které by usnadnily orientaci pacienta v jeho aktuální situaci,“ dodává MUDr. Ach-Hübner.

XLI. výroční konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP začíná 9. a končí 12. listopadu v Karlových Varech

Lékaři řeší nedostatek praktiků na venkově

Pomoci by měly peníze a více rezidentských míst

Praha, Karlovy Vary, 3. 11. 2022 – Čtyřicet kilometrů. I taková vzdálenost dělí pacienty od jejich praktiků v některých regionech Česka. Nedostatek lékařů ve venkovských oblastech se každoročně prohlubuje, starší lékaři odchází do důchodu a nemá je kdo nahradit. Teď se snad blýská na lepší časy – praktičtí lékaři se s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami shodli na finanční podpoře nově vzniklých ordinací v odlehlých oblastech. K návratu mladých lékařů na venkov by mělo přispět i navýšení počtu tzv. rezidentských míst, která budoucím praktikům slouží k získávání praxe v přípravě na atestaci. To ministerstvo s pojišťovnami také přislíbilo. I o tom se bude diskutovat na XLI. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 9. listopadu v Karlových Varech.

„Příslib podpory nových venkovských praxí ze strany ministerstva vítáme, je to jeden z koncepčních kroků, který pomůže řešit personální krizi v primární péči. Samo o sobě to současný stav samozřejmě nespasí, ale je to dobrá výchozí pozice,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP. Podle plánu by nově vzniklé praxe měly nárok na zvýšené finanční úhrady za péči. „Praktických lékařů v poslední době přibývá, což je pozitivní, ale často zůstávají ve větších městech a do odlehlých oblastí se nijak nehrnou. Podpora nových praxí v regionech, kde je jich nedostatek, je správná cesta. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že ani ve městech praktiků není zrovna přebytek. Zkuste v Praze nějakého najít,“ říká MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP. Venkovští lékaři připomínají, že by se kromě nových ordinací nemělo zapomínat ani na ty stávající. „Existující venkovské praxe mnohdy vedou lékaři, kterým je často 70 a více let a bez dostupné náhrady mohou skončit ze dne na den. Proto bychom se neměli zastavit pouze u podpory nově vznikajících praxí,“ říká MUDr. Dušan Zhoř, praktický lékař a člen pracovní skupiny pro Venkovské lékařství SVL ČLS JEP. Praktici vítají plánované navýšení počtu rezidentských míst – letos se jejich počet zvedl na sto, do příštího roku by si přáli ještě o padesát více. „Obecně je jich nedostatek a mladí lékaři mají problém najít nějaké volné. Jakmile se jejich počet zvýší, každoročně tady budeme mít více mladých praktických lékařů, kteří mohou být ochotní přebírat praxe v odlehlých regionech,“ říká MUDr. Mucha. Více rezidentských míst kvitují i samotní venkovští lékaři. „Primárně je však potřeba tato místa přidělovat hlavně do venkovských praxí, mimo velká města. Budoucí praktici se díky tomu buď mohou vrátit na místo, odkud pocházejí, nebo si osahat a vyzkoušet život na vesnici a zjistit, že se tam dá dobře žít. Výzkumy jednoznačně ukazují, že pokud mladí lékaři absolvují stáž ve venkovské praxi, mají pak mnohem větší chuť a motivaci mimo město zůstat,“ vysvětluje MUDr. Zhoř.

Praktici zavádí do ordinací ultrazvuk

Vyšetří plíce, žlučník nebo žíly

Praha, Karlovy Vary, 3. 11. 2022 – Plíce, žlučník nebo žíly, to vše již nyní vyšetřují pomocí ultrazvuku desítky praktických lékařů v Česku. Je to však pouze zlomek z těch, kteří by tuto službu mohli svým pacientům poskytnout. Vyšetření zatím nepodporuje ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny, ordinace si tak drahé přístroje pořizují na vlastní náklady a vyšetření poskytují zdarma. Pandemie koronaviru přitom podle lékařů jasně ukázala, jak nápomocný může ultrazvuk v rukou praktiků být například při odhalování covidového zápalu plic. I proto v řadě evropských zemí ultrazvuk praktici do ordinací dostávají velmi rychle. I o tom budou mluvit na své XLI. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 9. listopadu v Karlových Varech.

Nasazení ultrazvuku v ordinacích praktikům umožňuje hlavně zrychlení a zpřesnění diagnózy, s čímž souvisí i včasnější nasazení léčby. „Využití ultrasonografie výrazně zkvalitňuje primární péči. Například při podezření na zápal plic ultrazvuk umožní – spolu s dalšími vyšetřovacími metodami – určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, nebo dokonce přímo u pacienta doma. To přináší velkou výhodu, často naprosto zásadní pro další léčbu a směřování pacienta. V ČR se navíc často zapomíná, že ultrazvukové vyšetření plic je v diagnostice zápalu plic přesnější než standardní rentgenové vyšetření plic v nemocnici, je dokonce schopné zápal plic zachytit i o 1–2 dny dříve. Implementace ultrazvuku do rutinního používání všeobecnými praktickými lékaři tak představuje bez nadsázky přímo fantastickou příležitost při případné další vlně pandemie. V řadě evropských zemí to již pochopili, “ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Je jedním z několika desítek praktiků, kteří v Česku ultrazvuk používají, ovšem na vlastní náklady – úhrady v Česku pojišťovny poskytují pouze specializovaným pracovištím. Těm však podle MUDr. Halaty praktici „do zelí nelezou“. Jejich cílem je totiž tzv. Point-of-Care ultrasonografie (POCUS), při které se zaměřují na zodpovězení jedné velmi konkrétní klinické otázky. „Naším záměrem je soustředit se pouze na velmi jednoduchá zjištění v určitých částech těla, abychom mohli lépe určit diagnózu. Navíc na pacientech, které velmi dobře známe,“ říká MUDr. Halata.

Bezpečnost a spolehlivost vyšetření ultrazvukem v ambulancích praktiků v uplynulých dvou letech zkoumaly vědecké studie. „Velmi zjednodušeně porovnávaly nálezy našich vyšetření ultrazvukem s nálezy u sonografisty. Například u diagnózy zápalu plic se nálezy shodovaly z 90 %, a to po absolvování jednodenního úvodního kurzu, podobně skvělých výsledků praktici dosáhli i u diagnózy žlučníkových kamenů. Jestliže tedy existovaly pochybnosti, že se praktici mohou během relativně krátké doby naučit pracovat s ultrazvukem, tyto studie je jednoznačně vyvrací,“ říká MUDr. Halata, jeden ze spoluautorů studií, které jsou v evropském měřítku unikátní jak svým rozsahem, tak množstvím nasbíraných dat. Mezitím spustili vzdělávací program, který lékaře na využití ultrazvuku připravuje. „Zájem o vzdělávací program je obrovský, každý vypsaný kurz je za chvilku obsazený. Alespoň základním kurzem jsme vyškolili už několik stovek praktických lékařů,“ říká doc. MUDr. Roman Škulec, vedoucí Výukového pracoviště pro Point-of-Care ultrasonografii Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který je odborným garantem projektu a s praktiky na vytvoření vzdělávacího programu spolupracuje. Do budoucna by pak podle něj praktici mohli vyšetřovat i měkké tkáně, například při poranění ramene, podkožní útvary nebo vyšetřovat štítnou žlázu.

Ordinace praktiků se plní nemocnými, covid-19 je v menšině

Lékaři jsou v klidu i díky antivirotikům

Praha, Karlovy Vary, 3. 11. 2022 – S chladným počasím se čekárny ordinací praktiků znovu plní zástupy kýchajících a smrkajících pacientů. Na rozdíl od uplynulých let však covid-19 není hlavní příčinou a tvoří často menšinu z infekcí, se kterými lidé do ordinací přicházejí. Odborníci i přesto radí nemoc nepodceňovat, a to zejména u rizikových pacientů – starších a chronicky nemocných. Těm doporučují si primárně zajít na posilovací dávku očkování. Případnou zimní vlnu podle praktiků pomohou zvládnout také dostupná antivirotika, kterých je dostatek. I o přípravách na zimu budou mluvit na své XLI. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 9. listopadu v Karlových Varech.

„V současnosti celkově extrémně přibylo respiračních infekcí. Z toho je drtivá většina virových, ale z nich tvoří covid už jen menší část. Lze říci, že každý den diagnostikujeme jednotky případů covidu, přibližně do pěti,“ popisuje současnou situaci MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru SVL ČLS JEP. Další vlnu covidových případů o stejné síle jako v minulých letech sice praktici neočekávají, zůstávají však obezřetní. „Populace je hodně promořená a proočkovaná, takže všichni doufáme, že další opravdu velká pandemie už nebude,“ říká MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP. Právě vakcína podle odborníků zůstává tím nejdůležitějším faktorem v boji proti covidu-19. Praktici očkují bez omezení, k dispozici mají i nejnovější typ vakcíny na variantu omikron. „Obecně je však důležité, aby lidé měli dávku čerstvou. Hlavně v případě rizikových pacientů bych doporučoval přeočkování, pokud je to 4 měsíce a déle od poslední dávky,“ říká MUDr. Mucha. Přestože by se s klesající intenzitou onemocnění mohlo zdát, že z covidu-19 už je běžná respirační infekce, odborníci tuto představu vyvracejí. „Je důležité uvědomit si, že přestože jsou celková čísla nakažených relativně nízká, covid-19 stále významně dopadá na fungování nemocnic. Situace už není kritická jako v minulosti, ale už jen to, že stále potřebujeme specializovaná oddělení pro covidové pacienty, ovlivňuje péči o pacienty i v ostatních oborech. Nemocnice přitom stále potřebují dohánět péči, kterou kvůli pandemii dva roky odkládaly,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Se snížením počtu hospitalizovaných pacientů podle něj pomáhá dvojice antivirotik, která je pro praktiky dostupná k léčbě rizikových pacientů. „Dlouhou dobu jsme měli Lagevrio, od října je dostupný i Paxlovid. Ten má podle studií sice vyšší účinnost, ale také poměrně časté tzv. interakce, tedy nerozumí si s řadou skupin léků, které často rizikoví pacienti berou. Týká se to například některých léků proti srážení krve, na vysoký tlak a podobně. Takže je tam trošku problém tím prokličkovat. Pokud to nejde, nebo je to příliš náročné, tak zpravidla předepisujeme Lagevrio, které má naopak interakcí minimum,“ popisuje MUDr. Mucha a ve vztahu k rizikovým pacientů také apeluje, aby si lidé připomněli hygienické návyky, které si osvojili v uplynulých letech. „Doporučoval bych dbát na hygienu rukou, na hygienu kašlání – aby člověk nekašlal do ruky, ale ideálně do kapesníku, který následně zahodí. A zejména pokud je nemocný, tak by měl minimalizovat kontakty, a když už musí někam jít, aby používal roušku. Samozřejmě stále platí 7 dní izolace po pozitivním testu,“ uzavírá.

Statisíce lidí trpí zbytečně, pomoc v Česku existuje

Praha, 1. listopadu 2022 – Dlouhé měsíce a roky protrpí statisíce Čechů kvůli migréně, která doslova umazává část jejich života. Přestože existuje moderní léčba, která umí dopady nemoci výrazně zmírnit, dostane se k ní jen zlomek potřebných. Důvodem je nevyváženost péče o pacienty, nedostatečné rozpočty a přetíženost specializovaných center. A také špatná informovanost jak mezi odborníky, tak pacienty. Každý třetí člověk s migrénou čeká na přístup ke specifické léčbě více než 3 roky. Vyplývá to z veřejného průzkumu, který v tomto roce provedla pacientská organizace Migréna-help ve spolupráci s Evropskou aliancí pro migrénu (EMHA).

„Z našich zjištění vyplynulo, že přes 5 let trvalo než se 24 % dotazovaných dostalo od stanovení diagnózy k léčbě, u 52 % to byl rok a alarmujících 16,5 % respondentů na terapii čekalo dokonce více než 10 let. Migréna není obyčejná bolest hlavy, lidé zvracejí, nemohou mluvit, jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi i osmkrát, patnáctkrát, dvacetkrát do měsíce. Je frustrující vědět, že pro mnohé z nich existuje řešení, ale že na něj čekají dlouhá léta a někdy marně. To hluboce ovlivňuje jejich životy, nutí je odkládat své plány a přání,“ popisuje Mgr. Rýza Blažejovská, DiS., zakladatelka a předsedkyně organizace Migréna-help.

„Migréna je u mladých žen nejvíce invalidizující diagnózou,“ říká MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti. „Světové průzkumy ukazují, že u více než třetiny pacientů nemoc zasahuje jejich kariéru, téměř 23 % se bojí ztráty zaměstnání, asi 40 % zasahuje do rodičovství a více než 3 % dokonce uvádí, že kvůli migréně vzdávají plány mít dítě nebo je odkládají. Dospívající pacienti zase uvádějí, že nemoc ovlivňuje jejich studijní výsledky a téměř polovině nemocných zasahuje do partnerského života,“ popisuje MUDr. Nežádal.

Pokud má pacient více než 4 záchvaty za měsíc, je na místě uvažovat o tzv. preventivní léčbě. Jednou z variant je léčba biologická, kterou zdravotní pojišťovny proplácí více než 2 roky. Pacientům se jí dostává ve specializovaných centrech pro léčbu bolesti hlavy. V tuzemsku jich je sice 31, podle odborníků i pacientské organizace jsou však limitované rozpočtem nasmlouvaným se zdravotními pojišťovnami, který mnohdy nestačí pro nově příchozí. „Navíc nás zatěžuje administrativa při opětovných žádostech o úhradu,“ zmiňuje neurolog „Data z Českého registru pacientů s migrénou na biologické terapii ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatů a zmírňuje jejich intenzitu. Lidé také přestávají už po několika měsících nadužívat akutní léky na bolest hlavy,“ říká MUDr. Nežádal. V Česku by podle expertů mohlo biologickou léčbu dostat přes 23 000 lidí. „Reálně ji však užívá pouze 2–3 % z nich,“ komentuje MUDr. Tomáš Doležal, PhD., ředitel firmy Value Outcomes, poskytující analýzy z oblasti zdravotnictví. „Pacienti zasažení zejména chronickou migrénou pociťují ekonomické dopady v souvislosti s nemožností plně fungovat v pracovním i osobním životě.“

Jak přiznává Rýza Blažejovská z pacientské organizace Migréna-help, řada členů za dobu, kdy se pídí po úlevě od sužujících bolestí, ztratila důvěru ve zdravotnický systém a snaží si pomoci sami. „Průzkum ukázal, že pro 65 % osob bylo těžké se do specializovaného centra dostat. Inovativní léky

označují pacienti jako nejobtížněji dostupnou formu léčby. Roli hrají i dlouhé, mnohaměsíční čekací doby na přijetí. A nutno podotknout, že řada pacientů se o centrech dozvídá až od nás, jejich lékař jim o této možnosti neřekl,“ doplňuje Rýza Blažejovská. Přitom 87 % respondentů by si v souvislosti s migrénou přálo získat účinnou léčbu. „Lidé nám při průzkumu psali, že na léčbu čekají více než rok nebo že o ni žádali svého neurologa a ten se zdráhá je do centra pro bolest hlavy doporučit,“ cituje Rýza Blažejovská.

Lidé tak (v průzkumu 77 % respondentů) začínají migrénu nejprve řešit volně dostupnými analgetiky, později triptany na akutní záchvaty. „Nadužívání těchto léků však paradoxně vede ke vzniku atak, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ doplňuje MUDr. Nežádal. Při preventivní léčbě zkoušejí neurologové nejprve preventivně nasadit antiepileptika či antidepresiva, teprve po jejich selhání zvažují léčbu biologickou. „Setkávám se s tím, že lidé nechtějí užívat na migrénu antidepresiva, a tím si uzavřou cestu k léčbě biologické,“ popisuje předsedkyně pacientské organizace.

Situaci by podle pacientské organizace a odborníků napomohlo správné a včasné diagnostikování migrény praktickými lékaři, vyvážené rozložení péče, navýšení rozpočtu center pro bolesti hlavy, nepodceňování potíží pacienta, varování před nadužíváním analgetik a triptanů a včasné doporučení do center ambulantními neurology.

Migréna-help sbírala data 3 měsíce od 521 respondentů v ČR. Naprostá většina dotazovaných se potýká se středně těžkou až vážnou formou migrény, a to po značnou část svého života.

O Migréna-help

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje kruhy sdílení, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma. Více informací na www.migrena-help.cz.

O léčbě migrény

Pacientům s migrénou pomůže festival

Dozví se novinky, které jim uleví

Praha, 1. listopadu 2022 – Nové informace, dovednosti a tipy jak vyzrát na migrénu – nemoc, která v Česku trápí přes 1,5 milionu lidí, se lidé dozví na tradičním setkání s názvem Migréna nás spojuje. Akci pořádá pacientská organizace Migréna-help. Její součástí budou přednášky odborníků, osobní příběhy známých osobností, praktické individuální konzultace a další aktivity. Festival se uskuteční v prezenční podobě, a to 24. listopadu od 16 hodin do 20 hodin v Pacientském hubu v Praze-Vršovicích.

„Festival pořádáme už potřetí – na tom letošním nabídne účastníkům svůj osobní příběh chirurg Tomáš Šebek. Lidé mohou také využít řadu individuálních konzultací s odborníky včetně neurologické a pracovní poradny nebo se zúčastnit debat na témata, která jsou důležitá, ale není na ně čas v ordinaci. Dozví se, jak může pomoci v léčbě migrény tradiční čínská medicína a EEG Biofeedback a seznámí se s autorkou první knihy pro děti rodičů s migrénou. Návštěvníci mohou na akci získat bezplatně bylinné produkty na podporu léčby migrény,“ říká Mgr. Rýza Blažejovská, DiS., zakladatelka a předsedkyně organizace Migréna-help. Kompletní program a potřebné informace lze nalézt na www.migrena-help.cz/festival-o-migrene/.

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje kruhy sdílení, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma.

Nový web radí psoriatikům, jak dostat lupénku pod kontrolu

Praha 5. října 2022 – Přehledné a lékařsky ověřené informace o lupénce a její léčbě najdou lidé na nově spuštěných webových stránkách www.lupenkapodkontrolou.cz. Cílem stejnojmenného projektu je usnadnit pacientům cestu k účinné léčbě, která efektivně potlačí kožní projevy onemocnění a s ním spojené tělesné i psychické obtíže. Důraz je kladen také na komunikaci mezi pacientem a lékařem, která je pro nalezení adekvátní léčby klíčová. Lupénkou trpí v České republice přes 200 000 osob. Velká část psoriatiků, zejména těch, kteří mají středně těžkou nebo těžkou formu onemocnění, je přitom nedostatečně nebo nevhodně léčena. Do péče specializovaných pracovišť, která mají k dispozici škálu moderních a vysoce účinných léků, se navíc dostávají s velkým zpožděním. „Lupénka je onemocnění se závažnými dopady na kvalitu života. Včasně zahájená a správně zvolená léčba umí zabránit nejen zbytečnému tělesnému a psychickému strádání, ale chrání také před rozvojem přidružených onemocnění, jako je psoriatická artritida a další autoimunitní onemocnění nebo nemoci srdce. Věřím, že projekt Lupénka pod kontrolou pomůže zvýšit povědomí o současných terapeutických možnostech a nasměruje pacienty do ordinací dermatologů specializujících se na léčbu psoriázy,“ popisuje motivy zrodu projektu dermatolog a primář kožního oddělení v Nemocnici České Budějovice MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D.

Stále důležitější roli v léčbě lupénky má biologická léčba. „Biologické preparáty cíleně působí na proces psoriatického zánětu na kůži a kloubech. Jedná se tak o velmi účinnou a zároveň bezpečnou formu terapie, která je ale ekonomicky velmi nákladná. K jejímu zahájení proto musí být splněno několik indikačních kritérií. Jednou ze základních podmínek pro předepsání biologické léčby je například předchozí léčba klasickou systémovou léčbou,“ dodává MUDr. Horažďovský.

Seznam všech dermatologických center, která mohou pacientům splňujícím potřebná kritéria předepsat biologickou léčbu, si lidé s lupénkou mohou vyhledat přímo na stránkách www.lupenkapodkontrolou.cz.

Součástí webu je také přehled všech současných metod léčby lupénky včetně doplňkových, sekce věnovaná aktualitám, v níž pacienti najdou novinky o lupénce a její terapii, ale také informace o aktivitách pacientských organizací a o možnostech, jak se do nich zapojit. V rámci webové poradny mohou lidé s psoriázou a jejich blízcí najít rovněž odpovědi na nejčastější otázky týkající se onemocnění.

Speciální sekce je věnována tipům na efektivní komunikaci pacientů s lékaři. „Aktivní přístup pacientů k léčbě zahrnuje vedle dodržování terapeutického režimu a pokynů lékaře také konstruktivní debatu o dalším léčebném postupu. Rádi bychom proto pacientům s lupénkou pomohli překonat ostych nebo obavy, které jim často brání otevřeně mluvit o svých pocitech a přáních spojených s léčbou,“ vysvětluje MUDr. Horažďovský.

Iniciátorem projektu a provozovatelem webových stránek www.lupenkapodkontrolou.cz je společnost UCB, partnerem projektu je pacientská organizace SPAE.

Přijďte se otestovat na revma, vybízejí pacienti

Pro zájemce připravili dotazníky

Praha, 4. 10. 2022 – Máte potíže dát ruku v pěst? V tom případě můžete trpět revmatoidní artritidou (RA). Pacientská organizace Revma Liga Česká republika připravila pro zájemce krátký dotazník, který jim napoví, zdali mají své potíže řešit s lékařem. Otestovat se mohou na akci u příležitosti Světového dne artritidy, který začíná na Palackého náměstí v Praze 8. října od 10 hodin a jehož hlavním motivem jsou letos ruce.

„Pomocí jednoduchých odpovědí na připravené otázky lidé zjistí, jestli mají riziko vzniku revmatoidní artritidy. Jestliže na více než tři otázky odpoví kladně, tak by měli zvážit návštěvu lékaře. Výsledky testu mohou také probrat s revmatology, kteří budou přímo na místě,“ vysvětluje David Kříž z pacientské organizace Revma Liga Česká republika, která akci pořádá.

Mezi první projevy RA patří bolest a ztuhlost kloubů. Často mají pacienti nejprve postiženy drobné klouby na rukou. „Opravdu bývají nejdříve a nejvíce postiženým orgánem v těle. Pokud klouby bolí, otékají a jsou po ránu ztuhlé déle než půl hodiny, je to problém. Všimnout si toho můžeme zejména na kloubech prstů, které se nacházejí nejblíže dlani,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., ředitel Revmatologického ústavu v Praze. Lidé by v tomto případě měli navštívit praktického lékaře, který jim následně doporučí kontrolu u revmatologa. „Pokud se pacienti nezačnou léčit včas, může u nich dojít k nevratným kloubním změnám, například na zápěstí. To pak pacienty omezuje v běžném, ale často také pracovním životě, kdy ztrácí svou samostatnost a schopnost uplatnění,“ upozorňuje prof. Pavelka.

Bolesti rukou trápí už více než 36 let paní Romanu z Kolína, které se RA poprvé projevila v těhotenství. Nenavleče nit do jehly, nemá sílu otevřít sklenici se zavařeninou, nabarvit si vlasy nebo si zavázat tkaničky. „Manžel mi pomáhá s obouváním nebo mi nachystá nádobí na kuchyňskou linku, abych nemusela zvedat těžké hrnce. Snažím se být ale co nejvíce samostatná. Raději se jdu převléci s bolestí sama, než aby mi někdo pomáhal,“ popisuje Romana, která se spolu s dalšími pacienty zúčastní letošní akce ke Světovému dni artritidy, jehož ústředním motivem jsou právě ruce. Zájemci z řad pacientů a široké veřejnosti budou moci zanechat svůj otisk rukou a podpis na plátně. Podpořit pacienty přijdou i lékaři a známé osobnosti. Akcí bude provázet herec Jakub Žáček. „Setkávání se a vzájemná podpora mají obrovský význam. Pacienti pochopí, že na svou nemoc nejsou sami. Máme vynikající zdravotnictví, ale musíme stále mluvit o úskalích a chybách v systému, aby měli pacienti tu nejlepší možnou péči, která povede ideálně k remisi, tedy úplnému vymizení příznaků nemoci,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma Liga ČR.

RA nepostihuje pouze ruce. Autoimunitním zánětlivým procesem mohou být postiženy všechny klouby v těle, ale také orgány, například oči nebo plíce. Pacienti by proto měli věnovat pozornost i svému dechu a při zhoršující se dušnosti nebo kašli upozornit svého revmatologa. Mezi celkové příznaky RA pak patří únava, zvýšená teplota a hubnutí. Pro účinnou léčbu je důležité odhalit nemoc včas a být pod pravidelným dohledem lékaře.

„Pacienti, kteří se již s RA léčí, by měli svého lékaře informovat o jakýchkoli změnách stavu. Občas k nám přichází lidé, kteří nejsou léčeni správně a jejichž nemoc razantně postupuje,“ vysvětluje prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP. Z toho důvodu připravila Revma Liga ČR dotazník také pro již diagnostikované pacienty. Na akci ke Světovému dni artritidy si budou moci nechat zjistit závažnost, resp. aktivitu svého onemocnění – od úplného vymizení příznaků až po vysokou aktivitu nemoci. „Pacienti na tabletech a počítačích, které jim zapůjčíme, vyplní sadu několika jednoduchých otázek. Například označí, jak problematické pro ně bylo zapnout si minulý týden knoflíky u košile nebo zavázat tkaničky,“ říká David Kříž. Výsledky testu se dozví ihned a budou mít možnost svůj stav konzultovat na místě s odborníky. Revmatolog zhodnotí jejich dosavadní léčbu, fyzioterapeut jim doporučí vhodné cvičení a psycholog nabídne podporu. Otestovat se mohou lidé od 12. října také na stránkách www.denartritidy.cz. Kromě obou dotazníků s možností okamžitého vyhodnocení zde zájemci najdou i vzdělávací videa. „Snažíme se apelovat na pacienty, aby se aktivně zajímali o svůj zdravotní stav. Zpoždění v diagnostice a v nasazení efektivní léčby může mít nepříznivý vliv na docílení remise. Pacientům můžeme v současné době nabídnout řadu léků od většinou přechodně podávaných glukokortikoidů, které rychle utlumí zánět, až po tu nejmodernější léčbu, díky které se nám často daří stav pacientů dlouhodobě stabilizovat,“ doplňuje prof. Šenolt.

O nemoci

Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna.

O Revma Lize ČR

Nový web radí psoriatikům, jak dostat lupénku pod kontrolu

„Lupénka je onemocnění se závažnými dopady na kvalitu života. Včasně zahájená a správně zvolená léčba umí zabránit nejen zbytečnému tělesnému a psychickému strádání, ale chrání také před rozvojem přidružených onemocnění, jako je psoriatická artritida a další autoimunitní onemocnění nebo nemoci srdce. Věřím, že projekt Lupénka pod kontrolou pomůže zvýšit povědomí o současných terapeutických možnostech a nasměruje pacienty do ordinací dermatologů specializujících se na léčbu psoriázy,“ popisuje motivy zrodu projektu dermatolog a primář kožního oddělení v Nemocnici České Budějovice MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D.

Chlapcům hrozí náhlé poškození varlete, upozorňují lékaři

Může způsobit neplodnost

Praha, 13. 10. 2022 – Až u 40 % neplodných párů je příčina této neplodnosti na straně muže a její kořeny mohou sahat podle urologů již do doby dospívání. Nejčastěji se jedná o křečové žíly na varleti, tzv. varikokélu, nebo také o torzi varlete, kterou odborníci přirovnávají k infarktu. Všechny tyto potíže lze v mládí úspěšně léčit, a k poškození plodnosti tak nemusí vůbec dojít. Téma bude rezonovat v rámci bloku dětské urologie na letošní Výroční konferenci České urologické společnosti, která začíná ve středu 19. října v Olomouci.

„Neplodnost mužů má často původ už v dětství a dále v dospívání, kdy se chlapecké tělo začíná měnit. Pohlavní ústrojí roste, vyplavuje se více hormonů, a mladým mužům tak hrozí řada nemocí, se kterými se před pubertou zpravidla nesetkáváme,“ říká doc. MUDr. Radim Kočvara, CSc., z Všeobecné fakultní nemocnice Praha, který se specializuje na dětskou urologii. Nejčastější zdravotní komplikací, která se objevuje u dospívajících chlapců, je tzv. varikokéla. Projevuje se křečovými žilami u levého varlete. V pubertě totiž varlata výrazně zvětšují svůj objem, zvyšuje se v nich průtok krve, a tím i tlak v žilách. „U varikokély jsou typicky rozšířeny žíly odvádějící krev z levého varlete, rozšíření připomíná běžné ‚křečové žíly‘ na dolních končetinách. Tyto rozšířené žíly jsou přeplněny hromadící se krví a asi u 20 % dospívajících vede onemocnění k poruše funkce varlete takového stupně, že tito chlapci mají později problémy s plodností. Naší snahou je rizikové pacienty identifikovat a léčit dříve než v dospělosti. Jde o častou nemoc, kterou trpí každý 6. až 7. chlapec,“ vysvětluje dětský urolog MUDr. Marcel Drlík, FEAPU, z Všeobecné fakultní nemocnice Praha.

Nejčastěji varikokélu nalezne pediatr při preventivní prohlídce, nahmatat si ji ale mohou i sami pacienti. V obou případech je nutné navštívit dětského urologa, který chlapce vyšetří. „Pokud si hoch v šourku nahmatá útvar, který tam dříve nebyl, nemusí jít vždy jen o varikokélu. Kromě varikokély může jít například o nádor varlete, se kterým se v tomto věku také setkáváme. Chlapci se však stydí o svých problémech mluvit a mohou je před rodiči měsíce skrývat. Situace je zvlášť komplikovaná u hochů, kteří žijí sami s matkou a nemají v okolí muže, s nímž by se poradili. Proto je tolik důležité preventivní vyšetření u pediatra, ale i poučení chlapců, aby včas upozornili na změnu při pohmatu varlete,“ upozorňuje doc. Kočvara. Varikokélu lze operovat i v dospělém věku, kdy muže k lékaři přivede bolest nebo potíže s plodností. „Předpokládáme ale, že by byla úspěšnost léčby vyšší, kdybychom rizikové muže operovali už v pubertě,“ říká MUDr. Drlík.

Křečové žíly a nádory varlete nejsou jedinou nástrahou, která na varlata dospívajících chlapců číhá. Nebezpečná a velmi bolestivá je také torze semenného provazce, kterou urologové přirovnávají k infarktu varlete. Varle se v šourku otočí kolem své osy, tím se zaškrtí jeho cévy a přeruší se přísun krve. „Chlapec ucítí náhlou a silnou bolest v šourku či v třísle. Typicky se tak stane po fyzické aktivitě, při skoku do studené vody nebo v noci, kdy chlapce bolest probudí. Je nutné jet ihned na urologii, kde lékař varle chirurgicky ‚rozmotá‘. Pokud k operaci nedojde do čtyř až šesti hodin po začátku potíží, šance na záchranu varlete rychle klesá. U těch, kteří přijdou pozdě, dojde k nevratným změnám a varle odumře. Každá minuta je v tomto případě zásadní, podobně jako u infarktu,“ popisuje MUDr. Drlík.

Odborníci se shodují na tom, že zatímco dospívající dívky jsou v pubertě pod dohledem gynekologa, chlapci tuto možnost nemají. Z toho důvodu je u nich prevence rozvoje urologických nemocí obtížnější. „Základní informace o samovyšetření a rizicích urologických nemocí by proto měl chlapcům sdělit pediatr,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Urologické obtíže u chlapců budou lékaři řešit na letošní výroční konferenci České urologické společnosti v Olomouci, kde také představí knihu Dětská urologie od doc. Kočvary a MUDr. Drlíka. „Konečně, poprvé po 70 letech, tak dostanou naši urologové, dětští chirurgové, dětští nefrologové, pediatři a další kolegové řešící urologické problémy u dětí kvalitní zdroj informací shrnující v českém jazyce současné znalosti o tomto oboru,“ dodává doc. Kočvara.

O České urologické společnosti

Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti. Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

O Pediatrické sekci České urologické společnosti

Pediatrická sekce ČUS je jednou ze sekcí ČUS. Je odbornou platformou sdružující dětské urology pracující v ČR, pořádá vzdělávací akce, její zástupci se ve spolupráci s MZČR podílí na tvorbě vzdělávacího programu specializované způsobilosti a na akreditacích pracovišť dětské urologie v ČR. Jejím předsedou je MUDr. Marcel Drlík, FEAPU.

Tisíce Čechů vládnou superschopností – kvůli vyššímu bilirubinu v krvi

Praha, 11. 10. 2022 – Lepší imunita, nižší riziko rozvoje cukrovky, rakoviny, nemocí srdce, dokonce některých autoimunitních onemocnění nebo také menší pravděpodobnost nadváhy či obezity – to jsou některé ze „superschopností“, kterými jsou obdařeni lidé s tzv. Gilbertovým syndromem. Nedávná česká studie odhalila, že mezi elitními sportovci je jeho výskyt v porovnání s běžnou populací více než dvojnásobný.

Gilbertův syndrom je porucha, pro kterou jsou typické vysoké hodnoty bilirubinu – žlučového barviva – v krvi. Nemoc se projevuje občasným zežloutnutím očního bělma nebo kůže. Není však nijak nebezpečná a nevyžaduje léčbu. První projevy většinou přicházejí ve věku 15–30 let. Častěji se objevují u chlapců. Podle posledních statistik žije v České republice s touto poruchou metabolismu bilirubinu 12,6 % mužů a 6,7 % žen. Jak ukázala studie českých expertů publikovaná v časopise Sport Medicine, vysoký podíl lidí s Gilbertovým syndromem je mezi elitními sportovci. „Do výzkumu se zapojilo celkem 536 vrcholových sportovců s různým zaměřením – od atletiky, juda, plavání, biatlonu a lyžování až po basketbal nebo volejbal. Mezi nimi bylo 13,3 % žen s Gilbertovým syndromem a celkem 27,7 % mužů se stejnou diagnózou. Zjistili jsme, že ve srovnání s běžnou českou populací mají sportovci obecně vyšší hodnoty sérového bilirubinu,“ popisuje jeden z autorů a zároveň vedoucí Hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky na 1. LF UK v Praze prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D.

Jedním z důvodů, proč je s Gilbertovým syndromem spojeno tolik zdravotních výhod, je funkce bilirubinu coby velmi silného antioxidantu – je přibližně 30× účinnější než vitamin E. Lidé s touto poruchou mají hodnoty bilirubinu až 5× vyšší než ostatní, a mají tak podstatně větší antioxidační kapacitu. „Antioxidanty jsou pro lidský organismus velmi žádoucí, chrání nás před oxidačním stresem, který je příčinou řady civilizačních a chronických onemocnění, jako je například ateroskleróza nebo některá srdeční onemocnění. Nejde však o jediný faktor, který ovlivňuje rozvoj těchto chorob. Ani lidem s Gilbertovým syndromem se proto tyto nemoci úplně nevyhýbají,“ upozorňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Kromě antioxidační funkce má bilirubin také výrazné imunosupresivní a protizánětlivé účinky. Lidi s Gilbertovým syndromem proto méně často postihují některá autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, lupénka nebo Crohnova nemoc. „Podle studií existuje také negativní vztah mezi hodnotou bilirubinu a některými nádory. Asi nejvíc patrné je to u kolorektálního karcinomu. Jedinci s Gilbertovým syndromem mají 4× nižší riziko, že tímto typem rakoviny onemocní. Podobná data máme také pro karcinom plic,“ doplňuje prof. Vítek.

Lékaři upozorňují, že zvýšené hodnoty bilirubinu je třeba vždy sledovat v souvislostech. Mohou totiž signalizovat autoimunitní onemocnění jater, žloutenku, hemolytickou anemii nebo například cirhózu jater. Pokud má tedy pacient zvýšený bilirubin, je vždy namístě provést také jaterní testy. Ani Gilbertův syndrom není spojen jen se samými pozitivy. Lidé s touto poruchou trpí častěji na žlučové kameny a nefungují u nich správně některé léčivé přípravky, jež se používají při léčbě kolorektálního karcinomu nebo AIDS.

Založení rodiny lidé kvůli krizi neodkládají

Praha, 10. 10. 2022 – Inflace, růst cen energií i válka na Ukrajině – okolnosti, které nutí řadu lidí zamyslet se, jestli do nejistého světa přivést dítě. Podle specialistů na asistovanou reprodukci (IVF) se ale zatím myšlenky neproměňují v činy a lidé vyhledávají pomoc s početím stále stejně. Zda se to do budoucna změní, není jisté. Před dlouhodobým odkládáním rodičovství ale specialisté varují. Věk rodičů je totiž pro úspěšné početí zásadní.

„Pacienti zatím z důvodu poklesu životní úrovně rodičovství neodkládají. Je to podobné jako při ekonomické krizi v roce 2008. Lidé se uskromní, neutrácí tolik peněz za oblečení nebo za zážitky. Možnost stát se rodičem si ale vzít nenechají,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Roli podle něj hraje bezpochyby i fakt, že léčbu neplodnosti hradí v České republice pacientkám do 40 let věku zdravotní pojišťovny. Nárok mají na zaplacení čtyř cyklů IVF s tím, že některé léky hradí pojišťovny pouze částečně. Standardně tak vyjde pár léčba na 20 až 30 tisíc korun. „Při plánování dítěte je ale nutné uvažovat v širším měřítku. Náklady na asistovanou reprodukci jsou ve srovnání se všemi výdaji, které s sebou výchova dítěte přináší, zanedbatelné,“ upozorňuje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit, a dodává: „Rozumím ale, že situace, kdy lidé nemají jistotu, zda z našetřených peněz na IVF nebudou muset doplatit účet za plyn, je stresující.“ Obavy z budoucnosti řeší se svými klienty stále častěji i Mgr. Miroslav Zachovalý, vedoucí Terapeutického centra v Jihomoravském kraji, které spadá pod společnost Podané ruce. „Pokud mají lidé obavy ze založení rodiny, doporučuji o strachu mluvit a nezůstávat s ním sám, ale dostávat ho ven. Už to může být blahodárné. Dále si myslím, že je dobré si dávkovat množství informací, které člověk o současných událostech konzumuje, a volit také zdroje, které mu vyhovují a kterým důvěřuje,“ říká Zachovalý. Specialisté na reprodukci se shodují v tom, že odložit založení rodiny o rok a vyčkat, až se bude pár cítit finančně stabilněji, nevadí. Lidé starší 35 let by se ale neměli rozmýšlet příliš dlouho. S přibývajícím věkem partnerů, a to zejména žen, totiž šance na úspěšné početí dítěte klesá. A to i při léčbě asistovanou reprodukcí. U žen do 35 let se šance na narození dítěte po jednom léčebném cyklu IVF pohybuje mezi 20 a 30 %, po 35. roku klesá pod 20 % a pacientky starší 40 let mají pouze 10% šanci na úspěch.

Prokázáno: Glifloziny léčí všechny druhy srdečního selhání

Pojišťovny ale léky platí jen někomu

Praha, 29. 9. 2022 – Nevýkonností, dušností nebo otékáním nohou – tak o sobě dává vědět srdce, které selhává. Více než 350 tisícům českých pacientů nyní svítá naděje v podobě moderních léků – gliflozinů. Další mezinárodní studie totiž potvrdila jejich přínos, který se nyní dá vztáhnout na všechny typy srdečního selhání. Dosud lékaři předepisovali glifloziny pouze lidem s tzv. nízkou ejekční frakcí, tedy s poruchou srdce jako pumpy. Ta se ale týká jen necelé poloviny všech pacientů, kterým selhává srdce. Další, v pořadí již druhou a dosud největší studii potvrzující efekt gliflozinů napříč podtypy srdečního selhání představili specialisté na evropském kardiologickém kongresu ESC v Barceloně.

„Nová studie potvrdila to, co jsme již tušili, a to jednoznačný přínos moderních léků gliflozinů pro všechny typy srdečního selhání. Dosud jsme léky předepisovali jen pacientům s tzv. nízkou ejekční frakcí. Těmto lidem jejich srdce při každém stahu do krevního oběhu vypumpuje méně krve, než potřebují. Nyní bezpečně víme, že pomohou i těm pacientům, kteří mají ejekční frakci v normálu,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. V České republice se nyní se srdečním selháním léčí více než 350 tisíc lidí a jejich počet strmě stoupá. Kardiologové očekávají, že do roku 2030 vzroste počet nemocných až o alarmujících 50 %. „Všem těmto lidem léčba výrazně zkvalitní život. Odborné studie ukazují, že díky lékům dochází ke snížení hospitalizací z důvodu srdečního selhání,“ dodává prof. Linhart.

Glifloziny totiž umí v těle zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu a výrazně zmírňují dušnost i otoky. Kromě toho léčba glifloziny významně pomáhá a prodlužuje život také lidem, kteří trpí cukrovkou. Diabetiky chrání hlavně před poškozením ledvin a srdce. Tento typ léků ale zpomaluje průběh onemocnění ledvin i u pacientů bez diabetu. Zatímco diabetikům a pacientům se sníženou ejekční frakcí hradí léčbu zdravotní pojišťovny, ostatní pacienti se srdečním selháním si – i přes prokázaný přínos – za léky musí zatím platit ze svého. „Doufáme, že zdravotní pojišťovny budou brzy hradit moderní léčbu všem pacientům se srdečním selháním. Pro řadu z těch, kteří si musí léky sami financovat, je totiž situace ekonomicky dlouhodobě neudržitelná,“ uzavírá prof. Linhart.

„Trojjediná“ tableta zachraňuje tisíce životů, hlásí kardiologové

S menším počtem pilulek pacienti lépe dodržují léčbu

Praha, 29. 9. 2022 – Tisíce pacientů po infarktu by se mohly dočkat značného zjednodušení své léčby. Díky sjednocení tří léků do jediné tablety – tzv. fixní kombinaci – je pro ně mnohem snazší dodržovat předepsanou medikaci. To je ochrání před dalšími zdravotními komplikacemi, například opakovaným infarktem. Výhody sloučení tří tablet do jediné prokázal nejnovější výzkum evropských kardiologů, na kterém se podíleli i čeští experti na srdce. Při užívání „trojjediné“ tablety klesá pacientům riziko dalších komplikací nebo úmrtí až o 24 %. Nedodržování léčby kardiovaskulárních chorob je podle expertů v Česku dlouhodobý problém, zvlášť u diagnóz, které „nebolí“. Tedy například vysokého krevního tlaku nebo vyšší hladiny cholesterolu.

„Léčba u lidí po infarktu zpravidla zahrnuje lék proti srážení krve, lék na snížení krevního tlaku a lék na redukci hladiny cholesterolu. Klíčový rozdíl ve správném užívání léků byl právě v tom, zda bere pacient tři, nebo jedinou tabletu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, CSc., předseda České kardiologické společnosti. Použité léky zahrnuté do jediné tablety přitom podle něj nejsou nijak převratné, naopak se používají celou řadu let. Nikdy však v podobě jedné „pilulky“. „U pacientů, kteří fixní kombinaci užívali, se podle výsledků studie SECURE snížil výskyt komplikací, jako jsou infarkt, mozková příhoda, potřeba opravy koronárních tepen nebo kardiovaskulární úmrtí o 24 %. Celková úmrtnost pacientů pak klesla o 33 %. Užívali přitom stejné léky jako kontrolní skupina, jen v jiné formě,“ vysvětluje prof. Linhart. Samotného výzkumu se účastnilo 2 499 pacientů, kteří v minulosti prodělali infarkt. Velká část z nich pocházela z Česka. Podle předsedy českých kardiologů studie zdůraznila efekt, který má dodržování předepsané léčby na zdravotní vyhlídky pacientů. „Jakmile mají brát více pilulek několika léků, pacienti si často léčbu upravují podle sebe, a ta pak nemá požadovaný efekt. Ovšem i drobný zásah, jako když člověk dostane jednu tabletu místo tří, má zjevně poměrně značný vliv na počet kardiovaskulárních příhod,“ říká lékař. Tablety obsahující kombinace několika různých léků nejsou podle odborníků ničím novým. „Věděli jsme, že při zjednodušení léčby většinou dojde k dílčímu zlepšení – například u hladiny cholesterolu nebo hodnot krevního tlaku. Léčba je tak pro pacienta přijatelnější. Poprvé ale vidíme, jaký zásadní vliv má fixní trojkombinace na celkovou zdravotní prognózu pacientů, a z výsledků jsme nadšení,“ popisuje doc. MUDr. Jean-Claude Mukonkole Lubanda, Ph.D., kardiolog z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty UK a VFN a jeden ze spoluřešitelů studie. Dlouhodobá léčba kardiovaskulárních chorob je podle něj z hlediska tzv. adherence velmi problematická. Podle studií ji totiž už zhruba po 5 letech dodržuje správně jen pětina pacientů. Tzv. polytableta (v originále polypill) by se tak do budoucna měla stát jedním ze způsobů, jak pro pacienty léčbu zjednodušit, a to nejen v kardiologii, ale i v dalších oborech. „Zejména u složení, které výzkum testoval, doufáme, že se tato kombinace brzy dostane k našim pacientům. Vzhledem k tomu, že obsažené léky jsou roky používané, prověřené a jedná se o tzv. generika, by to nemuselo dlouho trvat. Nicméně nyní záleží na výrobcích a distribuci, kdy se tableta k českým pacientům dostane,“ uzavírá prof. Linhart.

Dobrým spáčům se infarkt vyhýbá

Studie jasně prokázala souvislost spánku s kardiovaskulárními chorobami

Praha, 29. 9. 2022 – Lidem, kteří málo a špatně spí, hrozí, že dostanou srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Naopak ti, kteří denně stráví kvalitním spánkem 7–8 hodin, mají riziko vzniku infarktu i mrtvice mnohem nižší. Na souvislost mezi spánkem a nemocemi srdce upozorňují čeští kardiologové a zaštiťují se jak vlastními letitými zkušenostmi, tak nejnovější francouzskou studií the Paris Prospective Study III (PPS3), s níž se seznámili na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC).

„Studie jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Studie nazvaná Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases) zkoumala po dobu 10 let 7 200 zdravých lidí ve věku od 50 do 75 let. Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti klíčových spánkových návycích. Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině. Lidé ve studii procházeli kontrolou každé 2 roky po dobu 10 let. „Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze 10 % lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda,“ seznamuje s výsledky prof. Linhart. „Dobří spáči měli o 75 % nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně.“ Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“.

Ke kvalitnímu spánku by se podle českých kardiologů měly vést už malé děti, tak aby si zvyk odnesly do dospělosti. „Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví,“ vysvětluje kardiolog doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D. „Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, zvyšuje se aktivita sympatického systému, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně např. hypertenze či arytmií, a to už od raného dětství. Zvýšená aktivita sympatiku rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice.“ Lékař také upozorňuje na často nerozpoznanou poruchu spánku – tzv. spánkovou apnoe, kdy dochází k občasným zástavám dechu při spaní. Krev se tak méně okysličuje, dochází opět k silné aktivaci sympatiku, nejprve v noci, později i ve dne, což srdci a cévám škodí. „Podle našich zkušeností trpí nerozpoznanou, a tedy neléčenou spánkovou apnoe polovina našich pacientů, třetina z nich klinicky významnou formou,“ dodává doc. Kára.

Kardiologové apelují na veřejnost, aby spánkovou hygienu nepodceňovala. Podle doc. Káry je dobré například usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku také prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací. „Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí a Česká republika se řadí k evropským zemím s nejvyšším počtem nemocí kardiovaskulárního systému, je dobré si význam kvalitního spánku více připomínat a uvědomovat,“ uzavírá prof. Linhart.

Těžké úrazy na pracovišti? Češi často obcházejí bezpečnostní nařízení

Zlomeniny, přimáčknutí nebo zasažení elektrickým proudem. Následkem pracovního úrazu u nás loni zemřelo 88 lidí. Stejně jako v předchozích letech se velká část závažných pracovních úrazů odehrála ve výrobě či při zpracování materiálů. Velkou roli podle odborníků hrají bezpečnostní prvky na strojních zařízeních, které buď zcela chybí, nebo je pracovníci pro zjednodušení práce vyblokují.

13. září 2022, Adamov

Státní úřad inspekce práce každoročně zaznamenává tisíce pracovních úrazů na pracovišti. Loni šlo v téměř osmi stech případech o úrazy závažné, které vyžadují delší než 5denní hospitalizaci, a 88 případů dokonce skončilo smrtí. K vážným úrazům podle statistiky nejvíce dochází v Jihomoravském, Středočeském a Moravskoslezském kraji, a to nejčastěji v oblasti stavebnictví a strojírenském, výrobním a zpracovatelském průmyslu. „Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl oproti roku 2020 o 8,6 procenta,“ uvádí zpráva o pracovní úrazovosti BOZP.

„Mezi nejčastější zranění patří modřiny, lehké tržné rány a zlomeniny prstů či celé ruky. Dále jsou to úrazy dolních končetin při pádu břemene nebo vlivem materiálu, jako je vymrštění, zavalení nebo přimáčknutí. Velice nebezpečné jsou také úrazy elektrickým proudem. Setkáváme se ale i s úrazy s trvalými následky, což může být například ztráta končetiny. Stávají se rovněž úrazy fatální,“ vypočítává Eduard Pidra ze společnosti EK-INDUSTRY, největší české firmy, která se zabývá posuzováním rizik, tvorbou dokumentace a uvádění strojních zařízení na trh.

Pracovníci upřednostňují pohodlí před bezpečím

Inspektoři v loňském roce při kontrolách odhalili ve firmách řadu prohřešků. U strojů a dalších technických zařízení často naráželi na nedostatečné zajištění bezpečnosti. „Obsluhy těchto zařízení byly při jejich nesprávném či nebezpečném provozování – často i z důvodu neprovádění oprav, údržeb, kontrol a revizí – ohroženy na zdraví, v horších případech přímo na životech. Tímto tak docházelo i ke vzniku závažných a smrtelných pracovních úrazů, a to z důvodu podcenění samotné prevence,“ uvádí Státní úřad inspekce práce.

Nejčastěji se podle inspekce jednalo o chybějící kryty, nefunkční či vyřazené koncové spínače, chybějící optické závory a podobně. Firmy také podle jejich zkušenosti nedodržovaly minimální požadavky na bezpečný provoz a zaměstnanci riskovali kontakt nebo zachycení pohybujícími se částmi strojů, případně neměli dostatečný manipulační prostor. „V praxi se setkáváme s tím, že bezpečnostní prvky jako kryty, zámky nebo optické závory zcela chybí, případně jsou vyřazené či vyblokované záměrně. Pracovníkům se bez nich pracuje pohodlněji nebo rychleji, koneckonců podobně jako bez ochranného oděvu a pomůcek, a neuvědomují si, jakému riziku se vystavují,“ upozorňuje Pidra.

Další příčinou vzniku nehod podle něj je, pokud firmy na stroj nepohlížejí jako na celek a zasahuje do něj vícero lidí, chybí k němu potřebná dokumentace a pracovníci nejsou o jeho bezpečném používání poučeni. „Například funkční ochranné oplocení vidíme na strojích jen málo nebo je umístěno tak, že jím bezpečnost stroje není zajištěna – o kousek dál se zaměstnanec do nebezpečného prostoru stroje dostane. Na strojích často chybějí i tlačítka E-STOP. Povinné jsou minimálně hlavní vypínače, uzávěry tlakového vzduchu a případně uzávěry všech dalších zdrojů energií. Nutné je, aby tyto prvky fungovaly na základě jakési ‚logiky‘ bezpečnosti stroje, ne jen na oko,“ zdůrazňuje odborník.

Směrnice existují. Jejich dodržování však nikdo nevymáhá

Samotná pravidla přitom existují – evropské směrnice problematiku strojních zařízení řeší komplexně a detailně. „Pomohlo by lepší vymáhání dodržování těchto směrnic, norem a nařízení, které zastřešují vše od samotného stroje přes předpisy pro pracovní oděvy až po školení a bezpečnost práce na pracovišti. Často se setkáváme s tím, že bezpečnostní technici sice znají normy, ale neumějí je aplikovat nebo je aplikují špatně. Zejména v uplynulých měsících, v souvislosti s válkou na Ukrajině a přicházející pracovní silou Ukrajinců, se velice často setkáváme také s tím, že se zapomíná na povinné poskytnutí návodu k obsluze a popisků v jazyce uživatele,“ upozorňuje Pidra na další důležitý aspekt.

Dodržování bezpečnosti se podle něj v jednotlivých firmách velmi liší. „Z praxe víme, že korporátní společnosti dbají na bezpečnost práce a bezpečnost strojních zařízení mnohem více než malé firmy. Tyto korporáty mají množství interních směrnic, které jsou často i lepší než nařízení a normy. Většinou rovněž disponují financemi na investice do zabezpečení strojů,“ popisuje Pidra.

Nová evropská strojírenská směrnice pro příští rok by podle něj mohla problém částečně vyřešit. Stroje, které nebudou splňovat základní podmínky, jako je kompletní certifikace a návody v patřičném jazyce, totiž nebudou firmy vůbec moci zapojit do výroby. „Nicméně stále zde nebude dostatečná kapacita výkonných orgánů, které tyto požadavky budou kontrolovat, takže v praxi uvádění zařízení bez splněných požadavků do provozu stále hrozí,“ uzavírá odborník.

Pneumologové: Pozor na záměnu plicních nemocí s postcovidovým syndromem

Idiopatická plicní fibróza trápí stovky lidí

Praha, 12. září 2022 – Za potížemi s dýcháním nemusí být vždy postcovidový syndrom– varují plicní lékaři. Poslední dva roky jim do ordinací chodí pacienti, u nichž došlo k záměně vážné plicní choroby, jakou je například idiopatická plicní fibróza (IPF), za postcovidový syndrom. Člověka, který přijde k lékaři s potížemi s dýcháním, je třeba pořádně vyšetřit, aby se na případné onemocnění plic přišlo co nejdříve, říkají pneumologové – mimo jiné u příležitosti Týdne IPF, který startuje 19. září.

„Bohužel zde máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘ a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Vzácná nemoc IPF poškozuje plicní sklípky, mění jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou, jizví se. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným nestačí kyslík ani když jsou v klidu. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. „To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ říká doc. Šterclová. Pacienti s IPF často mají často i paličkovité prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Bez léčby pacienti přežívají maximálně 5 let. Zpomalit proces devastace plic a prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu umí antifibrotická léčba, v Česku pomáhá přibližně 800 lidem s IPF. Lékaři ji nasazují v celkem 17 centrech pro intersticiální plicní procesy. Zdravotní pojišťovny začaly koncem loňského roku hradit antifibrotickou léčbu i dalším pacientům s postupujícím fibrotizujícím plicním onemocněním. Do té doby museli lidé žádat o proplacení léčby přes paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ten ale pojišťovně neukládal povinnost léčbu hradit.

Jak uvádí předsedkyně českých plicních lékařů prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., na část fibróz by se mohlo přijít díky letos spuštěnému programu časného záchytu karcinomu plic. „Program, při kterém vybraní rizikoví jedinci procházejí vyšetřením nízkodávkovým CT na akreditovaných radiologických pracovištích, pomůže odhalit nejenom rakovinu plic, ale také řadu dalších plicních nemocí včetně IPF. Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková.

Přesné příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo právě kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz. „U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně 1–2 % z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku. Předpokládáme, že fibrotické změny po covidu budou

mít v čase u řady pacientů spíše tendenci k postupnému hojení – na rozdíl od idiopatické plicní fibrózy, kde je tomu naopak. U každého pacienta nesporně pomáhá rehabilitace. Ve výzkumu je pak již několik nových léků cílených na plicní fibrózu vznikající po covidu, i zde zatím čekáme na první ověřené výsledky,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové. Podle prof. Koziar Vašákové však lze čekat, že se počet tzv. intersticiálních plicních procesů v souvislost s covidem-19 zvýší.

Jednou z dalších možností, jak IPF léčit, je transplantace plic. V loňském roce transplantační program nabídl kvalitnější život 52 pacientům. „Motolské transplantační centrum pomáhá nejen nemocným s plicní fibrózou více než 20 let. Transplantace je dobře zavedenou léčebnou metodou a jistě je namístě zamyslet se nad touto možností u řady pacientů s plicními fibrózami a jinými závažnými onemocněními plic,“ vyzývá pneumology doc. Šterclová.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená devět let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek.

„Na patnáct minut jsem umřela,“ říká Kristina

Praha, 30. 8. 2022 - Kristina (69 let) z Prahy se před třemi lety prakticky znovu narodila. V té době totiž prodělala silný infarkt, který vyústil v akutní kardiogenní šok a později vedl k chronickému srdečnímu selhání. Neohlásil se přitom obvyklými příznaky, jakými jsou bolest na hrudi, pocení nebo neschopnost dýchat. Že jde o infarkt, poznali až lékaři v nemocnici a díky jejich rychlému zásahu, kdy zvládli zastavit opakující se a život ohrožující arytmii, je teď paní Kristina naživu a opět v kondici. K tomu jí pomohla i silná vůle, disciplína a dlouholetá pohybová zkušenost baletky. K baletu se přitom v mládí dostala náhodou jen díky všímavému sousedovi, který v ní rozpoznal nebývalý talent.

„Pamatuji si, že to bylo prvního února. To ráno jsem ležela v posteli a ve chvíli, kdy jsem se posadila, mi bylo nějak divně a bolela mě záda. Asi jsem vypadala hrozně, protože mi manžel okamžitě zavolal sanitku,“ popisuje začátek osudného dne Kristina. Když záchranáři přijeli, změřili jí srdeční aktivitu pomocí EKG, ale nezjistili nic neobvyklého. Kromě bolesti zad, kterou Kristina měla, se jinak vše zdálo v pořádku. Pro jistotu ji odvezli do nemocnice na pozorování. Zlom nastal později. „Vracela jsem se z toalety na pokoj a jedné paní, která se mnou pokoj sdílela, upadlo v tu chvíli na zem pero. Tak jsem se pro něj ohnula… a víc už si nepamatuji. Odjela jsem do jiného světa,“ říká Kristina, která se v tu chvíli ocitla doslova mezi životem a smrtí. Lékařka ji oživila po asi dvacetiminutové resuscitaci. „Bylo obrovské štěstí, že jsem v tu chvíli byla v nemocnici, protože tam mě mohli zachránit. Stát se to na ulici, už tu nejsem,“ dodává. Kristinu následně převezli do Nemocnice Na Homolce, kde pro ni měli potřebné přístroje. Na koronární jednotce strávila tři týdny. „Když jsem přijela z nemocnice domů, příbuzní mě do domu skoro vynesli. Ten další půlrok byl opravdu hrozný, pořád jsem se zadýchávala a byla jsem vyklepaná. Na Homolku mě pak vezli ještě pětkrát, protože mi bylo zle,“ popisuje. Rozsáhlý infarkt později vedl k srdečnímu selhání, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve, ta se pak do některých míst v těle nedostává a jinde zase přebývá. Typickým příznakem tohoto plíživého onemocnění je časté zadýchávání se, otoky dolních končetin nebo závratě. Ke zlepšení stavu paní Kristiny přispěly nejenom správně zvolené léky, prakticky záhy zavedený implantabilní defibrilátor, ale zvláště neodkladná kardiorehabilitace. „Postupně jsem začala cvičit. Jezdila jsem na rotopedu nebo jsem veslovala,“ vysvětluje Kristina. Pomohlo jí i to, že je bývalou baletkou, a její tělo tak bylo na pohyb zvyklé. Dostala se proto rychle do dobré kondice. V současné době bere Kristina léky a dochází na pravidelné kontroly. Dnes žije bez omezení. „Jsem jen trošku pomalejší a starší, ale jinak se cítím báječně. Vrátila jsem se úplně zpátky. Navíc jsem po padesáti letech přestala kouřit, což považuji za další životní vítězství,“ uzavírá.

Komentář ošetřujícího lékaře prof. MUDr. Petra Neužila, CSc., primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce:

„U každého medicínského zákroku platí, že je třeba provést ho včas. Platí to u onkologické léčby, u infarktu myokardu i srdečního selhání. Pokud u pacienta, který prodělal infarkt myokardu, nedojde k rychlému zprůchodnění tepny, dochází k velkému poškození srdce a může se rozvinout nejenom akutní, ale zvláště pak často u řady nemocných devastující chronické srdeční selhání. To je stav, kdy srdce není schopné přečerpávat dostatečné

množství krve. Stažlivost levé komory, která rozhoduje o tom, jestli srdce dává dobrý objem krve do oběhu, vyjadřujeme poměrným číslem, jemuž říkáme ejekční frakce levé komory. Zatímco zdravý člověk má ejekční frakci v rozmezí 50–70 %, v případě paní Kristiny to po prodělaném infarktu bylo pouze 30 %. Pokud pacient má srdeční selhání, pak je potřeba nasadit intenzivní farmakologickou léčbu, která dokáže zlepšit nejen kvalitu života, ale také jeho prognózu. Ze statistik víme, že bez vhodné léčby umírá do 5 let 50 % pacientů se srdečním selháním. Výraznou pomocí je také kardiorehabilitace – speciální cvičení za přítomnosti fyzioterapeutek se systémem stupňované zátěže, která se přizpůsobuje stavu pacienta. I přesto, že se u paní Kristiny rozvinulo chronické srdeční selhání, což je u pacientů po infarktu myokardu časté, v kombinaci s léčbou jí nakonec pravidelné cvičení pomohlo dostat se na 35–37 % ejekční frakce, což výrazně zlepšilo její výkonnost.“

Psychika ovlivňuje plodnost jen nepatrně, říkají lékaři

Praha, 23. 8. 2022 – „Nemysli na to! Moc se stresuješ, proto se ti nedaří otěhotnět,“ slýchají ženy, které se snaží založit rodinu. Nejenže je tyto výroky často ještě více zdeptají, podle lékařů jsou navíc nepravdivé. Podle specialistů na reprodukci souvislost mezi psychikou a plodností existuje, ale nemá takový význam, jak se jí přisuzuje.

„Psychika ovlivňuje plodnost mnohem méně, než si lidé myslí. Pacientky, které léčbu neplodnosti nesou po psychické stránce těžce a stresují se, nám těhotní stejně jako ženy, které jsou tak říkajíc v pohodě,“ říká specialistka na léčbu neplodnosti MUDr. Jana Daňková Kučerová z ostravské kliniky Reprofit, která psychologii párů dlouhodobě zkoumá.

Psychická nepohoda podle ní neplodnost sice výrazně neovlivní, léčbu ale obvykle provází. „Psychickou zátěž, kterou žena při neúspěšné snaze o početí dítěte prožívá, lze přirovnat k úmrtí v rodině,“ vysvětluje MUDr. Daňková Kučerová. Ženám také neprospívá ani tlak okolí na to, aby už rodinu založila. „S neplodností se potýká přibližně 20 % párů, většina tedy otěhotní přirozeně. Ženy proto neustále narážejí na těhotné kamarádky a známé, které si potomka nemusely ‚vybojovat‘, a to je konfrontuje s jejich situací a je pro ně frustrující,“ říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z IVF Clinic.

Některé páry pak kvůli psychickému tlaku, kterému již nechtějí čelit, léčbu neplodnosti předčasně vzdávají. „V praxi se setkáváme se situacemi, kdy partnery jeden neúspěšný dílčí krok v léčbě natolik citově zasáhne, že už nejsou ochotni proces opakovat. Znovu přijdou až za několik let, kdy už musíme řešit horší spermiogram u muže a nízkou kvalitu vajíček u žen,“ popisuje MUDr. Daňková Kučerová.

Lékaři proto párům kromě samotné léčby nabízejí také psychologickou pomoc. Podle psychoterapeutky Mgr. Lenky Pelechové, která spolupracuje s brněnskou klinikou Reprofit, ji často vyhledají páry právě v momentě, kdy jsou první pokusy léčby neúspěšné. „Cítí se fyzicky a emočně vyčerpaní a mnohdy v partnerské krizi. Potřebují získat dostatek informací a strategií, aby měly situaci co nejvíce pod kontrolou. Potřebují čas, aby přijmuly fakt, že jejich cesta za rodinou přestane být osobní a intimní záležitostí. Jako terapeut jim pomáhám mobilizovat všechny vnitřní zdroje a pomáhám jim uvěřit, že nejsou jenom hračkou v rukách osudu,“ vysvětluje Pelechová.

Problém je podle odborníků to, že většina párů, které na kliniku umělého oplodnění přijdou, má o procesu umělého oplodnění zkreslené představy. „Situace, kdy do ordinace vkročí pětačtyřicetiletá žena s tím, že chce dítě, a je nemile překvapena zjištěním, že tohoto cíle bude možné dosáhnout jen s darovanými vajíčky, jsou na denním pořádku,“ dodává MUDr. Machač. Ideální reprodukční věk ženy udávají specialisté kolem 25. roku věku, poté začíná postupně klesat. Šance, že se například 40leté ženě podaří otěhotnět pomocí vlastních vajíček, je pouhých 10 %.

Světová zdravotnická organizace definuje neplodnost jako stav, kdy po roce nechráněného pohlavního styku, který probíhá alespoň dvakrát týdně, nedojde k otěhotnění.

Cukrovka ničí srdce a cévy, varují lékaři

Umí je ochránit glifloziny, ty ale zatím nedostane každý

Praha, 22. 8. 2022 – Ohrožuje každého desátého Čecha a kazí výhled na stáří prožité ve zdraví. Řeč je o cukrovce 2. typu, kterou už lékaři kvůli rychle rostoucím číslům označují za novou epidemii. Diabetes způsobuje lidskému tělu celou řadu zdravotních komplikací. Poškozuje například srdce a cévy – to podle odborníků platí až u 30 % léčených pacientů. Ničí také zrak – to se týká přibližně 27 % lidí s cukrovkou. Lékaři mají k dispozici moderní léčbu tzv. glifloziny, díky nimž tělo vylučuje přebytečný cukr v moči, a léky tak chrání i ledviny a kardiovaskulární systém před poškozením způsobeným diabetem. Glifloziny se však zatím dostanou pouze ke zlomku pacientů.

„Účinně regulují hladinu cukru v krvi, pacienti přebytečný cukr vyloučí a daří se jim díky tomu i zhubnout. V současné době je však lékaři nemohou předepisovat každému pacientovi, proto se zatím dostaly jen k 10 % pacientů s diabetem. Přitom by jich mohlo být násobně více,“ říká prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP. „V současné době zdravotní pojišťovny úhradu omezují například hodnotami glykovaného hemoglobinu, které jsou však nastavené až nesmyslně vysoko, takže na léčbu nedosáhne řada pacientů, jež by glifloziny paradoxně mohly chránit preventivně. To se doufám podaří časem změnit, aby lék byl dostupný více pacientům,“ dodává. Podle prof. MUDr. Aleše Linharta, CSc., předsedy České kardiologické společnosti, glifloziny navíc významně ovlivňují riziko hospitalizace nebo smrti v důsledku srdečního selhání. „Podle studií se riziko snižuje o 25 %, což je ve srovnání s dosavadními možnostmi léčby obrovský pokrok. Pacienti díky tomu mají naději na kvalitnější život bez nutnosti opakovaně trávit dny v nemocnici,“ říká kardiolog. Odborníci se shodují, že lidí s diabetem 2. typu dlouhodobě přibývá. „V posledních letech evidujeme asi 20 tisíc nově nemocných ročně. Výjimku tvoří poslední dva pandemické roky, kdy počty pacientů klesaly, ať už kvůli tomu, že nechodili s potížemi k lékaři, tak bohužel v důsledku úmrtí na covid-19. V souvislosti s ním jsou diabetici jedni z nejrizikovějších pacientů,“ říká prof. Prázný. Počty pacientů podle něj rostou hlavně kvůli obezitě a celkovému stárnutí populace – pacienti žijí déle a zároveň přibývají stále mladší. Až 55 % obyvatel České republiky má problém s nadváhou – obezita je přitom jednou z roznětek k rozvoji diabetu 2. typu. Podle zkušeností odborníků si většina potenciálních pacientů neuvědomuje, že už v rané fázi cukrovky dochází k poškození životně důležitých orgánů, často nevratnému. „V důsledku vyšší hladiny krevního cukru dochází k předčasnému ničení cév. A to jak těch mikroskopických, které vyživují ledviny nebo periferní nervy, tak velkých tepen,“ popisuje MUDr. Barbora Doležalová, diabetoložka z INTENDIA kliniky v Chrudimi. „Diabetes je jedním z hlavních rizik vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou infarkt, mozková příhoda nebo onemocnění periferních tepen. Je také jednou z nejčastějších příčin poruch zraku a vede i k selhání ledvin,“ dodává. Podle posledních dat trpí onemocněním srdce a cév asi 30 % pacientů, kteří se léčí s diabetem 2. typu. „Často se nám stává, že do ordinací přicházejí pacienti s problémy se srdcem a teprve poté jim najdeme diabetes. Ten jim

přitom potíže s velkou pravděpodobností způsobil,“ popisuje prof. Linhart. Diabetici jsou podle něj dříve nebo později srdečním selháním ohroženi v každém případě. „Diabetes tiše devastuje cévy, a zatímco ty velké jsme schopni do určité míry opravit, ty nejmenší bohužel spravit nelze. Pacientům navíc hrozí výrazně vyšší riziko infarktů a srdečního selhání, které bohužel vyžaduje dlouhodobou péči a často vede k hospitalizaci či předčasnému úmrtí,“ říká kardiolog.

Na chatě se mohou bakterie v potrubí množit už za pár dní. Pozor na otravu vodou, varují hygienici

Průjmy či zdravotní potíže způsobené vodou si lidé často spojují se zahraniční dovolenou. Rizikový nemusí být ale jen led v limonádě nebo napuštěná voda z veřejných umýváren na pláži. Otravu si je možné dovézt i z vlastní chaty v Česku, přestože je původní zdroj vody pitný a nezávadný. Odborníci proto radí, jak se o vodu v teplých měsících starat a kdy si dát pozor na množení bakterií.

Ostrava, 28. června

Pokud odebíráte vodu z veřejného zdroje, zodpovídá za její kvalitu provozovatel. Jeho odpovědnost ale končí ve chvíli, kdy voda v trubkách překročí takzvané předávací místo na vašem pozemku. „Od tohoto místa již neručí za případnou zhoršenou jakost rozvodů v objektu. Stagnací vody ve vnitřních rozvodech poté může docházet k jejímu jakostnímu zhoršení, a to jak mikrobiologickému, tak i chemickému – například u starých olověných rozvodů nebo umístěním nečištěného filtru,“ upozorňuje Dana Šalamunová z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

U rozvodů napojených na soukromé studny může být riziko ještě vyšší. „V takovém případě nikdo jakost pitné vody nedeklaruje a její sledování na rozdíl od veřejných zdrojů nepodléhá ochraně veřejného zdraví,“ dodává Šalamunová.

Podle Státního zdravotního ústavu může tato voda představovat zdravotní riziko, jako je přenos infekcí nebo výskyt chemických látek. „Mikrobiologické příčiny onemocnění jsou nejběžnějším a nejrozšířenějším zdravotním rizikem spojeným s pitnou vodou. I v České republice opakovaně zaznamenáváme výskyt jednotlivých případů i epidemií. Člověk se může nakazit, pokud dojde k mikrobiologickému znečištění pitné vody v jakékoli části systému zásobování od zdroje po kohoutek,“ uvádí Státní zdravotní ústav.

Voda musí proudit. Odpustit kohoutek pokaždé nestačí

Podle odborníků závisí přemnožení mikroorganismů v pitné vodě na mnoha faktorech. „Důležitá je teplota vody, množství živin ve vodě pro jejich růst, typ materiálu potrubí a případná koncentrace desinfekčního prostředku. Velmi podstatná je také doba zdržení vody v síti, a to nejen v potrubí,“ vypočítává odborník na kvalitu vody Marek Holko ze společnosti Viega, která se specializuje na instalační techniku.

Při delší stagnaci vody podle něj dochází ke zvýšenému nárůstu biofilmu bakterií na stěny potrubí. Právě chataři by si proto měli dávat pozor především v případě, kdy se do chaty po nějaké době vracejí. Nepočítá se přitom jen zimní odstávka, ale například i mezera mezi víkendy. „Stagnující voda je srovnatelná s potravinou s prošlým datem spotřeby. Může dojít ke zdravotně významné změně její kvality, kterou člověk nemusí pouhými smysly rozpoznat. Při stagnaci vody po dobu několika dní stačí vodu odpustit v řádu několika minut. Po delších odstávkách je ale potřeba vyměnit celý objem vody ve vnitřních rozvodech. V méně často používaných odběrných místech, jako jsou pokoje pro hosty, garáž nebo sklep, je třeba vodu měnit pravidelně, minimálně jednou měsíčně,“ upozorňuje ředitel odboru hygieny v Brně Miroslav Staněk. Kvalitu vody podle něj ovlivňují rovněž přímo samotné rozvody. S tím souhlasí i odborníci z Viegy. „Záleží nejen na potrubí, ale i na dalších konstrukčních prvcích, jako jsou výtokové armatury nebo jednotlivé spoje. Důležitou roli hraje materiál – dříve oblíbené slitiny mědi s obsahem olova obsahují prvky těžkých kovů, které se do stojaté vody uvolňují,“ varuje Marek Holko.

Stagnaci vody podle něj zabraňuje samotná podoba rozvodu. „Rychlejší výměny vody jednoduše docílíme při použití menších vnitřních rozměrů konkrétních potrubí a proplachem méně často používaných zařízení, například už v podobě návrhu potrubí formou okružní nebo řadové instalace. Důležité je celé dimenzování vnitřního vodovodu a to, aby se voda ve vnitřních vodovodních rozvodech dostala ke kohoutku co nejrychleji a obměňovala se co nejčastěji,“ popisuje Marek Holko.

Pozor na teplou vodu

Kromě dostatečného pohybu vody je potřeba dávat si pozor též na její teplotu. „K namnožení bakterií může dojít v příznivých teplotních podmínkách, mezi dvaceti a padesáti stupni Celsia, i za velmi krátkou dobu. Je nutno si dát pozor na různé ‚ohřívače‘ vody ke sprchování, které si lidé u chaty postaví z nějakého barelu, přičemž trubky jsou vedeny vně objektu a svítí na ně slunce,“ poukazuje mluvčí Krajské hygienické stanice Vysočina Jana Böhmová. I původně pitná voda může být po takovémto ohřátí líhní bakterií. „Existuje určité riziko infikování i při sprchování, když dojde k jejímu spolknutí nebo vdechnutí. Naštěstí ale bakterie hynou při teplotách nad šedesát stupňů,“ dodává mluvčí. Podle Marka Holka z Viega by mělo být potrubí na teplou a studenou vodu ve stavební drážce, v podlaze nebo u stropu vedené vždy odděleně. „Důležité je, aby nedocházelo k vzájemné výměně tepla mezi rozvody teplé a studené vody. Tímto způsobem se rozvody mohou vzájemnou výměnou tepla dostat právě nad limitní teplotu pětadvacet stupňů Celsia, což je ideální hodnota pro růst a množení mikroorganismů. U starších typů staveb také bývá voda mnohdy svépomocně vedená v blízkosti tepelného zdroje bez dostatečné tepelné izolace,“ doplňuje Marek Holko.

Desatero správné lékárničky

Jak se připravit na letní prázdniny

Praha, 21. 6. 2022 – Zdravotní komplikace dokážou znepříjemnit nejednu dovolenou. Základem každé cesty ať už do zahraničí, nebo po Česku je proto dobře nachystaná lékárnička. Podle praktických lékařů by lidé měli lékárničku kontrolovat alespoň jednou do roka, ideálně však před každou cestou, a její obsah vždy přizpůsobit typu dovolené.

1) Co nesmí v lékárničce chybět

Každý si na dovolenou bere jiné léky. Vždy by ale měl zvážit tři věci: kam jede, s kým a co tam bude dělat. Jiné medikamenty jsou potřeba na vysokohorskou túru a jiné pro „válení“ se na pláži. Podle předsedy Mladých praktiků MUDr. Vojtěcha Muchy by však mělo základní vybavení lékárničky na dovolenou kopírovat obsah autolékárničky. „Je to takové minimum, co bych doporučil úplně každému, když někam cestuje. Tedy obvazový materiál, náplasti a funkční škrtidlo proti krvácení. Přidat ještě doporučuji pinzetu a zkontrolovat, zda máte ostré nůžky,“ říká MUDr. Vojtěch Mucha. I přes to, že je v současné době covid spíše na ústupu, je dobré myslet na respirátor a dezinfekci.

2) Lékárnička do hor i na pláž

Lékárničku je třeba balit s ohledem na typ dovolené. Pokud jsou v plánu hory, stojí za to přihodit náplasti a obvazy či gel na bolest kloubů. Naopak k moři je kromě opalovacího krému dobré přidat i přípravek na popáleniny s obsahem panthenolu. Při cestování s dětmi by se rodiče měli ujistit, že ví, jak postupovat, pokud by nastaly zdravotní komplikace u nich. Od věci nejsou přípravky na sražení horečky, léky na průjem či zácpu a probiotika.

3) Léků stačí minimum

Ani s vybavením lékárničky by se to však nemělo přehánět. Především v případě, že je dovolená v místech, kde je snadná dostupnost lékařské péče a lékáren, není potřeba mít s sebou vše. Předejdete tím zbytečnému vyhazování prošlých medikamentů. „Hlavně u léků na kašel, rýmu nebo teplotu je jedno, zda je člověk má nebo je koupí druhý třetí den,“ říká MUDr. Vojtěch Mucha. Jiná je situace u léčebných přípravků na průjem, zvracení a další zažívací potíže. Ty je dobré začít brát co nejdříve, zejména pokud se lidé nachází v zemi s horkým podnebím, kde hrozí dehydratace. Aktivní uhlí a rehydratační roztok je proto potřeba mít u sebe vždy.

4) Pravidelné léky

Pokud lidé berou nějaké léčivé přípravky pravidelně, měli by si je zabalit jako první. Většina lidí mívá totiž tyto léky mimo lékárničku, například v ložnici nebo v kuchyni. Mohlo by se tak stát, že na letišti zjistí, že jejich léky zůstaly na nočním stolku. „Medikamenty, které člověk dlouhodobě užívá, je potřeba brát v dostatečném množství, případně se poradit s lékařem, jak postupovat v případě, že by se chronická choroba zhoršila. Komplikace dlouhodobých onemocnění jsou totiž nejčastější příčinou závažných zdravotních komplikací na cestách,“ říká MUDr. Vojtěch Mucha.

5) Konzultace s lékařem

Existují léky i další vybavení, které se hodí do každé lékárničky a lidé by je s sebou měli brát vždy. Před odjezdem na dovolenou by se měli poradit se svým praktickým lékařem, který může doporučit, co je vhodné pro dovolenou v konkrétní zemi. „Zároveň pokud se vyskytnou na dovolené zdravotní komplikace, je možné zkonzultovat tyto problémy s lékařem přes telefon nebo elektronicky,“ říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

6) Skladování

Lékárnička by měla být označená a dobře dostupná, ale vždy mimo dosah dětí. Léky je potřeba skladovat v suchu a při pokojové teplotě. Kapky a další roztoky zase v lednici. Lékárnička by neměla být vystavena přímému slunečnímu světlu a lidé by ji neměli nechávat ani v autě, ve kterém může být v létě i 50 °C.

7) Antibiotika s sebou?

Pokud lidé uvažují o tom, že si do kufru přibalí i antibiotika, měli by toto rozhodnutí vždy konzultovat se svým lékařem, který je předepíše. „Například kardiaci, pacienti s chronickým onemocněním nebo lidé, kteří jedou do extrémních podmínek, se mohou o vybavení antibiotiky a o tom, kdy je eventuálně nasadit, s lékařem poradit,“ říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.

8) Pozor na prošlé léky

Lékárničku by měli lidé zkontrolovat před každou cestou a ujistit se, že léky nepřekročily svou lhůtu trvanlivosti. Prošlé léčebné přípravky totiž mohou způsobit zažívací potíže nebo alergickou reakci. Do lékárničky je proto vhodné pro lepší přehled přibalit i seznam léků s datem jejich expirace.

9) Cesta letadlem

Ztracený kufr na letišti dokáže pěkně potrápit, o to více, pokud v něm jsou i léky. Z toho důvodu by si lidé měli balit přípravky na bolest hlavy a léky, které užívají pravidelně, do příručního zavazadla. Neměli by přitom zapomínat, že objem roztoků nesmí přesáhnout 100 ml a že je vhodné mít léčivé přípravky v originálních obalech. Pokud jich lidé berou více, měli by požádat svého lékaře o potvrzení, že je užívají.

10) Pojištění a očkování

Ani perfektně vybavená lékárnička mnohdy nestačí. Zapomínat by lidé neměli ani na zdravotní pojištění. Pokud jedou do exotických zemí, je potřeba se včas informovat o povinných i doporučených očkováních, například proti malárii v Africe nebo vzteklině v Jižní

Americe. Pokud lidé plánují dovolenou v Česku, je dobré zvážit očkování proti klíšťové encefalitidě. „Ze všech zemí EU se klíšťová encefalitida vyskytuje nejvíce právě u nás. Navíc relativně často zanechá trvalé následky a člověk se nakazí ihned po kousnutí klíštětem. Z toho důvodu toto očkování velmi doporučuji,“ dodává MUDr. Vojtěch Mucha.

O SVL ČLS JEP Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP), založená 1979, je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi. Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzdělávání lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji. Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci. SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména na programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence. SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče – do ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.

Nemoc lidem bere schopnost dýchat, mluvit, polykat

K moderní léčbě se dostane jen zlomek pacientů

Praha, 20. 6. 2022 – Dvojité vidění, neschopnost hýbat se, mluvit, polykat, nebo dokonce dýchat – to vše patří mezi projevy vzácného autoimunitního onemocnění myastenie gravis (MG), kterým v Česku trpí 2 500 až 3 000 osob. Tělo při něm samo vytváří protilátky, které brání přenosu impulsů z nervů do svalu. Lidé, kteří poruchou nervového systému trpí, jsou zesláblí a nemohou svaly ovládat, přibližně 10–15 % z nich nemoc ohrožuje na životě. Jejich okolí si však často myslí, že jsou jen líní. Nemoc nelze vyléčit, projevy lze pouze tlumit. Moderní biologickou léčbu dostanou jen ti, u nichž selhaly všechny předešlé terapie. Pacienti a lékaři na nemoc upozorňují u příležitosti Měsíce myastenie gravis, který připadá na červen.

„Projevy myastenie gravis jsou závislé na fyzické zátěži a pacientův stav v souvislosti s ní kolísá. Po odpočinku se zlepší, po fyzickém vypětí se zhoršuje. Pacienti se proto obvykle ráno cítí lépe a večer po celodenní zátěži hůř,“ vysvětluje MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA, zástupce přednosty Neurologické kliniky FN Brno a předseda Neuromuskulární sekce České neurologické společnosti. MG se nejčastěji projevuje postižením svalstva hlavy a krku, což způsobuje pokles víčka, poruchy vidění, kousání, polykání nebo řeči. Pacienti často nejsou schopni zvednout ruce nad hlavu a udržet v nich předměty. Jsou velmi slabí, a pokud si neodpočinou, potíže přetrvávají.

„Několikrát se mi stalo, že jsem nemohla zvednout nohu, upadla jsem, neměla sílu se zvednout a nemohla jsem mluvit. Kolemjdoucí si o mně mysleli, že jsem opilá, a obcházeli mě. Nemohla jsem si ani říct o pomoc a vysvětlit, co se děje,“ popisuje své zkušenosti Miriam Křivková, která s nemocí bojuje přes 40 let a zároveň je ve výboru pacientské organizace MYGRA-CZ, jež lidem s MG pomáhá. Miriam Křivková dokonce dvakrát prošla tzv. myastenickou krizí, což jež život ohrožující stav. „Při myastenické krizi mají pacienti takové problémy s polykáním, že se mohou udusit stravou, zároveň trpí vážnými dechovými potížemi, a musí tak okamžitě do nemocnice, kde je napojíme na dýchací přístroj,“ popisuje MUDr. Voháňka. Podle něj se péče o pacienty v Česku stále zlepšuje. Zatímco dříve se ženám s MG nedoporučovalo mít děti, dnes těhotenství pod dohledem lékaře zvládají. Také díky pokroku v anestezii mohou pacienti s MG absolvovat různé operativní zákroky. Vývoj prodělala také léčba této choroby. „Myastenie gravis je nevyléčitelná, pacientům však můžeme nabídnout řadu léčebných metod, které zmírňují projevy nemoci. U lidí do 50 let je základním řešením odstranění brzlíku, což pomáhá tlumit imunitní reakce a zlepšit prognózu. Pro okamžitou úlevu od obtíží využíváme léky, které podporují nervosvalový přenos. Dlouhodobě pacienti užívají kortikoidy a imunosupresiva tlumící tvorbu protilátek zodpovědných za vznik obtíží,“ říká MUDr. Voháňka. Nákladnější léčbu, jako je plazmaferéza nebo imunoadsorpce, pomocí nichž lékaři pacientům „čistí“ krev od protilátek, poskytují pouze specializovaná neuromuskulární centra. Těch je v Česku 11, většina pacientů (80 %) se léčí ve třech největších – v Praze, Brně a Ostravě. „V současné době se do praxe dostává také moderní biologická léčba, která má dobrý efekt a méně nežádoucích účinků. Je však zatím dostupná pouze pro ty, u nichž selhaly veškeré předchozí léčebné metody. Doufám, že v budoucnu bude možné ji na úhradu pojišťoven předepsat většímu počtu pacientů. Zejména těm, kteří trpí opakovanými myastenickými krizemi,“ dodává MUDr. Voháňka. Přestože méně nákladné léky, které užívá 80 % pacientů s MG, jsou dostupné také u neurologů mimo centra, doporučuje MUDr. Voháňka, aby se všichni pacienti léčili na specializovaných pracovištích, kde jsou odborníci na MG. To potvrzuje i Miriam Křivková: „Dostat se do specializovaného centra je pro pacienty prvním krokem ke zvládání nemoci. Problémem však často je, že pacienti příznaky, zejména únavu, zpočátku podceňují a zbytečně se trápí.“ Kromě léčby považuje za důležitou také podporu rodiny a blízkých, odpočinek a nalezení cesty, jak s nemocí žít.

Pacientská organizace MYGRA-CZ ve spolupráci s lékaři a záchrannou službou připravila kartu pacienta, kterou by měli lidé s MG nosit u sebe a v krizových situacích předkládat. Obsahuje základní informace o pacientovi, kontakty a důležité pokyny, jako které léky nesmí lidé s MG dostat, protože zhoršují projevy nemoci – například některá antibiotika, anestetika, benzodiazepiny nebo hořčík.

„Za posledních pět let se nám podařil významný posun v organizaci léčby vzácných onemocnění a jejím zakotvení v české legislativě. Díky těmto novým úpravám by se pacienti se vzácnými onemocněními měli dostat snáz k léčbě, o kterou doposud museli žádat jen prostřednictvím tzv. paragrafu 16 a každé tři měsíce mít obavu, jestli jim léčbu pojišťovna schválí, či nikoliv. Zároveň došlo ke vzniku Národní sítě center pro vzácná onemocnění, včetně těch, kde se léčí myastenie gravis,“ vysvětluje Bc. Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO).

Ke zlepšování péče pomáhá lékařům registr pacientů MyReg, který aktuálně sleduje 1 500 osob s MG. Data z něj slouží k poznání přirozeného průběhu choroby, k optimalizaci léčebných postupů, plánování kapacit a centralizaci péče. MyReg umožňuje propojení a srovnávání informací na mezinárodní úrovni. Jeho zřizovatelem je Česká neurologická společnost.

O MYGRA-CZ

MYGRA-CZ, z.s. je nezávislý neziskový spolek pacientů s diagnostikovaným onemocněním myastenie gravis (MG), jejich rodinných příslušníků, odborníků se zaměřením na problematiku tohoto onemocnění a dobrovolných členů z řad široké veřejnosti. Vznikl v roce 2009 a zasazuje se o zvyšování povědomí o MG, pořádá setkání pacientů, vydává informační materiály o MG, provozuje poradnu. MYGRA-CZ je členem České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO), která sdružuje 43 pacientských organizací a bojuje za zlepšení péče o pacienty se vzácnými nemocemi, nejenom v oblasti léčby. Více na www.mygra.cz a www.vzacna-onemocneni.cz.

Biologická léčba snižuje počet záchvatů migrény

Registr pacientů ReMig poprvé zveřejňuje data

Praha, 6. 6. 2022 – Biologická léčba významně snižuje počet dní, které musí lidé prožít s migrénou, a zlepšuje tak výrazně kvalitu jejich života. Vyplývá to z dat nově založeného Českého registru pacientů s migrénou na nové preventivní léčbě (ReMig), který je zveřejňuje vůbec poprvé. Zatímco před zahájením biologické léčby prožili pacienti v průměru 10,9 dní s migrénou měsíčně, po devíti měsících od zahájení terapie došlo k výraznému poklesu – na 3,1 dnů. Lidé trpící migrénou podle dat z registru také přestali už po šesti měsících nadužívat akutní léky na bolest hlavy.

„Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ vysvětluje sledování této hodnoty předseda správní rady ReMig MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.

Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 % celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety. „Očekáváme, že údaje z registru povedou k lepšímu pochopení potřeb pacientů, k včasnému odeslání správně diagnostikovaných do specializovaných center a ke zmapování efektu biologické léčby této nemoci,“ pokračuje MUDr. Nežádal. Přestože zdravotní pojišťovny již biologickou léčbu proplácí více než dva roky, v Česku ji užívá jen zlomek těch, kteří by na ni měli nárok. „Důvodem je mimo jiné to, že řada lidí nemoc před svým okolím tají – bojí se zlehčování a posměchu – a odhadem 40 % pacientů vůbec neví, že jejich problémy má na svědomí právě migréna. Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,“ popisuje neurolog.

Lékaři mohou biologickou léčbu nasadit v centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterých je v Česku jednatřicet, jejich seznam lze nalézt například na www.migrena-kompas.cz/centra-pro-lecbu/. Pacient musí splnit určitá kritéria – mít více než čtyři záchvaty měsíčně a projít klasickou preventivní léčbou. Teprve když ta nezabere, může odborník uvažovat o léčbě monoklonálními protilátkami. „Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu. U biologických léků také pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ dodává MUDr. Nežádal.

Registr v současné době nabírá data ze specializovaných center. K závěru loňského roku poskytlo údaje deset z nich, a to o 231 pacientech na biologické léčbě, z toho podíl žen činil 87,9 %. Průměrný věk pacientů byl 46,8 let, nejmladšímu bylo 21 a nejstaršímu 75 let. Většina pacientů (55 %) je středoškolsky vzdělaná, dalších více než 30 % má vysokou školu. Přes 70 % lidí v registru pracuje na plný úvazek, 10 % na částečný, invalidní důchod pobírá jen 7,4 % pacientů. Více než 64 % léčených má migrénu v rodině. Většina si nepamatuje, co jejich nemoc poprvé spustilo. Ti, co si to pamatují, uvádí nejčastěji stres, 9,5 % pacientek uvedlo jako spouštěcí událost první menstruaci. Celkem 58,9 % pacientů trpí kromě migrény dalším přidruženým onemocněním, nejčastěji psychiatrickým (32,4 %), především depresemi a úzkostmi, poté nemocemi srdce (28,7 %).

O léčbě migrény

O registru ReMig

Registr ReMig je český registr pacientů s migrénou na biologické terapii. Registr byl založen v roce 2021 a správcem je nadační fond Hedalga ve spolupráci s výborem Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP (Czech Headache Society). Provoz registru, technické zabezpečení a analýzu dat zajišťuje společnost Value Outcomes s.r.o., která je současně zpracovatelem osobních údajů v rámci registru. Více informací na https://remig.cz.

Roboti nás v léčbě neplodnosti nenahradí, shodují se lékaři

Dokážou ale významně pomoci

Praha, 31. 5. 2022 – V Česku se s neplodností potýká 15–20 % párů. Naději upínají na reprodukční odborníky, kteří se na problémy s početím specializují. Těm v léčbě čím dál více pomáhá umělá inteligence – umí například vyhodnotit, které embryo má největší šanci na úspěšný vývoj v děloze matky nebo jaké spermie jsou nejvíce „v kondici“. Pravděpodobnost úspěšného těhotenství a pozdějšího porodu by díky „robotům“ mohla vzrůst o 10–20 %. Přestože prvky umělé inteligence pronikají do reprodukční medicíny čím dál více, lidské ruce podle specialistů nenahradí.

„Umělá inteligence je v léčbě neplodnosti velmi užitečná. Na základě obrovského kvanta dat, které nashromáždí, umí například vyhodnotit, jaké embryo se vyvíjí nejlépe, a má tudíž největší šanci uchytit se v těle matky. Jestliže potom dostane informaci, že se z embrya opravdu narodilo dítě, umí s ní do budoucna pracovat a další embrya hodnotí i podle této informace,“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi z reprodukční kliniky Reprofit. Současné hodnocení embryí pod mikroskopem nedokáže vyhodnotit takové množství detailů, jako umělá inteligence. Při použití moderních inkubátorů se zabudovanou kamerou nemusí embryolog s embryem vůbec manipulovat a má přitom k dispozici obrovské množství informací, které může vyhodnocovat sám nebo zapojit umělou inteligenci. „Na klinice nyní pracujeme s přístrojem, jenž využívá umělou inteligenci a dokáže nám pomoci seřadit embrya pacientky od nejlepšího po nejhorší. Můžeme sledovat určité znaky a navzájem je porovnávat. Umělá inteligence jich však dokáže najednou sledovat násobně víc. Přístroj například pořídí až 8 tisíc fotografií vývoje jednoho embrya, které následně vyhodnotí,“ popisuje embryoložka Mgr. Lenka Soukal Libichová z Reprofitu.

Od nových přístrojů a celkové modernizace léčebných postupů si embryologové a lékaři slibují kvalitnější léčbu pacientů. „Největší přínos budou mít nové metody pro pacientky, u nichž předpokládáme horší vývoj embrya například kvůli vyššímu věku nebo špatné kvalitě spermií. Každá informace, kterou se o embryu dozvíme, je pro nás v tu chvíli velmi cenná,“ vysvětluje MUDr. Bagócsi.

Reprodukční specialisté se shodují, že umělá inteligence bude hrát v léčbě neplodnosti čím dál větší roli. Kromě embryí budou stroje vyhodnocovat kvalitu spermií, vajíček i pacientských statistik. Lékařům poskytnou také přibližnou informaci o tom, do jaké míry bude léčba konkrétního páru úspěšná. Specialisté ale nečekají, že by je v léčbě neplodnosti stroje zcela nahradily. „Člověk není nikdy úplně nahraditelný. Umělá inteligence nám něco doporučí, ale vždy to musí být lékař nebo embryolog, kdo se rozhodne, zda se tímto doporučením řídit. Nesmíme zapomínat, že léčba neplodnosti úzce souvisí s psychikou a s tímto faktorem žádný robot pracovat neumí. Zvláště u nestandardních případů musí vzít specialista v úvahu spoustu proměnných, které umělá inteligence jednoduše nezná,“ dodává specialista na reprodukci MUDr. Pavel Otevřel

Očkování proti HPV stále „chybí“ tisícům 13letých dětí

Praha, 31. 5. 2022 – Tisícům dětí, které brzy dosáhnou 14 let, hrozí, že nestihnou zdarma očkování proti rakovině děložního čípku. Zdravotní pojišťovny od počátku letošního roku hradí 13letým dětem všechny vakcíny. Starší děti i dospělí si ale očkování proti vážné nemoci, kterou způsobuje lidský papilomavirus (HPV), musí hradit sami. Lékaři proto apelují, aby rodiče 13letých dětí návštěvu pediatra neodkládali.

„Dříve hradily zdravotní pojišťovny očkování proti HPV pouze částečně a rodiče museli za vakcíny s širší ochranou doplácet. Finance hrají podle našich zkušeností také velkou roli v rozhodování rodiče, jestli dítě proti nemoci nechá naočkovat, nebo ne. Od ledna proplácí zdravotní pojišťovny všechny vakcíny proti HPV – včetně té s nejširší dostupnou ochranou proti devíti nejčastějším typům HPV, a rodiče tak nemusí nijak finančně přispívat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

Plně hrazené očkování využily od ledna letošního roku již desetitisíce dětí. Některé z těch, jež na vakcinaci mají nárok, jejich rodiče ale zatím očkovat nenechali. „Nejčastěji proto, že o této možnosti vůbec neví. U dětí, které budou mít brzy 14. narozeniny, hrozí, že očkování zdarma nestihnou. Je nutné, aby měli alespoň jednu dávku naočkovanou ve 13 letech,“ vysvětluje MUDr. Hülleová. Pokud by očkování proti HPV ve 13 letech skutečně nestihli, museli by jim rodiče vakcínu zaplatit. HPV je vůbec nejčastější sexuálně přenosnou infekcí a v životě se s ní setká až 80 % lidí. Tělo si s virem většinou poradí samo, v některých případech se ale nákaza může rozvinout v závažné onemocnění, jako je například rakovina děložního čípku nebo anu. Diagnózu rakoviny děložního čípku si před rokem vyslechla také Veronika z Brna (34). „Na pohotovost mě přivedlo masivní krvácení mimo menstruaci a série vyšetření odhalily právě rakovinu. Předtím jsem žádné zdravotní potíže neměla. Lékaři mi vyoperovali dělohu a vejcovody, ale rakovinotvorné buňky zasáhly i uzliny, takže jsem musela podstoupit také ozařování a chemoterapii,“ popisuje Veronika, jejíž nemoc je nyní v bezpříznakové klidové fázi a dodává: „Zpětně lituji, že jsem se v minulosti proti HPV nenechala očkovat. Neměla jsem o vakcíně žádné informace a o rizicích HPV jsem se dozvěděla až příliš pozdě. Očkovat určitě nechám svého syna.“ Nemoci způsobené HPV totiž ohrožují jak dívky, tak chlapce. Hochům hrozí například rakovina anu nebo genitální bradavice. Stejně jako dívkám jim hradí ve 13 letech očkování zdravotní pojišťovny. Lékaři doporučují naočkovat dítě proti HPV ještě před začátkem jeho pohlavního života. V Česku se podle odhadů proočkovanost pohybuje okolo 64 % u dívek a 42 % u chlapců.

Očekávané zdražování kuřáky od zlozvyku neodradí

Raději se omezí v jídle

Praha, 25. 5. 2022 – Pandemie koronaviru přinutila přibližně čtvrtinu českých kuřáků omezit, nebo se dokonce zcela zbavit závislosti na cigaretách. Podle lékařů za to nejčastěji mohl strach z případného horšího průběhu onemocnění. Zatímco pandemie do statistik kuřáků zasáhla, současné zdražování na ně podle odborníků mít dopad nebude. Kouření se přesunulo především mezi obyvatele s nízkým socioekonomickým statusem a nízkým vzděláním, kteří si jím kompenzují vyšší míru stresu, jenž na ně nyní dopadá. Před silnou závislostí, kterou vyvolává nikotin nejen v cigaretách, varují odborníci u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten připadá na 31. května.

„Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety. Vysoká cena cigaret je však účinnou prevencí – díky ní by mnoho mladých vůbec kouřit nezačalo,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Kuřáci podle ní velmi často tvrdí, že cigarety jim pomáhají zmírnit stres. „Realita je však taková, že přestože se po potažení z cigarety krátkodobě vyplaví hormony štěstí – především dopamin, zrychluje se srdeční akce kuřáka a do krve se vyplavují stresové hormony,“ dodává prof. Králíková.

Většina dospělých kuřáků se již v minulosti snažila své závislosti zbavit. Bez odborné pomoci to však zvládne jen 3–5 % z nich. Při intenzivní léčbě pod dohledem specialistů nekouří po roce přibližně 35 % kuřáků, kteří ji podstoupili. Možnosti této léčby hrazené ze zdravotního pojištění loni využilo jen 692 kuřáků, tedy pacientů s diagnózou F17. Pomoc lidé najdou v centrech pro závislé na tabáku nebo u plicních lékařů, kteří jsou garantem a iniciátorem programu včasného záchytu karcinomu plic.

Závislost na nikotinu vzniká podle odborníků již u dětí. Typický věk pro první cigaretu je 10–12 let. Po svých 18. narozeninách si poprvé zapálí jen jeden kuřák z deseti. Mezi dětmi jsou nyní velmi populární elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky, které nepodléhají žádné regulaci. „Nikotinové sáčky nepatří mezi tabákové výrobky. Kdokoliv si je proto může koupit v libovolném množství. Nikotin v nich obsažený přitom způsobuje těžkou závislost. Z šetření prováděných zdravotními sestrami při osvětových akcích ve školách vyplývá, že zkušenost s touto návykovou látkou má polovina dětí v 5. a 6. třídách,“ upozorňuje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Nikotinové sáčky si uživatelé umisťují pod horní nebo spodní ret. Nikotin se jim tak do těla dostává ústní sliznicí, což s sebou nese především riziko vzniku závislosti.

V žebříčku škodlivosti nikotinových výrobků jsou však na prvním místě stále cigarety. Pro dlouholeté kuřáky proto fungují preventivní programy pro záchyt vážných plicních onemocnění, za která cigarety mohou nejčastěji. „Letos jsme jako jedni z prvních v Evropě spustili program časného záchytu rakoviny plic. Praktičtí lékaři oslovili více než 1 000 lidí. Máme radost, že se projekt rozjíždí a spolupráce mezi praktickým lékařem, pneumologem a radiologem se daří,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Program míří na osoby mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den. Rakovinu plic odhalí lékaři ročně u 6 500 jedinců. V drtivé většině případů je bohužel doposud nemoc už ve fázi, kdy ji nelze operovat. Cílem preventivního programu je zachytit rakovinu v časných stadiích, a zvýšit tak šance nemocného na úplné uzdravení.

Do konce letošního roku se kuřáci mohou zapojit také do programu časného záchytu chronické obstrukční plicní nemoci. Lékaři prohlídku doporučují lidem ve věku 40–69 let, kteří kouří po dobu minimálně 10 let jednu krabičku denně a při rychlejší chůzi je trápí dušnost. Za 90 % případů této nemoci totiž může cigaretový kouř. „Program jsme spustili už v roce 2018, v době pandemie covid-19 však obecně klesl počet preventivních prohlídek, při kterých se lidé vhodní do tohoto programu, detekují. V ordinacích plicních lékařů se zatím podařilo vyšetřit téměř 1 000 pacientů. U třetiny z nich jsme objevili onemocnění CHOPN, což je mnohem více, než jsme předpokládali.“ dodává PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra. Zájemci o vyšetření se mohou obracet na ordinace, jež jsou uvedeny na webu screeningy.cz/zdraveplice.

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP

Český občanský spolek proti plicním nemocem

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Centrum pro závislé na tabáku (CZT) III. interní kliniky 1. LF UK a VFN bylo založeno v roce 2005 podle Nicotine Dependence Center, Mayo Clinic, Rochester, MN, USA, https://www.mayoclinic.org/departments-centers/nicotine-dependence-center/sections/overview/ovc-20457521.

Od té doby jím prošlo více než 7 000 pacientů kuřáků. Centrum slouží jako referenční pracoviště pro více než 40 podobných center v ČR, jejichž lékaře i sestry personál CZT vyškolil. Léčba je v těchto centrech, která jsou vždy součástí nemocnic, hrazena ze zdravotního pojištění. Pravidelně tu stážují kolegové z celé republiky a několikrát ročně se všichni setkávají při různých edukačních aktivitách. Naše CZT je zatím stále jediné pracoviště v republice, které je kuřákům k dispozici plnou pracovní dobu. Úspěšnost pacientů centra (tj. nejméně rok prokázané abstinence) je na světové špičce, totiž kolem 35 %. Při průměrném věku pacientů 45 let znamená skoncování s cigaretami cca 8 let života navíc (LYG – Life Years Gained), tedy celkem toto centrum přidalo svým pacientům téměř 20 000 let života (35 % ze 7 000 pacientů = 2 450 × 8 = 19 600).

Společnost pro léčbu závislosti na tabáku je odbornou společností sdružující lékaře, sestry, farmaceuty a další zdravotníky, kteří se zabývají léčbou diagnózy F17, tedy závislosti na tabáku. Na webu www.slzt.cz jsou kromě aktualit, doporučených postupů a dalších informací i kontakty na více než 40 center pro závislé na tabáku, více než 200 ambulantních lékařů, kolem 200 lékáren poskytujících poradenství, 4 adiktologické ambulance (vhodné pro vícečetné závislosti), kontakty na mobilní aplikace v češtině zdarma, na telefonní linku a další.

Slunečnice rozsvítí Kateřinskou zahradu Vysadí je pacienti s roztroušenou sklerózou

Praha, 25. 5. 2022 – Desítky slunečnic vysadí v pondělí 30. května v Kateřinské zahradě v Praze pacienti s roztroušenou sklerózou (RS). Akce s názvem Rozsviťme Českou republiku se koná u příležitosti Světového dne RS a startuje půl hodiny před polednem. Pacienti chtějí upozornit na nemoc, kterou v Česku trpí přes 20 000 lidí.

„Dlouhodobě se snažíme rozšířit povědomí o RS a novým pacientům ukázat, že na svou nemoc nejsou sami. Tématem letošního ročníku je proto propojení. Slunečnice symbolicky propojují pacienty s RS s jejich rodinami, přáteli, lékaři a dalšími. Květiny také symbolizují naději. S očekáváním pozorujeme, jak se neustále vyvíjí léčba RS, a tím se pacientům otevírají dveře do lepší budoucnosti,“ říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci pořádá. Na akci se kromě sázení slunečnic mohou lidé zúčastnit i odborných přednášek zaměřených na léčbu RS. Dozví se také o nejnovějších metodách rehabilitačních cvičení.

RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice Epsteina-Barrové virus, kouření a nedostatek vitaminu D. „Roztroušená skleróza se bohužel nedá vyléčit. Projevuje se poruchami zraku, motorickými problémy, poruchami chůze, poruchami koordinace pohybu, dvojitým viděním, poruchami citlivosti, poruchami svěračových funkcí. Často ji provází únava a úzkost nebo deprese. Spouštěčem nemoci může být infekce nebo velký stres,“ popisuje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., neuroložka z pražského centra při VFN. I z toho důvodu pořádá NF IMPULS spolu s lékaři a fyzioterapeuty pro pacienty pravidelně různé aktivity, které jim zlepšují náladu a dávají pocit sounáležitosti. Rozsviťme Českou republiku se koná u příležitosti Světového dne RS, jenž připadá na 30. května. Informace o RS mohou pacienti najít také na webu aktivnizivot.cz nebo rskompas.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nemoc štítné žlázy lékaři většinou zachytí z krve

„Tvář oteklého eskymáka“ už endokrinologové u svých pacientů nevídají

Praha, 23. května 2022 – Suchá kůže, hrubší hlas, zácpa, zimomřivost, slabost svalů, únava – i takové potíže mohou značit, že má člověk nemocnou štítnou žlázu. Neobvyklé či příliš obecné problémy však lidé často přisuzují úplně něčemu jinému než právě poruše fungování tohoto orgánu. Na to, že se štítnou žlázou nemusí být vše v pořádku, se tak obvykle přijde při vyšetření krve v laboratoři. Buď v rámci preventivní prohlídky u praktika, nebo u jiných specialistů. Desítky tisíc lidí o nemoci neví vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely. Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem a na to upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.–31. května.

„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické. Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají. „Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA s tím, že když se nastaví správně léčba zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.

„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s „tváří oteklého eskymáka“ bylo jasné, že trpí hypotyreózou. Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.

Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli. „Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek. Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží „dohnat“ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog, doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové. Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv a pak pátrá po příčině. „Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje MUDr. Stejskal. Podle doc. Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru. „V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod. V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje doc. Jiskra.

Situaci nepomohla ani covidová pandemie, kdy se lidé báli do ordinací endokrinologů chodit, aby se nenakazili, a nyní se snaží návštěvy „dohnat“. „Naše ordinace už jsou zase přeplněné. Bohužel řada pacientů v době covidu nepožádala ani o nový recept, takže přerušili léčbu a onemocnění se zhoršilo. Nebo užívali hojně různé vitaminové přípravky a potravinové doplňky v dobré víře, že se před covidem uchrání. Tyto přípravky ale mohou ovlivnit správné vstřebávání léků na štítnou žlázu. S tím jsem se setkával a setkávám často,“ dodává doc. Jiskra.

O České endokrinologické společnosti

Česká endokrinologická společnost (ČES) je jednou z organizačních složek České lékařské společnosti JEP. Je zároveň přidruženým členem European Society of Endocrinology (ESE) a členem International Society for Endocrinology (ISE). Vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborné konference a provádí vědeckou činnost. Její členové jsou v kontaktu s mezinárodní vědeckou komunitou a publikují v odborných časopisech. Více informací na www.endokrinologie.cz.

O Týdnu štítné žlázy

Letošní 14. ročník osvětové kampaně s názvem Týden štítné žlázy a podtitulem Rozumíte řeči štítné žlázy? se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na komunikaci mezi lékařem a pacientem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.

V České republice je projekt, který podporuje společnost Merck, odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.

Lidé s roztroušenou sklerózou se dostanou rychle k nové léčbě

Stres, covid i očkování může být spouštěčem atak

Praha, 19. 5. 2022 – Tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) se od jara tohoto roku dostanou rychleji k novým a účinným lékům. Zdravotní pojišťovny začaly hradit některé léčivé přípravky, které mohli neurologové svým pacientům nasazovat až v pozdějších fázích nemoci. Nyní lékaři na nic nečekají a pokud tzv. vysoce efektivní léčbu vyhodnotí jako vhodnou, nemocnému ji rovnou dají. Bezpečnost a účinnost léků sleduje, stejně jako další parametry u více než 19 000 pacientů, Registr pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Ten zveřejňuje svá data tradičně při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadá na 30. května.

„To, že můžeme našim pacientům rovnou nasadit nejúčinnější léky, na něž dříve čekali, dokud se jim nemoc dostatečně ‚nezhorší‘, je pro nás velký průlom. Tzv. vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ říká neuroložka z pražského centra při VFN prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. Dodává, že tuto „revoluci“ umožnil jak pokles cen léků, tak větší ochota pojišťoven je platit. „Odhaduji, že v našem centru, které je největší v České republice, zahájíme vysoce efektivní léčbu u poloviny nově diagnostikovaných pacientů,“ dodává prof. Kubala Havrdová.

Jak se bude nadále vyvíjet stav českých pacientů, budou lékaři sledovat prostřednictvím registru ReMuS. „Ročně v ČR přibude 700 až 800 lidí s roztroušenou sklerózou – podle našich odhadů by novou léčbu mohlo dostat 50–70 % z nich,“ uvádí neuroložka a odborná garantka registru doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D.

Léčbu neurologové poskytnou také uprchlíkům z Ukrajiny – celkem se jich v Česku zatím léčí kolem třiceti. „V našem centru se nyní staráme o pět ukrajinských pacientů, předpokládám, že další budou přicházet. Nemoc totiž propuká u relativně mladých lidí, mezi 20. a 40. rokem, a týká se častěji žen. Z válečné Ukrajiny sem přicházejí uprchlíci v podobném věku,“ říká MUDr. Michal Dufek, Ph.D., vedoucí lékař MS Centra při Neurologické klinice FN u sv. Anny.

Neurologové aktuálně vnímají, jak vysoká míra stresu přispívá k atakám (kdy nemoc vzplane) a ke zhoršení nemoci. „Prožili jsme covidovou pandemii, na kterou navázala válka na Ukrajině, a čekáme zhoršení ekonomické situace – to vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ uvádí doc. Horáková. A jak připomíná prof. Havrdová, roztroušená skleróza se s depresemi pojí. „Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu,“ říká prof. Havrdová. Silný stres může dokonce stát za spuštěním nemoci. „Už nějaký čas vedeme s kolegy psychoterapeuty diskuzi o tom, jak se naši klienti vyrovnají se svými traumaty v době zatížené nedalekým válečným konfliktem, když jsme se ještě ani nezregenerovali z dvouleté zátěže způsobené pandemií. Nárůst všudypřítomného stresu je zřejmý a jako u každé autoimunitní nemoci se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá a může způsobit jeho zhoršení. I když se člověk rozhodne, že se aktuálním stresem doby nebude zabývat, je jím obklopen, a aniž by chtěl, nasává jej. Leckdy se umíme lépe poprat s přímým ohrožením – tváří v tvář šavlozubému tygrovi buď bojujeme, nebo utečeme. Ale tady nemáme kam utéct a proti čemu bojovat. Ve zvládání takové situace jsme bezradní. Výhodu má ten, kdo na své psychice dlouhodobě pracuje a učí se průběžně poryvy života snášet,“ říká Renata Malinová, psychoterapeutka působící na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN.

Jak se situace promítne do stavu pacientů, počtu atak, nutných hospitalizací a dalších aspektů, které se s nemocí pojí, bude podle ředitele registru ReMuS Ing. Jiřího Drahoty i letos zaznamenávat patnáct center vysoce specializované péče, kde se pacienti léčí. „ReMuS patří v mezinárodním srovnání ke špičce, jeho data slouží v mnoha výzkumných projektech, pomáhá nám zmapovat nemoc jako takovou. Díky němu můžeme v čase posuzovat nejen účinnost podávaných léků, ale i jejich bezpečnost, sledovat demografická i klinická data z reálné praxe. Takto ucelené informace jinde neexistují,“ říká Ing. Drahota. Jako příklad uvádí sledování vlivu covidu-19 na pacienty s RS stejně jako vliv očkování. „V registru jsme sledovali 1 600 pacientů, kteří dosud neměli covid, a to tři měsíce po očkování – přibližně u 5 % z nich jsme zaznamenali ataku. Ve srovnání s dobou před očkováním to u stejných pacientů znamenalo nárůst o cca 1,5 %. Stejně tak jsme sledovali 469 pacientů, kteří hned zpočátku pandemie – kdy ještě nebylo očkování k dispozici – covidem onemocněli a zde se do tří měsíců projevila ataka u asi 7 % z nich,“ popisuje výsledky doc. Horáková. Stále tak platí, že neurologové očkování obecně spíše doporučují, a to i posilovací dávkou. K pacientům je nicméně třeba přistupovat individuálně. „Covidová infekce je pro naše pacienty nežádoucí, může spustit ataky, zhoršit průběh nemoci, navíc vzhledem k mutacím nemůžeme věřit tomu, že zde už budou jen mírnější varianty. Je třeba pamatovat na to, že lidé s RS berou léky potlačující imunitu, a tak mohou být k nákaze náchylnější,“ dodává neuroložka.

Jak připomíná ředitel ReMuS Ing. Drahota, registr poskytuje podklady pro další studie, jako je například zkoumání vlivu léčby RS na těhotné a kojící ženy atp. V registru jsou vedeni jak pacienti léčení biologickou léčbou, tak ti, kteří ji nemají. Průměrný věk začátku onemocnění je podle registru 32,4 let, dvanáct pacientů je mladších 15 let. Loni porodilo 195 žen s RS. Přes 68 % všech RS pacientů pracuje na plný nebo částečný úvazek.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známá. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 22 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.multiplesclerosis.cz. O roztroušené skleróze lze dohledat informace také na www.rskompas.cz.

Pravidelný pohyb jí pomohl zhubnout a zlepšit cukrovku

Paní Eva (73) z Prahy v mládí pravidelně sportovala, chodila po horách a s kily navíc tak nikdy neměla problémy. To se změnilo po porodu jejích dvou dětí. Nabraná kila už dolů nešla, naopak přibývala další. Od lékaře si tak brzy vyslechla diagnózu diabetu 2. typu. S pomocí lékařů ale znovu našla vůli k pravidelnému pohybu, zhubla a nyní se cítí mnohem lépe.

Pochází z rodiny, která si na zdravém životním stylu nijak nezakládala. „Já jsem byla vychovaná na vepřo knedlo zelo, na chlebu s máslem, vařilo se na sádle. Nikdy jsem ale váhu nemusela řešit, protože jsem dost sportovala. To se bohužel po dětech změnilo. S nimi jsem přibrala a už jsem to nikdy neshodila,“ vypráví paní Eva. Poprvé slovo cukrovka zmínila její obvodní lékařka asi v roce 2002, když Evě na preventivní prohlídce naměřila vysoký krevní cukr. „Řekla mi, že mám držet dietu a po nějaké době se znovu dostavit, jestli se to zlepší. Bohužel diety nejsou nic pro mě, vzhledem k tomu, na jakou skladbu stravy jsem byla celý život zvyklá. Takže to dopadlo podle očekávání, já začala chodit na diabetologii, kde mi předepsali léky,“ říká. S přibývajícím věkem a kily začala být paní Eva často unavená, moc toho nenachodila a pohyb pro ni začal být náročný. „Jinak mě ale cukrovka nijak zvlášť neomezovala, že bych měla nějaké projevy jako problémy se zrakem nebo ledvinami, to zatím naštěstí ne,“ popisuje. Zlom přišel ve chvíli, kdy se její neteř před 15 lety přihlásila do kurzu na výživovou poradkyni v nemocnici v Motole. „Narazila tam na obezitologa doc. Martina Matoulka. Ten už v té době pořádal hodiny cvičení právě pro lidi, kteří chtějí zredukovat váhu. Domluvila jsem si s ním schůzku,“ popisuje paní Eva, která se před důchodem živila jako úřednice v bance. „V té době už jsem se raději ani nevážila, proto jsem byla dost nepříjemně překvapená, když mě postavil na váhu a svítilo tam 99 kilo,“ vzpomíná. Na doporučení doc. Matoulka tak začala chodit cvičit do centra Vysokoškolské tělovýchovné jednoty MEDICINA PRAHA na Salmovské ulici. „Tam jsem zase začala s pohybem a báječně se rozchodila. Během půl roku jsem zhubla 13 kilo. Zase se mi mnohem lépe chodilo, dýchalo, nebyla jsem tak často unavená. K docentu Matoulkovi jsem začala chodit i na diabetologii a váhu si držím kolem 80 kilo,“ říká paní Eva. Podle jejích slov pro ni bylo velmi složité období pandemie, kdy bylo zavřené centrum, kam chodila cvičit, a také se bála vycházet ven. „To se mi váha i cukrovka zase rozkolísaly. Seděla jsem zavřená doma, abych nechytila covid, a zase jsem přestala chodit. Chůze je pro mě přitom nejdůležitější. Už jsem se do toho ale zase dostala, mám chytré hodinky, které mi počítají kroky. Snažím se denně ujít 10 tisíc kroků a cukrovku mám srovnanou. Sice asi nikdy nebudu úplně štíhlá, ale aspoň mi bude dobře,“ uzavírá paní Eva.

Komentář doc. MUDr. Martina Matoulka, Ph.D.: „Paní Eva je typický pacient s cukrovkou 2. typu. Drtivá většina těchto pacientů má nadváhu, nebo dokonce obezitu. Pohybová aktivita je klíčem nejen k tomu, aby se zlepšila kompenzace cukrovky, ale především k tomu, aby i mírná změna ve stravování vedla k očekávanému efektu, tedy ke snížení hmotnosti.

I s 80 kg se sice pohybuje v kategorii nadváhy, nicméně se zvýšenou zdatností má mnohem lepší prognózu. Z mnoha studií se ukazuje, že FIT FAT (fyzicky zdatný, i když trochu tlustý) má lepší prognózu než UNFIT a UNFAT (nezdatný a hubený). Pohybovou aktivitou se totiž zlepšuje nejen cukrovka, ale také krevní tlak, hladina cholesterolu, tedy další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.“

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Pandemie a ekonomické problémy způsobují psychické potíže

Praha, 10. 5. 2022 – Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné období se významně podepisuje na duševním zdraví obyvatel Česka. Podle odborníků se při pandemii zvýšil počet případů úzkostí a depresí až o třetinu. Důsledky horšící se ekonomické situace na sebe podle psychiatrů a psychologů také nenechají dlouho čekat a duševní stav obyvatel Česka dostane znovu zabrat. I v náročném období ale podle nich existují způsoby, jak si ulevit a neuchylovat se hned k lékům na předpis. I o tom budou lékaři diskutovat na letošní Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 13. května v Praze.

„Poslední dva roky pandemie byly pro lidskou psychiku extrémně náročné. Takřka všem významně narušily běžné fungování, lidé museli pracovat z domu, děti nemohly do škol. Prakticky ze dne na den skončila rutina jako například tréninky, lidé si nemohli zajít na kávu nebo do kina. Řetězec těchto drobností v kombinaci se strachem z nemoci a s tím, že se přílivu informací nedalo vyhnout, pak u řady lidí vyústil v poruchy nálad, úzkosti nebo depresivní stavy. Výjimečné nebyly ani sebevražedné tendence,“ popisuje MUDr. Sylva Racková, Ph.D., psychiatrička z ambulance Liliová v Plzni. Četnost těchto psychických potíží podle ní vzrostla až o 30 %, největší dopad pak omezení měla na dospívající, kteří na dlouhou dobu takřka úplně přišli o sociální kontakt. Přestože se podle MUDr. Rackové lidé časem s pandemií do jisté míry naučili žít, ani při jejím ústupu a rozvolnění vládních opatření jejich duševní problémy pravděpodobně nezmizí. Pandemii totiž vystřídala válka na Ukrajině a obecně nepříznivá ekonomická situace. „Na psychiku tak nejdříve negativně působil strach z bezprostřední blízkosti konfliktu, nyní jej vystřídaly spíše obavy z ekonomických dopadů. Výskyt úzkostných stavů a depresí vždy stoupá v dobách ekonomických potíží. Mohli jsme to vidět už při ekonomické krizi v roce 2008. A přestože zatím nemáme přesná aktuální data, je vcelku jasné, že situace nebude z pohledu psychických potíží jiná,“ říká MUDr. Racková. S psychickými problémy způsobenými současným děním se na denní bázi setkávají i praktičtí lékaři. Ti jsou často první, komu pacienti o svých pocitech říkají. „Během pandemie jsme jednoznačně pozorovali výrazný nárůst počtu pacientů, kteří za námi chodili ve zhoršeném psychickém stavu. Součástí námi poskytované péče je i základní psychoterapeutický rozhovor poskytovaný lékařem nepsychiatrem, na základě kterého můžeme předepsat léky, doporučit psychoterapii nebo v případě vážnějších signálů návštěvu psychiatra,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru SVL ČLS JEP. Podle ní jsou však tyto pohovory časově náročné, a proto ne vždy uskutečnitelné. Ani v náročných dobách však odborníci nechtějí hned předepisovat antidepresiva a psychickým problémům radí spíše předcházet. „Začínám tím, že doporučuji alespoň trochu omezit neustálý přísun informací, protože v současné době jsme často naprosto přehlcení negativními zprávami. Možná to bude znít jako klišé, ale psychické pohodě velmi napomáhají takové základy jako pravidelný pohyb, dobré jídlo, dostatečný spánek nebo koníčky,“ radí MUDr. Racková. U vážnějších úzkostí a depresí ale podle ní mnohdy nezbývá nic jiného než antidepresiva nasadit. Vyhledat odbornou pomoc by podle ní pak měli lidé, kteří jsou „bez nálady“ několik týdnů v kuse, případně jim začne jejich psychický stav výrazně narušovat běžný život.

Vysoký tlak v plicích ohrožuje tisíce Čechů

Tuto nemoc mohou mít i uprchlíci z Ukrajiny

Praha, 2. 5. 2022 – Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí být jen špatná kondice po zimním lenošení. Tyto příznaky mohou signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. V Česku mohou být až tisíce lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci, ale řada z nich o tom neví. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. V této souvislosti se odborníci chystají na zvýšený výskyt onemocnění kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.

„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká prof. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Kvůli nedostatečnému okysličení krve mají pacienti často také modře zbarvené rty a kůži nebo trpí otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace. „Onemocnění plicní hypertenzí je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje prof. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. To se s největší pravděpodobností bude týkat i pacientů s plicní hypertenzí, kteří do Česka dorazí v důsledku útěku před válkou na Ukrajině. „V tuto chvíli se bude spíše jednat jen o desítky případů, nicméně jsme samozřejmě připraveni poskytnout potřebnou péči všem, kteří ji budou potřebovat. Vzhledem k vyššímu výskytu neoperovaných vrozených srdečních vad na Ukrajině lze očekávat, že tato příčina plicní hypertenze může převažovat. Navíc řada pacientů o svém onemocnění ani nebude vědět,“ říká prof. Jansa.

Podle Mileny Kaftanové ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí dává včasné zahájení léčby pacientům šanci na delší a kvalitnější život. „I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce Světový den plicní hypertenze podpoříme výstupem na Petřínskou rozhlednu. Symbolicky tak věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí,“ říká. Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Má ovšem celou řadu příčin, za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Existuje několik druhů plicní hypertenze. V centru našeho zájmu se v posledních letech ocitá zejména plicní arteriální hypertenze a chronická tromboembolická plicní hypertenze vznikající po plicní embolii. Především díky významným pokrokům v léčbě jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ říká prof. Jansa. Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších

několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací

a 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená budova ministerstva zdravotnictví a událost podporuje i společnost PSN, která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, v Olomouci pak budova radnice a sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí.

Infarkt ročně dostane 15 tisíc Čechů, někteří jej podcení

Asi 10 % z nich jej do tří let prodělá znovu

Praha, 3. 5. 2022 – Bolestí břicha, nevolností, pocitem tuhé čelisti, pálením na hrudi nebo bolestí konečků prstů – i takto netypicky se může podle kardiologů projevovat infarkt. Diagnózu si každoročně vyslechne přibližně 15 tisíc Čechů. Pro přežití pacienta a minimalizaci následků je nejdůležitější včasný zásah lékařů. Roli hraje každá minuta. Až polovina lidí přitom do nemocnice přijede pozdě, protože příznaky infarktu podcení.

Kardiologové na problematiku upozorňují na svém 30. výročním sjezdu, který startuje v Brně v neděli 8. května.

Nejčastějším příznakem akutního infarktu je bolest na hrudi, která je trvalá, pálivá nebo tlaková. Může vystřelovat mezi lopatky, do levé paže či ramene. „Vzácněji pacienty také bolí pravá ruka, záda nebo třeba dolní čelist. Může se stát, že bolest v těchto lokalizacích je i silnější než za hrudní kostí,“ říká prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda České asociace akutní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS), a dodává: „Někteří pacienti nemusí vnímat bolest jako nejsilnější příznak. Mnohem více je například trápí dušnost.“ Akutní srdeční infarkt je velmi závažný stav a nemocní s výše uvedenými příznaky mohou být v akutním ohrožení života. Měli by proto neodkladně volat rychlou záchrannou službu. Každá minuta totiž může podle lékařů rozhodnout o životě, nebo smrti pacienta. Odborníci na srdce se však často setkávají s tím, že si lidé netypické příznaky s infarktem nespojí, a záchranku tak nezavolají. Apelují proto na veřejnost, aby se s možnými projevy akutního infarktu důkladně seznámila a volala včas. V Česku infarkt každoročně prodělá přibližně 15 tisíc lidí. Úmrtnost se díky rozvoji kardiologie podařilo za posledních 60 let snížit z 30 % na 6 %, jestliže je pacient v nemocnici. Řada lidí ale zemře dřív, než se do nemocnice vůbec dostane. „Při infarktu se zpravidla ucpe koronární tepna, která zásobuje srdce krví. Buňky nedostávají kyslík a čím déle tento stav trvá, tím více buněk odumírá. Zásadní je proto tepnu co nejdříve znovu zprůchodnit, a docílit tak co nejmenšího poškození srdečního svalu,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda ČKS. Ani pacienti, kterým lékaři dokázali včas pomoci, však nemají vyhráno. Až 10 % těch, kteří prodělali infarkt, jej v následujících třech letech dostane znovu a 5 % v důsledku onemocnění srdce a cév zemře. „Ti, kteří již infarkt prodělali, musí udělat vše pro to, aby jej znovu nedostali. Kromě úpravy životosprávy, pohybu a nekouření si musí hlídat hladinu svého cholesterolu. Čím vyšší hladinu cholesterolu pacient má, tím větší je riziko opětovného infarktu,“ říká prof. Ošťádal. Pacient, který v minulosti prodělal infarkt, by měl mít hladinu LDL cholesterolu, což je nejškodlivější složka celkového cholesterolu, nižší než 1,4 milimolů na litr.

Krev v moči může být příznakem vážné nemoci

Pokud je viditelná pouhým okem je třeba navštívit urologa

Praha, 9. 5. 2022 – Jdete na „malou“ a vidíte při tom krev? Přijďte hned k nám – apelují na veřejnost čeští urologové. Krev v moči, která je viditelná okem, totiž může být projevem závažného nádorového onemocnění. Aby nebylo fatální, je důležité přijít včas. Zvláště u nádoru močového měchýře, který postupuje velmi agresivně, a krev v moči je právě jedním z jeho příznaků. Řada lidí ji však ignoruje nebo čeká, zda nezmizí sama. Toto téma budou čeští urologové mimo jiné probírat na své odborné konferenci zvané Komplexní novinky v uroonkologii (KNOU), která startuje 13. května v Praze.

„Až 85 % pacientů s nádory močového měchýře má jako první příznak krev v moči – tzv. hematurii. Ta nebolí, a proto ji řada lidí zprvu ignoruje a doufá, že zmizí sama. Příčiny výskytu krve v moči mohou být různé, karcinom močového měchýře se řadí na druhé místo, hned za akutní zánět měchýře,“ vysvětluje as. MUDr. Antonín Brisuda, FEBU, Ph.D. z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Krev v moči může být viditelná (makrohematurie) nebo okem neviditelná (mikrohematurie). U té, co je vidět pouhým okem, je nejčastější příčinou (z 25 %) akutní zánět močového měchýře, kterým trpí především ženy. Druhým nejčastějším důvodem je karcinom močového měchýře (až 17 %), na třetím místě je na vině zvětšená prostata (asi 12 %) a na čtvrtém (z asi 10 %) jsou příčinou močové kameny. „Dalšími, méně častými důvody jsou karcinom prostaty, ledvin, ale i mechanické poranění močových cest atp. Důležité však je, abychom my, urologové, viděli pacienta včas a mohli příčinu krvácení určit a poté správně léčit,“ pokračuje as. MUDr. Brisuda. Jak doplňuje prezident konference KNOU prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., krev se v moči může objevit jen občas a pak spontánně zmizet. „Onemocnění však neustále postupuje a rozvíjí se, takže by lidé neměli s návštěvou odborníka otálet. Neměli by zkrátka spoléhat na to, že když už krev v moči nevidí, je vše v pořádku,“ říká prof. Babjuk.

Nádory močového měchýře jsou dle odborníků nejagresivnějšími urologickými nádory vůbec – rychle postupují, mají nejvyšší smrtnost. Ročně jimi v Česku onemocní přes 2 000 lidí, necelá tisícovka na ně zemře. Nejrizikovějším pacientem u tohoto onemocnění je podle as. MUDr. Brisudy muž nad 65 let, který kouří nebo je vystaven karcinogenům například v práci. Ve dvojnásobném riziku jsou také ti, kde se nemoc vyskytuje v rodině. „Prevence karcinomu močového měchýře prakticky neexistuje, ale pomáhá přestat kouřit. Pro ilustraci – pokud člověk přestane s kouřením, snižuje se u něj už po roce riziko vzniku tohoto nádoru o 30 % a po dalších pěti letech dokonce o 60 %,“ uvádí as. MUDr. Brisuda.

Kuřák je dle prof. Babjuka ve čtyřikrát vyšším riziku, že rakovinou močového měchýře onemocní než nekuřák a kouření je tak, hned po rakovině plic, nejčastěji příčinou tohoto typu zhoubného onemocnění. „Čím více cigaret člověk spotřeboval, tím je riziko vzniku nádoru vyšší, a i když s kouřením přestane neznamená to, že se této nemoci zcela vyhne. Bohužel se počítá vše, co už vykouřil v minulosti,“ říká prof. Babjuk.

Tendence ignorovat krev v moči mají podle odborníků a studií spíše muži s nižším stupněm vzdělání, více ti svobodní. „Usuzujeme, že muži, kteří jsou ženatí nebo žijí s partnerkou, jsou pod větším tlakem své polovičky, aby s hematurií někam zašli,“ komentuje as. MUDr. Brisuda.

Ženy však také nejsou vyjmuty ze skupiny těch, kteří krev v moči podcení nebo špatně vyhodnotí. Občas si ji například mylně spojí s menstruací nebo právě se zánětem močového měchýře. „Karcinom močového měchýře se u žen vyskytuje méně, ale na druhou stranu k nám přicházejí už v pokročilejších stadiích nemoci,“ doplňuje expert.

Urologové mají k dispozici pro každé stadium tohoto typu rakoviny účinné léky. U pokročilých forem, s metastázami, už však nebojují o úplné uzdravení, ale o prodloužení života v co nejlepší kvalitě. Proto apelují na včasný příchod, pokud začnou potíže. Na své konferenci budou také mluvit o vysoké návratnosti nádorů močového měchýře u těch, kteří nemoc už jednou prodělali. „U povrchových nádorů močového měchýře se recidiva vyskytuje mezi 40 až 70 %. Pacienti, kteří touto nemocí prošli, by tak měli pravidelně chodit na kontrolu a cystoskopii, což je drahé, a ne úplně příjemné vyšetření. Proto jej také občas oddalují. Vedeme nyní diskuzi, zda by tyto kontroly bylo možné provést neinvazivně. Pacient by poslal svoji moč do laboratoře, kde by změřili určité markery a potvrdili, nebo vyloučili recidivu nemoci,“ dodává as. MUDr. Brisuda.

I v recidivě nemoci hraje roli kouření. Podle prof. Babjuka se u těch, co nemoc prodělali, a pak přestali kouřit, riziko opakování nádoru po asi dvou letech začíná snižovat.

Kuřáci zjišťují, zda nemají rakovinu plic

Od nového roku jim v tom pomáhá speciální program

Praha, 19. 4. 2022 – Devětapadesátiletá Alena ze středních Čech je jednou z těch, kteří si mohou oddychnout. Její plíce jsou bez nádorů. Prokázalo to CT vyšetření, které absolvovala v rámci programu časného záchytu rakoviny plic, jenž odstartoval počátkem tohoto roku. Na nízkodávkové CT posílají vytipované pacienty plicní lékaři. Pilotním programem by mohly v pěti letech projít statisíce lidí mezi 55. a 74. rokem, kteří kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let kolem 40 cigaret za den. Cílem programu je zachytit nádor plic včas, tak aby jej šlo operovat a zcela odstranit. Podle pneumologů by program včasného záchytu mohl zvýšit podíl těch, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.

„Na pneumologii mě poslala moje praktická lékařka kvůli častému pokašlávání a opakovaným zánětům průdušek. Plicní lékařka mi rovnou nabídla, abych se zapojila do programu časného záchytu rakoviny plic,“ popisuje zkušenost paní Alena, která splňuje všechny parametry – je jí více než 55 let a přibližně 40 let kouří 10–15 cigaret denně. „Paní doktorka mi vše podrobně vysvětlila, jaká vyšetření mě čekají a proč je pro mě tento program dobrý. A já se rozhodla, že do toho půjdu. Poslala mě na rentgen, provedla spirometrické vyšetření plic a dostala jsem žádanku na CT,“ vysvětluje paní Alena. Na nízkodávkové CT se objednala do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Termín jsem dostala rychle. Do týdne jsem měla po vyšetření, a navíc na mě byli všichni milí,“ říká. Zprávu zaslali pracovníci nemocnice přímo plicní lékařce. Ta na základě výsledků všech vyšetření konstatovala, že plíce paní Aleny jsou bez nálezu. „Z výsledku jsem měla velkou radost,“ uzavírá paní Alena, která se pokouší přestat s kouřením. Další kontrola plic v rámci programu ji čeká za rok.

Paní Alena měla štěstí, kouření – ať už aktivní, nebo pasivní – totiž rakovinu plic způsobuje z 90 %. Každý rok v Česku onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 400 na karcinom plic zemře. „Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Zákeřnost nemoci spočívá v jejím ‚tichém‘ postupu, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky k nám přicházejí pozdě. V 85 % případů již nelze nádor operativně odstranit. Osm z deseti nemocných tak umírá zbytečně,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Jak dále připomíná, situaci nepomohla pandemie covidu-19, kdy někteří pacienti zaměňovali příznaky rakoviny plic právě za tuto infekci.

Už sedm lidí z Brandýsa nad Labem poslala na CT tamní plicní lékařka a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. „Zatím se nám vrátili s negativními výsledky, tedy bez známek rakoviny plic,“ říká pneumoložka s tím, že ochota pacientů zařadit se do programu je značná. „Snažíme se jim poradit, aby přestali kouřit, to je pro řadu z nich výrazně složitější.“

Do časné detekce rakoviny plic se zapojili také praktičtí lékaři – mezi svými pacienty vyhledávají ty, pro něž by byl program vhodný, a posílají je k plicnímu lékaři. Vyšetření s pomocí zobrazovací metody CT pak provádí akreditovaná radiologická pracoviště, která výsledky posílají zpět pneumologovi, a ten stanoví další postup. „Pokud vyšetření objeví nádor v časném stadiu, jde pacient na operaci a má šanci se zcela uzdravit,“ doplňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová. Co přesně ty, kteří se zařadí do programu, čeká, ukazují plicní lékaři ve videu, které je k vidění na webu https://prevenceproplice.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tyreopatie v těhotenství, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Informace o aktivitách NSC najdete na https://nsc.uzis.cz.

Lékaři a lékařky z Ukrajiny mohou pracovat u českých praktiků

V ordinacích zatím pomohou s tlumočením

Praha, 12. 4. 2022 – Mezi stovkami tisíc lidí, kteří do Česka uprchli před válkou na Ukrajině, je i celá řada lékařek a lékařů. Ti nyní dostanou možnost pracovat v ordinacích praktických lékařů. Složitý proces zapojení do českého zdravotnictví jim sice nedovolí hned léčit, u praktiků však mohou začít pracovat jako administrativní síly a pomáhat s překlady a komunikací s pacienty z Ukrajiny. Postupně se tak připraví na plnohodnotnou práci lékařů, což by podle praktiků zmírnilo současný personální nedostatek. K tomu spouští Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP Projekt Ukrajina.

„V důsledku ruské agrese na Ukrajině je v Česku skoro 300 000 uprchlíků, kteří mohou v budoucnu potřebovat lékařskou péči. Mezi utečenci jsou lékaři, ale především mnoho lékařek. Jejich zapojení do zdravotního systému v ČR je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetížené právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP. V tuto chvíli jsou podle jeho odhadů v Česku řádově desítky praktických lékařů a lékařek z Ukrajiny. „Zatím je však můžeme zaměstnat pouze jako administrativní síly, nicméně jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás,“ doplňuje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Ve své ordinaci již takto lékařku z Ukrajiny zaměstnal a je se spoluprací velmi spokojený – pacienty z Ukrajiny totiž ošetřuje denně. „V průměru to vychází na tři až čtyři pacienty denně, většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Moje ruština už není, co bývala, mnozí mladší kolegové se ji neučili vůbec. Takže mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí pomůže, je velmi užitečné,“ popisuje MUDr. Mucha. SVL se tak snaží odborníky v řadách uprchlíků hledat pomocí oborových svazů a dalších organizací. Zda se však praktici rozhodnou kolegu či kolegyni z Ukrajiny zaměstnat, je čistě na nich. „Pokud bude mít ordinace zájem, může se nám ozvat a my ji propojíme s možnými kandidáty. Jako formu pomoci uprchlíkům pak SVL vyčlenila příspěvek 10 000 Kč měsíčně každé ordinaci, která takto uprchlíka na částečný úvazek zaměstná,“ vysvětluje MUDr. Mucha s tím, že celkem na příspěvek SVL vyčlenila milion korun. Postupně by pak lékaři z Ukrajiny mohli začít proces, který jim umožní samostatně léčit i v Česku. To by podle českých praktiků mohlo představovat jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s personálním nedostatkem, který obor v současné době trápí.

Potíže se týkají zejména venkova, kde starší lékaře jen obtížně nahrazují mladší a o praxe není zájem. „Úbytek praktických lékařů na venkově patří v současnosti mezi nejpalčivější problémy našeho oboru. Dochází zde k minimální generační obměně, podíl lékařů do 40 let tady narostl v letech 2010–2019 o zanedbatelných 1,8 procentního bodu, zatímco podíl lékařů starších 60 let se ve stejném období zdvojnásobil,“ říká MUDr. Jan Bělobrádek, praktický lékař z Červeného Kostelce na Náchodsku a člen Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP. Významným faktorem, který k situaci přispívá, je podle něj výrazně rostoucí počet mladých lékařek, které však mají jiné potřeby než lékaři. „Chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, a proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech. Zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a zde pracovat nepřetržitě bez reálné možnosti zástupu se mladé kolegyně zdráhají a nelze se jim divit,“ popisuje MUDr. Bělobrádek. Podle praktiků tyto aspekty zatím tvůrci zdravotnického systému v ČR vůbec neberou v potaz

Každý druhý diabetik má poškozené ledviny, varují lékaři

Praha, 13.4.2022 – Nebolí a zpočátku jejich špatné fungování člověka nijak neomezuje. Postupně však mohou vypovídat službu, a řešením je pak jen transplantace nebo dialýza. Řeč je o ledvinách zatížených cukrovkou 2. typu. Ta se v Česku týká zhruba milionu obyvatel. Podle lékařů má poškozené ledviny minimálně polovina z nich. Experti varují, že řada pacientů o tom, že má cukrovku, neví. Přitom k poškození různých orgánů v důsledku vysoké hladiny cukru v organismu dochází už v rané fázi onemocnění diabetem. I proto je podle lékařů důležitá včasná prevence a pravidelné prohlídky. Životně důležité orgány dokáže ochránit také moderní léčba tzv. glifloziny. Zatím ji podle odhadu lékařů má nasazenou zhruba pouze 7 % pacientů.

„Prvním signálem, že ledviny jsou poškozené, může být bílkovina v moči. Tu zpravidla objeví praktický lékař při preventivní prohlídce nebo při sledování nemocných s diabetem. Sice to hned neznamená komplikace a sníženou kvalitu života, ale je to varování, že je nejvyšší čas dostat diabetes, krevní tlak a další nemoci v co největší míře pod kontrolu,“ upozorňuje na jednu z komplikací nezaléčené cukrovky MUDr. Barbora Doležalová, diabetoložka z INTENDIA kliniky v Chrudimi. „Přítomnost bílkoviny v moči znamená zvýšenou prostupnost filtru v ledvinových klubíčkách. U diabetu 2. typu pak po nějaké době v důsledku poškození tohoto filtru dochází i k nedostatečnému očišťování krve a eventuální nutnosti náhrady funkce ledvin dialýzou nebo transplantací,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Poškození v důsledku diabetu může zajít tak daleko, že ledviny začnou úplně selhávat. „V tom případě nemá pacient jinou možnost než absolvovat transplantaci ledvin, a pokud to není možné, tak je odkázán na dialýzu. V současné době v Česku podstupuje dialýzu zhruba 7 000 pacientů, z toho asi 35 % kvůli cukrovce,“ říká prof. Tesař. Zrádnost choroby podle něj tkví i v tom, že hrozí trvalé poškození ledvin. „Donedávna jsme se domnívali, že poškození je nevratné vždy, ale ukazuje se, že díky moderním lékům lze v úplně počáteční fázi onemocnění následky zvrátit. I proto je klíčové, aby pacient dbal na prevenci, a o diabetu a diabetickém onemocnění ledvin se dozvěděl co nejdříve,“ dodává.

Poškození ledvin ovšem není jedinou komplikací, které diabetici čelí. Dřív nebo později jsou podle odborníků ohroženi srdečním selháním. „Diabetes tiše devastuje cévy, a zatímco ty velké jsme schopni do určité míry opravit, ty nejmenší, které vyživují například srdce, bohužel spravit nejde. Pacienti tak mají výrazně vyšší riziko infarktů a srdečního selhání, které bohužel vyžaduje dlouhodobou péči a často vede i k hospitalizaci,“ říká MUDr. Doležalová. Riziko poškození srdce stoupá s délkou onemocnění, avšak pacienti se o své diagnóze často dozvídají pozdě. „Nezřídka přicházejí pacienti do ordinací s problémy se srdcem a teprve poté jim najdeme diabetes. Ten jim přitom potíže s velkou pravděpodobností způsobil,“ popisuje prof. MUDr. Aleš Linhart, CSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj tvoří přibližně třetinu všech pacientů se srdečním selháním v Česku diabetici. Pro ně mají nyní lékaři k dispozici moderní léky, tzv. glifloziny. Ty kromě toho, že léčí cukrovku, umí ochránit i srdce a ledviny. „Praxe ukazuje, že účinně regulují hladinu cukru v krvi. Přebytečný cukr ledviny vyloučí do moči a díky tomu léčení lidé i hubnou. Zároveň však glifloziny dokáží snižovat filtrační tlak v ledvinách, a tím brání jejich zjizvení, poškození a ztrátě funkce. Riziko nevratného poškození ledvin snižují asi o 50 %,“ říká MUDr. Doležalová. Jak uvádí prof. Linhart, glifloziny také významně ovlivňují riziko hospitalizace nebo smrti v důsledku srdečního selhání. „Podle studií se riziko snižuje o 25 %, což je ve srovnání s dosavadními možnostmi léčby obrovský pokrok. Pacienti díky tomu mají naději na kvalitnější život bez nutnosti opakovaně trávit dny v nemocnici,“ uzavírá.

Čeští experti na zhoubné nádory krve přijímají první pacienty z Ukrajiny

Uvítají také lékaře a další zdravotníky

Praha, 30. 3. 2022 – Již dvě mladé pacientky s Hodgkinovým lymfomem přijala v minulých dnech I. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. A počítá s příchodem dalších, stejně jako ostatní centra, která nádorová onemocnění krve léčí. Téma týkající se zajištění péče o pacienty uprchlé z Ukrajiny proberou lékaři na výročním zasedání Kooperativní lymfomové skupiny (KLS) která se v těchto dnech koná v Praze.

„Jsme v kontaktu s vedením onkologického ústavu v Kyjevě stejně jako s mezinárodní pacientskou organizací. Deklarovali jsme připravenost převzít péči o nemocné, kteří museli kvůli válce opustit zemi,“ říká předseda KLS prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., který je také přednostou I. interní kliniky – hematologie VFN a 1. LF UK v Praze. „Počítáme s převzetím těch, kteří to budou potřebovat. Jsme přesvědčeni, že část prostředků z nebývalé solidarity s Ukrajinou stejně jako případná dotace z EU by měla směřovat do nákladů na tuto péči.“

Větší část pacientů podle vedoucí lékařky lymfomové skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno doc. MUDr. Andrey Janíkové, Ph.D., do ČR teprve přijde. „Jsme připraveni pacienty přijmout. Naše povinnost je postarat se o ty, kteří za nás na Ukrajině bojují,“ komentuje situaci doc. Janíková. Experti na hematoonkologii také uvítají zapojení svých ukrajinských protějšků, kteří v budoucnu do Česka dorazí. „Řešíme nyní s Českou lékařskou komorou, jak ukrajinské lékaře co nejrychleji zapojit do systému, i kdyby to nejprve bylo na úrovni tlumočníků. Musíme si uvědomit, že sem mohou přijít elitní experti na hematoonkologii, lidé z univerzit, a řada z nich u sebe nebude mít vzhledem k situaci všechny potřebné dokumenty. Něco by mohlo vyřešit čestné prohlášení – ale o tom budeme ještě jednat. V našem zdravotním systému jsou určitě potřeba, i kdyby ze startu fungovali v nemocnicích jako technickohospodářští pracovníci,“ vysvětluje prof. MUDr. Vít Procházka, Ph.D., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc. Řeší se například podoba tzv. nostrifikačních zkoušek, které ověřují, zda má žadatel o práci vzdělání na stejné úrovni jako absolvent příslušného oboru v ČR. Hematologická onkologie se dle KLS obecně dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, specializovaných nelékařských profesí, molekulárních biologů, laboratorních pracovníků, sester, psychologů a dalších.

KLS na svém zasedání také probírala léčbu lymfomů v době covidové pandemie – shodla se, že docházelo ke zpoždění příchodu pacientů na specializovaná oddělení. „Díky robustnímu systému primární péče, který byl schopen zachytit nádory krve hned zpočátku, k nám chodili pacienti už i při prvních příznacích. Ve chvíli, kdy se hlavním problémem stal covid a část péče probíhala vzdáleně, jsme zaznamenali, že část lidí k nám dorazila s více pokročilým onemocněním, což může ztěžovat jejich vyhlídky na uzdravení,“ dodává zástupce přednosty pro léčebnou péči 4. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové doc. MUDr. David Belada, Ph.D. „Chtěli bychom poděkovat všem, kdo přispěli k tomu, že se péče o nemocné s krevními nádory – v tomto případě s lymfomy – nezhoršila. Počty transplantací se například na našem pracovišti v letech 2019 až 2021 nezměnily,“ dodává prof. Trněný. Jak dále uvádí, počet pacientů s lymfomem nebo chronickou lymfocytární leukémií se v ČR v posledních třiceti letech ztrojnásobil, nyní zde žije přes 26 000 těch, kteří se pro lymfomy léčilo či léčí. Ročně lékaři diagnózu sdělí více než 2 500 lidem – každé tři hodiny je tedy novému pacientovi diagnostikován lymfom.

Přesnou příčinu nárůstu lékaři neznají, roli podle nich však nepopiratelně hraje životní styl a také stárnutí populace. „Dvě třetiny všech lymfomů jsou typické pro starší věk – je to tedy do jisté míry daň za dlouhověkost,“ říká doc. Janíková. „Výrazné zlepšení přežití odráží kvalitu péče v ČR. Další podpora moderního vybavení, zrychlení přístupu k novým lékům a způsob jejich úhrady jsou aktuálními tématy,“ dodává prof. Trněný. Schvalování nových terapií trvá dle lékařů často jeden až dva roky, někdy i déle. „Patříme k pomalejším zemím, přestože my, lékaři, na rychlejší schvalování tlačíme, například v oblasti revoluční genové terapie,“ doplňuje doc. Belada.

V Česku funguje osm center vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé. Pro děti dvě centra s transplantační jednotkou a šest bez jednotky.

O Kooperativní lymfomové skupině (KLS)

Kooperativní lymfomová skupina, z.s. (Czech Lymphoma Study Group – CLSG) je sdružením lékařů a dalších pracovníků zabývajících se diagnostikou, léčbou a výzkumem v oblasti maligních lymfomů. Spolek zároveň pracuje jako lymfomová sekce České hematologické společnosti ČLS JEP. Spolupráce přinesla řadu výsledků jak v oblasti výzkumné, tak v oblasti zavádění nových metod do diagnostiky a léčby. Více informací na www.lymphoma.cz.

Česko doplní zásoby léku na covid-19

Výrobce se dohodl s Ministerstvem zdravotnictví

Praha, 24. 3. 2022 – Pacienti v Česku již vyčerpali zásoby léku na covid-19 – molnupiravir, které čítaly 20 000 balení. Farmaceutická společnost MSD, která lék vyrábí, se s Ministerstvem zdravotnictví v těchto dnech domluvila na dalším zásobování. Podle nové dohody již množství nebude omezené, MSD bude české nemocnice zásobovat nepřetržitě podle potřeby a poptávky. „Vzhledem k vyčerpání první dodávky přichází dohoda v nejvyšší čas. S přechodem na kontinuální dodávky léku již žádná nemocnice nemusí řešit, kde je kolik přípravku k dispozici. Jednoduše budou objednávat potřebné množství a to také dostanou,“ říká Jakub Zadák, vedoucí komunikace MSD. „V důsledku války na Ukrajině má sice svět nyní jiné starosti, ale covid-19 bohužel nezmizel a vzhledem k počtu nakažených je potřeba dodávek léku na něj stále aktuální,“ dodává. Molnupiravir je experimentální, orálně podávaný antivirotický lék na bázi ribonukleosidového analogu, který pomáhá zabraňovat množení RNA virů. Mezi ně patří i SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19.

O společnosti MSD

MSD je přední globální biofarmaceutickou společností. Již 130 let se zaměřuje na výzkum a vývoj léčiv a vakcín proti těm nejzávažnějším onemocněním. Vývoj nových možností léčby a prevence byl a zůstává jejím posláním umožňujícím chránit to nejcennější – život.

V Česku ubylo lidí s tuberkulózou

Migrační vlna může s čísly „zamávat“

Praha, 21. 3. 2022 - Tuberkulózy v Česku opět ubylo. Po loňském rekordně nízkém počtu nemocných opět podle předběžných údajů klesl počet pacientů s TBC, a to o 31 na 337. Česká republika se tak řadí k zemím, kde TBC prakticky mizí. S tímto stavem ale může v dalších letech podle plicních lékařů zamíchat migrační vlna, která se nyní valí přes Evropu v důsledku válečného stavu na Ukrajině. Lidé, kteří prchají před válkou, totiž doma obvykle neprocházejí tak důslednými zdravotními prohlídkami, jakých se dostává Čechům. Plicní lékaři nabídli hned ze startu uprchlíkům bezplatnou péči a chtějí při prohlídkách kontrolovat i TBC. Na situaci upozorňují ve Světový den boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den jen o 140 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje. „Bohužel Ukrajina patří k zemím, které řadíme mezi rizikové, co se výskytu tuberkulózy týče. Vzhledem k tomu, že z Ukrajiny utekly více než tři miliony lidí, lze předpokládat, že statisíce najdou nový domov v Česku. O všechny se musíme postarat. Poskytnout jim lékařskou péči a těm, kteří u nás chtějí zůstat a zapojit se do pracovních nebo školních kolektivů, nabídnout základní prohlídku. Ta by v odůvodněných případech zahrnovala i rentgen hrudníku nebo provedení tuberkulinového testu,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Jak dále uvedla, je pravděpodobné, že bude nedostatek vakcín, tuberkulinových testů a léků na tuberkulózu, proto je třeba, aby vláda začala jednat s výrobci o možném navýšení dodávek. „Objem našich objednávek odráží situaci v Česku. Ta se nyní změnila, je třeba se tomu přizpůsobit. Nebude to hned, firmy obvykle plánují výrobu na rok dopředu a nebude jednoduché rychle navýšit kapacitu,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková a připomíná, že v Česku bylo v listopadu 2010 zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze a vakcínu lékaři dávají jen rizikovým skupinám dětí.

Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, se TBC v případě cizinců v minulosti vyskytovala převážně u mužů, kteří sem jezdí za prací. „Nyní do Česka a potažmo Evropy proudí většinou ženy a děti, a je tedy velmi těžké odhadovat budoucí vývoj stavu nemocných,“ říká MUDr. Wallenfels. Čeští plicní lékaři v nemocnicích by se podle slov doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) měli také připravit na možný vyšší počet případů s tzv. multirezistentními formami TBC, které jsou necitlivé na běžná antituberkulotika. Pacienti s touto formou musí ležet v nemocnici dlouhé měsíce. „Budeme se muset připravit na nápor těchto komplikovaných případů. Dosud je multirezistentní tuberkulóza v Česku spíše vzácná. Jedním z řešení by byla změna legislativy a možnost domácí léčby pacientů s běžnou TBC. Aktuálně je nutné takovéto lidi dva měsíce hospitalizovat v některé z léčeben, kde je již nyní lůžek kritický nedostatek,“ říká doc. Sova. Připomíná, že Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty izoluje v nemocnicích. „V ostatních zemích je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku, žádná z těchto zemí přitom nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. Sova.

V loňském roce v Česku tuberkulózou onemocnělo podle předběžných údajů 337 lidí, většinou mužů, v šesti případech multirezistentní formou. Průměrný věk nemocných činil 49 let, ale lékaři objevili tuberkulózu také u sedmi dětí. Podíl TBC u osob narozených mimo Česko činil 34 %, mezi nemocnými byli zastoupeni nejvíce Ukrajinci, Vietnamci, Rumuni a Mongolové. Loni na tuberkulózu zemřelo 20 lidí.

O České pneumologické a ftizeologické společnostiarantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Dětí s depresemi narůstá, nemá je kdo léčit

V České republice chybí více než 60 % dětských psychiatrů

Praha, 14. 3. 2022 – Dlouhodobé odtržení od vrstevníků, školy a volnočasových kroužků v době pandemie si vybírá další daň. Podle odborníků se počet dětí s depresivními poruchami za poslední rok zvýšil o 10 %. Tento problém navíc prohlubuje zoufalý nedostatek specialistů. Už před pandemií chybělo 60 % dětských psychiatrů. O tom, jak rozpoznat depresivní chování a stanovit vhodnou léčbu u mladých pacientů, proto budou na XIV. ročníku Kongresu primární péče diskutovat psychiatři s dětskými lékaři.

Autoři analýzy z roku 2021, která se opírá o data z 29 studií s téměř 90 000 účastníky, odhadují, že celosvětově má zvýšené příznaky deprese každé čtvrté dítě starší 12 let. Každý pátý mladistvý se podle nich potýká s klinicky zvýšenými příznaky úzkosti. Před pandemií byla tato čísla poloviční. Nebývalý nárůst depresivních poruch u dětí spojují lékaři s dlouhodobou sociální izolací, kdy přibylo také případů domácího násilí v rodinách, ale i s postcovidovým syndromem nebo zvýšeným stresem žáků po návratu do škol. „Po lockdownu se kvůli nejednotné kvalitě on-line výuky zvýraznily rozdíly ve vědomostech jednotlivých žáků. Učitelé se kvůli obavě z dalšího uzavření škol snažili vše dohnat a získat dostatek podkladů pro závěrečné hodnocení. Testů a zkoušení náhle přibylo a bylo ho více než před covidem. Žáci, kteří byli pozadu, se začali školy víc bát, někteří mohli začít být depresivní, nebo dokonce vykazovali sebevražedné sklony. Objevilo se také více případů dětí s poruchou příjmu potravy. Právě v této době výrazně přibylo dokonaných sebevražd,“ líčí čerstvé zkušenosti se svými pacienty pedopsychiatrička MUDr. Jana Schmidtová. Do její ambulance aktuálně za měsíc přijde asi 100 žádostí o prvotní vyšetření. Lepší situace není ani v nemocnicích, kde jsou dětská psychiatrická lůžka plná, a část pacientů tak leží na pediatrii nebo je v péči ambulantních psychiatrů a čeká na umístění v nemocnici. „Nedávno jsem přijala pacientku, která hledala odbornou pomoc už od října. Dokonce se pokusila o sebevraždu. Spolykala velké množství léků. Dozvěděla jsem se o ní od její depresivní a sebevražedné kamarádky, kterou jsem akutně přijala do péče,“ říká MUDr. Schmidtová.

Sebevražedných pokusů, ale bohužel také dokonaných dětských sebevražd podle psychiatrů přibývá. V České republice je sebevražda 2. nejčastější příčinou úmrtí dětí hned po úrazech. Často za ní stojí právě dlouhodobě neléčená deprese. Tou u nás trpí až 4 % dětí ve věku 12–17 let, častěji se jedná o dívky. Riziko, že se deprese u dítěte rozvine, zvyšují také prožité traumatické události. Náchylnější k depresím budou děti, které zažily trauma v rodině, šikanu nebo byly sexuálně zneužívány. Svůj díl nesou také geny. Děti depresivních rodičů mají o 25 % vyšší riziko, že je postihne stejné psychické onemocnění než děti, které v rodině tuto zátěž nemají. „Sledujeme, že poslední dobou se zvýšil počet rodičů, kteří řeší psychické problémy u svých dětí. Nejde jen o deprese, často se setkáváme také se vzdělávacími poruchami nebo závislostí na digitálních technologiích. Děti prosedí u počítače, mobilu nebo televize hodiny. Jsou pak bez nálady, mají problémy ve škole, protože jsou nesoustředěné a unavené,“ popisuje aktuální stav v ordinacích dětských praktických lékařů MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. „U mnoha případů je potřeba zasáhnout rychle. Naše možnosti jsou ale omezené. Pomohlo by nám zlepšení dostupnosti psychiatrické péče a uvolnění možnosti předepisování

potřebných léků. Děti by pak nemusely být odkázané jen na pomoc psychiatra,“ dodává MUDr. Hülleová.

K odhalení deprese pomáhá psychiatrickým i dětským praktickým lékařům také 27bodový dotazník, který obsahuje pouze uzavřené otázky a zjišťuje momentální psychické rozpoložení u dětí. „Dítě, které je v depresi, není příliš sdílné. Nevyškolený pracovník nemusí vědět, jak se správně zeptat, aby získal informace o psychickém stavu dítěte. Proto je dotazník cestou, jak strukturovaně zjistit více o jeho emočním stavu. Vyplnění zabere asi 10 minut. Děti si ho vyplňují samy u lékaře nebo v čekárně,“ doplňuje MUDr. Schmidtová. Prvními známkami depresivního chování je skleslá nálada, ztráta chuti k jídlu, málomluvnost, motoricky zpomalené pohyby, častá únava, ale také bolesti hlavy či břicha. Společně s depresemi se mohou objevovat i další poruchy chování, jako jsou ADHD nebo poruchy příjmu potravy. Depresivní děti se často sebepoškozují a trápí je sebevražedné myšlenky. Studie prokázaly, že u dětí, které se opakovaně pokusily o sebevraždu, je vysoké riziko úmrtí vlastní rukou.

Praktičtí lékaři se připravují na péči o uprchlíky

Covid zastínila krize na Ukrajině – řeší se i na kongresu

Praha, 14. 3. 2022 – Jaký dopad bude mít uprchlická vlna z Ukrajiny na praktické lékaře a jak by se na ni měli co nejlépe připravit – to bude horké téma probírané na 16. ročníku Kongresu primární péče, který startuje 18. března v Praze. Kvůli nenadálé situaci vyvolané Putinovou agresí se na poslední chvíli mění některá témata, původně věnovaná covidové situaci. Jak se připravit na možný nápor pacientů z řad těch, kteří uprchli před válkou, budou nyní řešit nejen praktičtí lékaři pro dospělé, ale především dětští praktici. Před válkou totiž zatím prchají především ženy s dětmi.

„Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL), které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.

Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.

Jednou z přednášek Kongresu primární péče, která změnila původně covidové téma kvůli aktuální situaci, je příspěvek prim. MUDr. Pavla Dlouhého, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP – nyní se věnuje zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky s důrazem na infekční rizika. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění. Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká – dvě dávky má pouze 34 % obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen 2 % z nich. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje infektolog s tím, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací. „Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodává. První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by podle něj měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či

poskytnutí urgentní péče. „Musíme počítat s tím, že lidé, co prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětluje prim. Dlouhý. Podle něj nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů. „Lidé z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává prim. Dlouhý.

Na kongresu ale dojde také na stálá témata. Z úst specialistů na duševní zdraví se účastníci akce například dozví, že narůstá počet dětí s depresemi, ale nemá je kdo léčit, protože v Česku chybí více než 60 % dětských psychiatrů. Proto se s psychiatry pobaví o tom, jak rozpoznat depresivní chování a stanovit u svých mladých pacientů vhodnou léčbu. V bloku Duše, sex a pohoda specialisté otevřou téma transsexualismu či aktuální témata z oblasti lidské sexuality, se kterými se praktici v době pandemie ve zvýšené míře setkávají. Přednáška se dotkne relativně nového tématu – komunikace praktického lékaře s transgender pacientem. V ČR totiž neexistují podrobná doporučení, jak tyto pacienty vyšetřovat ani jak s nimi komunikovat. Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě, a to prostřednictvím workshopů zaměřených například na vyšetření ultrazvukem, na záchyt kritických očních vad u předškolních dětí, syndrom týraného a zanedbávaného dítěte, paliativní péči o pacienta v domácím prostředí nebo spirometrii a dechová cvičení. Kongres začíná 18. a končí 19. března v Praze.

Ke včerejší výzvě bezplatné pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, kterou avizovali praktičtí lékaři a kardiologové se dnes připojili i čeští pneumologové.

Česká pneumologická a ftizeologická společnost odsuzuje agresivní akt Ruska vůči svébytnému státu a plně se staví za Ukrajinu. Vedení odborné společnosti dnes vyzvalo plicní lékaře aby pomohli ukrajinským uprchlíkům, kteří budou potřebovat zdravotní ošetření - i když nebudou disponovat zdravotním pojištěním. "V takových chvílích je třeba pomoci tím, co umíme nejlépe a v našem případě je to péče o lidi, kteří ji potřebují. A k tomu všechny pneumology nyní vyzýváme," řekla předsedkyně ČPFS prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D

Reakce: praktici_kardiologové_pomoc uprchlým Ukrajincům_péče zdarma

Pěkné odpoledne

posílám výzvu praktických lékařů - jak pro dospěé tak pro děti a dorost k bezplatnému ošetření těch, kteří utíkají před válkou na Ukrajině a potřebují zdravotní péči. Stejnou výzvu pronesli ke svém členům také kardiologové - obě společnosti navíc vyčlenily peníze, které na pomoc využijí.

Čeští praktičtí lékaři podporují Ukrajinu, zásadně nesouhlasí s agresí Vladimira Putina vůči ukrajinskému národu a násilnému obsazení svobodné svébytné země. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů vyzývá své členy, aby pomohli bezplatně ošetřit ukrajinské uprchlíky, kteří dosud nezískali od českého státu tzv. statut strpění, na který se váže zdravotní pojištění. „Umíme nabídnout bezplatné ošetření, neumíme ale zajistit ostatní následné věci. Toto nyní řešíme s ministerstvem zdravotnictví. Naše odborná společnost uvolní na pomoc ukrajinským uprchlíkům prostředky až do výše jednoho milionu korun,“ říká předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.

Seznam praktických lékařů, kteří se k pomoci již přihlásili, lze nalézt na nově založených webových stránkách https://lekariproukrajinu.cz

K bezplatné pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se připojili i dětští praktičtí lékaři. „Všichni sledujeme s napětím a velkým znepokojením dění na Ukrajině. Všichni přemýšlíme, jak pomoci rodinám, které jsou postiženy válkou. Očekáváme příliv uprchlíků, mezi nimiž budou zejména ženy a děti. Přemýšleli jsme jak můžeme pomoci, a rozhodli se že v první řadě tím, co umíme, tj. bezplatným poskytnutím lékařské péče. Vyzvali jsme naše členy aby poskytli akutní ošetření nemocných dětí, úhradu léků a vyšetření, povinné očkování především kojenců a celkové prohlídky. Mnozí z nás ještě nezapomněli na hodiny ruštiny a měli bychom tak rozumět ukrajinsky mluvícím osobám, případně můžeme požádat o doprovod a tlumočení některým zde žijícím Ukrajincem,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR MUDr. Ilona Hülleová.

Dětští praktičtí lékaři budou v dalších dnech jednat s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o možnostech a způsobu úhrady pro případnou potřebu lékařských služeb poskytovaných dětem z Ukrajiny. „Napsali jsme ministrovi zdravotnictví o instrukce, jak postupovat když bude dítě potřebovat laboratorní vyšetření nebo další specializovanou péči, která už není v naší gesci. Stejně tak u případů, kdy musíme vydat e-recept na léky, které nemáme k dispozici,“ dodává MUDr. Hülleová.

Na situaci promptně zareagovali čeští kardiologové - na konto SOS Ukrajina (Člověk v tísni) poslali za odbornou společnost 150 000 korun a vyzvali své členy k pomoci ukrajinským uprchlíkům, kteří budou jejich péči potřebovat. Vyzvala také své ruské kolegy aby se zasadili o ukončení agrese své země. „Česká kardiologická společnost vyjadřuje svůj zásadní protest proti barbarskému chování Ruské federace a jejího vedení. Vysoce si vážíme práce našich ruských kolegů, ale nemůžeme být lhostejní ani mlčenliví ke zločinnému počínání vedení jejich státu. Pevně doufáme, že mysl ruských kardiologů nepodlehla demagogii hlásané administrativou Ruské federace a že naši kolegové v Rusku zůstanou nestranní a budou se zasazovat za ukončení agrese své země proti nevinným ukrajinským lidem. Česká kardiologická společnost vyjadřuje svoji podporu kolegům a kolegyním z Ukrajiny a poskytne jim maximální podporu v rámci možností, které nám aktivity naší společnosti dovolují. Vyzýváme naše kolegy, aby v případě potřeby poskytovali pomoc i obětem války v jejich praxích,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

V obnoveném Mendelově skleníku znovu vyroste hrášek

Praha/Brno, 24. 2. 2022 – Skleník, v němž otec genetiky Mendel podnikal své pokusy s hráškem, a položil tak základy genetiky, znovu ožije. Stavba vznikne na stejném místě, identických základech a s rostlinami hrášku uvnitř, a to do konce letošního roku. Náklady na oživení slavného skleníku činí 38 milionů korun. Místo, kde Gregor Johann Mendel podnikal své světoznámé pokusy, vyroste v zahradě Augustiniánského opatství v Brně 200 let po narození proslulého vědce.

Tvůrci stavby se inspirovali původní podobou skleníku a samotná nosná konstrukce připomíná tři zákony genetiky. Konstrukci skleníku v návrhu tvoří ocelové nosníky, střecha pak drží na systému vzpěr a táhel. Tento systém svým schématem znázorňuje pravidla dědičnosti, jak je definoval Gregor Johann Mendel. Hrách setý, rostlina tak symbolická pro Mendelův výzkum, pak poroste i v obnoveném skleníku. Přímo nad hlavami návštěvníků je budou augustiniáni pěstovat metodou aeroponie, u které není třeba využívat substrát. „Rostliny půjdou spustit k zemi a utržený hrášek se tak může stát cennou odměnou nebo suvenýrem pro účastníky akcí ve skleníku. Kdyby i jen jedno dítě takto získaný hrášek přivedl k o zájmu o vědu a genetiku, bude to jednoznačná výhra,“ vysvětluje Petr Hladík (KDU-ČSL), 1. náměstek primátorky města Brna. Kromě symbolického pěstování hrášku poskytne skleník prostor pro kulturní akce, vzdělávání a šíření Mendelova odkazu. Vyroste na základech toho původního, který v 70. letech 19. století zničila bouře a torzo chátralo až do 50. let minulého století, kdy z něj již zůstaly pouze základy. „Obnovu Mendelova skleníku považujeme za symbolické splacení dluhu, který, přestože ne vlastní vinou, řád až dosud vůči bratru Gregorovi měl. To, že se nyní podaří jej znovu obnovit, je návrat k přirozenému stavu věcí a také možnost uctít odkaz Gregora Johanna Mendela, který je po sv. Augustinovi bezpochyby nejvýznamnějším představitelem našeho řádu,“ říká otec Juan Provecho, vyšší představený Augustiniánského opatství. „Dnes už víme, jakého objevu Mendel v oblasti genetiky v Brně dosáhl, přestože ocenění a uznání se jeho práce dočkala až několik let po jeho smrti. Vědci z ní ale čerpají do dnešních dnů, což jasně dokládá důležitost tohoto vědce, na kterého můžeme být hrdí a kterého bychom si měli patřičně připomínat,“ říká Markéta Vaňková (ODS), primátorka města Brna, které se na stavbě skleníku finančně podílí. Význam místa plánuje podtrhnout také Jihomoravský kraj, jenž bude usilovat o zapsání skleníku na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Mendelův skleník je jedním z nejvýznamnějších míst na světě, kde šla ruku v ruce věda a víra, a je připomínkou, že tyto dvě kategorie spolu mohou velmi dobře fungovat. I proto je pro nás zásadní, aby se Mendelův odkaz v podobě skleníku na Seznamu světového kulturního dědictví objevil,“ říká Jan Grolich (KDU-ČSL), hejtman Jihomoravského kraje. To stvrzuje i základní kámen obnoveného skleníku, který posvětil papež František. Přestože v Česku veřejnost na osobu G. J. Mendela často zapomíná, odborníci a akademici z celého světa upozorňují na nesmírný význam jeho práce pro vědu, výzkum i genetickou diagnostiku. „Mendelovy poznatky jsou základním stavebním kamenem oboru genetiky, jím stanovené zákony jsou stále platné a navazují na ně i dnešní vědecké práce v přírodovědných i lékařských oborech. Nijak nepřeháníme, když Mendela stavíme na stejnou úroveň jako Darwina nebo Einsteina,“ vysvětluje prof. RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D., prorektorka Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium.

Sám Gregor Johann Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatistické metody). Většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se zachoval i včelín, který Mendel nechal postavit. Návrh skleníku pochází z ateliéru architektonického studia Chybik + Kristof. Stavba v areálu Augustiniánského opatství pod taktovkou stavební firmy STAVOS Brno již začala. Projekt Odkaz G. J. Mendela vědě, kultuře a lidstvu, jehož je obnova skleníku součástí, je spolufinancován z prostředků programu Interreg V-A Rakousko–Česká republika. Na financování stavby se dále podílí Augustiniánské opatství, statutární město Brno a Jihomoravský kraj. Více o oslavách 200. výročí narození G. J. Mendela a o samotném projektu naleznete na stránkách www.mendelje.cz a www.gjm200.cz.

Alergici si nevydechnou, covid střídají pyly

Pacientů přibývá, v kontrole jim pomáhá aplikace

Praha/Brno, 23. 2. 2022 - Nadprůměrně teplé počasí probouzí přírodu dříve než obvykle a mnoha lidem tím začíná období zarudlých očí, rýmy a kýchání. U citlivějších jedinců přitom alergie mohou způsobit příznaky podobné omikronu, včetně bolestí hlavy nebo teploty. Na rozdíl od covidu lze však alergie zkrotit poměrně snadno, protože existuje dostupná a účinná léčba. Alergici také mohou pro lepší kontrolu své nemoci využít speciální mobilní aplikaci, která jim pomůže s mapováním alergenů. Aplikaci MASK-air využívají alergici po celém světě, v Česku si ji dosud stáhly stovky lidí.

Letošní pylová sezóna podle specialistů nastoupila dříve než obyvkle, zejména kvůli mírné zimě, a alergologové hlásí plnící se ordinace. „Na jižní Moravě už vidíme kvést lísku, což je první pylový alergen. Brzy budou následovat olše nebo břízy. Postupně s rostoucí teplotou se pásmo kvetoucích stromů bude posouvat z jižních regionů na sever. Pyly z těchto stromů působí citlivým jedincům nepříjemné potíže, jako jsou alergická rýma nebo zánět spojivek – v tom jsou jarní pyly specifické, že způsobují větší nepříjemnosti,“ říká MUDr. Božena Kalabusová, alergoložka z Přerova. Podle ní mohou pyly způsobovat také tzv. alergické astma. Na jaře tak pyly v roli převládajícího alergenu v ovzduší střídají roztoče z prachu, převládající zimní alergen z domácího prostředí.

Podle doc. MUDr. Milana Sovy, PhD., přednosty kliniky Plicních nemocí a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici Brno pomáhá alergikům se sledováním převládajících pylů moderní technologie - aplikace MASK-air. Ta umožňuje zaznamenávat průběh alergie v kalendáři, sledovat které pyly jsou zrovna na vzestupu a pomáhá lépe nastavit léčbu. „Když přesně víme, co a kdy pacient prožívá, snáze určíme, který konkrétní alergen může mít potíže na svědomí. Aplikace zároveň člověka upozorní, co se na něj v přírodě ,chystá‘ v dalších týdnech a měsících,“ popisuje doc. Sova. Podle něj je až 90 % případů astmatu takzvaným alergickým astmatem, a proto je pro plicní lékaře péče o alergiky na denním pořádku. Stejně jako v jiných lékařských oborech i v tomto případě pandemie covidu ovlivnila počet pacientů v ordinacích. „Zejména v roce 2020 byl úbytek velmi znát, pacienti vyžadovali vyšetření po telefonu a elektronické předepisování léků. Nyní už se ale situace srovnala a je stejná jako před covidem,“ popisuje doc. Sova.

Proti pylům některé pacienty mohou chránit roušky a respirátory, ovšem pouze za určitých okolností. „Jedna skupina pacientů mi opravdu potvrdila, že díky všeobecné povinnosti nosit ochranu dýchacích cest pozorovali v minulých pylových sezonách slabší projevy alergie. Ovšem jakmile to bylo možné, většina z nich je raději odložila a sáhla po lécích,“ popisuje MUDr. Kalabusová. Ochranné prostředky však mohou alergikům způsobovat i komplikace, zejména pokud pacienti používají delší dobu opakovaně jednu roušku nebo respirátor. „Pokud ochranu nemění, a je celá řada lidí, kteří respirátor používají i měsíce, zachycení roztoči nebo částečky pylu mohou alergické projevy významně zhoršovat. Starý respirátor se také může stát živnou půdou pro různé plísně, které mohou způsobovat to samé,“ varuje doc. Sova. Riziko rozvoje alergií je podle něj u každého jedince geneticky zakódované, alergie se však může projevit až v dospělosti. „Pozitivní je, že na alergie na pyl a roztoče, což jsou nejčastější formy, existuje účinná léčba v podobě antihistaminik nebo antialergik. Ty drtivá většina pacientů dobře snáší a pomáhá jim zmírnit nepříjemné projevy,“ uzavírá doc. Sova.

Žijeme déle, ale trápí nás choroby, říkají kardiologové

Češi jsou „šampioni“ v nemocech srdce – v době covidu navíc zanedbávají prevenci

Praha, 10. 2. 2022 – Namísto toho, aby si ve stáří užívali zasloužený odpočinek, běhají po doktorech a z platíček loupají čím dál více léků. To je podle českých kardiologů případ Čechů, kteří jsou na špici ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Evropě. Přes veškeré snahy lékařů právě choroby srdce a cév způsobují více než 40 % úmrtí v Česku. Kardiologové situaci připisují zejména nezdravému životnímu stylu a varují před zanedbanou prevencí v dobách pandemie – ta se podle nich tvrdě projeví v následujících letech. I o tom hovořili na konferenci Prague Prevention 2022 na konci ledna.

„Nyní v době největšího náporu pandemie nám pacienti ruší až 50 % preventivních kontrol. Akutní snížení ale není největší problém, spíše to, že pacienti se budou k prevenci obtížně vracet, což bude mít nepochybně negativní dopad do budoucna. Podcenění prevence je přitom náš největší nepřítel,“ varuje předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti (ČKS) prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. V roce 2020 například klesl počet měření hladiny cholesterolu o téměř 40 %. Přitom vysoká hladina cholesterolu je jednou z nejčastějších příčin kardiovaskulárních onemocnění. Právě rostoucí hladina krevních tuků je podle prof. Vrablíka jedním z nepochybných důsledků pandemického životního stylu. „Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let. I kvůli tomu, že hranice optimální hladiny cholesterolu v krvi se podle nejnovějších poznatků neustále snižuje, se více než 50 % české populace nyní pohybuje v nezdravém pásmu,“ říká. Podle prof. Vrablíka navíc klesá věk pacientů, kterým lékaři předepisují léky na snížení cholesterolu, výjimkou už nejsou ani třicátníci.

Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Česku sice dlouhodobě klesá, za posledních 35 let o přibližně 45 %, přesto je ve srovnání s Evropou stále nejvyšší. Češi se také v průměru dožívají vyššího věku. „Snížení úmrtnosti a prodloužení života je však jen jedna část rovnice. Uvědomme si, že průměrný věk výskytu infarktu u mužů je nyní 65 let, takže pacient sice přežije, ale dalších 20 let života stráví v nemoci. Nemluvě o tom, že k více než 15 % infarktů dochází už po padesátce, tedy stále v produktivním věku. Češi bohužel dostávají infarkty velmi brzy, a tím pádem si nemohou užívat závěr života. Něco jako zdravé stáří zde prakticky neexistuje,“ popisuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda ČKS. Potvrzují to i data Eurostatu (Statistického úřadu Evropské unie), podle nichž svůj zdravotní stav pozitivně hodnotí pouze třetina Čechů nad 65 let. Příčina neveselé situace je podle lékařů jasná – nezdravý životní styl a nedostatečná prevence. „Příliš solíme, přátelíme se s alkoholem, mnoho lidí stále kouří. Jíme také málo zeleniny a schází nám pohyb. Z toho pramení velké problémy s vysokým tlakem, hladinou cholesterolu a obezitou. Ve všech těchto kategoriích jsme na předních místech mezi evropskými státy,“ vypočítává prof. Linhart. „Na problémy ve stáří si lidé zadělávají už kolem čtyřicítky. Minimum prevence by mělo spočívat alespoň v tom, že lidé nekouří, hýbou se a netloustnou. Také si hlídají svůj tlak, cholesterol a chodí na preventivní prohlídky. Svým pacientům vždy říkám, že pokud nemají čas na zdravý životní styl, musí si udělat čas na to být nemocný.“

Zdravotní problémy jsou podle něj podmíněny i socioekonomickou situací v jednotlivých regionech Česka. Kupříkladu v Ústeckém a Karlovarském kraji, které jsou v tomto směru znevýhodněné, je tak naděje na dožití o tři roky kratší než v Praze nebo Středočeském kraji.

Nepodceňujte omikron, říkají lékaři

Rizikoví pacienti často nejsou obezřetní, potíže ignorují

Praha, 9. 2. 2022 – Vlna varianty omikron žene denní přírůstky nakažených do rekordních výšin. Přestože se jeví jako méně nebezpečná než varianta delta, lékaři upozorňují, že není vhodné ji brát na lehkou váhu. Zejména pak v případě rizikových skupin pacientů – starších lidí nebo pacientů s chronickými chorobami, jako jsou cukrovka, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo vysoký krevní tlak. Hrozící nebezpečí si tito pacienti mnohdy nepřipouštějí, a po pozitivním testu dokonce váhají, zda zavolat svému praktickému lékaři. Ten přitom může při včasné diagnóze doporučit antivirotika, a zabránit tak těžkému průběhu nemoci.

„Přestože ve většině případů covidu-19 způsobeného variantou omikron postačí domácí léčba obvyklými léky, je vhodné, aby lidé znali své rizikové faktory. Mezi ně patří především věk nad 65 let, obezita, cukrovka, vysoký tlak, chronické plicní onemocnění, závažné onemocnění srdce, jater či ledvin nebo závažná porucha obranyschopnosti, užívání léků, které snižují imunitu, a probíhající onkologická léčba. Pokud totiž nakažený splňuje jedno z kritérií a zároveň se potýká s příznaky covidu, měl by okamžitě kontaktovat svého ošetřujícího lékaře a probrat s ním možnosti léčby, aby nedošlo ke zhoršení stavu,“ apeluje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

Lékaři na riziko rozvoje covidu do vážného stavu pro určité skupiny obyvatel upozorňují dlouhodobě, stále se však objevují pacienti, kteří se radami neřídí. „Antivirotika, která na omikron zabírají, je pacientům nutné nasadit dříve, než se nemoc zhorší. Proto jakmile náš pacient o nákaze ví, měl by nás kontaktovat a domluvit se, jak postupovat. Zrovna nedávno se mi pacient ozval až po třech dnech, kdy mu nebylo dobře, přestože je mu přes osmdesát a má chronické onemocnění srdce,“ popisuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství. Tento příběh podle ní naštěstí dopadl dobře. Pacientovi předepsala molnupiravir a za týden už byl bez příznaků.

Ostatně léčbu antivirotiky si nasazují i samotní praktici, které kosí vlna omikronu stejně jako ostatní pacienty. „Od chvíle, kdy mi vyšel pozitivní test PCR na covid a nástupily příznaky onemocnění, jsem si molnupiravir vyzkoušel sám na sobě. Po třetí dávce léku mi zmizela rýma a uvolnily se ucpané dutiny. Po celou dobu nakažení jsem prožil jen jeden špatný den se zvýšenou teplotou a ucpaným nosem – nicméně problémy s horními cestami dýchacími zmizely po nasazení léku prakticky okamžitě,“ říká MUDr. Milan Kudyn, dětský lékař, který ordinuje ve Vršovicích. Do Česka dosud doputovalo na 20 000 balení molnupiraviru, které by měly vystačit do konce února.

U předchozí varianty covidu, delty, trpělo chronickou chorobou, jako je například diabetes, vysoký krevní tlak nebo chronické plicní onemocnění, 95 % těch, kteří zemřeli nebo se ocitli ve vážném stavu v nemocnicích. „Omikron je zrádnější v tom, že nedělá rozdíl mezi rizikovými a nerizikovými, zasahuje obě skupiny. Stejně tak snadno nakazí očkované i neočkované. V současné době u nás naštěstí počítáme pacienty s omikronem ve vážném stavu v jednotkách.

To přičítám zejména relativně nižší nebezpečnosti této varianty, ale také vyšší proočkovanosti a dostupné léčbě antivirotiky,“ říká doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol. I za současné omikronové vlny se podle lékařů také může hodit návod, jak postupovat. „V dokumentu Rady pacientům: Domácí léčba COVID-19 se pacienti dozvědí vše potřebné – jak si vybavit lékárničku, jak dávkovat léky, jak sledovat svůj zdravotní stav, kdy se vypravit pro antivirotika a kdy je nutná hospitalizace,“ dodává primář Dlouhý.

IDEOMOTORICKÁ TERAPIE IMT – přirozený pohyb pro každého

Unikátní cvičební systém ideomotorické terapie (IMT) využívá vrozené pohybové programy, kterými jsme všichni vybaveni. Vycházíme z přesvědčení, že náš mozek je nenahraditelný orgán a svalové souhry řízené naší nervovou soustavou jsou naprosto bezchybné, a nejde je tudíž zlepšit. Jakýkoliv vědomý zásah do této dokonalosti způsobí disharmonii těla a nesoulad celotělové muskulatury. Při cvičení tedy nezatínáme jednotlivé svaly, nestabilizujeme konkrétní klouby, vše ponecháváme v kompetenci našeho mozku. Nespornou výhodou této metody je, že nervový systém připraví naše tělo na pohyb či ke zvedání břemen ideálně bez přetěžování páteře a kloubů. Má-li k tomu však dojít, musíme dát naší nervové soustavě optimální informace a odstranit z cesty překážky vzniklé různými kompenzačními mechanizmy. Jedná se o velmi bezpečnou metodu, kdy na jedné straně dochází k posílení svalů podílejících se na konkrétním pohybovém úkonu, na straně druhé k uvolnění svalů, které optimální pohyb umožňují. Cvičící nezvedají paže se zátěží bezdůvodně, ale s úmyslem něco uchopit, pohybují se v prostoru v celosvalové harmonii, klouby využívají maximum ze své vrozené hybnosti. Trenéři nevyžadují po klientovi, aby bojoval s vlastním tělem zatínáním břicha, stahováním hýždí a podobnými pokyny, ale využívají celotělové souhry, které řídí nervosvalový systém. Tento přístup výrazně zvyšuje svalovou sílu i pohyblivost kloubů a stabilitu těla, odstraňuje bolesti zad, vylepšuje držení těla a celkově harmonizuje tělo i mysl.

Právě zlepšení držení těla a odstranění či významné snížení bolestí zad a kloubů je hlavním společným jmenovatelem všech tréninkových programů využívajících IMT metodu (ideomotorická terapie). Stejnou filozofii pohybu dodržují trenéři při zdvihání těžkých činek, při intenzivním kruhovém tréninku i u cvičení podle vývojové kineziologie či jógy.

Moderní životní styl mění lidem způsob pohybu. V podstatě téměř každý se odklání od automatických hybných programů a do popředí nastupují náhradní motorická řešení. Návrat ke správným pohybovým návykům znamená především naslouchat vlastnímu tělu a zvolit správnou strategii. Profesionální trenéři v GYMSTORY tento tréninkový koncept využívají a je základem jejich práce s klienty.

TISKOVÁ ZPRÁVA

Nové GYMSTORY v OC Šestka umí zbavit bolesti zad i připravit na Spartan Race

Praha 25. 1. 2022

Nejmodernější posilovací stroje z USA značky Hammer, největší překážková dráha v ČR, kryokomora či sauna a fyzioterapie. To je jen část možností a služeb, které nabízí nově otevřené Fitness centrum Gymstory v Obchodním centru Šestka v Praze 6 v blízkosti pražského letiště. Ideální podmínky pro trénink tu najdou všichni, maminky s dětmi, profesionální sportovci, ale i široká veřejnost. Moderní fitness koncept využívá jak špičkové technologie, tak netradiční metody tréninku. Na skupinových i individuálních lekcích trenéři pomáhají s rozvojem přirozeného pohybu, odbouráváním bolesti nebo špatných pohybových návyků.

„Po galerii umění Sky Gallery Šestka a herně Game World je nyní Gymstory další volnočasovou službou, kterou pro návštěvníky v obchodním centru Šestka otevíráme. Věříme, že moderní multifunkční fitness centrum na ploše 1 700 metrů čtverečních díky své nabídce strojů, aktivit a lekcí uspokojí i opravdu náročné klienty,“ říká Michaela Němcová, centre manager OC Šestka.

Hlavním lákadlem pro návštěvníky Gymstory je možnost vyzkoušet si unikátní cvičební systém ideomotorické terapie (IMT), který využívá přirozené pohyby těla a šetrným způsobem buduje stabilitu, sílu i hybnost kloubů a dokáže se vypořádat s obvyklou bolestí zad, kyčlí nebo ramen (podrobnosti v příloze TZ).

Velkou chloubou fitness centra je také největší interiérová překážková dráha v České republice. Návštěvníci si na ní mohou natrénovat prakticky všechny prvky, s nimiž se setkají na OCR závodech, jako je Spartan Race, Gladiator Race nebo Predator Race. Gymstory je tak jediným, navíc certifikovaným zařízením pro organizaci NINJA GAMES v ČR i SR. Přímo na fanoušky extrémních závodů jsou zaměřeny i některé z tréninků – od tříhodinových přípravných kurzů pro úplné začátečníky, kteří se s překážkami a celým konceptem teprve seznamují, až po dlouhodobé kurzy pro ty, kteří se chtějí znatelně posouvat na výsledkových listinách závodů. „V kurzech se zákazníci seznámí prakticky se všemi prvky, které se na závodech objevují. Ať už se jedná o šplh na laně, ručkování, stabilizační překážky na rovnováhu, nošení břemen, nebo třeba přelézání stěn a konstrukcí, všechny správné techniky si závodníci natrénují u nás a na závodech je už nic nepřekvapí,“ slibuje školitel trenérů Václav Rázl.

Fitness centrum myslí také na všechny, kteří se chtějí cítit fyzicky lépe nebo cvičením vyřešit některé zdravotní problémy. Využít tak mohou například hodiny jógy nebo fyzioterapie či si dopřát regeneraci v kryokomoře nebo v sauně.

Koncept počítá i se zdravým pohybem dětí. Přímo pro ně je určen dětský kurz Jungle gym, kde děti při přelézání překážek různých obtížností přirozenou formou zlepší svou sílu i pohyblivost.

Stálí návštěvníci, ať už celého fitness centra, nebo jen některých kurzů, mají možnost využít členských karet s výraznými slevami. Pro ty, kteří by chtěli navštívit centrum zdravého těla a vyzkoušet, jestli jim bude trénink právě tady vyhovovat, jsou určeny běžné jednorázové vstupy.

Covid zhoršuje kvalitu spermií – až na půl roku

Praha, 19. 1. 2022 – Muži, kteří prodělali covid-19, mají podle lékařů většinou horší spermiogram než před nemocí. Normálních hodnot znovu dosáhnou zpravidla až za několik měsíců po uzdravení. U některých mužů objevili lékaři virus dokonce přímo v ejakulátu.

„Bylo prokázáno, že varlata obsahují receptory, na kterých se virus způsobující

covid-19 může uchytit, podobně jako v plících. Zaznamenali jsme, že po prodělání covidu dochází k přechodným změnám v kvalitě spermií a obvykle trvá tři měsíce až půl roku, než se hodnoty vrátí do normálu,“ říká vedoucí lékař reprodukční kliniky Reprofit a reprodukční specialista MUDr. Pavel Otevřel. Zhoršenou kvalitu spermií zaznamenali odborníci nejen u mužů, kteří se již s reprodukčními problémy léčí, ale také u dárců spermií. „Je obvyklé, že se po prodělání těžké nemoci nebo po stresovém období kvalita spermií horší. Covid ale poškozuje spermie i u těch, kteří mají jen lehký nebo úplně bezpříznakový průběh nemoci,“ popisuje specialista na umělé oplodnění z IVF Clinic MUDr. Štěpán Machač, Ph.D.

Při hodnocení kvality spermií zkoumají lékaři hned několik faktorů. Patří mezi ně vzhled, pohyblivost a tvar. Právě pohyb a rychlost spermií se ukazují jako nejdůležitější pro oplodnění vajíčka a úspěšné početí dítěte. Zahraniční vědecké studie přitom ukazují, že se spermie po nákaze covidem pohybují pomaleji. „Jestliže se pár snaží zplodit dítě přirozenou cestou, představuje snížená pohyblivost problém a může trvat několik měsíců, než se hodnoty vrátí do normálu. U pacientů, kteří se již léčí s reprodukčními obtížemi, dokážeme pomalou hybnost spermií vyřešit tím, že vajíčko oplodníme vně těla ženy,“ říká MUDr. Otevřel.

Muži, kteří prochází těžkým průběhem covidu, mohou mít virus obsažený přímo v ejakulátu. Specialisté ale zatím nepotvrdili, že by bylo sperma infekční, a partneři se tak mohli nakazit během pohlavního styku. „Je mnohem pravděpodobnější, že k přenosu nákazy dojde prostřednictvím polibků a dotyků úst, očí a nosu, ze kterých se virus šíří,“ vysvětluje MUDr. Machač.

Omikron od delty rozezná jedině PCR test, říkají odborníci

Na variantě viru však závisí léčba

Praha, 17. 1. 2021 – Na Česko se valí vlna omikronu. Jak ale rozeznat jeho příznaky od dosud převládající varianty delta? Lékaři se v odpovědi shodují: nijak. Podle dosavadních poznatků má omikron prvotní příznaky velmi podobné deltě, ale také nachlazení nebo chřipce. I proto odborníci zdůrazňují důležitost PCR testů, které určí i variantu viru. U rizikových pacientů je znalost varianty klíčová, rozhoduje totiž o možnostech léčby. Ty jsou podle lékařů u omikronu omezené – na tuto variantu totiž nezabírají monoklonální protilátky, jen antivirotika. V současné době tedy zejména molnupiravir.

Varianta omikron podle posledních zpráv z laboratoří v ČR již převažuje, nicméně podle odborníků její příznaky nelze rozlišit od ostatních respiračních chorob. „Nepozná to ani pacient ani lékař. U omikronu navíc tak často nedochází ke ztrátě chuti a čichu a kvůli tomu je rozlišení ještě složitější. Proto je u nemocných důležité PCR testování, ideálně s tzv. diskriminačním PCR testem, který určí variantu koronaviru a lékař podle ní může nastavit léčbu. Ne všechny testy se ale takto provádějí, a proto u některých pacientů variantu viru neznáme,“ říká prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. To může představovat problém právě v současné situaci, kdy se na území ČR střetávají dvě varianty. Na nastupující variantu omikron totiž nezabírají dosud hojně používané monoklonální protilátky. „V tom případě může lékař předepsat antivirotikum molnupiravir, který se podává v tabletkách a pacient jej může užívat doma. Nově také pacientům můžeme podat remdesivir v infuzích, na které musí pacient přijít tři dny po sobě do nemocnice, což není úplně pohodlné,“ popisuje MUDr. Dlouhý. „Šalamounským“ řešením u neznámého typu koronaviru je pak podle něj podání jak antivirotik, tak monoklonálních protilátek u vysoce rizikových pacientů. „Většina nakažených zvládne covid-19 doma a s užíváním běžných léků na horečku či kašel. Pomohou jim v tom Rady pacientům, které připravila Společnost infekčního lékařství a lze si je přečíst na jejích webových stránkách. Tyto rady popisují varovné příznaky, jež by měly vést nemocného k vyhledání lékaře či cestě do nemocnice. A také v nich čtenář nalezne informaci, kdo patří do některé skupiny pacientů s rizikem progrese covidu-19 do závažného onemocnění – tito lidé by měli v případě infekce vždy kontaktovat svého lékaře a probrat s ním další možnosti léčby,“ vysvětluje MUDr. Dlouhý.

S rostoucím výskytem varianty omikron přibývá praktických lékařů, kteří nové antivirotikum svým pacientům předepsali. Jedním z nich je MUDr. Cyril Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Na přelomu roku jsem léčil manželský pár seniorů. Pán byl pozitivně testovaný bez určení varianty, takže jsem automaticky nasadil monoklonální protilátky. O dva dny později měla pozitivní test i jeho paní, tentokrát již s určenou variantou omikron. Té jsem nasadil molnupiravir. Shodou náhod jsem tak porovnal obě léčebné metody na jednom manželském páru,“ popisuje MUDr. Mucha. Podle něj lze předpokládat, že oba měli stejnou variantu viru. Monoklonální protilátky zůstaly bez efektu a muž měl vážnější průběh než jeho manželka Zdena, která užívala molnupiravir. „Dopadlo to dobře, horečku jsem měla jen jeden den. Pak už jsem ani neležela, víceméně se to změnilo v rýmu, byla jsem zahleněná a jen jsem vykašlávala. A pak to odešlo úplně, snad během týdne,“ popisuje průběh paní Zdena (88). Lékaři nicméně nadále zdůrazňují, že nejlepší ochranou proti nákaze koronavirem je očkování, u rizikových skupin pak podání posilovací dávky vakcíny.

Urologové otevírají v lednu své ambulance

Chtějí zachytit rakovinu včas

Praha, 17. 1. 2022 – Desítky urologů po celé republice otevřou v týdnu od 24. ledna své ambulance a nabídnou mužům vyšetření prostaty. Chtějí tak zachytit nebezpečnou nemoc – rakovinu prostaty, na kterou v Česku ročně zemře kolem 1 500 mužů. Urologové říkají, že by velkou část z nich mohli zachránit, kdyby se u nich nádor odhalil včas. Dny otevřených ambulancí, které organizuje Česká urologická společnost, budou trvat do pátku 28. ledna.

Akce je určena všem, kteří trpí urologickými obtížemi a zatím nenašli odvahu vyhledat odbornou pomoc. „K návštěvě bych chtěl povzbudit zejména muže mezi 50 a 70 lety, kteří zatím nebyli na vyšetření prostaty. Dále pak všechny, koho trápí jakékoli potíže jako obtížné nebo časté močení, slabý přerušovaný proud nebo únik moči,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Lékaři se v rámci Dnů otevřených ambulancí pokusí mimo jiné odhalit případy počínající rakoviny prostaty. Tuto diagnózu si totiž každoročně vyslechne přibližně 8 000 mužů. Pokročilou fázi onemocnění objeví urologové až u 20 % z nich. „Rakovina prostaty je mimořádně zákeřná proto, že se zpočátku neprojevuje a v těle může růst řadu let bez povšimnutí. Počáteční stadia mají často podobné příznaky jako zvětšená prostata a smrtelnou nemoc odhalí pouze odborné vyšetření,“ přibližuje primář urologické kliniky FN Královské Vinohrady MUDr. Petr Klézl Ph.D., MBA, který je současně vedoucí lékař Urologie Ukrajinská v Praze. Mezi příznaky, které by měly muže upozornit na nutnost návštěvy u urologa, patří kromě obtíží s močením také přítomnost krve v moči, bolestivá ejakulace nebo potíže s erekcí. „Muži často vyšetření odkládají ať už z důvodu studu, nebo pro obavy z mýtů, které panují kolem urologického vyšetření a možných komplikací chirurgické léčby nemocí prostaty. Je třeba zdůraznit, že při včasně zachyceném nádoru prostaty může být samotná léčba pomocí moderních chirurgických metod dostačující a navíc výskyt komplikací po léčbě je nižší, než tomu bylo dříve,“ vysvětluje uroložka MUDr. Jitka Kuncová, Ph.D., FEBU. Ke zjištění nádoru lékaři používají takzvaný PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetření konečníku. Pokud se u muže rakovina prostaty potvrdí, pak v časných stadiích urologové nádor operují, většinou roboticky nebo laparoskopicky. Do Dnů otevřených ambulancí se zapojí 37 urologických pracovišť po celé České republice. Seznam ordinací najdou zájemci na webu České urologické společnosti. Urologové usilují také o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty. V závěru loňského roku spustili pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, jichž by se nádor mohl týkat a vážně je ohrozit. Výzkumu se účastní tisíce mužů, zdravotní pojišťovna, část praktických lékařů a vybrané laboratoře. „Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů,“ dodává prof. Zachoval.

O České urologické společnosti

Děti kreslily pro pacienty s roztroušenou sklerózou

Praha, 20. 12. 2021 – Strach, bolest, ale i naději znázornily stovky dětí a dospělých v soutěži Rozsviťme ČR na podporu pacientů s roztroušenou sklerózou. Akci organizoval Nadační fond IMPULS. Motivem pátého ročníku výtvarné a literární soutěže bylo kromě tradičních slunečnic i heslo „Co oči nevidí“. Kresby potěší klienty Domova sv. Josefa v Žirči, který pečuje o pacienty s roztroušenou sklerózou.

„Letošní téma ‚Co oči nevidí‘ s roztroušenou sklerózou úzce souvisí, protože mnoho projevů není na první pohled vidět, například únava. Příznaky jsou zejména v počátku onemocnění nenápadné,“ říká organizátorka soutěže Kateřina Bémová z NF IMPULS. Umělci se mohli zúčastnit výtvarné a literární soutěže. Za svou plastickou slunečnici z barevného papíru si pomyslnou zlatou medaili v kategorii předškoláků odnesla Edita z MŠ Bílovice nad Svitavou. V kategorii I. stupně získaly první cenu internetového hlasování děti ze ZŠ Jihlava. Mezi žáky II. stupně pak vyhrála Tereza ze ZŠ Zborovice. Výherci za své výtvory dostali ocenění v podobě dětské knihy Puntička autorky Evy Vychodilové, nákrčníků i ekologických lahví na pití. O umístění rozhodovali jak lidé pomocí internetového hlasování, tak odborná porota. Děti použily k vyjádření svých pocitů nejen pastelky a štětce, ale také pera. V literární soutěži získala nejvíce hlasů povídka Slunečnice a já od Denisy z II. stupně ZŠ Edvarda Beneše v Písku. V kategorii středoškoláků si první místo odnesla Barbora z Žatce, cenu porotců získala Tereze z Chotěboře za báseň Skrytý vesmír. Kromě dětí a dospívajících do soutěže poslali svá díla také amatérští umělci. V dospělé kategorii vyhrála cenu poroty Petra z Lounska. V básni popsala úděl pacientů s roztroušenou sklerózou. Cenu získala také 30letá Markéta Zvolánková z Plzeňska. „Osobně jsem potkala jen jednoho člověka, který se s roztroušenou sklerózou potýkal, nutno dodat, že obdivuhodně. Sama ale trpím jiným typem neurologického onemocnění,“ říká básnířka.

Členkou odborné poroty je již třetím rokem violistka Kristina Fialová. Na podporu pacientů s roztroušenou sklerózou společně s NF IMPULS pořádá benefiční koncert. Výtěžek z jarního představení 2022 poputuje na psychoterapii nemocných a jejich rodin, která není plně hrazena ze zdravotního pojištění. „S roztroušenou sklerózou jsem se setkala v mé bezprostřední blízkosti přibližně před šesti lety. Tehdy jsem objevila také NF IMPULS, který pacientům pomáhá. O této nemoci se ještě pořád moc neví, ačkoli je bohužel stále více přítomna mezi námi,“ říká Kristina Fialová.

Roztroušenou sklerózou trpí v tuzemsku přibližně 22 tisíc lidí. O jejich povzbuzení a podporu se zástupci NF IMPULS snaží prostřednictvím kampaně Rozsviťme ČR, která odstartovala již na jaře sázením slunečnic a vyvrcholila právě výtvarnou a literární soutěží. „Věřím, že výtvory dětí i dospělých pacienty povzbudí a ukáží jim, že na svou nemoc nejsou sami. Kresby, které nám děti zaslaly, věnujeme Domovu sv. Josefa v Žirči. O lidi s roztroušenou sklerózou je tam skvěle postaráno a každý rok v Žirči společně sázíme slunečnice,“ říká Kateřina Bémová.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 22 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.multiplesclerosis.cz.

Zima „přeje“ infarktům

Kardiologové vyzývají – volejte záchranku hned při prvních příznacích

Praha, 14. 12. 2021 – Pokles teplot, vysoká vlhkost vzduchu, předvánoční stres nebo hádka s partnerem – to vše může být poslední kapkou vzniku infarktu, kterému zimní období „přeje“ více než zbytek roku. Podle českých kardiologů si většina lidí na infarkt „zadělává“ celá léta svým životním stylem – zima problém „jen“ umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu.

„V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti (ČKS). V roce 2020 například vévodil, co se počtu infarktů týče, leden.

Předejít tomu, aby třeskuté mrazy nebo stresy před svátky neměly na srdce sebemenší dopad, lze dle odborníků pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle prof. MUDr. Miloše Táborského, CSc., MBA, přednosty I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc, nestačí změnu odstartovat v prosinci. „Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika, aby zabránil tomu, že na Vánoce skončí v nemocnici s infarktem, měl by začít nejpozději v létě. Změna životního stylu se projeví při poctivém dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí. Dožíváme se sice vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežíváme s nemocemi. Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby – naším cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ vysvětluje prof. Táborský.

Jak uvádí doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., prezident České asociace intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi. „Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta. Pokud dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96% šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ doplňuje doc. Kala.

V této souvislosti kardiologové bojují také s aktuální pandemickou vlnou. „Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o 17 000 osob víc než v roce předchozím, za 3 100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ uvádí prof. Linhart. Lidé ze strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o 20 % – tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popisuje prof. Táborský. Stejnou zkušenost ze svého oddělení má doc. Kala – i podle něj „klesá“ v době nejhorší koronavirové vlny počet těch, kteří si zavolají záchranku kvůli infarktu, přibližně o 20 %.

Specialisté na srdce tak apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný telefonát může zachránit život. „Katetrizujeme, tedy řešíme akutní infarkt zavedením cévek do srdečních dutin a cév, i covid-pozitivní pacienty. Máme na to uzpůsobené sály, personál je vybavený speciálními overaly a respirátory. S covidem a jeho dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj vyzrát,“ dodává prof. Táborský. Kardiologové připomínají, že v Česku je 22 katetrizačních center, která fungují 24 hodin denně. Jakmile záchranáři vyhodnotí, že se jedná o infarkt, jedou s pacientem přímo do jednoho z nich. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí.

Předseda českých kardiologů prof. Linhart připomíná, že v následujících měsících a letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili. Nyní jich je přes 280 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000.

Na začátku prázdnin kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce a avizovali, že chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici, o 10 %. Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová pandemie situaci dále zhoršila.

Nebojte se mluvit s lékařem, nabádá pacientská organizace revmatiky

Praha, 1. 12. 2021 – Roky trpěli zbytečně, protože se báli lékaře požádat o změnu léčby – i takto zní příběhy pacientů s revmatoidní artritidou. Mnozí z nich se o své bolesti odhodlávají mluvit až tehdy, když je jejich zdravotní stav neúnosný. Rozhovor často odkládají z obavy, že je revmatolog nepochopí. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto lidi s revmatoidní artritidou učí, jak o své nemoci s lékaři mluvit a kdy je vhodné odborníka změnit.

V léčbě revmatoidní artritidy je důležité nastavení tzv. léčby k cíli. Je to proces, při kterém si pacient s lékařem hned zpočátku společně stanoví reálnou metu, které chtějí dosáhnout v co nejkratším čase. „Je důležité měřit aktivitu nemoci a efektivitu léčby a v případě, že není účinná, ji změnit. Stanovit si časový horizont, ve kterém chceme dosáhnout kýžených výsledků. Ideální je docílit remise, tedy úplného vymizení příznaků. Ne u všech pacientů je to ale reálné,“ říká předsedkyně pacientského spolku Revma Liga Edita Müllerová. Zatímco v zahraničí je podrobný dialog mezi lékařem a pacientem o všech možnostech léčby standardní praxí, v Česku jeho využití stále pokulhává. Jedním z důvodů je přetíženost revmatologů i to, že pacienti vůbec netuší, že má lékař měřit aktivitu jejich nemoci a podle toho nastavit efektivní léčbu. Navíc podle pacientské organizace neexistuje žádný ucelený návod pro lékaře, jak s pacientem mluvit, a naopak pro pacienta, jaké klást otázky. Komunikace o nemoci a změna revmatologa přitom obrátila život k lepšímu Pavlíně ze Smilovic u Mladé Boleslavi. Bez pomoci přítele se nezvládla ani otočit v posteli, nyní pravidelně běhá 10 km a zvedá činky těžší, než je ona sama. To vše díky biologické léčbě, kterou jí nový revmatolog doporučil. „Roky jsem trpěla zbytečně a některé nevratné změny na kloubech se vůbec nemusely stát, pokud bych měla léčbu dřív. Teď už vím, že jsem po možnostech léčby měla více pátrat a s bývalou lékařkou o tom intenzivněji mluvit,“ vysvětluje Pavlína. Pacienti, kteří nejsou spokojeni se svou dosavadní léčbou a chtějí svého lékaře požádat o její změnu, mohou využít doporučení na webu www.mluvmeora.cz. Do formuláře Průvodce rozhovorem s lékařem si zaznamenají své příznaky, zhodnotí dosavadní léčbu a stanoví cíle, jichž chtějí léčbou dosáhnout. Vyplněný dotazník si poté vezmou s sebou na další návštěvu u revmatologa. Komunikaci s lékařem si pacienti také mohou natrénovat na speciálně zaměřených workshopech Revma Ligy. „Společně nacvičujeme různé situace. Například jak si udržet pozornost lékaře nebo jak vystupovat sebevědomě,“ říká Edita Müllerová.

Revmatoidní artritida, kterou trpí až 85 tisíc Čechů, je systémové onemocnění, což znamená, že postiženy nemusí být jen klouby, ale i jiné orgány, například oči nebo plíce. Pacienti by proto měli svého revmatologa vždy informovat o všech potížích, přestože si myslí, že s jejich nemocí nesouvisí. „Komunikace mezi pacientem a revmatologem je pro úspěšnou léčbu zásadní. Netýká se jen aktivity nemoci a intenzity příznaků, jako je například bolest, někdy nám pacienti bohužel zamlčují, že užívají léky jinak, než jim lékař doporučil. Občas se stává, že po nasazení biologické léčby pocítí velkou úlevu, vysadí všechny ostatní medikamenty a neřeknou nám o tom. To je samozřejmě špatně, protože bez této informace nemůžeme správně zvažovat další postupy léčby. Svým pacientům říkám, že je to, jako by nás nechali řídit vůz se zavřenýma očima,“ vysvětluje revmatoložka MUDr. Leona Procházková, Ph.D.

O nemoci

Revmatoidní artritida (RA) je jedna z mnoha zánětlivých autoimunitních revmatických nemocí. Jedná se o chronické systémové onemocnění postihující klouby a mimokloubní struktury. V současnosti je nevyléčitelná. V ČR jí trpí přibližně 0,5–1 % obyvatel, tedy až 85 tisíc osob. RA značně snižuje funkční schopnosti a kvalitu života pacienta. Zásadní je při nemoci včasná diagnostika a efektivní léčba. Více informací o dostupnosti efektivní léčby revmatoidní artritidy naleznete na stránkách projektu Revma mapa www.revmavyzva.cz, o měření aktivity nemoci na www.myrevma.cz, o efektivní komunikaci s lékařem na www.mluvmeora.cz.

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Společnost letos slaví 30 let od založení. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu. Dlouhodobě usiluje o zlepšení komunikace mezi lékaři a pacienty. Pro nemocné proto pořádá řadu workshopů zaměřených na dialog. Zároveň jedná s odborníky prostřednictvím České revmatologické společnosti a usiluje o vytvoření ucelených manuálů komunikace lékařů s pacienty. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.cz.

Praktičtí lékaři „jedou na hraně“

30.11. 2021, Praha – Fungují na plné obrátky a začínají se přehřívat. I tak by šlo popsat současný stav v ordinacích praktických lékařů v České republice. Nová vlna covidu je zaměstnává více než kdy dříve, v nejhůře postižených oblastech jedna ordinace řeší i 100 kontaktů s pacienty za den, pracovní doba se dostává na 10 a více hodin. Obrovský zájem je i o očkování, v minulém týdnu praktici podali vakcínu více než 80 000 lidem. Počet ordinací, které se do očkování zapojily narůstá, s čímž roste také počet podaných dávek – příští týden praktici očekávají překročení 100 000 podaných dávek. Stále jsou však přetížení řadou administrativních činností, která jejich činnost brzdí. I proto žádají Ministerstvo zdravotnictví o dočasné odložení méně důležitých úkonů, které by jim uvolnilo ruce pro efektivnější boj s pandemií.

Největší nápor v tuto chvíli v ordinacích praktických lékařů vytváří podávání 3. dávky vakcíny proti covidu. Ta podle nich tvoří zhruba dvě třetiny všech podaných vakcín. „Do očkování se dosud zapojilo již 2800 ordinací praktických lékařů, které v minulém týdnu podaly více než 82 000 dávek. Počet zapojených ordinací stabilně narůstá a intenzivně pracujeme na tom, aby se jich zapojilo ještě více. Předpokládáme, že již tento týden praktici budou aplikovat zhruba 100 000 dávek týdně, z toho asi 65 000 posilovacích dávek. To vše ovšem za předpokladu, že se nezhorší epidemie a nebudeme mít více neodkladné práce s pacienty. Nezbytně nutně potřebujeme, aby nás ministerstvo oprostilo od zbytečné administrativy a dalších odložitelných činností. Zatím o to marně žádáme,“ říká Mgr. Jakub Uher, národní koordinátor Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR. Volnou kapacitu na 50 000 očkování denně, kterou avizovali praktici na jaře, nyní v době extrémní zátěže jejich ordinací podle něj rozhodně nemají. „Nacházíme se ve zcela jiné situaci, kdy lékaři řeší veškerou péči o ambulantní pacienty s COVID-19 a ostatními respiračními infekty. Praktici testují, pečují o nemocné pacienty, řeší karantény a izolace, očkují proti chřipce a pneumokokům,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda SPL ČR. Praktičtí lékaři podle něj musí plnit i další své povinnosti, jako je posudková činnost. Tu by podle něj nyní bylo rozumné odložit. „I v době covidové epidemie musíme dál vykonávat závodní prohlídky nebo k nim sepisovat výpisy z dokumentace. Také se musíme zabývat činností pro ČSSZ, to znamená řešit obvyklou agendu invalidních důchodů, posuzování závislosti nebo ZTP. Nevyhneme se ani vyšetřením k posouzení zdravotní způsobilosti pro řízení motorových vozidel u seniorů nebo pro zbrojní průkazy. U všech těchto vyšetření nás tlačí lhůty a hrozí sankce za jejich nedodržení. Přitom jsou to činnosti, které nejsou nezbytné a jejich odložení by praktikům uvolnilo kapacity pro péči o nemocné a pro očkování proti COVID-19. Stačilo by k tomu rozhodnutí vlády, které by v nouzovém stavu tyto povinnosti o několik měsíců odložilo, stejně, jako se tomu stalo vloni na podzim a letos na jaře,“ říká MUDr. Petr Šonka.

Maximální nasazení praktických lékařů potvrzuje i MUDr. Jiří Bartoš z Moravské Nové Vsi, člen SPL. „V současné chvíli jsme velmi přetížení, covid a s ním spojená agenda zabírá velkou porci naší činnosti, ošetříme stovky pacientů týdně. Bohužel nás zpomaluje veškerá byrokracie, ať už jsou to žádanky na testy nebo při vypisování neschopenek,“ říká lékař, jehož ordinace se navíc stále vzpamatovává z následků červnového tornáda. „Na rostoucí zájem o očkování posilující dávky a množství vyžadovaných činností jsme museli reagovat prodloužením ordinačních hodin. Nechceme odkládat běžnou péči jako dispenzární a preventivní prohlídky, navíc u některých chronických pacientů to ani nejde. Musela jsem proto najmout další sestru a budeme možná otvírat i některou sobotu jen na očkování. Tento týden očkujeme cca 60 pacientů, na následující máme objednáno zhruba 100, možná zvládneme i trochu více,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z Prahy 6 a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Lidé se za migrénu stydí, zbytečně potom trpí

Může za to postoj společnosti a zlehčování okolí

Praha, 29. 11. 2021 – Pro tisíce lidí je obtížné si připustit, že za jejich bolestmi hlavy, závratěmi, zvracením a dalšími projevy je ve skutečnosti onemocnění zvané migréna. A že ji lze léčit a příznaky mírnit. Z obavy z posměchu okolí nemoc sami před sebou zlehčují. Na to, aby tito lidé migrénu nepodceňovali a své potíže řešili, upozorňuje sdružení Migréna-help, které i z tohoto důvodu uspořádalo 25. listopadu online pacientské setkání s názvem Migréna nás spojuje.

„Představte si, že žijete ve společnosti, kde se o migréně mluví převážně jako o obyčejné bolesti hlavy zvládnutelné sklenicí vody nebo procházkou na čerstvém vzduchu. Migrénu také často společnost vnímá jako jakési fňukání neschopných paniček či jako vrtoch hysterických či neurotických žen, které se nedokáží vyrovnat se stresem, případně jako výmluvu při odmítnutí sexu,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. „Migréna má jednoduše pověst něčeho banálního a v podstatě smyšleného. Existují lidé s migrénou, kteří tento status quo rovněž zastávají, protože je jednoduše součástí jejich mentální výbavy, která jim byla společností vštípena. A potom si přesto, že zažívají intenzivní bolesti, opakovaně říkají – v souladu s všeobecným názorem – že to přece nic není. Čtyřikrát, osmkrát, patnáctkrát či dvacetkrát do měsíce jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi a do toho zažívají těžké pocity viny, méněcennosti či studu, že nejsou schopni se s migrenózními stavy sami vyrovnat. Tomuto procesu se odborně říká sebestigmatizace.“ Podle specialistky na destigmatizaci z Národního ústavu duševního zdraví Terezy Blažejovské je jednou z příčin takového stavu nedostatečné povědomí společnosti o tom, co migréna skutečně je. Právě nepochopení a nepřítomnost vlastní zkušenosti s nemocí vede okolí k jejímu podceňování a tlaku na nemocné, aby migrénu shazovali sami před sebou. Tato sebestigmatizace pak vede k tomu, že si pacienti nedojdou pro odbornou pomoc a trpí zbytečně dál. Podle Terezy Blažejovské by změnu mohla přinést právě činnost pacientské organizace. „Změny postojů a emocí, které jsou s migrénou v naší kultuře a společnosti spojeny, je možné docílit mimo jiné otevřeným sdílením prožitků. Víme, že právě setkání s někým, kdo dokáže o své zkušenosti dostatečně otevřeně a smysluplně mluvit, má na stigma a jeho snížení velký vliv,“ doplňuje psycholožka.

Podle neuroložky MUDr. Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zlehčuje nebo popírá své potíže asi třetina jejích pacientů, někteří zašli za lékařem až po dvaceti letech, kdy s migrénou žili bez jakékoli systematické léčby. „Jsou to především lidé, u nichž se nemoc vyskytovala v rodině, měla ji například maminka a oni to vnímají tak, že bolesti a další projevy migrény jsou normální a musí se vydržet,“ popisuje neuroložka. Podle ní by pacienti měli zamířit k praktickému lékaři, ten je odešle k neurologovi a ten případně do specializovaných center pro léčbu bolesti hlavy – v Česku jich je přes 30. V centrech pomůže lidem s nejtěžší formou migrény například biologická léčba. „Pojišťovny proplácí již téměř dva roky biologickou léčbu specificky vyvinutou pro prevenci atak migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho pozorujeme u biologických léků minimum nežádoucích účinků,“ dodala neuroložka MUDr. Eva Medová. Pokud se pacienti setkají s nepochopením u lékaře – což se vzhledem ke stigmatizaci onemocnění dle Migréna-help rovněž stává – je vhodné se na pacientskou organizaci obrátit.

Akce pořádané právě organizací Migréna-help se zúčastnily desítky lidí, kteří si vyslechli rady a přednášky odborníků, zúčastnili se virtuálních workshopů zaměřených na fyzioterapii nebo se poradili u odborníků na psychosomatiku.

Migréna-help také pořádá pravidelná setkání v rámci tzv. svépomocných skupin, kde si lidé s migrénou pomáhají ve zvládání náročných životních situací spojených s jejich onemocněním: www.migrena-help.cz/svepomocne-skupiny, a příští rok chystá sérii webinářů zaměřených právě na destigmatizaci migrény. Záznam setkání Migréna nás spojuje je možné zhlédnout na www.migrena-help.cz/zaznam-festivalu.

O Migréna-help

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje setkávání svépomocných skupin, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma.

O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat preventivní léčbu. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – pět a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Více na www.migrena-kompas.cz. S nemocí pomáhá lidem také mobilní aplikace Migréna Kompas vyvinutá společností Pears Health Cyber a podpořená společností Teva Pharmaceuticals CR. Uživatelům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Aplikaci si do této doby nainstalovalo 4 491 uživatelů

Srdce potřebuje železo, lidé se srdečním selháním ho mají málo

Zhruba polovině z nich jej lékaři musí dodat přímo do žíly

Praha, 24. 11. 2021 - Bušení srdce, nemožnost popadnout dech, slabost, obrovská únava, zhoršení stávající choroby – to jsou příznaky nedostatku zásobního železa v krvi, kterým trpí téměř polovina lidí se srdečním selháním. Zatímco zdraví lidé se mohou nedostatek železa pokusit dohnat krvavým steakem, tofu nebo hořkou čokoládou, lidem s nemocným srdcem je často třeba dodat železo přímo do krevního oběhu. Z potravin ani z doplňků stravy jej dostatečně nevstřebají. V Česku trpí srdečním selháním přes 280 000 lidí, a každý rok přibývá dalších 60 000. Doplnění vysoce koncentrovaným železem už této skupině nemocných při splnění určitých podmínek platí zdravotní pojišťovny a lékaři – kardiologové či internisti tak mohou svým pacientům bez překážek pomoci. Specialisté na srdce to připomínají v rámci Dne nedostatku železa, který připadá na 26. listopadu.

„Lidské tělo má v sobě 3 až 4 gramy železa, které je zásadní pro fungování celé řady dějů v lidském těle. Železo je například součástí červeného krevního barviva – hemoglobinu, kde umožňuje přenos kyslíku. Železo je ale potřeba i pro fungování mitochondrií, buněčných součástí – které jsou v těle centrem dýchání a tvorby energie. U lidí, kde srdce nefunguje, jak má, a selhává, je nedostatek železa obzvlášť nebezpečný – srdeční sval nemá dostatečně silné kontrakce, v případě sebemenší námahy nemá tělo kde brát, dochází k přetížení životně důležitého svalu a selhání zrychluje, “ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Dodávání železa je tak důležité pro ovlivnění průběhu a prognózy onemocnění, dodání zásobního železa lidem se srdečním selháním nově doporučuje i Evropská kardiologická společnost.

Podle lékařů má paradoxně část pacientů se srdečním selháním hladinu hemoglobinu relativně v pořádku, přestože evidentně nedostatkem železa trpí. „Zatímco u řady chorob řešíme nedostatek železa jeho podáváním v různých formách tablet či kapslí, tato léčba není schopna nahradit velký nedostatek, který nemocní se srdečním selháním mají. Takto podávané železo se u nich špatně vstřebává a pacienti léčbu nesnášejí dobře. Řešením je nitrožilní podání a je důležité, aby šlo o léčivý přípravek s velkým množství železa a minimem nežádoucích účinků,“ říká prof. Linhart. Nedostatek železa u lidí s chronickým srdečním selháním má několik příčin. Nemocní podle kardiologů často trpí nechutenstvím, a tak ani přirozeně do sebe nedostanou vše, co by jejich tělo potřebovalo, železo se u nich navíc hůře vstřebává například kvůli zánětu, otokům, nebo nedostatku vitamínů nutných ke vstřebávání železa do organismu. „Pacienti mohou mít i zvýšené ztráty železa kvůli malému a nepozorovanému krvácení do trávicího traktu, často zesílenému podáváním léků na jejich nemoc,“ dodává prof. Linhart. Kardiologové zjišťují hladinu zásobního železa u svých pacientů laboratorní analýzou krve. Pokud zjistí jeho zásadní nedostatek, doplní jej pacientovi nitrožilně, v 90 % formou kapačky. „Aplikace na kardiologických nebo internistických odděleních trvá přibližně 10-15 minut a dávka takto podaného železa stačí pacientovi na půl roku až na rok,“ dodává prof. Linhart.

Podle odhadů České kardiologické společnosti se v posledních pěti letech zvedlo množství lidí s diagnózou srdečního selhání o více než polovinu. Do roku 2030 by měl jejich počet dokonce vzrůst o 50 % na přibližně 450 000.

Lidé se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdraví

Praha, 22. 11. 2021 – Pacienti se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdravá populace. Dosud experti na trávicí trakt předpokládali, že je tato skupina nemocí více ohrožena a očkování u nich nevytvoří tolik protilátek jako o zdravých. Studie provedená Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE, kterou nyní publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease, však tyto teorie zcela vyvrací. Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy především Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, má v Česku asi 60 000 lidí. Lékaři odhadují, že do čtyř let číslo vzroste až na 70 000.

„Sledovali jsme více než 600 pacientů s IBD záněty v souvislosti s nákazou koronavirem a s očkováním a porovnávali výsledky se zdravou populací. Vůbec poprvé se tak například prokázalo, že průběh nákazy se u lidí se střevními záněty nijak neliší od těch, kteří jsou zdraví. A že očkování vytváří pacientům stejnou hladinu protilátek jako těm, již střevními záněty netrpí. Pokud IBD pacienti nemoc prodělají, reaguje jejich imunitní systém lépe než u těch, jimž se nákaza vyhnula,“ shrnul nejzajímavější výsledky prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Specialisté se dosud obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi něž střevní záněty patří, zareagují kvůli své nedobře fungující imunitě na nákazu hůře a také že si nevytvoří po očkování proti covidu-19 dost protilátek. „Když jsme totiž očkovali pacienty s IBD záněty proti pneumokokovi nebo chřipce, museli jsme jim dávat více dávek, protože zkrátka nevytvářeli dost protilátek. O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti covidu tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ vysvětluje prof. Lukáš. Informace, které měli dosud čeští specialisté k dispozici ze zahraničí, byly podle experta na choroby trávicího traktu roztříštěné.

V ISCARE sledovali reakce na očkování proti covidu mRNA a vektorovou vakcínou u přesně 602 lidí se střevními záněty. Měřili jim protilátky po 8 týdnech a poté znovu po 26 týdnech od dokončené vakcinace a porovnali je se 170 zdravými očkovanými. „Hladina protilátek a rychlost poklesu se v obou skupinách nijak nelišila, i pro IBD pacienty tak platí doporučení, že by se měli nechat očkovat třetí dávkou,“ pokračuje prof. Lukáš. Studie obecně prokázala vyšší hladinu protilátek u těch, kteří dostali mRNA vakcínu. Potvrdila také, že léky na střevní záněty nijak neovlivňují tvorbu protilátek, a tak lékaři nemusí svým pacientům s IBD záněty kvůli covidu měnit ani přerušovat již zavedenou terapii. Střevní záněty patří mezi civilizační choroby a jen u Crohnovy choroby se za posledních dvanáct let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. „Důvodem růstu výskytu střevních zánětů jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva – centrály veškeré imunity – neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ dodává prof. Lukáš. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici. Pacientům pomáhá především biologická léčba. Významné zlepšení péče představuje dle lékařů zavedení biosimilárních biologik, které snížily náklady na léčbu a zlepšily dostupnost terapie pro všechny potřebné pacienty.

Ke studii i k pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v ISCARE telemedicínu. „Kontroly pacientů provádíme s pomocí webové aplikace, tzv. IBD asistent, přes niž lidé se svým lékařem komunikují, posílají naměřené hodnoty a vyplňují dotazníky. Pacienti si systém pochvalují, šetří totiž čas a peníze za dojíždění do centra – někteří k nám cestují z velké dálky. Lékař se jim paradoxně věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line je s nimi v mnohem intenzivnějším styku,“ popisuje prof. Lukáš s tím, že virtuální klinika umožňuje pacientovi požádat si o e-recept, žádanku či objednání na vyšetření. Od ledna příštího roku bude dálkové monitorování pomocí telemedicínských nástrojů platit zdravotní pojišťovna.

CHOPN vzniká v mládí, často předchází rakovině plic

Časnou diagnostiku obou nemocí může zlepšit chystaný národní screening plicní rakoviny

Praha, 9. 11. 2021 – U lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se může rozvinout i rakovina plic, a to až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací – upozorňují na to čeští pneumologové v Den pro zdravé plíce, pořádaný u příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 17. listopadu. Pneumologové varují, že asi 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN – tato čísla jsou alarmující. Jen na CHOPN se totiž nyní u specialistů dlouhodobě léčí asi 250 000 lidí a dalších 450 000 o tom, že nemoc má, neví. Právě kvůli souvislosti, propojení obou nemocí a jejich záludnosti v tom, že se zpočátku téměř nijak neprojevují, chtějí plicní lékaři v rámci unikátního národního screeningu rakoviny plic sledovat i CHOPN.

„Každý třetí ‚zdravý‘ člověk nad 40 let, který trpí dušností při chůzi do schodů a předtím alespoň deset let kouřil, má podle našich výsledků dosud nerozpoznanou a neléčenou CHOPN. Nemoc propuká často desítky let před tím, než ji člověk plně pocítí, do té doby je prakticky neviditelná. Podobně je tomu s rakovinou plic – ta má sice rychlejší postup, ale projevuje se také velmi pozdě, v době, kdy se nedá operovat,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Podle něj dosud probíhající pilotní program zaměřený na časný záchyt CHOPN jasně ukázal, že u 55letých a starších osob s 20letou historií kouření cigaret a s dechovými obtížemi při běžné fyzické zátěži je dosud neviditelná CHOPN přítomna dokonce v 54 % případů. A právě takoví pacienti zároveň splňují podmínky vstupu do chystaného screeningového programu zaměřeného na časnou diagnostiku plicní rakoviny. „V blízké budoucnosti je tak logické uvažovat o efektivním propojení projektu časného záchytu CHOPN s novým screeningem,“ doplňuje specialista na plíce. V praxi jde o to, že plicní lékař kromě cíleného pátrání po plicním nádoru jednorázově provede nebolestivé vyšetření plicních funkcí. Podle prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů, by toto sledování dalo lékařům šanci zasáhnout včas a obě nemoci zastavit nebo zpomalit. „Chronické nenádorové plicní nemoci, zejména CHOPN, ale třeba i idiopatická plicní fibróza, zhoršují léčbu plicních nádorů – ubírají možnosti, jak nemocného operovat, a plicní fibróza navíc omezuje či znemožňuje možnost ozáření i cílené léčby. Od ledna startuje národní screening plic, kterým by měly projít desítky tisíc rizikových osob. A protože pro vznik a vývoj plicního karcinomu platí podobná rizika jako pro CHOPN a idiopatickou plicní fibrózu, budeme ve screeningu sledovat tyto nemoci společně,“ říká prof. Koziar Vašáková. Jak uvádí prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů, lidé nemusí na nic čekat, a pokud jim je mezi 55 a 74 lety a pravidelně kouřili nebo dosud kouří, mohou kontaktovat plicního lékaře napřímo a ten posoudí, zda by měli vyšetřením projít. „Vyhledat plicního lékaře si mohou v odkaze www.pneumologie.cz/najdi-svyho-pneumologa,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Předpoklady k rozvoji CHOPN se datují už do dětství, někdy jsou vrozené nebo způsobené kouřením matky v těhotenství či tím, že se dítě narodí nedonošené. Vývoj plic ovlivňují i dětské nemoci, astma či dokonce obezita. „Nemoc se zkrátka chystá léta před tím, než ji jedinec pocítí. Buňky v oblasti malých dýchacích cest se začínají chovat podivně kolem 30. roku věku a to, zda a kdy CHOPN propukne, lze mezi 25. a 30. rokem věku velmi pravděpodobně preventivně ovlivnit. Pomáhá sport, zdravý životní styl, udržení normální tělesné hmotnosti a řádné doléčení respiračních infekcí nebo astmatu – zkrátka vše, co umožní plicím zdárně fungovat a dobře se vyvíjet,“ vysvětluje doc. Koblížek. CHOPN může vzniknout také u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si ji přivodí kouřením, prací nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, je toto chování o to více nebezpečné. Postup nebo rozvoj nemoci však lze zastavit či oddálit, pokud se člověk z rizikových faktorů co možná nejdříve vymaní. „Pacient sice nedokáže ovlivnit, co se mu stalo v minulosti, když byl malý, ale to, jestli kouří a kde pracuje, ano. U 20–30 % pacientů je CHOPN ovlivněn povoláním,“ říká doc. Koblížek. Průměrný věk českých pacientů, u nichž lékař nemoc potvrdí, se pohybuje mezi 66 a 67 lety. „V české výzkumné databázi je již osm let sledováno bezmála 800 CHOPN nemocných. Špatnou zprávou je, že asi polovina z nich během sledování umírá v přímém důsledku CHOPN a komplikujících onemocnění,“ dodává pneumolog. „Cílem výše popsaného programu je nemoc nalézt co nejdříve a snažit se zabránit jejímu postupu – nejefektivnější je co nejpřísnější zabránění vdechování škodlivých látek.“ Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) pořádal v předchozích letech veřejná měření funkce plic v obchodních centrech a organizoval dny otevřených ambulancí, aby zachytil ty, kteří o své nemoci ještě neví. „Loni ani letos však kvůli pandemii tyto aktivity uskutečnit nemůžeme. O to více spoléháme na screening, který pomůže zachytit řadu jiných plicních nemocí včetně CHOPN,“ uvádí doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka a člen výboru ČOPN.

Plicní lékaři tradičně organizují pro širokou veřejnost přednáškovou konferenci s názvem Den pro zdravé plíce. Letos se koná 19. listopadu od 9.00 do 13.00 hodin a lidé ji mohou sledovat online prostřednictvím adresy: www.copn.cz, kapitola „Aktuality/Přednáškový den“. Základní materiály o CHOPN i o dalších plicních nemocech lidé dostanou také na informačních stanovištích v obchodních centrech v Praze, Hradci Králové a Olomouci – při dodržení všech epidemiologických opatření. Další informace jsou k dispozici také na www.denchopn.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Bojovník s tuberkulózou má vlastní známku

Byl v koncentračním táboře, dostal TBC a unikl návratu do okupované země – Nobelovy ceny se nedožil

Praha, 9. 11. 2021 – Tichý, nenápadný muž, tak popsali kolegové člověka, který nesmazatelně zasáhl do boje s tuberkulózou po celém světě – Čecha, který byl horkým kandidátem na udělení Nobelovy ceny, ale zemřel dřív, než ji mohl dostat. Letos uplyne 100 let od narození lékaře Karla Stýbla a Česká pošta na popud Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka a odborné společnosti sdružující plicní lékaře zítra vydává známku k jeho poctě. Shodou okolností je to i 100 let od prvního podání vakcíny (BCG) proti tuberkulóze. „Karel Stýblo do léčby tuberkulózy zasáhl v celosvětovém měřítku. Od roku 1968 působil v Haagu a v 70. letech dokázal, že přímo kontrolovanou kombinovanou léčbou lze ovlivnit výskyt tuberkulózy a snižovat jej i ve velmi postižených zemích. Zavedl systém DOTS (directly observed treatment short course), který se celosvětové využívá v léčbě nemoci dodnes. O tomto muži, který se narodil v Čechách a naprosto zásadně ovlivnil boj proti tuberkulóze po celém světě se mluví málo a vydání známky k jeho výročí je o to významnější,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. Na světovém poli lékaře Karla Stýbla experti docenili. Světová zdravotnická organizace jej navrhla na Nobelovu cenu, které se bohužel nedožil, ale za svůj úspěšný boj proti tuberkulóze v nevyvinutých zemích s jejím vysokým výskytem získal prestižní cenu objevitele bacilu Mycobacterium tuberculosis Roberta Kocha. Jedním z mála žijících českých pneumologů, který se s dr. Stýblem osobně setkal je předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislav Kos, CSc. „Viděli jsme se na setkání Mezinárodní unie proti tuberkulóze v Paříži. Byl to velmi příjemný, vstřícný člověk s hlubokými odbornými znalostmi, který byl vždy ochoten poradit a pomoci,“ vzpomíná MUDr. Kos. Vydání známky Českou poštou je pro pneumology důležité také v připomínce významu jejich oboru. „Tuberkulózu se nedaří a zřejmě i nikdy nepodaří vymýtit vzhledem k tomu, že je infikována asi čtvrtina světové populace, především v méně rozvinutých zemích, kde navíc narůstá odolnost proti antituberkulotikům. Reálně tak hrozí, že po světě budou kolovat kmeny, které jsou rezistentní na všechny dostupné léky,“ uvádí předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D. Spojení výročí dr. Stýbla s výročím BCG vakcíny na poštovní známce bylo dle plicních lékařů nasnadě. Vakcína měla podle doc. Sovy svůj největší význam především v minulosti, kdy pomohla snížit počet případů TBC především u závažných případů jako je například bacilární meningitida u dětí. „Její aktuální význam v rozvinutém světě je podstatně menší, proto se u nás už plošně neočkuje,“ doplňuje pneumolog.

Česká republika má díky pečlivosti plicních lékařů nízké počty nemocných – loni se dostala poprvé pod 400 případů za rok. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, loni klesl výskyt tuberkulózy celosvětově, vliv na to měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronavirová opatření či omezení agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do vyspělých zemí za prací. „Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Loňská čísla do jisté míry mohla deformovat i zahlcenost hygien a lékařů, kteří případy tuberkulózy do registru hlásí. Nicméně poprvé klesl počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok pod čtyři,“ říká MUDr. Wallenfels.

Medailonek

Karel Stýblo se narodil jako pátý syn strojníka ve Vilémově na Vysočině, původně chtěl být učitelem, ale při přijímacích zkouškách jej zradil hlas, a tak šel na medicínu. Jako vysokoškolák se zúčastnil manifestace kvůli uzavření škol po tragické smrti Jana Opletala a tehdejší německý okupační režim poslal jeho a další stovky vysokoškoláků do koncentračního tábora. Zde se Karel Stýblo nakazil tuberkulózou, přežil však a tato nemoc nasměrovala jeho další kroky. V 50. letech absolvoval pobyt v Edinburghu u známého bojovníka proti tuberkulóze – lékaře sira Johna Wenmana Croftona a převzal po něm pečlivost s jakou cíleně uzdravoval nemocné nebezpečným bacilem Mycobacterium tuberculosis. Podle dostupných pramenů dokonce Karel Stýblo stál za povinnými preventivními plošnými prohlídkami v pojízdných autobusech v 60. letech. V 70. letech zareagoval na pozvání vedoucího tuberkulózní jednotky Světové zdravotnické organizace a odjel do Nizozemí, kde se stal ředitelem vlastní výzkumné jednotky. Tam se povedlo pod jeho vedením provést řadu významných výzkumů v zemích s nízkým i vysokým výskytem nemoci. V roce 1968 se měl vrátit zpět do Československa, ale těsně před nástupem do letadla byl upozorněn, že právě v tuto chvíli vojska Varšavské smlouvy obsazují jeho rodnou zemi – rozhodl se tedy nenastoupit a zůstal v zahraničí. V roce 1979 se stal ředitelem Mezinárodní unie proti tuberkulóze, a to mu umožnilo se zaměřit na TBC v nevyvinutých zemích, například v Tanzánii a dalších a ukázat, že tuberkulózu lze úspěšně léčit. Strategie (DOTS) spočívala v pečlivém sledování užívání léků u nemocných. A právě tato práce byla jazýčkem na vahách v navržení na Nobelovu cenu, jíž se však bohužel nedožil.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, tuberkulóza a řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Pacientů se zvýšenou hladinou cukru přibývá

Kromě diabetu jim podle lékařů hrozí i rakovina

Praha, 3. 11. 2021 – Člověk s nadváhou a prstencem tuku kolem pasu – tak podle lékařů vypadá typický kandidát na rozvoj diabetu neboli cukrovky druhého typu. V této fázi centrální obezity může mít člověk zvýšenou hladinu cukru v krvi (lačná glykemie 5,6–6,9 mmol/l) a trpí tzv. prediabetem, který vzniku diabetu předchází. Kromě genetické dispozice může za prediabetes nejčastěji nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky. Rostoucí počet pacientů je i podle odborníků také důsledkem koronavirových lockdownů. I o tom budou mluvit praktičtí lékaři na letošní XL. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

„Lidé při lockdownech v posledních dvou letech výrazně omezili pohyb, nechodili například pěšky do práce, což často představovalo jejich jedinou denní pohybovou aktivitu. Stres a nejistota je navíc často vedla k přejídání, což je společně s nedostatkem fyzické zátěže ideálním podhoubím pro rozvoj prediabetu a následně diabetu druhého typu,“ říká praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP MUDr. Igor Karen. Prediabetes hrozí především ženám, které mají obvod pasu větší než 94 cm, a mužům s více než 102 cm. Dalšími znaky jsou noční pocení, větší žízeň i nutkání chodit v noci častěji na toaletu. K prediabetu i diabetu se pacient může takzvaně projíst nejen nadmírou dortů nebo čokolád, nakročeno má k nemoci každý s větším denním příjmem potravin, než je výdej. „Metabolismus zahltí i vyšší konzumace tuků. Lidé by si také měli dát pozor na kalorie, které vypijí. Největší ‚bombou‘ jsou například ochucená piva, energetické nápoje nebo různé limonády, dále jídla z fastfoodů, typicky hamburgery,“ vysvětluje MUDr. Karen a dodává: „U pacienta, který trpí prediabetem, je mnohdy vyšší riziko vzniku rakoviny či cévních onemocnění. Diabetu druhého typu může prediabetes předcházet řadu let, což poskytuje dostatečný prostor pro zahájení léčby.“ Třetina pacientů, kteří trpí prediabetem, se může uzdravit, když cíleně upraví svůj životní styl. Podle odborníků by měli minimálně 3–5krát týdně alespoň půl hodiny sportovat. Vhodná je jakákoli aerobní fyzická aktivita přiměřená věku a dalším nemocem, kterými pacient může trpět. Lékaři doporučují zejména rychlou chůzi, případně jízdu na kole nebo běh. „Mluvíme opravdu o minimu, ideální je hýbat se každý den. Samozřejmě záleží také na fyzické kondici pacienta, velmi často je potřeba zátěž navyšovat postupně,“ říká MUDr. Karen.

Ordinace nám praskají ve švech, říkají praktici

Zájem o očkování roste s počty případů covidu

Praha, 3. 11. 2021 – Další vlna covidu-19 rychle plní ordinace praktických lékařů. Skokový nárůst pacientů nakažených koronavirem a znovu nastartovaný zájem o očkování společně s testováním je dostal na hranici přetížení. Kromě péče o nakažené se navíc starají o své necovidové pacienty a zajišťují preventivní péči. Roste také počet zájemců o očkování proti chřipce. Oproti situaci před rokem mají praktici ale k dispozici očkovací látky, objednávají pacienty na čas a mohou využívat i softwarové aplikace usnadňující komunikaci s pacienty. Jak zvládat důsledky pandemie budou mimo jiné praktici řešit na nadcházející XL. konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje 10. 11. ve Zlíně.

Podle praktické lékařky MUDr. Ludmily Bezdíčkové se již nyní leckteré ordinace pohybují na hranici své kapacity. „Je toho na nás naloženo opravdu hodně, v mé ordinaci ošetříme fyzicky až 60 pacientů denně, navíc ještě provádíme distanční konzultace. Je to kombinace ošetření covid pozitivních pacientů, očkování a samozřejmě i řešení běžných respiračních infekcí a necovidová péče. Pokračujeme i s preventivními a dispenzárními prohlídkami – při objednávání dbáme na rozdělení infekčního a neinfekčního provozu. Zátěž je tak v podstatě dvojnásobná oproti obvyklému provozu,“ říká. Mnozí praktici jsou tak už nyní mnohem vytíženější než v době nejhorší situace v minulých vlnách pandemie. „Tehdy jsme neočkovali a v porovnání s nynějším stavem méně testovali. Nyní navíc ve větší míře posíláme pacienty k aplikaci monoklonálních protilátek, s čímž je také spojena administrativa a logistika, zejména zajištění převozu infekčního pacienta do nemocnice a zpět. Je možné, že do budoucna budeme muset opět omezit různé výkony typu pracovně lékařské péče nebo posudkovou činnost tak, abychom všechno zvládali. Tím si rozhodně nechci stěžovat, naopak bych chtěla všechny pacienty ujistit, že i nadále budeme dělat maximum. Pro pomoc v ordinaci si mnozí z nás během pandemie přivzali posily – lékaře, studenty, sestry i administrativní pracovníky,“ říká MUDr. Bezdíčková ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. S pandemií, která znovu nabírá na síle, roste podle praktiků i poptávka po vakcínách. „Více než polovinu zájemců o očkování tvoří lidé, kteří jdou vůbec poprvé. Velký zájem je o jednodávkovou vakcínu, hlavně u mladých lidí – přičítám to zrušení proplácení testů z preventivní indikace, ale i strachu z nemoci. Hlásí se nám lidé, kteří vakcínu v minulosti několikrát odmítli, ale ve světle aktuální situace si to rozmysleli. To samozřejmě vítáme,“ pokračuje MUDr. Bezdíčková s tím, že pacienti si často vybírají, kterou vakcínu chtějí.

Praktici se v následku pandemie obávají případných dalších lockdownů, protože ty nechaly na zdraví pacientů mnohdy velmi neblahé následky. „Lidé při lockdownech výrazně omezili pohyb, nechodili například pěšky do práce, což často představovalo jejich jedinou denní pohybovou aktivitu. Stres a nejistota je navíc často vedla k přejídání, což je společně s nedostatkem fyzické zátěže ideálním podhoubím pro rozvoj prediabetu a následně diabetu druhého typu. Je to opravdu časovaná bomba a v rámci civilizačních chorob velká hrozba do budoucna,“ říká praktický lékař a místopředseda SVL ČLS JEP MUDr. Igor Karen, který o tématu promluví na nadcházející konferenci praktiků. Praktici budou také probírat další vyšetřovací metody, které by již brzy mohli mít nově k dispozici – například ultrazvuk. Ten se již v průběhu pandemie praktikům osvědčil, například při odhalování covidových zápalů plic. Řadě pacientů se díky němu podařilo zachránit život. „Pokud mám u akutního případu covidu podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu v několika minutách přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Vědecké studie, které dosud zkoumaly, jak jsou praktici v detekci chorob úspěšní, před nedávnem skončily a lékaři nyní vyhodnocují výsledky. Ty předběžné byly podle MUDr. Halaty velmi povzbudivé – ukazovaly vysokou úspěšnost.

S nespavostí se potýká až 50 % lidí

V chronickou nemoc přejde u desetiny z nich

Praha, 3. 11. 2021 – Cítí se vyčerpaní, a přesto nemohou v noci usnout – tak nejčastěji lidé popisují zkušenosti s chronickou nespavostí. K poruchám spánku jsou náchylnější obyvatelé vyspělých zemí, především ženy. Nespavost významně zhoršuje kvalitu života a může vést k řadě zdravotních komplikací. O tom, jak odhalit její příčinu a stanovit vhodnou léčbu, budou debatovat praktičtí lékaři na letošní XL. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

„S nespavostí se v současnosti potýká 30 až 50 % lidí a přibližně u desetiny z nich se vyvine v chronické onemocnění. Z nejnovějších studií víme, že problém se spánkem vzrostl v posledních letech o 10 % a podobně rychle narůstá také spotřeba hypnotik, které se k léčbě nespavosti nejčastěji předepisují,“ říká MUDr. Stanislav Konštacký, CSc., ze SVL ČLS JEP. Příčiny vzniku nespavosti podle lékařů souvisí především se zrychlujícím se životním tempem, zvyšujícím se průměrným věkem populace a s nepravidelným režimem spánku a bdění. „Nestačí pacienta jednoduše odbýt tím, že mu předepíšeme léky na spaní, které mohou být v některých případech dokonce návykové. Je třeba odhalit příčinu obtíží. Za chronickou nespavost v dospělém věku může až u 90 % pacientů dlouhodobé nevhodné rozložení psychické a fyzické zátěže v průběhu dne. Zbylých 10 % nespí z důvodu tělesné nebo duševní nemoci,“ popisuje MUDr. Konštacký. Nespavost se projevuje různě. Někdo má problémy usnout a každou noc několik hodin tzv. zírá do stropu, jiný se budí v noci a někteří lidé nemohou spát déle než pár hodin. Odborníci se přitom shodují, že lidé potřebují nepřerušovaným spánkem pravidelně strávit šest až osm hodin. Zregenerovat tělo i mysl za tři nebo čtyři hodiny podle nich není možné. „U řady pacientů se nespavost objevila v souvislosti s pandemií koronaviru. Připisuji to především tomu, že se jim dramaticky změnila náplň dne. Ubylo fyzické zátěže a významně naopak vzrostlo psychické napětí. Za nespavostí může stát i prodělání nemoci covid-19 – kdy ale tzv. pocovidové příznaky odezní, je těžké určit,“ vysvětluje MUDr. Konštacký. Chronická nespavost zhoršuje nejen kvalitu života pacientů, ale je i nebezpečná, protože se organismus velmi vyčerpává. „Neznám nikoho, kdo v noci nespí a druhý den je čilý. Nespavost patří k problémům, které se musí léčit, jinak pacientům hrozí psychické i fyzické následky vlivem dlouhodobé únavy,“ říká MUDr. Konštacký. Pokud lékař vyloučí, že nespavost způsobuje jiné onemocnění, je namístě podpořit kvalitní spánek budováním vhodných návyků. Pacient by se měl například probouzet každý den ve stejnou hodinu bez ohledu na to, zda je pracovní den nebo víkend. Lékaři naopak nedoporučují podřimování ve dne, protože to může narušit kvalitu nočního spánku. Ve večerních hodinách by se měli lidé věnovat věcem, které je uklidňují, a řešení problémů nechat až na druhý den. „Postel slouží ke spánku a intimnímu životu. Práce, hádky ani sledování televize do ložnice nepatří. Jestliže budeme na lůžku prožívat stavy úzkostí například z práce, s velkou pravděpodobností spánek narušíme,“ uzavírá MUDr. Konštacký.

Umělá inteligence pomůže odhalit rakovinu

Technologie zrychlí hledání polypů ve střevech

Praha, 4. 11. 2021 – Umělou inteligenci už nenajdeme jen v robotice nebo sci-fi, stále častěji nachází své uplatnění v medicíně. Její schopnosti nově používají specialisté na trávicí trakt, jimž pomáhá nacházet střevní výrůstky – polypy – při endoskopickém vyšetření. Určité druhy polypů se totiž mohou časem rozvinout ve zhoubný nádor. Technologie jednotlivé polypy dokáže rozeznat a „říci“, zda je nález neškodný, nebo naopak předchází rakovinnému bujení. Lékaři si od umělé inteligence slibují rychlejší, ale především častější a přesné nálezy polypů ve střevech. To podle nich v důsledku sníží četnost výskytu rakoviny tlustého střeva. Stovky odborníků o tom budou mluvit na 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který startuje v online podobě 10. listopadu.

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR, každoročně postihne asi 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře. Odhalení polypů v tlustém střevě je klíčovým krokem, jak tomuto druhu rakoviny předcházet, a umělá inteligence v něm může hrát významnou roli. „Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software. Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, např. polypu, označí ji obdélníkem přímo na obrazovce,“ vysvětluje fungování systému prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D., z II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. Technologie se navíc z nových nálezů neustále učí a postupně čím dál lépe vyhodnocuje nálezy. „Software dostane ke zpracování velký počet obrázků určitých typů polypů a jejich histologii. Následně si vytvoří algoritmus, podle něhož dokáže při vyšetření polyp nejen rozpoznat a upozornit na něj na obrazovce, ale také správně klasifikovat,“ dodává. Ne každý polyp totiž vede k rakovině. Lékaři hledají tzv. adenomové polypy, které se časem mohou proměnit v nádor. Hledání polypů ale není jedinou možností, kde se technologie může uplatnit. „V současné době se zkouší například možnost posouzení hloubky invaze karcinomu ve střevě, což má význam při rozhodování o způsobu léčby. Další uplatnění nalezla umělá inteligence při vyhodnocování kapslové endoskopie, zpočátku pouze pro identifikaci krvácení, ale s rozvojem technologie i v rozpoznání cévních malformací nebo vředů,“ vyjmenovává prof. Rejchrt. Přestože technologie lékařům významně pomůže, nemyslí si, že by je měla v blízké budoucnosti nahradit. „Rozpoznání polypu za pomoci umělé inteligence může být rychlejší ve srovnání s lidským okem. Navíc systém neustále vyhodnocuje celou plochu zobrazované sliznice, tedy se nezaměřuje cíleně na určitou oblast, jako to někdy činí endoskopující lékař. U začínajících či méně zkušených endoskopistů tak může software urychlit jejich učící křivku a zlepšit četnost nálezu adenomů. Nicméně technologie má stále pouze funkci druhého pozorovatele a nemůže ve vyhodnocení všech možných nálezů při endoskopii lékaře nahradit,“ říká prof. Rejchrt. Jak uvádí doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti, praxe ukazuje, že i specialista může přehlédnout až 20 % polypů. „Věříme, že do pěti let budou používat umělou inteligenci při endoskopii všichni,“ uzavírá doc. Urban.

Otěhotnět i s chronickým střevním zánětem? Bez obav, říkají lékaři

Stovky žen se vzdají mateřství kvůli nemoci

Praha, 4. 11. 2021 – Přestože jsou v ideálním věku a našly toho pravého pro založení rodiny, stovky žen se střevními záněty neznámého původu, tzv. idiopatickými (ISZ), se rozhodnou mateřství raději úplně oželet. Může za to strach ze zhoršení jejich zdravotního stavu nebo komplikace v těhotenství. Přitom podle specialistů na trávicí trakt pouze nemají dost informací – onemocnění jako Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida již dávno nejsou překážkou početí ani úspěšného donošení zdravého miminka. Tisíce žen, které tyto choroby mají, tak mohou bez obav počít vytouženého potomka. Podle lékařů je klíčové hlavně to, aby nemoc byla pod kontrolou. K tomu pacientkám pomáhá moderní biologická léčba včetně biosimilárních přípravků. I o tom se bude mluvit na 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který startuje v online podobě 10. listopadu.

Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou trpí v Česku tisíce mladých pacientek, poměr mezi oběma nemocemi je pak přibližně stejný. „Idiopatické střevní záněty se v největší míře projevují mezi 16 a 25 lety života, tedy v ideálním věku pro reprodukci ženy. Ovšem pouze 25 % žen po diagnóze otěhotní. Celá řada pacientek se dobrovolně rozhodne těhotenství vyhnout. A zbytečně, protože při správné léčbě jim v tom jejich stav nijak nebrání,“ říká gastroenteroložka MUDr. Jana Koželuhová z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. Podle ní je jedním z důvodů pro odkládání nebo odmítnutí těhotenství obava ze zhoršení průběhu nemoci. „To by však připadalo v úvahu pouze v okamžiku, kdy by pacientka při početí zánět neléčila nebo léčbu vysadila. Pokud má dlouhodobě nasazenou léčbu a zánět je v klidu, pak má stejnou pravděpodobnost zhoršení onemocnění v graviditě jako netěhotná pacientka,“ vysvětluje MUDr. Koželuhová.

Idiopatické střevní záněty jsou autoimunitní onemocnění, která napadají střevní sliznici a poškozují ji. Vedle bolestí břicha, nechutenství nebo krvácení mohou postihnout například i klouby. Pacientky se kromě zhoršení stavu obávají také vlivu chorob na samotnou možnost početí a donošení dítěte. „Doporučujeme ženám plánovat těhotenství ve chvíli, kdy je zánět neaktivní a mají nasazenou dlouhodobou léčbu. V takovém stavu mají stejnou šanci otěhotnět jako ženy zdravé. Většina způsobů léčby je v tomto ohledu zcela bezpečná a bez nežádoucích účinků. Důležité je, aby se pacientky s lékaři o možnostech těhotenství bavily a aby společně zvolili tu správnou cestu,“ tvrdí MUDr. Koželuhová. V případě, kdy dojde při těhotenství ke zhoršení nemoci, hrozí pacientkám vyšší riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti dítěte, i proto je podle lékařů klíčové léčbu nevysazovat. Odborníci se shodují, že zásadní roli ve zlepšení vyhlídek na otěhotnění hraje také moderní biologická léčba. Jednou z jejích forem jsou tzv. biosimiliáry – následníci originálních biologických léků. „Díky větší dostupnosti biosimilárů se větší počet pacientek dostane do klidové fáze onemocnění a zůstává v ní. Navíc jsou léky zcela bezpečné jak v období gravidity, tak při kojení, a platí u nich jistota dlouhodobé remise,“ popisuje MUDr. Koželuhová. Častou otázkou spojenou s početím potomka je pak podle lékařky i možnost dědičného přenosu ISZ. „Příčiny nemocí zatím nejsou známé, ale z dosavadních poznatků víme, že genetické předpoklady v nich jistou roli hrají. Nicméně aby nemoc propukla, musí se sejít celá řada faktorů, a proto nelze říci, že ji děti po svých předcích bezpodmínečně zdědí,“ říká MUDr. Koželuhová.

Rakovinu slinivky by měl zachytit screening rizikových jedinců

Program čeká na spuštění, každoročně zachrání desítky životů

Praha, 4. 11. 2021 – Lidé, kterým hrozí rakovina slinivky, by mohli pravidelně chodit na kontroly ke specialistům. Čtvrtá nejsmrtelnější rakovina postihne ročně 2 300 lidí, většinou starších 45 let. Většina z nich do roka umírá a jen 8 % přežije s nemocí více než pět let. U přibližně 10 % z celkově nemocných přitom lze vznik choroby předvídat – například kvůli tomu, že ji mají v rodině. Těch by se měl týkat screening, který by při pravidelných prohlídkách na specializovaných pracovištích odhalil změny na slinivce ve fázi, kdy s nimi jde ještě něco dělat. To, jestli se program opravdu uskuteční, závisí na zřízení sítě Center digestivní endoskopie, kterou domluvili s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami čeští gastroenterologové. Do startu chybí zapsání do vyhlášky ministerstva.

Gastroenterologové se o tom budou bavit na svém 7. kongresu, který startuje v online podobě 10. listopadu. „Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzákeřnější nádory vůbec, až do konce je prakticky bez příznaků, ve chvíli, kdy se projeví, je už pozdě. Neustále jí přibývá jak u nás, tak ve světě. Předpokládáme, že do roku 2030 půjde o nejčastější smrtelné onemocnění trávicího traktu vůbec,“ říká doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti. Česká republika je, co se výskytu rakoviny slinivky týče, dokonce na šestém místě v Evropě. Stav by měl zlepšit právě cílený screening. Vybraní lidé ve vysokém riziku by každoročně docházeli na jedno z 30 vysoce specializovaných endoskopických pracovišť, kde by jim slinivku kontrolovali zvlášť vyškolení endoskopisté. „Na klasickém CT vyšetření vidíme nádor slinivky až od 2 centimetrů a to je pozdě, tehdy už jen 13 % pacientů přežije déle než pět let. Speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou a vyškolený zkušený endoskopista, který ví, kam a na co se má dívat, umí odhalit nádor už v 5 milimetrech a tady je šance na úplné uzdravení pacienta. Statistiky praví, že když je nádor menší než 1 centimetr, přežívá pět let přibližně 40 % pacientů, jakmile je větší než 1 centimetr a menší než 2, přežije už pět let jen 20 % nemocných,“ vysvětluje lékař. „Přestože se takový nádor vyvíjí patnáct a více let, nijak se neprojevuje a není vidět. Na diagnostiku tak máme velmi úzké okno. Situaci nijak nepomáhá ani to, že lidé nemají až do poslední chvíle žádné potíže.“

Proto se čeští experti na trávicí trakt inspirovali americkými studiemi, které jasně prokázaly snížení úmrtnosti ve skupině těch, kde se dal vznik nádoru předvídat. U všech sledovaných, kde lékaři nádor objevili, byl v operovatelném stadiu.

Podle gastroenterologů je důležité rizikové skupiny najít a dostat je na jedno z 30 specializovaných center digestivní endoskopie po celé republice, 20 jich v republice již existuje, 10 by mělo ještě vzniknout.

Mezi těmi, jichž by se screening měl týkat, jsou lidé, kteří mají rakovinu slinivky v rodině, nebo ti, kde se vyskytuje tzv. BRCA gen, jenž může za karcinom prsu, ale je také faktorem, který ke vzniku rakoviny slinivky silně přispívá. Dalšími adepty na pravidelné prohlídky jsou lidé s polypózním syndromem (v tlustém střevě nebo v jiných částech trávicí trubice se tvoří mnohočetné polypy) nebo jedinci, kteří trpí dlouhodobým zánětem slinivky. „Potřebujeme také co nejvíce zkrátit interval mezi diagnózou a léčbou, chceme, aby se počítala na dny, a ne na týdny, jak je tomu doposud. Pro pacienty s rakovinou slinivky je důležitý každý den,“ vysvětluje doc. Urban. Podle něj se rakovina pankreatu u části nemocných občas projevuje předem, ale velmi netypicky. „Přibližně dva až tři roky před vznikem nádoru postihuje část lidí tzv. třetí typ cukrovky. Od prvního nebo druhého typu se liší. Člověk nepřibývá na hmotnosti, není tlustý, naopak má v těle málo tuku a ubývá mu svalová hmota. Nyní se v USA pracuje na vytipování speciálního markeru, podle něhož by bylo možné odhalit u takových diabetiků, zda jim nehrozí právě rakovina slinivky. Ale to bude trvat ještě roky,“ dodává lékař.

Mezi už viditelné příznaky nádoru slinivky patří například bolest břicha v okolí pupku, která někdy vystřeluje do zad, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže a bělma či dlouhodobě zvýšená teplota. Do preventivních opatření gastroenterologové řadí nekouření, udržení hmotnosti v rozumných mezích, omezení červeného masa a uzenářských výrobků, střídmost v pití alkoholu a vyhýbání se nebezpečnému pracovnímu prostředí, zejména chemikáliím.

Češi tloustnou a diabetiků přibývá po tisících

Na komplikace si zadělávají už v rané fázi nemoci

Praha, 26. 10. 2021 – Češi jsou národem tlouštíků a protipandemická opatření tento stav ještě podtrhla. Kvůli nedostatku pohybu a horší životosprávě tak na váze nyní najdou v průměru o tři až pět kilo víc než před pandemií. Lékaři před přibývajícími kily varují, protože jsou často roznětkou ke vzniku rozvoje diabetu 2. typu. Pacienti si mimo jiné zadělávají na vážné srdeční či ledvinné komplikace už ve chvíli, kdy cukrovka vzniká a ještě se neprojevuje. Až 55 % obyvatel České republiky má problém s nadváhou, téměř polovina z tohoto počtu je vyloženě obézní. V Česku je podle lékařů v současné době přes milion diabetiků a každoročně jich tisíce přibývají. Nadějí je příchod moderních léčiv – tzv. gliflozinů – které terapii cukrovky zásadně mění. Lékaři volají také po lepší prevenci a zdravém životním stylu.

„Bez velkého přehánění lze říci, že v Česku nyní čelíme pandemii diabetu 2. typu. Pacientů lineárně přibývá s tím, jak populace tloustne a také stárne,“ říká internista MUDr. Tomáš Hauer z Cévního centra České Budějovice. „Většina diabetiků 2. typu má nadváhu, obézních je přibližně 60 %. Zároveň má většina obézních cukrovku. Mezi nadváhou a rizikem diabetu je jasná přímá úměra,“ dodává. Podle lékařů situaci ještě zhoršil covid-19 a opatření s ním související. „Při pandemii pacienti chodili mnohem méně na prohlídky, takže za poslední půlrok, kdy se k lékaři do ordinace opět odhodlali, se počet nových diagnóz diabetu a prediabetu percentuálně zvedl. Kromě toho, že ztloustli, přicházeli diabetičtí pacienti často s rozkolísanou nemocí nebo dokonce dekompenzovaní,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství. Dalším problémem je to, že řada lidí neví, že už u nich cukrovka propuká, takže ji neléčí. Podle odborníků však vážné zdravotní komplikace startují už ve stadiích, které diabetu předcházejí. „U lidí, kteří trpí inzulinovou rezistencí nebo tzv. prediabetem, dochází k poškozování cév. A to jak těch mikroskopických, které vyživují ledviny nebo periferní nervy, tak velkých tepen. Tito lidé přitom o své vyšší hladině cukru v krvi mnohdy ani neví, případně ji sice mají zvýšenou, ale ještě nedosáhnou na léčbu,“ říká MUDr. Hauer. Mezi početné komplikace v pozdější fázi cukrovky patří problémy se zrakem nebo neuropatie. Nemoc způsobuje i kornatění tepen a razantně zvyšuje riziko infarktu a cévních mozkových příhod. Častá je také ischemická porucha dolních končetin, která může vést i k amputaci. Podle MUDr. Hauera si navíc komplikace diabetu nevybírají – postupně na jednu z nich při podrobnějším vyšetření narazí u prakticky každého pacienta. Odborníci se však shodují, že příchod moderních léčiv – tzv. gliflozinů – terapii cukrovky zásadně mění. „Ještě donedávna mohla být léčba cukrovky jakkoli dobrá, ale nedokázala snížit počty kardiovaskulárních a ledvinných komplikací. Glifloziny léčí nejen cukrovku, ale i nemoci s ní spojené. Chrání pacienty před srdečním selháním nebo poškozením ledvin, což dříve žádná antidiabetická léčba nedokázala,“ vysvětluje MUDr. Hauer. „Přestože existují doporučení a máme data, na které diagnózy jsou tyto léky vhodné, nemají bohužel zatím ve všech případech úhradu od zdravotních pojišťoven. Ale věřím, že se situace bude postupně měnit, protože pokud budeme muset léčit méně následků těchto chorob, ušetří celý systém zdravotního pojištění,“ dodává. I přes možnost účinné léčby však lékaři zdůrazňují nutnost prevence. „Je důležité, aby si lidé po ukončení pandemických omezení znovu osvojili zdravější životní styl a kil navíc se zbavili. Vztah diabetu a nadváhy je jasný a nejefektivněji se léčí diabetes, který vůbec nevznikne. Důležité je také chodit pravidelně na preventivní prohlídky, kde lékař může počínající nemoc odhalit a doporučit postup, který může její rozvoj zvrátit,“ vyzývá MUDr. Čupka.

Češi chtějí léky vyrobené v Evropě

Pandemie vyvolala zájem o místo produkce

Praha, 26. 10. 2021 – Nedostatek ochranných pomůcek a vykoupenou dezinfekci má většina lidí ještě stále v živé paměti. Pandemie však změnila náhled Čechů i na výrobu léků, pro které si chodí do lékáren. Téměř dvě třetiny pacientů si uvědomily, jak je důležité, aby se léčiva vyráběla v Evropě nebo Česku. Přesně 72 % pacientů si dokonce myslí, že by vláda měla zaměřit výrobu léků do tuzemska nebo do EU. Vyplývá to z průzkumu společnosti Teva Pharmaceuticals, který zpovídal více než tři tisícovky pacientů v šesti zemích EU – Česku, Chorvatsku, Německu, Francii, Nizozemsku a Španělsku. Paradoxem však je, že pouze 38 % pacientů v Česku v současnosti ví, odkud se jejich léky berou.

„Otřesy ve zdravotnictví způsobené pandemií posloužily jako budíček. Pandemie zvýšila zájem veřejnosti o to, kde se vyrábí léčivé přípravky a jak funguje farmaceutický průmysl. Pacientům nyní více záleží na tom, kde se jejich léky vyrábí, podobně jako je tomu například u potravin. Společnost Teva se na rozvoj výroby v regionu soustředí dlouhodobě a v současné době vyrábíme 95 % našich léků v Evropě,“ říká Michael Schrewe, generální manažer Teva Pharmaceuticals ČR a SR, která průzkum provedla letos v dubnu, kdy Česká republika procházela třetí vlnou pandemie. Podle průzkumu vnímá 68 % lidí pozitivněji léky, které jsou vyrobeny v EU. V názoru na důležitost výroby v EU nicméně čeští pacienti výrazně zaostávají za zbytkem zkoumaných zemí, například ve Francii jej preferuje 85 % respondentů. Přitom podle názoru českých pacientů je udržení výroby v Česku nebo EU otázkou zajištění evropské suverenity, myslí si to v celých 77 % dotazovaných. Pro 72 % Čechů je pak lokální výroba klíčovou podmínkou pro udržení plně funkčního systému zdravotní péče. V tomto ohledu Češi ukazují výrazně silnější národní cítění, mezi ostatními zeměmi to podobně cítí pouze 61 % respondentů. „Cílem průzkumu bylo mimo jiné zjistit, zda pacienti zaznamenali v době pandemie více výpadků v dostupnosti zdravotní péče a léků než před ní. V tomto ohledu průzkum ukázal, že farmaceutický průmysl obstál a zajistil stabilní zásobování i v době pandemie. Jako prioritní vnímáme naplnění potřeb zdravotního systému – lékařů i pacientů, kteří spoléhají na pravidelné dodávky léčiv,“ říká Jana Novotná, manažerka vnějších vztahů pro Teva Pharmaceuticals ČR a SR. Pouze 12 % pacientů v Česku totiž uvedlo, že jejich léčbu museli lékaři z důvodu nedostatku léků přerušit. „Přísná hygienická opatření v našem výrobním závodě v Opavě dodržujeme i za normální situace, takže pro nás pandemická opatření nepředstavovala komplikace. Díky tomu jsme nemuseli výrobu nijak omezit nebo přerušit a jsme schopni bez problémů současnou poptávku našich léků v České republice uspokojit,“ dodává. Co se týká výkyvů u domluvených kontrol nebo léčebných procedur, přesun na jiný termín nebo zrušení zaznamenalo v době pandemie 27 % dotázaných. Například v Německu to však bylo pouze 11 %. Průzkum také ukázal důvěru lidí ve výrobce léků a jejich roli při zotavení z pandemii – celkem 66 % respondentů v Česku věří, že farmaceutický průmysl je v tomto ohledu klíčový.

Čeští pacienti se ve srovnání se zbytkem zemí ukázali jako pragmatici, co se týče vlivu na životní prostředí a sociální odpovědnosti. Celkem 72 % z nich si nejvíce cení schopnosti dodávat účinné a bezpečné léky pacientům.

Průzkum také ukázal, že 84 % pacientů napříč Evropou si myslí, že vláda by měla podporovat investice do farmaceutické výroby v jejich regionu, což zajistí, že Evropa bude moci vyrábět dostatek životně důležitých léků.

„Průzkum organizovaný společností Teva napříč Evropou potvrdil naše přesvědčení, že v současném světě je zajištění dodávek léků jednou ze základních bezpečnostních potřeb evropského prostoru. Investice do farmaceutického průmyslu by tak měly být jednou z vládních priorit. Příprava strategického plánu pro zajištění výroby a dodávek v době pandemie, podpora tuzemských vědeckých pracovišť pro výzkum a vývoj léků, podpora zaměstnanosti v oblasti farmaceutické výroby v ČR – to vše jednoznačně povede ke zvýšení soběstačnosti v rámci Evropy,“ uzavírá Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem.

Na rakovinu prostaty v Česku stále umírá asi 1 500 mužů ročně

Urologové startují pilotní projekt včasného záchytu a volají po screeningu

Na rakovinu prostaty v Česku ročně zemře přes 1 500 mužů a toto číslo neklesá. Urologové říkají, že by velkou část z nich mohli zachránit, kdyby se u nich nádor odhalil včas. V těchto dnech spouštějí pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, jichž by se nádor mohl týkat a vážně je ohrozit. Výzkumu se účastní tisíce mužů, zdravotní pojišťovna, část praktických lékařů a vybrané laboratoře. O projektu, jehož výsledky budou známy na počátku příštího roku, budou urologové mluvit na 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP, která startuje online 20. října. Karcinom prostaty je prvním nejčastějším solidním zhoubným nádorovým onemocněním mužů v Česku.

Urologové nevzdávají jednání o plošném screeningu s ministerstvem zdravotnictví. Diskuzi přetrhla pandemie nemoci covid-19. Specialisté na léčbu chorob vylučovací soustavy a mužských pohlavních orgánů připomínají, že v zemích, kde plošný screening zavedli, klesla úmrtnost na karcinom prostaty až o 20 %. V tuzemsku si diagnózu rakoviny prostaty každoročně vyslechne přibližně 8 000 mužů, agresivní nádory má 10–15 % z nich. „Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce, zprvu se nijak neprojevují, jsou tzv. asymptomatické. Přibližně 70 % těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP.

Aby měl plošný screening smysl, musí v dané zemi fungovat minimálně 10–15 let. Teprve pak se v počtech prohlídek na jeden zachráněný život dostávají lékaři na slibné hodnoty. „Na jednoho zachráněného je třeba léčit šestnáct pacientů. A ne všem léčba prospěje, u části z nich roste nádor natolik pomalu, že vzhledem ke svému věku obvykle zemřou na něco úplně jiného. Naopak nasazení agresivní terapie jim může uškodit. Je tedy nesmírně důležité vybrat ty, které má smysl léčit, a ty, kde je naopak lepší nádor pozorně a pravidelně sledovat bez větších zásahů,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D., MBA, přednosta Urologické kliniky FN Plzeň, místopředseda ČUS. S věkem se podle něj nějaký druh anomálie objeví takřka u každého muže. Například u mužů starších 80 let naleznou lékaři mikroskopické změny na prostatě včetně malignit (zhoubností) v 80 % případů. „Proto je pro nás důležitým ukazatelem úmrtnost na tyto nádory,“ vysvětluje prof. Hora.

Urologové tak potřebují případný screening co nejpřesněji zacílit a určit správně hodnoticí parametry – roli může hrát například věk, výskyt karcinomu prostaty v rodině, hladina tzv. prostatického specifického antigenu (PSA), která se zjišťuje z krve, atp. Podle prof. Zachovala ušetří časný záchyt nádorů zdravotnímu systému miliony korun za léčbu, která by následovala, pokud by se nádor rozšířil. Raná stadia nádorů se podle něj léčí obvykle operativně a přijdou systém přibližně na 200 000 korun za jednoho člověka. Pokud se však léčí pacient už s pokročilým nádorem, šplhají se náklady na terapii do stovek tisíc korun měsíčně. „Vyléčení lidé navíc zůstávají ekonomicky aktivní,“ doplňuje předseda ČUS. Plošný screening karcinomu prostaty zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. „Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening v roce 2012 pozastavili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ doplňuje prof. Zachoval. Nádorové onemocnění se zprvu obvykle nijak výrazně neprojevuje, později muži pociťují potíže při močení, mají krev v moči, mohou mít ale také bolestivou ejakulaci nebo potíže s erekcí. Podle urologů nyní žije v Česku přibližně 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Nejvíce nemocných je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.

Obecně platí, že vyšší riziko výskytu je ve vyspělých zemích. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě.

O České urologické společnosti

Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům Cestou z bludného kruhu je prevence

Alespoň jednou za život se s ním setká každá čtvrtá žena. Zánět močových cest je druhým nejčastějším infekčním onemocněním vůbec. Toto velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění lékaři obvykle řeší antibiotiky. Problém je v tom, že se záněty ženám často vrací, stávají se vleklou, chronickou chorobou, a navíc hrozí, že antibiotika časem přestanou zabírat. Obtíže trápí ženu v nejintimnějších oblastech, ale mohou omezovat i pracovní či společenské uplatnění. Z toho důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci i dalším způsobům léčby. Právě rezistence vůči antibiotikům a jejich nadužívání trápí české urology nejvíce, a proto budou toto téma řešit na 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP, která startuje online 20. října.

Až 15 % žen trpí opakovanými záněty močových cest. Možností, jak nemoc způsobovanou především bakterií E. coli léčit, je více. Urologové však upozorňují na to, že mnoho pacientek, ale ani lékařů o těchto alternativách neví a ihned volí u opakujících se potíží antibiotika. Ta by však měla být vždy podávaná s rozmyslem. Důvodem je kromě velkého zásahu do organismu také to, že si na tyto léky pěstuje lidstvo čím dál větší odolnost. „Nárůst rezistence na antibiotika je obecně obrovský problém. Některé druhy antibiotik, které dobře fungovaly před pár lety, se dnes už tolik nepředepisují, protože fungovat přestávají. Právě infekce močových cest jsou po respiračních infekcích druhým nejčastějším komunitním infekčním onemocněním. Významným způsobem tak ovlivňují předepisování antibiotik,“ upozorňuje MUDr. Marcela Čechová z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole.

K zlepšení situace podle ní nepřispívají například ani praktiční lékaři, kteří mnohdy léčí pacientky s opakujícími se záněty pouze pomocí antibiotik bez dalšího vyšetření. „Často se setkávám s tím, že ženy chodily s akutními obtížemi pouze na pohotovost či k praktikovi, kde dostávaly opakovaně antibiotika, ale o možnostech prevence či o alternativách neslyšely. Pokud se u ženy záněty opakují, patří jednoznačně do péče urologa. Muži by měli urologa navštívit už při prvním zánětu,“ dodává MUDr. Čechová.

Právě urolog je schopen provést důkladnější vyšetření a zjistit možné příčiny zánětu. Nedílnou součástí je i vyšetření vzorku moči. Díky němu se dá totiž zjistit typ a citlivost bakterie, která zánět způsobila, a následně nasadit nebo upravit léčbu „na míru.“ „Z tohoto důvodu by měl pacient navštívit lékaře vždy osobně. Konzultace a předepisování léků po telefonu či dokonce režimy, kdy si pacient nasazuje antibiotika sám, jsou špatně,“ upozorňuje MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha.

Alternativ, jak záněty močových cest léčit, je naštěstí celá řada. „Důležitý je v léčbě hlavně přísun tekutin. Pokud se na to bude dotyčná soustředit, dokáže zánět rozpít. V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

V boji se zánětem mohou pomoci také potraviny s vysokým podílem vody jako hroznové víno či vodní meloun a přírodní přípravky z brusinek, propolisu či ibišku, které brání množení bakterií v močovém měchýři.

Důležitá je však i samotná prevence. Kromě dodržování pitného režimu by se měli lidé také snažit zbytečně neprostydnout. Nejčastější příčinou zánětu je totiž u mužů i žen prochladnutí. „Záněty jsou časté hlavně na jaře, kdy dochází k výkyvům teplot, a potom v létě, kdy se lidé chodí koupat a mají na sobě dlouho mokré plavky. U žen se mohou záněty objevit po pohlavním styku, zde se doporučuje jít se po styku vymočit. Infekce močových cest mohou být spojené s gynekologickými problémy. Z toho důvodu je při opakovaných zánětech vhodné navštívit kromě urologa i gynekologa,“ dodává MUDr. Čechová.

Zvětšenou prostatu léčí vodní párou

Podrobnosti o šetrné metodě prodiskutují urologové na svém kongresu

Pocit, že se nelze úplně vymočit, slabý nebo nestejnoměrný proud, časté či bolestivé močení nebo „nekonečné“ čekání na samotné vyprázdnění měchýře – to jsou hlavní příznaky zvětšené prostaty, která trápí přes 50 % mužů ve věku nad 60 let. A v 85 letech už téměř každého. Takzvaná benigní hyperplazie prostaty (BPH) se v Česku týká statisíců mužů.

Urologové přicházejí s novým šetrným způsobem léčby – zbytnělou prostatu zmenšují vodní párou. O této metodě budou mluvit na 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP, která startuje online 20. října.

„Prostata je mužský pohlavní orgán, který leží pod močovým měchýřem, a její velikost ovlivňují hormony. Zatímco u mladých lidí ji lze velikostně přirovnat ke kaštanu, ve starším věku už může připomínat mandarinku a člověka pořádně potrápit. Dosud jsme BPH řešili buď léky, nebo operačně, ale tato relativně nová metoda příznaky BPH šetrně potlačuje, účinně zmenšuje prostatu, vše s minimem vedlejších účinků,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS). „Léčba vodní párou se provádí v krátké narkóze nebo to může být i jednoduchý ambulantní zákrok pouze s lokálním umrtvením. Přes močovou trubici se zavede do prostaty nástroj a přes něj se aplikuje vodní pára do přesně určeného prostoru prostatické tkáně po dobu asi devíti vteřin. Uvolněná energie je natolik silná, že zasažené buňky usmrtí, a tyto odumřelé buňky tělo časem odstraní přirozenou cestou – hojením. Prostata se tak zmenší a dojde k uvolnění tlaku na močovou trubici, a tím i k ústupu příznaků nemoci.“

Největší výhodou této léčby je její šetrnost. Přesto ji dle prof. MUDr. Marka Babjuka, CSc., přednosty Urologické kliniky FN Motol, dosud podstoupilo pouze asi 300 Čechů. Velkou roli v tom hraje skutečnost, že léčbu vodní párou nehradí zdravotní pojišťovny, a zájemci o tuto léčbu tak zaplatí desítky tisíc korun. „Metoda je bezpochyby nejšetrnější z těch, které máme k dispozici, a například v USA se postupně stává jednou z nejpoužívanějších,“ pokračuje prof. Babjuk. „Většina pacientů cítí úlevu už přibližně za dva týdny po výkonu. Příznaky pak ještě dále ustupují, takže definitivního příznivého efektu dosahujeme po několika měsících. Důležité je, že metoda je spojena s menším rizikem takzvané retrográdní ejakulace – nepřítomnosti výstřiku semene během vyvrcholení – než jiné způsoby léčby.“

Prostata je mužský pohlavní orgán uložený pod močovým měchýřem. Produkuje 15–30 % objemu tekutiny ejakulátu, jejímž úkolem je zvyšovat životaschopnost spermií. Obvyklá hmotnost prostaty se u mladého muže pohybuje kolem 15–20 gramů, při zvětšení může její hmotnost dosáhnout 100–200 gramů. Příčiny zvětšené prostaty urologové neznají. Podle dostupných dat usuzují na změny hladin hormonů, jejichž přesné mechanizmy však dosud nejsou objasněny. Podle urologů tak ani není možná prevence.

O České urologické společnosti

Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti. Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

Inkontinence je v Česku stále tabu, varují urologové

Léčba přitom může pomoci ve většině případů

Pocit vlastního selhání, strach z ostudy před vrstevníky nebo jednoduše předčasné smíření se stárnutím. Přestože se s inkontinencí potýkají desítky tisíc Čechů, toto jsou jen některé z důvodů, proč je pro řadu z nich téma nechtěného úniku moči stále zapovězené. I proto se podle lékařů do ordinací vydá jen asi třetina pacientů, kteří problémy trpí. Úniky moči jsou přitom ve velké části případů řešitelné a nemusí lidem negativně ovlivňovat život. Neléčená inkontinence naopak pacienty postupně stále více omezuje. O tom budou diskutovat stovky urologů na letošním kongresu České urologické společnosti, který startuje online 20. října.

„Až třetina dospělých žen někdy trpí tzv. stresovou inkontinencí, kterou vyvolává zvýšení nitrobřišního tlaku. Ten se projeví ve chvíli, kdy žena kýchne, zasměje se nebo se prudce pohne, což způsobí únik moči,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D., z Urologické kliniky FN Ostrava. „Asi 10–16 % dospělé populace bez ohledu na pohlaví trpí tzv. urgentní inkontinencí, tedy náhlým pocitem nucení na močení, který v případech, kdy není nablízku toaleta, končí únikem moči,“ dodává.

Přestože je inkontinence tak rozšířeným problémem, musí urologové stále bojovat se stigmatem a mýty, které toto onemocnění provází. „Nejčastěji se pacienti za úniky moči jednoduše stydí, a proto se k lékaři vůbec nevydají. Mnohdy také mají za to, že je inkontinence známkou stárnutí, a řeknou si: Co bych taky chtěl v tomhle věku. Pravda je ale taková, že s převládající většinou případů je možné jim pomoci,“ říká MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, primář Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Inkontinence může mít celou řadu příčin. U stresového typu k ní může přispět například sedavé zaměstnání, obezita nebo také porod. Urgentní inkontinence je pak pravděpodobně způsobena poruchou nervového vnímání aktuální náplně močového měchýře. Přesnou příčinu této poruchy ale zatím neznáme,“ dodává. Prvním krokem při léčbě obou typů inkontinence je podle odborníků změna životního stylu – je vhodné se zbavit kilogramů navíc a omezit pití sycených nápojů, jako jsou limonády nebo pivo. „Alkohol, zejména tvrdý, způsobuje nadměrnou aktivitu močového měchýře. Podobně funguje také káva,“ říká prof. Krhut. U stresové inkontinence pak léčba spočívá v posilování svalů pánevního dna, případně lékaři pacientce navrhnou operační řešení spočívající v implantaci tzv. pásky. Ta pak poskytuje podporu močové trubice a udržuje ji uzavřenou během zvýšení nitrobřišního tlaku při kýchání, kašlání nebo ohýbání. Urgentní úniky moči lze omezit léky na snížení aktivity močového měchýře, případně využít nebolestivé neuromodulace, tedy šíření nervových vzruchů pomocí externích přístrojů. U těžkých případů mohou lékaři implantovat neurostimulátor, který následně pomáhá trvale ovládat močový měchýř, podobně jako kardiostimulátor trvale ovlivňuje činnost srdce. U nejzávažnějších forem inkontinence pak lze operativně zvětšit močový měchýř. Podle urologů sice úniky moči většinou nevedou k vážnějším zdravotním potížím, ale ani tak by je pacienti neměli brát na lehkou váhu. „Říkáme, že inkontinence člověka nezabije fyzicky, ale zabíjí jeho život. Omezuje jej v aktivitách, jako je sport nebo cestování, při častějších potížích může způsobovat například opruzeniny kolem genitálií. Zvláště u starších lidí pak evidujeme případy, kdy upadnou při snaze rychle se dostat na toaletu, dojde ke zlomenině a ta pro ně může být fatální. I proto je důležité se nebát návštěvy lékaře a začít potíže řešit včas,“ apeluje MUDr. Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM.

O České urologické společnosti

Česká urologická společnost (ČUS) sdružuje lékaře, kteří se věnují prevenci, diagnostice, léčbě a výzkumu nemocí v oblasti urologie. Podporuje a zastupuje zájmy oboru a své delegáty vysílá do výborů a poradních orgánů Ministerstva zdravotnictví ČR. Je součástí České lékařské společnosti. Více informací je na www.cus.cz a na www.muziprotirakovine.cz.

Za nádory děložního čípku může až 40 typů lidských papilomavirů

Devítivalentní vakcína má proti nim až 90% účinnost

Praha, 5. 10. 2021 – Za přibližně 70 % všech nádorů děložního hrdla mohou sexuálně přenosné lidské papilomaviry (HPV) typu 16 a 18. Na rozvoji tohoto rakovinného bujení se však podílí i desítky dalších virů. Zhoubné nádory způsobuje až 40 typů HPV, nemluvě o těch, které vyvolávají přednádorové změny. Dostupné vakcíny chrání proti těm nejzákeřnějším a nejčastějším – například devítivalentní vakcína vykazuje až 90% ochranu. Výzkumy zároveň ukazují, že vyšší účinnost má očkování u mladších lidí, kteří ještě nezačali sexuálně žít, a neměli tak příležitost se s HPV setkat. „Zjistili jsme, že rozvoj nádorů děložního hrdla způsobuje několik typů lidských papilomavirů. Zkoumali jsme vzorky tkáně u žen s přednádorovými změnami hrdla děložního různého stupně. Pozorovali jsme také dlaždicobunečné karcinomy hrdla děložního, anální karcinomy, karcinomy vulvy a vaginy a karcinomy hlavy a krku. U všech typů rakovin jsme našli velmi omezený počet různých typů HPV. Nejčastěji to byl typ 16. Jediná výjimka byl právě karcinom děložního hrdla, kde byl počet různých typů HPV řádově vyšší,“ popisuje viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.

V Česku lékaři ročně objeví rakovinu děložního čípku u více než 800 žen, téměř 400 z nich na něj zemře. Postihuje zejména ženy v plodném věku, maxima výskytu dosahuje ve věku 45 let. Drtivou většinu případů karcinomu děložního hrdla způsobují HPV (až 99 % z nich), které jsou v populaci vysoce rozšířené. V současné době jsou genitální typy HPV nejčastěji sexuálně přenosnou virovou infekcí. V průběhu života se s ní setká až 80 % sexuálně aktivních žen a mužů, přičemž k první infekci dochází velice záhy po zahájení sexuálního života. Záchytu nádorů v časném stadiu, kdy je ještě možné jej chirurgicky odstranit, pomáhá lékařům plošný screening v ordinacích gynekologů. Účinnou prevencí je očkování proti HPV, které hradí dívkám i chlapcům ve věku 13 let zdravotní pojišťovny. Vakcín je více druhů, a jak vyplývá ze zjištění vědců, lepší ochranu poskytují vakcíny působící proti více typům HPV, tedy tzv. vícevalentní. „Vzhledem k tomu, že typů HPV, které mohou vyvolat nádory a přednádorové změny hrda děložního, je přes 40, je logické, že vakcína, která chrání proti infekci více typy HPV, skýtá komplexnější ochranu. Ze studií vyplývá, že devítivalentní vakcína má až 90% účinnost, pokud je aplikována před HPV infekcí, tedy před zahájením pohlavního života,“ vysvětluje RNDr. Tachezy. „Překlenovací studie u dětí, kdy byli devítivalentní vakcínou očkováni chlapci a dívky ve věku 9–15 let a mladé ženy ve věku 16–26 let, navíc ukázala, že dosažené hladiny protilátek proti všem devíti antigenům jsou vyšší u dětí než u mladých žen. Proto k maximálnímu efektu vakcín ve smyslu snížení výskytu řady nádorových onemocnění žen a mužů povede především očkování dětí před zahájením pohlavního života,“ dodává RNDr. Tachezy. Letos poslanci v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění schválili možnost hrazení všech vakcín proti HPV, tedy i těch vícevaletních, s nejširší ochranou. Novela má nabýt platnosti už od 1. 1. 2022. Do té doby, tedy do konce letošního roku, však musí ministerstvo zdravotnictví o této změně rozhodnout vyhláškou. Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská unie (EU) si stanovily cíle, které vyzývají k vymýcení rakoviny děložního čípku. K jejich naplnění je mimo jiné třeba prevence a vysoká proočkovanost, které lze docílit tím, že vakcíny s co nejširší ochranou budou nabídnuty co největšímu počtu osob, aniž by byla limitací jejich cena. Na 17. listopadu připadá Světový den cervikálního karcinomu a WHO při jeho příležitosti připomene rok od vyhlášení zrychlení úsilí o eliminaci rakoviny děložního čípku na celém světě.

Hypertenze je v Česku stále častá, ,varují kardiologové

Vysoký tlak mají často i třicátníci

Praha, 5. října 2021 – Solnička a půllitr s pivem, to jsou nezbytné doplňky každodenního jídla v řadě českých domácností. Tato dvojice v kombinaci s nedostatkem pohybu a vznikem obezity pak podle kardiologů přispívá ke stávajícímu počtů pacientů s vysokým tlakem. Přestože se za posledních 35 let podařilo výskyt v populaci mezi 25. a 65. rokem snížit o 6 % na 41,5 %, podle odborníků to není důvod k uspokojení. Za celkový pokles může zejména zlepšení situace u žen, kde výskyt klesl o téměř 10 %. Čísla se daří snižovat i díky moderní léčbě, ale i zvýšenému povědomí o rizicích. Vysoký krevní tlak totiž až třikrát zvyšuje riziko mozkové cévní příhody nebo srdečního selhání. I o tom se bavili kardiologové na XXXVIII. konferenci České společnosti pro hypertenzi.

„Za posledních 35 let se nám daří zejména díky dobré léčbě, kterou pacienti dobře snáší, a změně životního stylu snižovat celkovou prevalenci hypertenze. Nyní však pozorujeme stagnaci nebo i vyšší výskyt u mladších pacientů, zejména pak u mužů. V generaci třicátníků trpí vysokým tlakem každý pátý. Největší nárůst pak pozorujeme kolem 50. roku života a v 70 letech už trpí hypertenzí dvě třetiny obyvatel,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle nedávné studie u skupiny mužů mezi 25 a 65 lety v průměru klesla za posledních přibližně 35 let prevalence hypertenze o 1,8 %. U žen to naopak bylo celých 9 %. A zatímco u žen klesala ve všech věkových skupinách, u můžu jich ve skupině 55–65 let naopak o téměř 2 % přibylo. „I přes pozitivní trend by mohl být výsledek mnohem lepší. Češi se čím dál méně hýbou, příliš solí a stále častěji bojují s obezitou. Také bohužel pijí první ligu, což negativně ovlivňuje hodnoty tlaku. Tyto návyky se velmi obtížně mění, pravdou však zůstává, že vysoký krevní tlak je jedním z nejrizikovějších faktorů infarktu, cévních mozkových příhod nebo srdečního selhání – jehož výskyt v posledních letech strmě narůstá, počty hospitalizací jsou neuvěřitelné,“ dodává. Podle odborníků je růst případů vysokého tlaku podmíněn i regionálně. „Výskyt onemocnění je zvýšený v oblastech s vyšším výskytem obezity, ale i v těch regionech, kde je lepší povědomí o zdravém životním stylu a občané dbají lépe o své zdraví,“ říká prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., předseda České společnosti pro hypertenzi.

Za poslední tři dekády se také výrazně zlepšily možnosti léčby a počet léčených pacientů – u můžu vzrostl o 40 % (z 21 na 61 %), u žen pak bezmála o 26 % (z 39 na 65 %). Ne vždy to podle odborníků stačí. „Obecně je léčba třeba v situaci, kdy pacientovi dlouhodobě vyskočí krevní tlak nad 140/90 mm Hg a více. Léčba většinou funguje dobře s dobrou tolerancí. Potíž ovšem je, že ne každý léčbu dodržuje. Navíc řada pacientů svou hodnotu krevního tlaku dlouhodobě nesleduje a jsou i tací, kteří se chlubí, že 20 let nebyli na preventivní prohlídce,“ říká prof. Linhart. Kromě dodržování léčby se tak kardiologové snaží své pacienty motivovat k prevenci, přestože, jak sami přiznávají, jsou ve složité pozici. „Nutíme naše pacienty brát léky na něco, co nebolí, a zároveň po nich chceme, aby změnili svůj životní styl. Na oplátku jim nabízíme, že se vlastně nestane nic. To nic nás ale ochrání od plných oddělení pacientů

ležících v nemocnicích po infarktu, mozkové příhodě nebo se srdečním selháním, které mají přímou souvislost s vysokým tlakem,“ říká prof. Aleš Linhart. Podle něj k dobrému tlaku nejvíce přispěje fyzická aktivita, omezení konzumace soli a také je třeba si uvědomit, že není normální pít každý den alkohol. Není naopak potřeba si zakazovat pití kávy, jelikož žádný výzkum neprokázal, že by významně ovlivňovala vysoký tlak.

Praktici vydali doporučení pro pacienty, jak postupovat při příznacích covidu-19

Radí také, jak na domácí léčbu, kdy už do nemocnice či co dělat při nežádoucí reakci na vakcínu

Praha, 30. 9. 2021 – Co dělat, když mám příznaky covidu-19? Jaké léky mohu při infekci dýchacích cest užívat doma sám? Kdy a jak komunikovat s praktikem? Kdy jet do nemocnice? Co dělat při nežádoucí reakci na vakcínu? Které reakce jsou běžné a které už ne? Toto jsou nejčastější otázky, které pacienti vznášejí na své praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP proto vydala soubor rad, které pacientům usnadní orientaci v systému zdravotní péče.

„Vzhledem k tomu, že pravidla pro návštěvy lékařů, dobu karantény a izolace a další doporučení související s infekcí covid-19 se za poslední dva roky nesčetněkrát překotně měnila, jsou naši pacienti často zmatení, jak vlastně mají při podezření na nákazu postupovat,“ vysvětluje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. „Proto jsme s kolegy dali dohromady přehledné informace, které budeme aktualizovat dle momentální situace a pacienti je najdou stále na stejném místě,“ dodává lékařka, která je jednou z autorek zmiňovaných doporučení. Ta pacienti najdou na webu Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP v sekci Informace pro pacienty: https://www.svl.cz/informace-pro-pacienty/. „Kromě podrobného přehledu, jak postupovat při podezření na infekci horních cest dýchacích, včetně doporučení pro samoléčbu, zde pacienti najdou také návod, při jakých projevech je již nutné volat rychlou záchrannou službu,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Lékaři to doporučují zejména při ztíženém dýchání – pocitu nedostatku vzduchu, zadýchávání se při minimální námaze, chůzi či mluvení, promodrávání rtů a obličeje, bolesti na hrudi, zmatenosti nebo poruše vědomí. U vybraných pacientů doporučují praktičtí lékaři domácí monitoraci saturace (nasycení) krve kyslíkem pomocí tzv. pulzního oxymetru. Je to jednoduchý přístroj připínající se na prst, který lze zakoupit např. v prodejně zdravotnických potřeb, někteří lékaři jej pacientům zapůjčují. Lékaři přehledně zpracovali také informace o často diskutovaných nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19. „O reakcích po očkování koluje ve společnosti řada fám, proto jsme připravili přehled těch běžných, kterých není třeba se obávat, a návod, jak si s nimi poradit doma. Zároveň ale upozorňujeme i na reakce závažnější, aby naši pacienti věděli, jak se projevují a co v takovém případě dělat,“ popisuje MUDr. Bezdíčková. Zájemci na webu najdou také nabídku očkování některých ordinací praktických lékařů, kteří očkují proti covidu-19 i neregistrované pacienty a vakcíny mají aktuálně k dispozici.

O SVL ČLS JEP

Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP), založená 1979, je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi. Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzdělávání lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji. Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci. SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména na programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence. SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče – do ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.

Lidé s epilepsií přestávají kvůli nemoci sportovat – zbytečně

Praha, 20. 9. 2021 – Máte epilepsii, raději nesportujte, je to nebezpečné – i takové rady si často vyslechnou pacienti s tímto nejčastějším chronických onemocněním mozku. Výzkumy však ukazují, že fyzická aktivita je pro lidi s epilepsií prospěšná. Při dodržení bezpečnostních pravidel se mohou věnovat téměř jakémukoli sportu. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Národního dne epilepsie a společně s pacienty a jejich podporovateli vyrážejí na již osmnáctý EPPI vodácký triatlon.

Kvůli obavám ze záchvatu se lidé s epilepsií často omezují ve volnočasových aktivitách, včetně sportování. Dle odborníků ale výzkumné studie prokazují, že záchvaty vyvolané cvičením jsou vzácné a že fyzická aktivita naopak četnost záchvatů snižuje. Zároveň tlumí stres, jemuž jsou lidé s epilepsií často vystaveni, a sportování pomáhá jejich přirozenému začlenění do společnosti.

„Pokud lidé s epilepsií dodržují základní bezpečnostní pravidla, mohou si troufnout v podstatě na jakýkoli sport,“ vysvětluje MUDr. Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop. „Epilepsie není jen jedna, takže je třeba ke každému pacientovi přistupovat individuálně, nikdo by se však kvůli své nemoci neměl pohybu vzdávat.“

Tento přístup však nebyl a často stále není pravidlem. Své o tom ví čtyřicetiletý Aleš, kterému lékaři epilepsii diagnostikovali v patnácti letech, kdy prodělal svůj první záchvat. „Studoval jsem v té době na sportovním gymnáziu, kde jsem se věnoval skokům na lyžích. S tím jsem ale bohužel musel skončit,“ popisuje Aleš. Lékaři mu totiž doporučili, aby se sportu kvůli riziku záchvatů úplně vyhnul. „Bylo to pro mě jedno z nejtěžších období v životě. Musel jsem přestat dělat věc, kterou jsem miloval, zároveň jsem nechápal, proč se musím tak omezovat, a za nemoc jsem se styděl. Od lékařů jsem se toho moc nedozvěděl a získat informace jiným způsobem bylo před pětadvaceti lety, kdy jsme měli přístup na internet jen na jednom počítači pro celou školu, v podstatě nemožné,“ vzpomíná. Se sportem proto skončil a přestoupil na jinou školu. Ke sportu se vrátil až po letech, kdy se rozhodl, že to riskne, protože pohyb jeho tělo potřebuje. Postupně se dozvídal nové informace o nemoci a zjistil, že sport pro lidi s epilepsií zakázaný není. „Teď vím, že kdybychom já i moje okolí měli více informací, vůbec jsem nemusel ze sportovního gymnázia odcházet a po přizpůsobení se situaci jsem se mohl pohybu věnovat dál,“ dodává.

Podle MUDr. Zárubové by se lidé s epilepsií neměli bát požádat o druhý názor jiného odborníka, než u kterého se léčí. „Pokud má pacient zájem o sport, ale jeho ošetřující lékař mu jej z nějakého důvodu nedoporučuje nebo dokonce zakazuje, je vhodné, aby požádal o konzultaci jiného lékaře, ideálně ze specializovaného epileptologického centra,“ vysvětluje MUDr. Zárubová a doplňuje: „Může buď oslovit centrum přímo, nebo prostřednictvím stránek EpiStop, kde je pacientovi k dispozici formulář. V něm vyplní základní údaje o sobě a své diagnóze, jakému sportu se chce věnovat, proč mu to neurolog nedoporučuje a požádá o konzultaci.“ Na webu spolku (www.epistop.cz) najdou zájemci také brožuru o sportu s epilepsií. Základním pravidlem je, aby člověk s epilepsií nesportoval úplně sám, aby dostatečně informoval okolí o své nemoci a jak mu může při případném záchvatu pomoci. Zástupci EpiStopu nyní také jednají s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy o podpoře kurzů pro trenéry a učitele základních a středních škol, které zvýší jejich znalosti o epilepsii a bezpečnosti při pohybových aktivitách.

Informované pedagogy a trenéry totiž ocení nejeden mladý sportovec. Jím je i nadšený triatlonista Honza. „V dětství mě nepochopení mé nemoci od trenéra donutilo k opuštění sportovního klubu. Sportoval jsem potom spíš s rodiči a kamarády,“ popisuje dvacetiletý student, který dlouho se záchvaty bojoval. Přesto se sportu nevzdal a své aktivity nemoci přizpůsobil. „Při běhu si hlídám tepovku. Vím, co si mohu dovolit a co už ne, jinak ale nemám pocit, že by mě epilepsie ve sportování výrazně omezovala.“ Nyní je Honza po operaci mozku dva roky bez záchvatu. Kromě klasického triatlonu se pravidelně účastní také speciálního EPPI vodáckého triatlonu, jehož hlavním cílem je bořit mýty o epilepsii. Závodníci v něm zápolí v kategorii jednotlivců nebo ve štafetách. Před hlavním závodem soutěží děti, a to v běhu na 200 metrů. Pacienti s epilepsií i zdraví lidé pak měří své síly v běhu na 3 kilometry, 10kilometrové jízdě na kole a ve 2 kilometrech pádlování. Akce se již po osmnácté uskuteční ve Vlkovské pískovně u Veselí nad Lužnicí, a to 25. září, „Při první účasti před třemi roky mě při běhu zbrzdil záchvat. O rok později jsem ještě nebyl po operaci v příliš dobré kondici. Do cíle jsem ale zdárně doběhl, což mě neskutečně nakoplo. Letos už mám natrénováno a doufám v dobré umístění,“ uzavírá Honza. Více o triatlonu lze najít na www.vodackytriatlon.cz.

O epilepsii

Epilepsie je neurologické onemocnění charakterizované opakovaným výskytem neprovokovaných epileptických záchvatů. Patří mezi nejčastější mozková onemocnění. Ke stanovení diagnózy epilepsie zpravidla dochází při výskytu dvou a více epileptických záchvatů, výjimečně již po jednom takovém záchvatu. Epilepsie není jedna nemoc, jedná se spíše o skupinu onemocnění. Hlavním projevem jsou epileptické záchvaty, které mohou mít různou podobu. Mohou se projevovat např. pouhým zahleděním, brněním končetin, výpadkem paměti nebo známými křečemi končetin se ztrátou vědomí. Vyskytují se jak v průběhu dne, tak v noci během spánku. U převážné většiny epilepsií není příčina doposud známa. Aktivní epilepsii má v České republice přibližně 80 000 lidí. Epileptický záchvat za svůj život minimálně jednou prodělalo 400 000 jedinců. V současné době lékaři při správné a včasné diagnostice a farmakologické léčbě dostanou nemoc pod kontrolu až u 70 % pacientů. Celosvětově má epilepsii více než 50 milionů lidí, v Evropě přes 6 milionů lidí, z toho přibližně 2 miliony dětí.

O EPPI vodáckém triatlonu

EPPI vodácký triatlon je českou variantou kalifornského EPPIE’S GREAT RACE a je organizován k Národnímu dni epilepsie, který připadá na 30. září. Tato nejstarší forma triatlonu je vhodná i pro pacienty s epilepsií. Návštěvníci si kromě sportovního vyžití mohou pohovořit s odborníky o epilepsii. Organizátorem akce je belgická biofarmaceutická společnost UCB. Výtěžek ze startovného poputuje spolku EpiStop, který pomáhá lidem s epilepsií žít plnohodnotný živo

Pozor na zpomalený růst dětí, může signalizovat vážnější nemoc

Praha, 16. září 2021 – Pokud se čárka na zdi nebo zárubních dveří zaznamenávající růst dítěte přestane posouvat vzhůru, je načase zpozornět. Poruchy růstu u dětí totiž mohou signalizovat vážné zdravotní potíže, které se ještě nestihly projevit. U některých dětí zas ke zpomalení růstu dochází bez zjevné příčiny a dorůst do „správné velikosti“ jim pomůže speciální léčba růstovým hormonem. A přestože se kolem nich podle lékařů točí řada mýtů, léčba ušetřila již několik generací dětí od posměšků a pocitů méněcennosti z malého vzrůstu. I o tom dnes budou debatovat čeští a zahraniční experti – endokrinologové na mezinárodním sympoziu Best of Edge, podpořeném společností Sandoz.

„Otázka poruch růstu je často podobná rébusu o slepici a vejci, tedy co je příčinou a co následkem. Může je totiž způsobovat vcelku jakékoliv vleklé chronické onemocnění tělního systému a zpomalený růst může být prvním projevem tohoto onemocnění, které jinak není patrné. Proto je důležité tyto případy zachycovat v co největší míře, protože onemocnění, která poruchy růstu způsobují, znamenají často větší riziko než malý vzrůst,“ říká prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Typickým případem, kdy dítě přestane růst kvůli jiné nemoci, je podle lékaře například choroba zažívacího traktu typu Crohnova nemoc nebo některé nemoci ledvin. Pokud se podaří vyřešit příčinu, růst se často vrátí do normálu.

Drtivá většina poruch růstu je však tzv. idiopatická, tedy bez zjevného důvodu. „Ve vybraných případech může být možností léčby podávání růstového hormonu. Je to vyzkoušená a většinou účinná terapie, která se používá již od 80. let minulého století. Starší ročníky si možná ještě pamatují, že dříve nebylo nic neobvyklého potkat člověka s hluboce podprůměrným vzrůstem. Dnes už je to díky včasnému záchytu a léčbě spíše rarita,“ vysvětluje prof. Lebl. I přes minimální vedlejší účinky panuje o terapii stále řada mýtů. „U mnohých rodičů vyvolává samotné slovo hormon odmítavou reakci, bojí se vedlejších účinků a negativní reakce dítěte. Přitom většinou stačí vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými hormony a jejich pozitivní úlohu v těle. Růstový hormon je látkou tělu vlastní, jeho dávkování odpovídá přirozené produkci, zvláště když jím nahrazujeme jeho deficit. Častou obavou je také zvýšené riziko rakovinného bujení, nicméně i tento efekt již vyvrátila řada vědeckých studií,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Pokud je dítěti pět let a i s menším vzrůstem má šťastné dětství, tak mu zdánlivě nic neschází a je občas obtížné rodičům argumentovat, proč jej začít léčit. V sedmnácti letech však může být vnímání problému malého vzrůstu dost jiné. Malý vzrůst děti nežádoucím způsobem odlišuje a zvlášť u dospívajících chlapců může vést k pocitům méněcennosti nebo k jiným psychickým potížím,“ dodává. I proto podle prof. Šumníka děti léčbu obvykle poctivě dodržují, a to i ve složitějších pubertálních letech.

Než však začnou rodiče houfně vytahovat metr a šikovat své děti do ordinací pediatrů, doporučují odborníci nejdříve ověřit reálný stav. „I zdánlivě pomalý růst může být v normě, pokud je stabilní. Rodiče si mohou růst dětí ověřit v tzv. percentilovém grafu, který určuje tempo růstu v závislosti na věku a pohlaví dítěte,“ vysvětluje prof. Lebl u příležitosti sympozia. Podle něj se však děti s poruchami růstu daří úspěšně odhalit i díky spolupráci s dětskými praktiky, kteří výšku průběžně zaznamenávají a děti případně včas odesílají za specialisty..

Jizvy vznikají i v plicích a mohou zabíjet

Existuje léčba, ale pojišťovny ji vždy lidem nehradí

Praha, 8. 9. 2021 – Alespoň jednu jizvu na těle má snad každý člověk, obvykle jej nijak netrápí, snad jen špatnými vzpomínkami na to, jak vznikla. Jsou však jizvy, které na první ani na druhý pohled vidět nejsou, přesto mohou zabít. Jsou to jizvy na plicích. Typickou nemocí, při níž jizvení probíhá neviditelně, ale pomalu ubírá plochu k dýchání a plíce postupně „tuhnou“, je idiopatická plicní fibróza (IPF). To, že se v plicích něco děje, zjistí obvykle specialista – pneumolog. Při poslechu hrudníku slyší zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Fibróz je však celá řada, nejenom idiopatická, a v Česku jimi trpí tisíce lidí. Postup nemoci, která v posledních fázích pacienty stojí život, lze výrazně zpomalit moderní antifibrotickou léčbou. Tu ale s výjimkou IPF nehradí zdravotní pojišťovny, a pokud si ji pacienti s jiným, v čase postupujícím typem plicního jizvení nezaplatí sami, nemohou ji lékaři nasadit. Cena se pohybuje v řádu desítek tisíců korun na měsíc. Na možnosti, jak situaci zlepšit, upozorňují lékaři u příležitosti Týdne IPF, který startuje 13. září.

„Máme k dispozici antifibrotické léky, které pacientům pomáhají, potýkáme se však s tím, že se jedná o léky nehrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny v tuto chvíli nemají povinnost léčbu platit, a v některých případech ji tedy nehradí. To je třeba změnit, léčba by se měla dostat bez větších průtahů k tomu, kdo ji potřebuje. Další podmínkou pro zlepšení současné situace je, aby pacient doputoval do některého ze 17 center pro intersticiální plicní procesy, kde mohou lékaři moderní léčbu v indikovaných případech nasadit,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Pokud si pacient nechce nebo nemůže léčbu financovat ze svých zdrojů, lze žádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu a odvolat se lze na paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Ten ale pojišťovně neukládá povinnost léčbu uhradit. Pouze umožňuje úhradu léčivého přípravku v případech, které sama shledá výjimečnými. Kritéria výjimečnosti však v zákoně uvedena nejsou. Bohužel mám v péči řadu pacientů, kterým pojišťovna úhradu odmítla, přestože by z ní jednoznačně profitovali,“ říká MUDr. Šterclová.

Podle plicního lékaře MUDr. Ladislava Laciny z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Fakultní nemocnice Bulovka panuje v předepisování a schvalování antifibrotik chaos. „Úhradový systém zaveden není a jedinou cestou, pomineme-li samoplatbu pacientem, je žádost o mimořádnou úhradu. Kladně vyřízených žádostí je hluboko pod 50 %, patrně je to i méně než třetina. Nutno podotknout, že i kladné žádosti bývají leckdy až po odvoláních, urgencích a po značné době,“ popisuje.

Pokud se pojišťovna přece jenom rozhodne pacientovi léčbu uhradit, musí o úhradu žádat opět za další tři měsíce. Pokud by terapie získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, nebudou o ni pacienti muset co tři měsíce žádat znovu a znovu.

Dalším problémem je podle MUDr. Šterclové to, že se řada pacientů nedostane do specializovaného centra, kde by se jim dostalo přesné diagnostiky a léčby. „Stává se celkem běžně, že k nám lidé přijdou pozdě, v pokročilé fázi onemocnění. Týká se to nejenom těch s IPF, ale i s dalšími fibrózami, které vznikají jako důsledek jiných onemocnění, například revmatických. O nových možnostech léčby a nutnosti posílat pacienty k nám se tak snažíme neustále informovat praktické lékaře, kardiology a revmatology, kteří ve své péči takové pacienty mohou mít,“ dodává MUDr. Šterclová. „Obecně lze říct,

že screening plicního postižení se zatím do podvědomí části revmatologů ještě nedostal. Bohužel to platí i pro některé pneumologické ambulance, které váhají s odesláním nemocných s IPF nebo s jiným fibrotizujícím intersticiálním plicním procesem.“

Jak doplňuje MUDr. Lacina, například revmatologičtí pacienti se k plicním lékařům většinou dostávají jaksi mimochodem, bez koordinace s jejich ošetřujícím lékařem. „Napříč odbornostmi také narážíme na nešvar, kdy je pacientovi provedeno CT hrudníku či břicha, tam je jako vedlejší nález popsána plicní fibróza, ovšem jeho lékař na tento vedlejší nález již nijak nereaguje,“ říká.

Počet lidí, kteří by mohli mít z nasazení antifibrotické léčby užitek, se počítá na stovky. Podle MUDr. Laciny jde jen u IPF o přibližně 700 nemocných. „U dalších typů plicních fibróz tak přesnou evidenci nemáme, ale velmi zhruba lze odhadnout, že se bavíme o téměř 1500 lidech. U některých je nemoc dlouhodobě bez aktivity, u jiných se ji daří zvládat jinými druhy terapie. Odhadem by antifibrotické léky pomohly 300–500 z nich.“

Čím dříve pacienti s plicním postižením léčbu dostanou, tím větší naději na snížení míry poškození plicní tkáně mají. Nemoc se projevuje zprvu nenápadně, většinou dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům a i v klidu se nemohou nadechnout. V posledních fázích onemocnění už pacientům nestačí nadechnutý vzduch k okysličení těla. Bez léčby zbývají nemocnému přibližně tři roky života.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací na www.plicnifibroza.cz.

Jizvy

Covid jako běžná nemoc: praktiky čeká nový postup

Nakažení se vrátí do ordinací – ale řízeně

Praha, 14. září 2021 – Pacienti, kteří mají podezření na nákazu koronavirem, si od letošního podzimu přijdou pro svou diagnózu osobně do ordinace praktického lékaře. Ten je vyšetří, provede antigenní test a potvrdí, nebo vyvrátí, že covid-19 mají, a zahájí případnou léčbu. Vyplývá to ze zbrusu nového doporučeného postupu, který ve spolupráci s vedením praktiků vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví a s nímž se tisíce lékařů seznámí na 15. kongresu primární péče, který startuje 17. září v Praze. Podle Sdružení praktických lékařů (SPL) signalizuje tento krok změnu přístupu k nemoci, která se přesouvá do kategorie chorob, s nimiž se lidé běžně potýkají. „Vyšetření pacienta a rychlé provedení testu je pro správné a rychlé stanovení diagnózy zásadní a umožní to včasné zahájení správné léčby. Čas je totiž při podání monoklonálních protilátek klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost terapie, proto tento krok považujeme za správný. Můžeme k němu přistoupit i díky tomu, že drtivá většina praktiků a personálu jejich ordinací už je očkovaná, a také proto, že i podstatná část naší populace byla očkována nebo onemocnění prodělala. Neočekáváme tedy takové tsunami jako v minulém roce na podzim a letos na jaře, kdy nebylo možné nápor pacientů zvládnout jinak než distančně,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda SPL, které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj však bude i nadále pro pacienty s podezřením na covid-19 platit zvláštní režim. „Bude to ale velmi náročné na organizaci průchodu lidí ordinací, zde doufáme ve spolupráci pacientů. Není možné, aby si v čekárně pacienti s příznaky onemocnění dýchací cest, a tedy potenciálně nakažení koronavirem, sedli vedle babiček právě očkovaných proti chřipce nebo vedle chronicky nemocných pacientů. Proto bude stále platit systém objednávání lidí s podezřením na nákazu na konkrétní hodinu, kdy je budeme moci bezpečně vyšetřit, tak aby nehrozili jiné pacienty,“ popisuje MUDr. Šonka. Další postup bude u nakažených záviset například na tom, zda patří do rizikové skupiny. Mezi známá rizika patří například vyšší věk, probíhající onkologická léčba, obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, plicní onemocnění či další chronické choroby. „Abychom předešli vážnému průběhu covidu-19 u rizikových pacientů, zahájíme léčbu co nejdříve od začátku onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Šonka. „Vzdáleně – tedy distančně – můžeme podle nového doporučeného postupu poskytovat péči u nerizikových pacientů s lehkým průběhem onemocnění, a především při následném sledování vývoje nemoci s vědomím toho, že u některých pacientů s mírnými potížemi může dojít přibližně po týdnu k prudkému zhoršení.“ Podle předsedy SPL čeká praktické lékaře náročný podzim, kdy mají naočkovat více než milion lidí na chřipku, a kromě toho budou očkovat ty, kdo se doposud nenaočkovali proti koronaviru. Bude na nich také ležet největší zátěž související s podzimní vlnou onemocnění covid-19 a zároveň se počítá s tím, že budou aplikovat třetí dávky vakcín těm, kteří již byli proti koronaviru dříve očkováni.

Komplikací pro praktiky byl ještě donedávna nejasný mechanismus distribuce vakcín Pfizer/Biontech. Velká balení vakcín jsou pro ně totiž nevyužitelná, protože je téměř nelze včas vyočkovat. „Nicméně nyní je už jisté, že vakcíny Pfizer/Biontech bude možné do ordinací praktických lékařů objednávat od minimálního počtu třiceti dávek, tedy pěti lahviček, s čímž se jižběžněpracovat.Předpokládanýpočátek distribuce je ve druhé polovině října, až bude dokončeno výběrové řízení na distributora,“ říká MUDr. Michal Bábíček, místopředseda SPL.

O tom, jak bude vypadat očkování proti koronaviru u dětí, se budou na kongresu bavit také dětští praktičtí lékaři, kteří v tuto chvíli aplikují vakcínu Moderna. „Přestože zájem o očkování u školních dětí klesá, jsme na očkování plně připraveni, s očkováním dětí máme nejbohatší zkušenosti. Pokud se zlepší podmínky distribuce vakcín, zapojí se do vakcinace dětí, případně i jejich rodičů či prarodičů další praktičtí dětští lékaři,“ komentuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.

Koronavirem se bude zabývat celý úvodní blok kongresu s názvem Primární péče v době covidu – a jak dál?, kde svůj pohled představí řada expertů z řad plicních lékařů, kardiologů či diabetologů. Covid-19 pronikl i do bloku Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví? Přednášet na téma vlivu epidemie na psychické zdraví jak pacientů, tak lékařů budou experti z oboru psychologie a psychiatrie. Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK zde představí rozsáhlou sociologickou analýzu profesních postojů nazvanou Praktičtí lékaři ve stínu epidemie.

Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě na workshopech zaměřených například na měření EKG, odvykání kouření, novinky v akutní péči u dětí či na péči o obézní děti.

Kongres začíná 17. a končí 18. září v Praze.

Praktici varují: Chřipka nezmizela, očkujte se!

Mutace viru může způsobit nebývalé komplikace

Praha, 30. srpna 2021 – Přestože loňská chřipková sezona kvůli pandemii koronaviru téměř neproběhla, praktici považují letošní očkování proti chřipce za důležitější než kdy jindy. Letos podle nich totiž lze očekávat mutace chřipkového viru, které by pro rizikovou část populace mohly znamenat reálné nebezpečí. Podzimní vakcína by však na tyto změny měla reagovat. I o tom se bude mluvit na letošní XV. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.

„WHO už nyní předpokládá, že dojde ke změně antigenní struktury chřipkového viru. Záleží pouze na tom, zda se struktura změní částečně nebo úplně. Při úplné změně by virus mohl být výrazně agresivnější a pro tu část populace, které nebude imunizovaná, i potenciálně nebezpečný. V nejhorším případě by mohl způsobit komplikace podobné covidu, například virový zápal plic,“ říká MUDr. Igor Karen, praktický lékař a místopředseda SVL. „Vakcína proti chřipce se každoročně upravuje podle očekávaných mutací, takže i při zásadní změně viru bude stále chránit. Letos bych ale více než kdy jindy chtěl vyzvat rizikové skupiny, jako jsou starší nebo chronicky nemocní lidé, aby se naočkovat přišli,“ dodává. Podle něj mají praktici vakcín proti chřipce objednaných dostatek. Neočekávají loňský extrémní zájem, kdy se řada lidí snažila chřipkovou vakcínou posílit imunitu proti covidu, a tak by se mělo dostat na všechny zájemce. Praktici jsou na očkování připravení jako každoročně – nic na tom podle nich nemění ani plánovaný přesun vakcinace proti covidu na jejich bedra nebo případné podávání třetí dávky. „Jak ukázal dosavadní průběh pandemie, praktičtí lékaři jsou tady pro své pacienty neustále. I přesto, že nyní už řešíme spíše následky než přísun akutních případů. Máme desítky pacientů, kteří vyžadují péči po prodělaném covidu, ať už fyzickou, nebo psychickou,“ říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář a místopředseda SVL. Následky covidu budou i jedním z témat XV. Jarní interaktivní konference. „Pandemické období znamenalo pro populaci opravdu obrovský nápor. Lidé si často museli uvědomit, že i přes veškerý pokrok v technologii a medicíně nejsme nezranitelní. Takové zjištění je na jednu stranu děsivé, ale vede nás k tomu, abychom se lépe připravili a předešli takovým následkům, jakých jsme bohužel byli svědky,“ vysvětluje doc. Seifert.

V rozpoznání pacientů v závažných stavech by v budoucnu mohl praktikům pomáhat například ultrazvuk, jehož použití v rámci studie nyní testují ve svých ordinacích. „Ultrazvuk by představoval další dílek do mozaiky primární péče. Pokud budu mít u akutního případu podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP. Podle něj se smysl vyšetření ultrazvukem ukázal už při dosavadním průběhu pandemie koronaviru, kdy se praktikům dařilo odhalovat covidový zápal plic a zachránit tak řadě pacientů život.

Kardiologové: pomalé tempo očkování nahrává dalším mutacím

Odborníci na srdce představí novinky v léčbě, které pomohou českým pacientům

Praha, 26. 8. 2021 – Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování, říkají čeští kardiologové v reakci na snad nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku tzv. mRNA vakcín proti covidu. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. Očkování či dopad covidu na kardiaky budou mimo jiné tématy Evropského kardiologického kongresu (ESC), který zítra startuje v online podobě a účastní se ho desítky tisíc specialistů.

„Mýty kolem vakcinace se množí, odpůrci očkování jsou o své pravdě přesvědčeni natolik, že neakceptují ani základní vědecká data – a s dogmaty se bohužel argumentovat nedá. Řada lidí, i chronicky nemocných, tak raději čeká, co vakcína udělá s ostatními. Kardiak, který se nakazí covidem, má přitom až trojnásobně vyšší riziko úmrtí na něj. Musíme si uvědomit, že pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací. Zapomeňme, že delta je poslední v řadě. Pokud se nám nepovede očkování plošně dotáhnout, hrozí reálné nebezpečí, že se nadějeme další vlny pandemie,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Komplikace související s vakcinací jsou podle něj zveličeny. „Vakcíny mRNA nás překvapily svojí bezpečností. Uvážíme-li, kolik vedlejších reakcí mají lidé po jiných očkováních, například před cestováním do zahraničí, pak vychází srovnání s vakcínou na covid-19 jednoznačně příznivě. Vedlejší účinky samozřejmě existují, některé jsou dány samotným mechanismem vakcíny, která má imunitní odpověď navodit. Bohužel se však mnoho nemocí, které se vyskytují i v době necovidové, přisuzují vlivu vakcíny,“ uvádí prof. Linhart. Kardiologové například čelili záplavě reakcí na zprávu, že vakcína od firmy Pfizer způsobuje zánět srdečního svalu u mužů. „Nejlepší data máme ze srpnového vydání amerického časopisu JAMA, kde autoři zhodnotili riziko zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a osrdečníku po vakcinaci provedené u více než dvou milionů jedinců. Riziko vyžadující hospitalizaci vyčíslili na 1 na 100 000 a zánětu osrdečníku na 1,8 na 100 000 očkovaných. Průběh všech případů byl příznivý, nikdo nezemřel. Tento zánět není vzácným onemocněním a vyskytuje se běžně i mimo pandemii – takže reálně je riziko vakcíny jako příčiny komplikací ještě menší. Případy myokarditidy byly mimochodem popsány i při vakcinaci proti neštovicím, chřipce či papilomaviru,“ popisuje předseda českých kardiologů. Za zmínku podle něj stojí i data americké armády, která svým vojákům podala 2,8 milionů dávek mRNA vakcín. Myokarditida se objevila u 23 vojáků.

Informace o očkování a covidu-19 budou kardiologové diskutovat na nadcházejícím ESC kongresu, kde také poprvé představí nové léčebné postupy a léky, které pomohou i českým pacientům. „Zdravotní pojišťovny začaly konečně po mnoha letech hradit nemocným některé z moderních léků na ředění krve, to by mohlo významně zlepšit jak jejich osud, tak komfort a schopnost léčbu dlouhodobě dodržovat. Objevily se i nové léky, které můžeme nasadit pacientům se srdečním selháním. Především tzv. glifloziny, léky původně určené pro léčbu cukrovky, které však mají schopnost významně zlepšit stav pacientů s poruchou funkce levé komory. Bohužel zatím ani v jednom případě pojišťovny lék nehradí, a tak je můžeme použít jen pokud je nemocný ochoten si za ně platit ze své vlastní kapsy,“ shrnuje prof. Linhart.

Podle prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., předsedy České asociace akutní kardiologie ČKS, se po pěti letech na kongresu představí nové postupy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. „To považujeme za obzvlášť důležité pro nemocné po srdečním infarktu, kteří i přes moderní léčbu, zahrnující rychlé zprůchodnění ucpané věnčité tepny, zůstávají ve vysokém riziku další srdeční nebo cévní příhody. Do tří let po prodělaném infarktu zhruba 10 % nemocných zažije další infarkt, 2 % cévní mozkovou příhodu a 5 % pacientů zemře z kardiovaskulárních příčin. Je proto třeba udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili, a tomu se budou i nové doporučené postupy věnovat,“ říká kardiolog. K tomu, aby se infarkty neopakovaly, by měla mimo jiné přispět nová třída léků snižujících cholesterol. Většina infarktů myokardu je podmíněna aterosklerózou věnčitých tepen a ta je „poháněna“ právě cholesterolem přinášeným krevním proudem. „Nejnovější vědecká poznání jasně ukazují, že ‚čím nižší tím lepší‘. Zatímco zdravá populace by měla mít hodnoty LDL (‚zlého‘) cholesterolu pod 3 mmol/l, ti, kteří už jednou prodělali infarkt, by si měli pohlídat hodnotu 1,4 mmol/l a méně a u toho, kdo jej měl dvakrát a více, by tato hladina neměla překročit 1 mmol/l,“ vysvětluje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS. „Nízkých hodnot můžeme dosahovat i dnes s pomocí ‚injekcí na cholesterol‘, které si pacient aplikuje jednou za dva až čtyři týdny sám. V blízké budoucnosti budeme mít možnost využít nové mechanismy účinku, které umožňují podat lék na snížení cholesterolu injekčně jednou za půl roku pro dosažení dobrých a zdravých hodnot.“ Vysoká hladina cholesterolu trápí až 80 % dospělé populace v Česku. „Nepřímo se ukazuje, že ten, kdo měl nízké hodnoty cholesterolu byl lépe chráněn před koronavirovou infekcí. Covid se totiž do buňky dostává prostřednictvím receptorů, ty ale potřebují cholesterol. Když ho měl člověk v krvi méně, infekce se do buňky dostávala hůře,“ vysvětluje prof. Vrablík.

Jak dodává předseda českých kardiologů prof. Linhart, koronavirová pandemie zbrzdila v prvním čtvrtletí poskytování plánované kardiologické péče, což se může projevit nárůstem komplikací v pozdější době: „Na vrcholu covidové krize se nemocní často báli jet do nemocnice a zanedbali i akutní projevy, včetně infarktů. Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi.“ Proto na začátku prázdnin čeští kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce, a avizovali, že chtějí do 10 let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a o 10 % počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici.

Stovky Češek si ročně nechají zamrazit svá vajíčka

Kromě společenských důvodů i kvůli zdraví

Praha, 25. 8. 2021 – Stovky žen si nechají ročně v reprodukčních klinikách zamrazit svá vajíčka. Nejčastějšími důvody této „pojistky budoucího mateřství“ jsou kariéra, touha poznat svět nebo hledání správného partnera. Kromě společenských důvodů ale ženy zákrok podstupují také kvůli zdravotním obtížím. Například pro pacientky s rakovinou, endometriózou nebo tvorbou cyst, jimž hrozí odstranění vaječníků, je zamražení vajíček často jedinou šancí, jak v budoucnu počít dítě.

„Onkologické pacientky si nechávají zamrazit vajíčka před tím, než podstoupí chemoterapii, ozařování nebo odstranění vaječníků. Je skvělé, že tyto ženy s nelehkým osudem mohou díky vyspělé medicíně počít vlastní biologické dítě. Zákrok si ale bohužel musí hradit samy, protože pojišťovny na asistovanou reprodukci přispívají pouze párům,“ říká specialista na umělé oplodnění, MUDr. Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit. Přibližně třetina vajíček se na klinice zamrazuje ze zdravotních důvodů. Kromě zdravotních překážek vedou ženy k uchování části svého já také důvody společenské. Překážkou v brzkém založení rodiny přirozenou cestou může být rozvod, hledání vhodného partnera-otce budoucího potomka nebo nedostatečné finanční zázemí. „Ženy jsou v dnešní době pod velkým tlakem, ve 25 letech ukončí vysokou školu, začnou pracovat a tvořit si finanční zázemí. Současně jim ale v tomto věku začíná postupně klesat kvalita vajíček,“ vysvětluje odborník na reprodukci MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z IVF Clinic. Lékaři před odkládáním mateřství varují. Zatímco mužské spermie stárnou poměrně pomalu, ženská plodnost s přibývajícím věkem klesá skokově. Prudké zhoršení kvality vajíček odborníci pozorují po překročení 35. roku ženy. „Jsou samozřejmě životní situace, kdy ženy založit rodinu nemohou, i když si to přejí. Nechtějí se ocitnout pod větším tlakem, než už jsou, a v takových případech doporučujeme vajíčka zamrazit zavčas. Čím mladší vajíčko, tím větší šance na úspěšné umělé oplodnění. Pokud žena uvažuje o zamrazení vajíček, ideální je nechat si vajíčka zamrazit před 32. rokem věku, kdy je jejich kvalita většinou ještě velmi dobrá,“ říká MUDr. Otevřel. Praxe ale bohužel doporučením lékařů neodpovídá a pacientky odborníky na reprodukci často vyhledají až tzv. pět minut po dvanácté. „Přicházejí bohužel s mylnou představou, že jim uchování vajíček stoprocentně zajistí potomka. Tak tomu ale není, pokud se k zamrazení vajíček odhodlají pozdě, třeba i v 39. a 40. roku věku, je reálná šance na úspěšné početí dítěte mizivá,“ popisuje MUDr. Machač.

Technologie zamrazení vajíček je komplikovaná a roli hraje každá desetina stupně Celsia. Jako největší lidská buňka totiž vajíčko obsahuje značné množství vody, kterou musí odborníci nahradit speciálním roztokem. „U nás jsme věnovali velké úsilí tomu, abychom zlepšili laboratorní podmínky pro mrazení, a vyplatilo se. Zatímco před deseti lety přežilo asi 50 % zamrazených vajíček, teď je to přes 90 %,“ popisuje MUDr. Otevřel. Statistiky ukazují, že i přes úspěšnost a vylepšování technik uchovávání většinou ženy svá zamrazená vajíčka nevyužijí. „Podle dostupných dat se v Evropě pro vajíčka do reprodukčních klinik vrátí asi 9 % žen. Přisuzujeme to tomu, že buď otěhotní přirozeně, nebo mateřství odkládají tak dlouho, až se rozhodnou dítě vůbec nemít,“ říká MUDr. Machač. Takzvanou ovariální rezervu, tedy kolik je v těle každý měsíc k dispozici vajíček, žena může zjistit s pomocí jednoduchých krevních testů u gynekologa. Výsledky ukážou, jestli je zásoba v normálu nebo dochází k předčasnému stárnutí a hrozí brzký začátek menopauzy. Ženy tak získají bližší představu o tom, jak rychle jejich biologické hodiny tikají

Léto s lupénkou. Na co si dát pozor?

Kam nechodí slunce, chodí lékař, praví staré úsloví. Pro některé choroby to platí dvojnásob. V Česku žije zhruba čtvrt milionu pacientů s lupénkou (psoriázou), a přestože jim slunce nebo slaná voda mohou přinést tolik potřebnou úlevu, často se stydí svou kůži odhalit. Přitom dovolená u moře se pro ně může snadno stát nejen příležitostí k odpočinku a objevování, ale i k léčbě jejich onemocnění kůže.

Stud je dobré překonat

Ložiska lupénky se objevují nejčastěji v oblastech loktů nebo kolen, ale nezřídka je postižena i pokožka hlavy. I z toho důvodu se lidé s lupénkou často stydí kůži ukázat a váhají, zda se v létě vůbec převléct do plavek nebo oblečení s krátkými rukávy a nohavicemi. Než se však celé léto obávat pohoršených pohledů kolemjdoucích, je lepší stud odhodit – vaše kůže vám za to rozhodně poděkuje.

Sluníčko léčí, ale opatrně

Projevy lupénky pomáhá léčit především ultrafialové záření (zejména UVB), i proto je pobyt na slunci žádoucí. Při vystavení slunečnímu svitu se oblasti s lupénkou hojí téměř samy a stačí přitom jen krátká doba, přibližně 30 minut denně. Nic se ale nesmí přehánět, spálení kůže totiž lupénce může naopak uškodit, obzvlášť pokud máte světlejší pleť.

Chránit kůži

Přestože sluneční záření psoriatické pokožce pomáhá, je potřeba ji před škodlivými účinky chránit opalovacím krémem. Ideální je vystavovat se slunci v dopoledních hodinách nebo později po 15. hodině. Důležité také je chránit pokožku před vysušením.

Koupání a vlhko

Slaná mořská voda na kožní potíže pomáhá odjakživa, odstraňuje šupinatou kůži a zmírňuje příznaky lupénky. Pozor ale na vysušení pokožky! To může způsobit i voda z bazénu, která bývá obvykle chlorovaná. Nezapomeňte na omytí kůže v čisté vodě ze sprchy a důkladnou hydrataci kůže. Lupénce obecně také spíše prospívá sucho – proto na dovolenou (zvlášť v teplých krajích) volte volné a prodyšné oblečení, které dobře odvádí pot.

Udržet lupénku v klidu před dovolenou

Užít si volno znamená zapomenout doma stres, proto je vhodné mít před odjezdem na dovolenou lupénku pod kontrolou. Současná medicína skýtá širokou škálu možností od lokání terapie po systémovou biosimilární či biologickou léčbu a není nic lepšího než si užít relax naplno a bez bolesti a svědění.

Šest letních pravidel pro kardiaky

Praha, 28. 7. 2021 – Letní tropická vedra na straně jedné, klimatizace a vychlazená auta na straně druhé – teplotní extrémy představují zátěž i pro zdravého člověka, natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto varují – v létě buďte obzvláště opatrní, nepřeceňujte síly, ať vaše dovolené neskončí předčasně v nemocnici. Předseda českých kardiologů prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, upozorňuje na základní pravidla, která by měli kardiaci v létě dodržovat.

1) Vyvarujte se teplotních extrémů

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky tvoří pro kardiaky nebezpečný mix. Lidé s nemocným srdcem by měli v horku omezit fyzickou zátěž, vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla. „U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může velká ztráta tekutin pocením vést k velkým poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí. Je proto dobré dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje prof. Linhart. Důležité je také se vhodně, tedy ne příliš teple, obléci.

2) Pozor na klimatizaci

Od tropických teplot dokáže kardiakům stejně jako zdravým lidem na chvíli ulevit klimatizace, ale ti, kdo mají potíže se srdcem, ji musí používat s větší rozvahou. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by proto neměl být větší než 7 °C. Pobyt v přechlazené místnosti může způsobit kromě typické rýmy a ucpaných dutin i závažnější potíže. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit,“ doplňuje kardiolog.

3) Na dovolenou přibalte informace v angličtině

Lidé s nemocným srdcem by měli na svůj zdravotní stav myslet i při plánování dovolené. „Pacienti by si měli být vědomi, že kvalitní lékařská péče není všude samozřejmostí. A s ohledem na to vybírat destinace, kde je zdravotní systém v dobré kondici. Do kufru je dobré si přibalit papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině,“ říká prof. Linhart a dodává: „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven.“

4) Bouřky a nemocné srdce – v Čechách se jich nebojte!

Do jaké míry ovlivňují změny tlaku a počasí kardiovaskulární systém? Mohou způsobit větší počet infarktů? Tyto otázky si kladou odborníci neustále. Podle prof. Linharta se ale kardiaci českých bouřek bát nemusí: „Prudké poklesy i vzestupy atmosférického tlaku sice vliv na vyšší četnost infarktu mají, ale hlavně v podzimních a zimních obdobích. Česká republika zatím nepatří k zemím s tak vysokými teplotními maximy v létě.“

5) Nepřeceňujte síly, se sportem opatrně

V horkých letních dnech je i krátká procházka namáhavá. Lidé s nemocným srdcem by tak větší fyzické výkony měli odložit na chladnější dny. Lékaři při vyšších teplotách doporučují vynechat náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne.

6) Vybavte si lékárničku

Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani při dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Platí to i v případě, že má pacient pocit, že mu léky nedělají dobře. Některé přípravky mohou totiž při náhlém vysazení vést k prudké a nežádoucí reakci organismu,“ říká prof. Linhart.

Pozor na letní lásky, mohou mít pachuť sexuálně přenosných infekcí

Praha, 28. 7. 2021 – Koncerty, dovolené u moře, festivaly – všechna tato místa lákají nejen na atraktivní hudební či zážitkový program, ale skýtají možnost poznávat nové partnery a letní lásky. Kromě romantických zážitků si však řada lidí z dovolené či festivalu může odvézt i sexuálně přenosnou infekci. Podle Světové zdravotnické organizace se každý den nakazí sexuálně přenosnou infekcí až milion lidí. Nejčastější z nich je lidský papilomavirus (HPV), který může způsobit rakovinu děložního čípku nebo genitální bradavice u žen i mužů. Právě střídání sexuálních partnerů označují odborníci za jeden z rizikových faktorů. Nakazit se ale lze i od jediného člověka.

„HPV infekcí se můžeme nakazit i od jediného, třeba vůbec prvního partnera, kterého v životě poznáme,“ říká doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D., předseda České menopauzální a andropauzální společnosti a doplňuje: „Samozřejmě zároveň platí, že čím větší počet partnerů za život vystřídáme, tím většímu riziku nákazy sexuálně přenosnou infekcí se vystavujeme.“ Nejčastější sexuálně přenosnou infekcí, s níž se za život setká 8 z 10 lidí, je tzv. HPV infekce. Ta může v některých případech způsobit například genitální bradavice ale i rakovinu děložního čípku nebo anu. Podle doc. Faita se infekce projeví jen u přibližně 10 % nakažených. „Virus se může přenášet z jednoho člověka na druhého bez jakýchkoli průvodních příznaků a infekce se často projeví až za několik let,“ varuje doc. Fait. Nakažená osoba jej tak může nevědomě předat svému partnerovi nebo partnerce. „Přítomnost HPV infekce lze sice zjistit testem na HPV jak u mužů, tak u žen. Nicméně je nutné si rozmyslet, co budeme s výsledkem dělat, jestli kvůli možné nákaze například partnera opustíme. Nejsnazší je se jednou pro vždy předem naočkovat,“ říká doc. Fait. Se všemi sexuálně přenosnými infekcemi se stále pojí velké tabu a lidé se bojí svěřit svým partnerům i lékařům. „Sexuálně přenosné nemoci mohou být zejména pro mladé lidi velmi stresující. Bývají mylně spojovány s promiskuitou a nemocný se obvykle obává odsouzení od svého okolí. Zejména pro ty, kdo onemocní v dospívání, je celá situace traumatizující a může negativně ovlivnit rozvoj budoucích partnerských vztahů,“ říká Mgr. Miroslav Zachovalý, vedoucí terapeutického centra v Jihomoravském kraji, které spadá pod společnost Podané ruce. HPV infekce je zrádná, protože se šíří i intimním kontaktem, pohlavní styk tak k přenosu není vůbec nutný. Zcela spolehlivou ochranou je pouze úplná sexuální abstinence. Účinnou prevencí je kromě sexuálního půstu také očkování. Šíře ochrany proti HPV typům je dána výběrem vakcíny. Dívkám i chlapcům ve věku 13 let očkování hradí pojišťovny. Vakcinace je nejúčinnější ještě před zahájením sexuálního života, lékaři proto doporučují očkovat mladé lidi včas, například při třináctileté preventivní prohlídce. „Na rozvinutou HPV infekci bohužel neexistuje léčba a jediná cesta, jak se před stykem s infikovaným jedincem chránit je očkování. Jde zároveň o jednoduché a bezpečné řešení. Rodiče mohou vakcinací svým dětem do budoucna ušetřit řadu komplikací,“ uzavírá doc. Fait.

Pacienti s roztroušenou sklerózou rozzářili Česko

Praha, 15. 7. 2021 – Více než 700 slunečnic zasadili pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) na deseti místech po celém Česku. Akcí Rozsviťme Českou republiku upozorňují na svou nemoc, kterou v tuzemsku trpí více než 20 tisíc lidí.

„Letošním ročníkem jsme se snažili především upozornit na důležitost psychoterapie pro pacienty s RS. Její dostupnost je bohužel stále nedostatečná a bylo by potřeba dvakrát více psychoterapeutů, než nyní máme. Víme totiž, že zánět mozku negativně ovlivňuje psychiku pacientů a deprese mohou být palčivým průvodním jevem RS,“ vysvětluje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizoval ve spolupráci s regionálními pacientskými organizacemi Roska. Na podporu psychoterapie se prostřednictvím Rozsviťme Českou republiku podařilo vybrat 120 tisíc korun. Akce zároveň upozorňovala na neviditelné příznaky nemoci, které jsou pro druhé často obtížně pochopitelné. „Nejproblematičtější je únava, ale také problémy s jemnou motorikou. Pokud nezažijete na vlastní kůži, jak náročné může být pouhé zapnutí knoflíčku u košile, tak to většinou nedokážete dobře pochopit,“ říká Bémová. Pacienti spolu s lékaři, zdravotními sestrami i svými blízkými zasadili více než 700 květin. Symbolicky tak upozornili na to, že si diagnózu RS každoročně vyslechne přibližně 700 nových pacientů. „Do akce Rozsviťme Českou republiku se tradičně zapojují regionální organizace Roska. Například v Hradci Králové se pacientům podařilo letos společně vypěstovat 333 sazenic, které jsme poté společně zasadili. Chtěla bych proto poděkovat všem aktivním pacientům i jejich rodinným příslušníkům,“ doplňuje Bémová. Na akci Rozsviťme Českou republiku navazuje výtvarná a literární soutěž pro děti i dospělé. Tématem letošního ročníku je motto „Co oči nevidí“, které odkazuje právě k neviditelným příznakům RS. Zájemci mohou svá díla posílat do 30. září, poté soutěž vyhodnotí jak internetová, tak odborná porota. Ve výtvarné kategorii soutěží předškoláci a školáci prvního a druhého stupně. Literární díla pak mohou kromě školáků a studentů středních škol posílat i dospělí. Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Příčina nemoci, která většinou propuká v mladším věku, není dosud známa. Pro nemoc, již častěji postihuje ženy, je typické střídání atak a klidových stavů. Podle lékařů jsou kromě genetické dispozice rizikovými faktory EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s RS (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

O Unii ROSKA

Posláním Unie ROSKA je pomáhat lidem s roztroušenou sklerózou žít kvalitní, důstojný a plnohodnotný život. Unie ROSKA ve své činnosti navázala na spolky Roska, které v ČR vznikaly od roku 1983. Jako Česká multiple sclerosis (MS) společnost je aktivním členem mezinárodní federace MSIF a její evropské platformy EMSP při EU. Velice efektivní je svépomoc postižených, kterou realizuje 26 samostatných regionálních spolků Roska. Unie ROSKA má celorepublikovou působnost ve všech krajích ČR a má asi 1 500 členů. V současné době stojí v čele Unie ROSKA sedmičlenná výkonná rada.

„Spermageddonu“ se bát nemusíme, říkají lékař

Praha, 30. 6. 2021 – Až 40 % mužů má po prodělání koronaviru horší spermiogram než před nemocí – zjistili to specialisté na reprodukci opakovaným měřením na klinikách, kde působí. Pandemie neplodnosti neboli „Spermageddon“ ale podle expertů lidstvo nečeká. K tomu, aby se hodnoty vrátily k normálu, postačí čas a zdravý životní styl.

Spermie, které jsou uloženy ve varlatech, se neustále množí a vyvíjí. Negativním vlivům jsou vystaveny po dobu svého vývoje, což je přibližně deset týdnů, poté se objeví v ejakulátu, případně umírají. Jejich kvalitě prospěje dostatek energie, vitaminu C, D a E, mužských hormonů a nižší teplota. „Za polovinu problémů se spermiemi může špatný životní styl. Se závažnými poruchami, které jsou dané geneticky, se setkáváme jen u 5 % pacientů. Je důležité, aby chlapcům v dětství sestoupila varlata, a dostala se tak mimo břišní dutinu, v opačném případě dochází k přehřívání spermií uvnitř varlat,“ říká specialista na umělé oplodnění z IVF Clinic MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. Vývoj varlat začíná už v děloze, matky proto mohou správnou stravou ovlivnit budoucí plodnost svých potomků. „V přírodě a potravinách se v dnešní době nachází větší počet chemikálií, které mohou poškozovat vývoj pohlavních orgánů; studie potvrzují, že jejich (nechtěnou) konzumací může těhotná žena v průběhu těhotenství negativně ovlivnit vývoj pohlavních žláz mužských potomků,” vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit. Zatímco mužskou plodnost ničí „bohémský“ styl života, u žen je největším strašákem čas. Podle odborníků na reprodukci je ideální, aby otěhotněly do 30 let věku. Ženám nad 35 let, které sice do budoucna plánují založit rodiny, ale v brzké době dítě počít nechtějí, doporučují ke zvážení možnost zmrazení vajíček co nejdříve. „Jestliže u dvacetiletých žen odebereme deset vajíček, je jich k oplodnění vhodných přibližně osm. U čtyřicetiletých žen jsou to jen dvě,“ říká MUDr. Otevřel. S pomocí vitaminů nebo cvičením kvalita vajíček ovlivnit nelze. Jejich počet je totiž dán geneticky a jejich kvalita – především genetická výbava – se zhoršuje se stoupajícím věkem. „Ženy se s celou sadou vajíček již rodí. Vajíčka se v průběhu jejich života nedělí a nevyvíjí. Každý měsíc jich ubývá při ovulaci a další přirozeně zanikají,“ vysvětluje MUDr. Machač.

„Vystihují nás naše vášně, ne nemoc,“ vzkazují pacienti

Praha – „Je to jako kdyby byla naše kůže o číslo menší,“ popisují pacienti život se systémovou sklerodermií. Autoimunitní nemoc postihuje kromě kůže také cévy, klouby, jícen a plíce. S nemocnými plícemi se potýká až třetina pacientů, kteří sklerodermií trpí. Jejich plicní tkáň se jizví, pacienti nemohou dostatečně dýchat a mohou být ohroženi na životě. Nadějí je pro ně antifibrotická léčba, která dokáže postup nemoci zpomalit. Na onemocnění upozorňují u příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června.

Sklerodermie napadla plíce také paní Ivaně z Prostějovska. Zadýchávání a kašel si ale nejprve s ostatními příznaky nemoci, jako je otékání kloubů nebo fialovění prstů, nespojila. Právě kvůli komplikacím s dechem nakonec nastoupila do plného invalidního důchodu. „Musela jsem si zvyknout i na to, že občas vykašlávám krev. To je moment, který vám podrazí nohy a pořádně zamává s psychikou. Dnes už si s tím ale dokážu poradit a připravuji na podobnou zkušenost i ostatní pacienty,“ říká Ivana. Lidé trpící sklerodermií se často potýkají s nedostatkem informací, jelikož jde stále o vzácné onemocnění. Na nevyléčitelnou nemoc proto lékaři společně s pacientskou skupinou Skleroderma Revma Liga upozorňují u příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června. „V roce 2015, kdy jsem byla sama diagnostikována, bylo na internetu jen několik dostupných článků, které mě spíše vyděsily. Nevěděla jsem, na koho se v případě zdravotních problémů obrátit,“ vysvětluje Michela Linková, vedoucí pacientské skupiny Skleroderma Revma Liga. Se žádostí o pomoc se na ni obrací i tři pacienti týdně. Společně s lékaři proto přichystali vzdělávací brožuru Průvodce systémovou sklerodermií pro nemocné a jejich blízké. Kromě vzdělávání pacientů a pořádání webinářů se pacientská skupina také snaží sklerodermiky povzbudit, aby se svou nemocí bojovali a nevzdávali se koníčků, které je baví. Právě u příležitosti světového dne proto společně natočili taneční video s názvem Vystihují mě mé vášně, ne má nemoc!

Praha, 24. 6. 2021 – Čeští kardiologové vyhlašují kampaň Nemocné české srdce. Do deseti let chtějí snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 %. A stejně tak počet těch, kteří kvůli srdci opakovaně končí v nemocnici – zde usilují o 10 % pokles. Na choroby srdce v Česku ročně zemře přibližně 50 000 lidí, a nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti. Zabijí 40 % mužů a 47 % žen. Kvůli nemocem srdce končí v nemocnici ročně asi 285 000 lidí. K cíli mají odborníky dovést moderní léky, kampaň za zdravý životní styl, či užší spolupráce s praktickými lékaři. A také apel na osobní zodpovědnost u těch, kteří jdou srdečním nemocem naproti.

„Náš plán je velmi ambiciózní zvlášť v době, kdy kvůli pandemii koronaviru a strachu z nakažení zůstávali lidé doma i s infarkty, což se v dalších letech projeví explozí případů srdečních selhání. Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici 5000 ročně. Počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 dle našich odhadů o 50 % na přibližně 450 000. Do karet nám nehraje ani předpokládané zhoršení ekonomické situace, které tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. Pokles hrubého domácího produktu přibližně o 5 % vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situace je natolik alarmující, že je podle kardiologů třeba okamžitě jednat.

Jak ukazují data, ČR je ve výskytu kardiovaskulárních (KV) chorob třetí nejhorší v Evropě. „Bez dalších zásahů může úmrtnost na ně stoupnout do roku 2040 až o 41 %,“ říká kardiolog. Zatímco úmrtí na nejčastější srdeční nemoc – ischemickou chorobu srdeční se daří snižovat, především díky moderním lékům, mortalita u selhání srdce stále roste. „Jednou z příčin je stárnutí české populace a dožívání se vyššího věku. Například fibrilace síní, která často vede k srdečnímu selhání, je typická pro starší jedince. Lze tedy říci, že se lidé fibrilace síní dožijí, a posléze často „dopracují“ k selhání srdce,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc.

Podle předsedy České asociace preventivní kardiologie ČKS, prof. MUDr. Michala Vrablíka má Česko kvalitní systém akutní péče, díky němuž se kardiologům daří zachránit značnou část lidí s infarkty. „My ale usilujeme o prodloužení délky života ve zdraví. To je parametr, v němž jsme téměř nejhorší v Evropě. Aby lidé infarkt vůbec nedostali, je třeba klást důraz na primární prevenci. Tedy seznámit je s tím, jaký mají tlak, cholesterol, hladinu cukru v krvi, BMI, či obvod pasu. To všechno se dozví při preventivní prohlídce u praktického lékaře, na niž mají nárok každé dva roky, což je světový unikát. Škoda, že ji u nás využívá jen asi polovina lidí,“ říká prof. Vrablík. „Hladinu cholesterolu by lidé měli znát, když je vzbudí ve dvě v noci. Snižování jeho hladiny vede jednoznačně k prodloužení života ve zdraví, a k prevenci kardiovaskulárních potíží.“

Na to, kolik lidí se v Česku potýká s chorobami tohoto důležitého orgánu má podle odborníků ze 70 % vliv životní styl a ten zase úzce souvisí se vzděláním, finančním příjmem, zaměstnáním a místem bydlení. Mezi hlavní příčiny srdečních nemocí patří obezita, cukrovka, vysoká spotřeba alkoholu, kouření a málo pohybu. „Lidé by si měli uvědomit, že za jejich zdraví nezodpovídá zdravotní systém, ale oni sami. Pokud nemají čas se o sebe starat, musí si najít čas být nemocní. Data ukazují, že Češi neustále tloustnou, kouří, přibývá diabetiků – do jisté míry je to dědictví minulosti, kdy stát své občany osobní zodpovědnosti zbavoval. Nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy středních odborných učilišť. Vzdělání a práce a s ní spojené příjmy mají na životní styl přímý vliv,“ popisuje prof. Linhart. Česko je podle kardiologů pátou nejhorší zemí, co se počtu mužů s BMI nad 30 týče. Více jich má jen Velká Británie, Libanon, Maďarsko a Malta. Stejně tak je ČR smutným premiantem ve spotřebě alkoholu, patří jí nelichotivé třetí místo – většími pijany jsou jenom Moldavané a Litevci.

„Hodláme iniciovat celonárodní kampaň na podporu pohybu, proti kouření a pro snížení spotřeby alkoholu. Všechny naše kroky musí směřovat především na vysoce rizikové skupiny, tedy lidi nad 50 let, s vysokým cholesterolem a tlakem, kuřáky a obézní či diabetiky. Pro snížení počtu hospitalizací musíme apelovat na pacienty, aby brali léky, které jim předepsal lékař, a poslouchali jeho rady. Pomůže nám také úzká spolupráce s praktickými lékaři. Velkou pomocí budou nové skupiny léků, které tento rok dostáváme pro naše pacienty k dispozici, patří mezi ně například glifloziny, nové antikoagulační léky, nebo nové léky na snížení cholesterolu,“ dodává prof. Linhart.

Kardiologové upozorňují, že léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. Náklady vynaložené na prevenci a efektivní léčbu by tak měly být vysoce návratné.

„Vystihují nás naše vášně, ne nemoc,“ vzkazují pacienti

Praha, 23. 6. 2021 – „Je to jako kdyby byla naše kůže o číslo menší,“ popisují pacienti život se systémovou sklerodermií. Autoimunitní nemoc postihuje kromě kůže také cévy, klouby, jícen a plíce. S nemocnými plícemi se potýká až třetina pacientů, kteří sklerodermií trpí. Jejich plicní tkáň se jizví, pacienti nemohou dostatečně dýchat a mohou být ohroženi na životě. Nadějí je pro ně antifibrotická léčba, která dokáže postup nemoci zpomalit. Na onemocnění upozorňují u příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června.

Systémová sklerodermie je nevyléčitelné onemocnění, kterým v Česku trpí kolem 1 760 lidí. Často postihuje ženy v produktivním věku kolem 30 let. Mužům se nemoc také nevyhýbá, ale jsou jí ohroženi méně, ve srovnání se ženami onemocní 1 : 5. „Sklerodermii neumíme léčit celkově, zvládáme ale potlačit různé projevy podle toho, jaké orgány nemoc zasáhla. Jestliže například postihne plíce, dochází u pacienta k tuhnutí a jizvení plic. Typickými příznaky jsou dušnost, suchý kašel a časté zadýchávání,“ říká doc. MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D., ze Subkatedry revmatologie II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Pacientům se systémovou sklerodermií a s postižením plic v loňském roce svitla naděje v léčbě v podobě antifibrotického léku, který byl registrován i v Česku. Prozatím je lék zdravotními pojišťovnami schvalován pomocí speciálního § 16. Čím dříve pacienti s plicním postižením léčbu dostanou, tím větší naději na snížení míry poškození plicní tkáně mají. Sklerodermie napadla plíce také paní Ivaně z Prostějovska. Zadýchávání a kašel si ale nejprve s ostatními příznaky nemoci, jako je otékání kloubů nebo fialovění prstů, nespojila. Právě kvůli komplikacím s dechem nakonec nastoupila do plného invalidního důchodu. „Musela jsem si zvyknout i na to, že občas vykašlávám krev. To je moment, který vám podrazí nohy a pořádně zamává s psychikou. Dnes už si s tím ale dokážu poradit a připravuji na podobnou zkušenost i ostatní pacienty,“ říká Ivana. Lidé trpící sklerodermií se často potýkají s nedostatkem informací, jelikož jde stále o vzácné onemocnění. Na nevyléčitelnou nemoc proto lékaři společně s pacientskou skupinou Skleroderma Revma Liga upozorňují u příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června. „V roce 2015, kdy jsem byla sama diagnostikována, bylo na internetu jen několik dostupných článků, které mě spíše vyděsily. Nevěděla jsem, na koho se v případě zdravotních problémů obrátit,“ vysvětluje Michela Linková, vedoucí pacientské skupiny Skleroderma Revma Liga. Se žádostí o pomoc se na ni obrací i tři pacienti týdně. Společně s lékaři proto přichystali vzdělávací brožuru Průvodce systémovou sklerodermií pro nemocné a jejich blízké. Kromě vzdělávání pacientů a pořádání webinářů se pacientská skupina také snaží sklerodermiky povzbudit, aby se svou nemocí bojovali a nevzdávali se koníčků, které je baví. Právě u příležitosti světového dne proto společně natočili taneční video s názvem Vystihují mě mé vášně, ne má nemoc!

O pacientské skupině Skleroderma

Pacientská skupina Skleroderma vznikla roku 2018 a je vedena pod spolkem Revma Liga Česká republika. Skupina sdružuje lidi se závažným vzácným autoimunitním onemocněním systémová sklerodermie. Jejich cílem je informovat pacienty, lékaře, fyzioterapeuty i širokou veřejnost o specifikách tohoto onemocnění a prostřednictvím nejrůznějších aktivit pomoci pacientům se s ním co nejlépe vyrovnat. Více na webu www.revmaliga.cz/klub/skleroderma, Facebooku Skleroderma Česká republika: www.facebook.com/pacientskaskupina nebo na Instagramu @skleroderma: www.instagram.com/skleroderma/?hl=cs.

O sklerodermii

Systémová sklerodermie, dříve také nazývaná jako progresivní systémová skleróza, je závažné autoimunitní onemocnění postihující cévy, kůži, trávicí trakt, vzácně, ale dramaticky také ledviny a minimálně v polovině případů i plíce. Dochází k nadprodukci kolagenu a také k vazivovatění a zužování až zanikání cévek. Takto může být zasažena nejen kůže, ale také vnitřní orgány. Časté bývá i postižení trávicího traktu, konkrétně jícnu, projevující se pálením žáhy. Postižení kůže se zpočátku projevuje zejména na rukou, kde dochází k otokům, tuhnutí a ztluštění kůže. Pokožka se může jevit jako lesklá, napjatá a tuhá. Na počátku mohou tyto projevy připomínat ranní ztuhlosti při artritidě. Postupně nemoc zasahuje i obličej, který dostává maskovitý vzhled s typickým rýhováním kolem úst, která je pro nemocného někdy těžké otevírat. Příčiny onemocnění nejsou známé, svou roli ale mohou hrát genetické faktory i faktory vnějšího prostředí. Ročně lékaři v České republice objeví až 140 nových pacientů.

Praktikům pomůže ultrazvuk

Slibují si od něj lepší diagnostiku

Praha, 17. června 2021 – Covidový zápal plic, žlučníkové kameny nebo žilní trombózu. To vše by mohli u svých pacientů lépe a rychleji odhalit praktičtí lékaři – díky ultrazvuku. Ten dosud mohli používat pouze specialisté na předem určených pracovištích. V blízké budoucnosti by mohli přístroj dostat do svých ordinací i praktici. Potřebují k tomu však přesvědčit zdravotní pojišťovny. V tom by jim měly pomoci i probíhající vědecké studie, které zkoumají, jak jsou praktici v detekci chorob úspěšní. Předběžné výsledky ukazují úspěšnost nad 90 %. Praktici by ultrazvuk využili jen v přesně určených případech a oblastech. K tomu plánují připravit i vzdělávací program.

Od nasazení ultrazvuku v ordinacích si praktici slibují hlavně zrychlení a zpřesnění diagnózy, s čímž souvisí i rychlejší nasazení léčby. „Ultrazvuk by představoval další dílek do mozaiky primární péče. Pokud budu mít u akutního vyšetření podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Je jedním z praktiků, kteří v Česku využití ultrazvuku testují, zatím ale pouze v rámci studie. „Vyšetření ultrazvukem v Česku hradí zdravotní pojišťovny pouze specializovaným pracovištím. Pokud by praktik přístroj chtěl nyní, musel by si jej pořídit na vlastní náklady a za výkony by nedostával žádnou úhradu,“ vysvětluje MUDr. Halata.

Praktičtí lékaři připomínají, že nechtějí „fušovat“ do řemesla ultrasonografistům a dalším specialistům a provádět systematická vyšetření. Jejich cílem je tzv. Point-of-Care ultrasonografie (POCUS), při které se zaměřují na zodpovězení jedné velmi konkrétní klinické otázky. „Práce ultrasonografistů je při vyšetření naprosto detailně popsat například celé břicho pacienta s chronickými bolestmi. Aby toho byli schopni, musí absolvovat rozsáhlé školení a provést stovky vyšetření, aby vůbec mohli získat certifikaci. Naším záměrem je soustředit se pouze na velmi jednoduchá zjištění v určitých částech těla, abychom mohli lépe určit diagnózu. Navíc na pacientech, které velmi dobře známe,“ říká MUDr. Dušan Zhoř, praktický lékař z Kyjova, který se studie také účastní. Podle něj tak není třeba praktiky školit natolik rozsáhle jako specialisty. Jako příklad úspěšného užití ultrazvuku v ordinaci praktického lékaře uvádí svou pacientku, u níž diagnostikoval při domácím vyšetření covidový zápal plic, přestože měla negativní test.

Od března probíhá studie, která má prozkoumat bezpečnost a spolehlivost ultrazvukového vyšetření v ambulancích primární péče. „Velmi zjednodušeně v nich porovnáváme nálezy našich vyšetření ultrazvukem s nálezy při vyšetření specialisty u stejného pacienta. Předběžné výsledky ukazují, že se shodujeme ve více než 90 % případů, což je obrovský úspěch,“ říká MUDr. Halata. V rámci jedné ze tří studií praktici vyšetřují například kámen na žlučníku nebo zápaly plic. „Spolehlivost vyšetření je naprosto klíčová. Je třeba přesně definovat, co má praktik umět a dělat, jaký by byl rozsah jeho vyšetření a kde je hranice, za níž už by měl další

vyšetření nechat na specialistovi,“ říká doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D, ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který je odborným garantem projektu a s praktiky spolupracuje na vytvoření vzdělávacího programu k používání ultrazvuku. Podle něj se dá dobře inspirovat u oboru urgentní medicíny, kde se uplatnění ultrazvuku v posledních letech velmi rozšířilo. Do budoucna by pak praktici mohli vyšetřovat i měkké tkáně, například při poranění ramene, podkožní útvary nebo vyšetřovat štítnou žlázu.

Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Pacientská organizace zveřejnila data z unikátního šetření

Praha 10. 6. 2021 – „A jéje, další s migrénou,“ „Je to jen bolest hlavy, tak snad bys s tím nechtěla být doma?“ Tyto a další reakce zaměstnavatelů a nadřízených jsou denním chlebem statisíců lidí, kteří trpí migrénou. Část z nich to přiznala v unikátním dotazníkovém šetření, které provedla pacientská organizace Migréna-help a kterého se zúčastnilo 1 200 respondentů. Přibližně 60 % pacientů s migrénou omezuje jejich nemoc v hledání práce, někteří dostávají výtky nebo dokonce výpověď. Většina (67,6 %) tak svoji nemoc před zaměstnavatelem a kolegy raději tají.

„Poznatky ze šetření jsme využili k vytvoření online praktické příručky jak na migrénu v práci. Zhotovili jsme také materiál pro nadřízené a majitele firem, který by je měl navést, jak k lidem s migrénou přistupovat,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Se svou nemocí totiž šéfa seznámí pouhých 32,4 % respondentů. Úlev se nakonec dočká 20,5 % zaměstnanců. S negativní odezvou kolegů na tyto úlevy se pak setkalo 45,8 % těch, kdo je získali. Dostává se jim reakcí typu „hlava bolí každého,“ nebo „to si vymýšlíš“. Výjimkou nejsou ani nařčení z hypochondrie, lenosti, psychické lability či simulace. Se šikanou a nepochopením chronické nemoci se setkala i třiadvacetiletá Klára Svobodová z Prahy. „Můj první vedoucí neměl pro záchvaty pochopení a neustále jsem v práci poslouchala, zda se nemůžu tvářit normálně a ať nevyvádím kvůli bolesti hlavy,“ popisuje. Tehdy pracovala jako asistentka v realitní kanceláři. Nejhorší zážitky si odnesla z místa, kde pracovala jako hotelová recepční. „Dostala jsem záchvat, kdy jsem se neudržela na nohou a nevěděla, jak se jmenuji. Šéf mě nechal dvěma údržbáři donést na nádraží, ať si sanitku zavolám odtamtud, protože je nevhodné, aby jezdila k hotelu,“ popisuje Klára. S nepochopením se v práci setkala i přesto, že o své nemoci při pohovoru zaměstnavatele informovala.

Migréna má dle lékařů mnoho podob, někoho ochromí bolestí, zvracením, částečnou ztrátou zraku nebo komunikačních schopností a motorických funkcí. Přesto 76,7 % osob pokračuje v práci i přes záchvat migrény. „Podle Evropské aliance pro migrénu (EMHA) jde o tzv. efekt zvyku. Protože lidé s migrénou své onemocnění skrývají, předstírají také, že jim nic není, a pracují dál – neznamená to však, že by je nic nebolelo. Z mých zkušeností pak dochází k nadužívání volně dostupných analgetik a triptanů, které mají projev nemoci zmírnit,“ pokračuje Rýza Blažejovská.

Česká republika však v tomto zkresleném vnímání migrény není sama. Z podobného průzkumu, který EMHA provedla mezi 3 342 lidmi trpícími migrénou ze sedmi evropských zemí (Španělsko, Itálie, Velká Británie, Francie, Irsko, Německo a Portugalsko) a nazvala jej „Migréna v práci“, vyplynulo, že 11,7 % dostalo výpověď nebo jim nebyla prodloužena pracovní smlouva, 32,3 % mělo problém práci vůbec získat a 42,1 % se potkalo s jinými potížemi typu sankce, či výtka a podobné. V Česku uvedlo 96,4 % dotazovaných pacientů, že je v práci vystaveno spouštěčům migrény, například hluku, stresu či prudkému osvětlení. „Lidem by pomohla úprava pracovních podmínek – snížení úvazku, práce z domu, flexibilní pracovní doba, přesun z open space do samostatné kanceláře nebo častější přestávky a relaxační zóny na pracovišti,“ vysvětluje Rýza Blažejovská.

V Česku se s migrénou potýká přibližně milion lidí. K normálnímu životu jim může pomoci preventivně podávaná biologická léčba (tzv. anti-CGRP terapie). K té se pacienti dostanou ve specializovaných centrech pro léčbu bolesti hlavy – v ČR jich je přes 30. „Pojišťovny proplácí biologickou léčbu - tzv. anti- CGRP terapii – specificky vyvinutou pro prevenci atak migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho pozorujeme u biologických léků minimum nežádoucích účinků,“ vysvětlila neuroložka MUDr. Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Podle šetření se dalšího kariérního postupu musí vzdát 18,1 % dotazovaných a 14,8 % se kvůli migréně potýká s finančními potížemi. „V oboru pracuji přes 30 let a za tu dobu získali z mých stovek pacientů invalidní důchod prvního stupně pouze dva lidé. Není to jednoduché, nemoc není stále vnímána vážně – nezabije vás, zato zničí život,“ říká MUDr. Medová. Jak dále uvádí, pacienti plýtvají dovolenou na zvládnutí nemoci, někdy ani to nestačí a dočkají se výpovědi.

V dotazníku uvedlo 26,5 % respondentů, že se cítí jako osoby se zdravotním postižením s nárokem na invalidní důchod a další formy státní sociální podpory. Invalidní důchod však pobírají pouhá 3 % respondentů. „V Migréna-help najdou lidé s migrénou potřebnou podporu a získají také rady, jak s migrénou lépe zacházet. Včetně informací o tom, jak o migréně mluvit se zaměstnavatelem a také o nejnovějších možnostech léčby,“ dodává Rýza Blažejovská.

O Migréna-help

Organizace funguje od listopadu 2018, kdy ji založila Bc. Rýza Blažejovská, DiS., která sama migrénou trpí. Jejím posláním je zajistit lepší přístup k informacím lidem s migrénou a pracovat na lepším porozumění společnosti vůči potřebám pacientů. Svou činností chce vytvořit podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život lidí s migrénou. Více informací na www.migrena-help.cz. Materiál pro zaměstnavatele je k dispozici zde. A jak zvládat migrénu v práci na www.migrena-help.cz/migrena-v-praci.

O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat preventivní léčbu. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – pět a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. S nemocí pomáhá lidem také mobilní aplikace Migréna Kompas vyvinutá společností Pears Health Cyber a podpořená společností Teva Pharmaceuticals CR. Uživatelům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Aplikaci si do této doby nainstalovalo 3 704 uživatelů. Řešení situace se zaměstnavatelem a nárok na sociální dávky mohou lidé zdarma řešit v poradně www.migrena-kompas.cz/poradna-socialni-pomoci.

Technologie známá „z kriminálek“ odhalí zločince

Umělou inteligenci už nezabrzdí ani nekvalitní fotky – umí je dopočítat

Praha, 9. června 2021 – Dostat i z té nejrozmazanější fotky rozpoznatelnou podobu pachatele, to doposud uměli pouze fiktivní experti ze seriálových kriminálek. V reálu se totiž velká část vyšetřování zasekne právě na nekvalitních záběrech z bezpečnostních kamer, na nichž obličej nejde rozpoznat. Tomu už brzy může být konec díky průlomové technologii české firmy Cogniware. Ta nyní vyvíjí software, který s pomocí umělé inteligence dokáže obličeje „dopočítat“, a tím umožní lepší určení podoby pachatelů trestných činů. Podle vývojářů by novinka mohla být hotová už do konce letošního roku.

Přestože se vyšetřovatelům často podaří podezřelou osobu natočit nebo vyfotit, pro identifikaci nezřídka jejich záznam nestačí. Určení totožnosti je přitom pro odhalování pachatelů trestných činů nebo teroristů naprosto zásadní. „Nejčastější problém tkví v tom, že kamera zachytí obličej ze strany, kde je vidět pouze jeho malá část. V řadě případů má také záznam příliš nízké rozlišení a obličej je rozmazaný. To se podle našich odhadů děje minimálně ve třetině případů, což výrazně ovlivňuje úspěšnost vyšetřování,“ říká Walter Pavliš, obchodní ředitel Cogniware. Systém českých vývojářů by tak znamenal pro svět kriminalistů a zločinců malou revoluci. S pomocí umělé inteligence totiž překračuje hranici, která platila prakticky od vzniku fotografie, tedy že rozmazaný snímek či nekvalitní záběr se příliš vylepšit nedají.

Podle Waltera Pavliše bude nová technologie pomáhat zejména silovým složkám států, jako je police nebo armáda. „Zatím funguje v podobě prototypu, ale očekávám, že do konce roku bychom měli mít hotovou její první verzi, kterou bude možné nasadit a testovat v reálném provozu,“ vysvětluje. Podle Pavliše zvládne umělá inteligence při správném nastavení osobu identifikovat až s 80% pravděpodobností shody, a to i za předpokladu, že na výchozí fotografii jsou znát pouze základní rysy obličeje.

Převratný systém využívá technologii tzv. generativních neuronových sítí (GAN). „V principu jde o dvě umělé inteligence, které spolu hrají „hru“. Jedna na základě nekvalitní fotky navrhuje možné podoby podezřelého a druhá se snaží odhalit, která je podvrh a která reálná. Tuto „soutěž“ absolvují umělé inteligence milionkrát – výsledkem je „dopočítaná“ fotka, která se mnohem více blíží reálné podobě podezřelého,“ říká Dominik Franěk, vedoucí výzkumu v Cogniware. Systém nejenže umí „vylepšit“ nekvalitní fotografii, zvládne i vypočítat pravděpodobnou podobu osoby jen z fotky z profilu. Podle Fraňka je tak systém dalším článkem do skládačky v boji proti zločinu. Plánují ho totiž propojit se softwarem na rozpoznávání tváří, který Cogniware představilo loni a používá jej například Policie ČR. „V řádu vteřin tak půjde i z nekvalitních nebo neostrých fotek a videozáznamů určit pravděpodobná totožnost podezřelého. A přestože se i „dopočítaná“ fotografie může zdát lidskému oku špatně čitelná, systému mnohdy vyhovuje mnohem lépe. Překážkou navíc není ani člověk v roušce. Tím se celé vyšetřování zásadně zrychlí, systém může pomoci i při objasňování nevyřešených případů,“ uzavírá.

Covid-19 a roztroušená skleróza pod drobnohledem

Registr pacientů vydal nová data

Praha, 25. 5. 2021 – Přesně 1918 pacientů s roztroušenou sklerózou (RS), kteří zároveň onemocněli koronavirem, podrobně sledují lékaři v Registru pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Od března loňského roku zkoumají symptomy, léčbu i případný vliv koronaviru na tuto specifickou skupinu lidí. První analýzy ukazují, že RS není rizikovým faktorem, ve vyšším riziku se však ocitají pacienti starší, s těžším neurologickým postižením, obézní a také pacienti s určitým typem chronické terapie. Od počátku roku registr sbírá data i o očkování pacientů a případných nežádoucích reakcích.

„Protože naši pacienti patří mezi chronické, týká se jich přednostní očkování proti nemoci covid-19. V registru už sledujeme stovky těch, kteří vakcínu dostali, a do léta čekáme, že jich přibydou tisíce. Monitorujeme je před vakcinací a po ní včetně případných nežádoucích účinků. Jejich zdravotní stav můžeme srovnat s předchozími lety, a zhodnotit tak, jaký vliv covid-19 a očkování na naše pacienty má. Zatím nemáme žádné signály, že by nemocní s RS snášeli očkování hůř než zdravá populace,“ popisuje neuroložka doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D. Jak je tento projekt užitečný, potvrdily hned první měsíce sledování – podle doc. Horákové se podařilo vytipovat ty pacienty, u nichž hrozí riziko těžšího průběhu infekce. „Jakmile pak takový člověk nahlásí, že je pozitivní, velmi rychle zajišťujeme podání infuze s léky, jež před závažnějším průběhem covidu chrání,“ pokračuje lékařka.

Podle neuroložky prof. MUDr. Evy Kubaly Havrdové, CSc., se v březnu loňského roku, kdy pandemie startovala, pacienti s RS báli nakažení, a návštěvnost v centrech tak klesla přibližně o třetinu. „Od podzimu se už nebojí a jedeme na plný výkon. Bohužel vidíme, že řada lidí přestala úplně dodržovat protiepidemická opatření, a to především v rodinách, odkud pak pochází nejvíce nákaz,“ komentuje prof. Kubala Havrdová s tím, že vzhledem k nepředvídatelnosti průběhu covidu může i stabilizovaný pacient s RS skončit na JIP.

Kromě toho upozorňuje na velmi špatnou dostupnost psychoterapie pro pacienty s RS. „Bylo by třeba dvakrát více psychoterapeutů, než je nyní. Měli by být součástí každého specializovaného centra a placeni zdravotní pojišťovnou. Současný stav se tomu bohužel ani zdáli nepřibližuje, přestože se RS s depresemi pojí. Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu. Ze studií víme, že deprese je jednou z vlaštovek ohlašující vzplanutí nemoci,“ říká prof. Havrdová. Psychoterapeut pomáhá nemocným chronickou nevyléčitelnou nemoc snášet a nastavovat nové životní cíle. „Výhodou je, když psychoterapeut nemoc zná a je součástí týmu, který o pacienty s RS pečuje. Pacienti, kteří se hned od začátku onemocnění aktivně starají o svoji duši, jsou dlouhodobě v lepším stavu než ti, kteří to nečiní. Když jsme kvůli covidu přešli na online konzultace, ukázalo se, že potřebných je opravdu mnoho. Začaly se nám hlásit maminky s RS na mateřské či pacienti, kteří bydlí daleko a za „normální“ situace by se k nám nedostali,“ popisuje Renata Malinová, psychoterapeutka, která s pacienty pracuje.

Registr ReMuS mapuje nemocné s RS už osmý rok, v současnosti je v něm přes 17 485 pacientů. Zřizovatel registru Nadační fond IMPULS zveřejňuje nejnovější data tradičně k příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy (30. května). „Registr je v současné době jediným dlouhodobým zdrojem informací o RS v České republice, přispívá do něj všech patnáct center vysoce specializované péče, kde se pacienti s RS léčí. Pomáhá nám zmapovat nemoc jako takovou, díky němu můžeme v čase posuzovat nejen účinnost podávaných léků, ale i jejich bezpečnost, sledovat demografická i klinická data z reálné praxe v čase. Takto ucelené informace jinde nenaleznete. Data z registru slouží i jako argument pro zdravotní pojišťovny pro platbu péče,“ říká projektová ředitelka registru ReMuS, Mgr. Jana Vojáčková, MBA. Dle nejnovějších dat je mezi pacienty 71,6 % žen a 28,4 % mužů. Nejvíce pacientů se léčí ve věku 40–50 let. Průměrný věk v době začátku onemocnění je 31,5 let. Více než polovina pacientů do 65 let pracuje na plný úvazek (61,8 %), dalších 16,7 % pacientů na úvazek částečný. Pacientkám v registru se loni narodilo 167 dětí. Odhadem je v celé republice kolem 22 000 nemocných. Část pacientů se tak pohybuje „mimo systém“. Proto Nadační fond IMUPLS spustil v dubnu projekt Roztroušeně společně, kdy se ve spolupráci s regionální pacientskými organizacemi Roska pokusí „zachytit“ ty, kteří už jsou v tzv. sekundární progresi onemocnění. „Tímto projektem vstupujeme do třetí fáze registru ReMuS a jeho prostřednictvím bychom měli získat dalších 800–1 300 pacientů. Se zachováním ochrany osobních údajů budeme dotazováním sledovat i jejich psychický stav, který je u tohoto onemocnění důležitý nejen v současné době. Cílem je dozvědět se o nemoci samotné co nejvíce,“ vysvětluje Jana Vojáčková. Tento projekt by pak iniciátoři rádi po 3–5 letech zopakovali. ReMuS patří v mezinárodním srovnání ke špičce, jeho data pomáhají ve výzkumných projektech, které se zabývají mimo jiné i staršími pacienty v pokročilé progresivní fázi nemoci, kde lékaři podle doc. Horákové bohužel zatím nemají k dispozici účinnou léčbu. Hlavní důraz je zde kladen na léčbu symptomů, rehabilitaci a zajištění kvalitními pomůckami. Podle lékařů je v Česku 4–8 tisíc lidí v pokročilé fázi onemocnění, kteří stále čekají na přelomovou léčbu. „Jediná strategie, která nám pomáhá v boji s chorobou, je rychle nasadit účinný lék a při nedostatečném efektu léčbu eskalovat, abychom oddálili progresi onemocnění – což nám zdravotní pojišťovny ne vždy finančně dovolí,“ dodává prof. Havrdová.

O roztroušené skleróze

O Nadačním fondu IMPULS

Praktici opět dostali méně vakcín než jim stát slíbil

Zájem o očkování podle nich upadá

Praha, 20. 5. 2021 – Praktičtí lékaři dostanou o 13 000 dávek vakcín Moderna méně, než jim minulý týden přislíbil premiér a Národní dispečink očkování. Do ordinací tak tento týden poputuje pouze 37 000 namísto původních 50 600 přislíbených dávek. Chybu v číslech podle praktiků udělal právě Národní dispečink očkování a Modernu tak dostane jen 188 ordinací, dalších 384 ordinací dostane vakcínu Janssen. „Je to velmi frustrující. Potíže s koordinací očkování a zásobováním praktiků vakcínami dlouhodobě dopadá jak na lékaře, tak na jejich pacienty, ochota se očkovat klesá, a to bohužel i u rizikových pacientů,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. Distributor podle něj nyní rovnou rezervuje polovinu dodávky na druhou dávku. Jen tak je schopen garantovat její včasné dodání a zabránit tomu, aby se lékaři a jejich pacienti neocitli v situaci, kdy ji nebudou mít ve správný čas k dispozici. Podle dat SPL praktičtí lékaři k 16. květnu aplikovali 485 000 dávek vakcín, z toho 33 000 vakcín Pfizer, 97 000 Moderny, 333 000 vakcín od Astry Zenecy, a 22 000 vakcín Janssen od firmy Johnson & Johnson. „Za posledních 12 týdnů od startu očkování jsme kvůli nedostatku vakcín naočkovali množství pacientů, které bychom zvládli za dva týdny, kdybychom mohli jet naplno. Stát vůbec nevyužil naše kapacity, tato čísla mohla vypadat jinak,“ doplňuje MUDr. Šonka. Podle nejnovějších dat praktici plně proočkovali 65 000 lidí starších 80 let, 222 000 lidí mezi 70–80 let, 113 000 jedinců ve věku mezi 60–70 lety a 40 000 ve věkové kategorii 50–60 let. Kromě Moderny by v tomto týdnu měla do 384 ordinací putovat i vakcína od Johnson & Johnson. Dnes zasedá výbor České vakcinologické společnosti, který bude diskutovat o tom, zda doporučí, aby se v Česku vakcíny od Astry Zenecy a od Johnson & Johnson podávaly pouze lidem nad 50 let. Lékaři také připomínají, že podle stanoviska Evropské lékové agentury je možné vakcínu od firmy Pfizer skladovat i v ledničce při teplotě do 8 stupňů Celsia, a to otevírá dveře pro to, aby ji mohli dávat svým pacientům. „Zdá se, že tomu není nakloněno Ministerstvo zdravotnictví, které zabránilo distribuci vakcín Comirnaty do našich ordinací v Olomouckém kraji. Zde se Fakultní nemocnice domluvila s praktiky a připravila se souhlasem kraje efektivní a bezpečný způsob distribuce vakcíny přímo do ordinací. MZČR to však údajně zakázalo. Tento krok v době, kdy se tempo očkování zpomaluje, nedává smysl. Z ministerstva jsme zatím vysvětlení nedostali,“ dodává MUDr. Šonka. Podle praktického lékaře a člena výboru Společnosti všeobecného lékařství MUDr. Cyrila Muchy tak vláda staví zbytečné bariéry a nevyužívá ochoty a schopností praktických lékařů. „Všichni jsou z tohoto stavu unaveni, vidíme to v našich ordinacích, kde klesá zájem a k očkování se hlásí čím dál méně lidí. Dalším faktorem ovlivňujícím zájem o vakcíny je nižší počet nakažených koronavirem, lidé se tak už necítí bezprostředně ohroženi,“ říká MUDr. Cyril Mucha. Jak uvádí místopředseda Mladých praktiků MUDr. Vojtěch Mucha, zájem veřejnosti by pomohla vzbudit kampaň. Spíše než přesvědčovací formu by však volil takovou, která by pacienty více informovala o přínosu a bezpečnosti vakcín. Na tiskové konferenci také zmínil klíčovou roli praktických lékařů ve zdravotnictví do budoucna. „Primární péče umí vyřešit 80 % případů při 10 % nákladech – v zahraničí, kde mají praktici větší kompetence, je to dokonce 90 %. Praktici v Česku ale stárnou, podle odhadů odejde do roku 2030 do důchodu třetina z asi 5 000 praktických lékařů,“ tvrdí MUDr. Vojtěch Mucha. Podle něj je nyní průměrný věk praktika 57 let a 40 % z nich má více než 60 let. Přirozenou generační obměnu však může zbrzdit přístup státu. Bežně obměně pomáhají tzv. rezidenční místa, což jsou příspěvky ordinacím, kde se budoucí praktici školí. V letošním roce však stát vypsal místo obvyklých 150 rezidenčních míst pouze 100, přestože v minulých letech se každoročně atestovalo zhruba 190 mladých praktických lékařů. „V letošním roce se na rezidenční místa přihlásilo dokonce 210 žadatelů. Nedostatek míst v kombinaci s ruznými byrokratickými překážkami může postupně významně ohrozit stabilitu genereační obměny v primární péči,“ říká MUDr. Vojtěch Mucha. Přitom už dnes podle něj některé, zvláště odlehlé a venkovské regiony trpí nedostatkem praktiků a do budoucna by mohl být ještě větší problém je nahradit.

Prohlášení výboru Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP

Výbor Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP se zásadně ohrazuje proti tvrzením představitelů Ministerstva zdravotnictví ČR na adresu praktických lékařů o selhání při očkování proti covid-19.

Na praktické lékaře a jejich sestry, zdravotníky 1. linie, kteří sehráli a sehrávají v řešení složité pandemické situace zásadní roli, je svalována vina za neschopnost koordinátorů očkování zajistit ochranu nejzranitelnější části populace.

Praktičtí lékaři nedostali příležitost očkování zajistit. Koordinátoři nesplnili sliby, které praktickým lékařům dali. Pro distribuci vakcín do ordinací stanovili podmínku registrace pacientů do systému, která ordinace zaměstnala náročnou administrativou, ale ordinace následně nedostaly dostatek vakcín ani pro tuto skupinu. Praktickým lékařům a sestrám nezbylo než kontaktovat seniory a chroniky s doporučením, aby se raději zaregistrovali do očkovacích center. Chaos, který následně vznikl a který je příčinou současného stavu, kdy mj. není jasno, kdo přesně očkován je a kdo není, jde naplno na vrub pochybné koordinaci očkování.

Koordinátoři ve většině krajů nebyli schopni zajistit distribuci vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna do ordinací praktických lékařů s argumentem, že je to logisticky nemožné, ačkoliv pár kilometrů za hranicemi je to běžné. Raději podporovali vytváření očkovacích center za nemalé veřejné prostředky. Dostatečná není ani distribuce vakcín, jejichž efektivita a bezpečnost jsou mediálně zpochybňovány a kterými očkování vyžaduje ze stran zdravotníků velkou angažovanost a přesvědčování laiků. I další fáze očkování, která Českou republiku čeká, tedy přesvědčování nerozhodnutých, popř. odmítajících, tak aby došlo k vytvoření kolektivní imunity, je z velké části v rukách všeobecných praktických lékařů (VPL). I zde stát se svojí kampaní zcela selhal, což vidíme denně ve svých ordinacích: nezanedbatelná část populace se ztotožňuje s fake news.

Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, zastupující více jak 5 000 praktických lékařů v ČR, nebyla konzultována v odborných aspektech očkování a její názory nebyly vyslyšeny. Chápeme zklamání a frustraci kolegů, ale nemáme pozitivní argumenty, jak jejich nadšení pro očkování obnovit. Naopak vnímáme systematické znevažování role primární péče.

Myslíme na budoucnost, na naše pacienty a na roli praktických lékařů v systému zdravotní péče v České republice. Nezbývá nám než věřit, že zdravotnictví po pandemii bude řízeno jiným způsobem.

Výbor Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Karcinomů štítné žlázy ubylo – ale jen „na papíře“

Loni na jaře zůstala půlka pacientů doma

Praha 18. 5. 2021 – V minulém roce odhalili endokrinologové méně nádorů štítné žlázy než v letech předchozích. Karcinom štítné žlázy zázračně nevymizel, jen klesla návštěvnost ambulancí kvůli obavám lidí z covidu. Stejně tak lékaři evidovali méně abnormalit a poruch štítné žlázy. Utlumení návštěv je v tomto oboru neobvyklé, endokrinologové jsou natolik „vzácní“, že se čekací doba na vyšetření obvykle pohybuje v řádu měsíců. Na to, aby lidé svůj stav nezanedbávali, apelují endokrinologové při příležitosti Týdne štítné žlázy, který tradičně startuje 25. května. V Česku se s nemocemi štítné žlázy léčí přes 600 tisíc osob.

„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal. Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. „U nás šlo v první vlně o přibližně 40 %, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 % více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká prof. Kršek. Telemedicínu si chválí endokrinolog prof. MUDr. Jan Čáp, CSc., z FN v Hradci Králové, podle něj pomohla zachytit řadu začínajících problémů u stávajících pacientů, a dokonce odhalit potíže u těch, kteří až dosud žádné potíže neměli. „Ve chvíli, kdy se většina oddělení přetvořila na covidová a naši lékaři se museli věnovat těmto pacientům stejně jako zdravotní sestry, se náš časoprostor zmenšil – v tu chvíli jsme byli vděčni za možnost hovořit s pacienty po telefonu a předepsat jim e-recept na dálku,“ popisuje prof. Čáp.

Karcinomy štítné žlázy jsou však zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí. „Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění. Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná MUDr. Stejskal. Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy tzv. papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu. „Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje prof. Kršek. Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí. „Například snížená funkce – tzv. hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí. Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje MUDr. Stejskal. Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví tzv. subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy. „Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje MUDr. Stejskal. Podle endokrinoložky doc. MUDr. Zdeňky Límanové, CSc., je štítná žláza „šedou eminencí“ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami. „Lidé málokdy ví, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje doc. Límanová. „V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje „jen“ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává.

O České endokrinologické společnosti (ČES)

O Týdnu štítné žlázy

Osvětová kampaň o onemocnění štítné žlázy s názvem „Týden štítné žlázy“. Letošní 13. ročník se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na poruchy štítné žlázy a na vliv pandemie covid-19. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevěděli. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti ohledně štítné žlázy a její léčby zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. V České republice je projekt odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.

Vycházejí nové postupy pro léčbu mozkové mrtvice

Ta v Česku ročně postihne 25 000 lidí

Praha, 4. 5. 2021 – Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.

Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt. „Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.

Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem. „Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák. Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů. „Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.

Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke). „Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.

Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení. „Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.

Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.

I plíce mohou mít vysoký tlak, varují lékaři

Včasná diagnóza je v boji s nemocí klíčová

Praha, 29. 4. 2021 – Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Tato nevyléčitelná choroba trápí desítky tisíc Čechů, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Lidé s plicní hypertenzí jsou navíc jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká onemocnění covid-19. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května). Na chorobu upozorní i modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci, a to 5. května večer. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají. Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění – dušností se podobá například i covidu. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné. „Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace. „Kvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje doc. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii, především díky významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi,“ říká doc. Jansa. Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich okolo 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80–100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.

„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená fontána Národního muzea, budova ČVUT v Dejvicích, budova ministerstva zdravotnictví a událost podporuje i společnost PSN, která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně pak modře zazáří Mahenovo divadlo, v Olomouci pak budova radnice. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Rakovina prostaty v Česku neklesá – urologové volají po plošném screeningu

Dvacet procent mužů přijde k lékaři pozdě

Praha, 5. 5. 2021 – Počty lidí s rakovinou prostaty v Česku neklesají, naopak mírně rostou. Každoročně si verdikt karcinomu prostaty vyslechne přibližně 8 000 mužů, 20 % z nich přichází s pokročilou formou onemocnění. Ve snaze zachytit nádory v časném stadiu, kdy je možné je operativně odstranit, usilují čeští urologové o zavedení plošného screeningu. Slibná jednání s Ministerstvem zdravotnictví přetrhla pandemie, urologové ale věří, že se k jednacímu stolu opět vrátí. V zemích, kde plošný screening zavedli, se úmrtnost na tento karcinom snížila až o 20 %. „Aby měl takový screening smysl, musí běžet alespoň 10 až 15 let. Pak se v počtech prohlídek na jeden zachráněný život dostáváme na slibné hodnoty. Přestože jsou u nás čísla nemocných dlouhodobě vysoká, není bohužel prevence karcinomu prostaty součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Ke zjištění toho, zda jedinec nádor má, přitom stačí PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetření konečníku. Takto s nejvyšší pravděpodobností odhalíme, zda v těle nebují nádor,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. „Plošný screening karcinomu prostaty zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening zrušili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ pokračuje. Podle expertů žije v Česku odhadem 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Nejvíce nemocných je v Praze, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Přesné důvody, proč se počty případů s rakovinou prostaty drží vysoko, a dokonce mírně stoupají, odborníci neznají. Jedním z faktorů je podle nich delší doba dožití a zřejmě i životní styl a strava. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě. V mortalitě si stojí lépe – v Evropě je na jednadvacáté pozici a ve světě na sté. Nemoci v Česku ročně podlehne přibližně 1 400 mužů. „Nízká mortalita je způsobena svědomitou a pečlivou prací českých urologů,“ vysvětluje prof. Zachoval. Úmrtnost pomáhá krotit moderní léčba a specializovaná péče, které se pacientům dostává v deseti uroonkologických centrech. Ta jsou součástí komplexních onkologických center.

Úmrtnost na tento druh nádoru by podle českých urologů mohla být ještě výrazně nižší, kdyby muži chodili na kontroly k odborníkům včas. „Jakmile se nádor prostaty vyskytuje v rodině, doporučujeme chodit na pravidelné prohlídky od 40. roku věku – pravděpodobnost onemocnění je v těchto případech totiž dvakrát vyšší. Ale i když ne, muži po padesátce by s návštěvou urologa rozhodně neměli váhat. Přibližně 70 % nádorů tohoto typu sice roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi 20 % pacientů,“ připomíná prof. Zachoval. „Naše odborná společnost se neustále snaží o osvětu, spolupracujeme s nadací Muži proti rakovině a s tím spojenou kampaní Movember. Všechny aktivity přispívají k tomu, že nemoc je menší tabu než dříve a muži už se o ni tolik nestydí mluvit.“ Rakovina prostaty je zákeřná tím, že se zpočátku neprojevuje a v těle může růst i deset let a více nepoznaná. Mezi obvyklé symptomy patří jakékoli změny při močení, tedy například slabý proud moči, častější nucení na toaletu, krev v moči, ale také bolestivá ejakulace nebo potíže s erekcí. Pokud se u muže rakovina prostaty potvrdí, pak v časných stadiích urologové nádor operují, většinou roboticky nebo laparoskopicky. „Používáme moderní a velmi jemnou techniku a díky tomu se nám daří vyhnout se nežádoucím vedlejším efektům zákroku jako například pooperační inkontinenci nebo impotenci,“ vysvětluje předseda ČUS. „Pokročilé fáze nemoci léčíme hormonální terapií, která je schopna pacientům zajistit řadu let kvalitního života.“ V drtivé většině přesvědčí muže k návštěvě urologa ženy. „Jsou zodpovědnější a zvyklé chodit na preventivní prohlídky, muži často potřebují popostrčit právě od nich,“ dodává prof. Zachoval.

O České urologické společnosti

Pandemie zamávala vztahy

Praha, 3. 5. 2021 – Více než rok trvající pandemie prověřila kvalitu rodinných vztahů. Na rodiny dopadlo břemeno vzdělávání potomků, náhrady sociálních kontaktů i náplně volného času. Loni výrazně klesl počet rozvodů a experti se shodují na tom, že za to může covid-19. Ze stejného důvodu klesl i počet sňatků. Po pandemii se podle nich čísla opět vrátí do původních, ne-li vyšších hodnot. Česko má dlouhodobě vysokou rozvodovost. Podle odborníků z Rodinného svazu by nelichotivá čísla mohla snížit prevence. Jak? To představí v Týdnu pro rodinu, který letos startuje 8. května.

„Setkávám se dokonce i s tím, že se lidé ze strachu před selháním partnerského svazku bojí mít děti. Sice je zde velká nabídka pomoci pro páry – ty se však většinou zaměřují až na řešení konkrétní krize. Chybí cílení na prevenci. Dobré vztahy nejsou dané náhodou, šťastnou kombinací povah nebo něčím samozřejmým. Lze je trénovat stejně jako jiné dovednosti,“ vysvětluje PhDr. Ing. Marie Oujezdská, místopředsedkyně Rodinného svazu ČR (RS ČR). Ukázky „tréninku“ vztahů předvede mimo jiné svaz on-line v týdnu, který se tradičně věnuje rodinám.

Podle statistik si loni své „ano“ řeklo o 17 % novomanželů méně než předloni. Manželství ukončilo 21 700 párů, což na celkovém počtu svateb tvoří více než 40% podíl. Méně rozvodů, než tomu bylo loni, zaznamenal Český statistický úřad naposledy v roce 1970. Rozpad své rodiny prožilo v minulém roce přes 23 000 dětí. Přibližně 10 000 dětí řeší jako následek rozpadu nesezdaného soužití orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Podle soudních statistik je nejčastějším důvodem rozpadu vztahu „rozdíl povah, názorů a zájmů“. U více než poloviny rozvodů však z těchto dat nelze vyčíst jasnější příčinu. Přibližně třetina párů důvody neuvádí a 12 % zvolí kolonku „ostatní příčiny“. Konkrétnější odpovědi na otázku příčin rozpadu vztahů přinášejí veřejné výzkumy. Zpráva o rodině 2020 označila za hlavní důvody nevěru, odlišné názory, nedostatek vzájemné pozornosti a porozumění, neschopnost společně hovořit a povídat si. „Mnoho párů se vlivem pandemie dostalo do těžké životní situace. Přišly o své přirozené zdroje, které je sbližovaly – chybí jim kultura, sportovní aktivity, ale i společenské uznání. Najednou se musely zhostit mnoha dalších rolí. Zprvu to braly pozitivně, po měsících se ale dostavilo napětí. Projevuje se to i ve vztazích,“ vysvětluje Mgr. Pavel Rataj, párový psychoterapeut.

Aby k této situaci vůbec nedošlo, je třeba na vztahu podle Marie Oujezdské preventivně pracovat a konfliktům, jež mohou přerůst do neřešitelných situací, předcházet. Její slova potvrzují také zkušenosti mnichovského Institutu pro komunikační terapii. Ze všech manželských párů, které jej v průběhu 20 let navštívily, skončilo rozvodem pouze 3,9 % z nich. V ČR je podobný typ „školení“ spíše ojedinělý. Věnují se jim členská centra RS ČR. Ročně jejich předmanželskými kurzy projde 2 700 párů. „Kurzy zahrnují individuální konzultace s lektory, ale i skupinové workshopy, na kterých lidé vzájemně sdílí zkušenosti s řešením partnerských problémů,“ popisuje Marie Oujezdská.

V 13. ročníku Týdne pro rodinu od 8. do 15. května nabídne RS ČR lidem desítky on-line přednášek. Zájemci se mohou zapojit také aktivně, například vyplněním krátké ankety nebo natočením vlastního videa na téma rodinná pohoda. Všechny akce pro veřejnost jsou k dispozici na webu www.tydenprorodinu.cz

O Rodinném svazu ČR

Rodinný svaz ČR (RS ČR) je sdružení prorodinných organizací a dalších subjektů, které hájí zájmy rodiny v ČR. RS ČR vyjadřuje podporu hodnotám, které jsou pro jeho členy významné, ochotu a připravenost pracovat a usilovat ve prospěch rodin a nabízet podporu a porozumění těm, kdo chtějí spolupracovat. Jeho vizí je taková společnost, která si cení rodiny a která vytváří prostředí, v němž rodina úspěšně naplňuje svoje funkce. Ideálem je rodina založená na manželství. Cení si každého lidského usilování, které vede k vytvoření stabilního a bezpečného zázemí pro růst, zrání i stárnutí. Více na www.rodinnysvaz.cz

I plíce mohou mít vysoký tlak, varují lékaři

Včasná diagnóza je v boji s nemocí klíčová

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Kardiaci jsou desetkrát náchylnější k zápalu plic

Praha, 21. 4. 2021 – Nejen kardiaci, ale také diabetici, astmatici, kuřáci a osoby nad 50 let – právě ti čelí zvýšenému riziku nákazy pneumokoky. Kromě toho, že se infekcí mohou častěji nakazit, mívají také horší průběh nemoci. Pneumokoky způsobují závažná onemocnění, jako jsou zápal plic, zánět průdušek nebo mozkových blan. Nejúčinnější ochranou je vakcinace. Proočkovanost je ale přesto v Česku oproti západním zemím stále velmi nízká. U seniorů starších 65 let je to pouze 13,7 %.

„Pacient s nemocným srdcem je pneumokokovou infekcí ohrožen hned dvakrát. Kardiaci se méně hýbou, klesá jejich výkonost, a mají proto oslabenou imunitu. Riziko, že se nakazí, je tak u lidí s nemocným srdcem podstatně vyšší. Druhým problém je, že zpravidla mívají i těžší průběh nemoci. Celková schopnost se s nemocí takzvaně poprat je totiž menší,“ říká MUDr. Jiří Veselý, člen výboru České asociace ambulantních kardiologů a ambulantní kardiolog z EDUMED. Riziko, že se kardiak nakazí závažnou pneumokokovou infekcí, je až desetkrát vyšší než u zdravého člověka. Ohroženi ale nejsou pouze kardiaci, sedmkrát větší riziko nákazy pneumokokem mají také pacienti s nemocemi plic, ať už jde o astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo plicní fibrózu. „Když se pacientům k jejich dlouhodobé nemoci přidá i pneumokoková nákaza, mohou jim hrozit zdravotní komplikace a kapacita jejich plic spolu s dýchacími parametry se často nenávratně zhorší,“ vysvětluje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Nejúčinnější prevencí je očkování. Kojencům, seniorům a tzv. rizikovým skupinám – tedy například pacientům, kteří mají nemocnou slezinu – hradí očkování proti pneumokokům zdravotní pojišťovny. Odborníci se však shodují, že vakcinace je důležitá také pro kardiaky, diabetiky a pacienty s astmatem, tedy pacienty se zvýšeným rizikem, kteří si očkování musí hradit sami. „Většina mých pacientů je starších 65 let, tudíž mají očkování zdarma. Doporučuji jej ale i mladším pacientům. Bohužel se často setkávám s tzv. odmítači, kteří na očkování jednoduše nevěří. Zápal plic nevnímají jako nemoc, která je může zabít. Přijde mi ale, že koronavirová pandemie vrátila části těchto pacientů respekt z infekčních nemocí a zájem o očkování se postupně zvyšuje,“ vysvětluje MUDr. Veselý. Zvýšený zájem o očkování proti pneumokokům, chřipce a dalším nemocem zaznamenala u svých pacientů i prim. Čierná Peterová. Podle praktického lékaře ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP MUDr. Josefa Štolfy je zásadní, aby pacient svému lékaři důvěřoval. „Vždy se snažím pacientovi vysvětlit, v čem ho infekce ohrožuje a proč je pro něj očkování vhodné. Do ničeho jej ale nenutím. Z 30leté praxe vím, že si to pacient většinou nechá projít hlavou a pak mi řekne, jak se rozhodl. Často se mě také ptají, jestli bych se sám nechal očkovat, proto je důležité, aby byl lékař sám přesvědčen o vhodnosti vakcíny,“ říká MUDr. Štolfa.

Otec genetiky bude mít svůj otisk

Startuje unikátní sbírka a soutěž na vytvoření monumentu Gregora Johanna Mendela

Praha, 21. 5. 2021 – Mít svou DNA vpravenou do monumentu oslavujícího jednu z největších českých a světových osobností – otce genetiky Gregora Johanna Mendela? Žádná utopie, ale reálná možnost pro ty nejštědřejší. Dneškem se otevírá veřejná sbírka na dílo, které bude vědce a jednu z největších mezinárodních osobností připomínat. Největší dárci dostanou šanci v něm otisknout svou genetickou informaci. Dnes startuje i soutěž na zhotovení tohoto díla, kterou vyhlašuje – stejně jako sbírku – obecně prospěšná společnost Společně.

„Je to dosud největší a unikátní soutěž v České republice, kdy se na zhotovení díla kombinuje sbírka a příspěvek z veřejných peněz. Vzhledem k osobnosti, která položila základy genetiky, jsou na tento projekt upřeny oči vědců a architektů z celého světa. Mendel, od jehož narození uplyne v příštím roce 200 let, proslavil naši zemi ve světě více, než si dokážeme představit,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně, o.p.s.

„Jsme rádi, že se můžeme podílet na této historické události k poctě nejen našeho bratra Gregora,“ říká nejvyšší představený Augustiniánského řádu v České republice otec Juan Provecho. Ochotu darovat peníze už předem avizovali například genetici ze Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Společně, o.p.s., také osloví vědce a filantropy z celého světa. Augustiniánské opatství obešle svoje bratry v zahraničních klášterech. Nabídku přispět dostane autor knihy o Mendelovi – Mendelův trpaslík – anglický spisovatel Simon Mawer. Sbírka by měla přinést 15 milionů korun, další prostředky dodá město Brno. „Socha bude stát na Mendlově náměstí, které se město Brno u příležitosti 200 let od jeho narození rozhodlo opravit, aby bylo přívětivější pro obyvatele a návštěvníky. Stejně tak chceme umožnit instalaci unikátního díla, které vzejde z této soutěže, do krásného prostředí. Na dílo samotné chceme přispět 10 miliony korun,“ říká náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Významným soukromým podporovatelem je například firma STAVOS Brno.

Jak bude monument vypadat, se veřejnost dozví po 21. září tohoto roku, kdy vítězný návrh vybere porota. Ta se skládá z devíti porotců z řad zástupců Augustiniánského opatství, biologů, etiků, historiků umění, architektů a města Brna. Členem poroty je například bývalý předseda norské akademie věd genetik a biolog z univerzity v Oslu prof. Nils Christian Stenseth. „Projekt je naprosto unikátní tím, že se jedná o umělecké ztvárnění věnované celosvětově známé a uznávané osobnosti. Architektům a umělcům soutěž navíc nechává volnou ruku v tom, jak monument pojmout. Nejsou zde žádná výrazná omezení, co se materiálu nebo podoby týče. Dílo, jež vznikne, získá pozornost světové veřejnosti, a pro vítěze soutěže tak může jít o vstupenku k dalším mezinárodním projektům,“ říká uznávaný architekt a vysokoškolský pedagog prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, který je zároveň předsedou odborné poroty. Vítěz bude mít na zhotovení díla 18 měsíců. Monument bude stát v centru již rekonstruovaného Mendlova náměstí v Brně. V podmínkách soutěže dávají vyhlašovatelé účastníkům prostor v tom, zda do monumentu zapracují vodní prvek nebo elektřinu. Požadují však trvanlivosti a odolnosti vůči klimatickým vlivům a možným vandalským zásahům, a to po dobu minimálně 20 let. Účastníci soutěže musí také myslet na to, že uvnitř díla bude veřejnosti nepřístupný prostor pro schránku s DNA největších donátorů. Další dárci se najdou jmenovitě na plaketě u monumentu. Lidé mohou přispívat na transparentní účet 285043097/0300, další informace naleznou na https://sochapromendela.cz.

O Gregoru Johannu Mendelovi

Gregor Johann Mendel je světově proslulou osobností pro své slavné pokusy s hrachem, jež prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti. Většina lidí zná Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes. Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody). Gregor Johann Mendel vykonal většinu své práce za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníků, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, jenž Mendel nechal vystavět. Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti.

Lékaři volají po včasných kontrolách rakoviny prostaty

Přibývá vážnějších případů

Praha, 19. 4. 2021 – Časté nutkání k močení si většina mužů po čtyřicítce spojuje se zbytnělou prostatou. Může to však být signál daleko vážnějšího problému – rakoviny prostaty. Té v Česku neustále přibývá, a tuto diagnózu si tak každým rokem vyslechne přes 7 000 mužů. V současnosti žije v tuzemsku odhadem přes 60 000 mužů s rakovinou prostaty. Lékaři upozorňují na to, že roste počet případů, kdy pacienti přicházejí s pokročilejší formou onemocnění. Na vině je podle lékařů zanedbaná prevence, ale své udělala i pandemie koronaviru, která pacienty odradila od návštěv zdravotnických zařízení. Včas odhalenou nemoc je možné účinně a šetrně léčit.

Při pandemii covid-19 lékaři evidují nárůst počtu pacientů, kteří do ordinací přichází s pokročilým stadiem rakoviny prostaty. „Částečně to lze přičíst odkládání preventivních prohlídek kvůli obavě z nákazy, nicméně karcinom prostaty nepostupuje tak rychle, takže to není jediný důvod. Obávám se, že nynější zanedbání vyšetření se může výrazně projevit v dalších dvou nebo třech letech dalším zvýšením počtu pokročilých případů,“ varuje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň. Již nyní podle něj přijde přibližně pětina pacientů ve chvíli, kdy je rakovinu obtížné léčit. „Karcinom prostaty je u mužů jedním z nejčastějších nádorových onemocnění – za posledních 20 let se jeho výskyt v Česku více než ztrojnásobil. Nárůst můžeme částečně přičíst zdokonalení diagnostických metod, díky kterým mnohem více případů odhalíme a můžeme je začít léčit. Samozřejmě čím později nemoc objevíme, tím obtížnější je s ní bojovat a zastavit její šíření,“ říká prof. Fínek. Právě díky lepší diagnostice klesá podle prof. Fínka úmrtnost na onemocnění. Rakovina prostaty si přesto každoročně vyžádá přibližně 1 500 životů. V časném stadiu je přitom podle lékařů možné se rakoviny prostaty zcela zbavit. „Rané fáze onemocnění lze vyléčit chirurgickým odstraněním prostaty, radioterapií samotnou nebo v kombinaci s hormonální léčbou. U pokročilých případů se díky moderní léčbě prodlužuje doba přežití,“ říká MUDr. Jana Katolická, Ph.D., primářka Onkologicko-chirurgického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V terapii finálních stadií nemoci podle lékařky pomáhá řada léků, které jsou schopné pacientům zařídit relativně normální život. Pro muže je rakovina prostaty zvláště citlivé téma, a proto se mnohdy bojí vyrazit na vyšetření. „Obávají se, zda nemoc vůbec zvládnou nebo jak to ovlivní jejich partnerský a sexuální život. Přitom díky moderním lékům mohou žít spokojeně – léčba se neustále vyvíjí a snižuje nepříjemné projevy choroby na minimum,“ říká prim. Katolická. V důsledku operativního odstranění prostaty sice dochází například k poruchám erekce, ty však jsou ve většině případů řešitelné. Rakovině prostaty podle lékařů prakticky nelze předcházet, o to důležitější jsou pravidelné preventivní prohlídky u urologa. „Po padesátce by muži měli alespoň jednou ročně zamířit na kontrolu, kde lékař z krve určí hladinu tzv. prostatického antigenu, která může chorobu signalizovat. Pokud se nemoc vyskytuje v rodině, je vhodné nechat si hladinu antigenu změřit i dříve. Varovným signálem jsou v tomto věku také jakékoli problémy s močením,“ uzavírá prof. Fínek.

Strach z covidu vyhnal diabetiky z ordinací

Lékaři se obávají pozdějších vážných následků

Praha, 14.4. 2021 – Lepší kontrolu nad svou nemocí a nasazení té nejmodernější léčby – to vše mohou diabetici mít, pokud pravidelně chodí na lékařské prohlídky za svým diabetologem. Během pandemie ale specialisty na cukrovku navštěvuje až o 30 % pacientů méně než v necovidovém období, do ordinací jim brání přijít strach z nákazy koronavirem. Diabetologové však upozorňují, že jejich ordinace jsou bezpečné. A že díky osobní kontrole umí u pacienta zavčas odhalit zhoršení nemoci a včas zakročit – například nasazením nejmodernější léčby. Ta pomáhá lidem zhubnout a regulací cukru chrání životně důležité orgány. Odkládání návštěv je podle lékařů větším rizikem než koronavirus. Řada z pacientů „bez dozoru“ přibrala při pandemii osm a více kilogramů, především kvůli nedostatku pohybu v lockdownu. „Jednoznačně pozorujeme, že na kontroly chodí mnohem méně pacientů, odhadem o 20–30 %. Většinou se jedná o starší pacienty s cukrovkou 2. typu, kteří se obecně bojí chodit kamkoli, tím spíš do nemocnic,“ říká prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM. Podle něj se přitom lidé nemají čeho obávat, protože nemocnice dodržují přísná hygienická opatření. Osobní kontroly považuje za velice důležité. „Telefonické konzultace a e-recepty nám pomohly zvládnout první vlnu pandemie, ale bez fyzického setkání například neodhalím oděrky na nohách, které mohou vést k „diabetické noze“, nebo nemohu pacientovi natočit EKG a zachytit počínající infarkt. Obávám se, že jakmile dojde k uvolnění restrikcí, přijde vlna pacientů s těmito komplikacemi,“ vypočítává prof. Haluzík. Pacienti podle něj podléhají neustálé „masáži“ o nebezpečí covidu a úplně zanedbávají svůj vlastní chronický stav. „Přestože mají problémy, potlačují je v sobě a raději si řeknou, že ještě tři měsíce vydrží, a nejdou ani na procházku do parku. Myšlenkově úplně vypouští možné důsledky cukrovky i dalších chronických nemocí, vše proto, aby se nenakazili covidem-19,“ popisuje prof. Haluzík. Protipandemické restrikce se přitom na diabeticích podepisují čím dál více. „Z našich dat vyplývá, že přibírají hodně na hmotnosti a jejich hodnoty krevního cukru se horší. Pacienti omezili pohyb a zhoršila se jejich životospráva, hůř jsou na tom také psychicky, protože se bojí a jsou ve stresu,“ říká prof. Haluzík. Podle lékaře pacienti při pandemii přibírali na hmotnosti mnohem rychleji. „Většina pacientů už navíc nějakou nadváhu měla, někteří přibrali i osm a více kilo, což už je opravdu velký nárůst,“ vysvětluje. Tloustnutí je přitom pro diabetiky 2. typu kromě zhoršení cukrovky spojeno například s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt nebo cévní mozková příhoda. Špatně léčená cukrovka také způsobuje potíže s ledvinami nebo zrakem.

Nasazení moderních léků, které pomáhají člověku držet cukrovku pod kontrolou, také není možné bez předchozí osobní návštěvy lékaře. Takzvané glifloziny, které diabetikům snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování přebytečného cukru v moči, nemůže lékař předepsat pacientovi napoprvé „online“. „Kromě toho při nasazení těchto léků pacienti obvykle hubnou, a to je více motivuje, aby se sami přičinili a hmotnost udrželi. Snažíme se jim vysvětlovat, že dostali léky, které jsou výborné a dělají mnohem více, než jen léčí cukrovku, a že si toho mají vážit,“ říká prof. Haluzík. U diabetiků brání glifloziny i vzniku srdečního selhání, 30–40 % lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku. Ta je navíc jedna z nejčastějších příčin chronického onemocnění ledvin, které může vést až k jejich selhání a dialýze. V Česku je více než milion diabetiků a čísla stále rostou. Za posledních třicet let se počet nemocných ztrojnásobil a podle odborníků jich v příštích deseti letech přibude dalších 250 000 až 300 000. Naprostá většina pacientů trpí cukrovkou 2. typu.

Kvůli HPV se umírá zbytečně

Vakcína je zdarma, přesto klesá proočkovanost

Praha, 13.4.2021 - Každých 20 hodin zemře na rakovinu děložního čípku v České republice jedna žena. Podle odborníků by se přitom tato čísla mohla stát minulostí – s pomocí očkování. Proti lidskému papilomaviru (HPV), který rakovinu způsobuje, se však v tuzemsku neočkuje dostatek dětí. Přestože vakcína je již řadu let hrazená ze zdravotního pojištění, proočkovanost se pohybuje pouze kolem 60 % u dívek, 30 % u chlapců a stále klesá. Čeští lékaři dávají za příklad státy, které směřují k brzkému vymýcení nemocí spojených s HPV. Jsou to například Austrálie nebo Švédsko. K vymýcení nemocí vede kromě očkování i pravidelný screening.

Přestože v Česku úmrtnost žen na karcinom děložního čípku postupně klesá, ve srovnání se zbytkem EU je stále vysoká. „V současné době se pohybuje kolem 6 úmrtí na 100 000 žen. Vyspělé země jako Finsko nebo Francie přitom stlačily úmrtnost na 2 na 100 000 žen,“ popisuje MUDr. Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické společnosti ČLS JEP. Podle něj je však vedle očkování klíčový i pravidelný screening, který ženy v Česku také zanedbávají. Nádory v počáteční fázi přitom lékaři u žen objevují už v mladém věku. „Samozřejmě platí, že čím dříve se podaří změny na děložním čípku zachytit, tím účinnější je léčba,“ vysvětluje MUDr. Vladimír Dvořák. Podle něj je stále vysoké procento pacientek, u kterých se nádor podaří objevit až v pokročilejším stádiu.

Podle expertů zavedlo Česko všechna opatření, která jsou potřebná k vymýcení chorob spojených s HPV. Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny navíc nyní schválil návrh, který by umožnil plnou úhradu u vakcíny, která poskytuje nejširší ochranu proti HPV, což dosud neplatilo. Poslanci tak učinili zásadní krok pro zavedení opatření do praxe. I přes dobře připravenou infrastrukturu se však zatím nedaří zvrátit klesající trend zájmu o očkování. Na vině je podle lékařů obecná nedůvěra lidí v očkování, podporovaná různými dezinformacemi a fake news. Ty jsou čím dál více typické pro Středoevropský region. „Obecné povědomí o rizicích spojených s HPV stoupá, lékaři navíc rodiče na očkování upozorňují při preventivních prohlídkách ve 13. roce dítěte. Bohužel se to zatím nepromítá do míry proočkovanosti. Poslední roky navíc musíme bojovat s kampaní zaměřenou proti očkování. Té opravdu celá řada rodičů podléhá a své děti očkovat nenechá – přitom je vakcínou mohou naprosto bezpečně ochránit před zdravotními problémy v dospělosti,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. To, že dlouhodobá vysoká proočkovanost vede k výsledkům ukazuje příklad Austrálie, ve které se letos předpokládá pokles výskytu rakoviny děložního čípku na 6 případů na 100 000 žen. V Česku byl přitom v roce 2018 výskyt více než dvojnásobný. Australská populace 15letých dětí je proti HPV proočkovaná z 90 % u dívek a 80 % procent u chlapců. „Takových hodnot v Česku nedosahují ani některé povinné vakcíny. Pro začátek bych byla ráda, abychom zvrátili klesající trend a proočkovanost začala znovu stoupat, přestože o vymýcení HPV samozřejmě usilujeme,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová. Podle lékařů je k nastartování zájmu o očkování potřeba lepší osvěty napříč veřejností, případně systém pozitivní motivace ze strany pojišťoven. HPV je nejčastěji přenosnou pohlavní infekcí. Většinou probíhá bezpříznakově, kromě rakoviny děložního čípku však může způsobit celou řadu chorob, jako jsou rakovina anu či genitální bradavice, a to jak u žen, tak u mužů. Právě očkování vzniku těchto komplikací z velké části zabraňuje. U chlapců i dívek je však důležité jej provést již v mladém věku, nejlépe před zahájením sexuálního života. Vakcíny jsou ale účinné i u osob, které již jsou sexuálně aktivní.

Hemofilici jsou při pandemii pod tlakem

Stres jim může zesilovat pocit ohrožení

Praha, 12. 4. 2021 – Stres a psychické vyčerpání zažívá při pandemii kdekdo. Když však navíc trpí nevyléčitelnou nemocí, jako je hemofilie, může stres násobit pocity ohrožení života. Nebezpečná kombinace nemoci a vypětí se týká až 20 % pacientů s hemofilií. Vyplývá to z průzkumu realizovaného Českým svazem hemofiliků a sdružením Hemojunior ve spolupráci s psychologem. Největší tlak na psychiku podle něj nevytváří strach ze samotné nemoci, ale zejména vládní opatření. Stres přitom může průběh hemofilie zhoršovat. Pacientům ve složitém období pomáhají moderní léky, které si dokonce v průběhu pandemie s pomocí pacientských organizací sami rozváželi. V tuzemsku žije s touto vrozenou poruchou srážlivosti krve přibližně tisíc pacientů, z toho čtvrtina jsou děti. Odborníci na nemoc upozorňují u příležitosti Světového dne hemofilie, který každoročně připadá na 17. dubna.

„V průběhu pandemie covid-19 se hemofilici potýkali zejména s nejistotou danou zcela novou situací – báli se, zda nebude onemocnění koronavirem u osoby s krvácivou poruchou probíhat významně hůře, což se zatím nepotvrdilo. Obavy také plynuly z nejistoty, zda bude i nadále k dispozici dostatek léků pro prevenci a léčbu krvácení,“ říká MUDr. Ester Zápotocká z Kliniky dětské hematologie a onkologie ve Fakultní nemocnici v Motole. Pětina pacientů v průzkumu dokonce uvedla, že se cítí přetížena stresem a je vyčerpána jak psychicky a fyzicky, tak finančně.

Takové vyčerpání přitom u hemofiliků může vést ke zhoršení nemoci. „Stres obecně snižuje imunitu a sami pacienti mi říkají, že pokud nejsou v psychické pohodě a cítí na sobě přehnaný tlak, mohou snáz krvácet, mají více zdravotních komplikací a hůře je snáší. Pokud se jedná o děti, které jsou v dnešní době v psychické nepohodě velmi často, pak se stres přenáší i na zbytek rodiny,“ říká Mgr. Petra Bučková, klinická psycholožka z Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Brno a spoluautorka průzkumu. Průzkum také ukázal, že hemofilikům tolik neškodí strach z covidu, ale spíše omezení spojená s pandemií. „Jsou obecně limitováni svým onemocněním, nemohou se věnovat tolika činnostem jako zdraví lidé a každá další omezení, jaká panují nyní, je pro ně mnohem těžší snášet. Obzvlášť pro starší pacienty je sociální kontakt velmi důležitý, protože jsou často invalidní a je to pro ně jeden z mála způsobů trávení volného času,“ popisuje Kateřina Altmanová, předsedkyně sdružení Hemojunior. Zásadní pomocí v nelehké době je pro hemofiliky dostupná moderní léčba. Pacienti si nitrožilně doplňují koagulační (srážlivý) faktor, případně dostávají nejnovější formu léčby – tzv. nefaktorovou, kterou stačí aplikovat pouze podkožně. Oba způsoby léčby hemofilie pak velmi účinně zlepšují srážlivost krve tak, aby nedocházelo ke spontánním krvácením. Léky si hemofilici sami aplikují v pohodlí domova, díky čemuž se nemusí stresovat například kvůli návštěvám nemocnic. „Léčba hemofilie se za posledních 30 let proměnila zcela zásadně. Většina osob s těžkou hemofilií a řada těch, kteří mají tendenci více krvácet, jsou dnes léčeni v domácím prostředí pravidelným podáváním léků, které snižují riziko krvácení. To vedlo k významnému snížení počtu krvácení do kloubů či svalů a s tím souvisí také menší chronické postižení pohybového aparátu. Dnešní děti a mladí muži, kteří dostávají dostupnou léčbu, žijí život bez významnějšího fyzického omezení,“ vysvětluje MUDr. Ester Zápotocká. Významnou starostí byla pro hemofiliky právě dostupnost léků. „Podařilo se nám hned ze začátku pandemie spustit projekt tzv. home delivery, kdy jsme ve spolupráci s certifikovanou kurýrní firmou a lékaři hemofilických center doručovali léky do domovů hemofiliků i na odlehlých místech. Tím tato obava zmizela,“ vysvětluje Martin Bohůn, předseda Českého svazu hemofiliků.

Osobám s hemofilií i jejich rodinám také při pandemii chybí setkávání s mladší, respektive starší generací. „Zvláště u dětí a dospívajících mohou taková setkání pomoci v budování vlastní identity jako cenného člověka i přesto, že budou celý život trpět tímto onemocněním,“ říká Mgr. Petra Bučková. Setkání také umožňují mladším pacientům porovnat možnosti léčby, jaké mají teď a jaké měli jejich předchůdci. V tom pomáhá jak mladým, tak starším pacientům i kreslený Medikomiks „Hemofilie – dříve a nyní“, který srozumitelně vysvětluje, jak funguje lidské tělo, proč vznikne nemoc, co se děje během léčby a jak se v průběhu let vyvíjela. Ke stažení je na tomto odkazu, kde čtenáři najdou i předchozí díly „Hemofilie“ a „Inhibitor“.

O hemofilii

Hemofilie je vzácné a vrozené onemocnění způsobené nedostatkem koagulačního (srážecího) faktoru VIII (hemofilie A), resp. IX (hemofilie B). Projevuje se nedostatečnou krevní srážlivostí. V ČR žije přibližně 1 000 pacientů s hemofilií, 38 % z nich má těžkou formu nemoci. Hemofilie se v současné době léčí dodáním chybějícího srážecího faktoru přímo do krve. Preventivní dodání srážecího faktoru (tzv. profylaxe) předchází mimo jiné spontánnímu krvácení do kloubů, které je běžné u těžkých forem hemofilie. Opakované krvácení kloub vážně poškozuje a bez rychlé a účinné léčby se rozvíjejí těžké kloubní změny, které mohou vést až k trvalé invaliditě. Aby byla profylaxe účinná, musí se dávky srážecího faktoru podávat pravidelně, většinou 2–3krát týdně. U cca jedné ze čtyř osob s těžkou hemofilií A se při léčbě vytvoří protilátky proti podávanému faktoru VIII (tzv. inhibitor), což znamená, že nitrožilní podávání faktorové léčby je pro ně neúčinné a riziko krvácení je u nich mnohem větší. V ČR je cca 26 dospělých pacientů s inhibitorem. Více na www.mojemedicina.cz, kde je k nalezení i projekt Medikomiks. Za ním stojí biotechnologická společnost Roche, která se nad rámec výzkumu a vývoje nových léčebných možností věnuje také vzdělávání pacientů a laické veřejnosti.

O sdružení Hemojunior

Hemojunior je dobrovolnou neprofesionální organizací sdružující své členy z řad občanů bez rozdílu věku, národnosti, víry, profese či společenského postavení, kteří se chtějí aktivně podílet na pomoci dětem s hemofilií. Vzniklo z iniciativy rodičů v listopadu 2001. Více na www.hemojunior.cz.

O Českém svazu hemofiliků

Český svaz hemofiliků (ČSH), z. s., je dobrovolný spolek osob s hemofilií – von Willebrandovou chorobou. Byl založen v roce 1990. Zastává zájmy nemocných a všemožně jim pomáhá zvládat nepříznivý osud. Hlavní snahou celého svazu je připravit všem členům podmínky pro co největší zkvalitnění života, zastávat zájmy celé komunity lidí s poruchami srážlivosti krve a umožnit jim plné začlenění do běžného života. Členy jsou nejen samotní nemocní, ale také jejich rodinní příslušníci, přátelé, lékaři a další zdravotníci, případně příznivci svazu. ČSH je členem Světové federace hemofilie (WFH), Evropského hemofilického konsorcia (EHC) a Českého národního hemofilického programu (ČNHP). Spolupracuje se sdružením Hemojunior a v rozhodujících otázkách postupují společně. Více na www.hemofilici.cz.

Lidé cvičili pro pacienty s roztroušenou sklerózou

Kvůli koronaviru pouze bezkontaktně

Publ.J.R.Moschner

Praha, 31. 3. 2021 – Více než 6 500 lekcí odcvičili účastníci letošního Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Pacienti i zdraví sportovci letos kvůli koronaviru cvičili bezkontaktně. Své úspěchy si ale nasdíleli prostřednictvím sociálních sítí. Do jubilejního desátého ročníku se zapojili lidé z 51 měst v Česku, Kanadě, Slovensku i Irsku.

„Máme obrovskou radost z toho, kolik lidí se i přes překážky způsobené pandemií koronaviru zapojilo. Účastníci si pouštěli online videa a cvičili doma nebo šli na procházku v místě svého bydliště a ze všeho nám posílali fotografie. Alespoň virtuálně jsme se tak mohli vzájemně propojit,“ říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizuje. Pacienti i jejich přátelé a známí odcvičili 6 494 lekcí. Účastníci akce MaRS letos museli oproti předešlým ročníkům cvičit individuálně. Organizátoři jim proto nasdíleli různá online videa, kterými se mohli inspirovat. Na své si přišli například fanoušci kondičních cviků, jógy nebo chůze s hůlkami – nordic walking. „Videa byla rozčleněna podle náročnosti, aby se mohl zapojit opravdu každý. Od maminek přes pacienty s omezeným pohybem až po zdravé sportovce,“ říká fyzioterapeutka Lucie Suchá. Videa s jednotlivými cviky si mohou zájemci vyzkoušet i po skončení maratonu na www.maratonmars.cz. Do maratonu se kromě cvičení podle instruktážních videí zapojili sportovci i procházkou. Ať už vystoupali na nejbližší kopec v okolí, nebo se prošli kolem řeky. Celkem 220 účastníků dohromady zdolalo ve výzvě 8. vrchol do Koruny planety 78 342 výškových metrů. „Každý sám přispěl tolika výškovými metry, na které mu stačily síly,“ popisuje Kateřina Bémová a dodává: „Jednou z procházek, kterou si mohli účastníci zvolit, byla 10 km dlouhá trasa mezi Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a Tyršovým domem. Sportovci ji mohli pojmout jako orientační běh nebo třeba rodinnou vycházkou. Program připravili studenti oboru aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami, za což jsme jim moc vděční.“

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence jsou těžké. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz a www.aktivnizivot.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s RS (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Publ.J.R.Moschner

Warfarinu „odzvonilo“, ke slovu se hlásí moderní léky

Tisícům pacientů tak odpadnou testy, dieta, zvýší se bezpečnost

Praha, 30. 3. 2021 – Desítkám tisíc lidí, kterým kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie, žilní trombóza a podobné, přinesl rok 2021 zásadní změnu v jejich léčbě. Lékaři jim mohou za určitých podmínek nově rovnou nasadit moderní léky, které brání nežádoucímu srážení krve, tzv. NOAC. Tyto protisrážlivé léky se po letech čekání dočkaly lepší úhrady zdravotními pojišťovnami a řada nemocných tak nebude muset procházet léčbou warfarinem tak jako doposud. Novou skupinou, která by NOAC mohla dostat, jsou i nakažení koronavirem s projevy tvorby trombóz. Podle posledních poznatků totiž u nich covid-19 častěji způsobuje krevní sraženiny, které je přímo ohrožují na životě. Warfarin v Česku vévodil protisrážlivé (antikoagulační) terapii, protože byl výrazně levnější, a především plně hrazený zdravotními pojišťovnami. A tak se NOAC dostaly jen k těm, kteří starý lék prokazatelně nesnášeli nebo se u nich nedařilo dosáhnout jeho adekvátního účinku. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která NOAC do první linie uvolnila. „Pro mě osobně je to malá revoluce s velkým a pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi. Výhodou NOAC je rychlost účinku a bezpečnost. Lidé také nemusí dodržovat omezující dietní opatření,“ popisuje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc. Největší skupinou, která léčbu NOAC ocení, jsou podle prof. Táborského nemocní s fibrilací síní. Ta své nositele ohrožuje vznikem krevní sraženiny v srdci a jejím uvolněním do těla, v nejhorším případě do mozku, kde může zapříčinit mrtvici. „U těchto lidí jsme museli vždy zahájit léčbu warfarinem a trvalo několik týdnů, než jsme dosáhli léčebné hladiny léků. A to ještě ne u všech. Nyní, při splnění určitých podmínek, můžeme zahájit léčbu nemocného okamžitě moderním a bezpečným lékem, kdy je účinnosti dosaženo zpravidla již za 2–4 hodiny po podání první tablety, a okamžitě je zaručena maximální možná ochrana před závažnými následky.“

Možnost používat NOAC v první linii lékaři vítají také proto, že za doby pandemie bylo těžké přimět pacienty na warfarinu, aby chodili na pravidelné kontroly. „Asi polovina nemocných nemá dobře řízenou léčbu warfarinem ani za normálních podmínek, pravidelné kontroly srážlivosti krve (tzv. Quickův test, INR) musí být důsledné, jinak je terapie warfarinem neúčinná, nebo dokonce nebezpečná. Stav těchto kontrol se při pandemii koronaviru zhoršil, lidé se báli chodit do ambulancí, strach z nákazy překonával strach ze špatně kontrolované nemoci,“ vysvětlil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Jak uvádí předseda České internistické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Richard Češka, CSc., moderní léky nebudou svým pacientům dávat „jen“ kardiologové, ale také internisté, neurologové, ortopedi, chirurgové, angiologové, hematologové a geriatři. „Stále však existují vybrané skupiny nemocných, u nichž není možné warfarin zaměnit za NOAC, proto i po uvolnění do první linie nelze záměnu provádět bezhlavě,“ upozorňuje prof. Češka. Pro české pacienty jsou nyní k dispozici čtyři antikoagulancia (protisrážlivé léky), dva z toho mohou lékaři podávat pacientovi v první linii. Moderní léčba má další plus. Pokud to situace vyžaduje, například když pacient užívající protisrážlivé léky musí akutně na operaci, mohou lékaři léčbu okamžitě „vypnout“. A to s pomocí přímého „antidota“ (látky s opačným účinkem), zatím u jednoho z preparátů.

Podle předsedy kardiologů prof. Linharta se bez moderních léčebných postupů nemůže Česku podařit udržet až dosud příznivý trend v poklesu kardiovaskulárních chorob. „Od konce 80. let u nás postupně klesá úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění – celkově o více než 50 %, velkou část tohoto poklesu má na svědomí zlepšení léčebných metod,“ říká prof. Linhart. „Příznivý trend může bohužel zvrátit růst výskytu diabetu, obezity, zanedbané prevence v době pandemie covid-19, a zhoršení socioekonomické situace obyvatel a s tím souvisejícího stresu. Všechny tyto faktory mají přímý vliv na zvýšení úmrtnosti na srdeční a cévní choroby.“

Aby se této hrozbě zabránilo je třeba zavádět nové léčebné metody a používat moderní léky, které však zdravotní pojišťovny v Česku často platí lidem opožděně nebo omezeně, ačkoliv je ČR podle posledních statistik v počtu nových případů na třetím nejhorším místě mezi zeměmi sdruženými v rámci Evropské kardiologické společnosti. Podle kardiologů by také významně pomohlo nastavení strategie obnovy zdravotních služeb po ústupu pandemie a celonárodní mobilizace ke zdravějšímu životnímu stylu – zejména fyzickému pohybu a pestřejší stravě.

O NOAC

Termínem NOAC (z angličtiny new oral anticoagulants) se označují nová nebo také newarfarinová antikoagulancia (léky zabraňující přílišnému srážení krve). Působí inhibicí jednoho z článků kaskády srážení krve, a tím omezují riziko tvorby sraženin v cévním řečišti nebo v samotném srdci. Výhodou NOAC je podávání bez nutnosti pravidelného sledování jejich účinnosti pomocí krevních testů, které jsou v případě jejich předchůdce – warfarinu – nutné (u warfarinu jde o stanovení tzv. INR neboli Quickova testu). Výhodou NOAC je i vyšší bezpečnost, zejména omezení některých typů krvácení. Velmi přínosná je existence přímého antidota, které je v ČR zatím pro jeden z těchto preparátů již široce dostupné. V současné době užívá warfarin nadpoloviční většina pacientů v ČR, tedy asi 125 000 lidí. NOAC dosud lékaři nasadili u přibližně 110 000 osob.

Rakovina děložního čípku jde vymýtit, ukazuje Austrálie

Očkování zabraňuje následkům šíření HPV

Publ. J.R.Moschner

Praha, 29. 3. 2021 – Rakovinu lze vymýtit – alespoň tu, kterou způsobuje lidský papilomavirus (HPV). Ukazuje to úspěšný národní program v Austrálii kombinující očkování proti HPV a screening, díky kterým se v zemi rychleji snižuje výskyt rakoviny děložního čípku. Odborníci předpokládají, že loni se zde výskyt tohoto onemocnění dokonce přiblížil k hranici tzv. vzácného onemocnění. Podmínkou úspěchu je podle European Cancer Organisation (Evropská organizace pro boj proti rakovině) 90% proočkovanost jak u dívek, tak u chlapců a zároveň vysoká návštěvnost screeningu. Snahou lékařů je nyní nasměrovat Česko na tuto metu také.

Australská vláda zavedla bezplatný plošný očkovací program proti HPV nejprve v roce 2007 pro dívky, později zavedla i očkování chlapců. Odborníci odhadují, že se rakovina děložního čípku v Austrálii loni objevila v 7 případech na 100 tisíc žen, a to právě díky dlouhodobě vysoké proočkovanosti a návštěvnosti screeningu. Hranice vzácného onemocnění je už 6 případů na 100 tisíc žen. Poklesl i výskyt genitálních bradavic. „Austrálie je v tomto ohledu světovým premiantem, povědomí o očkování je tam velmi vysoké a také jejich přístup k němu je zodpovědnější než u nás,“ říká MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D., předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Připomíná však, že klíčová je proočkovanost jak chlapců, tak dívek. Podle odborníků je cíl 90% proočkovanosti v Česku v současnosti vzdálený. „Takto vysokou míru v Česku nemají ani některé povinné vakcíny. O vymýcení nemocí způsobených HPV samozřejmě usilujeme, ale pro začátek bych byla ráda, abychom zvrátili ten klesající trend a proočkovanost začala znovu stoupat,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. V Česku se v roce 2018 podle odhadů nechalo naočkovat 60,2 % dívek a 29,7 % chlapců ve věku 13 let. Tuzemský systém je přitom podle MUDr. Dvořáka nastaven dobře. „Stejně jako v Austrálii u nás hradíme vakcinaci jak dívkám, tak hochům, v České republice je to ve věku 13 let. Pro snížení výskytu rakoviny děložního čípku ale nesmíme zapomínat také na důsledný screening a prevenci, což ženy velmi často zanedbávají,“ vysvětluje.

Během pandemie koronaviru návštěvnost screeningů poklesla a současná situace příliš nenahrává ani nepovinnému očkování. „Kvůli současné situaci bohužel zájem o nepovinná očkování klesl. Lidé by je ale ani teď neměli odkládat a nechat se naočkovat co nejdříve,“ říká MUDr. Hülleová. Velký zádrhel lékaři vidí i ve vzdělávání veřejnosti, která v Česku podléhá různým dezinformacím a očkování odmítá. „Obecné povědomí o rizicích spojených s HPV stoupá, lékaři navíc rodiče na očkování upozorňují při preventivních prohlídkách ve 13. roce dítěte. Poslední roky ale musíme bojovat s náladou společnosti zaměřenou proti očkování obecně. Té část rodičů podléhá a své děti očkovat nenechají – přitom je vakcínou mohou ochránit před zdravotními problémy v dospělosti,“ říká MUDr. Hülleová. Podle ní by mohla pomoci i osvěta mezi samotnými dětmi, nejen rodiči. „Bylo by vhodné, kdyby se to dozvěděly třeba ve škole v rámci vyučování,“ uzavírá. Vymýcení rakoviny děložního čípku bychom se mohli dočkat i v České republice, ovšem pouze za předpokladu, že zvýšíme proočkovanost proti HPV u chlapců i dívek. V České republice je očkování proti HPV chlapcům i dívkám hrazeno ve 13 letech.

O HPV

HPV je nejčastější sexuálně přenosnou infekcí. Většinou probíhá bezpříznakově a spontánně vymizí. V některých případech může ovšem po čase způsobit celou řadu chorob, kromě rakoviny děložního čípku i rakovinu anu nebo genitální bradavice, a to jak u žen, tak u mužů. Očkování může nákaze HPV zabránit. U chlapců i dívek je však důležité ho provést ve 13 letech (ještě před zahájením sexuálního života), kdy je hrazeno pojišťovnami. Více informací na www.hpv-college.cz.

Tuberkulózy loni rekordně ubylo

Může však jít jen o ticho před bouří – říkají lékaři

„Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje prof. Vašáková.

Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká prim. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává. Na pokles počtu případů má podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje MUDr. Wallenfels. Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům. Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká MUDr. Wallenfels. Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává prof. Vašáková.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součásti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Tuberkulózy loni rekordně ubylo

Může však jít jen o ticho před bouří – říkají lékaři

Praha, 18. 3. 2021 – Počet nemocných tuberkulózou se v Česku vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později. Plicní lékaři každoročně zveřejňují čísla při Světovém dnu boje proti tuberkulóze, který je 24. 3. – letos přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza. „Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni bohužel později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje prof. Vašáková. Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká prim. MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci i on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává. Na pokles počtu případů má podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje MUDr. Wallenfels. Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.

Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká MUDr. Wallenfels. Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí. Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává prof. Vašáková.

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace WHO. Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

Startuje Maraton s roztroušenou sklerózou – covidu navzdory

Praha, 16. 3. 2021 – Jógu, pilates nebo chůzi po venku – to vše si vyzkouší účastníci letošního 24hodinového Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Jubilejní 10. ročník startuje v pátek 19. března v 17 hodin a potrvá až do soboty. Kvůli koronavirové pandemii bude cvičení oproti minulým letům nekontaktní. Zájemci se mohou zapojit napříč Českou republikou, s pohybem jim pomůže řada instruktážních videí se cvičením nebo tipů na vycházkové trasy. „Letošní ročník je vzhledem k protiepidemickým opatřením hodně odlišný. Ponese se v duchu individuálního cvičení na předem připravená videa, protože nemůžeme sportovat ve skupinách. Cílem je pacienty s roztroušenou sklerózou povzbudit, aby neklesali na mysli a nerezignovali na pohyb, který je pro jejich zdraví tolik důležitý,“ říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který celou akci organizuje. Lidé s roztroušenou sklerózou (RS) se s pomocí počítače, mobilního telefonu nebo iPadu připojí na webovou stránku www.maratonmars.cz, kde pro ně organizátoři připravili několik instruktážních videí rozdělených podle náročnosti. Na své si tak přijdou i pacienti s většími pohybovými omezeními. „Chystáme videa s lekcí jógy, chůze s hůlkami, ale i cvičení s kočárkem. Zapojit se mohou také zdraví lidé, kteří RS netrpí. Videa jsou připravována tak, aby cvičící nepotřebovali žádné speciální pomůcky – tedy kromě lekce nordic walking, při které je potřeba mít hůlky,“ vysvětluje fyzioterapeutka Lucie Suchá a dodává: „Letos se do maratonu zapojují i jógová a pilates studia, která budou do budoucna pacientům s RS nabízet lekce. Snažíme se, aby vznikla síť spolupracujících sportovišť, kam můžeme pacienty s RS poslat s tím, že se jim bude věnovat někdo, kdo má o jejich nemoci povědomí.“ Do přípravy akce MaRS se letos kromě sportovišť zapojují i studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze (UK FTVS). Studenti oboru Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami připravují videa, která budou postupně každou hodinu sdílet na YouTube. Odkazy najdou zájemci ve facebookové události MaRS – Maraton s roztroušenou sklerózou s APA FTVS. „Připravili jsme také 10 km dlouhou trasu orientačního závodu mezi budovou fakulty na Veleslavíně a Tyršovým domem, kterou mohou účastnici maratonu zdolat samostatně podle mapy a QR kódů jako orientační běh, rodinnou procházku nebo celodenní výlet, případně i jet na vozíku, kole či handbiku," říká PhDr. Jitka Vařeková, Ph.D., z UK FTVS. Loni se cvičení při akci MaRS zúčastnilo více než 2 000 lidí z 29 měst České republiky. Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, kterým trpí v České republice přibližně 20 000 pacientů. Pravidelný pohyb je pro ně naprosto stěžejní, a to v jakémkoli stadiu nemoci. „Koronavirová pandemie bohužel ovlivňuje společné aktivity, a pacienti s RS tak často ztrácí motivaci cvičit. Samozřejmě jim také chybí sociální kontakt s ostatními. Doporučuji všem pacientům alespoň chůzi venku. Ideální je ale cvičení, protože vznikající endorfiny pozitivně ovlivňují imunitní systém nemocných,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Pacienti se letos mohli kromě MaRS zapojit i do sedmitýdenní soutěže Seven Summits, při které se společnými silami pokoušeli zdolat sedm vrcholů světových kontinentů. Desítky sportovců měly za úkol ujít tolik metrů, kolik měří nejvyšší vrcholky světa.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence jsou těžké. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz a www.aktivnizivot.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS (NFI) vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního registru pacientů s RS (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Diabetici musí přijmout odpovědnost za svou léčbu

S kontrolou jim pomůže online záznamník

Praha, 16. 3. 2021 – Pocit žízně, častější močení i únava jsou jedny z nejčastějších projevů cukrovky. Chronickým onemocněním nyní trpí bezmála milion Čechů. Většina z nich pak tzv. diabetem druhého typu, se kterým se lidé nerodí, ale rozvine se až v průběhu života. Špatně kompenzovaná cukrovka končí poruchou vidění, onemocněním ledvin nebo srdce a může skončit i smrtí. Pro úspěšnou léčbu je podle lékařů důležitá spolupráce pacienta a změna životního stylu.

„Nejdůležitější a zároveň nejtěžší úkol je pro lékaře přesvědčit pacienta, aby změnil svou životosprávu. Léky jsou samozřejmě nedílnou součástí léčby, ale bez změny životního stylu pacientovi dostatečně nepomohou,“ říká praktický lékař a diabetolog ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP MUDr. Igor Karen. Opatření podle něj musí být pacientovi tzv. šitá na míru. A to jak dietní, tak pohybová – musí brát v úvahu zdravotní stav diabetika, jeho věk i kondici. „Vhodným pohybem je například jízda na rotopedu, svižná chůze nebo práce na zahrádce. Do jídelníčku doporučuji pacientům s diabetem zařadit kapustu a zelí, které čistí střevo, také listovou zeleninu, a naopak radím omezit tuky. U alkoholu povoluji skleničku vína denně nebo jedno pivo. Ani úplná abstinence není totiž ideální. Malé, rozumné množství alkoholu má mimo jiné pozitivní vliv na kardiovaskulární aparát,“ pokračuje MUDr. Karen. S cukrovkou druhého typu se za život setká přibližně každý třetí Čech a počet nemocných každoročně stoupá jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Cukrovka se často objevuje u lidí s nadváhou, obezitou a vysokým krevním tlakem. Obvykle jí už také trpí někdo z pacientových příbuzných. Zásadní je, aby byl nemocný adherentní – tedy dodržoval lékařem doporučenou léčbu. „Je problém, že řada diabetiků odmítá přijmout odpovědnost za své léčení. Rozlišujeme čtyři typy pacientů. První ví sám vše nejlépe a nenechá si s ničím poradit. Druhý je vzorný žák, který je motivován úspěchem a léčbu bere jako výzvu. Třetím typem je pacient, který se bojí a má respekt ze svého lékaře, a proto poslouchá jeho rady. Poslední pacient je závislý na mínění svého okolí. Slýcháme od něj, že jeho sousedovi zabralo to a známému zase ono. S každým z těchto typů pacientů je potřeba pracovat odlišně,“ říká diabetoložka doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D., z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Pro každého pacienta je vhodný jiný způsob získávání informací. Někomu nejvíce prospěje rozhovor s lékařem, jinému zase samostudium s pomocí brožur nebo online semináře. Pomocníkem může být pro pacienty i webová stránka www.kapitolyozdravi.cz, kde najdou o své nemoci dostatek informací. Kromě článků o cukrovce a rad, jak prožít kvalitní život, se diabetici na stránkách inspirují i recepty zdravé výživy. Pacienti zde najdou také online nástroje, pomocí kterých si mohou poznamenat například výsledky svého domácího měření krevního tlaku nebo hladiny glykemie. Tyto záznamy pak jednoduše pošlou svému ošetřujícímu lékaři například ve chvíli, kdy si žádají o e-recept. Lékaři totiž u diabetiků druhého typu často léčí kromě cukrovky i vysoký cholesterol nebo krevní tlak. „Pacienti s cukrovkou druhého typu mají velké riziko vzniku onemocnění cév. Zásadní je, aby brali pravidelně léky. Nedůvěru v léčbu bohužel povzbuzují různé konspirační teorie o škodlivosti léků. Pacienti je přestávají užívat, protože si myslí, že jim bez nich bude lépe. Pak ale začnou trpět následky dekompenzované cukrovky, což může skončit fatálně,“ vysvětluje internista prof. Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. O tom, jak nejlépe motivovat pacienty k dodržování adherence k léčbě a režimovým opatřením, diskutovali odborníci spolu s praktickými lékaři na odborných webinářích Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals CR. Těchto webinářů se v únoru uskutečnilo celkem pět a sledovalo je téměř 10 000 lékařů.

Vyjádření k postupu Ústeckého kraje a „mimořádné očkovací akci v nemocnici Kadaň"

V Kadani se odehrál ve dnech 6. a 7. března podivuhodný úkaz – mimořádná očkovací akce, při které se podařilo vyočkovat 3600 dávek vakcíny.

Ústecký kraj zde místo, aby dal očkovací látky praktikům, kteří by naočkovali skutečně staré a nemocné pacienty, je dal do nemocnice Kadaň. Zde se podstatná část očkovala lidem, kteří nyní vůbec vakcínu dostat neměli. Počet balení odpovídá počtu praktiků připravených očkovat v okrese Chomutov, kraj tedy mohl bez problémů dát tyto vakcíny jim, a bylo by naočkováno 3600 seniorů v ordinacích praktiků.

Seniorů nad 80 let se při této akci podařilo naočkovat v Kadani 76. Kolik bylo seniorů nad 70 let nám není známo (raději nikdo, ani centrální řídící tým, data nezveřejnil), zveřejnili pouze, že lidí mladších 55 let bylo naočkováno v Kadani 1400. Je tedy celkem zřejmé, že v naprosté většině se očkovaly osoby, které být vůbec očkovány neměly. K tomu máme řadu informací, ostatně sama nemocnice zveřejnila několik dní před celou „akcí“ inzerát, který vyzývá, aby se očkovat přijely i osoby mladší 70ti let. Prostě přijeďte kdo chcete a naočkujeme, vše mimo rezervační systém. Podle krajského radního Radima Laibla se jednalo o zůstatek vrácený praktickými lékaři. Pro tisk uvedl: „Kadaň získala přebytek dávek vakcíny, které měly být rozdělené mezi 250 praktických lékařů v kraji, část se nám ale nečekaně vrátila.“ Proti této lži je potřeba se důrazně ohradit. Pochopitelně nešlo o žádné vakcíny vrácené praktiky, těm nikdo žádné nedal (a kdyby dal, tak je samozřejmě naočkují), ostatně to potvrzuje i prvotní reakce pana hejtmana Ing. Jana Schillera z kraje na podnět ze strany praktických lékařů, kterou máme k dispozici. Cituji:„Moc mě to mrzí a věřte, že jak bude dávek víc, tak praktičtí lékaři dostanou tyto dávky také.“ Chápeme, že se snaží tento průšvih nějak vysvětlit, ale praktici prostě neměli co vracet, protože nic nedostali. Trvale Ústecký kraj žádáme, aby jako v jiných krajích dostávali praktici očkovací látky přímo do svých ordinací, postupně do každé ordinace jedno balení podle počtu svých zájemců z řad seniorů o očkování, ovšem kraj nebyl k tomuto ochoten. Takže praktici nic nedostali a nic nevrátili. Pan hejtman se k celé akci vyjádřil do medií poměrně podivuhodně – uvedl, že jinak přerozdělit vakcíny nešlo – samozřejmě šlo, kdyby je dal praktikům, tak bylo očkováno 3600 seniorů. Dále uvedl, že už „vychytali mouchy“. Zda považuje to, že několik tisíc seniorů přišlo o možnost se nyní očkovat za „mouchy“, asi není třeba komentovat, jen doufáme, že je skutečně vychytali.

Souhlasit s ním lze v tom, že inzerát, že se mohou přihlásit i mladší lidé a lidé, kteří nejsou v registru, byl opravdu nešťastný. Ještě nešťastnější bylo to, že v době nedostatku vakcín a vysokého procenta neočkovaných 80+ lidí se pár tisíc vakcín, takto v Ústeckém kraji „využije“. Je celkem jasné, že to, co se v Kadani stalo, může mít dopad na zdraví těch seniorů, kteří vakcíny nedostali, protože se s velkou slávou vyočkovaly v Kadani na neindikované pacienty. Očkuj každého, kdo přijde, hlavně ať to máme rychle hotové. Jen poznámka – z fotek, které k tomu máme k dispozici a jsou dostupné i v mediích, se tam vytvořilo docela pěkné promořovací setkání, naštěstí povětšinou i dle fotek mladších lidí, takže dopady snad nebudou nijak fatální…

Sdružení praktických lékařů ČR

Když se ledviny plní cystami

Moderní léčba oddaluje selhání až o 6,5 roku

Praha, 8. 3. 2021 – Bolestí zad, vyšším tlakem a zvětšováním břicha – takto se začala paní Beátě (50) postupně ozývat nemoc, která potkala její maminku, babičku a nyní i syna. Takzvaná polycystická choroba ledvin autosomálně dominantního typu (PCHLAD) se v České republice týká přibližně 5 000 lidí. Je nejčastějším dědičným onemocněním ledvin. Na nemoc a možnosti léčby upozorňují ve Světový den ledvin (11. března) odborníci z České nadace pro nemoci ledvin.

„Více než polovina pacientů s polycystickými ledvinami dospěje mezi 50. až 70. rokem života do fáze selhání, kdy je třeba zahájit dialýzu nebo podstoupit transplantaci. Dosud jsme měli k dispozici léčbu zaměřenou pouze na příznaky a striktní léčbu vysokého krevního tlaku. Nově je pacientům s rychle postupujícím onemocněním k dispozici moderní terapie, která oddaluje selhání ledvin v průměru o 6,5 roku,“ říká prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN, člen správní rady České nadace pro nemoci ledvin a přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze. Vzhledem k tomu, že léčba je v Česku dostupná krátce, a také proto, že poslední rok jsou nefrologická pracoviště zahlcena pacienty s covid-19, ji zatím ve specializovaných centrech užívají „pouze“ desítky pacientů. „Reálná potřeba je určitě o dost vyšší, v řádu až několika stovek pacientů. Předpokládáme tak, že v dalších letech počet lidí na této terapii poroste,“ doplňuje prof. Tesař s tím, že léčba se soustředí do sedmi specializovaných nefrologických pracovišť, a to Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, IKEM a fakultních nemocnic v Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Brně.

Polycystická choroba ledvin autozomálně dominantního typu způsobuje, že se v ledvinách tvoří cysty, jejich počet neustále roste, ledviny ztrácejí svůj původní tvar a cysty postupně nahradí funkční tkáň ledvin. Ty tak postupně chřadnou až přestanou fungovat úplně a je třeba jejich činnost nahradit. Nemoc se vyvíjí desítky let, u některých pacientů ale může onemocnění postupovat rychle a k nezvratnému selhání ledvin dochází dříve než 10 let od diagnózy, často ve středním věku. Podle MUDr. Silvie Rajnochové Bloudíčkové, Ph.D., vedoucí Nefrologické a transplantační ambulance IKEM, je PCHLAD čtvrtou nejčastější příčinou nezvratného selhání ledvin vedoucí k transplantaci. „K této chorobě se často vážou další specifické komplikace, které jsou dány postižením dalších orgánů v rámci této diagnózy. Nejčastější bývá postižení jater, které může vyústit až do obrazu tzv. mechanického syndromu, jehož jediným řešením bývá buď izolovaná transplantace jater nebo častěji kombinovaná transplantace jater a ledviny. Závažnými projevy může být i krvácení do mozku či prasknutí aorty, proto je třeba tyto pacienty obzvláště pečlivě vyšetřit a sledovat. Specifikem PCHLAD jsou také infekce cyst, mnohdy recidivující, které významně snižují kvalitu života těchto nemocných,“ vysvětluje MUDr. Rajnochová Bloudíčková, PhD. V případě selhání ledvin bývá u pacientů s PCHLAD nejvhodnějším řešením transplantace od žijícího dárce, nejlépe od geneticky příbuzného. Velkou svízelí však je dědičnost, kdy bývá zpravidla onemocněním postižena polovina rodiny. „Riziko přenosu nemoci na dítě činí 50 %. Pouze 10 % jsou nové mutace, které se předtím nikdy v rodině nevyskytly. Pokud lidé ví, že se v jejich rodině taková nemoc objevuje, měli by se zavčas nechat vyšetřit, aby chorobu podchytili včas. Než se nemoc plně rozvine, nacházíme ji spíše náhodně při ultrazvukovém vyšetření, nebo z přítomnosti krve v moči, zánětů močových cest či ledvin nebo kvůli vysokému tlaku z nejasných příčin,“ popisuje doc. MUDr. Jana Reiterová, Ph.D. z Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze. „Pokud mají pacienti nemoc v rodině, neměli by ji podcenit. Je důležité zůstávat v péči odborného lékaře – v tomto případě nefrologa.“ Na světě je 12,5 milionu lidí s polycystickou chorobou, pacienti tvoří 8–10 % dialyzovaných a nemoc je tak čtvrtou nejčastější příčinou chronického selhání ledvin.

Pacientům po koronaviru pomůže trénink plic

V Olomouci vymysleli, jak může vypadat

Praha, 4. 3. 2021 – Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Olomouce proto vytvořili sadu cviků, které vyléčeným pomohou dostat se zpět do formy. Vydaná příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru. Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce. „U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u 4 % nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Zároveň však dodává, že u většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch. Experti z Olomouce sestavili pro lidi po infekci covid-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů. „Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D. Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně 3× týdně a každý den jej doplnit o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou. Podle ní není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu. „Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává prof. Sovová.

Na vytvoření brožury se podílela i doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která je přední expertka na plicní rehabilitaci. „Vytvořit univerzální brožuru pro pacienty po covid-19 nebylo vůbec lehké, proto chci zdůraznit, že je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně. Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodává doc. Kateřina Neumannová.

Návod na cvičení najdou pacienti v ordinacích pneumologů po celé ČR a na webu Fakultní nemocnice Olomouc.

Návod na cviky pro pacienty po covid-19: https://plicni.fnol.cz/uploads/composer/7k7tydwmwk-FNOL_Možnosti%20rehabilitace%20u%20pacientů%20po%20prodělaném%20COVID-19.pdf

TISKOVÁ ZPRÁVA

K očkování je připraveno 4000 praktiků – ne tak systém

Ordinace dostanou experimentálně pro pacienty ivermektin

Praha, 2. 3. 2021 – Snažíme se o systém – březen ale bude čistá improvizace, říkají k očkování proti covid-19 praktičtí lékaři. Do vakcinace se jich do této chvíle zapojilo přes 4 000 – tedy 4/5. Potýkají se však s řadou překážek, zejména s nedostatkem vakcín. Ne všechny kraje chtějí praktikům vakcíny dodat, chrání si je pro očkování v centrech. Registrační systém, kam praktik své očkované pacienty zadává, trpí dětskými neduhy a některé pacienty odmítá akceptovat. A od očkování lékaře zdržuje i další administrativa. Vytrasovaným pacientům již rok vystavují neschopenky pouze na ústní vzkaz z hygieny. Funguje to na čestné slovo, ale ve chvíli, kdy byla schválena 100 % platba nemocenské lidem v karanténě, to podle lékařů může vést k podvodům. Volají po systémovém řešení.

„Loni na podzim jsme naočkovali 900 000 lidí proti chřipce a to během 6 týdnů, bez jakéhokoliv humbuku. Na očkování proti covid-19 jsme připraveni, naši pacienti také – teď je třeba aby stejnou připravenost a ochotu projevily kraje, kde se vakcíny přerozdělují a systém, který zatím naši práci spíše komplikuje, na tom se ale pracuje,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. Řada krajů podle něj chce zakládat nová a nová očkovací centra a praktické lékaře vnímají spíše jako komplikaci, někoho, kdo se „vlamuje“ do systému. „Přitom praktičtí lékaři znají své pacienty nejlépe, umí dobře vyhodnotit kdo vakcínu potřebuje nejvíce. Lidé nás znají a očkování u nás upřednostňují. Nejsou třeba nové investice, strategické plány – stačí k nám dopravit vakcíny,“ říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. U praktiků se do včerejška „nahlásilo“ k očkování přes 15 000 lidí. Praktici připravují „žebříček krajů“, kde budou hodnotit jejich schopnost proočkovat jejich obyvatele. Vyhodnotí a zveřejní kolik vakcín kraj dostal, kolik skončilo v centrech a kolik dal praktickým lékařům a jak byl v očkování úspěšný. „Pro zdravotní systém jsme nejlevnější, ordinace už stojí, my jsme zvyklí očkovat. Deset pacientů denně zvládne každá ordinace, což při počtu 4000 zapojených lékařů činí 40 000 očkovaných denně, 200 000 týdně a téměř milion za měsíc, to vše bez jakýchkoliv vícenákladů,“ uvádí MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL. Lékaři upozorňují, že systém registrace je nyní nastavený tak, že pokud se pacient přihlásí do centrálního rezervačního systému – bude očkován v očkovacím centru. Jestli chce raději podstoupit vakcinaci u praktika, musí se ozvat přímo jemu. Praktičtí lékaři se nemusí při vybírání těch, kdo vakcínu dostanou, řídit jenom věkem – mohou registrovat i pacienty mladší 70 let, kteří trpí chronickými chorobami. „Kritéria, podle nichž se chronické nemoci vybírají, vycházejí z míry rizik, jež nemoc pro covid-19 představuje,“ upřesňuje doc. Seifert. Praktici se snaží v tuto chvíli získat co nejvíce očkovacího materiálu, jako například stříkaček – inzulinek – kterých je na trhu nedostatek, podle MUDr. Šonky se rýsuje distributor, který by byl schopen v od poloviny března zásobovat ordinace půl milionem stříkaček měsíčně. Ambulance praktiků by měly v nejbližších dnech dostat k experimentální léčbě pro přesně definovanou skupinu pacientů antivirotikum Ivermektin. Podle MUDr. Šonky by se mohl k indikovaným pacientům reálně dostat už příští týden.

Omezení pohybu vykazuje znaky diskriminace

Praha 2. března 2021, Svaz měst a obcí ČR upozorňuje na nesmyslnost posledních opatření vlády v souvislosti s nouzovým stavem.

„Opatření musí být vyjádřeno jasně a srozumitelně. Musí být prakticky realizovatelné a předvídatelné ve všech případech. Pokud vláda vydá opatření, které neposkytuje právní jistotu, nelze očekávat, že takové opatření bude pro osoby, které se jím mají řídit srozumitelné a tedy přijatelné. Vláda by tak místo opisování ze zahraničí měla vycházet ze sídelní struktury České republiky a regionálních specifik“, říká předseda Svazu a starosta Kyjova František Lukl.

Svaz měst a obcí ČR považuje usnesení vlády omezující pohyb obyvatel mezi okresy za reálně neaplikovatelné. Naprosto nesmyslná a diskriminační je pak povinnost setrvat v případě cest za účelem pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích na území obce, ve které má osoba trvalý pobyt nebo bydliště. Omezení na území okresů a obcí vykazuje znaky diskriminace zejména s ohledem na vymezení hlavního města Prahy jako území okresu a současně obce. Již první den se ukázalo, že v některých případech je vymáhání omezení pohybu na území okresu/obce v rozporu se „zdravým rozumem“.

Toto téma zvedl na jednání Rady Jihomoravského kraje také její náměstek Jiří Nantl, který k tomu dodává: „Podle vydaných opatření může občan v Praze ve volném čase bez omezení urazit desítky kilometrů, pro občany v některých obcích jsou k dispozici naopak jen stovky metrů. To je obrovská nerovnost, která není zdůvodněná žádnými epidemiologickými důvody. V situaci, kdy víme, že hlavním zdrojem nákazy jsou pracoviště, je vyhlášený lockdown především další zátěží psychiky občanů již rok zkoušených pandemií.”

Absurdnost rozhodnutí dokládá i usnesení vlády z neděle 28. 2. 2021, na základě kterého dostal ministr vnitra Jan Hamáček oprávnění udělovat výjimky z usnesení vlády o omezení pohybu osob. Vláda tak sama popírá smysl usnesení o omezení pohybu osob na úroveň okresu/obce. Pokud vláda shledává jako potřebné omezení pohybu, která musí obstát v testu proporcionality, pak větší smysl dává omezení pohybu na území kraje a v případě cest do přírody či za sportem na území okresu. Prostřednictvím usnesení vlády omezujícího pohyb je osobám ukládána povinnost a omezováno základní ústavní právo. Takové opatření musí vykazovat znaky právní jistoty, má-li být dodržováno a vynucováno.

Praktici upozorňují:

Dnes večer se spouští registrace do centrálního registračního systému pro pacienty 70+.

- pokud se však pacient přihlásí do centrálního rezervačního systému – nemůže být očkován praktikem!

- registrace v centrálním rezervačním systému znamená, že daný jedinec bude očkován v očkovacím centru.

- neznamená to ale že dostane termín k očkování. Bude pouze zaregistrován a dostane informaci, že termín dostane později. Neplatí tedy, že čím dříve se zaregistruji, tím dřívější termín dostanu. Rozhoduje věk pacienta.

- pokud se tedy chce pacient očkovat u svého praktického lékaře, musí se ozvat jemu a nebude se registrovat v centrálním rezervačním systému.

Praktik si už takového pacienta zaregistruje sám.

- když si to pacient, který se přihlásil u praktika rozmyslí, může své rozhodnutí kdykoliv změnit a snadno se registrovat k očkování v očkovacím centru.

- opačným směrem to ale jednoduše nejde. Pokud je pacient registrován v centrálním systému a chtěl by se jít očkovat k praktikovi, musel by nejprve zrušit rezervaci v systému, což lze učinit pouze složitým způsobem telefonicky na centrální telefonní lince rezervačního systému.

V praxi to tedy znamená, že pokud se pacient přihlásí do centrálního rezervačního systému, nebude moci být očkován praktikem.

Zapojení praktiků do očkování hrozí být spíše symbolické

- Od pondělí, 1.3., se do očkování proti covid-19 zapojuje více než 4000 praktických lékařů a ti jsou připraveni začít okamžitě očkovat – hrozí však, že jejich zapojení bude spíše symbolické.

- V silách praktických lékařů je velmi rychle naočkovat nejrizikovější pacienty, tedy věkové skupiny 80+ a 70+, stejně jako mladší ročníky s vážnými chronickými nemocemi. To může zásadně přispět ke snížení úmrtnosti na covid-19 a ulevit přetíženým nemocnicím.

- Jen ve věkové skupině 80+ stále zbývá naočkovat přes 200 000 lidí, tedy více než polovinu osob. Tito lidé se dosud neregistrovali v centrálním rezervačním systému a nikdo jiný, než jejich praktik je naočkovat nedokáže.

ALE

- Praktikům chybějí vakcíny a injekční stříkačky. Nedostanou dokonce ani všechny vakcíny Astra Zeneca, které byly původně určeny pouze pro použití v ordinacích praktických lékařů. Značná část dodávky této vakcíny nyní skončí v očkovacích centrech. Proto hrozí, že zapojení praktiků bude spíše symbolické a jejich skutečné schopnosti a kapacity zůstanou nevyužity!

- Kolik vakcín praktici skutečně dostanou záleží pouze na vůli jednotlivých krajů. Krajští očkovací koordinátoři mají totiž bohužel přednostní právo stáhnout z distribuce vakcíny určené praktikům. Jsou kraje, které o zapojení praktických lékařů nestojí vůbec. Příkladem je Karlovarský kraj, (nejhorší epidemiologická situace v ČR v kombinaci s nejnižší proočkovaností), který oznámil, že se zapojením praktiků vůbec nepočítá a všechnu vakcínu Astra Zeneca pošle do velkokapacitního očkovacího centra v KV Aréně.

Předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka za praktiky vzkazuje ministerstvu zdravotnictví a hejtmanům:

„Pokud to myslíte s očkováním nejrizikovějších pacientů v našich ordinacích skutečně vážně, dejte pro ně v březnu 100 dávek vakcíny každému praktikovi zapojenému do očkování.“

Umělá inteligence pomůže při umělém oplodnění

Rozpozná nejlepší embrya

Praha, 23.2.2021 – Které embryo má největší šanci, že ze ženy učiní novopečenou maminku? S tímto klíčovým rozhodnutím při umělém oplodnění bude již brzy v Česku pomáhat umělá inteligence. Podle lékařů z reprodukční kliniky Reprofit zvládne technologie určit kvalitu a životaschopnost embryí rychleji a spolehlivěji než lidští specialisté. Dokáže totiž analyzovat řadu faktorů, které člověk ani neumí rozlišit a zohlednit. Lékaři tak budou do těla ženy s pomocí umělé inteligence vkládat to nejlepší embryo s největší šancí se uchytit. Pravděpodobnost úspěšného těhotenství a pozdějšího porodu by tak podle jejich odhadu mohla vzrůst o 10-20 %. „Kvalita embryí se nyní určuje podle názoru embryologů, kteří je hodnotí podle vzhledu, rychlosti růstu nebo pravidelnosti dělení a porovnávají je s jakousi ideální představou, jak by měly vypadat. Nicméně vždy záleží na subjektivním posouzení člověka. Umělá inteligence dokáže tento lidský faktor odclonit a posoudí parametry tak, jako doposud žádná laboratorní metoda nebo člověk,“ říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař kliniky Reprofit. V praxi se technologie podle snímků „naučí“, jak vypadal vývoj tisíců jednotlivých embryí, a především jejich „úspěšnost“ – zda proces oplodnění skončil porodem, potratem, nebo se embryo vůbec neuchytilo. Podle těchto „vzorů“ pak analyzuje další. „Očekáváme také, že dojde ke zkrácení času v procesu otěhotnění. Díky technologii totiž vybereme to úplně nejlepší embryo hned na začátku. Nicméně stále se pohybujeme na poli pravděpodobnosti, dnes máme přibližně 60% úspěšnost. S využitím umělé inteligence bychom mohli dosáhnout až na 80 %,“ vysvětluje MUDr. Otevřel. Na klinikách Reprofit očekává zavedení metody ve druhé polovině letošního roku. Na výhodách použití umělé inteligence v reprodukční medicíně se shodují i experti z oboru. „To, co dokáže vyhodnotit zkušený embryolog během hodiny, zvládne umělá inteligence v řádu minut. Sleduje přes 400 různých parametrů s pomocí kamery přímo v inkubátoru, která pravidelně pořizuje snímky,“ říká Walter Pavliš ze společnosti Cogniware, která se zabývá vývojem systémů umělé inteligence. Lékaři však upozorňují, že i přes technologický pokrok celosvětově úspěšnost umělého oplodnění spíše klesá. Na vině je podle nich zejména rostoucí věk pacientek. „V průměru mají naše pacientky 39 let a v tomto věku již kvalita vajíček prudce klesá. Vajíčka mají často genetické chyby, které bohužel nelze opravit, a to jejich použití vylučuje. S tím nám žádná umělá inteligence nepomůže,“ varuje MUDr. Otevřel. Podle Waltera Pavliše je však umělé oplodnění jen jedním z mnoha oborů, kde by technologie umělé inteligence mohla najít uplatnění. „Medicína je obor, který v nejbližší době projde největším boomem. Umělou inteligenci je podle podobného principu možné využít všude, kde se k různým účelům používají zobrazovací metody – radiologie, sonografie nebo magnetická rezonance. Postupně přijde čas i na analýzu krevních vzorků,“ popisuje expert.

Odhalení vzácného a smrtelného onemocnění plic brzdí covid

Lidé potíže podceňují a bojí se jít k lékařům

Praha, 22. 2. 2021 – Téměř 250 pacientů si loni přišlo vyšetřit své plíce, aby vyvrátili podezření na smrtelnou plicní nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Dvanáct z nich lékaři odeslali k dalším vyšetřením, protože se u nich podezření potvrdila. Vzácnou nemoc, při které lidé nemohou dýchat a mají pocit, jako by se topili, si lékaři připomínají u příležitosti Dne vzácných onemocnění, který letos připadá na 28. února. Bez včasného záchytu a léčby pacienti s IPF do několika let umírají. Potíže s dýcháním by proto neměli podceňovat ani při současné koronavirové pandemii. I půlroční odklad vyšetření může být fatální.

Pneumologové proto nabídli loni na podzim lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Dne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo zkontrolovat v téměř 60 ordinacích 245 pacientů, což je o polovinu méně než v roce 2019. Pokles zájemců o vyšetření zapříčinila podle lékařů koronavirová pandemie. „Průběh IPF může být nepředvídatelný. Jsme proto vděční za každého pacienta, který se i přes pandemii covidu dne otevřených dveří zúčastnil. Stejně tak by lidé neměli podceňovat pravidelné kontroly. I půlroční posečkání může být opravdu dlouhé a léčba, která by pacientovi před šesti měsíci zabrala, už dnes nemusí stačit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Její slova potvrzuje ambulantní pneumolog MUDr. Aleš Tauchman z Českého Krumlova. „Každodenní praxe ukazuje, že se k nám pacienti často dostávají až v pokročilých fázích nemoci (což bohužel platí i pro jiné závažné nemoci, např. chronickou obstrukční plicní nemoc), kdy jsou možnosti léčby a hlavně její výsledky značně limitované. Při podezření na IPF posíláme pacienta ihned do specializovaného centra, kde je podezření na diagnózu potvrzeno (či vyvráceno) a je stanovena vhodná léčba. V našem případě je tímto centrem Plicní oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích,“ říká MUDr. Tauchman. Počet lidí, kteří plicní lékaře navštívili, oproti roku 2019 podle zkušeností pneumologů klesá. Přisuzují to právě koronavirové pandemii. IPF totiž postihuje osoby starší 60 let, které patří mezi ohroženou skupinu nemocí covid-19. Pacienti se bojí, že se při návštěvě pneumologa virem nakazí. Podle lékařů jsou jejich obavy zbytečné. „Nevím o nikom, kdo by se nakazil v ordinaci, kde dodržujeme přísná protiepidemická opatření. Počet našich pacientů, kteří onemocněli koronavirem, naopak dramaticky stoupl přes Vánoce, kdy se setkávali s příbuznými,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Apeluje proto na rodinné příslušníky, aby zdravotní stav pacientů s IPF nebo jinými plicními nemocemi nepodceňovali, dodržovali opatření a nechali se před jejich návštěvou testovat. „Jedna paní s IPF nám bohužel takto po Vánocích zemřela a dalšímu pacientovi se výrazně zhoršily plicní funkce. Rozhodně ale nelze říci, že by pacient s IPF a nemocí covid-19 musel zemřít. Na druhou stranu lze očekávat komplikace a případnou hospitalizaci, proto nabádám k ohleduplnosti,“ popisuje MUDr. Šterclová. Pacienti by se podle ní rovněž neměli bát očkování proti koronaviru, ba právě naopak. IPF není jediným závažným onemocněním plic, se kterým se pneumologové setkávají. Podobný průběh jako IPF mohou mít i další plicní fibrózy, které se vyskytují častěji. Patří k nim například tzv. holubářské plíce. „Nemoc se objevuje u pacientů po kontaktu s prachem a ptačím peřím. Vyskytuje se často na farmách. Podobně jako u IPF se pacientům jizví plicní tkáně, ale funkce neklesají tak rapidně. Na rozdíl od IPF ale postihuje i mladší ročníky v produktivním věku,“ vysvětluje MUDr. Šterclová. Podle dostupných dat pacienti s různými typy plicních fibróz dobře reagují na moderní antifibrotickou léčbu. „Léky umí výrazně zpomalit pokles plicních funkcí, efekt je tedy podobný jako u IPF a léčba může pacientovi až dvojnásobně prodloužit život,“ popisuje prof. Vašáková. Pacientům léčbu téměř vždy hradí zdravotní pojišťovny. Rozčarování však čekalo na Jaroslavu Polenovou, které Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) léčbu odmítla uhradit, přestože se lékařské konzilium shodlo, že by pro ni byla vhodná. „Když mi lék zamítli, myslela jsem si, že se zblázním. Ten pocit beznaděje a ztráty vidiny budoucího života se těžko popisuje. Nevím, co bude dál, v noci se budím a mám strach, co se se mnou stane. Můj život je teď v rukou úplně cizích lidí,“ říká Polenová. Kromě odvolání na VZP psala o pomoc také ministerstvu zdravotnictví, Kanceláři prezidenta republiky i ombudsmanovi. Oficiální dopis zaslali VZP, která má největší podíl na tuzemském trhu pojišťoven, také lékaři. „Přestože pacientům schvalují ostatní pojišťovny léčbu bez problému, VZP ji zatím všem žadatelům zamítla. Na odpověď pojišťovny stále čekáme, není ovšem žádný smysluplný důvod, proč pacientům léčbu odmítá proplatit. U plicních fibróz přitom opravdu hrajeme o čas a každá prodleva nasazení vhodné léčby může pacientovi zabránit v prožití kvalitního života,“ uzavírá prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací na www.plicnifibroza.cz.

ing. Andrej Babiš,

předseda vlády ČR

hlavní koordinátor očkování v ČR

Nábřeží Edvarda Beneše 4

Praha 4, Malá strana

118 01

Vážený pane premiére, hlavní koordinátore očkování

členové sdružení Mladí praktici jsou zděšeni postupem očkování proti onemocnění Covid 19. Dle statistik, které jsme zjistili z veřejných zdrojů bylo např. tuto středu 17. 2. 2021 v ČR více než 180 000 očkovacích dávek ležících zbytečně v různých skladech nevyočkovaných a to ve chvíli, kdy se stále zhoršuje epidemiologická situace v ČR. My, kteří jsme každodenně konfrontováni se zdravotními problémy našich pacientů, spojenými s pandemií a kteří jsme zvyklí bojovat za každý jednotlivý život naprosto nechápeme, jak mohlo k této zcela bezprecedentní situaci dojít. Pokud bychom počítali smrtnost na COVID-19 kolem 1%, je v tuto chvíli ohroženo na životě 1800 lidí zcela bez důvodu, resp. jen neschopností státních institucí zajistit rychlou distribuci vakcín. Zároveň zde totiž čeká tisíce praktických lékařů – nás, který jsme zahlceni žádostmi pacientů, abychom již začali očkovat a jsme na očkování připraveni!

Vážený pane premiére,

jestliže není stát pod Vaším vedením schopen vakcíny dostat k lidem, kteří je potřebují, nabízíme, že si je rozvezeme sami. Přes svoji přetíženost se za velmi krátkou chvíli našlo dostatek praktických lékařů, kteří jsou ochotni usednout za volanty pronajatých chladírenských vozů a vakcíny si za dodržení správných distribučních podmínek rozvést do svých ordinací sami.

Vážený pane premiére,

jediné, o co Vás tedy prosíme, je – dejte nám vakcíny, my si je rozvezeme a v rychlém sledu naočkujeme sami.

V Praze dne 19. 2. 2021

Mladí praktici z.s. MUDr. Vojtěch Mucha místopředseda hnutí

na vědomí:

doc. MUDr. Jan Blatný - ministr zdravotnictví ČR

Pfizer/BionTech dodáno 582 660, vyočkováno 458 885.

Moderna dodáno 44 tisíc, vyočkováno 22 171.

AstraZeneca dodáno 40 800, vyočkováno 2777

Zatím nebylo vyočkováno přes 180 tisíc dávek.

Pandemie koronaviru hrozí spustit pandemii srdečního selhání

Zhoršení socioekonomiky může vést ke zvýšení úmrtí na choroby srdce

Praha, 18. 2. 2021 – Čeští kardiologové varují: zanedbané infarkty, neochota jet do nemocnice nebo k lékaři na vyšetření či na preventivní prohlídku kvůli strachu z koronaviru – to vše se časem vrátí v podobě exploze případů srdečního selhání. Další pacienty zřejmě přivede do ordinací kardiologů očekávané zhoršení sociální a ekonomické situace obyvatel – to je totiž vždy tradičně provázáno se zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění. Letos dostávají kardiologové do rukou moderní léky, které pacientům uleví od obtíží a řadě z nich zachrání život. „Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali 25–75% pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy. Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situaci podle něj zhoršuje fakt, že přibližně pětina nemocných nedorazila na preventivní prohlídky. „Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu. Další hrozbu do budoucna vidíme ve zhoršení socioekonomické situace, které bylo vždy doprovázeno zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní choroby. Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně 5 % k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. Linhart.

Kardiologové letos dostali do ruky účinný nástroj pro boj se srdečním selháním – tzv. glifloziny. Tyto léky zatím byly k dispozici pouze pro vybrané diabetiky. Nově je svým pacientům, kteří jsou bez cukrovky, může předepsat i kardiolog. Zatím je však nehradí zdravotní pojišťovny, a tak si pacienti musí připlatit. „Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí. Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“ připomíná prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání ČKS. Diabetikům léky snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru v moči. U těchto pacientů také brání vzniku nového srdečního selhání, 30–40 % lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku. U osob se srdečním selháním, kteří cukrovku nemají, dochází spolu s vylučováním cukru ke zvýšenému vylučování vody a soli, zlepšuje se metabolismus srdečního svalu. Jak dlouho si kardiaci počkají, než bude lék hrazený i jim, záleží do velké míry na zdravotních pojišťovnách. „V ordinaci mám desítky pacientů, kterým by tyto léky mohly přinést významnou úlevu. Po jejich nasazení dochází k ústupu dušnosti, zmenší se otoky, zlepšuje se tolerance námahy. Kromě výrazného zlepšení kvality však tyto léky umí i život významně prodloužit. Přestože už nyní si část pacientů tyto léky hradí sama, pro jiné může být cena, přesahující tisíc korun za měsíc, bariérou pro tuto efektivní léčbu,“ upřesňuje MUDr. Jiří Veselý, člen výboru České asociace ambulantních kardiologů a ambulantní kardiolog z EDUMED.

V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 000 nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 000 nových pacientů. V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu, a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání. Podle prof. Málka počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 % na 450 000. Srdeční selhání se podle expertů často projevuje nevýrazně a je zaměnitelné za řadu jiných chorob. Lidem otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, trpí nechutenstvím, nadýmáním, zvětšováním břicha nebo dušností v hlubokém předklonu. „U někoho se projeví selhání po infarktu, nebo po zánětu srdečního svalu, někdy se ale rozvine i bez předchozího varování. Může nastoupit v několika minutách, nebo se postupně rozvíjí i dlouhé měsíce,“ dodává prof. Málek. Kardiologové apelují, aby se lidé se srdečním selháním a dalšími kardiovaskulárními problémy nechali očkovat proti koronaviru. „Kardiaci jsou nejohroženější skupinou z hlediska úmrtnosti na covid-19. Pokud se nakazí a musí do nemocnice, umírá jich 10–15 %. Hůře jsou na tom jen pacienti s onkologickým onemocněním a s již existujícím onemocněním plic,“ říká prof. Linhart.

Praktik denně řeší i několik pacientů najednou

V ordinaci MUDr. Jiřího Pražáka v Hulíně zvoní telefon nepřetržitě. V čekárně sice najdeme méně pacientů, těch, kteří volají, je ale mnohem více. Celkový počet vyšetřených lidí je tak vyšší než dříve. Při telefonování je pro MUDr. Pražáka náročné se především rychle rozhodnout o dalším postupu, jak pacienta léčit. Musí určit, zda ho nechat doma, nebo poslat do nemocnice. V případě covidu to může být i rozhodování o životě a smrti. „Odhadnout po telefonu, zda už to pacient a rodina doma nezvládnou a je potřeba hospitalizace, s vědomím, že nemocnice jsou přeplněné, je někdy hodně těžké rozhodování. Bohužel mám i pacienty, kteří při zhoršení svého zdravotního stavu dlouho váhali se zavoláním sanitky. Pak už bylo pozdě a v nemocnici zemřeli,“ říká MUDr. Pražák.

Před koronavirovou pandemií objednával MUDr. Pražák pacienty do své ordinace tak, aby měl na každého pacienta dost času. Za posledních pět měsíců se však situace změnila – počet pacientů ani dobu jejich vyšetření nejde zcela předvídat. „Pacienti telefonují během celé pracovní doby. V krizových dnech je problematické se dovolat, protože pevná linka i mobil jsou skoro pořád obsazené. Když se jim to podaří, může se stát, že mluvím na druhé lince, a musí zavolat později. Jeden hovor dokončíte a telefon hned zvoní,” popisuje MUDr. Pražák současný stav ve své ordinaci. Nejhorší jsou pondělky, kdy volá spousta pacientů s obtížemi vzniklými během víkendu. Často se jedná o neschopenky, karanténu či žádanku na covidové testy. Během jednoho telefonátu přitom často MUDr. Pražák slyší, jak v telefonu pípá několik dalších hovorů. „Pokud mám pacienta v ordinaci a vím, že v čekárně sedí další, nemá smysl hovory odkládat a musím je co nejrychleji a efektivně vyřídit. Během jednoho vyšetření pacienta v ordinaci někdy vyřídím i několik hovorů,“ říká lékař. Většina pacientů, kteří v takovou chvíli sedí v ordinaci a čekají na vyřízení hovoru, má pochopení. Mnoho z nich však přiznává, že si nedokázali představit, jaký „šrumec“ v ordinaci nyní lékař má. „Ty telefony jsou samozřejmě rušivé, ale nedá se nic dělat, o to více je to náročné na soustředění, když se poněkolikáté vracíte ke stejnému pacientovi,“ podotýká MUDr. Pražák. Nejsou to však jen pacienti, kdo volá. „Kromě telefonů v ordinaci mi občas během dne zvoní i soukromý mobil, kdy volají známí a kolegové s různými problémy a také volají naše děti, které mají distanční výuku a občas nějaký technický problém,“ říká lékař a dodává, že se v hektických dnech často nestíhá ani napít nebo si dojít na toaletu. Jiné je to i během oběda, protože jídelny a restaurace jsou zavřené. „Oběd si vyzvedneme u okénka do jídlonosičů a sníme si ho až u nás. Naštěstí nám to prostor umožňuje. Jinak by se to dělalo velmi těžce. Restaurace jsou zavřené a hygienické normy neumožňují jíst v ordinaci. Z toho důvodu se pak řada zdravotníků nemá kde naobědvat. Dalším řešením je pak nejíst, což je samozřejmě špatně a popolední výkonnost by výrazně klesla,“ říká MUDr. Pražák.

Léčím a vyvracím fake news, říká praktička

I přes to, že má v současnosti MUDr. Lenka Dejdarová ve své ordinaci ve Vysokém Mýtě standardní provoz, její pracovní doba i náplň se od počátku koronavirové pandemie výrazně změnily. Momentálně musí lékařka vše uzpůsobovat problémům spojeným s koronavirem a práce jí zabírá mnohem více času. „Pracovní den začínáme výtěry na covid – až pak přijdou na řadu běžné odběry krve. Dopoledne řešíme hlavně akutně nemocné pacienty a kontrolujeme pacienty dlouhodobě nemocné – diabetiky, hypertoniky, kardiaky. Děláme stále také preventivní prohlídky nebo prohlídky pro posudkové účely. Pacienti s podezřením na koronavirus mohou do ordinace vstoupit jen v domluvený čas a odděleně od ostatních, “ popisuje MUDr. Dejdarová a dodává, že přibývá také pacientů s psychickými problémy, jako jsou panické ataky, úzkosti a deprese. „Odpoledne přicházejí objednaní pacienti a současně i výsledky z laboratoří – tím začíná další covidové kolečko. Voláme pacientům, kteří jsou pozitivní na koronavirus, a řešíme s nimi, jak zajistit izolaci či karanténu, vystavujeme elektronické neschopenky a karantény, píšeme žádanky na testy kontaktům nemocných. Také lidem vysvětlujeme, jak postupovat v léčbě, jak sledovat vývoj stavu nebo co dělat při jeho zhoršení,“ říká MUDr. Dejdarová. Od podzimu zaměstnává další zdravotní sestru. V běžném obsazení ordinace, tedy jeden lékař a jedna sestra, se provoz nedal zvládnout. Naději na zlepšení situace spatřovala MUDr. Dejdarová ve vakcíně proti koronaviru. Realita je však jiná, než čekala. „Vakcín není dostatek a organizace očkování je v rukou politiků všech úrovní, od ministerstva po kraje. Spoustu času a energie teď věnujeme snaze vyřešit problém, který stát vytvořil komplikovaným systémem očkování,“ podotýká MUDr. Dejdarová, která například kvůli očkování obtelefonovala své pacienty a sama registrovala ty, kteří to nezvládali. V dalších dnech pak zjišťovala, zda se zájemci o očkování mají jak dostat do patnáct kilometrů vzdáleného očkovacího centra. „Považuji za nesmyslné a vysoce rizikové, že naše seniory, které držíme dlouhodobě v izolaci z obavy, aby se nenakazili, vozíme do velkokapacitních očkovacích center. Ve snaze ochránit je očkováním je vystavujeme riziku nákazy,“ říká MUDr. Dejdarová, které pacienti často volají právě i s dotazy ohledně očkování. „Lidé se ptají, jestli se mají očkovat, dotazují se na konkrétní vakcíny nebo chtějí konzultovat možné nežádoucí účinky,” říká MUDr. Dejdarová. Kromě zodpovídání dotazů také denně vyvrací fake news, kterými její pacienty zásobují sociální sítě a přátelé a známí přes řetězové e-maily. „Začínáme být unavení, na život mimo ordinaci nezbývá mnoho prostoru. Už několik měsíců trávíme v práci dvě až tři hodiny denně navíc, pracujeme i o víkendech a svátcích – buď na pohotovosti, nebo komunikujeme s našimi pacienty přes email a telefon,“ říká lékařka a zmiňuje další problém. „V poslední době narážíme na značnou neochotu pacientů hlásit své kontakty. Snažíme se apelovat na jejich zodpovědnost, ale míra nedůvěry k oficiálním institucím a neochota dodržovat omezující opatření v poslední době narůstá,“ upozorňuje MUDr. Dejdarová. Lidé mají podle ní nedůvěru k tomu, jak systém funguje. Nepomáhají tomu právě ani zmatky kolem očkování. „Pacienti stejně jako my nerozumí tomu, proč stát nevyužívá běžné cesty, jakými bývá očkování zajištěno. Každý podzim například zvládáme při běžném provozu naočkovat stovky pacientů proti chřipce,“ uzavírá MUDr. Dejdarová.

Tisíce pacientů ročně dosáhnou na moderní léčbu

Díky biosimilars

Praha, 9. 2. 2021 – Nesnesitelné bolesti kloubů nebo chronické záněty střev – tak se projevují autoimunitní nemoci jako například revmatoidní artritida nebo Crohnova nemoc. Od celoživotního trápení pacientům pomáhá moderní biologická léčba, donedávna však dostupná jen zlomku těch, kteří by ji potřebovali. V posledních třech letech se ovšem dostupnost léčby rapidně zvyšuje díky nástupu biosimilars, „kopií“ originálních léků. Ty zdravotnictví šetří miliardy korun, díky čemuž se léčba dostane k tisícům nových pacientů ročně. Biosimilární přípravky jsou nové verze existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Dostupné jsou na českém trhu od roku 2013, největší úspory však přináší přibližně od roku 2018. „Tehdy začaly zdravotní pojišťovny hradit hned několik biosimilárních přípravků, které se používají právě na léčbu autoimunitních nemocí. V loňském roce tak uspořily asi 2,7 miliardy korun,“ říká farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal z analytické společnosti iHETA.

Podle odhadů odborníků se moderní léčba dostane napříč obory až k tisícům pacientů ročně navíc ve srovnání s dobou, kdy biosimilars dostupné nebyly. „Protože cena biosimilars byla řádově nižší a účinkovaly stejně jako originální biologické léky, začali jsme je ve velkém rozsahu používat u střevních zánětů. Výrobci originálních léků museli zpravidla ceny snížit na úroveň biosimilárních léků. Nyní se cena moderní léčby pohybuje mezi 150 000 a 200 000 korunami na jednoho pacienta za rok léčby. To je pětkrát méně než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná mnohem většímu počtu pacientů,“ potvrzuje prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., gastroenterolog a přednosta kliniky ISCARE. Právě v gastroenterologii díky poklesu cen vzrostl počet pacientů, kteří mohou užívat biologickou léčbu, až o třetinu a podle prof. Lukáše až dvě třetiny pacientů v současné době léčí právě biosimilars. Největších úspor pak dosáhla centra specializovaná na revmatologické pacienty. V Česku je nyní léčeno více než 10 000 nemocných s revmatoidní artritidou, Bechtěrevovou chorobou, psoriatickou artritidou nebo dětskými formami těchto nemocí, přičemž v posledních 2–3 letech stoupá počet léčených o přibližně 15–20 % ročně. Moderní léčba díky biosimilars tedy uleví každoročně stovkám dalších pacientů. „Vyšší dostupnost léčby je naprosto klíčová. Pro nás je nejdůležitější, že zatímco dříve se v centrech stávalo, že pacient musel na biologickou léčbu čekat, nyní se k ní dostane hned, jakmile ji potřebuje. Pacienti ve vážných stavech se tak nemusí zbytečně trápit déle, než je nutné,“ říká předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc. Průměrné náklady na léčbu jednoho pacienta v oboru revmatologie poklesly od roku 2015 o bezmála 28 %. Experti se shodují, že biosimilars čeká v Česku zářná budoucnost a jejich využití poroste. „Český trh je novým přípravkům velmi otevřený a pro výrobce atraktivní. Úhradu od zdravotních pojišťoven zpravidla získá v horizontu jednoho měsíce. Letos očekáváme, že úspora v léčbě – díky biosimilars – stoupne až na 3,1 miliardy korun a na této hladině se udrží i v dalších letech,“ popisuje MUDr. Tomáš Doležal. Ani lékaři neočekávají žádnou změnu v rostoucím trendu. „I dalším přípravkům časem skončí patentová ochrana, a vzniknou tak další biosimilars. Je to jednoznačně zlom v terapii a čekám, že tento druh léčby postupně převládne,“ předpovídá prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.

Covid ovlivnil transplantace v České republice

Praha, 9. 2. 2021 – Koronavirus ovlivnil transplantace v České republice. V transplantačních centrech, která jsou až na dvě výjimky součástí fakultních nemocnic, se lékaři potýkají s nedostatkem personálu, který buď onemocněl nebo vypomáhá na „covidových“ odděleních. Kromě toho se musí vypořádat s omezeným počtem lůžek, na něž by bylo možné bezpečně umístit pacienty po transplantacích, s nedostatkem dárců orgánů, a občas i s nákazou u těch, kteří na orgán netrpělivě čekají. V loňském roce činil meziroční pokles transplantovaných orgánů 12 %.

„V České republice se bohužel transplantační program ledvin v roce 2020 výrazněji zbrzdil v důsledku pandemie covid-19 v porovnání s rokem 2019. Loni se v celé republice uskutečnilo 443 transplantací ledvin, což je o 67 méně než v roce předchozím. Příčin je mnoho, nebylo dost dárců, protože lékaři na intenzivní péči a na ARO, kteří dárce „vytipují,“ jsou zahlceni péčí o covidové pacienty,“ říká prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., přednosta Chirurgické kliniky FN Plzeň a předseda České transplantační společnosti. Péče o dárce orgánů vyžaduje rozsáhlou přípravu a na to je zkrátka v době pandemie omezený prostor. „Proto bylo loni v ČR o 39 zemřelých dárců méně než v roce 2019, ale pokles jsme zaznamenali také u živých dárců. Zde jsme ve srovnání s rokem předchozím „přišli“ o dalších 21 dárců. Nechtěli jsme je v době pandemie vystavovat riziku pobytu v nemocnici. U čekatelů na ledviny lze získat čas díky hemodialýze, ale faktem je, že někteří z nich jsou v takovém stavu, že pokud by se transplantace odkládala delší dobu, nemuseli by se jí dožít,“ doplňuje prof. Třeška. Jak dále uvádí, plzeňské transplantační centrum přes neradostnou situaci stále odebírá a transplantuje orgány, i když v posledním roce zabrali jedno oddělení a JIP lidé s covidem. „Česká republika měla před pandemií skvěle rozběhnutý dárcovský program a umisťovala se na prvních příčkách nejúspěšnějších zemí. Bohužel covidová pandemie zasáhla nejen počty dárců, ale citelně postihla i zdravotnický personál pečující o transplantované a propadli jsme se dolů. ČR patří dlouhodobě ke špičce v oboru, proto věřím, že se brzy opět vzpamatuje,“ dodává prof. Třeška. S nedostatkem dárců plic se loni potýkalo transplantační centrum v nemocnici Motol. Právě plíce jsou cílový orgán postižení při covid-19. „Péče o dárce plic je snad nejsložitější ze všech a pracovníci anesteziologicko-resuscitačních oddělení a intenzivní péče měli plné ruce práce s pacienty s těžkým průběhem koronaviru. Zatímco v roce 2019 jsme transplantovali plíce 42 pacientům, loni to bylo 35, ale i tento počet považujeme za úspěch,“ popisuje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol, vedoucí Programu transplantace plic pro Českou republiku a zároveň předseda Společnosti pro orgánové transplantace. V důsledku pandemie a zatížení zdravotního systému se podle něj někteří čekatelé nemusí dostat k transplantaci včas. „Pro náš transplantační program jsou velmi důležití pneumologové, kteří indikují a vyšetřují pacienty k transplantaci plic, a právě plicní kliniky po celé republice byly covidem extrémně zasaženy. Lékařů bylo třeba na covidových odděleních a proces indikací k transplantaci plic se tak logicky zpomalil,“ pokračuje prof. Lischke. Dalším potenciálním úskalím, s nimž se transplantologové potýkají, je nakažení koronavirem u dárců a příjemců – v takovém případě totiž nesmí k transplantaci dojít. „Přítomnost viru jsme pečlivě testovali hned od jara. U dárců jsme se nespokojili jen s negativním PCR testem, ale provádíme CT vyšetření plic, které umí odhalit případné poškození plic způsobené virem. Potřebujeme si být na 100 % jisti, že dárce není nakažen. Několik nakažených jsme u dárců plic zaznamenali – ti byli okamžitě vyřazeni. Měli jsme také jednoho příjemce na plíce, který byl testován jako pozitivní těsně před transplantací. Museli jsme ho poslat domů a o orgán jsme přišli,“ popisuje realitu prof. Lischke. Připomíná, že hodně pacientů po transplantaci plic se nakazilo SARS-CoV-2 a to je přímo ohrožuje na životě. „V loňském roce to bylo přibližně 30 covid pozitivních pacientů po transplantaci plic, osm z nich kvůli nákaze zemřelo. Mortalita se u pacientů po transplantaci plic tedy v našem souboru pohybuje nad 20 % i přes velmi intenzivní a včasnou léčbu a péči, kterou našim pacientům poskytujeme. Proto důrazně doporučujeme, aby pacienti po transplantaci solidních orgánů dodržovali všechna hygienicko-epidemiologická opatření a hlavně aby byli očkováni a aby pro tuto skupinu rizikových pacientů byla vakcína co nejdříve dostupná,“ dodává prof. Lischke. Čerstvě transplantovaný pacient dostává po zákroku značnou dávku tzv. imunosupresiv, aby jeho tělo orgán neodmítlo. Léky však zároveň činí člověka zranitelného vůči infekci, protože snižují jeho imunitu. Pokud jedinec onemocní covidem, musí odborníci pečlivě ladit dávky léků tak, aby nedošlo k odhojení transplantovaného orgánu a zároveň aby zvládl infekci. Výjimkou, co se poklesu transplantací týče, je Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který není součástí fakultní nemocnice a covid jej tak nezasáhl jako ostatní centra. „IKEM jako největší evropské transplantační centrum zajistilo, že se celkové počty v celé republice nijak dramaticky nepropadly a relativní pokles je mnohem nižší než v jiných zemích. Španělsko kleslo o 23 %, zatímco ČR pouze o 12 %. V IKEM jsme navzdory situaci udrželi transplantační program na podobné úrovni jako v minulých letech. V roce 2020 jsme transplantovali 494 orgánů, což je jen o 8 % méně než v roce 2019. Je třeba ale říci, že rok 2019 byl rekordní,“ popisuje prof. MUDr. Ondřej Viklický, přednosta Transplantačního centra. „Covid se nám sice nevyhnul, onemocněli lékaři, koordinátorky, někdy byl provoz na hraně, ale zvládli jsme to,“ doplňuje prof. Viklický.

Vláda zakázala praktikům očkovat v ordinacích – ti to považují za nesmysl

Praha, 2. 2. 2021 – Praktičtí lékaři se ohrazují proti vyjádření premiéra Andreje Babiše, který dnes řekl, že s očkováním proti covid-19 v ordinacích praktiků se zatím nepočítá. Prioritní skupiny se mají naočkovat v očkovacích centrech. Na svých sociálních sítích to jako první uvedl jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Sdružení praktických lékařů (SPL) považuje rozhodnutí premiéra za naprostý nesmysl. „Právě pro starší generaci, která je prioritní skupinou, je očkování v přátelském a známém prostředí jednodušší a bezpečnější. Praktický lékař je pro lidi nejpřístupnější, je v lokalitě, kde přirozeně bydlí a má jejich důvěru. Tisíce našich především starších pacientů vysloveně žádá, aby se mohli naočkovat u nás. Je naprosto nelogické, abychom je posílali do očkovacích center, což je pro mnoho z nich nepřekonatelně obtížné,“ říká předseda SPL MUDr. Petr Šonka. „Jsme připraveni naplno začít očkovat ve svých ordinacích v okamžiku, kdy dostaneme k dispozici vakcíny. Umíme naočkovat minimálně 50 000 osob denně, tedy 1 000 000 lidí měsíčně. V posledních týdnech jsme udělali maximum pro to, abychom nabídli pomocnou ruku u pacientů 80+ vakcínou Pfizer v našich ordinacích. Vedla nás k tomu snaha pomoci s urychleným očkováním našich seniorů.“ Podle MUDr. Šonky praktici už dokázali, že jsou schopni překonat skladovací, distribuční a logistické potíže spojené s vakcínou i za cenu jejich nadstandardního nasazení. „Předvedli jsme, že to umíme. Tam, kde osvícené vedení krajů tento způsob očkování umožnilo, se ukázalo, že tato cesta je efektivní. Příkladem je Praha 7, kde jsme bleskově naočkovali přes 1 100 seniorů. Naopak v Moravskoslezském kraji na poslední chvíli zastavil kraj akci zorganizovanou v jediném víkendu. Při ní bylo během týdne 200 lékařů připraveno očkovat 5 800 pacientů, pozvaných do ordinace. Po tomto incidentu se vedení krajů dohodlo a zastavilo již probíhající či připravené projekty očkování vakcínou Pfizer v ordinacích praktických lékařů – konkrétně v Ústeckém, Jihomoravském, Plzeňském kraji a v Praze.“ Jedním z důvodů je podle předsedy SPL objektivní nedostatek vakcín. Očkování ale některá vedení krajů zastavilo i tam, kde si praktici vakcíny pro své pacienty rezervovali. Jako důvod kraje uvádějí neschopnost zajistit řádné distribuční podmínky do ordinací praktiků. „Z prohlášení pana premiéra to vypadá tak, že se nyní nedostaneme ani k vakcíně AstraZeneca, která byla od začátku plánována k použití v ordinacích praktiků a je to tak uvedeno ve strategii očkování. Nyní se zdá, že i tyto vakcíny skončí v očkovacích centrech. Je zjevné, že některé kraje jednoznačně preferují cestu zřizování očkovacích center, ať už krajských nebo soukromých. Zájmy pacientů, kteří si přejí nechat se očkovat u svého lékaře, se v tom poněkud ztrácí,“ připomíná MUDr. Šonka. Podle něj v tom hraje roli politika i ekonomika, centrům hradí zdravotní pojišťovny kromě výkonů očkování i provozní paušál ve výši 4–12 tisíc korun denně. Praktici nabídli síť více než 5000 ordinací s kapacitou profesionálů, kteří umí očkovat a jsou schopni si vakcinaci sami zorganizovat. Nabídka nebyla přijata. „Ve většině krajů jsme místo toho vyzýváni abychom nastoupili jako námezdní síla do očkovacích center. Ta jsou teprve zřizována, nemají kapacitu vlastního personálu. Ale budou mít vakcíny. Lékaře a sestřičky tam zřejmě naženou a nakonec i pacienty, kterým nezbyde nic jiného než se složitě registrovat do centrálního systému a složitě za očkováním cestovat. Dělat nadháněče pacientů do těchto center je další role, kterou by politici praktikům rádi přisoudili,“ dodává MUDr. Šonka. Rolí praktického lékaře je podle SPL být ve své ordinaci a na blízku pacientům. Pomáhat jim co nejblíže jejich domovům, v prostředí, které znají a mají k němu důvěru. Množství vakcín, které do ČR v nejbližších několika měsících dorazí, přitom praktici umí naočkovat, aniž by to omezilo chod jejich ordinací

Čeští výstaváři chystají protesty – vyrazí do Prahy

Koronavirus zničil obor, vláda nepomohla, o práci přišly tisíce lidí – říkají

Praha, 1. 2. 2021 – Stovky výstavářských firem z celé republiky už téměř rok bojují o přežití v oboru, který se kvůli koronaviru zastavil prakticky ze dne na den. Více než polovina z nich stojí bezprostředně před krachem. Vláda výstavářům dle jejich slov zatím nepomohla. Slibovaný program Covid-Veletrhy stále není, a tak se zástupci výstavářů chystají vyrazit do Prahy vyjádřit svoji nespokojenost fyzickou přítomností „na očích“ těm, kteří jim měli pomoci. „Doufali jsme ve spuštění programu Covid-Veletrhy/kongresy, jenž počítal s částečným pokrytím loňských ztrát firem podnikajících v oboru veletrhů, kongresů a souvisejících B2B eventových akcí. Měl krýt 50 % ztrát od března do října 2020, za splnění dalších podmínek,“ říká prezident Asociace výstavářských firem (AVF) Jiří Carda. Jak dále připomíná, výstaváři v minulosti žádali například o půjčku z programu Covid I, která by jim mohla pomoci překlenout těžké měsíce a vyhnout se propouštění lidí nebo dokonce krachu. Stát jim nevyhověl ani v jediném případě s tím, že se jedná o rizikový sektor.„ V programu Covid II získaly podporu 2 firmy, v programu Covid nájemné I dosáhli na příspěvek pouze jednotlivci, u Covid Nájemné II dokonce nikdo. Jediným programem, který funguje je Antivirus, ale ten nás před pádem do propasti neuchrání,“ doplňuje Jiří Carda. Kvůli koronavirové epidemii museli výstaváři loni zastavit veškeré práce jako první, restart oboru je stále v nedohlednu. „Krize nás zasáhla mnohem dříve, než státy začaly omezovat ostatní obory. Nezpomalila nás na 50 nebo 70 %, zastavila nás z plné rychlosti na nulu prakticky přes noc. Zároveň je jasné, že výstavářství se začne rozbíhat jako jedno z posledních odvětví ekonomiky. Ztráty jsou obrovské, a mrzí nás, že jsme se jako nejvíce postižená branže žádné pomoci od státu téměř po roce trvání krize nedočkali,“ pokračuje Jiří Carda.

Jednou z ekonomických „obětí koronavirové krize“, která po téměř 20 letech existence musela ukončit činnost, je společnost PaPA CZ. „Byli jsme nuceni prodat veškerý majetek, abychom dostáli svým závazkům, a propustili jsme všechny zaměstnance,“ říká Miloslav Spurný, majitel firmy. České výstavářské firmy jsou téměř výhradně orientovány na export, živí je mezinárodní akce, největším zákazníkem je německý trh. Tuzemští výstaváři, světově proslulí svým umem a zlatými „českými ručičkami“, zaměstnávají tisíce lidí a další tisíce v podobě dodavatelů – osvětlení, grafiky, elektra, designu, audio techniky a dalších materiálů. I ti jsou na zdárné činnosti výstavářských firem závislí.

O AVF ČR

Asociace výstavářských firem ČR (AVF) je profesním sdružením výstavářských firem v ČR, které se zabývají návrhy a realizací veletržních a výstavních stánků a expozic. Členy asociace, která vznikla v roce 1994 a rovnou vstoupila i do asociace světové, je 15 největších firem působících v oboru, v současné době ale zastupuje celý výstavářský průmysl. Více informací na www.avfcr.cz.

Kardiologové: očkujte přednostně pacienty s nemocemi srdce a cév

Praha, 27. 1. 2021 – Čeští kardiologové apelují na vládní činitele, aby společně s lidmi vyšších věkových skupin upřednostnili v očkování proti koronaviru i pacienty s nemocemi srdce a cév. V Česku jde o skupinu čítající přibližně 800 000 osob. „Kardiaci jsou nejohroženější skupinou z hlediska úmrtnosti na covid-19. Pokud se nakazí a musí do nemocnice, umírá jich 10–15 %. Hůře jsou na tom jen pacienti s onkologickým onemocněním a s již existujícím onemocněním plic,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Podle kardiologů je již prokazatelně zdokumentováno, že nakažení virem covid-19, kteří se léčí s onemocněním srdce nebo cév, mají vysoké riziko „covidových“ komplikací. Také smrtnost je u nich násobně vyšší než u jedinců bez anamnézy kardiovaskulárního onemocnění. „Ve světle těchto dat a s ohledem na poměrně málo účinnou léčbu již nastalých komplikací považuje Česká kardiologická společnost za jedinou možnou cestu ochrany pacientů s onemocněním srdce a cév časnou vakcinaci proti covid-19,“ pokračuje prof. Linhart. „I přesto, že vakcíny byly vyvinuty ve velmi krátké době a nebyly specificky zkoušeny u jedinců s onemocněními srdce a cév, jeví se jejich podání v drtivé většině případů bezpečné. Podobně jako při očkování proti chřipce lze očekávat, že vakcinace vysoce rizikových nemocných by měla snížit riziko jejich úmrtí. Jen očkování proti chřipce snižuje například u nemocných se srdečním selháním celkovou úmrtnost o 17 %, efekt očkování proti koronaviru by měl být zásadně vyšší.“ Očkování je podle kardiologů bezpečné i pro ty, kteří užívají antikoagulační (protisrážlivou) léčbu, jen by tuto skutečnost měli lékaři nahlásit předem.

O postcovidové pacienty budou pečovat plicní lékaři

Od února oficiálně

Praha, 25. 1. 2021 – Pandemie koronaviru stvořila zbrusu novou kategorii nemocných – tzv. postcovidových. Jsou to lidé, kteří po prodělání nemoci stále bojují s jejími následky, jsou dušní, unavení, nemají čich a chuť, nemohou spát a stále je bolí hlava, nesoustředí se. Právě tito lidé, jimž zdravotní trápení s covidem neskončilo, se nově dostanou do péče plicních lékařů. Stejně jako ti, kteří leželi kvůli těžšímu průběhu koronaviru v nemocnici. Schválení vyhlášky, která novinku legislativně upravuje a spuštění speciálního registru, kam budou pneumologové péči o své pacienty zaznamenávat, je podle předsedkyně českých plicních lékařů prof. Martiny Vašákové na spadnutí. Bude nejpozději v únoru.

„Celá řada lidí, kteří prodělali covid-19, se i po jeho skončení potýká s obtížemi, většinou plicního rázu. O tyto lidi se staráme už delší dobu, ale nyní dostane péče oficiální rámec, jsou pro ni stvořeny postupy a bude spuštěn registr, kde můžeme shromažďovat data o dopadech nemoci. Pacienty do ambulancí plicních lékařů posílají nejenom nemocnice, ale také praktičtí lékaři,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Drtivá většina lidí, která plicního lékaře vyhledá ať už sama nebo na doporučení, si stěžuje na únavu. To, že na vině může být právě nedostatečná okysličenost, zjistí až pneumolog při podrobnější prohlídce. „Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede tzv. spirometrii – tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ popisuje prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Jak dále uvádí, v její plicní ambulanci v Brandýse nad Labem je z nově příchozích přibližně třetina „postcovidových“. Podobně je tomu i v pražském plicním zařízení Medicon. „Je nás zde osm lékařek a každý týden vyšetříme asi 40 nově příchozích postcovidových pacientů. Naštěstí jsme zatím téměř u nikoho neshledali závažné poškození plic, a to ani u těch, kteří byli na ventilátoru. Jen u nízkého procenta se objevují jisté patologie – mají například sníženou plicní difuzi či ventilační poruchu a v takových případech řešíme, zda léčit nebo sledovat, jestli se porucha sama časem nezlepší,“ říká doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D. z Medicon.

Plicní lékaři pevně stanovili pravidla, kterými se v péči o nemocné řídit. „Toho, kdo prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět 6–12 týdnů od stanovení diagnózy a pak po dalších šesti měsících pod dobu tří let podle klinického stavu. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Pacienty by měli sledovat i praktici a pokud mají podezření, že se nezotavují dostatečně, poslat je k nám,“ doplňuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Právě tato fakultní nemocnice nově otevřela Centrum postcovidové péče. „Většina příchozích jsou zcela noví pacienti bez předchozích potíží, nejčastěji ve středním věku, mezi 40–60 lety. Nejčastěji u nich vidíme poruchy plicní difuze a poruchu okysličení krve zejména při zátěži. Zajímavé je, že se vyskytují i lidé, u nichž se na CT plic objeví fibrotické změny, a oni nepociťují, že by se jim hůře dýchalo. Covid je bohužel nová a zrádná nemoc, která se mnohdy podceňuje. Denně vidíme lidi, zejména starší, kteří na covid umírají,“ uvádí pneumolog MUDr. Michal Kopecký, vedoucí královéhradeckého Centra postcovidové péče. Plicní lékaři postcovidové pacienty sledují a rozdělují do čtyř základních skupin podle projevů a průběhu nemoci. Vytváří pro ně léčebné postupy, případně předávají do péče dalších specialistů. „To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné. Zvlášť když se dostanou do plic a způsobí život ohrožující plicní embolii,“ dodává doc. Koblížek. Z celé skupiny těch, kteří onemocněli covid-19, má podle něj přetrvávající potíže přes 10 % nemocných, výjimkou nejsou ani mladší ročníky.

Co je to post covid syndrom?

Jde o soubor příznaků a chorobných změn, které postihují nejen plíce, ale i řadu jiných orgánů a tkání. Jedná se o změny způsobené:

- hypoxemií (nízkým obsahem kyslíku v krvi), zejména hypoxií (nedostatku kyslíku) v orgánech a tkáních při covid pneumonii a syndromu akutní dechové tísně - zánětlivou a koagulační (srážecí) fází akutního covid a post-akutního covid - přímým účinkem viru - intenzivní péčí

Praktici jsou připraveni očkovat – některé kraje si to nepřejí

Lidé ale chtějí dostat vakcínu u svého lékaře, kterého znají

Praha, 21. 1. 2021 – Některé kraje se snaží praktiky vyblokovat z očkování proti covid-19 a převést vakcinaci do velkokapacitních center. Praktici reagují – jsme připraveni, umíme to a lidé se chtějí očkovat u nás. Zaznělo to na dnešní tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL).

„Praktičtí lékaři tvoří robustní systém péče napříč Českou republikou, očkují na chřipku, tetanus a další nemoci, patří to mezi jejich běžnou agendu, jsou tedy na tuto akci perfektně připraveni. Pacienti se navíc chtějí nechat očkovat od lékaře, kterého znají – a jsou ochotni počkat, až bude mít vakcínu v ordinaci,“ shrnuje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. vědecký sekretář SVL. Tuto zkušenost potvrzují praktičtí lékaři v celé republice. Některé kraje však snahu o zapojení praktiků ignorují a z očkování se je snaží vyšachovat. „V Moravskoslezském kraji jsme se v pátek dozvěděli, že od úterý můžeme začít očkovat. Měli jsme dodat seznam lékařů, kteří se do očkování zapojí a počty pacientů. Do dvou dnů jsme dokázali zorganizovat 200 lékařů, připravených naočkovat 5800 lidí v kategorii 80+ a během víkendu je pozvat na následující týden. Den před akcí nám přišla SMS zpráva, že se celá akce ruší, bez zdůvodnění. Po dalších telefonátech pan hejtman přiznal, že nemá o zapojení praktiků do očkování vakcínou Pfizer v jejich ambulancích zájem. Také na Ústecku již domluvené očkování praktickými lékaři zastavili. Je to s podivem, protože jak pan premiér, tak ministr zdravotnictví očkování v ordinacích praktiků jednoznačně podporují,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. V krajích, kde o to má politická reprezentace zájem, není podle MUDr. Šonky problém očkování praktiky zorganizovat. „Například na Praze 7 jsme byli schopni během několika dnů naočkovat všech potřebných 1100 seniorů. Výborně funguje také spolupráce se Zlínským krajem. Bohužel jsou zde tací, kteří upřednostňují velkokapacitní očkovací centra – o důvodech nechci spekulovat, ale určitě jim nejde o lidi,“ dodává MUDr. Šonka. Podle lékařů navíc nedává smysl aby praktici jezdili očkovat do velkých center. Zvláště pro starší generaci je očkování v přátelském a známém prostředí jednodušší a bezpečnější. „Nikdo neočkuje více než praktik, kdo jiný by tak měl vakcinaci proti koronaviru provádět? Praktický lékař je pro lidi nejpřístupnější, je v lokalitě, kde přirozeně bydlí a má jejich důvěru. Což dokazují i stovky reakcí našich pacientů, kteří si chtějí počkat, až bude vakcína u nás. Nemá přece logiku, abychom je posílali do očkovacích center a pak je tam ještě jezdili očkovat,“ vysvětluje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL. Praktici jsou podle svých propočtů schopni naočkovat 10 lidí za den, což při počtu 5000 lékařů činí 50 000 denně očkovaných. „Jednotlivé ordinace se mezi sebou také mohou domluvit a vyhradit tzv. očkovací dny, při kterých jejich akutní agendu převezme druhá ordinace. To celý proces urychlí,“ doplňuje MUDr. Šonka. Podle něj není třeba, aby se zapojovali například lékárníci. „Lékařů je v ČR dost, 5000 praktiků je schopno naočkovat polovinu všech vakcín, dalších 35 000 aktivních lékařů v ČR určitě zvládne zbytek. Pokud budeme mít dostatek vakcín a materiálu, do podzimu jsme schopni naočkovat 6 milionů dávek,“ dodává. Pandemie vyžaduje od praktiků obrovské nasazení. V součtu běžných a covidových pacientů řeší až 200 000 kontaktů za den, drtivá většina se však týká koronaviru a s ním spojené agendy jako je například vystavování neschopenek, e-receptů nebo žádanek na testy. „Tvoříme hráz k vyšším patrům zdravotní péče, díky nám nezahlcují covidoví pacienti nemocnice. Přesto jsme schopní uspořádat naši péči tak, abychom mohli věnovat čas i očkování,“ vysvětluje MUDr. Mucha. Mnohé ordinace musely najmout další pracovní síly k řešení administrativy, případně využívají systémů jako „elektronická sestra“, které usnadňují objednávání pacientů. Podle praktiků jim administrativa zabere 3x více času než samotné očkování. Praktičtí lékaři nedoporučují zpřísnění lockdownu kvůli přítomnosti tzv. britské mutace koronaviru v ČR. „Někteří pacienti, zejména senioři, už měsíce nevyšli z domu, což je pro jejich fyzický a psychický stav velmi nezdravé. Evidujeme panické stavy, deprese. Nevidíme cestu, kam dále zpřísňovat, spíše bychom apelovali na osobní zodpovědnost a správné používání ochranných pomůcek,“ uzavírá MUDr. Mucha

Senior Pointy pomáhají s registrací k očkování . Problém je totiž i přečíst SMS

Praha, 18. 1. 2021 - Senior Pointy se houfně zapojují do pomoci seniorům. Prochází s nimi krok po kroku proces registrace k očkování proti covid-19. Minulý týden pomáhalo v jednotlivých krajích 9 poboček, tento týden se postupně přidává zbytek z celkem 36 Senior Pointů. Tyto „oázy pro seniory“ působí jako první pomoc nejstarším občanům již řadu let, lidé jsou zvyklí se na ně obracet nejenom pro možnost trávení volného času, ale také kvůli pomoci s nejrůznějšími administrativními nebo právními úkony. „Ve vybraných Senior Pointech jsou naši lidé na linkách a radí, co si připravit k registraci případně se seniory jednotlivé kroky projdou a vyplní formulář. Někde, po předchozí domluvě, pomohou i osobně. Od pátku jsme zaznamenali desítky telefonátů. Pro seniory je systém složitý, navíc drtivá většina nemá chytrý telefon, počítač o internetu nemluvě. Když například potřebovali přečíst PIN, který jim dorazil SMSkou, museli našim pracovníkům zavěsit, přečíst si jej a pak znovu zavolat. Naši zaměstnanci jsou se seniory ve styku, znají je. Proto se na ně starší lidé logicky obracejí i s touto záležitostí,“ říká Jakub Carda, ředitel brněnské firmy Společně, která se o seniory prostřednictvím Senior Pointů stará. Podle něj si zaměstnanci Senior Pointů nejvíce stěžovali na nefunkčnost systému a neustálý kolaps webových stránek. „Naše Senior Pointy se obecně do celé problematiky kolem očkování zapojují aktivně, například v Příbrami vyjednávají o zapůjčení prostoru kontaktního místa Senior Pointu jako místa pro očkování seniorů,“ dodává Jakub Carda. Zapojení Senior Pointů není časově omezené, dle ředitele budou pomáhat, dokud bude třeba.

Aktuálně zapojené Senior Pointy:

- Senior Point Brno, Mendlovo náměstí, od pondělí do pátku, vždy v 8–17 hodin, telefonicky na lince 800 190 011 nebo osobně (po předchozí domluvě)

- Senior Point Židenice, od pondělí do pátku od 9–12 hodin, na lince 603 970 017

- Senior Point Příbram, od pondělí do pátku 8 až 16 hodin, na lince 778 779 898 nebo osobně (po předchozí domluvě)

- Senior Point Kopřivnice, od pondělí do pátku 8–16 hodin na lince +420 770 138 188 nebo osobně (po předchozí domluvě)

- Senior Point Prachatice pod společností KreBul, o.p.s., od pondělí do pátku od 9–17 hodin na lince 388 424 196

- Senior Point Frýdek-Místek, pondělí až pátek 8–16 hodin na lince 770 122 800, osobně (po předchozí domluvě)

- Senior Point Břeclav, pondělí až pátek od 8–16 hodin, na lince 722 933 057, osobně (po předchozí domluvě)

- Senior Point Brandýs n. L., zájemci mohou přijít osobně v pondělí, středu a pátek od 9 do 11 hodin nebo volat na linku 731 681 274

- Senior Point Ostrava-Hrabůvka, každý pracovní den od 8 do 16 hodin na lince 702 237 132 nebo po předchozí domluvě osobně

Lidé s revmatem potřebují více lékařů a lépe rozmístěných

Praha, 17. 12. 2020 – Přiblížit péči k pacientům, nadchnout lékaře pro obor a dostat je do míst, kde zatím chybí, či upustit od léků, které nezabírají. To jsou cíle, které si na nedávném webináři o dostupnosti péče v oblasti revmatologie v ČR vytkli ti, kteří na to mají reálný vliv. Tedy zástupci odborné lékařské společnosti, zdravotních pojišťoven, farmakoekonomů a pacientů. V Česku trpí revmatoidní artritidou (RA) přibližně 95 000 lidí, ročně přibývá dalších 6 400. Autoimunitní nemoc útočí nejvíce na klouby, ty otékají, tuhnou a bolí. Běžné denní činnosti, jako je otevírání zašroubované láhve, zapnutí košile nebo zavázání tkaniček, se v podání revmatiků mění v bolestné drama. Přestože jde o nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit projevy, a oddálit tak invaliditu. Za poslední dva roky se významně zvýšil počet center biologické léčby stejně jako jejich rozpočty. Přibližně 37 % pacientů však stále nemá žádnou léčbu a na biologickou léčbu dosáhne jen asi 6–7 % nemocných.

„V 55 specializovaných centrech pro biologickou léčbou se s revmatoidní artritidou léčí pouze 6-7 % nemocných. To znamená, že u více než 90 % pacientů se pohybuje mimo centra, a na ty se musíme v následujících letech soustředit. Cílem pro nejbližší roky by mělo být navýšení na alespoň 10 %,“ řekl farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal. Podle zástupců zdravotních pojišťoven Davida Šmehlíka za VZP a Renaty Knorové z České průmyslové zdravotní pojišťovny není rozhodně na vině cena biologické léčby. Ta se v posledních letech díky příchodu biosimilars značně snížila. „Vidíme známky obratu k lepšímu. Rozpočty center jsou navyšovány dle počtu pacientů, snažíme se podporovat vznik nových center a za poslední dva roky se nám zvýšily počty úvazků ambulantních revmatologů téměř o 10 %, když předtím jen klesaly. Úzce spolupracujeme jak s odbornou společností, tak s pacientskou organizací na změně,“ prohlásil David Šmehlík, náměstek pro zdravotní péči VZP. Obor trpí nerovnoměrným rozložením revmatologů, a také jejich nedostatkem. „Revmatologie je náročná, a ne příliš dobře ohodnocená. Pro lékaře proto není obor finančně tak atraktivní, jako řada jiných specializací. Stávající centra jsou přetížena, že už nové pacienty neberou a pokud ano, prodlužují se čekací doby na prohlídky. V některých místech republiky, například v Havlíčkově Brodě se nám dlouhodobě nedaří sehnat revmatologa vůbec,“ poznamenal předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc. Právě rovnoměrné zasíťování republiky revmatology považuje za jeden z nejdůležitějších úkolů, který před sebou obor má. Ke zmapování současného stavu poslouží mimo jiné Revma mapa, kterou ve spolupráci s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP sestavuje pacientská organizace Revma Liga – ta také setkání expertů zorganizovala. „Chceme, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi. Nelíbí se nám ani fakt, že o 80 % pacientů s RA pořádně nic nevíme, protože nejsou ani v registru, ani ve specializovaných centrech,“ řekla Edita Müllerová, předsedkyně Revma Ligy ČR. Podle dat zdravotních pojišťoven i revmatologické společnosti chybí specialisté především na Vysočině, na Mělnicku, v Teplicích nebo v Děčíně. „Pacient má právo mít svého revmatologa do 60 minut od bydliště, a podle našich údajů tomu tak je. Bohužel ne všichni pacienti nám řeknou, kde opravdu bydlí,“ doplnila MUDr. Renata Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven. „Data říkají, že špatná dostupnost je na Jesenicku, Děčínsku a v Rakovníku, ale naši klienti se na nás mohou obrátit napřímo, pokud potřebného lékaře nemohou sehnat – málokdo však o této možnosti ví.“ Pacienti, pojišťovny i lékaři by také ocenili, kdyby věděli, jak moc kvalitní péče se v konkrétním místě pacientům dostává. Indikátory kvality by podle expertů měly vzniknout v nejbližších letech. „Nejnovější názory například poukazují na léčbu glukokortikoidy, která je krátkodobě efektivní, ale při dlouhodobém užívání má naopak neblahý dopad na organismus. Kvalitu léčby v ambulancích tak lze do jisté míry odvozovat i z toho, v jaké míře se glukokortikoidy používají,“ doplňuje prof. Vencovský. Připomněl také, že počet pacientů na biologické léčbě rok od roku stoupá. Důležité ale je, aby se pacient dostal do péče odborníka včas. „Z dotazníku mezi našimi členy bohužel vyplynulo, že než se nemocný dostane k revmatologovi, uplyne 3 až 5 měsíců,“ reagovala Edita Müllerová z Revma Ligy. Podle farmakoekonoma Doležala připadá ročně na jednu ordinaci v průměru 496 pacientů s revmatoidní artritidou.

O nemoci

O Revma Lize ČR

Revma Liga ČR je společnost lidí s revmatismem, jejich rodinných příslušníků a přátel. Cílem společnosti je již více než 27 let zvyšovat povědomí o revmatických chorobách a pomáhat nemocným. Její členové bojují za plnohodnotný a rovnoprávný život zdravotně postižených a vytvářejí pro ně regionální kluby po celé České republice. Revma Liga ČR spolupracuje s mezinárodními organizacemi stejného zaměření, je vyhledávaným a rovnocenným partnerem pro pacienty, lékaře, zdravotníky i státní správu. Svou činností motivuje pacienty a ukazuje zdravé populaci svět očima revmatiků. Heslem ligy je: Revma si nevybírá, ale spolu to zvládneme. Více informací na www.revmaliga.cz.

Odborníci na reprodukci vytáhli do boje proti mýtům

V ČR startuje boj za lepší plodnost

Praha, 15. 12. 2020 – Mladí lidé mají zkreslené představy o své plodnosti. Téměř dvě třetiny z nich se domnívají, že pravděpodobnost přirozeného početí v době ovulace je přibližně 50–100 %, což je vysoko nad realitou. Věří, že nebude problém mít dítě ve 40 letech a od umělého oplodnění čekají zázraky. Se špatnou informovaností, která pak vede k vyšší míře neplodnosti, se nyní rozhodli bojovat nejen odborníci na reprodukční medicínu.

Desítky studií, ve kterých odborníci v různých částech světa testovali znalosti lidí o rozmnožování, ukázaly, že přirozená plodnost žen se značně přeceňuje. „Informovanost v oblasti reprodukce má zásadní vliv na rozhodování o plánování rodičovství. Páry ale často vycházejí z mylných domněnek a případný problém s neplodností si nepřipouští, ani když se jim řadu let nedaří otěhotnět. Chceme to změnit,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, garant projektu Moje reprodukční zdraví a odborník na léčbu neplodnosti. Vzdělávací projekt je součástí celosvětové globální kampaně, která je odpovědí na klesající porodnost a nízké povědomí. Experti na reprodukční medicínu do něj plánují zapojit gynekology a praktické lékaře, kteří tak budou mít možnost upozornit své pacienty včas na potenciální rizika. „Vzdělávací projekt vítáme. Jsme přesvědčeni, že současný stav vyžaduje systémovou edukaci. Kromě připomínání případných rizik a úskalí během preventivních prohlídek u praktických lékařů si pacienti budou moct o problematice zjistit více z materiálů v našich čekárnách a díky online průvodci reprodukčního zdraví pak také v klidu doma,“ popisuje MUDr. Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů.

O případném rodičovství by podle odborníků měli mladí lidé uvažovat několik let dopředu a zohlednit svůj životní styl. „Jestliže se žena v 35 letech rozhodne, že chce mít dítě, a teprve na tom začíná pracovat, je to pozdě. V této době už se jí snižuje kvalita vajíček a úměrně s tím klesá i šance na otěhotnění,“ varuje MUDr. Machač. Problémy s plodností má dnes přibližně každý šestý pár. Za posledních deset let se počet cyklů, jež mají vést k léčbě neplodnosti, téměř zdvojnásobil. Pomoc reprodukčních klinik vyhledávají stále starší páry. „Často k nám přijdou lidé, jež očekávají, že se úspěšnost umělého oplodnění pohybuje kolem 80–90 %. Přitom šance, že žena ve věku do 35 let takto otěhotní a porodí své dítě z jednoho léčebného cyklu, je jen 20–30 %. Jakmile žena překročí hranici 40 let, můžeme se bavit maximálně o jednotkách procent,“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi, lékař z reprodukční kliniky Reprofit. Ideální věk pro otěhotnění se pohybuje kolem 22–24 let, v Česku vystoupal průměrný věk prvorodiček nad 30 let. Odborníci se shodují, že po jednom roce marných pokusů o otěhotnění je vhodné dohodnout se na konzultaci s lékařem. „S neplodností, která je způsobena různými zdravotními komplikacemi, si umíme poradit. Mnohem častěji však před sebou máme zdravý pár ve věku kolem 40 let, kterému se nedaří otěhotnět jen kvůli vyššímu věku,“ doplňuje MUDr. Machač. Více informací o projektu najdete na www.mojereprodukcnizdravi.cz.

Postoj Sdružení praktických lékařů k plošnému testování na covid-19

Praktičtí lékaři by měli plnit svůj primární úkol a to léčit nemocné, ať už s covidem-19 nebo bez něj. K plošnému testování již máme v ČR dostatečnou síť odběrových center - jejich kapacita je dostatečná. Vybraní praktici, kteří se přesto rozhodnou pomoci a k plošnému testování se přihlásí, budou součástí sítě sekundární. Pomohou tím, že budou provádět testy především u svých registrovaných pacientů, kteří o to projeví zájem. Účast praktických lékařů na plošném testování asymptomatických pacientů antigenními testy je dobrovolná. Každý musí zvážit, zda k testování najde volnou kapacitu a jestli je schopen si zorganizovat provoz praxe. Vzhledem k tomu, že epidemie je opět na vzestupu, nových pacientů přibývá a lékaři zůstávají ve svých ordinacích dlouhé hodiny po svých ordinačních hodinách. Jsou plně vytíženi a nemají kapacity na to, aby testovali lidi z ulice. Na bedrech praktiků leží také péče o ostatní registrované bez covid-19. Pro tyto pacienty, kteří jsou často staří a polymorbidní, je nutné udržet naše praxe v plném provozu. Zvlášť v této době, kdy mají často omezený přístup k péči v odborných ambulancích (zejména nemocničních) a ordinace praktického lékaře je pro ně bezpečným místem, kde tuto péči dostanou.

Pacientka: „Zbýval mi rok, lékaři mě vrátili zpět do života...“

Imunoterapie pomáhá „beznadějným“ případům

Praha, 14. 12. 2020 – „Zbývalo mi několik měsíců, možná rok, lékaři mě vrátili do života,“ říká téměř na potkání čtyřiaosmdesátiletá Lucie Vítková. To, že má rakovinu plic s metastázami, se dozvěděla před rokem a osmi měsíci – lékaři jí po sérii testů nasadili okamžitě imunoonkologickou léčbu, ta jí perfektně zabrala a paní Lucie se cítí jako před nemocí.„Přestože jsem z Kroměříže, pro léčbu jsem si jela do Olomouce – před 22 lety jsem se tady léčila s rakovinou prsu a vyléčili mě, tak jsem se zase vrátila,“ říká Lucie Vítková, která dojíždí vlastním autem. „Protože už je mi 84 let, říkali mi, že kvůli věku to nemusí tak dobře zabrat, ale cítila jsem úlevu téměř okamžitě po první kapačce. Chodím na ně každé tři týdny a cítím se zcela zdravě, nemám ani žádné vedlejší účinky,“ popisuje pacientka, která je vdovou a žije ve třetím patře bez výtahu. Než uslyšela diagnózu, myslela si, že ji trápí chřipka. Když ale nemohla vyjít do patra a musela odpočívat po několika krocích při cestě z pokoje do pokoje, šla si pro zjištění příčin svých potíží k lékaři.„Vyšetření CT plic u pacientky odhalilo mnohočetná nádorová ložiska v levé plíci, zvětšené uzliny v mezihrudí a přítomnost výpotku v pohrudniční dutině. Po sérii vyšetření jsme stanovili diagnózu dlaždicobuněčný plicní karcinom a protože vyšetření tzv. prediktivních markerů ukázalo, že nádor by mohl dobře reagovat na imunoterapeutický lék, nasadili jsme jej. Již první kontrolní vyšetření ukázala dobrý efekt. Pacientka absolvovala už jen jednu punkci menšího množství výpotku, zlepšila se jí chuť k jídlu, ustoupila dušnost a kašel po námaze. Efekt léčby potvrdil kontrolní RTG a CT,“ říká MUDr. Juraj Kultan, vedoucí pneumoonkolog Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc. Klinika je jedním z center, kde vysoce specializovaná léčba plicních nádorů probíhá, imunoterapii zde standardně používají od roku 2018, do letošního listopadu se v ní takto léčí přibližně 130 nemocných. Imunoterapie oprašuje původní myšlenku, že jednou z podmínek vzniku zhoubných nádorů je selhání imunitního systému. Lékaři s pomocí léků tento systém nabudí a odbrzdí tak, aby zaútočil na nádor – imunoterapii považují odborníci za jeden z největších objevů v medicíně. „Loni jsme se navíc dočkali uvolnění imunoterapeutického léku pro část nemocných už v první linii,“ připomíná MUDr. Kultan. Rakovina plic je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V Česku má ročně na svědomí asi 5 500 lidí – 85 % z nich jen proto, že se na nemoc přišlo pozdě, tedy ve stadiu, kdy plicní nádor metastazoval. „Až donedávna pacienti umírali do několika měsíců od diagnózy. Díky novým diagnostickým a léčebným metodám je možné řadu pacientů zcela vyléčit a těm, kteří byli diagnostikováni v pokročilém stadiu, je možné podstatně prodloužit život – až čtyřnásobně a v dobré kvalitě,“ říká MUDr. Milan Sova, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc. „Na klinice máme jednu z nevyšších diagnostických výtěžností, tedy množství objasněných případů rakoviny plic v rámci celé České republiky. Je to zejména kvůli pokročilosti jednotlivých bronchologických metod. Díky různým navigačním metodám jsme schopni odebírat vzorky nádorové tkáně i z malých, periferních ložisek. Díky tomu je diagnostika rychlejší a přesnější,“ doplňuje MUDr. Sova. Oba lékaři připomínají, že imunoterapii nelze nasadit každému pacientovi s plicním karcinomem. „Nemůžeme jej podat například nemocným v celkově špatném výkonnostním stavu nebo těm, kteří se potýkají se závažným autoimunitním onemocněním, poruchou funkce orgánů, jako jsou plíce, játra, ledviny, nebo nemocným s pozitivitou určitých mutací na nádorových buňkách. Nicméně rozhodně oproti předchozím možnostem, kdy jedinou systémovou léčebnou možností byla chemoterapie nebo cílená léčba, je to značný posun. Pacienti v pokročilém stadiu mají větší procento léčebných odpovědí, prodlužuje se doba do progrese i celkové přežití, a navíc u části z nich pozorujeme dlouhodobý efekt léčby – přežití tři, pět i více let, které bylo před érou imunoterapie vzácné až raritní,“ doplňuje MUDr. Kultan. Lucie Vítková žije sama, manžel jí zemřel a jak říká, musí bojovat. Na olomouckou nemocnici, kde jí lékaři už dvakrát pomohli, nedá dopustit. „Onemocnění pacientky je díky léčbě stále v remisi, což můžeme označit za obrovský úspěch současné medicíny,“ dodává MUDr. Kulta

Návštěvy v domovech seniorů výskyt nemoci neovlivnily

Pro klienty a příbuzné jsou zákazy přitom devastující

Praha, 8. 12. 2020 - Zákazy návštěv příliš neovlivnily výskyt koronaviru v domovech pro seniory. Nákazu do zařízení nosí hlavně zaměstnanci. Klienty pobytových sociálních zařízení a jejich příbuzné zákazy přitom zbytečně stresují a nepřispívají k dobrému duševnímu a fyzickému zdraví. Toto zaznělo na dnešní tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) z úst člena výboru MUDr. Borise Šťastného, který je zároveň předsedou správní rady sítě Alzheimer Home v České republice. „Zákaz návštěv v sociálních zařízeních začal platit 9. října. Ze statistických údajů však jasně vyplývá, že zákaz návštěv neměl na pokles výskytu koronaviru v těchto zařízeních žádný vliv. Naopak výskyt v domovech kopíroval křivku výskytu viru v české populaci – je tedy jasné, že průnik nákazy do domovů mají nejvíce na svědomí samotní zaměstnanci. Proto považujeme za přínosné, aby plošné testování zaměstnanců bylo zachováno a ideálně se přeneslo jako povinnost do 3, 4 a 5 stupně PSA. Po zavedení plošného a pravidelného testování u klientů a zaměstanců začala křivka nově nakažených pozvolna klesat. U klientů by pro testování stačil až stupeň 5,“ vysvětluje lékař. Kritizuje také současná pravidla regulace návštěv podle systému PES s tím, že by měla být aktualizována. Na psychiku klientů mají podle Šťastného tato opatření devastující vliv. V současnosti může na návštěvu za příbuznými v těchto domovech jen ten, kdo v minulých 3 měsících prodělal covid-19 nebo má čerstvý negativní test.

Z celkového počtu 65 000 klientů pobytových sociálních služeb se koronavirem v podzimní vlně nakazilo dosud přes 12 000 klientů, tedy přibližně 18 %. Vrchol nastal 15. listopadu a to s 5100 nemocnými. Plošné testování domovech pro seniory mělo začít 11. listopadu, u klientů skončilo 3. prosince, u zaměstnanců až 12. prosince. Dle odborníků ze SVL by však mělo probíhat i nadále, zvláště v souvislosti s uvolňováním restrikcí. Podle doc. MUDr. Bohumila Seiferta, Ph.D. vědeckého sekretáře SVL, by mohly napomoci antigenní testy, které nákazu nejspolehlivěji prokáží den před vypuknutím příznaků a v dalších 5 dnech – jejich citlivost dosahuje 90 % a jsou ideální při lokálním vzplanutí epidemie. „Hlavním úkolem praktického lékaře však není testovat, ale zůstat hrází mezi pacienty a specialisty a nemocnicemi – zabránit přetížení systému a odbavit co nejvíce nemocných v našich ordinacích,“ vysvětluje doc. Seifert. „Testování by mělo být pro praktiky dobrovolné. Aby jej provozovali ti, kteří na to mají personální vybavení a zázemí a neohrozili ostatní pacienty a chod svých ordinací.“ Praktický lékař Cyril Mucha také potvrdil, že praktici rádi využívají telemedicínu, která ale nikdy podle něj nemůže zcela nahradit fyzický kontakt lékaře s pacientem. Varoval však před „potulnými praxemi“, které se chtějí přiživit na současné situaci a zavádějí nejrůznější telemedicínské aplikace a služby, a přitom nejsou poskytovateli zdravotní péče. „V posledních měsících se objevila řada „spasitelů“, kteří nabízejí, že budou telemedicínu organizovat. To ale není tak jednoduché – otázka na internetovém fóru není telemedicína – to by se mohl pacient zeptat na stav svého bolavého kolene sousedky. Ten, kdo telemedicínu poskytuje, musí být registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb, mít ordinaci, znát pacienta, a vyšetření musí mít všechny atributy klasického vyšetření v ordinaci – musí být jasné kdo je poskytuje, a komu. Poté musí vzniknout zdravotní záznam,“ doplňuje MUDr. Mucha a zdrůraznil, že praktičtí lékaři jsou zde pro pacienty stále, jak fyzicky, tak i telemedicínsky. Lékaři řešili i budoucí vakcinaci proti koronaviru – dle svých slov však mají zatím stejné informace jako veřejnost.

Telemedicína: dobrý sluha – špatný pán, říkají pneumologové

Na dálku lze předepsat jen léky

Praha, 9. 12. 2020 – Pandemie koronaviru prohnala české zdravotnictví „urychlovačem“ a definitivně změnila jeho tvář. V několika měsících muselo akceptovat a prodělat změny, na něž by si za obvyklých podmínek zvykalo ještě několik let. Především v oblasti moderních technologií a tolik skloňované telemedicíny. Zatímco někteří lékaři si zavedení telemedicíny pochvalují, jiní poukazují na její zásadní nedostatky – zejména v oblast plic. „Plicní lékařství je jedním z posledních oborů, kde je nutné si pacienta poslechnout fonendoskopem, jen tak získáme informace potřebné pro stanovení diagnózy – například astmatu. Toto prvotní vyšetření nelze udělat na dálku. A stejné je to s kontrolami již diagnostikovaných pacientů – takřka bez výjimky používáme tzv. spirometrii, která nám ukazuje, v jaké kondici plíce jsou. Přestože nyní běží ve světě řada studií, kdy se zkouší zavedení domácí spirometrie, rutinně se tyto metody nepoužívají. Nejsou přístroje a také je velmi těžké provést měření v domácím prostředí správně,“ říká MUDr. Milan Sova, Ph.D., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). Není pochyb o tom, že pandemie rozmetala jistoty českého pacienta a zasela strach, že se v místě, kde by se měl dočkat pomoci, může potkat s potenciálně nebezpečným virem. „Pneumologové jsou přitom zvyklí, že do ordinace může přijít člověk s nakažlivou nemocí typu tuberkulóza, a proto – dávno před koronavirem – dodržují přísné hygienické podmínky. V čekárnách obvykle sedí jen omezený počet lidí, ambulance bývají vzdálené od ostatních, vše se neustále dezinfikuje. Lidé jsou u lékařů paradoxně ve větším bezpečí než například v práci,“ pokračuje pneumolog s tím, že právě u plicních nemocí může ignorování prvotních problémů dopadnou fatálně. Například u chronické obstrukční plicní nemoci pneumologové odhadují, že 300 000 lidí nemoc má, ale neví o ní, dušnost ignoruje, k lékaři nejde a neléčí se. Pandemie ochotu lidí zajít za lékařem dramaticky zbrzdila. Ještě horší je situace u rakoviny plic, kde kolem 80 % lidí přijde pozdě, v době, kdy už není možné nádor operovat. „Každý měsíc prodlení představuje u karcinomu plic výrazně negativní prognostický marker. Jinými slovy, čím později člověk přijde, tím menší má šance na diagnózu, léčbu a přežití nebo i vyléčení. Stanovit diagnózu po telefonu, přes e-mail nebo video by si žádný z kolegů netroufl, fyzická přítomnost pacienta v ordinaci je naprosto nutná,“ popisuje omezení telemedicíny předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.

Podle MUDr. Sovy letos přišlo do ambulancí plicních lékařů odhadem o pětinu lidí méně než v roce 2019 – příčinu vidí právě ve strachu z nákazy v ordinaci. Dalším příkladem, kdy se telemedicína ukazuje být dobrým sluhou, ale špatným pánem, je spánková medicína. „Zde má telemedicína své nezpochybnitelné místo třeba u pacientů s poruchami dýchání ve spánku, kdy je možné je na dálku sledovat a následně upravovat jejich léčbu. Na druhou stranu covid-19 na jaře zcela zmrazil činnost spánkových pracovišť a v rámci zahájení léčby nám telemedicína příliš nepomůže,“ doplňuje MUDr. Sova, který je zároveň vedoucím laboratoře spánkové medicíny Fakultní nemocnice Olomouc. Podle odborníků tak vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit a následky se projeví později v podobě různých chronických onemocnění. Covid-19 omezil také činnost plicních rehabilitací, které jsou pro zlepšení stavu pacienta zásadní – ani zde nelze pacienta ošetřit pouze vzdáleně. „Plicní rehabilitace se skládá především z pohybové léčby – vytrvalostního a silového tréninku a z technik respirační fyzioterapie. K nim jsou přidávány i další koncepty, u mnohých z nich je nezbytná kontrola provedení techniky a dopomoc s cvičením přímo od terapeuta – jako např. manuální ošetření tkání hrudníku pomocí měkkých a mobilizačních technik či nácvik dýchání přes dechové trenažéry, což se přes obrazovku udělat nedá. Bez ošetření těchto tkání často nelze zlepšit dechový vzor. Kromě toho si pacient paradoxně může špatně prováděným cvičením ublížit,“ říká fyzioterapeutka doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého s tím, že u plicních pacientů se navíc kontroluje během vytrvalostního tréninku tepová frekvence i saturace hemoglobinu kyslíkem. Jedinou oblastí, kde podle předsedy ČARO může telemedicína fungovat bezchybně, je předepisování medikace stabilním pacientům.

Návštěvy v domovech seniorů výskyt nemoci neovlivnily

Pro klienty a příbuzné jsou zákazy přitom devastující

Podle doc. MUDr. Bohumila Seiferta, Ph.D. vědeckého sekretáře SVL, by mohly napomoci antigenní testy, které nákazu nejspolehlivěji prokáží den před vypuknutím příznaků a v dalších 5 dnech – jejich citlivost dosahuje 90 % a jsou ideální při lokálním vzplanutí epidemie. „Hlavním úkolem praktického lékaře však není testovat, ale zůstat hrází mezi pacienty a specialisty a nemocnicemi – zabránit přetížení systému a odbavit co nejvíce nemocných v našich ordinacích,“ vysvětluje doc. Seifert. „Testování by mělo být pro praktiky dobrovolné. Aby jej provozovali ti, kteří na to mají personální vybavení a zázemí a neohrozili ostatní pacienty a chod svých ordinací.“

Praktický lékař Cyril Mucha také potvrdil, že praktici rádi využívají telemedicínu, která ale nikdy podle něj nemůže zcela nahradit fyzický kontakt lékaře s pacientem. Varoval však před „potulnými praxemi“, které se chtějí přiživit na současné situaci a zavádějí nejrůznější telemedicínské aplikace a služby, a přitom nejsou poskytovateli zdravotní péče. „V posledních měsících se objevila řada „spasitelů“, kteří nabízejí, že budou telemedicínu organizovat. To ale není tak jednoduché – otázka na internetovém fóru není telemedicína – to by se mohl pacient zeptat na stav svého bolavého kolene sousedky. Ten, kdo telemedicínu poskytuje, musí být registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb, mít ordinaci, znát pacienta, a vyšetření musí mít všechny atributy klasického vyšetření v ordinaci – musí být jasné kdo je poskytuje, a komu. Poté musí vzniknout zdravotní záznam,“ doplňuje MUDr. Mucha a zdrůraznil, že praktičtí lékaři jsou zde pro pacienty stále, jak fyzicky, tak i telemedicínsky.

Lékaři řešili i budoucí vakcinaci proti koronaviru – dle svých slov však mají zatím stejné informace jako veřejnost.

Lidé s migrénou těžko hledají práci

Praha, 2. 12. 2020 – Úporná bolest hlavy, zvracení nebo poruchy vidění. I tak dokáže migréna pacientům komplikovat život klidně desetkrát v měsíci. Nepochopení společnosti často nutí lidi s migrénou nemoc tajit, ta přitom kromě fyzické bolesti způsobuje řadu dalších problémů – například s hledáním a udržením zaměstnání. Pacientům však svítá naděje v podobě moderní léčby, která je od letoška dostupnější. I to zaznělo na historicky první pacientské konferenci pro lidi s migrénou, kterou pořádala pacientská organizace Migréna-help. V Česku se s migrénou potýká přibližně milion lidí. Nemoc si vybírá třikrát častěji ženy než muže a bere jim celé dny – ti, kteří mají tři záchvaty měsíčně, ztrácí za deset let téměř rok života. Podle průzkumů ji navíc 60 % pacientů tají před svým okolím. „Migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech. Společnost to tak bohužel mnohdy nechápe, a proto se řada lidí s migrénou cítí stigmatizovaná a ve své nemoci osamělá. I to jsme chtěli prostřednictvím konference změnit – ukázat pacientům, že na to nejsou sami a že existuje i účinná pomoc,“ řekla Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Podle Eleny Ruiz de la Torre, ředitelky Evropské aliance pro migrénu a bolesti hlavy, jsou lidé s migrénou superhrdinové, plní všechny svoje povinnosti i přes ataky nemoci. „V mnoha zemích se migréna považuje jenom za větší bolest hlavy a toto vnímání je třeba změnit. Okolí migréně nerozumí – vidí jen to, že občas chybíme v práci nebo se nemůžeme zúčastnit nějaké aktivity,“ řekla českým pacientům Elena Ruiz de la Torre, která sama trpí migrénou od dvanácti let. Z průzkumu, který provedla organizace European Migraine and Headache Alliance (EMHA) mezi 3 342 lidmi trpících migrénou převážně ze sedmi evropských zemí (Španělsko, Itálie, Velká Británie, Francie, Irsko, Německo a Portugalsko) a nazvala jej „Migréna v práci“, vyplynulo, že 45 % respondentů mělo kvůli migréně potíže s prodloužením pracovní smlouvy, 43 % mělo problém práci vůbec získat a 33 % dokonce dostalo od svého zaměstnavatele výtku, například právě kvůli tomu, že jim záchvat migrény znemožnil do práce některý den přijít. „Je třeba zaměstnavatele s nemocí seznámit a vysvětlit, že si všechny pracovní povinnosti splníme – jen potřebujeme občas trochu pochopení,“ dodává Ruiz de la Torre a doporučuje lidem s migrénou sdružovat se v pacientských organizacích, a získávat tak čerstvé a spolehlivé informace nejen o své nemoci, ale především o léčbě. Až 40 % pacientů v Česku o své diagnóze ani neví, přitom účinná pomoc je dobře dostupná. Jak na konferenci prozradila neuroložka MUDr. Eva Medová, u menších počtů záchvatů stačí akutní léčba – běžná analgetika nebo tzv. triptany. Při čtyřech a více záchvatech měsíčně je již podle ní vhodné nasadit preventivní léčbu, kterou pacientovi předpisuje neurolog. Ten jej může také odeslat do specializovaného centra pro léčbu bolesti hlavy, kterých je v Česku již přes 30. „Preventivní léčbou dnes dokážeme snížit počty záchvatů až o 50 %, a to pomocí přípravků, jež byly původně vyvinuty pro jiná onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu. Od letoška pojišťovny proplácí i tzv. biologickou léčbu, specificky vyvinutou pro profylaxi migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho u biologických léků pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ řekla MUDr. Medová. V Centrech pro léčbu bolesti podle ní pacientům s migrénou kromě léků nabízejí i psychoterapii a fyzioterapii. Ty si vyzkoušeli přímo i účastníci konference, a to na workshopu v podobě technik pro uvolňování svalového napětí, které podle odborníků mohou pomoci oddálit ataky nemoci, a na individuálních psychoterapeutických online sezeních. O svou zkušenost se s účastníky konference podělila i herečka a moderátorka Ester Janečková, kterou migréna trápí už od mládí. „Chvíli trvalo, než lidé v mém okolí začali nemoc brát opravdu vážně. I můj manžel musel pochopit, že to není jen tak a začal mít větší ohledy. Ale mám to štěstí, že mi počty záchvatů s věkem spíše ubývají. Zároveň už vím, jak se zařídit, když cítím, že na mě záchvat přichází třeba při natáčení. A někdy prostě trpím při něm,“ prozradila Janečková, která někdy pro úlevu využívá i akupunkturu. Účastníci konference se také seznámili s novou mobilní aplikací Migréna Kompas, která pomáhá nemoc lépe pochopit a zvládat. Uživatelům aplikace umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Aplikace také například nabízí tipy a triky, jak režimovými opatřeními záchvatům předcházet. „Díky aplikaci pacienti lépe porozumí svému onemocnění, mohou objevit například spouštěče atak. Aplikace slouží i jako pomocník při rozhovoru pacienta s neurologem, veškerá data lze totiž bezpečným způsobem exportovat a lékaři ukázat,“ popsala Jitka Hrabánková z české společnosti Pears Health Cyber, která aplikaci vyvíjela a testovala společně s lékaři a pacientskou organizací Migréna-help. Vývoj aplikace, kterou si do této doby nainstalovalo 1 637 uživatelů, podpořila společnost Teva Pharmaceuticals. Záznam konference je možné zhlédnout na https://www.migrena-help.cz/zaznam-konference/.

O Migréna-help

Organizace funguje od listopadu 2018, kdy ji založila Bc. Rýza Blažejovská, DiS., která sama migrénou trpí. Jejím posláním je zajistit lepší přístup k informacím lidem s migrénou a pracovat na lepším porozumění společnosti vůči potřebám pacientů. Svojí činností chce vytvořit podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život lidí s migrénou. Více informací na www.migrena-help.cz a na www.migrena-kompas.cz.

O léčbě migrény

Koronavirus se podle vědců mateřským mlékem nepřenáší

Praha, 25. 11 .2020 – Může kojící matka přenést koronavirus na své dítě? Touto otázkou se od počátku koronavirové pandemie zabývají vědci po celém světě. Odpověď přináší americká studie z Kalifornské univerzity. Vědci zkoumali mateřské mléko nemocných žen a přítomnost viru, který způsobuje nemoc covid-19, u žádného vzorku nepotvrdili.

„Na základě dosavadních poznatků předpokládáme, že nemoc covid-19 nemá na šestinedělí ani těhotenství žádný vliv. Světová zdravotnická organizace ani Evropská organizace pro asistovanou reprodukci nevydaly žádné upozornění, že by se lidé neměli pohlavně stýkat,“ říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z reprodukční kliniky Reprofit. Kvůli obavě z nákazy koronavirem odkládají některé páry založení rodiny, a to jak přirozeným způsobem, tak za pomoci asistované reprodukce. „Z důvodu pandemie rozhodně početí oddalovat nedoporučuji. Zdánlivě vypadá, že odklad miminka nic neznamená, ale starším párům může bohužel takzvaně ujet vlak. Ve vyšším věku plodnost rapidně klesá, a každý měsíc se tak počítá,“ upozorňuje MUDr. Machač. Těhotné ženy by však měly v období pandemie dodržovat všechna doporučená nařízení a vyhýbat se rizikovým kontaktům. Důležitý je přísun vitaminů i pobyt na čerstvém vzduchu a slunci právě z důvodu dostatku vitaminu D. Pokud je v rodině někdo nakažený, je podle odborníků vhodné, aby se od něj těhotná žena izolovala. „Obezřetné by měly být především ženy trpící diabetem, obezitou nebo vysokým krevním tlakem, jelikož osoby s těmito nemocemi mívají zpravidla těžší průběh nemoci covid-19 a už samotné těhotenství je pro ně zátěž,“ vysvětluje MUDr. Machač, který musel koronavirové pandemii uzpůsobit chod své ordinace. Pacientům při vstupu měří teplotu a těm, kteří mají horečku, kašel nebo další typické symptomy pro nemoc covid-19, léčbu odkládá. „Máme pacientky, které se nakazily koronavirem a současně se u nás léčily. U těchto případů nedoporučujeme transfer embryí do dělohy. Nebojíme se o embryo, ale nevíme, zda se zdravotní stav pacientky nezhorší, a chceme předejít riziku, že těhotná žena skončí na jednotce intenzivní péče,“ říká MUDr. Machač. Situace v ordinacích a porodnicích je podle něj mnohem klidnější, než tomu bylo při první vlně pandemie. „V březnu a dubnu jsme ještě spoustu věcí nevěděli a byli v nejistotě. Teď už jsme si zvykli jak my, tak porodníci,“ popisuje MUDr. Machač.

Pro těhotné ženy a jejich potomky mohou být nebezpečné jiné nemoci. Z matky na dítě se nejčastěji přenáší infekce streptokokem. „Pro novorozeně je to závažná infekce, všechny matky proto v 36. týdnu vyšetřujeme, jestli v pochvě nemají streptokoka. Když infekci skutečně objevíme, podáme ženě při porodu antibiotika,“ přibližuje MUDr. Machač. Zatímco u ženy v drtivé většině probíhá infekce streptokokem bezpříznakově, miminku by mohla způsobit zápal plic. Z matky na dítě se nákaza přenáší až vaginálním porodem. Kromě streptokoka může žena na dítě přenést i pohlavní nemoci. Lékaři proto nastávající maminky vždy preventivně testují.

Lidé se bojí chodit k lékaři kvůli covidu-19

Jejich nemoci ale nečekají až pandemie pomine

Praha, 23. 11. 2020 - Lidé se bojí zajít k lékaři či do nemocnice - sice už méně než jaře, ale přesto. Stovky jich tak zanedbávají péči o svá chronická onemocnění, nebo dokonce propásnou šanci zavčas objevit, co je trápí. Situaci neprospívá ani zabrzdění péče o chronické pacienty a přesun řady specialistů na "covidová" oddělení. Například v gastroenterologii se tento propad péče zřejmě již nedožene. Strach je podle lékařů přitom zbytečný - včasný záchyt příčin potíží umí lidem zachránit život, stejně tak pravidelné kontroly pacientů s chronickými nemocemi.

"Strach lidí z toho, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit koronavirem stále trvá, je ale menší než na jaře - tehdy se nám z pravidelných nebo i prvních prohlídek odhlašovaly až dvě třetiny objednaných pacientů. Nyní je to do 20 % maximálně," říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Propad počtu těch, kteří si přišli na dermatologii nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži, zaznamenal také prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA, FCMA, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na jaře jich podle něj přišlo o třetinu méně než minulý rok ve stejném období. Měnící se znaménko se může rychle vyvinout do rozsáhlého melanomu, který člověka ohrožuje na životě. Ročně zhoubným melanomem onemocní 3 500 lidí. Nemocnice přitom podle prof. Arenbergera provoz kožní kliniky v souvislosti s covidem-19 nijak neomezovala.

Zpomalení či úplné zastavení se netýká jenom péče o "neakutní" pacienty, ale také preventivních a screeningových programů "Každý měsíc, kdy se nepokračuje ve screeningu kolorektálního karcinomu, propadají sítem včasného záchytu stovky lidí. Ti se mohou v budoucnu potýkat s vážným nádorovým onemocněním. Stejně tak se může vymstít prodlužování termínů kontrol u chronických pacientů se střevními záněty," pokračuje prof. Lukáš. Programem screeningu rakoviny tlustého střeva ročně v Česku "v dobách míru" projdou tisíce lidí. Diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku si každoročně vyslechne více než 7600 Čechů.

Podle gastroneterologa se lidé, kteří ze strachu z koronaviru otálejí s objednáním na pravidelnou kontrolu, nemají čeho bát. "Pacientům se střevními záněty nehrozí riziko závažnějšího průběhu infekce - naopak, ti, co se léčí biologickou a biosimilární léčbou jsou podle posledních vědeckých poznatků před těžším průběhem nemoci chráněni. Dokonce u nich často nákaza koronavirem probíhá asymptomaticky," doplňuje prof. Lukáš. Pandemie koronaviru podle prof. Arenbergera nijak podávání biologické a biosimilární léčby neomezila. "Pokud pacient přijde, léčbu dostane. Pravdou je, že někteří se pro léky v tomto obdobní nedostavili - jejich stav se pak horší. U nás jsou to naštěstí výjimky," říká prof. Arenberger.

K pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v co možná největší míře telemedicínu. "Kontroly u vhodných pacientů provádíme s pomocí webové aplikace tzv. IBD asistenta," popisuje prof. Lukáš. Každý rok si diagnózu střevního zánětu vyslechne asi 2 000 Čechů. V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou tohoto onemocnění.

HPV u mužů není otázka promiskuity - říká lékař

Hrozí jim genitální bradavice i rakovina anu

Praha, 19. 11. 2020 - Sedmnáctiletý chlapec s jizvou na předkožce po chirurgickém odstranění genitálních bradavic - s takovými případy se vedoucí lékař Ambulance onkogynekologické prevence z Městské nemocnice Ostrava MUDr. Michal Mihula setkává velmi často. O nepříjemném onemocnění způsobeném lidským papilomavirem (HPV) ale muži příliš nemluví a lékaře často vyhledají až v pokročilém stadiu nemoci. Kromě genitálních bradavic u nich přitom může nákaza HPV způsobovat i jiná vážná onemocnění, jako je rakovina anu. Možnou prevencí je kromě úplné sexuální abstinence očkování. 13letým chlapcům i dívkám hradí očkování proti HPV zdravotní pojišťovna. "Pacienti trpící genitálními bradavicemi bývají frustrovaní, protože nemoc má tendence se opakovaně vracet a je velmi nepříjemná. Ten sedmnáctiletý hoch měl pouze jednu přítelkyni a téměř ihned se u něj objevily genitální bradavice, což je velký nápor na psychiku. Z chirurgického odstranění si odnesl jizvu a ještě před zahojením se mu bradavice znovu vrátily. Společně se nám poté podařilo vhodnou kombinovanou léčbou nemoci zbavit," říká MUDr. Michal Mihula z Městské nemocnice Ostrava, který se specializuje právě na odstraňování genitálních bradavic u mužů i žen. K ošetření používá laser, který je účinný, zároveň šetrný a dokáže odstranit celé ložisko bradavice s minimem poškození okolí. Při léčbě navíc spolupracuje i s imunologem, aby podpořil obranyschopnost pacienta a předešel novému výsevu bradavic. HPV infekce, která se nejčastěji šíří pohlavním stykem, může způsobovat i další závažné nemoci. "O HPV se hovoří především v souvislosti s rakovinou děložního čípku. Přitom má prokazatelnou souvislost i s dalšími nemocemi, jako je rakovina anu, o kterých se tolik nemluví. Nelze tedy říct, že HPV způsobují pouze jednu diagnózu," vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Nákaza HPV hrozí jak dívkám, tak chlapcům. Lékaři proto doporučují, aby je rodiče nechali ještě před začátkem sexuálního života naočkovat. Ve věku 13 let navíc vakcinaci buď zcela, nebo částečně hradí zdravotní pojišťovna. Šíře ochrany proti HPV typům je dána výběrem vakcíny. Podle MUDr. Mihuly rodiče stále dostatečně neví o rizicích, která HPV pro chlapce představuje. "V gynekologické ordinaci se setkáváme se ženami, protože chodí na pravidelné prohlídky, jejichž součástí je také screening děložního hrdla. Díky tomu můžeme nebezpečné změny na hrdle včas odhalit. S muži je to ale horší, žádný preventivní screening pro ně neexistuje," popisuje MUDr. Mihula a dodává: "Muži navíc pohlavní choroby a problémy v oblasti genitálií nebo análního otvoru stále vnímají jako velké tabu, se kterým se nechtějí svěřovat. Například anální karcinom pro ně přitom může být smrtelný. Je důležité si uvědomit, že nakazit se opravdu lze už od jednoho partnera, rozhodně se nutně nejedná o nemoc promiskuitních jedinců."

Lidé s migrénou mají svoji první konferenci

Jak zvládat nemoc poradí lékař i psychoterapeut

Praha, 18. 11. 2020 - Pacienti trpící migrénou mají svoji historicky první konferenci. Seznámí se na ní s novinkami v léčbě, a to jak od lékařů, tak i z pohledu čínské medicíny. Svoji nemoc mohou jednotlivě probrat s psychoterapeutem, který poradí, jak s migrénou pracovat s pomocí různých technik, včetně relaxace. Osvědčené triky, s nimiž lze zmírnit migrénu, prozradí také masérka a bodyterapeutka. Na akci vystoupí i jedna z největších obhájkyň práv pacientů s migrénou - Elena Ruiz de la Torre, ředitelka Evropské aliance pro migrénu a bolesti hlavy. O svůj příběh se podělí herečka a moderátorka Ester Janečková. Akce se koná 23. listopadu od 17 hodin do 21 hodin online, více informací lze nalézt na stránce: www.migrena-help.cz/konference. "Původně jsme se chtěli potkat osobně, ale pandemie to nedovolila. Přesto se nám podařilo vše zorganizovat tak, aby se zájemci dozvěděli co nejvíce užitečných informací, které jim v boji s migrénou pomohou," říká Rýza Blažejovská z organizace Migréna-help, která sdružuje pacienty s migrénou a konferenci organizuje. Přednášející představí lidem mimo jiné aplikaci Migréna Kompas, kterou si do této chvíle stáhlo 1637 uživatelů. Dozvědí se, co nabízejí Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, která jsou nadějí pro ty, kteří se s migrénou už léčí, ale ataky bolesti se jim přesto opakovaně vrací a dostupné léky nepomáhají.

Dálková výuka komplikuje rozvoj talentovaných žáků

Praha, 12. 11. 2020 - Zavřené školy komplikují životy rodinám a brzdí také rozvoj žáků, kteří potřebují speciální přístup. Jak těch se vzdělávacími potížemi, tak i nadprůměrně nadaných. Jsou to právě talentované děti, které kvůli dálkové výuce nedostávají šanci rozvíjet své nadání a tuto ztrátu jen těžko dohoní. Tvrdí to Karel Obluk, investor a podporovatel vzdělávacích programů pro mladé. Podle něj by současná situace měla rodiče talentovaných dětí přimět k tomu, aby se zajímali také o jiné možnosti vzdělávání, než školy v této "pandemické" době nabízejí. Podle expertů na vzdělávání vyžadují nadané a motivované děti pro rozvoj svého talentu individuální přístup. Podoba dálkové výuky v některých školách, která kopíruje běžný rozvrh, před ně staví mnohdy nepřekonatelnou překážku. "Tyto děti potřebují v rámci vyučování čas a prostor pro to, aby se oblasti svého zájmu mohly věnovat více do hloubky. Pokud mají online výuku od 8 do 5 hodin odpoledne, žádný dodatečný čas tam nenajdou. Online výuka je navíc mnohem náročnější, vyžaduje jiný druh pozornosti a koncentrace je také složitá," říká Jeanne Bočková, ředitelka neziskové organizace Centrum pro talentovanou mládež (CTM), která se zabývá vzděláváním nadaných a motivovaných dětí. Online výuka nemusí být pro nadané brzdou, záleží na její podobě - pokud například škola netrvá na klasických vyučovacích hodinách. "Motivované děti vědí, co chtějí dělat. Pokud jim škola výuku uspořádá tak, že si učení mohou zorganizovat podle sebe, najdou si lépe čas na to, co je zajímá. Mohou relativně rychle splnit to "nutné" a po zbytek času rozvíjet svůj talent," říká Bočková. Dálkovou výukou podle ní nejvíce trpí extrovertní typy. "Mají velkou potřebu se prezentovat a sdílet své prožitky s ostatními dětmi. To v současné době extrémně chybí. Introverti se s tím perou lépe, kontakt jim tolik neschází," dodává. Nynější způsob výuky podle Bočkové způsobí největší problémy u dětí na prvních stupních základních škol. "Obávám se, že tato doba děti rozdělí - méně nadané budou mít podstatně méně znalostí a budou je velmi těžko dohánět, ty více nadané se jim ještě více vzdálí. Na prvních stupních děti potřebují někoho, kdo by je vedl, což se online dělá velmi těžko. Často na to ještě nejsou ani dostatečně technicky zručné a pak třeba většinu hodiny řeší místo učení nějaký technický problém," vysvětluje.

Podle odborníků sice mnohé děti mají talent, ale chybí jim motivace nebo zdroje informací, ze kterých by mohly čerpat. Což je zvlášť patrné při dálkové formě výuky. Toho by si podle investora Karla Obluka měli více všímat rodiče a případně dítěti ukázat další možnosti a zdroje vědomostí. "Rodiče si mnohdy neuvědomují, že to pro jejich děti není zrovna výhra, když zvládají dálkovou výuku levou zadní, ale ve zbylém čase se nudí nebo zahálí. Nemyslím, že by rodiče měli brát na svá bedra samotné vzdělávání, ale spíš o něm jinak uvažovat. Začít přemýšlet o tom, co mohu dítěti dopřát navíc, aby se jeho potenciál mohl úspěšně rozvíjet," tvrdí. Další vzdělávání však zpravidla nebývá zdarma, na což může řada rodin narážet. Zvlášť ve chvíli, kdy jsou domácí rozpočty kvůli pandemii napjaté. "Pokládám vzdělání za investici, která se vyplácí. Pokud tím rodič může přispět k rozvoji vzdělání svého dítěte, měla by být prioritou. Pokud to rodičům životní nebo sociální situace neumožňuje, existují různé podpůrné programy a granty, které pomohou s financováním," dodává Karel Obluk.

Děti s epilepsií namalovaly svůj sen

Praha, 12. 11. 2020 - "Můj největší sen" - obrázky na toto téma kreslily děti s epilepsií pro výtvarnou soutěž "Líbí se ti, mami?" Ta se, pod záštitou spolku EpiStop, uskutečnila letos již poosmé. Soutěže se zúčastnilo sedmnáct dětí, vítězkou se stala dvanáctiletá Nathaly.

"Touhy a sny dětí s epilepsií se nijak neliší od jejich zdravých vrstevníků. Proto jsme chtěli, aby fantazii otevřely dveře a ztvárnily je na papíře. Všechny účastníky odměníme výtvarnými potřebami, abychom je podpořili v dalším tvoření," říká za organizátory soutěže Monika Bártová.

Vítězkou se stala dvanáctiletá Nathaly, která na papíře ztvárnila svůj sen být malířkou. Druhé místo získala jedenáctiletá Veronika, jejímž největším snem je být zdravá. Třetí se umístila devítiletá Kája, která si přeje, aby se jí v noci zjevovali jednorožci.

Děti na prvních třech místech obdrží za své obrázky profesionální sadu pro výtvarníky, ostatní účastníci dostanou balíček výtvarných potřeb k dalšímu tvoření.

U dětí je epilepsie jednou z nejčastějších chronických nemocí - v tuzemsku trápí přibližně 20 000 z nich. Epilepsie ale postihuje všechny věkové kategorie. V Česku se s tímto onemocněním potýká asi 80 000 pacientů.

Roušky pomáhají "plicním" pacientům - obzvlášť na podzim

Lidi s CHOPN ohrožuje covid-19 více než ostatní - zvlášť když kouří

Praha, 10. 11. 2020 - Nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů a někdy i pobyt v nemocnici, zaznamenali v těchto týdnech čeští pneumologové u svých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). A to díky nošení roušek. Ty do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pacienty s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem tzv. exacerbací (zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku) tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí. Pneumologové na to upozorňují u příležitosti Světového dne CHOPN, jenž připadá na 18. listopadu a připomínají, že pacienti s CHOPN patří ke skupinám zvláště ohroženým covidem-19 - zejména když ještě kouří.

"Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací než je v tomto období obvyklé," říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Projevy akutního zhoršení (exacerbace) lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů - tyto obtíže jsou typické pro covid-19. "Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci provedl test k vyloučení nákazy covid-19," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.

"CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem - ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret," popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covid-19 mají podle doc. Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. "Ve svém okolí také pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti. Vhodné je, když pravidelně krátce a intenzivně větrají," doplňuje pneumolog.

V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví - lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. "CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR společně s námi (plicními) a praktickými lékaři spustilo zkušební - pilotní - screeningový program. Při něm vybraní praktičtí lékaři posílají nově vytipované rizikové pacienty do našich ordinací k preventivnímu vyšetření. Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do 1.-2. patra. Dosud se do tohoto projektu zapojilo 1300 lidí, které praktici poslali k pneumologům. K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich, a u jedné třetiny skutečně našli dosud nediagnostikovanou CHOPN. Z našich dat vyplývá, že "typickým" nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let jednu krabičku denně," popisuje doc. Koblížek.

Pacienty se pokouší zachytit po vlastní ose i sami pneumologové. "Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie," vysvětluje MUDr. Kos. I tradiční přednášková konference Den pro zdravé plíce bude letos online, lidé ji mohou sledovat 19. listopadu, od 9.-13. hodin, odkaz bude uveden na adrese: www.copn.cz/cs/aktuality/pednkov-den-148. Další informace budou od 16. listopadu k dispozici také na www.denchopn.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Očkování dětí neodkládejte - shodují se lékaři

Praha, 9. 11. 2020 - Pohlavním stykem i dotyky - těmito způsoby se lze nakazit lidským papilomavirem (HPV), který vyvolává například rakovinu děložního čípku, anu nebo genitální bradavice. Kromě úplné sexuální abstinence je jedinou prevencí nákazy očkování. To však v některých ordinacích dětských lékařů zbrzdil koronavirus. Praktičtí pediatři ale apelují na rodiče, aby vakcinaci dále neodkládali. Mohli by přijít o úhradu zdravotních pojišťoven pro 13leté děti.

"Obavy z očkování, včetně toho proti HPV, jsme zaznamenali už v prvních měsících pandemie. Rozhodně však nedoporučujeme, aby rodiče jakékoli očkování odkládali z jiných než zdravotních důvodů. Například právě u očkování proti HPV by děti jeho odkladem mohly přijít o úhradu," říká MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Očkování proti HPV chlapcům i dívkám ve věku 13 let hradí zdravotní pojišťovna. Jeden rok se může zdát jako dlouhá doba pro naočkování, některé děti to ovšem i přesto nestihnou, například kvůli odkládání a následné nemoci. Nákaza HPV je nejčastější pohlavně přenosnou infekcí, která může způsobit hned několik závažných onemocnění. Většina nakažených prodělá infekci bezpříznakově, u některých se ale může po letech rozvinout například v karcinom děložního hrdla nebo anu. Šíře ochrany proti HPV typům je dána výběrem vakcíny. Lékaři doporučují očkování dětí ještě před začátkem sexuálního života, v České republice ve 13 letech. "Očkování je nejúčinnější v případě, že se očkovaný ještě s virem nesetkal. Nepřenáší se pouze pohlavním stykem, ale i mazlením a dotyky. Je třeba, aby si tělo vytvořilo protilátky v dostatečném předstihu, proto je důležité děti naočkovat včas," popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, a dodává: "Děti jsou v koronavirové pandemii izolovány od svých vrstevníků a nejsou tolik nemocné. Bavíme se o nachlazení, rýmě a virových infekcích, které se v dětských kolektivech rychle šíří. Očkování díky tomu nemusíme přesouvat tak často, jak bývá běžné." Lékaři v ordinacích dodržují bezpečnostní opatření. Kromě zvýšené hygieny dbají i na to, aby se pacienti nepotkávali v čekárnách. Každého proto zvou na přesnou dobu. "Tento model je výhodný i pro rodiče, protože ví přesný čas vyšetření a nemusí trávit čas v čekárně," vysvětluje MUDr. Šebková. Děti tak lze bezpečně očkovat i v této době.

Lidé na venkově čekají mnohdy na odběr až 10 dnů

Pandemie zvýraznila rozdíly v péči mezi městy a obcemi

Praha, 4. 11. 2020 - Špatná dostupnost odběrových míst, až desetidenní čekací doby na testování, horší přístup ke specializované péči a někdy i nemožnost dovolat se na přetížené telefonní linky praktických lékařů - toto nyní trápí obyvatele venkova v souvislostí s pandemií COVID-19.

Na mimořádné tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) to řekl MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství a praktický lékař z Hošťálkové na Vsetínsku. Podle něj řeší denně praktici 70-150 telefonátů s pacienty, kromě toho vyšetřují objednané. "V našem kraji je situace obzvláště těžká, někteří pacienti dojíždějí na testy do nejbližšího krajského města, což je z některých oblastí okresu až hodina cesty autem. Ti, co auto nemají, musí čekat na odběrové sanitky. Zatímco ve městech se čekací doba na PCR testy pohybuje v rozmezí 1-2 dnů, u nás je to někdy až 7-10," vysvětluje praktický lékař. "Na venkově se přístupnost ke zdravotní péči liší od té ve městech - to tak bylo vždy, ale pandemie tyto rozdíly zvýraznila. Ve fakultních nemocnicích jsou vybaveni dobře, zatímco v regionálních dochází rychleji k vyčerpání personálních možností a přesunu péče na praktické lékaře. Pacienti se na náš často obracejí s problémy, které by se za normálních okolností řešily hospitalizací. Je také zavřena řada specializovaných ambulancí - i tyto věci se nás dotýkají," pokračuje MUDr. Halata. Kvůli přetíženosti linek se ne všichni pacienti svým praktikům dovolají - v blízké budoucnosti by měla tuto situaci řešit "elektronická telefonistka", která bude umět všechny požadavky pacientů zaznamenat a třídit je dle akutnosti.

Lidé jsou v době pandemie zmatení, neví vždy přesně co dělat, a proto praktičtí lékaři vytvořili základní pokyny pro pacienty, jak se chovat v jaké konkrétní situaci. Ty jsou k vidění na webu: https://www.svl.cz/informace-pro-pacienty/. Doporučené postupy mapují základní situace jako například "co dělat, když onemocním COVID-19", nebo "jak na domácí léčbu koronaviru" či "kdy a jak do nemocnice."

Praktici také zaznamenali nárůst pacientů s depresemi. "Pozorujeme zvýšené množství žádostí o léky na deprese a úzkost. Lidé jsou znepokojení, mnohem více je potkávají životní krize v podobě rozchodů nebo rozvodů. Pandemie je obdobím velkého stresu pro všechny a vnímáme, že by si pacienti potřebovali s námi chvíli popovídat. Bohužel jsme tak vytížení, že ani to jim občas nejsme schopni poskytnout," říká praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková. Podle ní je dalším jevem typickým pro pandemii úbytek žádostí o preventivní prohlídky a zanedbávání prohlídek ze strany chronických pacientů - například cukrovkářů nebo pacientů s vysokým tlakem. To přitom může vést ke krizovým stavům vyžadujícím hospitalizaci. "Kupříkladu jeden z mých pacientů s cukrovkou se nedostavil na kontrolu a bohužel musel být později hospitalizovaný, protože se mu výrazně zvýšila hladina krevního cukru, a dokonce začaly selhávat ledviny. Podobně otáleli i další, například s příznaky hrozícího infarktu," říká MUDr. Bezdíčková.

Přes krizovou situaci praktici připomínají, že jejich péče není přerušena a zůstávají k dispozici svým pacientům. "Je velmi důležité, aby pacienti pravidelné kontroly ani v současné situaci neodkládali. Děláme maximum pro to, aby pro ně byly návštěvy bezpečné, využíváme objednávkových systémů, aby se v čekárnách nehromadili pacienti a ve vhodných případech využíváme telefonických

konzultací nebo videohovorů," vysvětluje doc. MUDr. Bohumil Seifert, PhD., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vědecký sekretář SVL.

Praktičtí lékaři připomínají, že infekci má větší šanci odolat zdravý imunitní systém - a proto doporučují mimo jiné věnovat se denně cvičení či chůzi, zdravé životosprávě a vlastní psychohygieně. "Poslouchat zprávy stačí jednou za den - není třeba se vystavovat negativním informacím více, než je to nutné," dodává MUDr. Halata.

O SVL ČLS JEP

Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP), založená 1979, je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi. Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzdělávání lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji. Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci. SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména na programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence. SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče - do ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.

Na zápal plic umírá více Čechů než při autonehodách

Ohroženi jsou lidé po padesátce a chroničtí pacienti

Praha, 3. 11. 2020 - Zápal plic nebo meningitida jsou jedny z mnoha závažných nemocí, které způsobuje bakterie pneumokoka. Zápal plic dokonce zapříčiní třikrát více úmrtí než dopravní nehody. Odborníci se shodují, že nejúčinnějším způsobem prevence pneumokokové infekce je očkování. Podle výzkumu společnosti IPSOS v populaci nad 50 let ale o této možnosti ví pouhých 17 % dotázaných. Kromě dětí a seniorů mají zvýšené riziko i jedinci nad 50 let, zejména ti s chronickým onemocněním.

"Mezi nejnebezpečnější nemoci způsobené pneumokoky se řadí těžká invazivní pneumonie neboli zápal plic a u mladších lidí pak zánět mozkových blan. V ordinaci se často setkávám s pacienty, kterým pneumokoková infekce komplikuje stávající nemoci, jako jsou astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)," říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Podle dat Státního zdravotního ústavu zemřelo v loňském roce v důsledku invazivní pneumokokové infekce 14,5 % pacientů mezi 40 a 64 lety. "Mám zkušenosti s tím, že se pacientům vinou pneumokoka zhorší ventilační parametry. I po přeléčení se jejich nemoc nevrátí do původního stavu, ale naopak se významně zhorší," dodává MUDr. Čierná Peterová. "Pneumokoky se běžně vyskytují na sliznici horních cest dýchacích u 5-10 % zdravých dospělých a 20-40 % dětí. Nakazit se pneumokokem je snadné, neboť se šíří kapénkami, například při mluvení, kašlání a kýchání. Největší riziko představuje pneumokoková infekce pro malé děti mladší pěti let a také pro seniory. Zvýšené riziko mají i dospělí nad 50 let, zejména ti s chronickým onemocněním. Nejúčinnější prevencí onemocnění je očkování." Kojencům i seniorům starším 65 let stejně jako rizikovým pacientům, například těm bez sleziny, hradí očkování zdravotní pojišťovny. Ohrožené ale nejsou pouze děti a senioři. Pneumokok může znepříjemnit život i diabetikům, kuřákům nebo třeba pacientům se srdečními či plicními problémy. "Doporučuji očkování všem svým pacientům, kteří trpí onemocněním plic, ať už jde o astma, CHOPN nebo jinou nemoc. Samozřejmě to platí také pro všechny kuřáky. Letos je o očkování velký zájem. Ve srovnání s minulým rokem jsem naočkovala o 30 % pacientů více. Přisuzuji to koronavirové pandemii, kdy jsou pacienti nejistí a více dbají o své zdraví," vysvětluje MUDr. Čierná Peterová. Právě kombinace nákazy virem, například i tím, který způsobuje nemoc covid-19, a pneumokoky může být velmi nebezpečná. "Řada pacientů, zejména starších 50 let, ale i mladších s diagnózou diabetu, ischemické choroby srdeční, chronickým onemocněním plic, jako je například astma, nebo s onemocněním ledvin, může mít při nákaze koronavirem komplikace. Pokud se k původním nemocem a koronaviru přidá i zápal plic, může být pacient ohrožen na životě," popisuje praktický lékař pro dospělé MUDr. Igor Karen. Proto je podle něj důležité se nechat očkovat. "Stačí se domluvit se svým praktickým lékařem a on tuto vakcínu objedná.

Vážení,

dovolte, abychom Vás oslovili za platformu Hlas onkologických pacientů v souvislosti s Vaším úkolem zvolit nového ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny a vyjádřili své priority na nové vedení VZP.

Dovolujeme si vás tedy seznámit se čtyřmi body, které vnímáme pro další funkční období nového ředitele jako klíčové z hlediska pacientů.

1. Ačkoli vítáme, a naši členové z řad pacientských organizací se účastní na jednání pacientské rady VZP, ocenili bychom však více koncepční řešení. Nyní se pacientské organizace obrací ad hoc na VZP, pokud potřebují řešit nějaký problém "svých" pacientů. My bychom ale přivítali, pokud by VZP konzultovala se zástupci pacientských organizací i koncepční a systémová témata jako jsou preventivní programy, dostupnost péče, její kvalita apod.

2. Onkologičtí pacienti se často setkávají s nástrahami par. 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění a s bariérami v dostupnosti inovativní léčby. Domníváme se, že nové vedení VZP by se mělo velmi brzy zabývat revizí své metodiky pro přístup nových léčiv do úhrad. Momentálně mnohé LP neprojdou přes podmínku taxativně stanoveného dopadu do rozpočtu, který není založen na objektivních kritériích. To je ale diskriminující pro pacienty, kteří patří do početně velké diagnostické skupiny např. pacienti/ky s rakovinou prsu nebo plic, nemluvě i o dalších skupinách pacientů jako jsou diabetici, kardiaci apod. Přimlouvali bychom se za to, aby VZP používala více sofistikované metody pro kontrolu nákladů, které budou klást důraz na hodnotu a přínos léku pro pacienta a tu kterou terapeutickou skupinu (tzv. value based a outcome based modely)

3. Až třetina onkologických onemocnění patří mezi preventabilní a včasný záchyt těchto onemocnění také významně zvyšuje šanci pacienta na přežití (i dlouhodobé) v dobré kvalitě života. Uvítali bychom, kdyby v budoucnu byla VZP ještě aktivnější a více motivovala jak své pojištěnce, tak také poskytovatele k preventivním opatřením. Pro onkologicky nemocné je důležitý zejména rozvoj sekundární prevence (screeningové programy) a terciální prevence (péče o nemocné ve smyslu boje proti návratu onemocnění nebo vzniku nádorové duplicity). Prevence je v České republice bohužel stále zanedbávaným tématem, které však má moc zachránit mnoho lidských životů.

4. Řada onkologických pacientů přežívá své nádorové onemocnění a stává se typickým pacientem vyžadujícím dlouhodobou chronickou péči, a to i o jiné nemoci, než je onkologické onemocnění. V této oblasti bychom uvítali větší tlak na lepší management chronických stavů a účinné předcházení zhoršení zdravotního stavu a následných výdajů s tím spojených. Součástí této péče by měla být koncepce rehabilitace onkologicky nemocných, která bude řešit dopady léčby (péče o lymfedémy, péče o deficity v pohybovém aparátu po léčbě nebo při dlouhodobé hormonální léčby, péče o jizvy, prevence a léčba osteoporózy, inkontinence, psychickou zátěž, atd.).

Pacienti píší Radě VZP: "Zapojte nás více!"

Největší zdravotní pojišťovna totiž stojí před volbou nového ředitele

Praha, 26. 10. 2020 - Silnější zapojení pacientských sdružení do rozhodování o formách prevence nebo o dostupnosti inovativní léčby. To by si od nového ředitele největší zdravotní pojišťovny VZP přáli onkologičtí pacienti - píší to v otevřeném dopise správní radě. Chtějí nastínit, co by z jejich pohledu mělo být prioritou nového vedení pojišťovny. Současnému řediteli Zdeňku Kabátkovi skončí funkční období na konci letošního roku. "Věříme, že pro diskuzi předcházející volbě nového ředitele, který bude utvářet směřování VZP na léta dopředu, jsou témata týkající se onkologické léčby a onkologických pacientů zásadní. Proto chceme seznámit Radu VZP s klíčovými body z hlediska pacientů," říká PhDr. Ivana Plechatá z platformy Hlas onkologických pacientů. Ta sdružuje jedenáct pacientských a podpůrných organizací pro pacienty s rakovinou. Podle prvního bodu dopisu by pacientské organizace přivítaly, pokud by s nimi VZP konzultovala i koncepční a systémová témata, jako jsou preventivní programy, dostupnost péče nebo její kvalita. Podle dalšího bodu by nové vedení VZP také mělo obrátit pozornost na revizi své metodiky pro proplácení nových léků. Současná metodika podle pacientských organizací mnohdy představuje významnou překážku v dostupnosti inovativní léčby pro vážně nemocné. Ve třetím bodu pak dopis VZP povzbuzuje k větší aktivitě a motivování jak pacientů, tak poskytovatelů zdravotní péče k prevenci. "Ve čtvrtém bodu vyzýváme k tlaku na zlepšení péče o chronické pacienty, protože řada onkologických pacientů se jimi, po překonání nemoci, stává. Součástí této péče by měla být rehabilitace onkologicky nemocných, která bude řešit dopady léčby," dodává PhDr. Plechatá. Rakovina si v Evropské unii ročně vybere 1,3 milionu obětí. V Česku na tuto nemoc ročně zemře přibližně 27 tisíc lidí. Nejčastějšími nádorovými onemocněními jsou rakovina kůže, prsu, nádory mužských pohlavních orgánů a rakovina trávicího traktu. V Evropě dlouhodobě nejvíce pacientů umírá na rakovinu plic, prsu nebo tlustého střeva.

O Hlasu onkologických pacientů

Platforma Hlas onkologických pacientů (HOP) sdružuje pacientské a podpůrné organizace, které se zasazují o naplňování zdravotních, sociálních a psychologických potřeb pacientů s onkologickým a hematoonkologickým onemocněním. Momentálně spolupracuje ve složení: Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s., Amelie, z.s., Onko Unie, o.p.s., Dialog Jessenius, o.p.s., Průvodce pacienta, z.ú., Asociace mužů sobě, z.s., České ILCO, z.s., Veronica, z.ú., Klub pacientů mnohočetný myelom, z.s., Lymfom Help, z.s. a Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN). Věříme, že pro diskuzi k volbě nového ředitele, který bude utvářet směřování VZP na léta dopředu, jsou tato témata zásadní. Vážíme si Vašeho hlasu v zastoupení všech českých pacientů.

Nekouřením na pomoc zdravotníkům!

Vážení kuřáci,

Obvykle pomáháme my, zdravotníci, Vám, tentokrát se obracíme my s prosbou na Vás. Jak víte, potřebujeme pro nemocné s Covidem uvolnit ruce personálu a lůžka v nemocnicích. Jak nám můžete pomoci? Kouření zvyšuje potřebu lékařské péče. Po zanechání kouření (i pasivního) nemocnost naopak rychle klesá. Jen zavedení nekuřáckých prostor ušetřilo desetitisíce hospitalizací. Vy máte ve svých rukou ještě větší potenciál. Zkuste, prosím, přestat kouřit a pomoci tak zdravotníkům! Víme, že je to těžké, proto Vás v tom nenecháme samotné a nabízíme odbornou podporu, která několikanásobně zvyšuje úspěšnost odvykání. Příkladem a povzbuzením nám může být Velká Británie, kde i díky akci QuitforCovid (https://www.todayistheday.co.uk) letos přestal kouřit již milion osob. Vaším přínosem bude lepší zdraví, v průměru kolem 7 let života navíc, velká finanční úspora, uznání okolí, zlepšení sebevědomí, potence, pleti... Nám to uspoří čas pro nemocné a tolik potřebná lůžka v nemocnicích.

Kde můžete hledat pomoc:

· Osobní poradenství, případně doporučení léků k potlačení abstinenčních příznaků v Centrech pro závislé na tabáku, poradenských centrech v lékárnách či v ambulancích, blíže na www.slzt.cz. · Provázení odvykáním na bezplatné Národní lince pro odvykání na tel. čísle 800 350 000 v po-pá 10:00 -18:00, blíže na www.bezcigaret.cz. · Nebo aplikace do mobilu, studiemi ověřená účinnost je u placené aplikace Adiquit, vyvinuté za spoluúčasti českých odborníků, blíže na www.adiquit.cz, další aplikace v češtině zdarma na www.slzt.cz. Vytiskněte či vystřihněte si tuhle zprávu, promyslete si v klidu nabízené možnosti a vyberte si tu, která Vám nejlépe vyhovuje.

Zkuste to pro sebe, své nejbližší i pro nás.

Držíme Vám i sobě palce, Vaši zdravotníci!

Přestaňte kouřit - uvolníte lůžko nakaženým!

Vyzývají čeští lékaři

Praha, 26. 10. 2020 - O desítky tisíc akutních hospitalizací by v nejbližších měsících ulevili českým nemocnicím kuřáci, kteří by dokázali zahodit cigarety jednou provždy. Dle odhadu expertů následky kouření "stojí" systém 3000 lůžek převážně na interních a plicních odděleních. Právě nemocnice jsou v současnosti kvůli koronavirové pandemii přetížené. Lékaři proto přišli s výzvou "Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem!", letos na jaře poprvé, kvůli druhé vlně pandemie ji vyhlásili znovu. Každý kuřák, který vyslyší výzvy lékařů a odloží cigaretu, tak pomůže nejen sobě, ale i pacientům s koronavirem a potažmo personálu v nemocnicích. Informace o výzvě lékaři shromáždili na www.darujluzko.cz.

"I těžcí kuřáci mohou pomoci již tím, že v nejbližších měsících sníží svou denní dávku na polovinu či třeba jen o několik cigaret. I to se statisticky na množství hospitalizací projeví," říká infektolog a internista MUDr. Radek Svoboda, který je iniciátorem výzvy. "Pokud by klesla spotřeba cigaret o desetinu, uvolnily by se stovky akutních lůžek, a zdravotníkům v první linii by tak zůstalo více času na pacienty s covidem."

Právě kouření, včetně pasivního je zodpovědné za téměř polovinu z asi 18 000 infarktů ročně. Kouření je také častou příčinou mrtvice, chronické obstrukční plicní nemoci či rakoviny plic. "Riziko infarktu nebo mrtvice u čtyřicetiletého kuřáka s vysokým krevním tlakem a cholesterolem je stejné jako riziko zdravého šedesátiletého nekuřáka," udává příklad další z iniciátorů "Daruj lůžko", předseda České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Že má tato výzva českých specialistů potenciál, dokládají data z Velké Británie. Tam se letos i díky iniciativě QuitforCovid (= Přestaň kvůli covidu) vzdal kouření už jeden milion lidí. "Podařilo se kuřáky motivovat a nabídnout rozsáhlou odbornou pomoc, která několikanásobně zvyšuje úspěch odvyknutí," vysvětluje MUDr. Svoboda.

V Česku významně ubylo hospitalizací souvisejících s kouřením naposled v roce 2017 po zavedení zákazu kouření v restauracích a barech. V té době klesl počet hospitalizací o 2 000 měsíčně. Při průměrné době pobytu v nemocnici ve výši šesti dnů to znamenalo 300 volných lůžek denně oproti letům před zákazem. Pokud dle lékařů člověk přestane kouřit, jsou výsledky vidět okamžitě - klesá riziko infarktu, mozkové mrtvice, astmatických záchvatů či zhoršení chronické obstrukční plicní nemoci a řady dalších. Omezením počtu vykouřených cigaret kuřáci sníží také riziko, že u nich bude mít případná nákaza koronavirem těžký průběh. Zvýší si obranyschopnost organismu a prodlouží život v průměru o sedm let.

Iniciátoři ve výzvě uvádějí místa a telefonní linky, kde lze hledat pomoc. "Lidem, kteří chtějí se závislostí na cigaretách skončit, pomáhá například web Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz nebo bezplatná poradenská linka 800 350 000 a její webové stránky www.bezcigaret.cz. Kuřáci si také na pomoc s odvykáním mohou stáhnout mobilní aplikaci Adiquit," dodává MUDr. Svoboda.

V hledáčku hackerů se ocitly školy

Kvůli distanční výuce hrozí úniky citlivých dat dětí

Praha, 20. 10. 2020 - Překotný přesun vzdělávání do dálkové podoby vyvolává nervozitu nejen u řady dětí, rodičů a učitelů. Varovný prst zdvihají i bezpečnostní experti - školy se podle nich ocitly v situaci, kdy narychlo vytvářené učební postupy a použité technologie mohou zvyšovat riziko kybernetického útoku nebo úniku dat. Mohou být přitom v sázce i citlivé údaje dětí. Říká to Karel Obluk, odborník na kyberbezpečnost, bývalý šéf antivirové firmy AVG a investor. Podle něj by mělo Ministerstvo školství školám poradit, jak postupovat, a zajistit alespoň základní úroveň zabezpečení dálkové výuky.

"Většina škol se v důsledku vládních opatření dostala do velmi nepříjemné situace, kterou nezavinila. Přechod na distanční výuku je náročný pro všechny a těžko očekávat, že učitelé při tom všem budou myslet ještě na bezpečnost dat," říká Karel Obluk. Vedle nezkušenosti pedagogů však podle něj školy bojují i s nedostatkem prostředků, ať už jsou to peníze na zabezpečení, vybavení škol nebo služby IT techniků. Jejich systémy tak někdy zvládnou napadnout i sami studenti. V situaci, kdy školy potřebují udržet výuku, pak často používají služby nebo aplikace, které k tomu z hlediska bezpečnosti nejsou vhodné. "Pokud pedagogové zadávají a přijímají úkoly přes různé freemailové účty a úložiště, není vždy jasné, jak jsou zabezpečené a kdo k nim má přístup. Podobně rizikové mohou být i videokonference, na které se sdílí přístupový odkaz," říká Karel Obluk. Například údaje o špatném prospěchu konkrétního žáka pak podle něj mohou sloužit ke kyberšikaně. Nárůst v počtech útoků na školy je kvůli důsledkům pandemie celosvětovým trendem. Podle reportu organizace Check Point Research vzrostl v posledních měsících v Evropě počet útoků o 25 %. Nejčastějšími způsoby útoků jsou podle reportu podvodné e-maily (tzv. phising), útoky ransomwarem nebo napadání videokonferencí. Podle Obluka se úroveň IT zabezpečení v Česku liší škola od školy. "Některé školy online systémy běžně používají a mohou si dovolit technika, který se stará o bezpečnost. Na druhé straně stále máme školy, kam digitalizace proniká pomaleji a bezpečnost není vždy prioritou," vysvětluje Obluk. Proto by uvítal, kdyby Ministerstvo školství zřídilo "krizovou linku", kam by se vedení škol obracelo o radu. "Školy by tak mohly konzultovat způsoby distanční výuky a jeho nastavení, aby splňovalo alespoň základní bezpečnostní principy. Většina škol vlastní "ajťáky" nemá, takto by je mohly oslovit alespoň na dálku," navrhuje.

Podle Obluka způsobuje nedostatek prostředků ve školách, kromě slabého zabezpečení proti hackerům, také horší přístup ke vzdělávání obecně. "Rozhodně například není standardem, aby každé dítě v domácnosti mělo vlastní počítač, v nejlepším případě jej musí sdílet. Mizí také jakákoli možnost individualizace výuky, což se nejvíce dotkne žáků se speciálními požadavky. Jak těch, kteří potřebují pomalejší tempo, tak naopak těch více talentovaných," tvrdí Karel Obluk, který sám podporuje vzdělávací neziskovou organizaci CTM. Podle něj ani pedagogové nemají dostatečné možnosti k zajištění online výuky a nejsou na situaci připraveni. "Ministerstvo školství se na distanční podobu výuky bude muset zaměřit a více školy podporovat. Ale obávám se, že současná situace, pokud by měla trvat déle, se podepíše na celé jedné generaci dětí," říká Obluk. Rodiny podle něj musí v současné situaci hledat i jiné způsoby vzdělávání dětí mimo školní lavice - například online vzdělávací programy nebo výuková videa.

Dvě třetiny lidí s Parkinsonovou nemocí nemají dost informací o léčbě

Proti "informační blokádě" pomůže portál jaknaparkinsona.cz

Praha, 21. října 2020 - Téměř 70 % dotázaných pacientů s Parkinsonovou chorobou nedostává od svých lékařů úplné informace o všech možnostech léčby. Vyplývá to z dotazníku, který mezi své členy rozeslalo pacientské sdružení Parkinson-Help z.s. V souvislosti s malou informovaností upozorňuje na to, že lidé ztrácí šanci se rozhodnout, zda by chtěli využít některou z možností, jež jim moderní medicína nabízí. Často se dozví o léčbě pozdě, kdy už ji nemohou - kvůli svému zhoršujícímu se stavu - využít. Tomu se snaží sdružení předejít a spustilo stránky https://jaknaparkinsona.cz, které jsou určeny především pacientům ve střední fázi onemocnění - tedy obvykle po více než třech letech od rozvoje komplikací spojených s léčbou. "Lékař nemá právo svým mlčením rozhodnout za pacienta, zda se podrobit zákroku, či nikoli. Tato zodpovědnost náleží pacientovi samotnému a k tomu musí mít dost informací. To se bohužel neděje, a proto jsme jako odpověď na tuto "informační blokádu" vyvinuli portál https://jaknaparkinsona.cz, který má informovat pacienty ve středně pokročilé fázi nemoci o všech metodách pokročilé léčby. Tedy například o hluboké mozkové stimulaci (DBS) a pumpových systémech, kterými se lék zavádí přímo do tenkého střeva nebo pod kůži," popisuje Romana Skála-Rosenbaum, předsedkyně pacientské organizace Parkinson-Help z.s, která s pomocí dotazníku sesbírala 105 odpovědí. Návštěvníci portálu https://jaknaparkinsona.cz mohou vyplnit dotazník, který je - pokud splní zdravotní předpoklady - propojí přímo s neurologem ve specializovaném, tzv. extrapyramidovém centru například v Praze nebo v Brně, které se operačními možnostmi léčby Parkinsona zabývají. Odpovědi by se pacient měl dočkat do maximálně 14 dní. Lékař díky vhodně voleným otázkám ve formuláři zhodnotí stav pacienta a případně jej pozve na vyšetření. Parkinsonovou nemocí v Česku odhadem trpí 30 000-50 000 lidí. Průměrný věk lidí při prvních projevech onemocnění se pohybuje kolem 60 let, 10 % pacientů však onemocní před 40. rokem a 10 % po 75. roce. Pro tuto neurodegenerativní nemoc je typické zpomalení pohybů, třes, ztuhlost svalů či poruchy rovnováhy a později vůlí neovlivnitelný pohybový neklid. "Nemoc způsobuje odumírání mozkových buněk, které produkují především dopamin. Člověk tak postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby. Současná medicína neumí Parkinsonovu nemoc vyléčit, ale zásadně mírní příznaky," popisuje prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí lékař centra pro intervenční léčbu motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. Podle prof. Jecha by jenom DBS mohlo podstoupit přibližně 15-20 % pacientů s Parkinsonovou nemocí, podobně jako zavedení pump, reálně se tak děje u pouhého zlomku z nich - do 5 %. "Ne všichni kolegové jsou plně obeznámeni se všemi možnostmi léčby a mnohdy se mylně domnívají, že jde výhradně o léčbu pozdního stadia, takže do centra dorazí příliš pozdě. U řady z nich pak již zákrok nelze provést," uvádí prof. Jech. Tomu odpovídají i data z dotazníku, podle nichž třetinu pacientů poslal lékař do extrapyramidového centra až na jejich výslovnou žádost. "Vzhledem k nedostatečné informovanosti a někdy i omezeným kapacitám podstoupí operace ročně jednotky procent. Ideální pro načasování takového zákroku je 3-7 let od rozvoje motorických komplikací. Toto "okno" se později uzavírá a operace není možná. Kvůli nízké informovanosti tak vhodný čas na léčbu propásnou mnozí z těch, kterým by výrazně zkvalitnila život," dodává Romana Skála-Rosenbaum. Celou situaci komplikuje i koronavirus, který výrazně omezil činnost pracovišť a lékařů. "Stejně jako na jaře odkládáme všechny neakutní operace a zákroky a bohužel jsou mezi nimi i ty, na které pacienti s Parkinsonovou nemocí čekají mnohdy přes rok," potvrzuje prof. Jech. Podle něj je třeba personálně posílit specializovaná pracoviště. Loni se uskutečnilo 65 nových implantací DBS a 75 výměn vybitých neurostimulátorů a 143 zavedení pumpových systémů - letos dle odhadu odborníků budou čísla ještě nižší - právě kvůli pandemii.

O Parkinson-Help z.s. (P-H)

Seznamuje širokou veřejnost s obtížemi Parkinsonovy nemoci, přispívá ke zkvalitnění života lidí s touto chorobou a podporuje komunitní život nemocných v regionech. P-H rozvíjí aktivity pro nemocné a jejich blízké, pořádá osvětové akce, kampaně, vzdělávací webináře, spolupracuje s odborníky z lékařských i nelékařských profesí, v neposlední řadě publikuje. Extrapyramidová sekce České neurologické společnosti při České lékařské komoře Jana Evangelisty Purkyně vyjádřila činnosti Parkinson-Help podporu. Organizace je členem Europan Parkinson´s Disease Association. Více informací na www.parkinson-help.cz a na https://jaknaparkinsona.cz.

Plicní lékaři chtějí sledovat pacienty po covidu

Jdou za ministrem zdravotnictví

Praha, 14. 10. 2020 - Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo vyčkat a přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? A jak by měl postupovat při jeho vyšetření lékař? Na tyto otázky odpovídá nový doporučený postup plicních lékařů, který o víkendu ladili na spojeném trojlístku kongresů České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS), Hradeckých pneumologických dnech a Moravskoslezských pneumologických dnech. Pneumologové také usilují o vznik tzv. dispenzární skupiny, do které by mohli pacienta po covidu zařadit a dlouhodobě sledovat případný dopad nemoci na plíce - s tímto návrhem oslovili ministra zdravotnictví, a to přímo na kongresu. "Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS.

"Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6-12 týdnů od stanovení diagnózy a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi," uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Pneumolog by podle něj měl příchozí "postcovidové" pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii, a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT. "Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400," doplňuje doc. Koblížek. Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších nemocí, především kardiovaskulárních, cukrovky, či chronických plicních nemocí. "Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým tlakem," dodává prof. Vašáková. Podle ní je třeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí velmi důležitá. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco stále probíhající studie z hradecké nemocnice prozatím prokázala až u poloviny sledovaných ambulantně léčených "covidových" pacientů za 12 týdnů po infekci částečně poškozené plicní funkce a u třetiny zbytkové změny ve struktuře plic, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %

Pacienti píší Radě VZP: "Zapojte nás více!"

Největší zdravotní pojišťovna totiž stojí před volbou nového ředitele

Praha, 13. 10. 2020 - Silnější zapojení pacientských sdružení do rozhodování o formách prevence nebo o dostupnosti inovativní léčby. To by si od nového ředitele největší zdravotní pojišťovny VZP přáli onkologičtí pacienti - píší to v otevřeném dopise správní radě. Chtějí nastínit, co by z jejich pohledu mělo být prioritou nového vedení pojišťovny. Současnému řediteli Zdeňku Kabátkovi skončí funkční období na konci letošního roku.

"Věříme, že pro diskuzi předcházející volbě nového ředitele, který bude utvářet směřování VZP na léta dopředu, jsou témata týkající se onkologické léčby a onkologických pacientů zásadní. Proto chceme seznámit Radu VZP s klíčovými body z hlediska pacientů," říká PhDr. Ivana Plechatá z platformy Hlas onkologických pacientů. Ta sdružuje jedenáct pacientských a podpůrných organizací pro pacienty s rakovinou. Podle prvního bodu dopisu by pacientské organizace přivítaly, pokud by s nimi VZP konzultovala i koncepční a systémová témata, jako jsou preventivní programy, dostupnost péče nebo její kvalita. Podle dalšího bodu by nové vedení VZP také mělo obrátit pozornost na revizi své metodiky pro proplácení nových léků. Současná metodika podle pacientských organizací mnohdy představuje významnou překážku v dostupnosti inovativní léčby pro vážně nemocné. Ve třetím bodu pak dopis VZP povzbuzuje k větší aktivitě a motivování jak pacientů, tak poskytovatelů zdravotní péče k prevenci. "Ve čtvrtém bodu vyzýváme k tlaku na zlepšení péče o chronické pacienty, protože řada onkologických pacientů se jimi, po překonání nemoci, stává. Součástí této péče by měla být rehabilitace onkologicky nemocných, která bude řešit dopady léčby," dodává PhDr. Plechatá. Rakovina si v Evropské unii ročně vybere 1,3 milionu obětí. V Česku na tuto nemoc ročně zemře přibližně 27 tisíc lidí. Nejčastějšími nádorovými onemocněními jsou rakovina kůže, prsu, nádory mužských pohlavních orgánů a rakovina trávicího traktu. V Evropě dlouhodobě nejvíce pacientů umírá na rakovinu plic, prsu nebo tlustého střeva.

O Hlasu onkologických pacientů

Momentálně spolupracuje ve složení: Aliance žen s rakovinou prsu, o.p.s., Amelie, z.s., Onko Unie, o.p.s., Dialog Jessenius, o.p.s., Průvodce pacienta, z.ú., Asociace mužů sobě, z.s., České ILCO, z.s., Veronica, z.ú., Klub pacientů mnohočetný myelom, z.s., Lymfom Help, z.s. a Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN).

Koronavirus drtí obézní pacienty

Praha, 12. 10. 2020 - Obézním jedincům hrozí téměř dvakrát větší riziko, že se nakazí nemocí covid-19, než lidem s optimální hmotností. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění covid-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 % vyšší než u těch, kteří obézní nejsou. Vědci také očekávají, že u obézních lidí nebude dostatečně účinkovat ani vakcína proti koronaviru. Praktičtí lékaři o tomto aktuálním a závažném tématu diskutovali na přesunuté Jarní interaktivní konferenci (JIK).

"Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem prof. Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné. Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu," říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP a dodává: "Nové onemocnění covid-19 však jasně ukazuje, že není prakticky žádný čas na jakýkoli odklad změn v managmentu obezity a je nutné jednat ihned. Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 % vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 % větší než u neobézní populace." Podle dalších studií publikovaných již v květnu 2020 se obézní pacienti potýkají s horším průběhem infekcí covid-19 hned z několika důvodů. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici - například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu. "Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus," doplňuje MUDr. Čupka. Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování, podle odhadů specialistů, nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají i u očkování proti chřipce. "Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší," vysvětluje MUDr. Čupka. Obezitě by měli lidé předcházet zdravým životním stylem s dostatkem pohybu. Ten právě nyní komplikuje koronavirová pandemie. Bezpečnostní opatření po celém světě omezily pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž z jejich dne zmizel přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. Počty obézních tak paradoxně pomalu rostou. "Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala cca 1-5 kg. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru," říká MUDr. Čupka. Důležité je podle něj nepropadat panice, jíst zdravě a nepřestat s pohybem úplně. "V populaci máme 30 % neurotických lidí, které nejistá situace v čase pandemie přirozeně velmi stresuje.

Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují. Doporučuji chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma. Důležité je také komunikovat s ostatními a vytvořit si třeba jen úzkou skupinku lidí, se kterými je možné se potkávat, jelikož člověk je ze své podstaty tvor společenský," radí MUDr. Čupka. Kromě úpravy životního stylu mohou pacientům s obezitou výrazně pomoci nastartovat a udržet proces hubnutí i účinné léky. Léčba dokáže v mozku stimulovat centra sytosti i odměny a současně také tlumit hlad. Momentálně na tyto léky užívané v celé Evropě ale české zdravotní pojišťovny finančně nepřispívají. "Covid-19 jasně ukázal, že obezita rozhodně není pouze estetickou záležitostí, ale nemocí, kterou se zdravotní pojišťovny vzhledem k důkazům o aktuálních rizicích v 'době kovidové' nezabývají dostatečně. Řeší pouze zdravotní důsledky obezity a ne samotnou obezitu, která je příčinou dalších téměř 200 zdravotních komplikací s ní spojených. Při zlepšení managementu obezity ve společnosti i při větším využívání léků na hubnutí by přitom výrazně klesly vysoké náklady na léčbu diabetu, hypertenze, vysokého cholesterolu i nádorových onemocnění. Zdravotní systém by ušetřil nemalé peníze i životy občanů," uzavírá MUDr. Čupka.

O SVL ČLS JEP

Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP), založená 1979, je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi. Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzdělávání lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji. Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci. SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména na programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence. SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče - do ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.

Cévy mohou zestárnout rychleji než vaše tělo

Praha, 7.10. 2020 - Věk v občance sice hlásí čerstvých 40 let, vašim cévám ale může "táhnout" na 60. Jak je to možné? Podle lékařů má předčasné stárnutí tepen na svědomí především kouření, diabetes, zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak. Ty poté mohou způsobit mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt. Jak zlepšit adherenci neboli ochotu pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění bylo jedním z mnoha témat, o kterých debatovali lékaři na virtuálním Výročním sjezdu České kardiologické společnosti.

"Pro snížení rizika infarktu nebo mrtvice je zásadní to, do jaké míry nemocný na léčbě spolupracuje. Aktivní ovšem nemůže být pouze pacient, ale také samotný lékař. Když nebude sám přesvědčený o důležitosti dodržování léčby, tak se mu jen stěží podaří přimět k tomu pacienta," říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F.E.F.I.M., předseda České internistické společnosti. Mnozí pacienti ale i přes aktivitu lékaře o léčbu zájem nemají. Stárnutí tepen totiž nebolí a změny jako jejich tuhnutí nebo ucpávání se, lidé zprvu nezaznamenají. Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., je adherence neboli ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny problematická především u mladších pacientů. "Například lidé do 40 let vůbec neuvažují o tom, že by je při nedodržování léčby mohl postihnout infarkt. My se přitom s takovýmito případy pravidelně setkáváme. Z průzkumu u příležitosti Týdne adherence, který organizovala společnost Teva v loňském roce víme, že pacientům obecně dělá potíže pravidelné užívání léků. Konkrétně ženy mají poté největší problém s pohybem a redukcí váhy, zatímco muži nejvíce bojují s abstinencí, kouřením a dietou," popisuje prof. Vrablík. Podle odborníků by lepší spolupráci pacienta s lékařem mohl podpořit například výpočet jejich cévního věku. To koneckonců potvrzuje zahraniční studie1, v níž bylo zařazeno přes tři tisíce lidí, kteří byli ohroženi kardiovaskulárními onemocněními. Pacienty rozdělili do tří skupin a každé z nich sdělili různé množství informací o možných kardiovaskulárních rizicích. Studie prokázala, že pacienti, kteří byli o riziku a jejich individuálním vaskulárním věku informováni, nejlépe dodržovali doporučení. "Vaskulární věk lze jednoduše vypočítat tak, že vezmeme v potaz pacientův skutečný věk, životní styl, další údaje typu, jestli je kuřák, a jakými trpí nemocemi. Například riziko infarktu nebo mrtvice u čtyřicetiletého kuřáka s vysokým krevním tlakem a cholesterolem je stejné jako riziko zdravého šedesátiletého nekuřáka," říká prof. Vrablík. Vaskulární věk mohou svým pacientům nově lékaři vypočítat pomocí aplikace v počítači nebo chytrém telefonu, kterou vyvinula společnost Mediately a která vznikla za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals. Do databáze stačí zadat pohlaví a věk pacienta společně s hodnotami jeho krevního tlaku a cholesterolu a také s informací, jestli kouří, nebo ne. Aplikace okamžitě spočítá vaskulární věk pacienta a rizika, která mu hrozí do budoucna. "Až 75 % diabetiků umírá na kardiovaskulární příhody a současně o 6 let dřív než lidé bez diabetu. Diabetici jsou bráni jako pacienti s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem, a proto je u nich adherence k léčbě klíčová. Do lékařské zprávy nemocnému vždy píšu, že jsem ho informoval o kardiovaskulárním riziku, ale on sám léčbu odmítá," vysvětluje doc. MUDr.

Branislav Vohnout, PhD., prezident Slovenskej asociacie aterosklerozy. Rady, jak udržet svůj vaskulární věk stejný jako kalendářní najdou lidé například na webu www.kapitolyozdravi.cz. "Vždy důrazně nabádám pacienty, aby na internetu hledali informace pouze z ověřitelných zdrojů. Při vyhledávání totiž bohužel mohou objevit i zavádějící nebo dokonce mylné informace. Doporučuji jim proto přečíst si například kapitolyozdravi.cz, kde je vše popsáno přehledně, a to nejen z oblasti kardiologie," vysvětluje prof. Češka.

Praktici mají svůj kabinet - na Univerzitě Karlově

Předmět praktické lékařství se dostal do osnov lékařské fakulty

Praha, 30. 9. 2020 - Medici mají obrovský zájem o to stát se praktickým lékařem - proto 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy mění zaběhnuté studijní plány a nově do nich zahrnuje výuku praktického lékařství. Reaguje tak na dlouhodobou poptávku studentů po tomto oboru.

"Doposud se výuka praktického lékařství omezovala na jednu přednášku. To je pro studenty, kteří se chtějí oboru v budoucnu věnovat, málo. Znalosti si tak medici museli dohánět vlastní dobrovolnou praxí," vysvětluje garant nově vzniklého předmětu MUDr. Martin Seifert ze Společnosti všeobecného lékařství. V nově zavedeném týdenním bloku se studenti například naučí jak diagnostikovat a léčit nemocné i s jednoduše vybavenou ordinací a v jakých případech se obrátit na specialistu. Jak vést zdravotní dokumentaci či spolupracovat s navazujícími sociálními službami, mezi které patří například domácí péče. "Práce praktického lékaře je v mnohém specifická. Nemáte za sebou špičkové vybavení jako v nemocnici, většinou ale znáte lépe zdravotní poměry v rodině pacienta i jeho jako osobnost. Mezi pacientem a praktickým lékařem vzniká úzký vztah. Proto budeme studenty učit také jak správně komunikovat a aktivně pacientům naslouchat," dodává MUDr. Seifert. Část studijního bloku stráví posluchači přímo v ordinacích praktických lékařů, kde se seznámí s jejich obvyklou činností, prožijí si i svou první návštěvu pacienta v domácím prostředí. Díky spolupráci se Společností všeobecného lékařství a Sdružením praktických lékařů navázala fakulta spolupráci s více než 50 lékaři po celé ČR, kteří jsou studentům k dispozici coby školitelé. Výuka předmětu bude probíhat v češtině a v angličtině. Lektory jsou praktičtí lékaři, často s mnohaletou praxí a zkušenostmi ze zahraničí. Vzhledem k aktuálnímu nařízení pražské hygieny čekají studenty semináře v distanční formě výuky. Stáže v ordinacích školitelů a nácvik komunikace nejčastějších situací, do kterých se praktičtí lékaři dostávají, již proběhnou prezenčně. Pro simulační výuku, při které si studenti budou "hrát" na doktory a pacienty, využijí lektoři nové simulační centrum 3. lékařské fakulty.

Koronavirus není jedinou nemocí v Česku - varují plicní lékaři

Startuje trojice pneumologických kongresů - kvůli covidu online

Praha 6. 10. 2020 - Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou - zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si "zaděláváme" na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit - říkají plicní lékaři. O tomto a dalších tématech budou mluvit v pátek a sobotu na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny.

Experti na plíce se budou zabývat novinkami například z oblasti rakoviny plic, chronické obstrukční plicní nemoci, tuberkulózy, plicních fibróz či astmatu. Virus ale stejně proniká do řady přednášek - příkladem je hned první, kde nový ministr zdravotnictví přednese téma Covid-19, pohled epidemiologa a virologa. "Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí - 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. "Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob - těžkých kuřáků."

Konkrétním příkladem dopadu nemoci covid-19 je jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. "Omezením činnosti míst, kde zkoumáme a léčíme poruchy spánku, vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena - nelze ji dohonit," říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D. Podle autora přednášky na toto téma MUDr. Samuela Genzora se lidé, jimž se nedostane náležité léčby spánkových poruch, potýkají v budoucnu například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty nebo i s časným nástupem demence.

Plicní lékaři si také na kongrese budou navzájem sdílet "covidové" zkušenosti. "Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o "covidové" pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů," popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout. Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. "Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem," komentuje prof. Vašáková. "Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty." Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky "postcovidových" pacientů. "Pacienta, který prodělal koronavirus, by měl pneumolog vidět 4-6 týdnů po propuštění z nemocnice a poté za další přibližně 3 měsíce. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi," uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných "covidových" pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Stovky Čechů zjistí, jak vypadá jejich cholesterol

Kvůli vrozené nemoci totiž může zabíjet už v mládí

Praha, 24. 9. 2020 - Stovky Čechů si budou moci nechat změřit hladinu cholesterolu přímo na pracovišti, kam za nimi dorazí lékaři. Měření se děje u příležitosti Týdne familiární hypercholesterolemie (FH), jehož cílem je upozornit na tuto vrozenou nemoc. V Česku jí trpí asi 40 000 lidí. Tělo člověka si při ní už od malička neví rady s cholesterolem a ten se nebezpečně ukládá v cévách. Mnozí pacienti o své diagnóze vůbec neví. Pokud se však člověk s FH neléčí, může i v mladém věku dostat infarkt nebo mozkovou mrtvici. Vysoká hladina cholesterolu obecně trápí až 80 % dospělé populace v Česku, tento tichý zabiják má u nás ročně na svědomí kolem 50 000 životů. Akci pořádá pacientská organizace Diagnóza FH.

"Týden FH nám připomíná, že vysoký cholesterol se může týkat úplně každého, jak mladého, tak staršího člověka. Brzké odhalení FH je pro její následnou léčbu naprosto klíčové," říká předseda České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT) prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Podle něj je největší relativní riziko srdečně-cévních komplikací u lidí s FH možné pozorovat mezi 25. a 39. rokem. "Riziko srdečního infarktu je u pětadvacetiletého neléčeného pacienta s FH až stokrát vyšší než u zdravého. Neléčená FH vede k ischemické chorobě srdeční u 40 % osob mladších 50 let," doplňuje prof. Vrablík. Hladinu cholesterolu změří zájemcům z kapky krve z prstu a výsledky budou znát téměř okamžitě. Společně s pacientskou organizací Diagnóza FH takto na pěti místech v Praze a Brně otestují až 700 lidí.

Odborníci by také chtěli k preventivnímu testování přivést více mladých, protože FH v 50 % případů dědí děti pacientů. "Pokud plánují rodinu, mohou se pacienti s FH na tuto možnost lépe připravit. Nebo v případě, že se o své nemoci dozví, když už děti mají, měli by je nechat otestovat a zjistit, zda léčbu nepotřebují také," vysvětluje prof. Vrablík. Podle něj není samotná léčba FH nijak drastická, ale vyžaduje změnu životního stylu. Pacienti musí dodržovat dietu v podobě zdravé stravy s nízkým obsahem živočišných tuků a řada z nich musí již od dětství užívat preventivně i léky. Ty jsou však podle prof. Vrablíka velmi bezpečné a pacienti je dobře snáší.

I kvůli potřebě brzkého odhalení nemoci plánuje Národní screeningové centrum (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) společně s ČSAT na přelomu října a listopadu spustit pilotní projekt časného záchytu onemocnění FH u novorozenců - budou u nich vyšetřovat onemocnění FH. Do pilotního projektu se zapojí devět nemocnic a bude vyšetřeno až 10 000 novorozenců.

Jedno z měření v rámci Týdne FH se letos konalo na půdě Univerzity Karlovy, kde zdravotníci otestovali přes stovku akademiků. "Některé z kolegů možná výsledky měření příliš nepotěší, ale věřím, že je alespoň inspirují k prevenci. Familiární hypercholesterolemie se ovšem týká i studentů, protože řada z nich může nemocí trpět, aniž by o tom věděla. V jejich věku mohou riziko vysokého cholesterolu snadno podcenit. Akce jako Týden FH je může přivést na myšlenku preventivní kontroly," řekl prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity Karlovy. Na odběrech se budou podílet i medici z lékařské fakulty jako dobrovolníci

organizace IFMSA. Ti zájemc poučí o rizicích vysokého cholesterolu a poradí, jak správně rozpoznat infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Loni v Týdnu FH lékaři testovali v poslanecké sněmovně. "Tehdy jsme vyšetřili 190 poslanců a zaměstnanců sněmovny. Průměrný lipidogram (tuky v krvi) byl horší než kdekoli jinde. Do specializovaného centra jsme poslali šest z nich. Oceňujeme ale jejich velký zájem o měření a následné konzultace," popisuje Zdeňka Cimická, předsedkyně organizace Diagnóza FH. Letošní pátý ročník chtějí organizátoři využít jako příležitost rozšířit odběrové týmy složené z lékaře, sester a nutriční terapeutky také o specialistku na pohybovou aktivitu, ve spolupráci s Českou asociací preventivní kardiologie ČKS a její sekce sportovní kardiologie.

Zatímco lidé s FH mají velmi vysoké hladiny cholesterolu v krvi v důsledku genetické vlohy, miliony dospělých Čechů si svým životním stylem zvýší cholesterol sami. Vysoká hladina cholesterolu vede k ateroskleróze, při níž se tuk "lepí" na stěny tepen a ty se postupně uzavírají - hrozí srdeční infarkt či mozková mrtvice. Podle odborníků je naprostým základem znát své hodnoty cholesterolu, a proto apelují na to, aby Češi chodili na pravidelné bezplatné preventivní prohlídky k praktickému lékaři. "Právě zde se mohou dozvědět, jak na tom se svým cholesterolem jsou, a mohou případně včas zahájit léčebná opatření. Protože však Češi prevenci moc nedají - na prohlídky jich chodí sotva polovina - snažíme se najít další možnosti, jak povědomí o ateroskleróze a jejích komplikacích zvýšit," uzavírá prof. Vrablík.

O organizaci Diagnóza FH, z.s.

Spolek podporuje pacienty s familiární hypercholesterolemií a jeho aktivity spočívají především v individuální edukaci a poradenství, v organizování regionálních seminářů zaměřených na výživu, pohyb a léčbu FH. S lékaři pracuje na osvětě o rizicích vysokého cholesterolu. Více informací na www.diagnozafh.cz.

O ČSAT

Společnost sdružuje lékaře specializující se na problematiku léčby vysokého cholesterolu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelně pořádá odborné konference a semináře, podílí se na tvorbě doporučených léčebných postupů. Její členové jsou v kontaktu s mezinárodní vědeckou komunitou a publikují v odborných časopisech. ČSAT zaštiťuje a podporuje projekt MedPed specializující se na časnou detekci osob s familiární hypercholesterolemií, úzce spolupracuje s pacientskou organizací Diagnóza FH. Více informací na www.athero.cz.

O Národním screeningovém centru ÚZIS ČR

Národní screeningové centrum (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v ČR. NSC nabízí občanům nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se například chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), diabetické retinopatie, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců, familiární hypercholesterolemie či nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR. Více informací na https://nsc.uzis.cz.

Části pacientů koronavirus poškozuje srdce

Prokazují to i zahraniční studie

Praha, 23. 9. 2020 - U velkého procenta nemocných, kteří skončili v nemocnici kvůli koronaviru, poškodil virus srdce - jen chvíli před Světovým dnem srdce (29. 9.) na to upozorňují tuzemští kardiologové. Změny na srdci v důsledku onemocnění covid-19 prokazuje řada zahraničních studií.

"Dle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u pacientů s covid-19 s pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly až v 78 % případů. Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 a 60 %. Samozřejmě vše vždy závisí na technice, kterou pro průkaz srdečního poškození použijeme, některé metody jsou citlivější, jiné méně. Na čem se však všichni shodneme, je, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s covid-19, je jeho prognóza velice neblahá," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejenže koronavirus zatíží celý organismus jedince, tedy i jeho srdce, ale podle prof. Linharta je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo. "Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci," vysvětluje prof. Linhart. Pokud onemocní jedinec, který se s problémy se srdcem potýkal už před nakažením, může být koronavirus pro jeho organismu tou "poslední kapkou". Dle specialistů má nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem nákazy. "SARS-CoV2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat," doplňuje přední český kardiolog.

Podle odborníků je zatím příliš brzy soudit, nakolik jsou změny vyvolané koronavirem trvalé. Více by mohly ukázat mezinárodní registry "covidových pacientů", po nichž v posledních týdnech lékaři různých specializací volají. "Kardiologové nejsou hlavními hráči. Srdeční poškození tu sice je, ale choroba zasahuje ve velké míře i plíce a další orgány. Registry tak budou multidisciplinární," vysvětluj prof. Linhart.

Česká kardiologická společnost doporučuje pacientům s jakýmkoli onemocněním srdce, aby nevysazovali zavedenou léčbu, byli v kontaktu se svým lékařem, a především aby se snažili infekce vyvarovat známými opatřeními. "Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují. Kromě toho, pokud by kardiak koronavirus nedostal, mohl by se svojí chorobou žít dál. Zemřít na koronavirus nebo s koronavirem tak pro něj neznamená žádný rozdíl," dodává prof. Linhart.

Vyjádření experta na kyberbezpečnost k aplikaci eRouška 2.0

Současnou diskusi o nové aplikaci eRouska 2.0 provází řada nejasností a obav z bezpečnosti aplikace a možnostech zneužití citlivých dat. Nabízím tedy vyjádření Karla Obluka, experta na kyberbezpečnost a bývalého šéfa antivirové společnosti AVG. Pokud by vás zajímaly další informace, rád předám kontakt.

"Nová verze aplikace eRouška je z bezpečnostního hlediska naprosto v pořádku a není důvod se její instalace a používání obávat. Pochopitelně nějaká chyba se nedá nikdy vyloučit, ale pokud vím, byl celý systém podroben dostatečnému bezpečnostnímu auditu. Rozhodně také není důvod se bát, že skrz aplikaci nás může někdo sledovat. Systém pracuje pouze s anonymními daty a upozorní nás jen v případě, že se v naší blízkosti bude pohybovat někdo, kdo je posléze označen jako Covid pozitivní. Přitom ale eRouška neví, kdo přesně to byl - data jsou skutečně anonymní. Neukládá ani neodesílá žádné citlivé osobní údaje, takže ani v případě ztráty telefonu nikdo nemůže určit, s kým jsem se a kdy potkal. oproti první verzi navíc aplikace může využívat nových funkcí operačních systémů telefonů, takže je velmi dobře optimalizovaná z hlediska dopadu na výkon a především výdrž baterie telefonu."

Medici se necítí připraveni na péči o pacienty

Dle průzkumu se nejvíce děsí papírování

Praha, 22. 09. 2020 - Drtivá většina dotázaných studentů lékařských fakult v ČR se necítí připravena vstoupit po škole do praxe. Největší obavy mají ze zvládnutí administrativy a z práce s informačními systémy. Ukázal to dotazníkový průzkum Medici 2020, který mezi studenty všech osmi lékařských fakult provedl o prázdninách spolek Mladí lékaři. Z průzkumu také vyplynulo, že 10 % mediků nehodlá naskočit do českého zdravotnictví. A ti, kteří naskočí, nejčastěji plánují, nebo zvažují stát se praktickým lékařem. Kompletní výsledky zveřejní Mladí lékaři na své konferenci, která začíná 28. listopadu v Praze. Budou o nich diskutovat například s ministrem zdravotnictví či s ředitelem největší zdravotní pojišťovny - VZP.

"Dosud neexistoval průzkum, který by systematicky mapoval připravenost mediků 4.- 6. ročníků lékařských fakult na výkon lékařské profese. Tato zpětná vazba je však nesmírně důležitá jak pro samotné fakulty, tak pro celé zdravotnictví. Když studenti dostanou, co potřebují, nebudou se bát vkročit do praxe a svobodně si vybrat obor a nebudou utíkat za hranice za lepším vzděláváním," říká MUDr. Martin Kočí, předseda Mladých lékařů. V průzkumu oslovili 4575 studentů, a dostali 1400 platných odpovědí. Když se ptali na připravenost mediků na první rok klinické praxe, dozvěděli se, že 80 % studentů šestého ročníku (tedy včetně těch, kteří letos absolvovali) se necítí připraveno. Častým důvodem je nezkušenost v práci se zdravotnickou dokumentací. Přesně 78 % dotázaných studentů šestého ročníku uvedlo, že se necítí na to, že by zvládlo ihned pracovat s informačními systémy nemocnic, 82 % děsí "papírování" spojené s přijetím, přemístěním nebo propuštěním pacienta, 73 % dělá těžkou hlavu předepisování léků, 69 % převazování a ošetření nekomplikovaných ran. Naopak dobrá zpráva je, že většina (93 %) nemá obavu z toho, že by nezvládla samotné vyšetřování pacientů.

"Ptali jsme se, proč se studenti necítí připraveni na praxi. Uvedli řadu důvodů, například příliš vysoký počet mediků připadajících na vyučujícího při praktické výuce, přibližně 80 % uvádí že na jednoho pedagoga jich připadá pět a více. Dále jmenovali nedostatek zpětné vazby, přílišné zaměření na teorii a nedostatečné procvičování dovedností nebo dokonce žádnou praktickou zkušenost z některých oblastí medicíny. Téměř polovina studentů šestého ročníku například uvedla, že nikdy při povinné výuce neošetřila nekomplikovanou chirurgickou ránu s následnou kontrolou lékaře. Alarmujících 60 % respondentů zaškrtlo, že je vyučující (téměř) nikdy nesleduje a nekontroluje, jak vyšetřují pacienta," vysvětluje MUDr. Kočí. A 38 % nikdy nesepisovalo příjmovou zprávu (44 % pak pouze v rozmezí 1-5krát). "Podobné výsledky jsme dostávali i při dalších dotazech na praxi. Polovina respondentů dokonce provedla méně než čtyři cvičné resuscitace na figuríně - to je opravdu velmi málo," dodává předseda Mladých lékařů. Pravděpodobně proto většina studentů šestého ročníku (70 %) uvedla, že nad rámec povinné výuky docházela při studiu na dobrovolnou praxi, a přiznává, že právě to zásadně ovlivnilo, co na konci studia umí.

K průzkumu se dostali šanci vyjádřit i zkušení lékaři. "Potěšil nás velký zájem o obor praktického lékařství a zároveň nás zaujal bod, kdy studenti posledních ročníků označují informace v oblasti organizace a práva v jejich oboru za nedostatečné. V tom můžeme pomoci. Ve sdružení nabízíme praktickou pomoc jak se založením praxe, tak s poradenstvím týkajícím se právní odpovědnosti -

zrovna tady 73 % respondentů z posledního ročníku považuje za zcela nebo spíše nedostatečné informace předávané fakultou během povinné výuky. Stejně tak pomáháme s pracovně právními vztahy - zde si na nízkou informovanost dle průzkumu stěžuje 70 % budoucích lékařů," říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL). Kromě praktického lékařství jeví studenti velký zájem o pediatrii a anesteziologii a intenzivní medicínu.

Průzkum ukázal, že při volbě místa, kde chtějí medici po atestaci setrvat, nehraje plat tak velkou roli, jako spíše vztahy na pracovišti a dobrý školitel. Za přiměřený nástupní čistý plat (bez služeb a příplatků) považují medici přibližně 35 tisíc korun. Realita je ovšem taková, že tento plat nyní činí 35 480 korun hrubého, rozdíl oproti představě mediků je tedy přibližně o 13 000 korun nižší.

O spolku Mladí lékaři

Spolek Mladí lékaři sdružuje lékaře, kterým záleží na pracovních podmínkách a systému vzdělávání lékařů v ČR. Spolek je nezávislou a dobrovolnickou iniciativou, jejímž cílem je především objektivně reprezentovat mladé lékaře, přispívat k pozitivním změnám v českém zdravotnictví a šířit povědomí o problematikách zdravotnictví mezi lékaři i veřejností. Členy spolku jsou především lékaři ve specializační přípravě, studenti posledních ročníků lékařských fakult, ale také atestovaní lékaři. Sdružení vzniklo v roce 2009, aby iniciovalo změny v tehdy rozvráceném a nefungujícím systému specializačního vzdělávání a reagovalo na stále se zhoršující celkové pracovní podmínky pro výkon lékařského povolání. Spolek Mladí lékaři se stal důležitým partnerem v jednáních o zdravotnictví a legislativě pro Ministerstvo zdravotnictví i další zájmové spolky a instituce. Spolek stále více působí v oblasti inovací ve zdravotnictví a tématy které otvírá se snaží být vedoucí mentální sílou kulturní změny ve zdravotnictví. Více informací na www.mladilekari.cz

Vyléčené z koronaviru by měl sledovat plicní lékař

Nemoc totiž může zanechat stopy

Praha, 22. 9. 2020 - Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci Světového dne plic, který připadá na 25. září.

"Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od tohoto léta systematicky sledujeme pacienty z Královehradeckého kraje, kteří prodělali onemocnění covid-19. Zaměřujeme se na případné pozdní následky v oblasti plic. Zatím jsme vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let. Většina (65) se s covidem-19 léčila doma, menší část (14) v nemocnici. Téměř polovina (49 %) všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků (nejčastěji horšího dýchání - 21 %, kašle - 10 %, únavy - 17 % nebo bolestí na hrudníku - 9 %). Kromě toho 28 % z nich má po třech měsících stále porušený čich a 9 % chuť," popisuje dosavadní výsledky doc. MUDr. Vladimír Koblížek Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. "Při vyšetření plicních funkcí jsme u poloviny sledovaných pacientů nalezli lehce porušené funkce. Nejčastěji (37 %) sníženou schopnost přenosu kyslíku v oblasti plicních sklípků, méně často pokles kyslíku v krvi při zátěži (7 %) a některé další změny. U přibližně 20 % nemocných kontrolní zobrazovací vyšetření plic (CT či RTG) ukázalo určité zbytkové postižení plicní tkáně." Všechna šetření hradečtí lékaři u účastníků studie ještě v následujícím roce dvakrát zopakují, aby mohli objektivně posoudit, jak rychle a zda vůbec potrvá návrat plicních funkcí a známek plicního postižení do normálu. Současně všem pacientům zanalyzují hladiny protilátek a známky buněčné imunity, aby zmapovali jejich nově získanou odolnost proti viru. Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) vede cesta ke zdravým plicím přes pneumology. "Pacienti s covid-19 chodí s prvními příznaky kromě praktiků právě za námi. Staráme se o ně i když se jejich stav zhorší a musí do nemocnice kvůli zápalu plic, tedy pneumonii, případně se ocitnou na plicních jednotkách intenzivní péče. Až se uzdraví, sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky. Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná," říká prof. Vašáková.

Podle předsedy Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislava Kosa, CSc., je covid-19 infekcí dýchacích cest. "Virus však může postihnout celé tělo. Nejčastějším důvodem, proč lidé s covidem končí v nemocnicích nebo potřebují intenzivní péči, jsou dýchací potíže spojené s nízkou hladinou kyslíku. Našim pacientům s již existujícím plicním onemocněním tak doporučujeme pečlivě se řídit již známými preventivními opatřeními - vyhýbat se davům, dodržovat hygienické zásady, a jako každý rok - nechat se očkovat proti chřipce, pneumokokům a dalším nemocem, které by mohly jejich stav zhoršit," doplňuje MUDr. Kos. Přínos plicních lékařů ve zvládání nemoci podle něj ocenila i European Lung Foundation, která udělila svoji letošní cenu ELF Award všem zdravotníkům a především těm, kteří pracují v pneumologii a podílejí se na zvládání covidové pandemie. Podrobnější informace o tom je možné najít na www.pneumologie.cz.

Hackeři mohou udělat zločince z každého - i z Vás

Zajímají je i zdánlivě bezcenná data

Praha, 16. 9. 2020 - Silné heslo nepotřebuji, stejně nemám na počítači nic zajímavého - i takto přistupuje řada lidí k zabezpečení svých účtů nebo počítače. Ale přesto, že zrovna nemají na svém počítači uloženou databázi tajných bankovních kont politiků, mohou být jejich přístroje a účty hackerům užitečné. V nejhorším případě se dokonce uživatelé mohou sami stát spolupachateli a ani o tom nevědět. Říká to expert na kyberbezpečnost Karel Obluk. Podle něj pro kyberkriminálníky nejsou žádná data úplně bezcenná a dají se často dobře zneužít, i když si uživatel ani neumí představit jak.

Hackeři, stejně jako běžní podvodníci, nejčastěji hledají skrz cizí počítače nejsnazší cestu k penězům. "Obvykle se snaží dostat přímo do online bankovnictví nebo hledají přístupy do účtů, které jsou propojené s platební kartou, a na nich nakupovat. Zajímá je vše, co lze zpeněžit. To může být fyzické, ale i virtuální zboží. V posledních letech se například čile obchoduje s postavami a účty z počítačových her," popisuje Karel Obluk, který dříve šéfoval společnosti AVG. Obvykle se do počítačů hackeři dostanou pomocí nějakého škodlivého kódu či aplikace, případně "nakažené" webové stránky.

Ovšem i ti, kteří své finance nespravují online a raději nakupují v kamenných obchodech, mohou být pro kyberzločince užiteční. Stačí otevřít jeden nevinný soubor v e-mailu a počítač se může stát nástrojem kriminální činnosti. "Zpravidla uživatel nevědomky nainstaluje jednoduchý program, který se čas od času přihlásí na internet a řekne si o instrukce. Následně počítač začne buď rozesílat spam, nebo se zapojí do hromadného útoku na jiný počítač, tzv. DDoS útok. A majitel o tom vůbec neví," prozrazuje Obluk. Pravě před těmito hromadnými útoky, které mají za úkol vyřadit z provozu například webové stránky, nedávno varovala i antivirová společnost Kaspersky. V prvním čtvrtletí letoška podle nich počty těchto útoků narostly o 80 %. "Jestliže má poskytovatel internetu podezření na rozesílání spamu, může přístup uživateli zablokovat. A pokud policisté vytrasují počítač jako původce útoku, mohou po jeho majiteli požadovat vysvětlení. V obou případech je to poměrně nepříjemné," dodává Obluk. Případů kyberkriminality navíc raketově přibývá, Policie ČR v roce 2019 evidovala více než 8 400 případů. Oproti roku 2018 je to nárůst o 23 %.

Zajímavá jsou pro hackery jakákoli data na počítači. Přestože pro ně nemusí mít žádnou hodnotu, počítají s tím, že pro uživatele ji mají. "Trikem majitele přesvědčí k instalaci libovolného vyděračského softwaru, který zašifruje přístup k datům na počítači a za odemčení požaduje výkupné. Někdo prostě data obětuje a disk přemaže, ovšem řada lidí se se svými fotkami dětí nebo jediným exemplářem diplomky rozloučit nechce a zaplatí," dodává. Takové výkupné se může pohybovat v řádech desítek či stovek tisíc korun, u firemních systémů jde snadno do milionů.

Přestože mají hackeři nad běžným uživatelem zdánlivě navrch, podle Karla Obluka se lze proti jejich činnosti poměrně účinně bránit. "Základem jsou dobrá přístupová hesla k účtům a zabezpečení sítě, jež není snadné odhadnout. Vhodné jsou například určité fráze, které něco

říkají pouze nám. Počítač by také měl chránit nějaký antivirový program, ten dokáže odhalit případný škodlivý software. Proti vyděračským softwarům je nejlepší si preventivně zálohovat data, abychom mohli případně zablokované části obnovit. A samozřejmě ideálně neklikat na neznámé přílohy e-mailů a soubory," uzavírá Karel Obluk.

Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pneumologové znovu otevírají ambulance - chtějí nemocné zachytit včas

Praha, 14. 9. 2020 - Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly dobrých zpráv. Tzv. stopping rules jsou zrušena - znamená to, že nemocným nikdo nebude brát moderní antifibrotické léky, když jejich plicní funkce poklesnou. Dosud jim hrozilo vysazení léčby, pokud se naměřené hodnoty jejich plicních funkcí dostaly pod určitou hodnotu - bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Nemoc, která postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let. Antifibrotická léčba umí prodloužit život v dobré kvalitě o více než polovinu. Novinku zveřejňují pneumologové u příležitosti Týdne IPF, který začíná 14. září. Vybrané ambulance se pro zájemce o vyšetření otevřou 30. září.

"U této nemoci je naprosto zásadní objevit ji včas a začít co nejdříve léčit tak, abychom její postup zpomalili. Dříve dokonce na léčbu dosáhli pouze ti, kterým plicní kapacita klesla na úroveň 80 % průměru zdravého jedince - což je málo. Nyní na moderní léčbu dosáhnou i s 90 %," říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Takto zavčas podaná léčba umí významně prodloužit život daného jedince.

Proto je zrušení "stopping rules" pro pacienty a lékaře tak dobrou zprávou. "Po řadě jednání se nám podařilo dosáhnout zrušení vysazování antifibrotických léků u pacientů, jejichž plicní hodnoty klesly pod určitou úroveň. Těmto lidem pak po vysazení léčby zbývaly týdny, maximálně měsíce. Nyní - i když jim plicní funkce poklesnou - můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále se už drží na stejných hodnotách," vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP. Od následujícího roku se antifibrotiky mohou léčit i lidé, kteří trpí jinými druhy fibróz, než idiopatickou - jsou to například pacienti s revmatoidní artritidou, kterou fibróza plic provází, nebo ti, jimž plíce zničila alergie na vdechovaný organický prach. Podle odhadů odborníků by mohlo jít až o 500 pacientů za rok, kterým by nasazení moderní léčby mohlo od nového roku prospět.

I letos otevírají plicní lékaři po celé republice dveře svých ambulancí všem, kteří mají podezření, že by mohli nemocí trpět. "Lidé si mohou 30. září nechat zkontrolovat plíce bez doporučení praktického lékaře a bez objednání. Kompletní seznam zapojených pracovišť je dostupný na www.plicnifibroza.cz, či www.pnemologie.cz," říká prim. MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Loni přišlo do 60 ambulancí více než 600 zájemců. Lékaři odhalili 165 plicních nemocí, podezření na IPF vyslovili u 22 pacientů, které si pozvali k podrobnějšímu vyšetření. Čtyři z nich poté uslyšeli jako konečnou diagnózu právě IPF a začali se léčit ve specializovaných pneumologických centrech.

IPF je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům, a i v klidu se nemohou nadechnout. Při poslechu plic slyší lékaři u pacienta zvuk, připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu.

Jedním z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček. Podle registru pacientů s plicní fibrózou EMPIRE se v Česku s IPF nyní léčí 624 pacientů, v registru jich je celkem 1248. Lidé s IPF patří ke skupině, kterou by ohrozila případná nákaza koronavirem nejvíce. Proto jsou velmi opatrní. "Lidé s touto nemocí se musí chránit před jakýmkoliv nachlazením, chřipkou a samozřejmě covidem - dosud naštěstí neregistrujeme jediný případ pacienta s IPF, který by koronavirus chytil," doplňuje prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je - bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých 5 let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 5 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic. Více informací na: www.plicnifibroza.cz nebo na www.mojemedicina.cz/ipf.

O Sekci intersticiálních plicních procesů (SIPP)

Sekce intersticiálních plicních procesů České pneumologické a ftizeologické společnosti věnuje speciálně IPF veliké úsilí. Mimo jiné se snaží šířit informace o této nemoci mezi ostatní lékařskou, ale i laickou veřejnost. Organizace také založila registr IPF EMPIRE (European Multipartner IPF Registry), který kromě center v ČR zahrnuje i centra v dalších státech střední a východní Evropy. Registr dává možnost nahlédnout do epidemiologie IPF a do reálných výsledků léčby této nemoci. Při zavádění nových léků na plicní fibrózu lze podle dat z registru vidět, kolik pacientů by z nového léku nebo léčebné metody profitovalo a kterým konkrétním pacientům nový lék nabídnout. SIPP na základě mezinárodních doporučení a nových poznatků opřených o medicínu založenou na důkazech sestavuje doporučení k diagnostice a léčbě jednotlivých intersticiálních plicních procesů (IPP). Dále se stará o zajištění sítě pracovišť specializovaných na péči o pacienty s IPP, aby lékaři věděli, kam se mají obrátit se žádostí o konzultaci, dovyšetření pacienta či o jeho léčbu. Podporuje výzkum a publikační aktivitu v oblasti IPP na území ČR.

Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

V Bahrajnu ji chtějí využít i pro zamezení šíření koronaviru

Praha, 3. 9. 2020 - Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou schůzky s advokátem hodlá ve vězení sejít se svým kumpánem, student, co chce do školy pronést zbraň - tyto a další situace umí odhalit systém z dílny českých vývojářů - využívá při tom umělé inteligence.

"Zločin a kriminalita vrhají dlouhé stíny a úkolem našeho systému je na ně posvítit. Umělá inteligence dokáže překazit vysoké procento zločinných úmyslů, a proto o systémy, které ji využívají, jeví enormní zájem bezpečnostní složky prakticky všech zemí," říká Ján Račko, majitel české společnosti Cogniware, která se na tento segment soustředí. Po systému, který umí rozpoznávat hlas, chůzi či obličeje, tak okamžitě sáhly silové složky zemí Středního východu, mezi něž patří například Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Jordánsko nebo Bahrajn. "Vzhledem k tomu, že tyto státy mají volnější pravidla, co se ochrany osobních údajů týče, využívají schopnosti systému i pro běžné úkony. Systém je například schopen identifikovat VIP klienty na pobočce už při vstupu do banky," vysvětluje Račko. Tamní policie a armáda však především vytěžuje český systém pro odhalování terorismu a vyšetřování trestné činnosti. Podklady pro vyšetřování (dokumenty, e-maily, SMS zprávy, odposlechy, bankovní transakce, videozáznamy apod.) jsou uloženy do jednoho úložiště a systém automaticky vyhledává vztahy mezi informacemi, které systém získá z těchto zdrojů.

Do rozvoje produktu umělé inteligence zasáhla pandemie koronaviru - znemožnila totiž českým konzultantům přibližně na dva měsíce cestovat, veškeré práce se tak musely odehrát na dálku. "Bahrajn a Keňa ale začali uvažovat o tom, že si náš systém pořídí pro zmapování trasy lidí nakažených koronavirem, aby mohli lépe podchytit šíření viru," uvádí Walter Pavliš, obchodní ředitel Cogniware.

Po úspěchu na Středním východě chce Cogniware uplatnit své zkušenosti i v Česku. Už se mu to jednou povedlo - firma vyhrála soutěž vypsanou Policejním prezidiem. Česká policie tak může využívat systém, který v necelé vteřině porovná fotografii s databází, kde jsou miliony fotografií, a odstraní tak mnohahodinovou rutinní práci.

Umělá inteligence Cogniware podporuje také bezpečnost na českých školách. Umí například identifikovat, zda se někdo nesnaží do školy pronést zbraň. Na stavbách zase dokáže zjistit, kdo nemá na hlavě bezpečnostní přilbu či další ochranné pomůcky. "Náš systém je všestranný a umí neuvěřitelné věci, ale jeho funkce se omezují a přizpůsobují právní úpravě v jednotlivých zemích, především zákonům na ochranu osobních údajů," dodává Račko. Česká firma se aktuálně účastní mezinárodního projektu na vyhledávání teroristů po celém světě. Společně s partnery z Itálie, USA, Austrálie a Spojených arabských emirátů rozšiřují systém Cogniware Insights o možnosti analýzy sociálních sítí a odhalení podezřelých vzorců chování.

O Cogniware

Česká technologická společnost se sídlem v Praze. Společnost se specializuje na vývoj aplikací a nástrojů využívajících nejmodernější postupy a software s prvky umělé inteligence. Aplikace jsou využívány pro analýzu dat, obrazu, zvuku a dalších informací. Nejčastějším uživatelem těchto aplikací jsou silové složky a finanční instituce. Cogniware je významným partnerem společnosti IBM. Z portfolia IBM se Cogniware zabývá implementací ECM a nástrojů pro ukládání a vyhledávání informací. Společnost se dlouhodobě zaměřuje na projekty v oblasti Středního východu (Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Jordánsko, Bahrajn), západní Evropy a v České republic

Pacienti migrénu tají - ukázal průzkum

Perou se s pocity zoufalství, bezmoci, neschopnosti a strachu z dalších záchvatů

Praha, 26. 8. 2020 - Migréna není "jen" bolest hlavy. Řada lidí při ní zvrací, ztrácí rovnováhu, nemůže mluvit, má zimnici, průjem, je zmatená a dezorientovaná. Společnost přesto migrénu nevnímá jako vážnou nemoc, pacienti se neustále setkávají s názorem, že jde "jen o bolest hlavy." Plně rozvinutý záchvat migrény si přitom podle lékařů nic nezadá s porodními bolestmi. To, jak se žije lidem s migrénou v Česku a v dalších 9 evropských zemích, zjišťoval online průzkum v rámci kampaně Beyond Migraine: The Real You (Tvé pravé Já ukryté za migrénou). Průzkumu, provedeného nezávislou agenturou za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals, se zúčastnilo 7520 pacientů s migrénou, více než 500 jich bylo z Česka.

"Snažíme se veřejnost upozorňovat, že migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech. Výsledky průzkumu to jenom potvrzují," říká Rýza Blažejovská předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Podle průzkumu se 58 % dotázaných pacientů cítí vyčerpaně, 54 % pociťuje deprese a smutek, 51 % frustraci. Přesně 85 % tázaných říká, že společnost nebere jejich nemoc vážně, v Česku to takto vnímá dokonce 91 %. Téměř polovina lidí s migrénou v Evropě podle průzkumu svoji nemoc tají před okolím, a to i před partnerem a dětmi. V Česku skrývání nemoci před blízkými dokonce přiznává přes 60 % dotázaných. "Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní. Jiní se zase setkávají s nepochopením a zlehčováním svého stavu. Přitom ve chvíli, kdy prožívají deset a více celodenních záchvatů každý měsíc, je kvalita života výrazně narušená," vysvětluje Rýza Blažejovská. Kromě osobního života komplikuje migréna i přístup ke vzdělání - průzkum ukazuje, že v Česku takto ovlivňuje každého čtvrtého pacienta. Každého druhého brzdí při budování kariéry. "Jakmile nevíte, kdy vás přepadne další záchvat a kolik jich v měsíci ještě bude, je pracovní život o dost složitější. Do jisté míry to lze řešit například částečnými úvazky, ale ne každý zaměstnavatel má pro neplánované absence pochopení," popisuje Blažejovská. Nemocným by podle ní pomohlo zapojit se do činnosti pacientských organizací. Interní průzkum Migréna-help ukázal, že právě ony zásadně pomáhají nemocným se s migrénou sžít.

Podle lékařů - neurologů - je při léčbě migrény důležitá především rychlá správná diagnóza a poctivé užívání léčby. V Česku funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. "Jejich smyslem je pomoci těm pacientům, kteří už se někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit," říká prim. MUDr. Jolana Marková, FEAN, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy Neurologické kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Některým pacientům pomáhá při záchvatu tzv. akutní léčba analgetiky nebo léky přímo na "migrénu" - triptany. U těch, kteří prožívají záchvaty častěji než čtyřikrát měsíčně, lékaři obvykle nasazují preventivní (profylaktickou) léčbu. "Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o 50 %. Používáme přípravky, jež byly původně vyvinuty pro jiné onemocnění, ale ukázal se u nich pozitivní účinek na migrénu," uzavírá prim. Marková.

O Migréna-help

Organizace funguje pod hlavičkou Spojené hlavy, z. s., od listopadu 2018, kdy ji založila Bc. Rýza Blažejovská, DiS., která sama migrénou trpí. Jejím posláním je zajistit lepší přístup k informacím lidem s migrénou a pracovat na lepším porozumění společnosti vůči potřebám pacientů. Svojí činností chce vytvořit podmínky pro kvalitní a plnohodnotný život lidí s migrénou. Více informací o migréně na www.migrena-help.cz a na www.migrena-kompas.cz.

O léčbě migrény

V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat preventivní léčbu. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou - pět a více do měsíce, dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání

Pandemie nahrála šmírákům, jdou na to přes mobily

Škodlivé aplikace umí krást data

Praha, 4. srpna 2020 - Vaše dítě, žárlivý partner nebo zdánlivý kamarád - tito všichni mohou dostat na váš telefon "šmírovací" aplikace, které umožní sledovat, co na přístroji děláte nebo kde se zrovna nacházíte. Podle experta na kyberbezpečnost Karla Obluka lidé své mobily nechrání zodpovědně, přitom je mají prakticky pořád u sebe a svěřují jim i ty nejintimnější informace. Upozorňuje také na nárůst využívání sledovacích aplikací v průběhu koronavirové pandemie. Může za to podle něj především omezení pohybu a nutnost setrvávat v domácím prostředí. V době, kdy prakticky vymizely "hloupé" telefony, se jejich následovníci - smartphony - mohou stát pro určité jedince nelegální branou do soukromí a k citlivým údajům jiných. "Mobilní telefon nosíme pořád u sebe, v kapse nebo kabelce. Přitom nejde poznat, jestli je zapnutá kamera nebo zvuk a záznam se někam neodesílá. Šmírovací aplikace mohou odesílat i data o poloze, data z citlivých aplikací nebo fotky a videa. Prostřednictvím ovládacích aplikací jde takto nabourat také třeba chytrá domácnost nebo další zařízení," popisuje Karel Obluk, bývalý technický ředitel antivirové společnosti AVG. Podle dat antivirové společnosti Avast použití takzvaného stalkerwaru při pandemii narostlo o více než 50 %. A právě covid-19 možná vedl řadu lidí k instalaci pochybných aplikací na jejich telefon, které pak "jako nechtěný bonus" umožňují na dálku sledovat jejich činnost. "Aplikace vždy žádají o povolení přístupu k fotoaparátu, zprávám nebo mikrofonu. Mnoho uživatelů toto oprávnění bezmyšlenkovitě udělí, aniž by si ověřili vydavatele aplikace a jestli mu lze důvěřovat," říká Obluk. Podle něj je nejběžnější motivací tvůrců takové aplikace snaha ukrást osobní údaje nebo peníze z účtu, popřípadě vydělat peníze automatickým odesíláním tzv. prémiových SMS. "Častěji se ale setkáváme se zneužíváním aplikací na sledování někoho blízkého, ať už z důvodu žárlivosti nebo nějakého pochybného úmyslu," dodává. V obou případech je škodlivý software složité na první pohled rozpoznat, protože většinou funguje skrytě a tváří se jako něco jiného - nevinného. "Typicky to mohou být hry nebo zábavní aplikace, které však v sobě mají skryté škodlivé funkce. Tím, že se vydávají za něco jiného, se do přístroje mohou dostat velice snadno. Často stačí dát telefon do rukou dětem, stáhnou si pochybnou hru a během několika minut je problém na světě. Zvlášť v záplavě nainstalovaných aplikací lze jednu navíc snadno přehlédnout," popisuje Karel Obluk. Trochu lépe jsou na tom podle něj uživatelé iPhonů. Ty totiž neumožňují instalovat aplikace jinak než přes oficiální obchod s aplikacemi, ve kterém se Apple snaží ty škodlivé odhalovat. Na mobily s Androidem však lze instalovat i aplikace volně stažené z internetu s pochybnými vydavateli. Odhalit na svém telefonu škodlivý software navíc podle Obluka není vůbec snadné. Pokud je aplikace navržena tak, aby pracovala skrytě, uživatel se o její existenci nebo o podezřelém chování vůbec nemusí dozvědět. "Můžeme získat podezření, pokud na výpisu volání máme podezřelá čísla do zahraničí nebo adresáty prémiových zpráv. O odesílání dat se ale dozvíme hůře. Nemusí ani platit, že se telefon bude rychleji vybíjet či spotřebovávat více dat," varuje. Pokud lidé mají podezření, že jejich telefon někdo sleduje, nabízí se několik řešení. "Záleží na kontextu. Pokud se nějaká aplikace snaží krást peníze, je nejlepší ji odinstalovat nebo přímo smazat telefon do továrního nastavení a začít znovu. Pokud má uživatel podezření, že opravdu dochází ke stalkingu, je dobré to nahlásit policii, používat jiný telefon a data nemazat, protože mohou sloužit jako důkaz," radí Karel Obluk. Podle něj je však nejlepší takovým situacím předcházet: neinstalovat aplikace z neznámých zdrojů, poučit o tom své děti a pečlivě zvažovat, komu svůj telefon dáváme do ruky. Existují také aplikace, které podobně jako antiviry na počítači dokáží rozpoznat škodlivý software i na mobilu a uživatele upozornit nebo přímo problém vyřešit.

Praktický lékař radí, jak na typické "letní" nemoci

Praha, 4.8. 2020 - Angíny, ekzémy nebo žaludeční obtíže - to jsou jedny z nejčastějších letních nemocí, se kterými se pravidelně v prázdninovém období setkáváme. Praktičtí lékaři varují i před dehydratací, která k létu obvykle patří a pojí se s nedostatkem tekutin. Ohrožené jsou zejména děti, senioři a lidé s chronickými nemocemi. Jak letním nemocem předejít nebo jak je případně léčit radí praktický lékař MUDr. Josef Štolfa ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL), 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a IPVZ.

Pozor na vosy, komáry i klíšťata!

Léto je obdobím, kdy je hmyz velmi aktivní a nepříjemné suvenýry z letní dovolené v podobě kousanců a štípanců jsou na denním pořádku. Před pobytem v přírodě je proto vhodné se natřít repelentním přípravkem a zároveň zvýšit dávky vitaminu B. Zkušenost říká, že "klíšťata ani komáři na jedince, kteří mají v krvi větší množství vitaminu B, tolik neútočí. V případě, že trpíme svědivými reakcemi kůže po štípnutí hmyzem, je namístě užít antihistaminika, která jsou dostupná v lékárně. Pokud má někdo opravdu bouřlivou alergickou reakci, při které otéká a dusí se, měl by mít vždy u sebe záchranný set s adrenalinem," říká MUDr. Štolfa.

Bolest v krku v létě? Může to být streptokok!

Nachlazení, rýma a zvýšená teplota jsou typické zejména pro chladné počasí. Někdy vás ale příznaky virózy překvapí i uprostřed léta. Stačí k tomu prochlazení z klimatizace v autě nebo z mokrých plavek. Jak ale nachlazení v létě léčit? Zalézt do postele a napařovat dutiny zvládne málokdo. Podle lékaře stačí, když nasadíte klidový režim, zvýšíte příjem tekutin a užijete léky na bázi paracetamolu. "Více než nachlazení jsou pro léto typické angíny, které doma léčit rozhodně nedoporučuji. Jakmile pociťujete nesnesitelnou bolest v krku, raději vyhledejte svého praktického lékaře, který vás vyšetří a určí vhodný způsob léčby. Neléčená angína způsobená mikrobem streptokokem může poškodit srdce, ledviny nebo klouby," varuje MUDr. Štolfa.

Voda na koupališti není sterilní

Mezi ty vůbec nejnepříjemnější letní potíže patří různé záněty močového měchýře, které mají tendence se vracet. Stačí průvan, prochlazení nebo koupání v bazénu a na problémy je zaděláno. MUDr. Štolfa radí dbát na zvýšenou hygienu, dostatečně pít a nezůstávat v mokrých plavkách. Z bazénu nebo rybníka si ale nemusíte odnést pouze zánět močového měchýře. Zejména v období, kdy déle neprší, se v přírodních koupalištích zvyšuje podíl sinic a dalších mikroorganismů majících na svědomí různé úporné ekzémy a vyrážky. "Před koupáním v rybníku bychom se rozhodně neměli umývat sprchovým gelem a drhnout ručníkem. Takto 'ošetřenou' kůži obnažíme před mikroorganismy přítomnými ve vodě tím, že kůži vezmeme její přirozený ochranný filtr. Po koupání se vždy osprchujte a ošetřete kůži mastným krémem. Sinice a další bakterie na ní neulpí," vysvětluje MUDr. Štolfa.

Horké léto a zkažené maso

Při vyšších teplotách se mohou potraviny snáze zkazit a vás po jejich pozření čeká bolest břicha, zvracení a průjem. Obezřetní byste měli být především u drůbežího masa, které je ke kažení více náchylné. "Doporučuji nejíst potraviny, u kterých si nejsme úplně jisti jejich původem, skladováním nebo úpravou. Kromě zvýšené pozornosti drůbežímu masu raději nekonzumujte majonézu a s opatrností jezte i smetanové zmrzliny," radí MUDr. Štolfa. Ledové osvěžení v podobě kopečku zmrzliny nebo nanuku ale lékař rozhodně nezakazuje, protože dokážou v parném létě příjemně zchladit. V nadměrném množství ale mohou působit podle MUDr. Štolfy naprosto opačně: "Vyšší příjem zmražené vody se sacharidy ve zmrzlinách může narušit naši termoregulaci a snadněji podlehneme třeba úžehu."

Co dělat při žaludečních obtížích?

Jestliže už něco špatného sníte a potýkáte se se zvracením, které následují průjmy, měli byste sáhnout po černém čaji nebo nápoji s kofeinem. "Silný černý čaj nechte vychladit, oslaďte jej a studený jej po lžičkách užívejte na zklidnění žaludku. Pokud nemáte při ruce černý čaj, můžete ho nahradit chladným nápojem s kofeinem, ze kterého ale nechte vyprchat bublinky. Dietní omezení na 24 hodin jsou samozřejmostí," vysvětluje MUDr. Štolfa. V případě, že obtíže neustupují, je namístě vyhledat pomoc lékaře.

Z pohledu možných nebezpečí letního období je třeba dbát zvýšené pozornosti o děti, starší osoby anebo jedince, kterým může horké letní období nejen prospět, ale také uškodit. Je důležité je nenechávat bez dohledu. Buďme tedy ohleduplní a všímaví ke svému okolí.

O SVL ČLS JEP

Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně SVL ČLS JEP (založená 1979) je odbornou základnou oboru všeobecného praktického lékařství. Od 90. let do současnosti si vybudovala odborný kredit a vážnost napříč ostatními odbornými lékařskými společnostmi. Spolu s ostatními subjekty se podílí na celoživotním a specializačním vzděláváním lékařů, ale také na koncepci oboru praktického lékařství a jeho odborném rozvoji. Ve shodě s trendy moderní medicíny založené na důkazech vytváří SVL doporučené léčebné postupy, které jsou praktickým lékařům užitečným vodítkem v jejich práci. SVL se významně podílí na preventivních screeningových programech, zejména celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, v oblasti prevence rakoviny prsu a časného záchytu demence. SVL dlouhodobě usiluje o přiblížení moderní a kvalitní lékařské péče pacientovi přímo do primární péče - ordinací praktických lékařů. Cílem je především kvalitní léčebná a preventivní péče co nejblíže pacientovi a všestranně racionální přístup, který se v konečném důsledku projeví dobrým zdravotním stavem a spokojeností obyvatelstva. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací: www.svl.cz.

Milionový grant podpoří výzkum onkologické péče

Čeští vědci mohou žádat do půli srpna

Praha, 31. 7. 2020 - O více než milionovou podporu výzkumu se mohou ucházet čeští vědci v oblasti zdravotní politiky. Farmaceutická společnost MSD pro ně vypsala grant, jehož účelem je zlepšit onkologickou péči a přístup k inovativní léčbě v České republice. Výsledkem výzkumu bude plán, jak situaci zlepšit a konkrétní kroky, jak toho dosáhnout. "Účelem grantu ve výši až 50 000 dolarů, který společnost MSD vypsala, je podpora výzkumu, který by ukázal, jak zlepšit přístup k moderní inovativní léčbě u onkologických onemocnění. Letos poprvé na něj mohou dosáhnout i výzkumníci z České republiky," vysvětluje Radka Lang ze společnosti MSD. Nezávislý výzkum by se měl věnovat analýze národních právních norem a zvyklostí týkajících se veřejného zdraví, efektivity využívání finančních prostředků určených na léčbu rakoviny, hodnocení inovací v onkologické léčbě a toho, zda je jejich potenciál plně využit, vyhodnocení společenského přínosu léčby rakoviny či dopadů koronavirové krize na onkologické pacienty. Výsledkem výzkumu pak bude plán, jak situaci v tuzemsku zlepšit, včetně konkrétních návrhů jak. Podobné granty společnost MSD v minulosti podpořila v Brazílii, Německu, Izraeli, Velké Británii, Španělsku, Itálii, Polsku, Koreji a Japonsku. Ročně v České republice lékaři diagnostikují onkologické onemocnění přibližně u 85 000 lidí, cca 25 000 jich rakovině podlehne. S onkologickou diagnózou v tuzemsku žije téměř 600 000 pacientů. Do roku 2030 se dle odhadů stanou onkologická onemocnění hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Podle mezinárodního srovnání IQVIA z roku 2019 čekají čeští pacienti na nové léky až 895 dní od jejich registrace Evropskou lékovou agenturou. Evropský průměr je přitom zhruba poloviční.

Žádost o grant

Žádost o grant může podat jakákoliv nezisková organizace splňující odborné a etické požadavky zadavatele (univerzity a výzkumné instituce), a to do 14. srpna 2020. Více o podmínkách grantu najdou zájemci na webových stránkách www.msd.cz nebo na vyžádání prostřednictvím e-mailu zaslaného na vaclav.platenik@merck.com. Výsledky řízení společnost oznámí 23. října, grant vyplatí vybraným subjektům 1. listopadu letošního roku.

O společnosti MSD

MSD je přední globální biofarmaceutickou společností. Již 129 let se zaměřuje na výzkum a vývoj léčiv proti těm nejzávažnějším onemocněním. Vývoj nových možností léčby a prevence byl a zůstává jejím posláním umožňujícím chránit to nejcennější: život

Do nemocnic a neziskovek putuje 5 000 litrů dezinfekce

Moravskoslezský kraj dostal od společnosti Teva dezinfekci za půl milionu korun

Praha, 30. 7. 2020 - Společnost Teva darovala Moravskoslezskému kraji 5 000 litrů dezinfekce. Ta poputuje do krajských příspěvkových organizací, jako jsou nemocnice, sociální služby nebo třeba dětské domovy. Kraj tak reaguje na přetrvávající epidemiologickou situaci a dodržování aktuálních opatření v boji proti šíření koronavirové infekce. "Výrobu dezinfekce jsme v opavském závodě spustili už na počátku koronavirové pandemie. Neprodáváme ji a ani ji prodávat neplánujeme. Vše, co jsme doposud vyrobili, jsme poskytli bezplatně. Jakmile riziko koronaviru pomine, výrobu dezinfekce zastavíme. Pokud by to ale bylo v budoucnu nutné, jsme schopni ji velmi rychle znovu spustit," vysvětluje Richard Szrajber, ředitel závodu na výrobu účinných látek Teva Czech Industries s.r.o. v Opavě. Kromě organizací zřízených krajem dodá společnost Teva zdarma dezinfekci také deseti moravskoslezským domovům pro seniory. Ani jim se totiž infekce Covid-19 nevyhnula. V minulých týdnech odhalili hygienici nákazu koronavirem mimo jiné i v domovech seniorů na Karvinsku a v Havířově. Aktuálně se v České republice s nemocí potýká celkem 4 289 lidí. V Moravskoslezském kraji hygienici evidují 370,83 osob pozitivních na Covid-19 na 100 000 obyvatel. "Lidé nejen v našem kraji jsou už ze všeho dění kolem pandemie unavení. S tím, jak se průběžně mění situace, přicházejí i změny v opatřeních, která nastavuje stát nebo hygienici. Se vznikem Rady vlády pro zdravotní rizika by měly být kraje informovanější, vše by mělo být systematičtější a koordinovanější. Jedno je jisté, uvědomili jsme si, jak jsme zranitelní, a že se zřejmě určitá opatrnost stává součástí našich životů. Proto jsem rád, že jsou v našem kraji firmy, kterým je vlastní společenská odpovědnost a ochota pomáhat," říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Společnost Teva darovala již v minulosti přes 8 800 litrů dezinfekce českým a slovenským nemocnicím. Zdarma jim poskytla také speciální kombinézy a respirátory.

Telemedicínu zkoumali dávno před koronavirem

Pacientům svědčí více než klasický model návštěv

Praha 29. 07. 2020 - Telemedicínu zapojili do péče o pacienty dávno předtím, než Česko zasáhla koronavirová epidemie. Lékaři - gastroenterologové - zkoumali možnosti vzdálené péče o pacienty se střevními záněty už od roku 2016. Zjistili, že pacientům vyhovuje lépe než obvyklý model návštěv u lékaře. Nyní se pustili do další studie - tentokrát zapojí pacienty, kteří užívají biologickou léčbu. "Tři roky jsme zkoumali možnosti telemedicíny na 100 pacientech s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Vybavili jsme je domácí soupravou na měření stolice a vytvořili pro ně webovou aplikaci, tzv. IBD asistenta, přes kterou se svým lékařem komunikovali, posílali hodnoty naměřené koncentrace kalprotektinu a vyplňovali prověřené dotazníky. Jejich stav jsme tak kontrolovali objektivně i subjektivně. Systém si pochvalovali jak lékaři, tak pacienti, kterým jsme šetřili čas a peníze za dojíždění do centra, protože někteří z našich pacientů cestují z velké vzdálenosti, až ze severní nebo jižní Moravy. Vnímali také, že se jim lékař věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole - on-line s nimi totiž byl v mnohem intenzivnějším styku," říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). Podle něj je kromě komfortu pro pacienty důležitá také finanční úspora přímých nákladů. Tu pocítili jak pacienti, kteří do specializovaného centra dojíždějí z celé republiky, tak lékaři, již takto rychle zhodnotili stav jednotlivých pacientů, a podle toho se jim věnovali. "Nyní rozšiřujeme telemedicínu na dalších 300 vybraných pacientů se střevními záněty, kteří užívají biologickou léčbu, v níž hrají dominantní úlohu biosimilární léčiva. Vybíráme je podle toho, jak zvládají komunikovat přes moderní technologie. Odhadujeme, že z 55 000 lidí s těmito záněty, kteří pro tato onemocnění čerpají zdravotní péči placenou ze všeobecného zdravotní pojištění, je pro využití telemedicíny vhodných přibližně 10 000," doplňuje prof. Lukáš. Nyní gastroenterologové jednají se zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví, jak tuto péči hradit a pro jaký typ pacientů je vhodná. Dosud totiž všechny náklady na vyzkoušení telemedicíny pacienti hradili "z vlastní kapsy". "Telemedicína by se měla stát běžným a normálním způsobem sledování pacientů. Neměla by být ničím výjimečným," tvrdí specialista na střevní záněty a dodává, že klinické centrum ISCARE a.s. v pražských Vysočanech v červenci 2020 založilo virtuální IBD kliniku, jejíž hlavní náplní a posláním je právě vzdálené monitorování pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou na biologické léčbě. Toto oddělení zároveň umožní on-line konzultace ostatním lékařům z různých míst republiky a také pacientům, kteří nejsou v centru sledováni ani léčeni. Každý rok si tuto diagnózu vyslechne asi 2 000 Čechů. V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. V roce 2015 léčili gastroenterologové zhruba 1 700 pacientů biologickou léčbou, v loňském roce to bylo už 7 500 lidí, 65 % z nich užívá biosimilární léky. "Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie," vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky - platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15-30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15-20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici.

Včasná diagnóza rakoviny plic znamená život

Pomoci by měl pilotní screening

Praha, 28. 7. 2020 - Stačí několik málo měsíců a z diagnózy, která mohla znamenat operaci, léčbu a uzdravení se stává verdikt s fatálním koncem. Řeč je o rakovině plic, která v Česku ročně usmrtí asi 5 500 lidí - 85 % z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. Plíce nebolí a příznaky choroby lze snadno zaměnit za jiné - méně vážné. Ve Světový den rakoviny plic (1. 8.) na to upozorňují čeští plicní lékaři. Snížit hrozivý poměr pacientů, u nichž se bojuje o co nejdelší přežití, je první na seznamu úkolů plicních lékařů. K jeho splnění vede podle odborníků prevence a včasný záchyt. A tomu by měl už příští rok významně pomoci pilotní program plošného screeningu u rizikové populace těžkých kuřáků. "Pilotní program včasného záchytu karcinomu plic se bude týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit - ze současných 15 % až na 50 %. V tuzemsku ročně onemocní téměř 7 000 lidí, v 90 % z nich kvůli kouření, ať už aktivnímu nebo pasivnímu. Česká republika není jediná, kdo se s problémem pozdní diagnózy rakoviny plic potýká, screening u rizikových skupin proto doporučuje Evropská respirační společnost. Nemoc znamená pro ekonomiku zemí obrovskou zátěž. Podle analýzy The Economist Intelligence Unit, která porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, dokonce léčba karcinomu plic stojí více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. V Evropě výzkumníci odhadují náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic na více než 3 miliardy eur ročně. Léčba rakoviny plic prodělala v posledních letech revoluční změny a pacientům, před nimiž v lepším případě ležel rozsudek 9 měsíců života se otevřela šance na čtyřnásobně delší přežití - v dobré kvalitě. "Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka - imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách, a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit tzv. na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy - léčba pro konkrétního pacienta musí být vybrána tak, aby léčba zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou," vysvětluje prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat, a proto roste i ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy - tedy v první linii. "Plošná implementace nových biotechnologií umožní významně zpřesnit předpověď rizika relapsu časných stadií onemocnění a předpovědět účinnost vybrané léčby. K dispozici budou 'stovky' nových cílených léků, které mohou přímo zasáhnout signální struktury podílející se na vzniku nádoru. Při volbě léčby se tak otevře prostor pro molekulární informatiku a aplikovanou umělou inteligenci. Dojde k průlomovému nárůstu systémové léčby. Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny, dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru," uvádí prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN Praha. Cestu pacienta s rakovinou plic českým zdravotním systémem sleduje dlouhodobě projekt Lucas (LUng CAncer focuS). V systému už má 2 456 lidí, osm z deseti pacientů má pokročilé nebo metastatické stadium nemoci. Devět z deseti pacientů jsou nebo byli kuřáci. Podle nejnovější analýzy z pracovišť, která přispívají do registru Lucas začínají pacienti s rakovinou plic s léčbou na pneumoonkologických pracovištích v rámci komplexních onkologických center v průměru po 26 dnech od stanovení diagnózy, ale někdy až 43 dní po odhalení nemoci. "Naším cílem je, aby se od okamžiku stanovení diagnózy do 14 dnů sešel multidisciplinární tým složený z pneumologa, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa a rozhodl, jaký postup je pro konkrétního pacienta ten nejvhodnější," uvádí prof. Vašáková. "Rozhodnutí o léčebném plánu by mělo probíhat optimálně v sedmi pneumoonkochirurgických centrech, která mají k dispozici všechny odborníky a nejmodernější léky a metody a jsou tak schopny zajistit zejména kvalitní chirurgickou léčbu a navrhnout optimální na míru šitý léčebný postup. A ne na okrajových pracovištích, což se bohužel ještě občas děje."

Cyklisté pozor! Jízda na kole může zhoršovat kvalitu spermií

Praha, 15.7.2020 - Cyklistika a saunování - tyto oblíbené aktivity mohou podle lékařů zhoršovat kvalitu spermií, a tedy negativně ovlivňovat mužskou plodnost. U obou činností dochází k nadměrnému zahřívání varlat a s tím spojenému zhoršení kvality spermií. Inuité dokonce používají saunu jako formu antikoncepce.

"Varlata musí mít o jeden teplotní stupeň méně než zbytek lidského těla. Proto jsou umístěna mimo dutinu břišní - aby se tolik nezahřívala. Například muži, kterým varlata nesestoupila, mají zhoršenou spermatogenezi, tedy vývoj spermií. Pohlavní orgány se zahřívají právě cyklistům, kteří v upnutých oblecích urazí desítky kilometrů. Záleží samozřejmě na tom, kdy muž se sportem začne, ale u mladých cyklistů to bývá problém," vysvětluje specialista na umělé oplodnění z olomoucké kliniky IVF Clinic MUDr. Štěpán Machač, PhD. Varlata se ale nezahřívají pouze u cyklistiky. Trpí také při pobytu ve vířivce nebo v sauně. Podle vědců má právě dlouhodobé saunování vliv na počet a kvalitu spermií. "Více než tři sauny týdně pohybující se okolo 100 °C mají negativní vliv na spermie a minimálně na přechodnou dobu způsobují pokles mužské plodnosti. Inuité dokonce pracují se saunováním jako s antikoncepcí, a přirozeně tak regulují početí dítěte," doplňuje MUDr. Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit.

V obecné rovině ale cvičení plodnost podporuje a každý, kdo plánuje založit rodinu, by měl nějaký pohyb do svého diáře zařadit. Tělo při sportu navíc produkuje hormony, které zvyšují sexuální touhu. "Při sportování se v těle uvolňují endorfiny a androgeny, což zlepšuje nejen naši náladu, ale zvyšuje to i sexuální touhu. Cvičením také dochází k většímu sebeuvědomění vlastního těla," uvádí MUDr. Otevřel. Pravidelné rekreační cvičení navíc zlepšuje zdraví i kondici a vede k redukci hmotnosti. Obezita totiž početí dítěte může také velmi zkomplikovat. Nic se ale nesmí přehánět. "Jakmile má ženské tělo pocit, že už je dlouhodobě příliš vysílené, zastaví jako první rozmnožovací funkci. To znamená, že ženy přestanou menstruovat. Běžné je to například u vytrvalostních sportů," říká MUDr. Machač. Menstruace se obvykle znovu objeví v momentě, kdy tělo přestane mít nadměrnou zátěž. U mladých sportovkyň ve vývinu může dokonce dojít k nevratnému poškození vaječníku, a tedy k poruchám ovulace. "Před 20 lety k nám běžně chodily sportovkyně z vrcholových středisek, které měly problémy s početím dítěte. V dnešní době už je takových případů naštěstí výrazně méně," vysvětluje MUDr. Otevřel. Plodnost sportovců také ničí nebezpečné užívání zakázaných látek, především steroidů. Potlačují totiž tvorbu pohlavních buněk. "Tělo přestane produkovat spermie nebo vajíčka a obvykle i několik měsíců trvá, než se vše vrátí k normálu. V případě, že sportovec bere steroidy v dospívání, hrozí, že se tvorba pohlavních buněk vůbec neobnoví. Paradoxem je, že se u lidí, kteří berou steroidy, zvyšuje sexuální touha. Plodnost ale naopak rapidně klesá," dodává MUDr. Otevřel.

Obří hrášek upozorňuje na Gregora Johanna Mendela

Praha. 3. 7. 2020 - Otec genetiky Gregor Johann Mendel zanedlouho oslaví 200 let od svého narození. Vědce, který položil základy moderní genetiky a jehož zná celý svět, připomene obří, sedmimetrový hrášek. Ten se v následujících 14 dnech objeví na známých místech v Brně a bude lidem připomínat světově proslulou osobnost a její slavné pokusy s hrachem, jež Mendel prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace "Pokusy s rostlinnými hybridy", jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti. "Hrášek bude putovat po známých brněnských dominantách - nejprve se objeví u sochy Jošta na Moravském náměstí. Poté jej přesouváme na hrad Špilberk, kde se zdrží čtyři dny a pak ho postupně přemístíme na Campus Masarykovy univerzity, ke kostelu sv. Michala, k Mahenovu divadlu a další místa v Brně. Na závěr se dokutálí do opatství na Mendelově náměstí, kde si jej mohou užít návštěvníci festivalu Mendel, který začíná 17. a končí 19. 7.," říká Jakub Carda, ředitel Společně o.p.s., která akci organizuje. Obří hrášek, který firma Kubíček vyráběla měsíc, má v průměru sedm metrů a je z PVC. Materiál hrášku umožňuje, aby na něj přihlížející skákali a odráželi se od něj. "Většina lidí zná Mendela především jako vědce - otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla meteorologie. Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes," uvádí Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea MU v Brně. Podle ní je Mendel známý spíše za hranicemi naší země - do muzea se na něj chodí ptát právě cizinci. "Doufáme, že se to změní, a že se podaří přiblížit tuto osobnost, která je stavěna na roveň Darwinovi a někdy i před něj, Čechům."

Mendel studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatické metody). Gregor Johann Mendel většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Gregor Johann Mendel zde byl vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníku, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, který Mendel nechal vystavit. "Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti." říká Jakub Carda. Dodnes se využívá jak včelín, tak i záhonky, kde Mendelovo muzeum pěstuje hrášek. "Někdy vyroste tak velký, že si říkáme, že je geneticky modifikovaný," usmívá se Blanka Křížová. Osobnost Gregora Johanna Mendela lidem přiblíží festival, kde si návštěvníci kromě zábavné sekce mohou vyzkoušet ve stáncích muzea izolovat DNA a seznámí se například s tématem šlechtění rostlin.

Cesta hrášku:

3. 7., 9-14 hod. u Jošta 3. 7. - 6.7. Špilberk

7. 7. Kostel sv. Michala

8. 7. - 10. 7. Masarykova univerzita, Univerzitní kampus v Bohunicích

15. 7. Mahenovo divadlo

Více o Gregoru Johannu Mendelovi a také kompletní program Festivalu Mendel naleznete zde: https://mendelje.cz

"Zrychlené srdce" krotí moderní léky

Jsou účinnější a bezpečnější, ale málo dostupné

Praha, 23. 6. 2020 - Zdravé srdce bije v pravidelném rytmu. Tlukot jako od začínajícího bubeníka garážové kapely je důvod k pozornosti, může totiž značit fibrilací síní. Pacienti s tímto druhem srdeční arytmie mají 5x vyšší riziko cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice). A fibrilace síní má dokonce 20 % případů mozkových mrtvic přímo na svědomí. V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Rizika zmírňují léky na ředění krve. Ty moderní však užívá jen zlomek pacientů.

K prevenci cévní mozkové příhody (způsobené fibrilací síní), pacientům pomáhá tzv. antikoagulační léčba, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin. Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování. Moderní tzv. "NOAC" (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v "druhé linii, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky. "V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve. Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit," vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva. "NOAC jsou účinnější, jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod neboli mrtvic, ale také vyšší bezpečnosti. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve," říká prof. Linhart, DrSc.

V období let 2010-2018 tyto léky pacientům ušetřily 784 akutních stavů typu cévní mozkové příhody nebo infarktu. "Pokud by všichni lidé s diagnózou fibrilace síní měli nasazené NOAC, ušetřili bychom pacientům v daném období přes 4300 těchto stavů. Každý takový případ navíc zdravotnictví stojí řádově stovky tisíc korun," dodává MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. V roce 2017 se na léčení cévních mozkových příhod a následnou péči v Česku vydalo 10 miliard korun. Rozšíření léčby podle MUDr. Doležala zatím brání nedosažená dohoda o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a výrobci.

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti na světě. V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina na ni zemře. Často právě kvůli krevním sraženinám, které v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm ze srdce do mozku. "Lidé bohužel riziko fibrilace síní často podceňují, podle průzkumů až 40 % nemocných v Evropě o své diagnóze ani neví a 20 % lidí s diagnózou v Česku pak nemá žádnou léčbu. Je přitom doslova životně důležité, aby lidé s příznaky navštívili svého lékaře a následně dodržovali případnou léčbu. Navíc čím bude léčba jednodušší a nebude vyžadovat časté kontroly u lékaře, tím lépe.

Ukázala to pandemie, kdy pacienti se buď k lékaři báli jít kvůli nákaze, nebo byl jejich lékař pouze na telefonu," říká PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta, která na rizika upozorňuje. Podle ní mezi nejčastější příznaky fibrilace síní patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi nebo únava.

O projektu Rychlé srdce

Projekt "Rychlé srdce" realizuje již druhým rokem nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú. Navazuje na projekt věnovaný fibrilaci síní (FiS), který několik let realizoval stejný tým pod hlavičkou Ústavu lékového průvodce, z.ú. Spolu s pacientskými organizacemi ICTUS a Sdružením pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách z.s vytvořil Průvodce pacienta v roce 2018 platformu k řešení problematiky prevence mrtvice. Platforma shromažďuje a analyzuje data a informace o onemocnění a zprostředkovává je pacientům i široké veřejnosti. Základními cíli projektu jsou zvyšování povědomí o onemocnění fibrilace síní, zlepšení odhalování a diagnostiky pacientů a odstranění bariér v léčbě, a to v souladu s odbornými českými i mezinárodními doporučeními. Více na rychlesrdce.cz.

O Průvodci pacienta, z. ú.

Průvodce pacienta, z.ú. je zprostředkovatelem informací a průvodcem pacientů při zajišťování dostupné, včasné a efektivní zdravotní péče v České republice. Kromě pacientů mluvíme o dostupnosti léčby také s lékaři a dalšími zdravotníky, plátci (zdravotními pojišťovnami), státní správou, poskytovateli zdravotní péče, akademickou sférou a dalšími experty ve zdravotnictví. Více na pruvodcepacienta.cz.

Květy slunečnic rozsvítily Česko, koronaviru navzdory

Akce upozornila na roztroušenou sklerózu

Praha, 1. července 2020 - Stovky slunečnic zasadili v posledních dnech pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) společně s lékaři, sestrami a svými přáteli po celé České republice. Upozornili tím na svoji závažnou nemoc, kterou v Česku trpí více než 20 tisíc lidí. Akci s názvem Rozsviťme Českou republikou zorganizoval Nadační fond IMPULS (NFI) společně s pacientskou organizací Unie Roska na více než 5 místech v Česku. "Naším dlouhodobým tématem je myšlenka, že proti RS jdeme společně a život s ní nekončí. To se týká pacientů, kteří se s nemocí musí vyrovnat, žít a bojovat, ale také lidí v jejich okolí, pro které by nemoc neměla být tabu a neměla by vést k vyřazení pacientů na okraj. Chceme šířit povědomí nejen o RS, ale také o tom, že nesmíme podceňovat jakékoli zdravotní komplikace a příznaky, protože u jakéhokoliv závažného oneocnění je důležitá včasná diagnostika," vysvětluje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizoval ve spolupráci s regionálními pacientskými organizacemi Roska. "I přes omezení způsobená situací kolem koronaviru jsme letos v Česku zasadili a rozdali stovky slunečnic. Sázet chceme ale i nadále. Nevzdáváme to, stejně jako to nevzdávají pacienti, lékaři, sestřičky a všichni blízcí. Celkem chceme letos zasadit 700 slunečnic, pro 700 nově diagnostikovaných pacientů," doplňuje. NFI dlouhodobě šíří osvětu o RS a pomáhá pacientům v obtížné životní situaci. "Práce našeho nadačního fondu začíná tam, kde končí možnosti zdravotního pojištění. Pacienti potřebují pochopení, rovný přístup, ale také dostupnou komplexní léčbu - fyzioterapii a psychoterapii. Lidé mohou pacienty s RS podpořit prostřednictvím DMS nebo darem přes platební portál na našich webových stránkách www.nfimpuls.cz," přibližuje Bémová. Na akci Rozsviťme Českou republiku navazuje výtvarná soutěž, do které se zapojí jak předškolní, tak školní děti. Své výtvory mohou malí umělci zasílat na adresu NFI do konce září. Odborná porota poté soutěž vyhodnotí. Tématem letošního ročníku je slunečnice a téma "Z pohádky do pohádky." "Květ slunečnice vyvolává nejen dobrou náladu a pohodu, ale také naději. Podobně jako se otáčí slunečnice za sluncem, i pacienti s RS v naději doufají, že se najde lék na jejich onemocnění," říká Bémová. NFI vyhlašuje také literární soutěž tentokrát s tématem "Slunečnice - a pořád jsem to já". Zájemci z řad studentů i dospělých se do ní mohou zapojit rovněž do konce září. RS je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Příčina nemoci, která většinou propuká v mladším věku, není dosud známa. Pro nemoc, jež častěji postihuje ženy, je typické střídání atak a klidových stavů. Vzhledem k tomu, že je střídání fází nepředvídatelné, je velice komplikovaná léčba i prevence nemoci. Podle lékařů jsou kromě genetické dispozice rizikovými faktory EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Neléčené onemocnění způsobuje do 10-20 let invaliditu u většiny pacientů. Průběh nemoci je však možné zásadně ovlivnit včasným nasazením moderní léčby spolu s aktivním pohybem.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl v roce 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

Nevyužíváme klinický a ekonomický potenciál nových antikoagulancií

Tomáš Doležal

iHETA

V České republice, stejně jako v jiných zemích vyspělého světa, vzrůstá v důsledku stárnutí populace počet pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, fibrilaci síní nevyjímaje. Mezi lety 2014 a 2018 vzrostl podle údajů ÚZIS jejich počet ze 186 tis. na 233 tis. Z tohoto počtu je jen malé procento léčeno novými antikoagulancii (NOACy), něco kolem 30 %. Stále je ještě většina pacientů léčena warfarinem, který je méně účinný a méně bezpečný. Již nyní mělo nahrazení warfarinu u cca jedné třetiny pacientů s fibrilací síní významné dopady na zdraví a délku života. Z našich analýz vyplývá, že došlo k zabránění 784 závažných cévních příhod a bylo získáno více než 3 600 let života. Pokud by se novými antikoagulancii léčilo 100 % pacientů, kteří by podle registrační indikace léčeni býti mohli, došlo by k výrazným pozitivním zdravotním benefitům. Při maximálním využití bychom zabránili 4 354 cévním příhodám, získali více než 20 tis. let života (LYG) a téměř 30 tis. let života v maximální kvalitě (QALY).

"Zrychlené srdce" krotí moderní léky

Jsou účinnější a bezpečnější, ale málo dostupné

O projektu Rychlé srdce

O Průvodci pacienta, z. ú.

Praha, 22. 6. 2020 - Dýchat, jíst, usmívat se - pro zdravého člověka běžné úkony, pro pacienty se systémovou sklerodermií mnohdy velmi bolestivé zážitky. Autoimunitní onemocnění jim totiž způsobuje tuhnutí tkání, čímž poškozuje kůži i vnitřní orgány. Pacienti se cítí, jako by měli o číslo menší kůži. V nedávné době navíc čelili další těžké zkoušce v podobě koronavirové pandemie. Kvůli snížené obranyschopnosti organismu se mohou snáze nakazit a mít také horší průběh nemoci. U příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června, proto pacienti poděkují všem, kteří je pomáhali a pomáhají ochránit nošením roušek, dodržováním dalších bezpečnostních opatření či do budoucna pouze ohleduplným chováním vůči chronicky nemocným.

"Pacienti se kvůli hrozbě nákazou covid-19 či jiné vysoce infekční virové nákazy musí více chránit. Je třeba, aby byli opatrní i jejich nejbližší. Systémová sklerodermie je závažné onemocnění, které samo o sobě komplikuje každodenní život a jakákoli další infekce stav významně zhoršuje a ohrožuje pacienty na životě. Chceme proto poděkovat všem, kteří dodržují hygienická opatření. Pomáhají tak chránit nás, zranitelné," říká vedoucí pacientské skupiny Skleroderma Michaela Linková. Sklerodermie je vzácné autoimunitní chronické onemocnění, které postihuje celé tělo tak, že dochází k tuhnutí pojivových tkání. Poškozuje kůži, trávící trakt, plíce může ale postihovat i ledviny. Nemoc se může projevit v jakémkoli věku, ale nejčastěji k tomu dojde u žen mezi 30. a 50. rokem života. V České republice trpí systémovou sklerodermií odhadem asi 600-800 pacientů. Lék, který by mohl nemocné vyléčit, zatím neexistuje. "Jsme schopni úspěšně léčit jednotlivé zasažené orgány. Pacientům proto říkám, že sklerodermie je léčitelná, ale není zcela vyléčitelná. Čím dřív se nám nemoc podaří odhalit, tím lépe. Diagnostika a zejména léčba se za posledních 20 let velmi zlepšila, stejně jako informovanost lékařů, kteří k nám pacienty posílají," popisuje doc. MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D., ze Subkatedry revmatologie II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a dodává: "Sklerodermii léčíme ve specializovaných centrech. Nejprve se k nám ale pacienti musí dostat. Je proto zcela zásadní, aby praktičtí, kožní, plicní a cévní lékaři dokázali nemoc poznat. Právě za nimi totiž pacienti chodí s prvními příznaky." Sklerodermie je mnohdy obtížně rozpoznatelná. Zpočátku se totiž může projevovat pouze bolestivostí prstů nebo kloubů a lze ji zaměnit například za revmatoidní artritidu. Takovou zkušenost má zdravotní sestra Petra, které lékaři nemoc diagnostikovali ve 21 letech, příznaky přitom měla už od svých dvanácti. "Pubertu jsem strávila na vyšetřeních a v nemocnicích. Vždy jsem věděla, že se mnou není něco v pořádku. Jen jsem nevěděla, co přesně mi je. Když mi lékařka řekla, že mám sklerodermii, tak mě to šokovalo. Nevěděla jsem, co čekat," říká Petra. I jí práci v nemocnici významně zkomplikovala koronavirová pandemie. Jako člen ohrožené skupiny musela zůstat doma, aby se virem nenakazila. S pacienty, kteří byli kvůli obavám z nákazy izolovaní, komunikovala Revma Liga Česká republika i pacientská skupina Skleroderma pomocí živě vysílaných internetových seminářů. "Museli jsme zrušit plánované aktivity v podobě workshopů a začali jsme pořádat online webináře. V začátku jsme se zaměřili především na covid-19. Cílem bylo pacienty uklidnit a zodpovědět všemožné dotazy. Často byli totiž až vyděšení a měli protichůdné informace," vysvětluje Michaela Linková. S webináři pokračuje Revma Liga společně s pacientskou skupinou i nadále. Zve odborníky například z řad lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů, ale i pacientů se silným příběhem. Na podporu povědomí široké veřejnosti plánuje i výstavu fotografií, které pacientky se sklerodermií nafotily spolu s fotografkou Lenkou Hatašovou. Výstava "Náš úsměv je křehký" bude k vidění od 24. do 30. června v prvním patře pražského obchodního centra Palladium.

O pacientské skupině Skleroderma

O sklerodermii

Systémová sklerodermie, dříve také nazývaná jako progresivní systémová skleróza, je závažné autoimunitní onemocnění postihující cévy, kůži, trávicí trakt, vzácně, ale dramaticky také ledviny a minimálně v polovině případů i plíce. Dochází k nadprodukci kolagenu a také k vazivovatění a zužování až zanikáni cévek. Takto může být zasažena nejen kůže, ale také vnitřní orgány. Časté bývá i postižení trávicího traktu, konkrétně jícnu, projevující se pálením žáhy. Postižení kůže se zpočátku projevuje zejména na rukou, kde dochází k otokům, tuhnutí a ztluštění kůže. Pokožka se může jevit jako lesklá, napjatá a tuhá. Na počátku mohou tyto projevy připomínat ranní ztuhlosti při artritidě. Postupně nemoc zasahuje i obličej, který dostává maskovitý vzhled s typickým rýhováním kolem úst, která je pro nemocného někdy těžké otevírat. Příčiny onemocnění nejsou známé, svou roli ale mohou hrát genetické faktory i faktory vnějšího prostředí. Ročně lékaři v České republice objeví až dva nové pacienty na 100 000 obyvatel.

Praktici restartují péči po pandemii covidu

Telemedicíně je třeba dát jasná pravidla

Praha, 18. 6. 2020 - Pacienti, kteří při pandemii covid-19 přišli o svou preventivní prohlídku u praktika, se již mohou bez obav znovu objednat. Ordinace praktických lékařů najely na normální režim a znovu poskytují veškeré služby jako před pandemií. Pro případ možného návratu epidemie se také nyní zásobují ochrannými pomůckami a spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví na manuálu, jak postupovat v případě opětovného šíření nákazy. Praktičtí lékaři také usilují o uzákonění takzvané telemedicíny, která se při pandemii mnohokrát osvědčila, ovšem za přesně daných podmínek. "Do obvyklého režimu najíždí ordinace přibližně od půlky května. Vyšetřujeme všechny pacienty, doháníme preventivní prohlídky a screeningy, a samozřejmě pravidelné prohlídky diabetiků a lidí s vysokým tlakem. Obnovili jsme také pracovně lékařské prohlídky a posudkovou činnost," říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. "Náš současný režim limituje pouze doporučení Ministerstva zdravotnictví kvůli omezení rizika nákazy. Platí, že by se v ordinaci a v čekárně neměli potkat více jak tři pacienti najednou. Proto nemůžou přijít a posadit se v čekárně, jak je napadne, ale musí se předem telefonicky objednat. Do čekárny je obvykle pouští sestra. Měli by dodržovat rozestupy, mít nasazené roušky a při vstupu do čekárny si dezinfikovat ruce. Ordinace praktiků plně fungují i v oblastech s lokálními ohnisky koronaviru, byť v přísnějším bezpečnostním režimu," dodává. I přes tato omezení se však podle MUDr. Petra Šonky daří v tuto chvíli ošetřovat stejný počet pacientů jako před krizí. "Lidé podmínky akceptují a myslím, že nacpané čekárny nikomu nechybí. Proto budeme chtít tento systém udržet i do budoucna," tvrdí. Praktici se podle něj připravují na návrat epidemie. S Ministerstvem zdravotnictví spolupracují na manuálu, který by určoval správný postup pro chvíli, kdy se na podzim zvýší počet respiračních onemocnění. "Jakmile začne chodit více lidí s chřipkami, potřebujeme vědět, jak postupovat a zda každého s příznaky respiračního infektu budeme testovat na koronavirus - tady čekáme od ministerstva jasné stanovisko. V tuto chvíli se musíme zásobit ochrannými pomůckami. Chybí nám například jednorázové ochranné obleky, které stále nejsou na trhu, a otázka jejich povinného používání v ordinacích praktických lékařů je otevřená. Musíme na to být připravení i co se týče provozu ordinací a nadále dodržovat přísnější hygienický a bezpečností režim," říká MUDr. Petr Šonka.

Během pandemie musela řada praxí přistoupit k distanční péči, většinou po telefonu. Praktici se shodují, že je vhodné tzv. telemedicíny využívat i do budoucna, ovšem za jasně daných podmínek. "Část naší práce se může odehrávat formou telemedicíny, proto jsem rád, že se nyní otevřela diskuse, jak postupovat a jak nastavit pravidla. Česká legislativa totiž telemedicínu neřeší. My nyní ve spolupráci se Sdružením praktických lékařů připravujeme doporučený odborný postup, abychom těmto službám dali formu. Inspirací nám jsou zkušenosti z Německa, kde je telemedicína již uzákoněná," říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. "V Německu je jasně stanovené, o je telemedicína, co je běžná konzultace a co je neodborná rada od rádoby odborníka. Služba je vždy založena na přímém kontaktu lékaře s pacientem, počítá s tím, že lékař je kvalifikovaný, pacienta zná a pacient zná lékaře. Podmínkou je i informovaný souhlas. Má určitou úroveň zabezpečení a dokumentuje se tak, aby se naprosto přesně vědělo, co lékař pacientovi řekl. Následně z toho je pak možné vyvodit i právní odpovědnost. Pokud pacientovi radí člověk, s nimž se nezná a který o něm nic neví, mohou být tyto rady za určitých okolností velmi nebezpečné," dodává doc. Býma. Praktici také spolupracují s pojišťovnami na zavedení nového výkonu konzultace prostřednictvím video rozhovoru, který začne být nasmlouván a hrazen ještě v letošním roce. Podle doc. Býmy již telemedicína v určité podobě v ČR funguje a do budoucna se stane nedílnou součástí nejen primární péče, ale i spolupráce mezi ošetřujícími lékaři.

O SVL ČLS JEP

Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací na www.svl.cz.

O SPL ČR

SPL ČR je nezávislou dobrovolnou organizací sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 5000 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

Pacienti s roztroušenou sklerózou zasadí slunečnice

Startuje 4. ročník akce Rozsviťme Českou republiku

Praha, 15. 6. 2020 - Stovky žlutých květů zasadí v celé České republice pacienti s roztroušenou sklerózou, jejich blízcí a příznivci. Upozorní tím na chronickou nemoc, která postihuje nervový systém a jíž v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí. Sázení po celém Česku doprovodí výstava či autorské čtení z dětské knihy Puntička. Knihu její autorka symbolicky věnovala pacientům s RS. Akce Rozsviťme Českou republiku se tradičně koná u příležitosti Světového dne boje proti roztroušené skleróze, který připadá na konec května. Letos se však kvůli pandemii koronaviru sázení přesunulo do poloviny června. "O nemoci, za níž lidé nemohou, stále panuje řada mýtů. Jsou dokonce lidé, kteří RS podceňují a neléčí se. Přitom včasná léčba zachrání 20 až 30 let aktivního života," upozorňuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který akci organizuje ve spolupráci s regionálními pacientskými organizacemi Roska. Kvůli pandemii koronaviru museli organizátoři letošní program omezit, nepřipojí se tak například ke zrušenému folkovému festivalu v Hulíně. "Letos jsme akci pojali trochu jinak. Ale stejně jako se nevzdávají pacienti s RS, tak se nevzdáváme ani my. Účelem Rozsviťme je pacienty povzbudit a žlutými slunečnicemi, které jsou pro nemoc symbolem, prosvětlit den," vysvětluje. Rozsviťme Českou republiku odstartovalo v Hulíně na Zlínsku, další sázení se odehraje 18. června v Praze v Kateřinské zahradě a v Hradci Králové. Následovat bude i Jihlava nebo Chomutov. Kromě sázení slunečnice se vzkazem si účastníci mohou prohlédnout dětské obrázky z loňského ročníku výtvarné soutěže nebo si poslechnout úryvek z dětské knihy Puntička při autorském čtení spisovatelky Evy Vychodilové. "Víla Puntička v dětství utrpěla tragickou nehodu, kvůli které jí přestala fungovat křídla, a proto musí na své pouti překonávat nové výzvy, podobně jako lidé s nevyléčitelnou nemocí. Oblíbenými květinami léčitelky a bylinkářky Puntičky jsou slunečnice," vysvětluje Eva Vychodilová, která knihu také symbolicky věnovala Nadačnímu fondu IMPULS. Pacientů s roztroušenou sklerózou každoročně přibývá, vzplanutí nemoci nemohou nijak ovlivnit. Podle prof. MUDr. Evy Kubala Havrdové, CSc. z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN nemoc lékaři zatím i přes velké pokroky v léčbě neumí vyléčit. Umí ji však tlumit nebo pozastavit. "Současné léky napomáhají ke stabilizaci nemoci. Působí protizánětlivě, to znamená, že mají schopnost pouze potlačit autoimunitní zánětlivé procesy, při nichž dochází k ničení nervových vláken v mozku a míše. Žádný z těchto preparátů bohužel zatím neumí přetržená vlákna znovu obnovit. Pokud se nám ale podaří zánět zastavit, tak můžeme vlákna ochránit a proces jejich dalšího poškozování utlumit. Proto čím dříve na nemoc přijdeme a čím dříve protizánětlivé léky nasadíme, tím více let kvalitního života pacientům dáváme," říká prof. Kubala Havrdová. Podle ní je u lidí s RS důležitá také změna životního stylu. Měli by přestat kouřit a začít pečovat o svou fyzickou a psychickou kondici. Pacientům a jejich blízkým se snaží pomáhat Nadační fond IMPULS, který za dobu své existence poskytl desítky milionů korun na výzkum nemoci, fyzioterapii i psychoterapii, nákupy přístrojů i osvětu. Zároveň je zřizovatelem celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). Práce fondu se neobejde bez finanční podpory firem ani soukromých osob. Příspěvek lze zaslat na účet číslo 19-2833670227/0100. Je také možné využít některou z variant jednorázových nebo dlouhodobých dárcovských SMS. "Peníze, které vybereme, okamžitě rozdělíme organizacím, které se o pacienty starají a pomáhají jim žít plnohodnotný život RS navzdory," dodává Bémová.

O Nadačním fondu IMPULS

O Unii ROSKA

Posláním Unie ROSKA je pomáhat lidem s roztroušenou sklerózou žít kvalitní, důstojný a plnohodnotný život. Unie ROSKA ve své činnosti navázala na spolky Roska, které v ČR vznikaly od roku 1983. Jako Česká multiple sclerosis (MS) společnost je aktivním členem mezinárodní federace MSIF a její evropské platformy EMSP při EU. Velice efektivní je svépomoc postižených, kterou realizuje 26 samostatných regionálních spolků Roska. Spolek má celorepublikovou působnost ve všech krajích ČR a má asi 1500 členů. V současné době stojí v čele Unie ROSKA sedmičlenná výkonná rada.

Obezita komplikuje početí

Praha - 11.6.2020 - Cukrovka, vysoký krevní tlak a také neplodnost - to vše má na svědomí obezita. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2018 trpí v České republice obezitou 18 % žen a 20 % mužů. Vysoká hmotnost přitom negativně ovlivňuje tvorbu hormonů a způsobuje poruchy menstruace a ovulace. U mužů zase zhoršuje kvalitu spermiogramu. Lékaři proto doporučují obézním, aby alespoň půl roku před plánovaným založením rodiny změnili životní styl. To platí jak pro přirozené početí, tak pro asistovanou reprodukci (IVF). "Ne každý člověk, který trpí nadváhou nebo obezitou, bude mít potíže s početím dítěte. Je ale prokázáno, že obezita ovlivňuje hormonální situaci v těle ženy. V tukové tkáni se totiž produkují hormony, které způsobují nepravidelný cyklus. Může jít o poruchy menstruace nebo ovulace. Pacientky to bohužel většinou nerady slyší a nechtějí si přiznat, že by problém s početím mohl být právě v jejich životním stylu," říká MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z IVF Clinic. Podle lékařů nebývá překážkou početí dítěte mírná nadváha, ale opravdu až obezita, kdy index tělesné hmotnosti (BMI) přesáhne číslo 30. "Přibližně 20 % pacientek, které se u nás chtějí léčit, má problém s vyšší hmotností. V některých státech lékaři pacientky, které přesáhnou určitou hranici BMI, ani neléčí. Nejprve jim doporučí poradní programy pro snížení hmotnosti a úpravu životního stylu. Za úspěch se obecně považuje snížení hmotnosti alespoň o 5 %," vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel z kliniky reprodukční medicíny Reprofit. Obezita nebývá problémem pouze při početí dítěte, významně ovlivňuje i těhotenství a porod. "Cílem léčby neplodnosti není počít, ale porodit zdravé dítě. U obézních matek je vyšší riziko potratů i předčasných porodů. Setkáváme se také s vyšším výskytem těhotenské cukrovky a vysokým tlakem. V případě, že je dítě rozeno císařským řezem, dochází často ke špatnému hojení jizvy. Na zdraví není ohrožena pouze matka, ale i dítě. Špatnou výživou v těhotenství získává miminko sklon k poruchám metabolického systému a rodí se abnormálně velké," popisuje MUDr. Machač. Obezita neovlivňuje jen plodnost žen, přestože jsou u nich změny lépe prokazatelné. Podle lékaře má vliv i na spermie. "Obézní muži mohou mít problém se samotnou souloží. Je třeba si také uvědomit, že nestačí pouze zplodit dítě, ale je třeba se o něj i postarat. Obezita a s ní často spojený nezdravý životní styl negativně ovlivňují kvalitu života a lidem hrozí závažné zdravotní komplikace v podobě cukrovky, vysokého tlaku a dalších nemocí," říká MUDr. Machač.

Početí dítěte komplikuje nejen obezita, ale i výrazná dieta, a to zejména u žen. Mezi dietou a snahou o přirozené početí či IVF by měly uplynout alespoň tři měsíce. "Při rozpadu tukových buněk se tvoří látky, které mohou poškozovat DNA, což vede i k poruše plodnosti. Z toho důvodu doporučuji všem pacientkám pouze pozvolné zdravé hubnutí, a to s dostatečným předstihem před početím dítěte," uzavírá MUDr. Otevřel.

Lidé s roztroušenou sklerózou mají před koronavirem náskok

Registr pacientů s RS se zaměří na bezpečnost

Praha, 25. 5. 2020 - Pacienti s roztroušenou sklerózou (RS) mají v boji s koronavirem náskok - říkají lékaři. Protože na svoji nemoc užívají dlouhodobě léky, které potlačují nebo ovlivňují imunitu, jsou zvyklí se i v "dobách míru" chovat zodpovědně, odpočívat a vyhýbat se místům, kde hrozí riziko infekce. To se jim nyní hodí. Kromě toho pravidelně užívají vitamin D, který pomáhá nejen v boji s jejich nemocí, ale zlepšuje i funkce imunitního systému pro boj s virovými onemocněními. Lidé s dostatkem vitaminu D případnou infekci zvládají snáze a rychleji - pacienti s RS tak mají "déčkový" náskok. Kvůli nepředvídatelným atakám choroby také umí lépe reagovat na náhlé změny a přizpůsobit se jim. V dotazníkovém systému zadalo všech patnáct RS center na konci dubna data od dvanácti pacientů s RS, kteří prodělali koronavirovou infekci. U všech měla nemoc mírný nebo středně těžký průběh, i když jsou mezi nimi i starší lidé.

Roztroušenou sklerózou má v Česku odhadem 22 000 lidí, a jejich počet pozvolna stoupá, každoročně přibližně o 700. Nemoc většinou propuká brzy, kolem 31. roku věku. K příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy (30. května) tradičně zveřejňuje Nadační fond IMPULS nejnovější data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). "Registr, do něhož přispívá daty všech patnáct center vysoce specializované péče - kde se pacienti s roztroušenou sklerózou léčí - se v budoucnu ještě více zaměří na bezpečnost podávaných léků. Do budoucna bychom chtěli sledovat i jejich případný vliv na děti těch rodičů, kteří léky kvůli své nemoci užívají," říká Jana Vojáčková, projektová ředitelka registru ReMuS. Léků, které přicházejí do Česka k pacientům s RS, skokově přibývá. Zatímco v roce 2013 měli neurologové k dispozici 9 léků, loni už mohli při léčbě volit ze 17 možných preparátů a v různých pokročilejších fázích vývoje je 27 nových nadějných látek. "O to více roste důležitost sledování jejich bezpečnosti. Data z dlouhodobě vedených bezpečnostních registrů ukázala, které léky je například možné podávat maminkám hned po porodu, a snížit tak riziko atak nemoci, které je u čerstvých rodiček bohužel časté. Data o bezpečnosti léků a možnosti jejich užití při kojení jsou také důležitá pro rozhodování mladých pacientek, zda dítě počít," říká prof. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Registr ReMuS nyní sleduje přes 16 000 pacientů, z toho 71,5 % žen a 28,5 % mužů. V celém registru je nyní 37 pacientů mladších 18 let a z nich je deseti méně než 15 let. Nejvíce pacientů se léčí ve věku 40-50 let. Více než polovina pacientů léčených biologickou léčbou do 65 let pracuje na plný úvazek (60,9 % tj. 6983 osob), dalších 16,6 % pacientů pracuje na úvazek částečný, tedy 1904 osob. Celkem 57,3 % pacientů nepobírá žádné sociální dávky. V roce 2019 se pacientkám v registru narodilo 212 miminek. "Bezpečnost léčby je pro nás nyní největší téma. Vzhledem k tomu, že nemoc propuká v poměrně mladém věku, užívají pacienti léky celá desetiletí. Léky jim bezesporu pomáhají, ale mohou mít pozdější nežádoucí účinky. Proto budeme sledovat u všech lidí v registru například výskyt závažnějších infekcí, jiných autoimunitních onemocnění, onkologické nemoci atp.," vysvětluje neuroložka doc. MUDr. Dana Horáková, PhD., která je odborným garantem registru. V roce 2019 lékaři zaznamenali 18 podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek v souvislosti s léčbou RS. Epidemie koronaviru odhalila nejen silné ale i slabé stránky v oblasti péče o pacienty s RS. "Řadu věcí jsme s pacienty dokázali vyřešit telefonem nebo online a funguje to skvěle. Rádi bychom praktikovali telemedicínu i v budoucnu. Díky elektronickým receptům a možnosti být s lidmi v kontaktu virtuálně, bychom se nejenom vyhnuli riziku jejich možného nakažení v nemocnici, ale především uspořili čas," komentuje doc. Horáková. Naopak slabinou se ukázaly dlouhodobě neřešené prostorové problémy. "Například u nás v centru při současném počtu pacientů, kdy denně projde centrem 60-100 z nich, nejsme schopni zajistit hygienická doporučení pro rozestupy mezi pacienty. Zcela kritická je oblast podávání infuzí, kde rozestup mezi infuzními křesly činí přibližně 10 cm a běžně v jedné místnosti dostává infuze osm pacientů najednou, což je nyní velký problém," popisuje neuroložka.

Koronavir zasadil zdravotnictví citelnou finanční ránu

Na inovacích ale nešetřeme - říkají experti

Praha, 25. 05. 2020 - Finanční rána uštědřená koronavirem nemocnicím a dalším poskytovatelům zdravotní péče ve výši 30, 5 miliardy korun, se jen tak nezacelí. Přestože resort počítá s nahrazením značné části těchto "ztrát z nutnosti" - už nyní je jasné, že se budou utahovat opasky. Dopady koronaviru na zdravotnictví probírali experti při kulatém stole Spotřebitelského fóra. "Odložení operací, vyšetření a dalších výkonů dramaticky zasáhlo do příjmů zdravotnictví. Už nyní je jasné, že kvůli poklesu výběru pojistného přijdou o desítky miliard také zdravotní pojišťovny. I přesto by bylo krátkozraké tlumit investice do technologií a do vstupu nových léků, jak se může nabízet," uvedl jeden z řečníků MUDr. Tomáš Doležal, PhD. z Institutu pro zdravotní ekonomiku. Před tím, aby se šetřilo na inovativních lécích, varuje také PhDr. Ivana Plechatá z Hlasu onkologických pacientů. "Pacienti s vážnými onkologickými onemocněními tyto inovativní léky netrpělivě vyhlížejí. Bavíme se o preparátech, jejichž účinnost je bezesporu prokázána, a na to, aby se dostaly k českým pacientům už čekají dlouhé měsíce," podotkla účastnice debaty. Všichni experti se shodli na tom, že zdroje ve zdravotnictví jsou omezené a po koronaviru budu ještě omezenější, a proto je třeba důkladně zvažovat, kam putují. "Pokud do zdravotnictví nebude lépe vidět a všichni zainteresovaní, včetně pacientů, nebudou mít k dispozici více snadno dostupných informací, zůstane systém veřejného zdravotního pojištění i nadále černou skříňkou, kde bude vždy chybět o korunu více, než se do ní vloží," dodal Aleša Roda z Centra ekonomických a tržních analýz.

O Spotřebitelském fóru

Platforma propojující veřejnou a akademickou sféru, neziskový sektor a společensky odpovědné firmy. Kulatého stolu Pacient jako spotřebitel se zúčastnili Helena Rögnerová z Ministerstva zdravotnictví ČR, Julius Špičák z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Kateřina Podrazilová za Svaz pojišťoven ČR, Ivana Plechatá za Hlas onkologických pacientů, Viktor Vodička ze Sdružení českých spotřebitelů, Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku, Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Více informací na www.spotrebitelskeforum.cz.

Varlata ohrožuje víc kapavka než koronavirus

Praha - 21.5.2020 - Koronavirus postihuje více muže než ženy. Statistiky v tomto ohledu mluví jasně. Proč tomu tak je, ale vědci zatím netuší. Důvodem podle nich může být i to, že se virus objevuje ve varlatech. Zkoumají proto, zda koronavirová infekce ovlivňuje i fungování reprodukčních orgánů a jestli může způsobit neplodnost. Přestože zatím není k dispozici dostatek dat, čeští lékaři si myslí, že neplodnost na svědomí nemá. Větším rizikem jsou podle nich příušnice, chlamydie nebo kapavka.

"Víme, že reprodukční tkáně mají receptory, kde se teoreticky koronavirus může uchytit. Máme však zatím příliš málo poznatků, abychom z toho mohli vytvářet závěry. Virus se zatím v pohlavních orgánech nenašel, ale objevil se v semeni u mužů v akutní fázi nemoci Covid19. Víme, že může být také ve stolici, moči nebo ve vaginálním sekretu," říká MUDr. Tomáš Bagócsi z reprodukční kliniky Reprofit. Schopnost mužů zplodit potomka tak spíše ohrožují jiné nemoci. Z infekčních chorob jsou to například hepatitida nebo lidský papilomavirus (HPV). "Lidé znají hlavně příušnice, které asi v 10 % případů napadají kromě příušní žlázy i varlata, a mohou je nevratně poškodit. Kapavka, chlamydie nebo jiné pohlavně přenosné nemoci jsou ale mnohem častějším rizikem. Negativní vliv na plodnost má taky špatný životní styl - sedavé zaměstnání, těsné oblečení i kouření," vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z reprodukční kliniky IVF Clinic. Při léčbě neplodných párů jsou podle lékařů problémy na straně partnera zhruba ve 30 %. Důvodem bývá nevyhovující počet, tvar i pohyblivost spermií, které odhalí reprodukční specialisté s pomocí spermiogramu. Příčinu zhoršených parametrů se však podaří zjistit jen přibližně u poloviny nemocných. "Za posledních 30 let ubylo případů ženské neplodnosti, kterou způsobovaly neprůchodné vejcovody. V tomto významně pomohlo rozšíření antibiotik i antikoncepce. Podíl obtíží na straně mužů zůstává přibližně stejný, i proto, že je těžké odhalit jejich příčinu. Víme ale, že některým komplikacím lze předejít správnou životosprávou, dostatkem pohybu, volným oblečením a podobně. Rozhodně bych také nepodceňoval důležitost očkování chlapců proti příušnicím," popisuje MUDr. Machač. Problémy s reprodukcí jsou většinou bezpříznakové. Muži tak často vůbec netuší, že mají například sníženou pohyblivost spermií. "Mohou se objevovat žilní změny na varlatech, bolestivost varlat nebo dokonce i krev v ejakulátu. Běžně ale pacienti žádné zjevné příznaky nemají. Vyšetření podstoupí většinou buď ze zvědavosti, nebo když se jim nedaří přirozeně počít," říká MUDr. Bagócsi

Útoky na nemocnice neustanou ani po koronaviru

Hackeři neznají slitování - pandemie jim otevřela další cestu

Praha, 19. 5. 2020 - Opakované útoky hackerů na české nemocnice neustanou ani po zmírnění současné pandemie. Říká to expert na kyberbezpečnost Karel Obluk. Veřejné instituce a firmy by podle něj měly více investovat do ochrany svých dat a systémů. Koronavirová krize a nebývale rozšířený homeoffice podle něj jasně ukázaly, kdo je dalším kybernetickým rizikem - jsou to samotní zaměstnanci, kteří pracují na počítačích a sítích s nedostatečným zabezpečením.

Při nouzovém stavu čelilo útokům hackerů hned několik českých nemocnic. V Benešově a ve Fakultní nemocnici Brno byly jejich snahy ochromit systém úspěšné, naopak pokusům prolomit ochranu ve Fakultní nemocnici Olomouc, Fakultní nemocnici Ostrava či Nemocnici Pardubického kraje se tentokrát podařilo zabránit. "Hackeři si vždy vybírají nejslabší článek systému, kde lze napáchat co největší škody. A to jsou v Česku bohužel také nemocnice. Krize kolem koronaviru útočníkům jen nahrála do karet - slitování bychom u nich hledali marně,"vysvětluje Karel Obluk, který dříve vedl vývoj antiviru AVG. "Podle dostupných informací navíc tyto útoky nesledují vždy jen finanční zisk, jak tomu bývá obvykle. Některé z nich se snaží jen škodit, zasévat nedůvěru a paniku mezi obyvatelstvo. To je taktika vlastní spíše hackerům napojeným na státní agentury než běžným kyberzločincům," dodává.

Přestože pandemie v posledních dnech ustupuje a zdravotnická zařízení se pomalu vrací do normálního režimu, útoky podle Obluka neustanou. "Dokud budou nemocnice relativně slabé cíle, budou čelit útokům i nadále. Tady se ukazuje, jak je důležité, aby složky kritické státní infrastruktury měly ve svých IT odděleních schopné odborníky a dostatečný rozpočet na zabezpečení," varuje Obluk, který se v IT nadále pohybuje jako investor.

Schopní IT odborníci ale nejsou nejlevnější a ekonomický útlum již nyní vede mnohé firmy k úsporným opatřením. Šetřit se chystá i stát. "Ochrana proti kybernetickým hrozbám a elektronizace jsou jedny z posledních oblastí, kde by se mělo škrtat. Už finanční krize v roce 2008 ukázala, že se firmy, které tehdy utlumily investice do IT, následně potýkaly s většími problémy a v důsledku je to výrazně poškodilo," říká expert. Zločinci na síti navíc nezahálejí. "Tak jako nyní využívali pandemie koronaviru, příště to bude jiné palčivé téma. Takové, které zrovna bude hýbat společností a třeba vzbuzovat i obavy či nejistotu. Hackeři v tomto vždy byli a budou velmi vynalézaví," vysvětluje.

S přesunem velké části zaměstnanců do režimu homeoffice také Obluk upozorňuje na problém, který přidělává vrásky nejen firmám v Česku, ale například i v USA. "Zaměstnanci doma pracují na mnohdy nedostatečně zabezpečených sítích, do kterých je mnohem snazší se nabourat a získat jejich prostřednictvím přístup k jinak dobře zabezpečeným firemním datům. Ke sdílení firemních dat také často používají nezabezpečené kanály, osobní emaily a podobně," vysvětluje. Společnosti nebo úřady, které zaměstnancům práci z domu umožní, tak nutně čekají další investice, pokud se nechtějí vystavovat riz

Telemedicína ano - ale rozumně

Osobní kontakt
nenahradí, říkají praktici

Praha, 18. 5. 2020 - Telemedicína je užitečná,
osobní kontakt lékaře s pacientem ale nenahradí - říkají praktici. Určovat
diagnózu na dálku, i když z videa nebo obrázku, může být podle nich dokonce
nebezpečné. Pokud není zbytí a je třeba přistoupit k takovému bezkontaktnímu
ordinování, pak se musí odehrávat jenom mezi pacientem a jeho lékařem. Bez
prostředníků. Lékař totiž své pacienty dobře zná. Ví, jak obvykle stonají a
nakolik se může spolehnout, že mu přesně dokáží popsat potíže, které je trápí. Stejně
tak je obeznámen s jejich osobní i rodinnou anamnézou a prostředím, ve kterém
žijí. Umí "číst mezi řádky" a nejlépe tak vyhodnotit jejich zdravotní stav.

"Koronavirová krize ukázala
význam distanční péče v ordinacích praktických lékařů. Je zřejmé, že
telemedicína se stane běžnou součástí naší práce a tento trend podporujeme.
Zároveň ale varujeme před unáhleným zaváděním narychlo připravených
telemedicínských hurá projektů do praxe," říká MUDr. Petr
Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Podle něj je elektronická
komunikace s pacientem pro většinu praktických lékařů již mnoho let běžnou
součástí jejich práce. "Ukázalo se, že v krizi si praktičtí lékaři vystačili
s telefonem, mailem a dalšími běžně dostupnými komunikačními kanály typu
WhatsApp nebo Skype. Nyní, po restartu zdravotnictví a návratu našich praxí
k normálu, je na čase začít diskutovat o tom, jak má distanční péče
v našich praxích vypadat v období mimo krizi. Jaké prostředky
telemedicíny jsou pro naši práci optimální, kde jsou jejich limity a jak by
měly tuto péči hradit zdravotní pojišťovny," doplňuje MUDr. Šonka.

Všechny organizace
praktických lékařů - Sdružení praktických lékařů (SPL), Společnost všeobecného
lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladí praktici upřednostňují vlastní zabezpečenou
online komunikaci lékaře se svými pacienty - bez prostředníka. A proto nepodporují
účast v takových projektech, jako je například v poslední době
medializovaná Virtuální čekárna a uLékaře.cz.

Podle předsedy SVL doc.
MUDr. Svatopluka Býmy CSc. není optimální, aby konzultaci s pacientem
prováděl lékař, který jej nikdy neviděl. "A je zcela nesystémové, aby
takovou péči provedenou jiným lékařem hradila zdravotní pojišťovna, pokud má
pacient k dispozici svého registrujícího lékaře. Ze zdravotního pojištění
má tedy být hrazena pouze distanční péče, kterou
poskytuje registrující praktický lékař svému registrovanému pacientovi, nebo
ambulantní specialista svému dispenzarizovanému pacientovi. Vše ostatní by jako
nadstandardní poradenské služby měl hradit pacient," doplňuje doc.
Býma.

Těhotným zkontrolují štítnou žlázu

Poruchu malého orgánu mělo loni více než 600 000 lidí, další desítky tisíc o tom neví

Praha, 18. 5. 2020 - Vybrané těhotné ženy čeká vyšetření, zda mají v pořádku štítnou žlázu. Snížená, nebo naopak zvýšená funkce tohoto důležitého orgánu totiž u těhotných způsobuje potraty, předčasné porody a další komplikace. Pilotní screening u skupiny 8 000 těhotných odstartuje v září a bude trvat dva roky. Podle odborníků by mohl odhalit nemoc až u 15 % z nich. Na nemoc upozorňují endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy, který letos připadá na 25.-31. května.

Pilotní projekt vede Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou endokrinologickou společností. Projekt odstartuje ve vybraných gynekologických zařízeních v celé ČR, kde vybraným těhotným změří hladinu hormonů štítné žlázy a protilátek v krvi. Gynekolog pak v případě zjištění problému pošle těhotnou pacientku k došetření na spolupracující endokrinologické pracoviště. "Pokud se předpoklad 10-15 % nově odhalených nemocí štítné žlázy u těhotných potvrdí, mohl by z pilotního projektu vzniknout celoplošný screening, a vyšetření funkce štítné žlázy by se tak mohlo stát standardní součástí testování těhotných v prvním trimestru gravidity. Vezmeme-li do úvahy, že v ČR ročně porodí přibližně 112 tisíc žen, pak včasným odhalením můžeme předejít rizikům u téměř 17 tisíc z nich," uvádí endokrinolog, doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Připomíná, že hormony produkované štítnou žlázou jsou mimo jiné velmi důležité v prvních třech měsících vývoje plodu, kdy se tvoří jeho nervová soustava. Těhotenství obecně klade na štítnou žlázu v těhotenství vyšší nároky - musí zvednout tvorbu hormonu (tyroxinu) přibližně o polovinu. Zdravá štítná žláza na požadavky v těhotenství reaguje správně, pokud má dostatečný příjem jodu. Podle nejnovějších údajů ÚZIS se v roce 2019 léčilo s nemocemi štítné žlázy téměř 620 tisíc pacientů. Ve srovnání s rokem 2010 tak došlo k nárůstu o téměř 140 tisíc pacientů. "Odhadujeme, že dalších desítky tisíc o své nemoci vůbec neví. Částečně k tomu přispívá i to, že kvůli jodování jedlé soli už tak často nevídáme strumu, lidově "vole", které na potíže se štítnou žlázou viditelně upozorňovalo," říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA. Zatímco zvýšená činnost štítné žlázy podle něj nemocného obtěžuje - provází ji například vyšší srdeční činnost, vysoký krevní tlak, únava, hubnutí a psychické změny, snížená činnost tak alarmující není. Projevuje se únavou, zimomřivostí, otoky, zadýcháváním, apatií a zácpou, občas bolestmi kloubů. A právě těhotné si tyto projevy snadno zamění za obtíže spojené se svým stavem a k lékaři nejdou. Vyšetření komplikují i dlouhé čekací lhůty u endokrinologů, které se šplhají ke třem měsícům i déle. "Kromě skutečného nárůstu případů to částečně přičítáme i špatné organizaci péče. Jsme zahlceni banálními případy, kdy už pacient zná diagnózu, bere pravidelně léky a je stabilní. A potřebuje jednou za rok kontrolu a předepsat léky - to by dle našeho názoru mohli zajišťovat praktičtí lékaři. Pak by se nám uvolnily ruce pro komplikovanější případy a samozřejmě by se i snížily čekací lhůty," vysvětluje doc. Jiskra. Podle něj se způsob léčby mění s věkem pacienta. Některé poruchy je dobré řešit jen v určitém věku, kdy mohou například zvyšovat kardiovaskulární riziko. U starších lidí se mírně snížená funkce štítné žlázy obvykle neléčí a pacienti se jen sledují. "Senioři obvykle užívají řadu jiných léků, které je někdy těžké s léky na štítnou žlázu zkombinovat. Navíc se užívají poměrně složitě a je důležité, aby je pacient bral přesně a správně. Pokud se tak neděje, nese to s sebou řadu rizik, a proto vždy pečlivě zvažujeme, zda nasazení léků nepřinese danému pacientovi více škody než užitku," vysvětluje doc. Jiskra. Podle něj také dochází občas k nadužívání léků, které by při úpravě režimu nebyly vůbec třeba. "Setkáváme se například s tím, že lidé svádí svoji obezitu na sníženou funkci štítné žlázy a domáhají se vyšetření. Takových případů je ale méně než 5 %. Zbytek, tedy 95 %, to má přesně naopak, obezita způsobuje mírné odchylky v tyreoidálních laboratorních testech, a když lidé zhubnou, hormony se jim většinou vrátí do normálu i bez léků," dodává doc. Jiskra. Časný záchyt tyreopatií (onemocnění štítné žlázy) v těhotenství je součástí screeningových projektů Národní strategie Zdraví 2020 a Akčního plánu 7. Ministrem zdravotnictví ČR byl ÚZIS pověřen gescí nad Akčním plánem pro rozvoj programů zdravotního screeningu.

O České endokrinologické společnosti

O Týdnu štítné žlázy

Osvětová kampaň o onemocnění štítné žlázy s názvem Týden štítné žlázy. Letošní 12. ročník se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na souvislost poruch štítné žlázy s těhotenstvím a také jak se její funkce a poruchy mění s věkem. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevědí. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti v souvislosti se štítnou žlázou a její léčbou zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím.

V České republice je projekt, který podporuje společnost Merck, odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.

Do nemocnic a domovů pro seniory míří 8 400 litrů dezinfekce

12. 5. 2020, Praha - Celkem 166 českých a slovenských nemocnic a domovů pro seniory dostane 8 400 litrů dezinfekce. Daruje jim je společnost Teva, která získala od ministerstva zdravotnictví povolení k produkci vlastního dezinfekčního přípravku na ruce. Ten vyrábí ve svém opavském závodě.

"Už začátkem března daroval náš opavský závod lidem v první linii speciální kombinézy, respirátory a dezinfekci z vlastních zásob. V našich provozech totiž musíme dodržovat přísné hygienické podmínky a měli jsme tak na skladě dostatečné zásoby ochranných prostředků. Mohli jsme tak pomoci opavské nemocnici a dalším potřebným v kraji hned v začátcích epidemie, kdy byla situace s dodávkou ochranných pomůcek nejkritičtější. Nyní můžeme vyrábět dezinfekci sami a poskytnout ji většímu počtu zařízení," popisuje Richard Szrajber, ředitel závodu na výrobu účinných látek Teva Czech Industries s.r.o. v Opavě.

Společnost Teva postupně rozdělí 1 390 kusů pětilitrových kanystrů s dezinfekcí a dalších 7 287 kusů lahviček po 200 ml do 166 českých a slovenských nemocnic a domovů pro seniory. "V této nelehké době se zaměřujeme na to, abychom zajistili nepřerušované dodávky našich léků pacientům. Zároveň se ale snažíme různými způsoby pomoci zdravotnickým institucím a dalším v celé zemi. Proto jsme se rozhodli použít naše kapacity k výrobě dezinfekce v závodu v Opavě a tuto desinfekci darovat nemocnicím a domovům důchodců. Doufáme, že tím také přispějeme k boji s koronavirovou infekcí. Dezinfekční přípravek na ruce také používají všichni naši zaměstnanci, kterých je v Česku a na Slovensku více než 1 700," vysvětluje Juan Carlos Conde Ibarra, generální ředitel Teva Pharmaceuticals pro Česko a Slovensko.

V polovině dubna už společnost Teva Pharmaceuticals oznámila, že také daruje českým nemocnicím 330 balení neregistrovaného léčivého přípravku s hydroxychlorochinem, který mohou lékaři podávat hospitalizovaným pacientům s covid-19.

Vysoký tlak mohou mít i plíce, varují lékaři

V boji s plicní hypertenzí pomáhá včasná diagnóza

29. 4. 2020, Praha - Zadýcháváte se při chůzi do schodů a bolí vás při fyzické námaze na hrudi? Můžete trpět plicní hypertenzí, tedy zvýšeným krevním tlakem v plicních cévách. Touto nevyléčitelnou chorobou v Česku trpí desítky tisíc lidí, velké množství z nich ale svou diagnózu buď nezná, nebo se ji dozví pozdě. U příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. 5.) tak lékaři upozorňují, že včasná diagnóza a léčba může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Na chorobu upozorní i modře nasvícené významné budovy v Praze a Olomouci 5. 5. večer. Modrá je barvou plicní hypertenze - podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Její důsledky jsou přitom velmi vážné. "Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou, nebo závratěmi a mdlobami," říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Dalšími příznaky mohou být také modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou. Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace.

"Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější," vysvětluje doc. MUDr. Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie. "Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně," říká doc. MUDr. Pavel Jansa. Zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí zhruba 1000 pacientů, každý rok zhruba 150 přibude. Podle odhadů lékařů ale několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.

Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace, kterých se v Česku vykoná asi 30 ročně. Léčba je tak poměrně nákladná. "Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá," říká Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se připojuje k celosvětové osvětové kampani. Modře nasvícené budovy podle ní mají symbolizovat právě jeden z příznaků nemoci - modré rty.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze - II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Stát nechal české výstaváře na holičkách

Firmy žádaly o půjčku z COVID I, nedostaly nic

Praha, 5. 5. 2020 - České výstavářské firmy nedostanou od státu ani korunu. O pomoc volaly jako první, hned na začátku března, protože už tehdy bylo jasné, že koronavirus odvětví zcela ochromí. I přesto, že stát avizoval pomoc právě takovým firmám, které se zastavily ze dne na den, ani jedna ze 17 výstavářských firem na ni nedosáhla. Výstaváři žádali souhrnně o půjčky ve výši 80 milionů korun přes program COVID I. Stát je zamítnul z důvodu "nesplnění kritérií."

"Krize nás zasáhla jako první a mnohem dříve, než státy začaly omezovat ostatní obory ve fungování. Nezpomalila nás na 70 nebo 50 procent, zastavila nás z plné rychlosti na nulu prakticky přes noc. Zároveň je jasné, že výstavářství se začne rozbíhat jako jedno z posledních odvětví ekonomiky. Ztráty jsou obrovské, a mrzí nás, že jsme se jako nejvíce postižená branže, od státu žádné pomoci nedočkali," říká Jiří Carda, prezident Asociace výstavářů ČR.

Výstavářské firmy se v nynější koronavirové krizi ocitly na ráně první - stovky zrušených výstav a veletrhů, miliardové ztráty, vyčerpané zdroje na překlenutí krizové situace. Obor se podle prezidenta Asociace výstavářů Jiřího Cardy naklání nad propastí a není přitom jasné, kdy by se mohla situace zlepšit.

Tak jako ostatní obory s nadějí vyhlíží pozvolný rozjezd spojený s uvolňováním vládních opatření, výstaváři pozitivní vyhlídky nemají. Podzim, který je pravidelně druhou polovinou jejich obchodní sezony, bude podle Jiřího Cardy ze strany pořadatelů veletrhů stále velmi opatrný. "Děláme maximum, abychom se dohodli alespoň s pořadateli akcí v Česku. Už teď máme ale signály, že řada velkých světových akcí se na podzim vůbec neodehraje a rovnou se překládají na příští rok. Týká se to například největšího železničního veletrhu na světě InnoTrans, který původně měl otevřít v září," vysvětluje Jiří Carda.

České výstavářské firmy jsou téměř výhradně orientováni na export, živí je mezinárodní akce, největším zákazníkem je německý trh. Čeští výstaváři zaměstnávají stovky lidí a další stovky dodavatelů - osvětlení, grafiky, audio techniky, a dalších materiálů. I ti jsou na zdárné činnosti výstavářských firem závislí.

O AVF ČR

Koronavirus dostal do světel ramp zdravotnictví

Krize urychlila telemedicínu i vstup nových léků

Praha, 4. 5. 2020 - Pandemie covid-19 obrátila pozornost lidí ke zdravotnictví. Všímají si více, kdo riskuje životy v první linii. Po zavření řady ambulancí si uvědomují, že dostupnost péče není automatická. Vnímají zprávy o finančních ztrátách nemocnic, které nemohou provádět plánované operace a soustředí se na péči o pacienty s koronavirem. Využívají telemedicínu. Snad nikdy se obor netěšil takové pozornosti jako nyní. Pandemie také ukázala, co všechno zdravotnictví v krizi dokáže.

Shodli se na tom experti kulatého stolu s názvem Pacient jako spotřebitel, který uspořádalo Spotřebitelské fórum - platforma propojující veřejnou a akademickou sféru, neziskový sektor a společensky odpovědné firmy. "Prokázala se užitečnost e-zdravotnictví, telemedicíny. Pacienti těch zdravotnických zařízení, které byly ještě před pandemií zvyklí komunikovat s lékaři virtuálně, z toho nyní těžili a nepocítili v péči tak velký rozdíl. Stát také dokázal urychlit procesy, a díky tomu mohli čeští pacienti s covid-19 využít lék remdesivir. Doufáme, že to znamená, že stejně rychle úřady zprocesují i vstup jiných inovativních léků na vážné nemoci, jejichž účinnost je bezesporu prokázána. Ty zatím dlouhé měsíce čekají na to, až se dostanou k vážně nemocným pacientům," řekla účastnice debaty PhDr. Ivana Plechatá z Hlasu onkologických pacientů. Zmínila také, že už vybrali přes 300 vyplněných dotazníků od onkologických pacientů, kde se jich ptají na kvalitu a dostupnost péče během pandemie.

Pandemie by mohla podle hostů kulatého stolu v lidech probudit větší zájem o to, jak zdravotnictví funguje a také jaká je jejich role v něm - aby se začali chovat jako spotřebitelé služby, kterou si přes zdravotní pojišťovny platí. Aby se zajímali, kolik jejich péče stojí, snažili se sami omezit zbytečné návštěvy lékařů, které ekonomicky zatěžují systém. "Zdravotnictví ovlivňuje stav člověka pouze z 25 %. Zbytek si koriguje sám například prevencí, stravou, pohybem. Podle dat z Eurostatu lze prevencí předejít až 40 000 úmrtí ročně. Podle dalších statistik Česká republika bohužel rozhodně nepatří mezi šampiony těchto odvratitelných rizik," uvedl další z řečníků MUDr. Tomáš Doležal, PhD. z Institutu pro zdravotní ekonomiku. Podle něj není české zdravotnictví pouze o koronaviru, a proto by se i po skončení pandemie neměly utlumovat investice do oboru. "Ukazuje se, že pokud je v zemi zdravotnictví financováno dobře, pak vychází lépe i smrtnost na covid-19," doplnil MUDr. Doležal. "Virus ničivěji zasahuje nemocné populace - hypertoniky, kardiaky, diabetiky, pacienty s nemocemi plic - toto jsou skupiny, které potřebují zvláštní péči systému a preventivní programy - aby byly co nejmenší."

Podle účastníka debaty Viktora Vodičky, ředitele Sdružení českých spotřebitelů, by zodpovědnost lidí zvýšilo zprůhlednění systému - včetně hodnocení kvality péče ve zdravotnických zařízeních i samotných lékařů. "Naši spotřebitelé chtějí, aby peníze, které za zdravotní pojištění platí, směřovaly tam, kde to umí dobře. Pacient by měl mít respekt váženého spotřebitele - toho, kdo celý systém platí - a na druhou stranu sám svým přístupem zajišťuje, že nebude zdravotnictví zatěžovat nezodpovědným chováním," říká. Všichni odborníci se shodli, že by zdravotnictví potřebovalo více "tvrdých dat", která by ukázala, kde se s prostředky plýtvá. A také ukazatele kvality péče, podle nichž by se pacient mohl orientovat. "Úspory by se pak mohly využít pro nemocné, jejichž léčba je nákladnější, například pro onkologické pacienty. A také pro inovativní léky," komentuje Helena Rögnerová, náměstkyně Ministra zdravotnictví ČR.

"Každé zdravotnictví má ambice držet krok s vědou, ale některé léky jsou nákladné a my nemáme dost informací, co od nich čekat. Rozumíme pohledu rodin pacientů, ale systém zdravotního pojištění je solidární - když budeme hradit nákladnou péči některým skupinám, nedostane se na jiné. Musíme řešit, kolik stojí péče pro konkrétního člověka. Nabízíme lidem jejich zdravotnický účet - přehled toho, kolik péče čerpali, ale zájem má jen 10-15 % pojištěnců," dodává Kateřina Podrazilová ze Svazu zdravotních pojišťoven. Zdroje jsou omezené, a proto je třeba důkladně zvažovat, kam putují. Pokud do zdravotního systému nebude lépe vidět a všichni zainteresovaní, včetně pacientů, nebudou mít k dispozici více snadno dostupných dat, zůstane podle Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz systém veřejného zdravotního pojištění i nadále černou skříňkou, kde bude vždy chybět o korunu více, než se do ní vloží.

O Spotřebitelském fóru

Platforma propojující veřejnou a akademickou sféru, neziskový sektor a společensky odpovědné firmy. "S ohledem na aktuálně zvýšený zájem veřejnosti o otázky zdravotnictví v souvislosti s epidemií covid-19 jsme se rozhodli uspořádat online debatu věnovanou i této oblasti. Naším cílem bylo zamyslet se s řečníky jakým způsobem lze současný zájem veřejnosti o zdravotnictví využít a jak zapojit veřejnost do utváření priorit ve zdravotnictví a plánovat investice, se kterými by zdravotnictví bylo dlouhodobě udržitelné, kvalitní a připravené na zdravotní potřeby a rizika naší populace," uvádí Kryštof Kruliš, předseda správní rady zapsaného ústavu Spotřebitelské fórum. Kulatého stolu se zúčastnili Helena Rögnerová z Ministerstva zdravotnictví ČR, Julius Špičák z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Kateřina Podrazilová za Svaz pojišťoven ČR, Ivana Plechatá za Hlas onkologických pacientů, Viktor Vodička ze Sdružení českých spotřebitelů, Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku, Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Více informací na www.spotrebitelskeforum.cz.

Vysoký tlak mohou mít i plíce, varují lékaři

V boji s plicní hypertenzí pomáhá včasná diagnóza

Tisková zpráva

Vyhlášení soutěže filmové Okem dobrodruha

předkládá: HORIZONT Blansko, z,s,

kontakt: Alena Žákovská, + 420 724 995 976, horizont.cz@seznam.cz

Filmová soutěž OKEM DOBRODRUHA vyhlašuje svůj 21. ročník. Že zrovna nemůžeme cestovat? Nevadí, mnohá dobrodružství přece zažíváme v běžném životě. A to, že se nyní na nějakou dobu nemůžeme chodit, kam chceme a dělat, co chceme, můžeme využít k malému filmovému tvůrčímu dobrodružství. Filmovat se už i mobilem a mnozí mají materiálu "v šuplíku" dost. Kdo nemá, nevadí. Námětů k filmování je stále dostatek. Možná paradoxně i o tom, jak se nám zpomalil život a co to přináší. Zaslané snímky v délce do 15 minut mohou být vybrány k veřejné projekci a určitě dostanou šanci k ocenění soškou Rajbasáka. A věříme, že u toho všeho budete po celý víkend.

Soutěž neprofesionálních filmů Okem dobrodruha je totiž už přes dvacet roků spojena s festivalem filmů, setkání a dobrodružství RAJBAS, který se koná každoročně v Blansku. Zapište si do kalendáře datum 18. října, kdy je termín zaslání filmů a 20.-22. listopadu, kdy se koná festival, prostudujte pravidla soutěže a hrrrrr do toho!

O soutěži OD, přihláška a pravidla na: https://2020.festival-rajbas.cz/okem-dobrodruha/

Lékaři čím dál více spoléhají na následníky drahých léků

Biosimilars zlevňují nákladnou léčbu o stovky milionů korun

Praha, 23. 4. 2020 - Léčba rakoviny a také některých zánětlivých autoimunitních nemocí stojí ročně český zdravotní systém miliardy korun. Moderní biologická léčba je natolik drahá, že by se nedostala ke každému potřebnému - cenu však v posledních letech razantně snižují následníci originálních biologických léků - tzv. biosimilars. Účinkují stejně jako originály, cena je však až o polovinu nižší. Spotřeba biosimilars roste meziročně o desítky procent. Díky vstupu biosimilárních adalimumabů se očekává úspora až 1,4 miliard při léčbě některých autoimunitních onemocnění. Lékaři považují používání biosimilars za zlom v medicíně, díky kterému se biologická léčba stává dostupnou pro tisíce nových pacientů ročně.

Čísla České asociace farmaceutických firem například ukázala, že používáním generických léků a biosimilars se jen na léčbě revmatoidní artritidy za posledních deset let v ČR ušetřilo více než 1,6 miliardy korun. Biosimilars totiž ze zákona musí být při uvedení na trh o 30 % levnější než originál, což výrazně zlevňuje například extrémně nákladnou léčbu rakoviny a některých imunitně zprostředkovaných chorob. Podle údajů z trhu nakupují nemocnice biosimilars například na léčbu onkologických onemocnění jako lymfomy nebo leukemie až o dalších 50 % levněji, díky čemuž šetří desítky milionů korun ročně.

Na biologickou léčbu nyní lépe dosáhnou také pacienti se zánětlivými střevními chorobami, jakými jsou Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. "V roce 2015 jsme léčili přibližně 1 700 pacientů biologickou léčbou, v loňském roce to bylo už 7 500 osob. Například pacienty se střevními záněty již léčíme v 65 % případů biosimilárními biologiky," vypočítává prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., z centra ISCARE. Léčba originálním přípravkem u nového pacienta podle něj dříve stála přibližně 1,2 milionu korun ročně. S biosimilars stejná léčba vychází na cca 350 000 korun. "Navíc je možné aplikovat terapii dříve i u pacientů s rizikovými faktory nepříznivého průběhu těchto nemocí. Ty jsme v minulosti nemohli léčit, protože biologická léčba byla vyhrazena pouze pro nejkomplikovanější pacienty," dodává.

Úlevy, kterou biologika přináší, se dočkali také lidé s chronickými kožními chorobami, jako je psoriáza. "Lékaři mají díky nižší ceně biosimilars větší komfort při předepisování, mohou biologickou léčbu poskytnout pacientům mnohem dříve. Cenová hladina přípravků se již téměř srovnala a víceméně záleží na daném ústavu, zda využívá originál nebo kopii," popisuje prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, předseda České dermatovenerologické společnosti a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Odborníci tak biosimilars předpovídají zářnou budoucnost a čekají, že v tomto roce bude jejich spotřeba narůstat podobným tempem jako v roce loňském. Na biosimilars by podle nich mohl systém zdravotnictví ušetřit přes miliardu korun. To potvrzuje i prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.: "S tím, jak i dalším přípravkům postupně skončí patentová ochrana a budou mít vlastní biosimilars, se tento druh léčby postupně stane převládající. Je to skutečně klíčový zlom v terapii," předpovídá.

Praktici stále nemají ochranu, přesto jedou v plném režimu

Navzdory koronaviru funguje 99,8 % ordinací praktiků pro dospělé i děti

Praha, 20. 4. 2020 - Pouhé 0,2 % ordinací praktických lékařů pro dospělé a 0,15 % ordinací praktických lékařů pro děti a dorost od začátku pandemie koronaviru zavřelo své provozy - zbylých 99,8 % respektive 99,85 % funguje. Podle dat největší české zdravotní pojišťovny z celkem 5 200 ordinací praktiků pro dospělé uzavřelo provoz pouze 11 ordinací, částečně omezený režim má 33 ordinací. U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen 3 ordinace a 8 jich funguje částečně. Praktičtí lékaři vystavují a ukončují přes 90 % karantén všech pacientů. Dvě třetiny lidí, kteří museli jít na PCR testy na přítomnost koronavirové infekce (s pomocí výtěru z nosohltanu a hltanu), tam odeslali právě oni. Prostřednictvím elektronické žádanky poslali na testy přesně 22 034 lidí z celkem 33 656. Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti drží ordinace otevřené i přes neustálý nedostatek ochranných prostředků. Pláště, jednorázové rukavice, brýle a další pomůcky, nejsou na českém trhu volně dostupné ke koupi, a tak například štíty svým lékařům tisknou na 3D tiskárnách pacienti. Lékaři si navzájem radí, kde koupit dezinfekci či rukavice, roušky jim pacienti šijí doma. O tom, že by zavřeli neuvažují, přestože patří k ohroženým skupinám. Naznačují to i aktuální data z Itálie - z lékařů, kteří podlehli koronaviru, je přibližně 38 % praktiků. "Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě díky formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit. Z celé republiky nám chodí denně desítky mailů o tom, jak se naši členové snaží i přes neustálý nedostatek ochranných pomůcek situaci sami zodpovědně řešit. Kupují si pláštěnky, vymýšlí, jak znovu využít nedostatkové zboží - respirátor FFP2, který měli celý den na ústech," říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Potvrzuje to i zkušenost praktického lékaře v Praze MUDr. Norberta Krále. "Zpočátku jsem musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i 3 dny - přitom podle doporučení je třeba jej měnit co 4 hodiny. V těžkých chvílích mi ale pomohli pacienti. Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení," komentuje lékař, otec dvou malých dětí, jehož manželka je také praktická lékařka. Provoz ordinací není podle předsedy Sdružení praktických lékařů MUDr. Petra Šonky nijak omezen, jen se částečně přesunul do online prostoru. Průměrně poskytne praktický lékař denně péči 58, 2 pacientům, z toho 8, 5 vyšetřením přímo v ordinaci, ostatním ve vzdáleném režimu. "To je standardní počet, o jaký pečujeme i v dobách míru," doplňuje lékař. "Jsme na svých místech a o potřeby našich pacientů se dokážeme postarat. Počty kontaktů a vystavených receptů o tom hovoří jasně, stejně jako fakt, že pacienti nehledají péči jinde, například v nemocnicích." Stejně je tomu u praktických lékařů pro děti a dorost, kde drtivá většina ordinací plně funguje. "Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky. Snažíme se ale vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné," říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, která sama kvůli bezpečnosti přesunula prohlídky kojenců na víkendy. Lékaři primární péče chtějí dle slov svých představitelů postupný návrat ordinací k normálnímu provozu, tedy obnovit screeningy a preventivní prohlídky. "Chybí ním ale vybavení kompletním sortimentem pomůcek pro veškerý personál ordinace - brýle nebo štít, respirátor, jednorázový plášť a čepice nebo overal, rukavice. Bez nich pro nás každý kontakt s pacientem, u něhož se prokáže onemocnění COVID-19, znamená jít na 14 dní do karantény. Kdo se pak postará o tisíce našich pacientů? Pokud v karanténě skončí větší množství praxí, půjdou pacienti za péčí do nemocnic," uzavírá MUDr. Šonka.

Lékařům zrušili kongresy, o koronaviru se učí online

Praktičtí lékaři spustili online webináře

Praha, 15. 4. 2020 - Pandemie koronaviru zatím lékařům a zdravotnickému personálu přinesla především týdny extrémního pracovního nasazení. Vládní nařízení však způsobila i rušení vzdělávacích konferencí, kongresů a seminářů, které jsou pro lékaře důležitou cestou, jak získat nejnovější medicínské poznatky nejen o covid-19. Lékaři tak musí hledat nové cesty, jak si informace předávat. Průkopníkem je Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která nově spustila pravidelné vzdělávací webináře.

"Zachování možnosti vzdělávat se je pro udržení úrovně zdravotní péče klíčové. Musíme se aktuální situaci přizpůsobit, nikoli na ni rezignovat. Proto jsme spustili webový portál, aby lékaři mohli mít nejnovější informace o současné nákaze, ale i další, které jsou důležité pro lékařskou praxi," vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP. Akce, jako byly například pravidelné měsíční semináře v regionech, kterých se obvykle účastní přes tisíc praktických lékařů, tak nahrazuje online platforma. Na webinářích dosud z úst odborníků zazněly například přednášky o nejnovějších rizicích pandemie pro seniory. Ti jsou podle lékařů náchylnější k nemocem už kvůli tomu, že u nich přirozeně dochází k poklesu imunity se stoupajícím věkem. To snižuje jejich obranyschopnost vůči infekci ve srovnání s mladšími lidmi. "Rizikovou skupinou jsou lidé s typickou seniorskou polymorbiditou, tedy souběhem několika chronických nemocí. Mezi nejohroženější pak určitě patří pacienti s kardiovaskulárními nemocemi, CHOPN, cukrovkou nebo vysokým tlakem. Také onkologičtí pacienti a pacienti s biologickou nebo imunosupresivní léčbou jsou nemocí ohroženi," říká prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., z Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Další webináře se zabývaly například potřebami dezinfekce v lékařských, ale i běžných prostorách nebo riziky epidemie pro chronické pacienty. "Zatím se na portále věnujeme aktuálním informacím souvisejícím s covid-19, plánujeme ale i další témata," popisuje doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity SVL ČLS JEP. Kromě všeobecných informací o infekci covid-19 se praktici dozví o úhradách péče v době nouzového stavu nebo doporučení, jak zachovat fungování primární péče. "Webináře mohou lékaři sledovat v přímém přenosu, rovnou pokládat dotazy přednášejícím a o tématech diskutovat. Všechny záznamy lze zhlédnout samozřejmě i později," popisuje doc. Seifert. O velkém zájmu o vzdělávání v době koronavirové svědčí počty sledujících. První přímý přenos si pustilo více než 600 praktických lékařů, přednášejícím položili více než 100 dotazů. V následujících 24 hodinách zhlédlo záznam přednášek přes 2 000 praktiků.

O SVL ČLS JEP

Lékaři: cvičte, ale bezpečně!

Při pandemii není vhodná doba zjišťovat své limity

Praha, 7. 4. 2020 - Statisíce lidí se ocitly ze dne na den "uvězněni" mezi čtyřmi stěnami, bez možnosti pokračovat ve svých obvyklých pohybových aktivitách s přáteli, v posilovně nebo pod dohledem profesionálů - fyzioterapeutů. Mnozí z nich se snaží v pohybu pokračovat alespoň omezeně doma a cvičí podle volně dostupných cvičebních videí, která v posledních dnech zaplavila internet. Lékaři různých odborností ale varují: cvičte s ohledem na své limity, není vhodná doba zjišťovat, kde jsou vaše hranice, a riskovat úraz ve chvíli, kdy se zdravotníci snaží zvládnout pandemii.

"Opravdu obdivuji rychlou reakci trenérů a lektorů a snahu udržet kontakt se svými klienty, často bez nároku na honorář. Bohužel opakovaně vídám videa s přívlastky "pro každého" a "na každý den", která jsou pro netrénovaného člověka naprosto nevhodná. Každý máme své pohybové a výkonnostní omezení, a to nemluvím o onemocněních, ať už interních či pohybového aparátu. Je třeba si uvědomit, že nejde o trénink na olympiádu," říká MUDr. Veronika Pudilová z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN. "Lektoři nevidí, jak člověk před obrazovkou cvik provádí. Každý, kdo se pro domácí cvičení rozhodne, by měl vzít v úvahu svůj předchozí stupeň aktivity a omezení vyplývající z dlouhodobých onemocnění. Je na místě se i poradit s lékařem." Lékaři obecně jedincům s nižší kondicí a bez větší zkušenosti se cvičením pod dohledem profesionála doporučují volit sestavy využívající jednoduché pozice v základní variantě cviku a bez závaží. "Je důležité soustředit se na pokyny lektora, který by měl neustále připomínat správné postavení těla a provedení cviku. Lidé by měli dovolit tělu jen takový rozsah pohybu, který nevyvolává bolest, nelámat tělo do poloh, na které není zvyklé a nezadržovat dech. Účinek cviku spočívá v jeho kvalitním provedení, nikoliv v dosažení maximální pozice." Česká společnost tělovýchovného lékařství a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) pohyb každopádně rozhodně doporučují. "Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je nejen základem prevence řady onemocnění, ale také podporuje správnou funkci imunitního systému, a snižuje tak pravděpodobnost onemocnění infekční chorobou. Pohyb pomáhá odplavit úzkost a tím zvládat lépe stresové situace. Tvoří proto nedílnou součást psychické hygieny, která je v náročných podmínkách karantény zásadní," říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda ČAPK. Lékaři různých odborností se obávají, že hrozí všeobecný pokles pohybové aktivity, jejíž udržování je v moderní společnosti už tak pro vysoké procento lidí problematické. "Kila" přitom nejsou zdaleka to jediné, co odborníky trápí. "Mohlo by se zdát, že pohyb je jen prostředek k redukci hmotnosti nebo "osvalení" a že se současná situace týká pouze lidí s nadváhou či obézních a lidí se sportovními ambicemi. To je obrovský omyl," zdůrazňuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. "Pohyb je něco, co naše tělo potřebuje pro správnou funkci všech jeho součástí a soustav, od srdečně-cévní přes hormonální po vlastní pohybový aparát. Nedostatek pohybu, ke kterému současná situace přispívá, jeho obranyschopnost zhoršuje," vysvětluje doc. Tuka. Lékaři se snaží pomoci pacientům, kteří potřebují dlouhodobě pravidelnou péči, ale nemohou nyní do nemocnic chodit. Klinika rehabilitačního lékařství ve Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pečuje o pacienty s následky poškození centrálního nervového systému, zejména po cévní mozkové příhodě. Aby zabránila zhoršení jejich zdravotního stavu, připravuje videa a jiné materiály, podle kterých mohou po náležité instruktáži cvičit doma. "Zůstáváme s nimi v kontaktu, ví, že se na nás mohou kdykoliv obrátit," uzavírá MUDr. Pudilová.

Česká společnost tělovýchovného lékařství (ČSTL) a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) sestavili základní pravidla, jimiž by se lidé měli při cvičení řídit:

· Vyhněte se pohybovým aktivitám o vysoké intenzitě, nejde o trénink na olympiádu.

· Při známkách začínající virózy (kašel, zvýšená teplota, zimnice) necvičte.

· Po odeznění virózy zahajujte pohybovou aktivitu pozvolna.

· Intenzitu a náročnost pohybové aktivity přizpůsobte předchozímu stupni tréninku.

· Je nutné respektovat omezení vyplývající z vašich onemocnění, ať už interních či onemocnění pohybového aparátu, případně se předem poradit se svým lékařem.

· Pokud se při konkrétní pohybové aktivitě nebo cviku objeví bolest, nesnažte se ji překonat.

· Nezapomeňte na pravidelný pitný režim, racionální stravu a dostatek spánku.

· I po uvolnění karantény se raději vyhýbejte uzavřeným tělocvičnám a místům s vyšší koncentrací osob, zejména máte-li nějaké chronické onemocnění a/nebo jste-li staršího věku.

· Buďte pozitivně naladěni. Nezapomeňte, že "veselá mysl je půl zdraví"

Většina parkinsoniků netuší, co vše by jim mohlo ulevit

Léčbu teď navíc komplikuje koronavirus

Praha, 7. 4. 2020 - Zpomalení pohybů, třes, ztuhlost svalů, poruchy rovnováhy - to jsou jen některé z příznaků Parkinsonovy nemoci, kterou trpí odhadem 30-50 000 Čechů. Velká většina z nich ale netuší, jaké možnosti léčby se jim nabízí. Dobu, kdy je možné postup nemoci zpomalit vhodnou léčbou, tak často propásnou. Aktuálně vše navíc komplikuje epidemie koronaviru, kvůli níž se parkinsonikům - jako neakutním pacientům - prodlužují čekací doby na vyšetření i na samotné léčebné zákroky. Pacientská organizace na situaci upozorňuje ve Světový den Parkinsonovy nemoci, který připadá na 11. dubna.

"Přibližně 15-20 % parkinsoniků by mohlo podstoupit hlubokou mozkovou stimulaci. Vzhledem k nedostatečné informovanosti a omezeným kapacitám ji však ročně podstoupí jednotky procent. Přitom optimum pro načasování takového zákroku je 4-7 let od stanovení diagnózy. Toto "okno" se později uzavírá. Vinou neinformovanosti tak vhodnou léčbu propásnou stovky těch, kterým by výrazně zlepšila život," říká Romana Skála-Rosenbaum, předsedkyně pacientské organizace Parkinson-Help z.s. Nově vše navíc komplikuje příprava nemocnic, zdravotnických zařízení a lékařů na koronavirovou epidemii. "Všechny neakutní operace a zákroky se odkládají a bohužel jsou mezi nimi i ty, na které pacienti s Parkinsonovou nemocí čekají obvykle přes rok, a to po dalším několikaměsíčním vyhodnocování, zda jsou vůbec k takovému zákroku vhodní," potvrzuje vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D. Pacientská organizace mezi své členy vypustila dotazník, kde se na informovanost svých členů ptá. "Z více než 105 vrácených dotazníků jasně vyplývá, že nemocní nedostávají všechny informace, které by měli. Často je nemají ani samotní neurologové, k nimž pacient dochází, někdy je na vině nedůvěra těchto lékařů v jiný druh léčby než farmakologické. Podle dotazníku zmínil neurolog všechny možnosti léčby pouze u 33 % pacientů. Zbylých 67 % nebylo informováno od lékařů vůbec nebo jen částečně," popisuje předsedkyně Parkinson-Help. Podle ní nenabízejí ucelené informace ani praktičtí lékaři - dotazník ukázal, že jen 2 % pacientů se vše potřebné dozvěděla od nich. V současné době se lidem s Parkinsonovou nemocí nabízí léčba léky, hlubokou mozkovou stimulací nebo tzv. pumpovými systémy, kterými účinný lék zavádějí přímo do tenkého střeva nebo pod kůži. Tyto metody léčby jsou soustředěny právě do tří extrapyramidových center. "Z odpovědí našich pacientů vyplynulo, že přibližně pětina jejich lékařů je k operačním metodám skeptická. Ale zároveň se ukázalo, že přesto 43 % pacientů se zcela spoléhá na svého ošetřujícího lékaře," popisuje Romana Skála-Rosenbaum. Celá třetina dotázaných pacientů se do extrapyramidového centra dostala až na vlastní žádost.

Parkinsonova nemoc se většinou ohlašuje u lidí po padesátce, není to však železné pravidlo, někdy člověka postihne dříve. Podle prof. Jecha se projevuje například strnulostí tváře, ztuhlostí svalů, zpomalenými pohyby, třesem prstů či víček, čelisti, jazyka nebo naopak vůlí neovlivnitelným pohybovým neklidem. Pro nemoc je typická únava, ztížená mluva, deprese a závratě. "Nemoc způsobuje odumírání mozkových buněk, které produkují dopamin. Člověk tak postupně ztrácí kontrolu nad svými pohyby. Současná medicína neumí Parkinsonovu nemoc vyléčit, ale zásadně mírní příznaky," vysvětluje prof. Jech. Upozorňuje na řadu dalších potíží parkinsoniků, které se léta nemění. "Kvůli přetíženosti center se čekací doba pro pacienty prodlužuje až na dva roky, jen u nás bychom uvítali další dva neurology. V detekci časných fází nemoci by pomohlo, kdyby na ni praktičtí lékaři mysleli při prohlídkách svých pacientů, kteří překročili 50 let," dodává prof. Jech.

O Parkinson-Help z.s.

Dětští praktici bojují s nedostatkem ochrany, ordinace ale drží otevřené

Říkají: Jeden respirátor na den nestačí

Praha, 7. 4. 2020 - Jeden respirátor na den, nedostačující množství dezinfekce, rukavice, které zatím nedorazily, ochranné pláště, brýle, štíty v nedohlednu - taková je realita drtivé většiny ambulancí dětských praktických lékařů. Přesto nadále ordinují a snaží se uzpůsobit provoz ordinací tak, aby zajistili dětským pacientům bezpečí. Pomoci se jim však nyní dostává spíše od svých šikovných rodičů pacientů.

"Před měsícem jsme se na Kongresu primární péče bavili se zástupci Ministerstva zdravotnictví o potřebě ochranných pomůcek v našich ordinacích a bohužel ani teď nemohu říci, že by situace byla dobrá. Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky, respirátor bychom měli měnit zhruba po 4 hodinách, nemluvě o tom, že pokud bychom se šli najíst nebo napít, tak hrozí při chybné manipulaci kontaminace. Snažíme se vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné, nemluvě o nás, protože průměrný věk dětského lékaře v České republice je 60 let," říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Sama přesunula prohlídky kojenců na sobotu a přizpůsobila ordinační hodiny tak, aby se v ordinaci nepotkaly nemocné a zdravé děti. "Rodiče jsou ukáznění, nejdříve volají, respektují všechna naše doporučení, dokonce nám šijí roušky, na domácí 3D tiskárně vyrábí štíty, míchají dezinfekci, někdy donesou i ochranné rukavice," pokračuje MUDr. Hülleová. Rodiče se dětských lékařů nejčastěji ptají, zda mají s dítětem dorazit na preventivní prohlídku nebo očkování. "Černý kašel, spalničky nebo riziko tetanu se vyskytují i v době pandemie a mohou dítě vážně ohrozit. Pokud jsou děti bez zjevných akutních potíží, není důvod očkování odkládat - pokud ovšem dítě není v karanténě nebo akutně nemocné. Když bychom na očkování rezignovali, mohou se vracet choroby, s nimiž se už naše společnost dříve vypořádala. Stejně je tomu s očkováním nepovinným, jako například proti encefalitidě, rotavirům, HPV, pneumokokům a další. Intervaly očkování jsou takové, aby organismus získal co nejlepší ochranu proti infekci, a neměli bychom je bezdůvodně prodlužovat," doplňuje předsedkyně dětských lékařů. Pediatři přes nedostatek ochrany každodenně riskují a děti vyšetřují, i když mají teplotu nebo kašlou. "Pomáhá nám, že známe rodinnou anamnézu a samotného pacienta, takže víme, že když je dítě alergik a začíná pylová sezóna, zřejmě má jeho kašel na svědomí něco jiného než COVID-19. Snažíme se provoz ordinací maximálně zachovat, po každém pacientovi vše dezinfikujeme, větráme. Na hygienu, infekční oddělení či dětské oddělení v nemocnici posíláme naše pacienty, jen když máme vážné podezření," uzavírá MUDr. Hülleová.

O SPLDD

Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost sdružuje více než čtyři pětiny všech aktivně působících praktických dětských lékařů a jejich počet převyšuje 2000. Sdružení zastupuje členy při jednáních týkajících se koncepce a zajištění primární zdravotní péče v ČR, při stanovení zásad smluvních vztahů mezi nestátními zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami aj. Organizuje kontinuální vzdělávání svých členů. Úzce spolupracuje zejména s Odbornou společností praktických dětských lékařů, Sdružením praktických lékařů pro dospělé a dalšími odbornými společnostmi České lékařské společnosti J. E. Purkyně, dále s Českou lékařskou komorou, lékařskými fakultami na území České republiky a ostatními zdravotnickými organizacemi. Pro své členy vydává časopis VOX PEDIATRIAE, který slouží k předávání základních informací důležitých pro činnosti jednotlivých praxí, o výsledcích jednání a doporučeních z nich plynoucích a zároveň mé i výukový charakter. Více informací na www.detskylekar.cz.

Lékaři čekají příchod "koronavirových" dětí za 10 až 12 měsíců

Lidský pud podle nich nakonec zvítězí nad jiným rozptýlením

Praha, 6. dubna 2020 - Statisíce rodin a párů zůstaly ze dne na den kvůli koronaviru zavřeny ve svých bytech a domech. Sociální život a venkovní aktivity jim spadly téměř na nulu, a veškerý volný čas tak tráví po boku svého partnera. Podle specialistů na reprodukci si řada z nich oživí nucený pobyt doma sexem, a za 10 až 12 měsíců tak lze očekávat narození "koronavirových dětí." "Tato doba nabízí lidem mnoho příležitostí k rozptýlení, a to i v domácím prostředí. Mohou sledovat filmy, mají k dispozici internet, a tedy sociální sítě a další zábavu. K tomu, aby se věnovali sami sobě, se dostanou spíše, až je omrzí jiné možnosti. Nečekám tedy boom za 9 měsíců, ale spíše za 11 až 12," říká MUDr. Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit. Tuto situaci podle něj nelze srovnávat s ničím z minulosti, kdy se rodilo více dětí, především pro snadný dosah současných lákadel i v domácí izolaci. "Není to tak, že se v sedm hodin večer zhasne a zábava končí," vysvětluje lékař. Podle MUDr. Štěpána Machače, Ph.D., specialisty na umělé oplodnění z olomoucké kliniky IVF Clinic, se v České republice kvůli omezení provozu v souvislosti s pandemií koronaviru narodí přibližně o šest set dětí ze zkumavky méně, než je obvyklé v "normálních letech". Tento propad by ale mohly nahradit právě děti zplozené za "dlouhých jarních večerů" v dobách izolace. "Jsem přesvědčen, že lidský pud zvítězí nad jinou zábavou a za pár měsíců se dočkáme dětí narozených za časů koronaviru," říká MUDr. Machač. Oba specialisté se shodují na tom, že neplodné páry z Česka, které musely nyní od zahájení procesu umělého oplodnění upustit, se na kliniky po skončení pandemické vlny vrátí. "Touha po dítěti je silná a ani za několik měsíců nucené přestávky se nevytratí," komentuje MUDr. Machač. Horší je situace s těmi, kteří za českými specialisty na reprodukční medicínu přilétají ze zahraničí. V tomto případě je konec restrikcí v podobě uzavřených hranic v nedohlednu a i poté, co dojde k jejich otevření, se řada zahraničních klientů bude podle lékařů rozmýšlet, zda za umělým oplodněním pocestuje do jiné země. "Obavy z komplikací a nákazy budou s největší pravděpodobností přetrvávat mnohem déle," dodává MUDr. Otevřel.

Místo obdobím říje nás příroda obdařila menstruací

Odborník vyvrací nejčastější mýty týkající se menstruace

Praha, 31. března 2020 - Vyvolat menstruaci za pomoci vitaminu C, horké vany, vysoké fyzické zátěže nebo několika doušků červeného vína podle odborníků nefunguje. Internetové diskuze jsou však podobných doporučení plné. Mýty, které se točí kolem více či méně pravidelného menstruačního krvácení, jež ženy doprovází téměř polovinu života, uvádí na pravou míru gynekolog a IVF specialista MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. "Lidé nemají období říje, které se u jiných savců objevuje jednou či dvakrát do roka. Místo toho ženy každý měsíc menstruují. Oba tyto procesy řídí hormony. Pokud tedy chceme vyvolat či oddálit menstruaci, musíme změnit hladinu hormonů v těle ženy," vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, IVF specialista a odborný garant reprodukční kliniky Reprofit. "Toho však nedocílíme ani vitaminem C, a už vůbec ne horkou vodou," dodává. Poprvé se dívky s menstruací setkají kolem dvanáctého roku věku. Je přirozenou součástí cyklu, při kterém se nejprve uvolní zralé vajíčko, které čeká na oplodnění. Pokud k němu nedojde, tělo ho spolu s děložní výstelkou vyloučí ve formě menstruační krve. S železnou pravidelností se tento jev objevuje každých 26-35 dní až do období menopauzy. Existují také ženy, jejichž cyklus trvá 50-60 dní nebo je dokonce zcela nahodilý. V takových případech však s největší pravděpodobností k uvolnění vajíčka vůbec nedochází, a není tak možné přirozeně otěhotnět. "Pokud žena neplánuje mít děti, nemá menstruace z pohledu medicíny prakticky žádné opodstatnění. Pro zdravé fungování jednoduše není nutná," vysvětluje MUDr. Machač. V minulosti obvyklá mnohočetná těhotenství, kojení do dvou či tří let a kratší délka života mohly za to, že ženy prožily menstruaci jen 100-150× za život. Dnes je to až 4× více. "Snad nikdy v historii neměly ženy menstruaci tak často jako dnes," doplňuje specialista. Menstruační krvácení doprovázené celkovým úbytkem energie, přecitlivělostí a bolestmi v podbřišku znepříjemňuje ženám každý měsíc průměrně čtyři dny. Za celý život takto prožijí přibližně 1 800 dní, což je téměř pět let života. "Občas ženy potřebují menstruační cyklus posunout - například kvůli dovoleným nebo pracovním povinnostem. Za pomoci hormonálních preparátů jej dokážeme vyvolat i oddálit," říká MUDr. Machač. "Co ale rozhodně nedoporučuji, je vyvolávat měsíčky v době před ovulací. V takovém případě by si žena mohla ovulaci zablokovat," dodává. Podobnou službu jako hormonální preparáty mohou zajistit bylinky s obsahem fytoestrogenu. Přesné množství těchto látek v jednotlivých rostlinách však nelze změřit. Proto je jejich dávkování poměrně obtížné a výsledky nemusí odpovídat původnímu očekávání. V případě, že se předpokládaná menstruace naopak nedostaví vůbec, je vhodné navštívit lékaře. Vynechání měsíčků může být následkem počátku těhotenství, cysty na vaječnících nebo neuvolněného vajíčka. "V každé variantě pak žena prochází zcela jiným procesem. Proto je důležité co nejdříve zjistit, co menstruaci zabránilo," tvrdí MUDr. Machač.

Chybějící pohyb prohlubuje deprese

Odborníci radí pacientům s roztroušenou sklerózou, jak cvičit doma

Praha, 30. března 2020 - Zavřené tělocvičny, posilovny a bazény spolu se zákazem volného pohybu osob odřízl tisíce pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) od jejich zavedených cvičebních rituálů. Ty jsou pro nemocné kvůli léčbě zásadní jak z hlediska zdravotního, tak psychického. Polovina lidí s RS totiž v důsledku své nemoci trpí depresemi. Opatření, která mají zamezit šíření infekce covid-19, tak nepřímo ovlivňují průběh jejich onemocnění i psychiku.

"Řada pacientů nám v poslední době volá a ptá se, jak doma cvičit a čím nahradit vycházky, rehabilitaci a oblíbená cvičení, které jsou v jejich stavu nesmírně důležité. Často jsou úplně bezradní," vysvětluje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který dlouhodobě podporuje pacienty s RS. Pohyb je nedílnou součástí jejich léčby a pomáhá oddálit celkovou invaliditu. "Pro pacienty s roztroušenou sklerózou je důležité, aby stále zlepšovali svoji kondici a udržovali svalovou sílu. V odborných kruzích začíná převládat názor, že pravidelný pohyb může dokonce snižovat míru zánětlivé aktivity v organismu," vysvětluje fyzioterapeutka Klára Novotná.

Blahodárná moc cvičení působí také na psychickou stránku nemocných, která je v případě pacientů s RS velmi podstatná. Je u nich totiž prokazatelně vyšší výskyt depresí než u ostatní populace. Během života postihne deprese 45-55 % pacientů s RS. Sociální odloučení, vybočení ze zaběhnutých rituálů, strach z případné nákazy infekcí covid-19 a neustálý pobyt mezi čtyřmi stěnami důvod k radosti také příliš nezavdají. Kvůli biologické léčbě, která potlačuje funkci imunity, jsou pacienti navíc náchylnější k infekcím. Řadí se tak mezi rizikovou skupinu, která by měla v současné době vycházet z domu jen v nejnutnějších případech. "Pro pacienty jsme proto vytvořili spoustu návodů, jak cvičit doma. Průběžně natáčíme stále nová videa, ve kterých si každý může najít, co mu bude nejlépe vyhovovat. Ideální je cvičit průběžně, ale také hodně odpočívat a protahovat se," doplňuje Novotná.

Odvést pacienty od negativních myšlenek se snaží i výzva "Milion roušek do Velikonoc". Spustila ji Oblastní charita Červený Kostelec spolu s Domovem sv. Josefa, který pečuje o nemocné s RS. Jejím cílem je shromáždit nejpozději do Velikonoc celkem jeden milion roušek, které rozdají potřebným. "K této výzvě jsme se s radostí připojili a snažíme se povzbudit všechny naše pacienty, se kterými jsme v kontaktu, aby se přidali," říká Kateřina Böhmová. Rukodělná práce pomáhá zapojit jemnou motoriku, a tím ji trénovat. Užitečná činnost, do které se zapojují i přes svůj handicap, navíc pacienty zaměstná a přináší jim radost a celkové uspokojení.

Konkrétní tipy na cvičení v domácích podmínkách najdou pacienti na stránkách: www.msrehab.cz.

Plicní lékaři žádají o právo poslat pacienty na vyšetření na koronavirus

Lidé s dýchacími potížemi totiž chodí rovnou za pneumology

Publ. J.R.Moschner

Praha, 25. 3. 2020 - Plicní lékaři žádají ministerstvo zdravotnictví o povolení poslat své "podezřelé" pacienty rovnou na vyšetření na koronavirus (COVID-19). Pacienti s dýchacími problémy chodí totiž přímo do ordinací plicních lékařů, a ti je nemohou sami na přítomnost koronaviru vyšetřit - nemají na to pravomoc, testy a ani ochranné pomůcky. "Na plicní lékaře se trochu zapomnělo, přitom jsou v první linii ve styku s rizikovými pacienty. Lidé, kterým se špatně dýchá, chodí přímo do jejich ordinací plicních lékařů. I když vykazují symptomy virózy, a pneumologové je nemohou poslat na vyšetření koronaviru ani je sami vyšetřit," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů (České pneumologické a ftizeologické společnosti - ČPFS ČLS JEP). Připomíná, že první vážný pacient s COVID-19 přišel právě přes nemocniční akutní plicní ambulanci a byl hospitalizován na plicním. Nyní musí ambulantní plicní lékař posílat pacienty, u nichž má podezření na nákazu koronavirem, k praktickému lékaři pro žádanku nebo pacientovi doporučit, aby volal na hygienickou stanici. "To klade zbytečné překážky, aby mohl být pacient rychle otestován a případně léčen. Z epidemiologického hlediska přitom platí že čím vyšší vyšetřenost, tím menší mortalita," vysvětluje prof. Vašáková. Připomíná také, že právě lidé s chronickými plicními nemocemi jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc, astma, či různé formy plicních fibróz, patří mezi virem zvlášť ohrožené skupiny a jsou náchylnější k horšímu průběhu nákazy než lidé zdraví. "Vir poškozuje strukturu plic a pro pacienty, zejména s CHOPN a plicní fibrózou, kteří již strukturu poškozenou mají, mohou být následky napadení koronavirem až fatální," dodává prof. Vašáková.

Pacienti, kteří trpí plicní nemocí, by měli ideálně nosit respirátory FFP3, ty však v dnešní době nelze sehnat. "Určitě tedy doporučujeme alespoň dobře ošetřované látkové roušky, nesmí také zapomínat na důkladnou hygienu rukou a dodržování minimálně dvoumetrové vzdálenosti od ostatních. Nedoporučujeme chodit do nákupních center a vůbec nikam, kde je větší počet lidí. Pro nákup by ideálně měli poslat někoho jiného a pokud to nejde, ať zamíří do menších obchůdků," říká předsedkyně českých pneumologů. O doplnění pravidelných léků by měli tito pacienti žádat přes e-recepty a v lékárnách by je měl vyzvednout příbuzný či známý. "Pokud naši pacienti nemají chytré telefony nebo e-mail, necháváme recepty na recepci, kde si je vyzvednou příbuzní. Pro léky ze specializovaných pneumologických center by pacienti neměli jezdit osobně někdy až stovky kilometrů. Snažíme se, aby lékárny ve spolupráci s dodavateli léčiv našli řešení, jak centrový lék, který nelze vyzvednout na recept, poslat pacientovi do lékárny nejblíže bydlišti, aby nim neměli pacienti daleko," pokračuje přední česká pneumoložka. Pacienti s chronickými plicními nemocemi by se však neměli zcela zavírat doma, ale naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. A pravidelně větrat. "Průběh nemoci ovlivňuje i to, jakému množství viru byl člověk vystaven - důkladným větráním, zejména v místnostech, kde se stýkáme s ostatními lidmi (členové domácnosti, či pracoviště) je minimalizujeme," vysvětluje prof. Vašáková. Samozřejmostí by podle ní mělo být nekouření, konzumace zeleniny a ovoce a doplnění vitaminu C a D3.

O společnosti ČPFS

Praktici žádají o povolení předepisovat část léků za specialisty

Chtějí, aby se pacienti vyhnuli kvůli koronaviru městům a nemocnicím

Publ.J.R.Moschner

Praha, 23. 3. 2020 - Praktičtí lékaři žádají ministerstvo zdravotnictví, aby kvůli situaci s koronavirem zrušilo některá jejich omezení předpisovat léky pro chronické pacienty. Jde například o inzulinové přípravky pro diabetiky, nové léky zabraňující srážení krve (antikoagulancia) a další léky na chronická onemocnění.

"V současné době nejsou ordinace specialistů v některých případech dostupné. Praktický lékař může léky, které pacient pravidelně bere, elektronicky předepsat. Pro pacienta je to mnohem bezpečnější než si pro ně jít do nemocnice, když má jeho specialista zavřeno," říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Praktičtí lékaři se podle něj snaží omezit cesty svých starších pacientů do měst a do nemocnic jen proto, že potřebují předepsat pravidelný lék.

O SVL ČLS JEP

Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací na www.svl.cz.

Epidemiologická situace TBC v ČR v roce 2019

MUDr. Jiří Wallenfels

Publ.J:R:Moschner

Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou, Nemocnice Na Bulovce, Praha Jde o předběžná data k 7. 3. 2020 z národního Registru TBC, Registr TBC se "uzavírá" 30. 4. 2020 · Výskyt TBC podle kraje, bydliště (pobytu) - viz přiložená tabulka

· Celkem zatím hlášeno 442 případů TBC, což je srovnatelné s definitivním počtem za rok 2018. Vzhledem k očekávaným dohláškám do statistické uzavírky registru bude definitivní počet hlášených TBC za rok 2019 pravděpodobně mírně vyšší než v roce 2018

· Poměr postižení mužů a žen činí 323:119

· TBC u dříve léčených je 22

· TBC plic je 405

· Kultivačně pozitivních TBC je 346

· Počet mikroskopicky pozitivních TBC ze sputa (silné zdroje infekce) je 184

· Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 30 % (134 případů), z toho narozeni na Ukrajině 37 př., v Rumunsku 19 př., ve Vietnamu 14 př., na Slovensku 11 př., v Mongolsku 10 př. a v dalších 20 státech 41 př. (u 2 př. země narození není známa)

· V Plzeňském kraji činí podíl TBC u osob narozených mimo ČR 58 % (19 z 33 př.)

· Hlášeno je 8 případů multirezistentní TBC (země narození: Ukrajina 6 př., Litva a Moldavsko)

· Průměrný věk nemocných je 52 let

· Hlášeny jsou 4 případy u dětí do 15 let věku

· Hlášeno 7 případů TBC u HIV pozitivních (z 257 vyšetřených na HIV), v 5 případech šlo o cizince

· Hlášeno 16 úmrtí na TBC

Tuberkulóza číhá - někdy pod povrchem

Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě

Publ.J:R.Moschner

Praha, 19. 3. 2020 - Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít - nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí. Na situaci upozorňují čeští plicní lékaři při Světovém dnu tuberkulózy (24. 3.). To uplyne přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza. Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr.

"Zajímá nás, co číhá pod hladinou. Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu "spát" v jejich těle. Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. "Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve. Jestliže jsou tyto testy - jeden nebo druhý nebo oba naráz - pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí," vysvětluje prof. Vašáková. Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma. "Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat," doplňuje prof. Vašáková.

Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. "Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat," uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová. Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil - 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let. Mezi nemocnými jsou 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové. Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). "Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách. V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí," doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí. Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: https://tbc.uzis.cz. "Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik," říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.

O společnosti ČPFS

Senior Pointy rozjely telefonní linku pro ohrožené

Chtějí zmírnit paniku a pomoci seniorům

Publ. J.R.Moschner

Praha, 17. 3. 2020 - Senior Pointy spustily nově linku pro všechny seniory v České republice: 840111122. Senior Pointy (SP) volajícím 24 hodin denně 7 dní v týdnu podají informace či zprostředkují pomoc. V dalších dnech doplní jejich stavy zkušení psychologové, kteří se budou snažit rozptýlit obavy seniorů a povzbudit je. Samotná místa, kde SP obvykle fungují, jsou kvůli karanténě zavřená. "Již před několika dny jsme na pobočkách zaznamenali vlnu paniky v souvislosti s šířící se epidemií koronaviru a informacemi o tom, kdo patří do ohrožených skupin. Nyní se snažíme udělat vše nejenom pro ty, kdo k nám pravidelně docházejí, ale pro všechny seniory. Sháníme usilovně ochranné pomůcky, aby naši pracovníci mohli pomáhat i osobně," vysvětluje Jakub Carda, ředitel organizace Společně o.p.s., jež celkem 38 Senior Pointů v republice provozuje. Roušky se podařilo částečně zajistit Moravskoslezskému kraji. O víkendu jich rozdal pracovníkům sociálních služeb 30 000. "Roušky jsme nakoupili na naše náklady, nyní čekáme na další zásilku 10 000 kusů od státu. Musíme zajistit bezpečnost těch, kteří jsou se seniory v úzkém kontaktu," říká Jiří Navrátil, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast. Právě senioři patří mezi nejohroženější skupiny, v tuzemsku jich jsou odhadem 3 miliony. Senior Pointy ročně navštíví asi 80 000 z nich.

Publ.J.R.Moschner

Češi i Slováci cvičili pro pacienty s roztroušenou sklerózou

Praha, 16. 3. 2020 - Více než 2000 lidí si společně zacvičilo, aby podpořili pacienty s roztroušenou sklerózou (RS). Na začátku března se totiž zapojili do devátého ročníku 24hodinového Maratonu s roztroušenou sklerózou MaRS. Pacienti spolu se svými známými, lékaři i fyzioterapeuty cvičili ve 29 českých a slovenských městech. Celkový výtěžek 372 468 korun z dobrovolných příspěvků poputuje na rehabilitační pomůcky pro pacienty, na které zdravotní pojišťovny nepřispívají.

"Letošní ročník znovu potvrdil, jak moc jsou podobné akce důležité pro pacienty i jejich blízké. Společné cvičení a sdílení prožitků je nejen zásadní pro fyzickou kondici pacientů s RS, ale i pro jejich psychické zdraví," říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS. Do maratonu se letos zapojilo 2069 cvičících. "Každý z účastníků si našel sport, který ho nejvíce bavil. Program byl přizpůsobený i pacientům s výraznými pohybovými potížemi, kteří jsou upoutáni na invalidní vozík. Při cvičení jim asistovali zkušení specialisté," říká fyzioterapeutka Klára Novotná. Z dobrovolného vstupného a darů se podařilo vybrat 372 468 korun, které poputují na speciální fyzioterapii a nákup rehabilitačních pomůcek pro pacienty s RS. Celkem v České republice trpí RS - chronickým zánětlivým onemocněním centrálního nervového systému - přibližně 20 000 pacientů. Hlavním tématem letošního maratonu byla osvěta o RS a boření mýtů spojených s touto nemocí. "Pro léčbu RS je zásadní včasný záchyt a léčba nemoci. Z toho důvodu je nesmírně důležité, aby všichni, kteří mají příznaky signalizující RS, jako je zakopávání, ztráta citu v prstech nebo rozostřené vidění, vyhledali lékaře a nechali se vyšetřit. Nemocní někdy návštěvu lékaře odkládají, protože se diagnózy bojí. Při správné léčbě a dodržování zdravého životního stylu ale mají pacienti plnohodnotný život. Rozhodně není třeba pravda, že ženy trpící RS nemohou mít děti. Jestliže je jejich nemoc podchycená a nedochází k atakám, pak v založení rodiny nestojí překážky," říká Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který celou akci organizuje.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 20 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Čeští andělští investoři se spojují

Národní asociace podpoří rozvoj angel investování

Společně jsme silnější - tato myšlenka dovedla české investory k založení nové národní asociace, která podpoří rozvoj andělského investování. Nově založená Czech Business Angel Association (CBAA) vznikla na konci ledna, aby zastupovala společné zájmy andělských investorů, podporovala vzdělávání a kultivovala podnikatelské prostředí, ve kterém se investoři a startupy pohybují. Prezidentem asociace zvolili zakladatelé Karla Obluka, bývalého technického ředitele AVG, nyní partnera v investičním fondu Evolution Equity. Mezi šesti zakládajícími členy jsou také Jiří Hlavenka, Petr Skrla či uskupení Keiretsu, Garage Angels a Fazole Ventures.

"Rozvoj podnikatelského prostředí závisí na dobrých myšlenkách a dostatku talentu. Ale ani ta nejlepší myšlenka se nezhmotní, když nemá peníze. Proto chceme rozvíjet aktivní vztahy mezi investory a startupy, abychom vytvořili základ pro jejich spolupráci. Rádi bychom také vzbudili zájem u těch, kteří dosud o investování do startupů mnoho nevěděli nebo měli pocit, že se jich to netýká. Business angel nemusí být nutně miliardář, v USA jsou angel investory běžně například lékaři nebo právníci. V každém případě ale investují své vlastní peníze," vysvětluje Karel Obluk. Asociace CBAA plánuje podpořit vzdělávání investorů, chce pomáhat vytvářet profesionální standardy a kvality jednání. Podle Karla Obluka představuje asociace platformu pro spolupráci a vzájemnou komunikaci andělských investorů. To jim do budoucna umožní sdílet zkušenosti a podle záměru zakladatelů povede i ke zlepšování investičního prostředí. Členství v asociaci je otevřené individuálním investorům i investičním klubům a sdružením (více zde). Podmínkou je především dodržování etického kodexu CBAA. "Kodexem především chceme dát signál startupům a dalším partnerům, že hrajeme fér. Ukázat, že se z naší strany nemusí bát žádných nepříjemných překvapení a mohou nám důvěřovat. Zejména u andělských investic je vzájemná důvěra obzvlášť důležitá," popisuje Pavel Přikryl, člen představenstva CBAA. Hlavním bodem kodexu je investovat ve prospěch startupu a snažit se uspět prostřednictvím úspěchu startupu, do kterého andělský investor peníze vložil. Kodex zakazuje zneužívat síť CBAA pro získávání vlastních klientů nebo pro nabídku vlastních služeb. Celý kodex je k dispozici zde. Národní asociace vzniká v Česku po vzoru dalších evropských zemí, například Rakouska, Velké Británie nebo severských zemí. Zájmy českých angel investorů plánuje CBAA reprezentovat i ve vztahu ke státu. "Stát by měl mít zájem na tom, aby se podnikání rozvíjelo. Asociace bude v těchto otázkách jeho partnerem, a pokud bude třeba, podělí se o své zkušenosti," říká Jiří Hlavenka, který stál jako angel investor například u zrodu Kiwi.com. Asociace podle něho plánuje budovat i přeshraniční vztahy prostřednictvím zapojení do dalších business angel asociací.

Hackeři zkouší přes Covid-19 nakazit i počítače

Expert na kyberbezpečnost varuje před podvodnými maily a obsahem

Praha, Brno, 13. března 2020 - Přestože nákaza nového koronaviru se na počítače nepřenáší, hackeři zneužívají strachu a paniky k vlastnímu obohacení. Podvodné emaily a další obsah se šíří Českem a snaží se z uživatelů vylákat citlivé údaje, nainstalovat jim na PC škodlivý software nebo jejich počítače úplně zašifrovat a požadovat výkupné. Přestože technicky tyto útoky nejsou ničím novým, obavy a potřeba informací o koronavirové epidemii může více svádět k otevření stránek, jež mohou mít škodlivý obsah. Tvrdí to Karel Obluk, investor a expert na kyberbezpečnost. Že hackeři nemají slitování ani při krizových situacích ukázal páteční kybernetický útok na Fakultní nemocnici v Brně, který ji částečně ochromil. "Internetoví podvodníci se nebrání jakékoliv příležitosti, jak se obohatit. V současné době se dostává extrémní pozornosti epidemii koronaviru, lidé se nákazy bojí a jsou v nejistotě. Po internetu zároveň koluje spousta různých informací a domněnek, což je ideální situace pro vyvolání pozornosti a nalákání oběti," popisuje Karel Obluk, který v minulosti například vedl vývoj antivirového softwaru AVG. Nebezpečí nákazy ukázal i páteční útok na Fakultní nemocnici v Brně. Větší instituce typu nemocnic nebo úřadů jsou podle Karla Obluka více ohroženy už propojením počítačů do sítě. "Pokud je infikován počítač připojený do místní sítě, může být pro infekci šíření snazší a napadne více zařízení. To může vést až ke kolapsu celého systému. Zároveň tyto instituce často pracují s komplikovanějším infrastrukturou a v kombinaci s velkým množstvím dat, která zpracovávají, pak trvá obnovení provozu mnohem déle. Úklid velkého domu také zabere mnohem víc času než malého bytu; tady je to podobné," vysvětluje Obluk. Podle něj by každá taková instituce měla mít připravený krizový plán obnovy pro případ havarijní situace, včetně kybernetického útoku. Pozornost by také instituce měly věnovat školení zaměstnanců, aby nedocházelo k zavlečení počítačové infekce reakcí na podvodné maily nebo instalací škodlivých aplikací. Technicky podle Obluka podvodné emaily s tématem koronaviru využívají různých metod pro obohacení útočníků. "Jednou z nich je přilákání pozornosti na stránky s reklamou; tady je zisk útočníka dán počtem zobrazení a prokliků. Jiné typy útoků směřují své oběti na webové stránky, které na počítači nainstalují škodlivý kód. Infikovaný počítač pak může být využit k dalším útokům, krádeži dat nebo pro rozesílání spamu," vysvětluje Obluk. V poslední době je podle něj stále častější také tzv. ransomware, který po napadení počítače zašifruje data na disku, jako jsou dokumenty, fotografie a podobné. Potom požaduje od uživatelů výkupné za opětovné zpřístupnění jejich dat. Podle Obluka se lze před podobnými útoky bránit. "Často stačí prostý "selský rozum" a zdravá skepse. Stačí se sebe zeptat: Proč by mi někdo posílal tento typ mailu? Skutečně znám odesílatele? Je to jeho/její styl, napsal by takovýto mail, touto formou? Další důležité pravidlo je neinstalovat nic na počítač nebo mobil, pokud aplikace nepochází z opravdu spolehlivých zdrojů. A v neposlední řadě, především na počítači, je důležité mít aktivní nějakou antivirovou ochranu," uzavírá Karel Obluk.

Z krve novorozenců zjistí, zda trpí vážnou nemocí

Diagnóza familiární hypercholesterolemie je totiž může stát předčasně život

Praha, 10. 3. 2020 - Deseti tisícům dětí odeberou lékaři pupečníkovou krev, aby zavčas zjistili, zda je ohrožuje závažná nemoc, která by je mohla už v mladém věku stát život. Nemoc se jmenuje familiární hypercholesterolemie (FH) - tělo si při ní neumí poradit s cholesterolem, jehož hladina v krvi hrozivě stoupá. Pokud člověk o nemoci neví a neléčí se, může dostat infarkt nebo mozkovou mrtvici i v mladém věku. V Česku má FH přibližně 40 000 lidí, ale jen asi pětina z nich o své diagnóze ví.

Dvouletý pilotní screening si klade za cíl na vzorku 10 000 vyšetřených novorozenců ověřit možnost zavedení populačního screeningu. Aktuálně jej připravuje Česká společnost pro aterosklerózu (ČSAT) společně s Národním screeningovým centrem (NSC) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). Pokud se potvrdí předpoklady, je velká šance, že se vyšetření vedoucí k odhalení FH stane součástí rutinního screeningu u novorozenců. V současnosti FH postihuje asi jedno z 250 dětí, celkem se tedy v Česku ročně narodí 400 nových pacientů. Kromě nemocných dětí odhalí screening chorobu i u jejich rodičů, FH se totiž přenáší v 50 % případů z rodičů na děti. "Předpokládáme, že pilotní projekt zachytí 40 novorozenců s FH, pokud se podaří vyšetřit další členy rodiny, mohl by celý projekt vést k nalezení až 120 nových pacientů s FH. Při zavedení celoplošného screeningu bychom při 100 000 porodech ročně mohli zachytit až 1 200 lidí s FH," říká předseda ČSAT prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Podle něj je největší riziko srdečně-cévních komplikací u lidí s FH možné pozorovat mezi 25. a 39. rokem. "Riziko srdečního infarktu je u pětadvacetiletého neléčeného pacienta s FH až stokrát vyšší než u zdravého. Neléčená FH vede k ischemické chorobě srdeční u 40 % osob mladších 50 let," doplňuje prof. Vrablík.

Zatímco lidé s FH za hromadící se cholesterol v cévách nemohou, v Česku žijí miliony těch, kteří si svým životním stylem vysoký cholesterol "hýčkají". A velkou část z nich stojí toto "hýčkání" život. V České republice má zvýšený cholesterol až 80 % populace, patří tak k nejrizikovějším zemím Evropy. Vysoký cholesterol vede k ateroskleróze, při níž se tuk "lepí" na stěny tepen a ty se postupně uzavírají. Pak hrozí srdeční infarkt či mozková mrtvice. Na komplikace aterosklerózy podle prof. Vrablíka ročně zemře tolik osob, kolik je obyvatel Jihlavy, tedy kolem 50 000. Proto specialisté na aterosklerózu vedou proti vysokému cholesterolu lítý boj. Podle odborníků je naprostým základem znát své hodnoty cholesterolu, a proto apelují na to, aby Češi chodili na pravidelné bezplatné preventivní prohlídky k praktickému lékaři. "Právě zde se mohou dozvědět, jak na tom se svým cholesterolem jsou, a mohou případně včas zahájit léčebná opatření. Protože však Češi prevenci moc nedají - na prohlídky jich chodí sotva polovina - snažíme se najít další možnosti, jak povědomí o ateroskleróze a jejích komplikacích zvýšit," vysvětluje prof. Vrablík. ČSAT se ve spolupráci s pacientskou organizací Diagnóza FH, z.s., každoročně snaží dohledat nemocné například při měření ve společnostech či na úřadech, které se zapojí do kampaně. "Loni jsme v takzvaném Týdnu FH zavítali například do Poslanecké sněmovny a vyšetřili 190 poslanců a zaměstnanců sněmovny. Průměrný lipidogram (tuky v krvi) byl horší než kdekoli jinde. Do specializovaného centra jsme ihned poslali šest z nich. Oceňujeme ale jejich velký zájem o měření a následné konzultace," popisuje Zdeňka Cimická, předsedkyně organizace Diagnóza FH. Revoluci ve vnímání toho, jaká by měla být správná hladina "zlého" LDL cholesterolu v krvi, přinesla nově zveřejněná evropská doporučení. Odborníci se shodli, že čím níže, tím lépe! "Nejnovější vědecká poznání jasně ukazují, že čím je hladina cholesterolu v krvi nižší, tím lépe je člověk chráněn proti ateroskleróze a z ní plynoucích rizik," vysvětluje prof. Vrablík. Nejhůře jsou na tom kuřáci, obézní lidé, vystresovaní a starší 55 let. Hromadící se cholesterol je zákeřný v tom, že nebolí - lidé o něm proto často nevědí. Ti, kteří jsou si vysokého cholesterolu vědomi, zase bojují s takzvanou adherencí k léčbě, tedy aby správně užívali léky a dodržovali zásady týkající se stravy a pohybu. Z průzkumů společností Ipsos a IQVIA, které iniciovala společnost Teva Pharmaceuticals CR, vyplynulo, že největšími "hříšníky", co se dodržování léčby týče, jsou právě lidé s chronickými nemocemi, jež nebolí, ale pacientovi to "spočítají" později. "Pouze 39 % pacientů s vysokou hladinou tuků v krvi v dotazníku společnosti IQVIA uvedlo, že za posledních šest měsíců vždy užívalo léky podle doporučení lékaře. Odborné studie ukázaly, že i lidé, kteří prodělali infarkt, stejně do dvou let přestali v 50 % brát léky tak, jak by měli. U těchto pacientů je pak riziko opětovné příhody o 50-80 % vyšší," cituje prof. Vrablík s tím, že s dodržováním léčby mívají problém právě mladí lidé, kteří nemoc odmítají. "U mladšího pacienta je až 2,5× vyšší riziko, že přestane užívat léčbu, ve srovnání s pacienty po padesátce," dodává.

Kde seženeme roušky? Máme se zásobit? - ptají se senioři

Senior Pointy čelí stovkám telefonátů svých klientů s prosbou o radu

Praha, 2. 3. 2020 - Alarmující zprávy o epidemii koronaviru vyvolaly v posledních dnech značnou vlnu paniky - především mezi seniory. Strach z nákazy je ochromuje právě proto, že ve svém věku snášejí infekce hůř. Kontaktní místa pro seniory - Senior Pointy - denně odpovídají na stovky dotazů svých klientů kde sehnat roušky, zda je třeba se dobře zásobit a jak vážná epidemie může být.

"Informovali jsme se u krajské hygienické správy, abychom věděli, jak na obavy našich klientů reagovat. Nakonec jsme se dohodli s Českou lékárenskou komorou (ČLnK), že budeme používat jejich zpracovaný materiál, kde popisují deset základních zásad pro období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění," vysvětluje Jakub Carda, ředitel organizace Společně o.p.s., jež Senior Pointy provozuje. Materiál ČLnK distribuovali do všech svých 38 poboček Senior Pointů, kde jsou k dispozici všem návštěvníkům. Doporučují v něm především dodržovat základní hygienická opatření, důkladně si mýt ruce mýdlem či účinným dezinfekčním gelem, ale také se vyhýbat velkým kolektivům. Materiál zároveň varuje před používáním jakýchkoli roušek, infekci totiž umí zastavit jen některé z nich. Podobné informace na svých stránkách shrnul také Moravskoslezský kraj - kromě základních doporučení ke snížení rizika nákazy je tu i konkrétní postup, kterým se občané mají řídit v případě, že mají podezření na nákazu koronavirem. "Máme zpracovaný krizový plán, který vychází z pandemického plánu České republiky. Všechny nemocnice jsou ve stavu zvýšené pohotovosti," doplňuje Jiří Navrátil, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast.

Zvyšující se množství zpráv o epidemii, která se šíří napříč celým světem, ovlivňuje návštěvnost akcí, které Senior Pointy pořádají. "Klienti se nám teď často odhlašují z domluvených akcí. Někdy je to na doporučení rodinných příslušníků, kteří se o ně zkrátka bojí. Průměrně k nám teď dochází asi o polovinu seniorů méně. O to více však volají o informace," doplňuje Jakub Carda. Provoz Senior Pointů zůstává nezměněn.

Z obavy před případnou nákazou se někteří lidé dokonce dožadují zajištění dopravy formou tzv. Senior Busu. Nechtějí totiž cestovat městskou hromadnou dopravou, kde je vysoká koncentrace lidí a jakákoli nákaza se tu může volně šířit. Senior Bus slouží k přepravě občanů starších 70 let nebo držitelů průkazu ZPT či ZPT/P. Lidé jej obvykle využívají pro přepravu k lékaři nebo kvůli vyřízení osobních záležitostí. "Službu nabízí Dopravní podnik města Brna a my ji pomáháme našim klientům zprostředkovat. Je však hodně žádaná. Nemůžeme ji zajistit lidem, kteří nesplňují podmínky," říká Carda

Výstaváře ničí koronavirus

Ztráty čítají stovek milionů korun

Praha, 3. 3. 2020 - Desítky zrušených výstav a veletrhů, stamilionové ztráty, vyčerpané zdroje na překlenutí krizové situace, v níž se prakticky ze dne na den ocitly desítky českých výstavářských firem. Prezident asociace výstavářů svolává na tento pátek krizový štáb a bude žádat vládu o pomoc. Obor se podle něj poprvé za svou pětadvacetiletou historii ocitá na hraně existence.

"Kvůli obavě z nákazy koronavirem ruší organizátoři výstavy po celém světě, a to v době největší sezóny. Považujeme to za neadekvátní reakce na vzniklou situaci. Bohužel kvůli obecné hysterii ruší organizátoři i akce těsně před zahájením. Naše firmy už mají na těchto akcích pracovníky a materiál. Ztráty jsou obrovské," říká Jiří Carda, prezident Asociace výstavářů ČR. "Nákupní centra se také nezavírají, svým charakterem se přitom výstavním akcím dost podobají."

Rušení postihlo například největší světový veletrh cestovního ruchu - ITB Berlín, nejprestižnější veletrh mobilních technologií MWC v Barceloně či investiční veletrh ve francouzském Cannes - MIPIM. "Ruší se akce napříč Evropou, například v Düsseldorfu nebo ve Frankfurtu či Berlíně. Jde o desítky akcí, které živí české výstavářské firmy. Ty nyní vyčerpávají svoje finanční rezervy na platy lidí a ocitají se na pokraji existence," doplňuje Carda. V Česku funguje asi sto výstavářských firem, jsou téměř výhradně orientováni na export, živí je mezinárodní akce, největším zákazníkem je německý trh. Čeští výstaváři zaměstnávají stovky lidí a další stovky dodavatelů - osvětlení, grafiky, audio techniky, a dalších materiálů. I ti jsou na zdárné činnosti výstavářských firem závislí.

O AVF ČR

Asociace výstavářských firem ČR (AVF) je profesním sdružením výstavářských firem v ČR, které se zabývají návrhy a realizací veletržních a výstavních stánků a expozic. Členy asociace, která vznikla v roce 1994 a rovnou vstoupila i do asociace světové, je 15 největších firem působících v oboru, v současné době ale zastupují celý výstavářský průmysl. Více informací na www.avfcr.cz

Praktici si poslechnou zvuky hrudníku

Pod taktovkou pneumologa se ponoří do tajů plicních nemocí

Není kašel jako kašel. Jeden je z nachlazení, druhý ale může doprovázet astma nebo počínající rakovinu plic. V tom, jak nejlépe rozeznat plicní nemoci, se zdokonalují praktičtí lékaři pod taktovkou plicního lékaře na workshopu na 14. kongresu primární péče. Ten začíná 28. února v Praze.

Tři případy pacientů se shodnými respiračními příznaky, ale s rozdílnými diagnózami představí praktickým lékařům doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Na jejich příkladu praktickým lékařům vysvětlí, jak v podmínkách jejich ordinací nejlépe plicní nemoc posoudit. "S chorobami plic, jako jsou chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) či astma, se praktičtí lékaři setkávají ve svých ordinacích poměrně často. Na vzácnější choroby, jako je například idiopatická plicní fibróza (IPF), narazí však praktik výjimečně, někdy za celou svou profesní kariéru vůbec. To ale neznamená, že by na ně neměl myslet," vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

A právě na to, jak odhalit méně obvyklé nebo zvláštní případy, se na workshopu pro praktické lékaře zaměří zkušený pneumolog. "Většina plicních nemocí má alespoň jeden typický příznak. Na ten je pak třeba pomyslet nejenom, když má pacient obtíže, ale i při preventivních prohlídkách. Pokud praktický lékař u pacienta takový projev zaznamená, je důležité, aby jej poslal k plicnímu lékaři na podrobnější vyšetření. Pacient pak dostává šanci na včasné nasazení moderní léčby," vysvětluje doc. Koblížek. Typickým příznakem například idiopatické plicní fibrózy je tzv. krepitus - přerušovaný nádechový zvuk připomínající rozepínání suchého zipu nebo chůzi po zmrzlém sněhu. Ten lékař uslyší při poslechu dolní části hrudníku stetoskopem.

Důležitou roli praktického lékaře vidí doc. Koblížek právě ve včasném záchytu nemocí plic, zejména CHOPN. "Jestliže má praktik ve své kartotéce pacienta, kterému je 40-69 let, kouří průměrně jednu krabičku cigaret denně po dobu deseti let a zadýchává se při klidné chůzi do schodů nebo při rychlejší chůzi po rovině, je pravděpodobné, že má CHOPN. Čím dříve se takový pacient objeví v ambulanci pneumologa, tím více let kvalitního života může díky včasnému nasazení léčby získat," uzavírá doc. Koblížek.

Účastníci workshopu si také vyzkouší základní spirometrické vyšetření plicních funkcí, uvidí ukázky některých fyzikálních vyšetření plic a simulaci zvuků typických projevů plicních nemocí.

24.02.2020 15:58

Praktičtí lékaři bojují za kvalitní léky pro své pacienty

... z 37 jich je 10, proberou to na kongrese

Praha, 24. 8. 2020 - Účinnější léky proti diabetu, kombinované léky na plicní nemoci, léky na Alzheimerovou chorobu - existují, ale praktičtí lékaři je svým pacientům stále nesmí předepsat. Přestože se domluvili se zdravotními pojišťovnami a dostali "požehnání" Ministerstva zdravotnictví, jejich uvolnění do praxe brzdí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Praktici o pacienty s těmito nemocemi sice pečují, ale musí jim předepisovat léky dávno překonané nebo je stále posílat za specialistou. I o tomto tématu budou mluvit tisíce praktických lékařů, kteří se tento týden sjíždějí na svůj Kongres primární péče do Prahy.

"Žádali jsme společně se Společností všeobecného lékařství o uvolnění 37 skupin léků, které by nám umožnily poskytovat našim stálým pacientům kvalitní péči. Zdravotní pojišťovny odsouhlasily 24, ale nyní jich můžeme používat jen 10, tedy 27 % toho, o co jsme žádali. Ty, které by naši pacienti ocenili nejvíce, například moderní léky na cukrovku, nám chybí," říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. Lékaři to budou řešit na kongrese, který začíná 28. února. Na přetřes přijde také od května zaváděné EET a další novinky, které praktiky v tomto roce čekají. "S EET se musíme vyrovnat, na rozdíl od eNeschopenky tento systém alespoň funguje. Problém je v tom, že je to další administrativa, která doktorům komplikuje život a zkracuje čas na pacienta. A že je zbytečná. V ordinacích šedá ekonomika nebují," komentuje MUDr. Šonka.

Kongres zahájí blok tzv. kazuistik, tedy konkrétních příkladů pacientů a jejich trápení a lékařského postupu. Dále budou praktici společně s experty luštit tajemství krevního obrazu. Specialisté na plastickou chirurgii nechají praktiky nahlédnout pod pokličku svého oboru. Možnosti plastické a korektivní chirurgie totiž umí pomoci pacientům například s rozštěpovými vadami či následky vážných nemocí. "Otevřete ústa a já vám povím" se jmenuje blok se zubními lékaři a hygienisty, kde se účastníci kongresu mimo jiné dozví, jaká je strategie prevence zubního kazu u dětské populace.

Potrénovat rozeznávání plicních nemocí (mezi nimi například chronické obstrukční plicní nemoci či idiopatické plicní fibrózy) mohou praktici na speciálním workshopu, a to se zástupci České pneumologické a ftizeologické společnosti. A právě tato společnost bude mít na kongresu i přednáškový blok s názvem "Dýchat není vždy snadné". Kongres hostí i expertní kulaté stoly, například ke sdruženým praxím, jejichž zavedení je součástí postupně zaváděné reformy primární péče.

O problémech vzniklých po zrušení oboru praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) budou mluvit v kuloárech zástupci odborných i profesních organizací. Jak uvádí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR MUDr. Ilona Hülleová, i přes všechny snahy se nepodařilo vrátit samostatný vzdělávací PLDD zpět. Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Aleny Šebkové tak dochází nadále k propadu vstupu mladých kolegů do primární pediatrické péče. "Pokud to takto půjde dál, tak v dohledné době

praktičtí pediatři vůbec nebudou existovat," shodují se lékařky. Obor praktický lékař pro děti a dorost přestal oficiálně existovat v roce 2017, kdy se sloučil do oboru pediatrie, ve kterém je jen minimum vzdělání pro primární praxi.

Kongres primární péče končí v sobotu 29. 2. Více informací je na https://ahou.cz/kong

Lékaři odhalili pacienty s vážnou plicní nemocí

To, jestli netrpí idiopatickou plicní fibrózou, si přišlo ověřit více než 600 lidí

Praha, 20.02.2020 - Chůzi po zmrzlém sněhu připomíná při poslechu dech čtyř pacientů, u kterých lékaři našli idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Mohou jim teď nasadit moderní léčbu, která postup nemoci zbrzdí. Vzácnou nemoc je důležité odhalit včas, bez léčby může rychle zabíjet. Pneumologové proto nabídli lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Týdne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo loni na podzim zkontrolovat v 60 ambulancích více než 600 zájemců. Lékaři odhalili 165 plicních nemocí, nejčastěji astma a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Podezření na IPF lékaři vyslovili u 22 pacientů, které si pozvali k podrobnějšímu vyšetření. Čtyři z nich poté uslyšeli jako konečnou diagnózu právě IPF a začali se léčit ve specializovaných pneumologických centrech. IPF patří k vzácným onemocněním - a proto na ni lékaři upozorňují v rámci Dne vzácných onemocnění, který letos připadá na 28. února. "Mezi typické příznaky IPF patří chronická dušnost a takzvané paličkové prsty s nehty ve tvaru hodinových sklíček. Při poslechu zní pacientův dech podobně, jako bychom odepínali suchý zip nebo šli po zmrzlém sněhu. IPF je vzácné plicní onemocnění a stává se, že na něj lékaři při diagnostice pacienta nemyslí. Preventivní akce, které na nemoc upozorní jak pacienty, tak lékaře, jsou proto nesmírně důležité," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Touto nemocí v České republice trpí přibližně 2 000 lidí. "Diagnózu IPF stanoví na základě řady podrobných vyšetření multidisciplinární tým. Pacientovi poté specialisté v jednom ze sedmnácti center pro diagnostiku a léčbu IPF poskytnou nejen léky, ale také rehabilitaci a konzultace týkající se výživy. Specializovaná centra umí nabídnout komplexní péči, která je u onemocnění jako IPF nezbytná," popisuje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS a dodává: "IPF se zpravidla objevuje u pacientů ve vyšším věku. Potíže s dýcháním bohužel často přisuzují právě stáří nebo nadváze a k lékaři nejdou. U IPF je přitom včasné odhalení zásadní." Podle MUDr. Ivany Čierné Peterové, předsedkyně ambulantních pneumologů, si akci chválí jak lékaři, tak pacienti. "Pacienty namotivuje, aby se nebáli a přišli si své plíce zkontrolovat. Lékařům zase vyhovuje aplikace IPF checker, pomocí které mohou komunikovat například s radiology nebo se specializovanými centry," říká. Včasný záchyt IPF, ale i dalších nemocí, jako je rakovina plic nebo CHOPN, by usnadnil plošný screening, o který čeští pneumologové usilují. "Screening by se mohl týkat až 390 tisíc rizikových osob, především těžkých kuřáků, u kterých je výskyt vážných plicních chorob násobně vyšší než u nekuřáků. Musíme si uvědomit, že léčba těchto nemocí je velmi nákladná a odhalit onemocnění v počátku je výhodné pro celou společnost," upozorňuje prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je - bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Více informací na www.plicnifibroza.cz.

Suchý únor jako první krok v léčbě neplodnosti

Praha, 13.2.2020 - Tisíce Čechů se v únoru dobrovolně vzdávají alkoholu. Pivo, víno a koktejly vyměňují za vodu nebo limonádu. Hromadně se tak připojují k akci Suchý únor, která nabádá veřejnost k alespoň měsíční abstinenci. Alkohol však neničí jen játra a mezilidské vztahy, podle lékařů také významně ovlivňuje šance na zplození potomka. Problémy s početím má přitom v Česku každý pátý pár.

Česko je ve spotřebě alkoholu na prvních příčkách zemí z celého světa. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) předčí Čechy jen Litva a Moldavsko. Vysoká míra alkoholu má vliv nejen na játra, srdce či psychiku, ale také na schopnost založit rodinu. "Je prokázána souvislost mezi konzumací alkoholu a potížemi s početím. Jedno pivo nebo sklenička vína nevadí, při vyšších dávkách už si ale lidé opravdu zadělávají na problémy. Konzumace více než 25 skleniček týdně například ovlivňuje kvalitu spermií. Játra jsou zatížena odbouráváním alkoholu, a nemohou proto udržovat hormonální rovnováhu v těle. Takzvaný oxidativní stres poté poškozuje membrány a dochází také k nedostatku vitaminů," říká MUDr. Pavel Otevřel z kliniky Reprofit. Popíjení alkoholických nápojů nemá ale vliv pouze na mužskou plodnost, významně ovlivňuje také ženy. Podle posledních poznatků se šance na otěhotnění zvýší, pokud žena omezí přísun alkoholických nápojů. Obrovským rizikem je poté pití v těhotenství, tím budoucí matky ohrožují život i zdraví svých dětí. "Alkohol se dostává přímo k plodu skrze placentu, hrozí tak nejen vyšší riziko potratu, ale i vznik vývojových vad plodu. Děti alkoholiček se často rodí předčasně a mají zhoršené psychomotorické funkce. Pokud pije matka velké dávky alkoholu, dítě se bohužel může narodit i s abstinenčními příznaky," upozorňuje MUDr. Štěpán Machač z IVF Clinic. Pravidelné popíjení jednoho alkoholického nápoje za druhým nemusí mít vliv pouze na schopnost úspěšně počít dítě, ale i na libido a erekci. Sklenička červeného vína sice rozproudí v těle krev a může přispět ke zvýšení libida u žen i mužů, velké množství alkoholu má zcela opačný účinek. "Při nadměrném pití strádá celý organismus, dochází ke snížení chuti na pohlavní styk i k problémům s erekcí," říká MUDr. Otevřel. Podle MUDr. Machače má Suchý únor význam zejména pro ty, kteří mají s alkoholem problém a pijí ho ve vyšším množství. "Měsíc abstinence na detox organismu od alkoholu nestačí, protože jaterní buňky žijí déle, a obnova tedy zabere větší čas. Důležité ale je, že lidé, kteří pijí hodně a vydrží měsíc bez alkoholu, už se obvykle k tak vysokým dávkám nevrátí, což je samozřejmě pro zdraví prospěšné. Omezení alkoholu má pozitivní vliv na plodnost a Suchý únor považuji za první krok ke zlepšení celkového stavu," říká MUDr. Mach

Smysly seniorů slábnou, jsou zranitelnější

Bezpečností seniorů se zabývají kraje i Senior Pointy

12. 2. 2020, Praha - Požáry, úniky oxidu uhelnatého či náhlé zdravotní komplikace patří mezi události, jež jsou pro seniory mnohem nebezpečnější než pro ty, kteří jsou v produktivním věku. Senioři často žijí sami, jejich smysly slábnou, a proto neodhalí problém včas nebo na něj dostatečně rychle nezareagují - to je může stát i život.

"Starší lidé jsou obecně ohroženější těmito riziky, smysly slábnou, stejně jako rychlost uvažování a reakce. Například vznikající požár na sebe často upozorní především pachem. Čich však s věkem pomalu mizí. Navíc plíce seniorů jsou méně odolné vůči infekci i chemickým látkám," vysvětluje prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno. Podle statistické ročenky Hasičského záchranného sboru České republiky došlo jen za rok 2018 k 5 340 požárům v domácnostech s celkovou škodou 546,62 milionů korun. Požáry stály život 61 osob a dalších 799 se potýkalo s různě vážnými poraněními. Otrava oxidem uhelnatým zase zaujímá první místo v žebříčku náhodných otrav v Evropě. V Česku kvůli otravě oxidem uhelnatým skončí v nemocnici ročně stovky pacientů. Nebezpečnému plynu se často přezdívá "tichý zabiják". Neprovází ho žádný zápach nebo zabarvení a jeho vdechnutí ani nevyvolá podráždění. Neradostnou bilanci tragických událostí se snaží zvrátit například v Moravskoslezském (MS) kraji. Místním, dříve narozeným občanům tu darovali 7 100 požárních hlásičů a detektorů oxidu uhelnatého. S distribucí jim pomohly "oázy" pro seniory - Senior Pointy. "Nejde o jedinou aktivitu, kterou pro seniory děláme, uvědomujeme si, že populace v našem kraji stárne. Zatímco v roce 2007 jsme tu měli 176 000 lidí starších 60 let, dnes je to 242 000 obyvatel. Mladí se stěhují za prací do Prahy a senioři zde často zůstávají sami. Vítáme proto iniciativu Senior Pointů, s nimiž se nám v kraji daří spolupracovat právě na rozdělení podobných zařízení, které mají seniory ochránit," doplňuje Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast.

Více než 39 poboček Senior Pointů po celé republice nabízí seniorům bezplatné právní poradenství, možnost účastnit se přednášek, besed nebo kurzů a setkávat se se svými vrstevníky. "Ročně nás navštíví kolem 2 700 lidí. Na bezpečnost se zaměřujeme i v našich přednáškách, kde se bavíme o prevenci, obecném ohrožení a řešení nejčastějších kritických situací," dodává ředitel organizace Společně, o.p.s., která je provozovatelem Senior Pointů.

Senior Pointy využil MS kraj také při distribuci IN.F.Obálek (Informace jako forma ochrany), které pomáhají záchranným složkám rychle se zorientovat ve zdravotních rizicích seniorů v nesnázích. "Plastová obálka obsahuje jednoduchý formulář, kam člověk vypíše informace o tom, s čím se léčí, jaké má alergie a které léčivé přípravky pravidelně bere. Zároveň je tam i kolonka s kontaktem na příbuzné nebo jiné blízké, jichž se případně záchranáři mohou zeptat na další podrobnosti," vysvětluje Jakub Carda. Přítomnost obálky prozradí záchranářům samolepka na ledničce, která je vidět pomocí UV světla i v místnosti plné dýmu. Samotná obálka pak patří do ledničky. "Jde o spotřebič, který má doma většina domácností a odolá i případnému požáru. Zatím jsme rozdali 61 000 obálek, které by měly sloužit nejen seniorům, ale i zdravotně postiženým lidem a všem, kteří žijí sami," doplňuje Jiří Navrátil. Zájem o obálky je tak velký, že se kraj chystá vyrobit a distribuovat dalších 30 000 kusů.

Léčba je dostupnější, ale chybí revmatologové

Léky zlevňují biosimilars - kopie biologických léků

publ.J.R.Moschner

Praha, 22. 1. 2020 - Otoky kolene, chodidel, prstů na nohou, bolest kloubů, pohyb pouze s berlemi, neschopnost uvařit, pracovat - toto zažívala dlouhých 17 let Eva (39). Za potížemi, které vedly k plnému invalidnímu důchodu, stojí nemoc zvaná revmatoidní artritida. V Česku jí trpí přibližně 85 000 lidí a každý rok jich dalších asi 3 500 přibude. Nejčastěji se objevuje mezi 30. a 50. rokem života. Paní Evě změnila život moderní léčba, konkrétně biosimilární, která ji doslova postavila na nohy. "Dříve jsem kvůli bolestem nemohla chodit, prakticky jsem nespala, o vše se musel starat manžel. Po nasazení léčby se cítím jako znovuzrozená, chodím nakupovat, pracuji na zahradě, mohu pečovat o dceru, cvičím na rotopedu," říká Eva. O to, aby se více pacientů cítilo jako paní Eva, bojuje společně s revmatology Spolek pacientů Revma Liga ČR. "Na trh se dostávají stále modernější léky, které umí lidem zásadně ulevit od nemoci, a změnit tak život. Brzdou v jejich nasazování bývá cena. Ta však postupně klesá díky tzv. biosimilárním lékům - kopiím originálních léků se stejným účinkem," říká Edita Müllerová, předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR. Jak říká ředitel Revmatologického ústavu v Praze prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., biosimilární přípravky tlačí cenu drahých biologických léků dolů, někdy až o 50 %. "Také proto se loni podařilo po pěti letech našeho úsilí dosáhnout toho, že na moderní léčbu dosáhnou nemocní, kteří spadají do kategorie střední závažnost nemoci. Do té doby se k biologické léčbě dostali pouze v nejvyšší aktivitě nemoci - tedy když už jsou změny na kloubech většinou nevratné," vysvětluje Edita Müllerová. Přestože je revmatoidní artritida nevyléčitelné onemocnění, včas zahájená léčba dokáže zmírnit jeho projevy, a oddálit tak případnou invaliditu. "Bohužel je stále mnoho pacientů na kortikoidech, které mají dlouhodobě neblahý dopad na organismus," připomíná předsedkyně Revma Ligy ČR. Biologickou léčbu mohou lékaři nasadit pouze ve speciálních centrech, kterých je nyní 55. Účinky biologické a biosimilární léčby na pacienty dlouhodobě sleduje registr ATTRA, který vede Česká revmatologická společnost. Aktuálně se Revma Liga společně s revmatology zasazuje o přesné zmapování toho, kde chybí revmatologové. "Jenom na Vysočině chybí specialisté v šesti okresech, nejsou ani v Mělníku, v Teplicích a Děčíně, v dalších dvanácti případech je na jeden okres jeden lékař," popisuje prof. Pavelka. Ke zvýšení dostupnosti péče podle něj povede důkladné zmapování současné situace prostřednictvím revma mapy, o což se snaží ve spolupráci s největší českou zdravotní pojišťovnou VZP. "Výsledkem by mělo být zasíťování celé republiky tak, aby pacienti nemuseli cestovat desítky kilometrů k nejbližšímu, a navíc přetíženému revmatologovi. Při jednání s VZP jsme také diskutovali možnosti, jakým způsobem zlepšit nepříliš dobrou finanční atraktivitu oboru, a zdá se, že určité možnosti se rýsují. Druhou linií, jak získat nové revmatology, je úvaha o možném limitovaném množství rezidenčních míst do problematických oblastí. O této možnosti jsme již hovořili i s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem při jeho návštěvě v Revmatologickém ústavu a snažíme se pro MZČR připravit podrobnější materiál," dodává přední český revmatolog.

E-neschopenka nefunguje, mluvte s námi - vzkazují lékaři ministryni!

Praha 21. 1. 2020 - Čekárny praktiků praskají kvůli začínající chřipkové epidemii ve švech. Lékaři ale ve svých ordinacích místo stoprocentního léčení pacientů stále bojují se špatně fungující e-neschopenkou. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom svého "miláčka" chválí a informuje o jeho bezchybnosti. Praktičtí lékaři proto v otevřeném dopise apelují na ministryni Janu Maláčovou, aby o e-neschopenkách nepodávala zavádějící informace a začala dlouhodobě neúnosnou situaci ihned řešit.

Elektronické neschopenky podle lékařů nefungují bez problémů, vyplnění je časově náročné a systém často vypadává. "Ministerstvo klame veřejnost, že e-neschopenky fungují, a že pokud nefungují, jsou vinni všichni kolem kromě ministerstva. Bohužel musíme konstatovat, že se jedná o nedodělek, který není plně elektronický a co je elektronické, tak zdaleka nefunguje tak, jak to pacienti, lékaři a zaměstnavatelé potřebují," říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. Praktici v dopise ministryni představují zásadní problémy, se kterými se v praxi potýkají. Ostrý start neschopenek bez možnosti předchozího vyzkoušení si tak vybírá svou daň. Lékaři řeší technologické a administrativní problémy a nemohou se plně věnovat léčbě pacientů. Naprosto nepochopitelné je podle nich například zpracovávání odeslané neschopenky, které jak se ukazuje trvá často mnoho hodin, a dokonce i dní. Během této doby nelze s e-neschopenkou nic dělat, nelze nastavit či měnit pacientům vycházky, odeslat lístek peníze, nebo neschopenku na žádost pacienta ukončit. "Nikdo neví, v jakém stavu vlastně neschopenka je, jestli vůbec vznikla a zda ji může vidět zaměstnavatel. Je to další jasný důkaz nepřipravenosti systému, který byl neuváženě a zbrkle spuštěn v ostrém režimu, přesto, že měl rok běžet ve zkušebním provozu," vysvětluje doc. Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Opakované problémy zaznamenávají lékaři při vyplňování e-neschopenky i několikrát denně, například při změně zaměstnavatele. Systém lékaře nepustí, pokud nevyplní zaměstnavatele, ale pacienti ho často neznají. "Při mnoha jednáních v minulosti nám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přislíbila, že při neztotožnění jakéhokoli údaje bude možno pokračovat bez zdržení dál s tím, že ho úředníci ČSSZ poté sami doplní. Je to typická časově velmi náročná práce za úředníky, kterou ale MPSV nehradí," připomíná doc. Býma. Lékaři vytýkají ministerstvu také to, že při nevypisování e-neschopenek mohou dostat až několikatisícové pokuty. V případě výpadků serveru přitom nemají jinou možnost než vypsat pracovní neschopnost ručně. "Pracovníci ČSSZ nám nejsou při problémech nápomocní. Je paradoxní, že ČSSZ zdravotníkům za práci nic neplatí, ale za její "špatné" provedení hrozí finančními sankcemi. Jinými slovy: doktore, pracuj pro můj úřad zdarma, nestěžuj si na to, že jsi dostal špatný pracovní nástroj a pokud s ním nebudeš dobře pracovat, dostaneš pokutu," říká MUDr. Šonka.

Praktičtí lékaři proto žádají ministryni Janu Maláčovou o schůzku, kde by se mohli společně zabývat řešením této dlouhodobě neudržitelné situace. "Jsme přesvědčení, že řadu problémů je možné vyřešit během krátké doby. Není však možné je zlehčovat, nebo před nimi zavírat oči," uzavírá MUDr. Petr Šonka.

O SPL ČR

Nezávislá dobrovolná organizace SPL ČR sdružuje na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 5 000 členů (více než 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.

O SVL ČLS JEP

Odborná společnost vznikla v roce 1979. V současnosti se SVL podílí na tvorbě doporučených léčebných postupů, aktualizuje koncepci oboru, je partnerem pro jednání v dohodovacích řízeních jak o kompetencích praktického lékaře, tak o ceně jeho práce. Odborní zástupci společnosti jsou zváni ke koncepcím řady preventivních programů. V současnosti např. k programu celoplošného screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku a k aktivitám v oblasti prevence karcinomu prsu. Řada praktiků se podílela na výzkumu odhalování karcinomu prostaty nebo např. na významné epidemiologické studii prevalence Helicobacter pylori a na dalších. SVL pořádá vzdělávací semináře pro praktické lékaře v systému celoživotního vzdělávání. Společnost vydává časopis Practicus, který vychází 10× ročně. Více informací na www.svl.cz.

Vašeho miláčka nemilujeme - vzkazují praktici Maláčové

Zvažují žalobu České správy sociálního zabezpečení

Praha, 7. 1. 2020 - Ostrý start e-neschopenek zkomplikoval praktikům a jejich pacientům první lednové dny. V ordinacích se po vánočních svátcích hromadili nemocní, jejich lékaře však plně zaměstnávala snaha zprovoznit systém a vystavit jim elektronickou neschopenku. Zkušenosti s e-neschopenkami řešili v pondělí několik hodin krajští zástupci Sdružení praktických lékařů (SPL), kteří se z celé republiky sjeli do Prahy.

Start elektronické formy neschopenky je podle nich mírně řečeno velmi kostrbatý a provází jej hned zpočátku řada vad. Když se například praktický lékař snaží předat pacienta specialistovi - České správě sociálního zabezpečení trvá zpracování nově vystavené neschopenky řadu hodin. To znemožňuje předávání neschopenek specialistům nebo to, aby si neschopenku vystavenou v nemocnici mohl převzít praktický lékař. Některé e-neschopenky tak v systému visí jako nezpracované už více než 52 hodin a po tuto dobu s nimi není možné pracovat, například měnit dobu vycházek nemocného. Zmatky jsou také ve způsobu předávání e-neschopenky a pacient se tak ocitá ve vzduchoprázdnu, mimo systém. "Není jasné, kdo se o pacienta stará, kam má přijít na kontrolu, kdo mu dá lístek na peníze a kdo ji ukončí. A zda dostane peníze v době nemoci. Pacienti by se v takovém případě měli obracet na příslušné pobočky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Bohužel první zkušenosti ukazují, že se ani tam pomoci nedočkají, protože tyto nedostatky systému e-neschopenek evidentně zaskočil i je," říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Start systému je podle lékařů uspěchaný a bude se ladit minimálně půl roku až rok. "Spustit nevyzkoušený systém je vůči pacientům naprosto nezodpovědné. Jedna nejmenovaná fakultní nemocnice dokonce vydala pokyn svým specialistům, aby nevystavovali žádné e-neschopenky a posílali pacienty rovnou za praktiky," pokračuje MUDr. Šonka.

Vystavení jedné standardní e-neschopenky trvá podle lékařů násobně déle než té papírové. "Máme tady bohužel i takové zkušenosti, že lékaři strávili s jednou e-neschopenkou až 40 minut. Trváme na elektronické neschopence, která je funkční a odpovídá naší praxi. Než začne skutečně fungovat, chceme mít možnost vystavit papírové neschopenky bez hrozby sankcí," shodují se zástupci praktických lékařů. Požádají proto o urychlenou schůzku s vedením resortu MPSV a ČSSZ, na které budou požadovat, aby ČSSZ okamžitě zajistila distribuci papírových tiskopisů všem lékařům. "ČSSZ dosud trvá na tom, aby si lékaři tiskopisy chodili osobně vyzvedávat na pobočky, protože na jejich distribuci do ordinací nemá lidi a finanční prostředky. To považujeme za naprosto skandální," říká MUDr. Šonka a dodává: "Budeme také chtít urychlené zrušení tzv. lístků na peníze, které jsou již zcela nesmyslné a přinášejí jen zbytečnou administrativní zátěž lékařů. Tu jsme ochotní snášet nejdéle do konce roku 2020. Od příštího roku je přestaneme vystavovat." Za práci pro stát také chtějí lékaři dostat zaplaceno. "Lékaři museli zakoupit speciální moduly ke svému zdravotnickému softwaru a platí za jejich provoz desítky tisíc ročně, stejně tak za práci IT specialistů, bez kterých se e-neschopenka neobejde. To jim, stejně jako jejich práci s vedením neschopenek, nikdo nehradí, vše dělají zadarmo. Pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodneme, zažalujeme ji" uzavírá MUDr. Šonka

Svět trápí klesající porodnost, Česko není výjimkou

Praha, 16. prosince 2019 - Státy po celém světě se marně potýkají se stále nižší porodností. Počet novorozenců dlouhodobě klesá v takových zemích, jako je USA nebo Japonsko. Rusko dokonce mluví o katastrofálním úbytku obyvatel. Nejnižší porodnost za posledních 70 let hlásí i Čína. V Česku loni porodnost žen po několika letech mírného růstu opět klesla. Na vině je podle expertů změna životního stylu a odkládání těhotenství na pozdější roky života. Zároveň upozorňují, že tím může být šance otěhotnět mnohem složitější.

Na poplach bijí v USA, kde porodnost směřuje dolů už čtvrtý rok po sobě. Nejnovější data amerického Centra pro kontrolu chorob a prevenci pro rok 2018 ukazují dvouprocentní pokles počtu novorozenců oproti roku 2017. Ubývající populace dlouhodobě trápí i Rusko. Už čtvrtý rok po sobě v něm umírá více obyvatel, než se narodí. Podle odhadů odborníků bude letos úbytek činit přibližně 200 000 obyvatel.

Česko světový trend kopíruje, v loňském roce po čtyřech letech mírného růstu porodnost opět klesla. "Široké možnosti vzdělávání, kariéry a zábavy často vedou k odkládání početí dětí na pozdější věk rodičky. Většině párů také stačí jedno dítě, kterému se chtějí intenzivně věnovat, a zároveň si užívat," říká specialista na umělé oplodnění MUDr. Štěpán Machač, PhD., z IVF Clinic v Olomouci. V roce 2018 se v Česku narodilo celkem 114 036 dětí, což je o 369 méně než v roce 2017. Zároveň vzrostl i průměrný věk prvorodiček, který se dostal přes 30 let. Lékaři přitom jako ideální věk ženy pro otěhotnění uvádí kolem 24, 25 let.

Odkládání dětí do věku po třicítce způsobuje problémy s početím stále většímu počtu párů. "Šance, že zdravá žena ve věku 30-35 let v době své ovulace otěhotní při nechráněném pohlavním styku se zdravým mužem, se pohybuje pouze mezi 12 a 17 %. Problémy s početím má obecně 1 ze 6 párů," popisuje MUDr. Machač. Až příliš často se pak páry spoléhají na možnosti umělého oplodnění. "Pacientky by neměly těhotenství dobrovolně odkládat a pak spoléhat jen na odbornost specialistů. Jsme zde především pro lidi, kteří jsou neplodní, ale ne proto, aby lidé mohli odkládat rodičovství," říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař kliniky Reprofit.

Trend odkládání mateřství se projevuje celosvětově. Data amerického Centra pro kontrolu chorob a prevenci například ukazují, že americké ženy méně rodí ve věku od 20 do 35 let. Porodnost naopak mírně stoupá u skupiny od 35 do 44 let. "V roce 2018 k nám přišlo řešit svou touhu po potomkovi o 300 párů více. Zatímco v roce 2017 jsme přijali 2 700 párů, loni to bylo 3 000. Manželé a partneři celkem prodělali o 472 cyklů umělého oplodnění více než v roce 2017, tedy 5 480. Zvedl se i jejich věkový průměr, a to z 36,3 let na 37,2 let," potvrzuje Jonáš Vokřál, ředitel největší kliniky umělého oplodnění v ČR - Reprofitu.

"Nenuťte nás porušovat zákon," vzkazují praktici

Praha, 10. 12. 2019 - Pan Karel si zlomí nohu, ošetří jej chirurg a pak ho pošle i se sádrou k praktickému lékaři, ať mu vystaví neschopenku. Do této chvíle běžná praxe od 1. 1. 2020 skončí. Praktičtí lékaři tak reagují na novou podobu elektronické neschopenky (e-neschopenky), která má podle úředníků celý systém zpřehlednit a zjednodušit. Odmítají nadále dělat práci za specialisty, a navíc zatěžovat pacienta zbytečnými návštěvami několika ordinací. Praktičtí lékaři odhadují, že ročně za specialisty vypíšou až 50 % neschopenek - tedy statisíce ročně.

"Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. To se týká všech ambulantních lékařů, kromě záchranné a pohotovostní služby. Tím, že jsme dosud psali neschopenky za specialisty, jsme v podstatě porušovali zákon. Pacienti tak navíc trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, jež jim vypisovali neschopenky," říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Za minulý rok vystavili praktici přibližně 1 800 000 neschopenek. Vypisováním dokladů za jiné tak strávili až 90 000 hodin. Běžně tak suplovali práci zubních lékařů, ortopedů, chirurgů, onkologů či urologů. "Od nového roku, kdy začne být povinné vyplňovat neschopenky elektronickou formou, se celý systém v mnohém zpřehlední. To je jeden z důvodů, proč hodláme dát vše do pořádku a vyplňovat neschopenky pouze pacientům, které sami léčíme," vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. O tom, že si pacienti mají nechat vypsat neschopenku u specialisty, který je ošetřil, se dozví z plakátů v ordinacích svého lékaře.

Elektronickou neschopenku zavádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od začátku příštího roku. Bohužel ale tato e-neschopenka dosud nefunguje a nebylo možné ji v praxi vyzkoušet. Od začátku roku tedy hrozí řada problémů. I přes převedení neschopenky do elektronické formy počítá nový systém s tiskem jedné její části (velký papír formátu A4). Lékař v rámci tzv. elektronizace do něj bude ručně psát propisovací tužkou návštěvy příštích kontrol, případně změny v době vycházek, a určitě se najde někdo, kdo bude vyžadovat i razítko. Ty stejné údaje pak bude muset vyplňovat také elektronicky. Formulář by měl podle zástupců ČSSZ sloužit pacientovi například při prokázání se případným kontrolám. "Podle nás je to zbytečné. Hlavním smyslem elektronizace bylo snížit administrativní zátěž, což tento model nesplňuje. Kontrola, která navštíví nemocného, přece ví, že je v pracovní neschopnosti - jinak by za ním nešla - tak k čemu by měla chtít vidět ještě papírový doklad?" ptá se doc. Býma.

Původní návrh, který praktičtí lékaři prosazovali, počítal s plnou elektronizací. Pacient by formou SMS dostal kód, který by mu umožnil přihlásit se do aplikace, a svoji neschopenku tak mít kdykoli k dispozici a též takto informovat svého zaměstnavatele. Lékaři navíc očekávali, že se s novým systémem zbaví také potvrzování trvání dočasné pracovní

neschopnosti neboli lístku na peníze, který považují za překonaný. "Nerozumím tomu, proč bychom se administrativního nešvaru v podobě lístku na peníze nemohli zbavit. Dokud nezadám do systému, že neschopenka skončila, je logické, že stále trvá. Původní smysl, který lístek na peníze měl, se s elektronizací vytrácí," doplňuje MUDr. Šonka. Návrh praktických lékařů u Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neprošel.

V souvislosti s elektronizací upozorňují lékaři na další problém, který historicky přetrvává - čas, který lékaři věnují vypisování neschopenek, nikdo neplatí. To by mělo být úkolem MPSV, které lékařům ukládá povinnost neschopenky vyplňovat. Ministerstvo se však k placení této činnosti staví negativně. Pokud lékaři ale neschopenku nevypíší, hrozí jim vysoká pokuta.

Hubení, nekuřáci a mimopražští nejlépe dodržují léčbu

Praha, 5. 12. 2019 - Zapomněl jsem, cítím se zdravá, léky mi nedělají dobře - tak zní nejčastější výmluvy pacientů, proč nedodržují doporučenou léčbu. Průzkum mezi pětistovkou diabetiků, lidí s vysokým cholesterolem a tlakem a ve stovce ordinací praktiků a internistů iniciovala společnost Teva Pharmaceuticals v rámci Týdne adherence. K nedodržování léčby předepsané lékařem se přiznala polovina dotázaných. Ochota spolupracovat a dodržovat doporučení lékaře (adherence) je přitom pro úspěšnou léčbu klíčová.

Dotazník mezi 510 pacienty praktických lékařů a internistů ukázal, že nejvíce lidé bojují s dodržováním diety a cvičením. V polovině případů neberou pravidelně své léky, tak jak mají. Buď na ně zapomínají, nebo je neužívají, protože se bez nich cítí dobře. Podle MUDr. Igora Karena, praktického lékaře ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, jsou největšími "hříšníky" diabetici II. typu, lidé s vysokým krevním tlakem a cholesterolem. Jejich nemoc totiž nebolí, zato jim to "spočítá" v podobě těžkých zdravotních komplikací později. "Snažím se vždy pacientům vysvětlit, že léčba je běh na dlouhou trať a že je opravdu důležité, aby ji dodržovali poctivě. Ukazuji jim výsledky krevních testů a to, jak se zhoršily, když léky neberou. Musí si uvědomit, že i když je nyní nemoc nebolí, mohou na ni v budoucnu dokonce i zemřít," říká MUDr. Igor Karen.

Dotazník mezi pacienty ukázal, že pro ženy - chronické pacientky - je nejobtížnější pravidelně cvičit a hubnout, pro muže je problémem abstinence, kouření a dieta. Předepsanou léčbu nejlépe dodržují hubení, nekuřáci a lidé, kteří nežijí v Praze. Potíže s adherencí mají nejvíce lidé mladší 40 let. "Mladí lidé si často možnost vzniku závažných onemocnění a jejich komplikací nepřipouští a své zdraví zanedbávají. Snaží se budovat kariéru, starají se o rodinu a na sebe nemyslí. Nemoc na sebe ale dříve či později upozorní," vysvětluje MUDr. Marcela Szabó, diabetoložka a členka výboru České diabetologické společnosti ČLS JEP.

Lékaři se shodují v tom, že si pacienti dostatečně neuvědomují rizika svých nemocí. Důležité je vysvětlování ze strany lékařů. "Je potřeba, aby sám lékař věřil, že je léčba účinná, a přesvědčil o tom i pacienta. Pomáhá například, když nemocnému vysvětlíme, že lék testovalo v klinické studii tisíce lidí a jeho pozitivní účinek se prokázal u drtivé většiny z nich. Na tento silný argument pacienti většinou reagují pozitivně," říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti ČLS JEP a doplňuje: "Bohužel se často setkáváme s tím, že si pacienti najdou nepodložené informace na internetu, kterým věří více. Snažíme se dezinformace vyvracet, ale je to mnohdy velmi obtížné." O tom, jak podpořit adherenci pacientů, diskutovali na konci října lékaři, lékárníci, zástupci zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví u kulatého stolu, který zorganizovala společnost Teva Pharmaceuticals. Jeden ze způsobů, jak zlepšit adherenci u pacientů trpících diabetem II. typu, vysokým krevním tlakem či cholesterolem, vidí v moderních technologiích. Mobilní aplikace by například pacientům připomínaly, aby si vzali své léky. Diabetici si už nyní mohou díky chytrému telefonu hlídat svůj jídelníček. Pomoci k lepší adherenci by měl podle odborníků i tzv. lékový záznam. Důležitá je také spolupráce lékárníků. Podle předsedy Sekce

nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti ČLS JEP Mgr. Michala Hojného může lékárník odhalit, jestli pacient léky správně užívá. "Stačí pár otázek a zkušený lékárník odhalí, jestli pacient dodržuje adherenci, nebo ne. Může ho také motivovat například k pravidelnému měření krevního tlaku," říká Mgr. Michal Hojný a dodává: "Lékárník může ke zlepšení adherence dobře využít také inovativní obaly některých léků, které jsou přehledné a mají jasné místo na poznámku, kdy lék brát."

Správnou komunikaci mezi pacientem a lékárníkem ukazuje také nové video o adherenci, které připravila společnost Teva Pharmaceuticals. V dalších nahrávkách představuje nejčastější výmluvy pacientů i to, jak je řešit. Videa jsou dostupná na: https://www.youtube.com/channel/UCh4QIf74AfjzroqnDb7HCAQ. Další tipy, jak správně dodržovat adherenci, najdou pacienti na webu https://www.teva.cz/o-adherenci

České páry často neví, do kdy založit rodinu

O limitech početí by je měli informovat i lékaři

Praha, 5. 12. 2019 - Ženy nejsou dostatečně informované o své plodnosti. Řeší ji většinou až v momentě, kdy mají s početím problémy. Komplikace jsou přitom velmi často způsobeny právě tím, že nemají dost pravdivých informací, řada z nich například nezná biologické limity reprodukce. Problémy s početím má průměrně jeden ze šesti českých párů. Včasné a správné informace o plodnosti přitom partnerům pomohou naplánovat založení rodiny na vhodnou dobu. Podle lékařů by se s edukací mělo začít co nejdříve, ideálně hned počátkem dospělosti.

"Gynekolog by měl mít přehled, zda žena plánuje otěhotnět, nebo naopak o dítě v dohledné době nestojí. Na základě tohoto rozřazení jí může nabídnout adekvátní péči a především informace. Bohužel k této komunikaci mezi pacientkami, gynekology, ale také praktickými lékaři podle našich zkušeností dochází jen výjimečně," říká MUDr. Tomáš Bagócsi z reprodukční kliniky Reprofit. Gynekologové nebo praktičtí lékaři by proto měli s ženami - svými pacientkami - plodnost řešit nejpozději ve 25 letech, aby zajistili jejich plnou informovanost a zabránili dezinformacím z jiných zdrojů. Realita je taková, že páry často mateřství odkládají až za své biologické hranice, protože mají o plodnosti zkreslené informace. "Spoléhají, že pokud se jim nepodaří ve vyšším věku otěhotnět přirozeně, využijí možnosti asistované reprodukce (IVF). Od reprodukčních klinik pak čekají zázraky. Přitom třeba ve 42 letech je šance na otěhotnění i s pomocí IVF přibližně jen kolem 10 %," říká ředitel kliniky Reprofit Jonáš Vokřál. Nedobré povědomí o plodnosti se netýká pouze žen, ale i mužů. Podle MUDr. Bagócsiho mají často právě oni hlavní slovo při rozhodování o založení rodiny. "Na základě řady zahraničních průzkumů víme, že přibližně polovina mužů neví, kdy reálně klesá plodnost ženy. Myslí si, že plodné období trvá mnohem déle," vysvětluje MUDr. Bagócsi. Nejplodnější jsou ženy ve věku 21 až 24 let. Poté plodnost začíná postupně klesat. Pokles se zrychluje po třicítce a po překročení 35 let věku již klesá plodnost rapidně. "Odkládání rodičovství vidíme i na počtu dětí, které se rodí. V Česku se průměrně rodí přibližně 1,6 dětí. Abychom nevymírali, je potřeba, aby páry měly v průměru alespoň dvě děti. Lidé třeba touží po více dětech, ale když založí rodinu až v pozdním věku, tak na další potomky prostě nezbývá čas. Druhé a třetí děti už se párům často nedaří," říká MUDr. Štěpán Machač z kliniky Reprofit.

Problémy s neplodností se netýkají pouze starších žen. U dam mezi 20 a 30 lety může problémy naznačovat například nepravidelný menstruační cyklus, ochlupení mužského typu (například na horním rtu nebo na hrudi a břiše), slabá, nebo naopak příliš silná a bolestivá menstruace. Potíže se rozhodně nevyplatí podceňovat. Ženy by je proto měly konzultovat se svým gynekologem. U mužů představuje rizikový faktor třeba kouření, prodělané urologické záněty, křečové žíly na varlatech nebo porucha sestupu varlat v dětství. "Muži, kteří patří do některé z rizikových skupin, by si měli nechat udělat spermiogram. Je to rychlé a jednoduché vyšetření. Na základě výsledků mohou lépe naplánovat založení rodiny, aniž by byli v budoucnu nemile překvapeni," říká MUDr. Bagócsi.

Roste počet lidí se záněty střev, i těch, kteří nesnáší lepek

Stovky expertů na největší orgán v těle jedou do Prahy - na svůj největší kongres

Praha, 18. 11. 2019 - Krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí, časté nucení na stolici - to jsou časté příznaky střevních zánětů. Každý rok si vyslechne diagnózu asi 2 000 Čechů, dalších přibližně 7 600 ročně se od lékaře dozví, že má rakovinu tlustého střeva nebo konečníku. Zatímco úmrtnost na tento typ rakoviny kvůli účinnému screeningovému programu za posledních 10 let v ČR klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o 4-5% vzroste. V tuzemsku nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. Jen u Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. Nejenom toto budou řešit stovky odborníků na trávicí trakt - gastroenterologů - kteří se v těchto dnech sjíždí z Česka i Slovenska do Prahy na svůj největší 36. český a slovenský gastroenterologický kongres. "Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí, trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety tedy 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel - životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla," říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS). "Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami, bohatými na různé chemikálie," vysvětluje prof. Lukáš vzestup nemocnosti. Střevní záněty postihují stále více mladší ročníky - platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15-30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15-20 %. Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před 6 lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. To se ale v posledních letech výrazně zlepšilo. "Situaci prospěl příchod biosimilárních přípravků, tedy nových verzí existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Protože cena biosimilars byla řádově nižší a měly potvrzené stejné vlastnosti jako originální biologické léky, začali jsme je u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat. Úhradové ceny originálních a biosimilárních léků se zpravidla po revizi srovnají na stejnou úroveň. Nyní se cena pohybuje kolem 350 000 až 400 000 korun na 1 pacienta během jednoho roku léčby. To je třikrát méně, než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná většímu počtu pacientů. Kvůli vyšší cenové flexibilitě výrobců biosimilars je pro centra, která se léčbou střevních zánětu zabývají, zpravidla výhodné využít právě biosimilars," vysvětluje prof. Lukáš. Experti na trávicí trakt budou také mluvit o vzestupu počtu lidí trpících celiakií. Ta se projevuje například bolestmi břicha, nadýmáním ale i anemií či neplodností. Jediným lékem na toto autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, je celoživotní přísná bezlepková dieta. Pacienti za svou nemoc nemohou, nákladnou dietu jim přesto zdravotní pojištění nehradí. "Přispívají pouze určitým skupinám celiaků. Nejčastěji dětem a studentům. Je to jediná nemoc, která nemá úhradu jediné možné léčby ze zdravotního pojištění. Pacienti jsou odkázaní sami na sebe, i když za své onemocnění nemohou," říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Právě na úhradu léčby pacientů s celiakií upozorňuje nově vzniklá Pracovní skupina pro celiakii při ČGS. Nemoc se může projevit kdykoliv. Často se celiakie objeví již v dětství, projevit se ale může i v dospělosti. Velká část nemocných - kolem 80 %, přitom o celiakii vůbec neví. Onemocnění může být zaměněno za jiné poruchy trávicího ústrojí nebo být sdružené s dalšími nemocemi, například s cukrovkou nebo s autoimunitním zánětem štítné žlázy. Proto se celiakii často přezdívá "nemoc chameleon". Celiakii lze prokázat sérologickým vyšetřením u většiny pacientů z krve a odběrem vzorku sliznice tenkého střeva při gastroskopii. V dalších přednáškách se lékaři budou věnovat endoskopii jako léčebné metodě, a také nedostatečné úhradě výkonů, které provádí moderními endoskopickými přístroji. "Ceny přístrojů jsou více než dvojnásobné a rozdíl v jejich kvalitě je podobný, jako mezi tlačítkovým a chytrým telefonem. Kalkulace zdravotních pojišťoven jsou 20 let staré. Zatímco cena původních přístrojů se pohybovala kolem 400 000 korun, moderní endoskop stojí obvykle přes jeden milion korun," říká doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda ČGS ČLS JEP. Kongres zasvěcený největšímu orgánu v lidském těle, (kdyby se střevo rozložilo, zabralo by plochu fotbalového hřiště), začíná 27. a končí 29.11. v Praze. Letos jej čeští gastroenterologové organizují ve spolupráci se Slovenskou gastroenterologickou společností.

O České gastroenterologické společnosti (ČGS)

ČGS ČLS JEP je jednou z nejstarších odborných lékařských společností, založena byla 25.října 1945. U jejího zrodu stáli velikáni české medicíny jako: J. Pelnář, J. Charvát a Z. Mařatka. Hlavním úkolem ČGS je vytváření odborných a organizačních podmínek pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. V rámci ČGS pracují tři odborné sekce a čtyři pracovní skupiny. Odbornou platformou oboru je časopis Gastroenterologie a hepatologie, který poprvé vyšel v roce 1947 a v současnosti je hlavním oborovým periodikem třech odborných společností. ČGS každoročně pořádá kongres s mezinárodní účastí, kterého se standardně účastní více než 1000 odborníků. ČGS se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Více informací na www.cgs-cls.cz

Brňané na rodičovské nezahálejí. Na radnici rozjíždějí vlastní podnikání

Brno, 19. listopad 2019 - Každý rok se stovky českých maminek na rodičovské dovolené pustí do vlastního podnikání. Radní městské části Brno-střed se letos rozhodli pomoci rodičům s rozjezdem vlastního podnikání a podporují bezplatný kurz podnikání Podnikni to! na rodičovské. Podnikavé maminky z Brna se rozhodly udělat na rodičovské dovolené první krok k vlastnímu podnikání. V rámci bezplatného kurzu Podnikni to! na rodičovské se učí hledat podnikatelské nápady, testovat potenciál vlastních projektů, rozvíjet je pod dohledem zkušené lektorky a řadě dalších dovedností, které využijí na samém začátku podnikání. Kurz vede Zuzana Hloušková z firmy Bamboolik, která sama začala podnikat právě na mateřské dovolené. "Před odchodem na mateřskou jsem pracovala ve velkém korporátu jako asistentka. Zatím nevím, zda mě i po návratu z rodičovské dovolené čeká ve stejné firmě nějaká další budoucnost. Osobně ale cítím, že na stejné pozici zůstat nechci, a uvažuji o rozjezdu podnikání jako virtuální asistentka. Kurz mi dal mnohé: odvahu se posunout, sebevědomí, že to snad zvládnu, a nástroje, abych si hned nenatloukla a vyhnula se počátečním chybám," líčí Martina Špačková, maminka na rodičovské dovolené z Brna. Ambicí autorů Podnikni to! není jen vyhledávat nápady, které mají potenciál vyrůst v globální startupy. Zapojit se může každý, třeba zájemce se zajímavým nápadem pro lokální podnikání nebo člověk s ambicí založit malý či středně velký podnik. Na svých projektech nyní pracují v prostorách radnice Brno-střed maminky, které uvažují například o založení živnosti v oblasti obchodu s kreativními sety pro děti, výtvarnými potřebami, výroby textilních výrobků z autorských látek, psychohygieny či projektové grafiky. "Zatímco klasické podnikatelské inkubátory podporují již rozběhlé firmy, my se zaměřujeme na takzvanou preinkubaci. Ta spočívá v podpoře jednotlivců s chutí podnikat, kteří mají často jen nápad, nebo o podnikání uvažují, ale nápad na vlastní projekt jim chybí," doplňuje autor projektu Podnikni to! Jakub Tížek. V začátcích chybí podnikatelům potřebné postupy k rozvoji projektu a často také mají strach z prvních překážek. Nejčastěji se začínající podnikatelé obávají například nedostatku zákazníků, finančních prostředků či zkušeností. Jedno workshopové dopoledne je tak v rámci kurzu vyhrazeno na setkání s úspěšnými podnikateli, kteří se podělí o své příběhy a zkušenosti nejen ze začátku podnikání. "Tento Den s profíky se uskutečnil v úterý 19. listopadu a zúčastnila se ho například Kateřina Kopová z Hustopečské mandlárny nebo spoluzakladatel portálu Toprecepty.cz Libor Hoření," uvádí Zuzana Hloušková. Pro velký zájem maminek se kurz podnikání pro rodiče letos v Brně pořádá již podruhé. Na podzim tuto aktivitu podpořila také radnice městské části Brno-střed. "Projekt Podnikni to! rozšířil pestrou nabídku akcí a aktivit, které pro mladé rodiny v městské části Brno-střed chystáme nebo podporujeme. Projekt orientující se na rodiče na rodičovské dovolené, který by je připravil na jejich opětovný vstup na trh práce, přitom doposud v naší nabídce chyběl. Pomocí preinkubace chceme i nadále podporovat tuto skupinu obyvatel města," dodává Petr Štika, tajemník Úřadu městské části Brno-střed.

Plicní lékaři vedou s CHOPN lítý boj

Spolupracujícím nemocným kuřákům se otevřely dveře k moderní léčbě

Praha, 14. 11. 2019 - Naděje svítá těm, kteří mají chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), ale dosud nepřestali kouřit. Pokud spolupracují a kouření postupně omezí, mohou jim plicní lékaři předepsat moderní léky. Na ně zatím pacienti-kuřáci nedosáhli. V tuzemsku se to týká přibližně 45 000 z celkem 300 000 pacientů, kteří se s CHOPN léčí. Na plicní nemoc upozorňují plicní lékaři ve Světový den CHOPN, jenž letos připadá na 20. listopadu. "Všichni pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření tabákových výrobků a pro odvykání kouření, užívají léky dle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě. Většina z nich nedokáže ze dne na den přestat kouřit - závislost na nikotinu lze přirovnat k závislosti na heroinu. Když vidíme, že se pacient snaží, proč bychom jej měli nechat se dusit?" říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. S nedostatkem vzduchu totiž pacient s CHOPN bojuje každý den a podle plicních expertů mu moderní léky umožní nabrat dech a bojovat jak s nemocí, tak se závislostí. "Kromě toho nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků (exacerbací), kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče. Pacienti s diabetem II. typu také dostávají léky, i když kouří nebo nedodržují dietu, podobně lidé s infarktem. Nevidíme důvod, proč by lidé s CHOPN, kteří se navíc snaží, měli být výjimkou," dodává prof. Vašáková. Odborníci odhadují, že zatímco 300 000 lidí se s CHOPN léčí, dalších 300 000 o nemoci neví. "Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Pro ně pořádáme každoročně veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, který letos připadne na 20. 11., podporujeme screeningové akce. Zkrátka vyhlašujeme boj na všech frontách," říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN). Podle něj je CHOPN nejčastější příčinou transplantace plic - ročně jich lékaři provedou 42-44, 36 % z nich kvůli CHOPN. ČOPN celoročně učí ty, kteří nemoc mají, správně používat inhalátory s léčivem. "Přibližně u poloviny pacientů se potkáváme s tím, že je neumí správně používat," komentuje MUDr. Kos. To ostatně potvrzuje unikátní průzkum Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, na kterém spolupracovala se 14 největšími plicními centry v republice a farmaceuty. "Správně léky inhaluje pouhých 40 % pacientů ze 700 sledovaných. U 60 % tak léky nemají šanci působit. My pak zbytečně předepisujeme stále dražší preparáty," říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Jeho tým rozdělil použití práškových a aerosolových inhalátorů na pět základních kroků. "Největší slabiny jsme objevili v okamžiku, kdy má pacient co možná nejvíce vydechnout předtím, než inhaluje lék, což velmi často nedělá. Zejména pro starší ročníky je správné užívání inhalátoru složité a mnohdy připomíná gymnastické cvičení. Instrukce, které dostali před dlouhou dobou, se jim slévají, často užívají různé formy léků stejně, byť se například aerosolový inhalátor používá úplně jinak než práškový," vysvětluje doc. Koblížek nutnost kontroly správného užívání léku. Přestože se CHOPN týká v drtivé většině kuřáků a lidí nad 50 let, poslední dobou se objevují pacienti mladší 40 let. "Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí vznik CHOPN dokonce i v pubertě," varuje doc. Koblížek. "Přibližně každý dvanáctý novorozenec se narodí předčasně. Tato skupina má 40% riziko rozvoje dlouhodobého postižení respiračního systému. Nedovyvinuté plíce jsou oslabené a náchylné k plicním nemocem, jako je CHOPN." Plicní lékaři se snaží snížit úmrtnost a výskyt CHOPN všemi prostředky. Nyní například běží pilotní screening, na němž spolupracují s praktickými lékaři - vše pod taktovkou Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Už v první fázi je jasné, že téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou, má CHOPN a dalších 28 % jiné postižení plic. Pneumologové také tradičně lidem otevírají dveře 76 svých ambulancí, a kromě toho je možné si ve vybraných termínech nechat zkontrolovat plíce v obchodních domech u stánku ČOPN. Loni přišlo 1 480 zájemců, u 22 % z nich našli lékaři změny plicních funkcí.

Kde se letos měří v čase od 12 do 19 hodin:

Hradec Králové, AuPark - 18. 11.

Praha, OC Nový Smíchov - 19. 11.

Olomouc, Galerie Šantovka - 20. 11.

Ústí nad Labem, OC Forum - 21. 11.

Kromě toho budou 20. 11. zpřístupněny ambulance vybraných plicních lékařů, seznam je na stránkách www.pneumologie.cz a www.copn.cz. Přednáškový den na téma CHOPN začne v Lékařském domě v Praze od 9 hodin dne 22. 11.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz. Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Více zde: https://www.stabilita-a-rozvoj.eu/sluzby/

UŽ ZÍTRA SPOKOJENOST

Reakce: praktici_kardiologové_pomoc uprchlým Ukrajincům_péče zdarma

IDEOMOTORICKÁ TERAPIE IMT – přirozený pohyb pro každého

Koronavirus se podle vědců mateřským mlékem nepřenáší

Lidé se bojí chodit k lékaři kvůli covidu-19

Jejich nemoci ale nečekají až pandemie pomine

HPV u mužů není otázka promiskuity - říká lékař

Hrozí jim genitální bradavice i rakovina anu

Lidé s migrénou mají svoji první konferenci

Jak zvládat nemoc poradí lékař i psychoterapeut

Dálková výuka komplikuje rozvoj talentovaných žáků

Děti s epilepsií namalovaly svůj sen

Roušky pomáhají "plicním" pacientům - obzvlášť na podzim

Lidi s CHOPN ohrožuje covid-19 více než ostatní - zvlášť když kouří

Lidé na venkově čekají mnohdy na odběr až 10 dnů

Pandemie zvýraznila rozdíly v péči mezi městy a obcemi

konzultací nebo videohovorů," vysvětluje doc. MUDr. Bohumil Seifert, PhD., přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vědecký sekretář SVL.

O SVL ČLS JEP

Na zápal plic umírá více Čechů než při autonehodách

Ohroženi jsou lidé po padesátce a chroničtí pacienti

Vážení,

dovolte, abychom Vás oslovili za platformu Hlas onkologických pacientů v souvislosti s Vaším úkolem zvolit nového ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny a vyjádřili své priority na nové vedení VZP.

Pacienti píší Radě VZP: "Zapojte nás více!"

Největší zdravotní pojišťovna totiž stojí před volbou nového ředitele

Nekouřením na pomoc zdravotníkům!

Vážení kuřáci,

Přestaňte kouřit - uvolníte lůžko nakaženým!

Vyzývají čeští lékaři

V hledáčku hackerů se ocitly školy

Kvůli distanční výuce hrozí úniky citlivých dat dětí

Dvě třetiny lidí s Parkinsonovou nemocí nemají dost informací o léčbě

Proti "informační blokádě" pomůže portál jaknaparkinsona.cz

Plicní lékaři chtějí sledovat pacienty po covidu

Jdou za ministrem zdravotnictví

Pacienti píší Radě VZP: "Zapojte nás více!"

Největší zdravotní pojišťovna totiž stojí před volbou nového ředitele

Koronavirus drtí obézní pacienty

Cévy mohou zestárnout rychleji než vaše tělo

Praktici mají svůj kabinet - na Univerzitě Karlově

Předmět praktické lékařství se dostal do osnov lékařské fakulty

Koronavirus není jedinou nemocí v Česku - varují plicní lékaři

Startuje trojice pneumologických kongresů - kvůli covidu online

Stovky Čechů zjistí, jak vypadá jejich cholesterol

Kvůli vrozené nemoci totiž může zabíjet už v mládí

Části pacientů koronavirus poškozuje srdce

Prokazují to i zahraniční studie

Vyjádření experta na kyberbezpečnost k aplikaci eRouška 2.0

Medici se necítí připraveni na péči o pacienty

Dle průzkumu se nejvíce děsí papírování

Vyléčené z koronaviru by měl sledovat plicní lékař

Nemoc totiž může zanechat stopy

Hackeři mohou udělat zločince z každého - i z Vás

Zajímají je i zdánlivě bezcenná data

Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pneumologové znovu otevírají ambulance - chtějí nemocné zachytit včas

Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

V Bahrajnu ji chtějí využít i pro zamezení šíření koronaviru

Pacienti migrénu tají - ukázal průzkum

Perou se s pocity zoufalství, bezmoci, neschopnosti a strachu z dalších záchvatů

Pandemie nahrála šmírákům, jdou na to přes mobily

Škodlivé aplikace umí krást data

Praktický lékař radí, jak na typické "letní" nemoci

Pozor na vosy, komáry i klíšťata!

Bolest v krku v létě? Může to být streptokok!

Voda na koupališti není sterilní

Horké léto a zkažené maso

Co dělat při žaludečních obtížích?

O SVL ČLS JEP

Milionový grant podpoří výzkum onkologické péče

Čeští vědci mohou žádat do půli srpna

Do nemocnic a neziskovek putuje 5 000 litrů dezinfekce

Moravskoslezský kraj dostal od společnosti Teva dezinfekci za půl milionu korun

Telemedicínu zkoumali dávno před koronavirem

Pacientům svědčí více než klasický model návštěv

Včasná diagnóza rakoviny plic znamená život

Pomoci by měl pilotní screening

Cyklisté pozor! Jízda na kole může zhoršovat kvalitu spermií

Obří hrášek upozorňuje na Gregora Johanna Mendela

Cesta hrášku:

3. 7., 9-14 hod. u Jošta 3. 7. - 6.7. Špilberk